Matematick-statistické metody v pojišťovnictví Prof. RNDr. Bohuslav Sekerka, CSc. Praha listopad 2007 1
Matematick-statistické metody v pojišťovnictví Autor: Prof. RNDr. Bohuslav Sekerka, CSc., Vydal: Profess Consulting s. r.o. 120 00 Praha 2 Máchova 15 Http://www.e-profess.cz info@e-profess.cz ISBN 80-7259-017-0 2
Obsah Obsah Úvod... 4 1. Pojišťovnictví a jeho produkty...5 1.1. Pojišťovnictví...5 1.2. Legislativa pojišťovnictví...7 1.2.1. Zákon o pojišťovnictví a vyhláška...8 1.2.1.1. Základní pojmy...8 1.2.1.2. Podmínky provozování činností v pojišťovnictví...10 1.2.1.3. Státní dozor v pojišťovnictví...11 1.2.1.4. Povolení k provozování činnosti...12 1.2.1.5. Technické rezervy...13 1.2.1.6 Tvorba a použití rezerv...14 1.2.1.7. Skladba a limity finančního umístění...20 1.2.1.8. Solventnost pojišťoven a zajišťoven...21 1.2.1.8.1. Skutečná a minimální míra solventnosti...21 1.2.1.8.2. Vykazování solventnosti...23 1.2.1.9. Odpovědný pojistný matematik...32 1.2.1.10. Účetnictví...33 1.2.2. Odvětví a skupiny pojištění...34 2. Životní pojištění...37 2.1. Základní pojmy v životním pojištění...37 2.2. Úmrtnostní tabulky...39 2.2.1.Tvar úmrtnostních tabulek...40 2.2.2. Úmrtnostní tabulky v pojištění osob...45 2.3. Pojistně-matematické výpočty...47 2.3.1. Základní principy...47 2.3.2. Pojistně technická úroková míra, komutační čísla...48 2.4. Pojistné...50 2.4.1. Jednorázové netto pojistné...50 2.4.2. Běžné netto pojistné...54 2.4.3. Brutto pojistné...56 2.5. Pojistné rezervy v pojištění osob...57 2.5.1. Netto rezerva...58 2.5.2. Brutto rezerva...61 2.5.3. Výpočty založené na pojistné rezervě...62 3. Neživotní pojištění...65 3.1. Tarifní skupiny a základní ukazatele...65 i
3.2. Škodní tabulka a výlukový řád ze škodního stavu...67 3.2.1. Škodní tabulka...67 3.2.2. Výlukový řád ze škodního stavu...68 3.3. Pojistné...69 3.3.1. Netto pojistné...69 3.3.1.1. Obecný vztah pro netto pojistné...70 3.3.1.2. Netto pojistné pro různé formy pojištění...71 3.3.1.2.1. Výchozí předpoklady...71 3.3.1.2.2. Základní formy pojištění...72 3.3.1.2.3. Doplňkové formy pojištění (spoluúčast)...74 3.3.2. Netto pojistné pro více období...75 3.3.3. Brutto pojistné...76 3.4. Pojistné rezervy a jejich časové rozlišení...78 3.4.1. Přehled rezerv...78 3.4.1.1. Rezerva na nezasloužení pojistné...78 3.4.1.2. Rezerva na pojistná plnění...78 3.4.1.3. Rezerva pojistného neživotních pojištění...79 3.4.1.4. Vyrovnávací rezerva...79 3.4.2. Časově rozložené rezervy...80 3.4.2.1. Výchozí data...80 3.4.2.2. Metoda Chain-Ladder...82 3.4.2.3. Metoda získání časových koeficientů...84 3.4.2.4. Metoda rozložení plateb podle první platby...85 3.4.2.5. Metoda rozkladu...86 3.5. Spoluúčast, bonusy a malusy...88 3.6. Statické modely rizika...89 3.7. Dynamické modely...91 3.7.1. Model procesu rizika...91 3.7.2. Dynamický model rezerv...93 3.7.3. Teorie ruinování...100 4. Speciální pojištění...107 4.1. Penzijní pojištění...107 4.1.1. Systémy penzijního pojištění...107 4.1.2. Nefondové penzijní plány...108 4.1.3. Fondové penzijní plány - kapitálové financování...109 4.1.4. Kombinace...111 4.1.5. Penzijní fondy v České republice...111 4.1.6. Výpočty...112 4.2. Zdravotní pojištění...113 5. Zajištění...117 5.1. Pojem zajištění...117 5.2. Klasifikace zajištění...117 5.3. Proporcionální a neproporcionální zajištění...118 5.3.1. Proporcionální zajištění...118 5.3.2. Neproporcionální zajištění...119 ii
Obsah Dodatek Pravděpodobnost a matematická statistika... 121 1. Náhodné jevy a pravděpodobnost...123 1.1. Náhodné jevy a jevová pole...123 1.2. Definice pravděpodobnosti a její základní vlastnosti...126 2. Základní pojmy matematické statistiky...137 2.1. Definice náhodné veličiny,závislost náhodných veličin...137 2.2. Distribuční funkce a hustota pravděpodobnosti...137 2.3. Charakteristiky náhodné veličiny...138 2.4. Momentová vytvořující funkce...139 2.5. Vybraná rozdělení...140 2.5.1. Rozdělení diskrétních náhodných veličin...140 2.5.2. Rozdělení spojitých náhodných veličin...142 Literatura... 147 iii
iv
Úvod Úvod Tato publikace vznikla na základě poznatků při výuce základů pojišťovnictví pro ekonomicky zaměřené vysokoškolské studenty. Touto publikací sleduji dát čtenářům teoretický a komplexní podklad pro řešení dosti široké třídy praktických úloh z pojišťovnictví. Jde o úvod, v němž jsem shrnul základní postupy používané v praxi. Výklad vyžaduje určité znalosti teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky, které jsem v dodatku též uvedl. Výklad je koncipován tak, aby si čtenář mohl získané poznatky v praxi prohlubovat, aniž by vynakládal značné úsilí. Proto je výklad zaměřen zejména na logickou výstavbu a na rozvoj usuzování. Uváděné vztahy jsou odvozovány a jsou naznačovány postupy formulování vlastních modelů pojišťovnictví. Rozsah publikace nedovolil, ilustrovat modely a postupy na příkladech. Zde odkazuji na běžně dostupnou jinou literaturu. Výklad je též poznamenán snahou v co možná nejkratší době poskytnout čtenářům takový text, aby nebyli odkázáni na vyhledávání jednotlivých poznatků z různých pramenů. Budu vděčný za připomínky, které by přispěly ke zdokonalení této publikace. V Praze dne 20. října 2007. Autor 5
6
Pojišťovnictví a jeho produkty 1. Pojišťovnictví a jeho produkty 1.1. Pojišťovnictví Pojišťovnictví je jednou z důležitých oblastí národního hospodářství. Z globálního hlediska se účastní zabezpečování bezporuchového fungování národního hospodářství a účastní se finančního zejména kapitálového trhu. Z individuálního pohledu zajišťuje pojistnou ochranu fyzických a právnických osob. Pojišťovnictví má stránku etickou a podnikatelskou. Etická stránka spočívá v solidaritě ostatních pojištěných s postiženým (princip solidarity) a podnikatelská stránka vyplývá z tvorby zisku (jde především o pojišťovny specializující se na životní pojištění). Pojištění lze charakterizovat jako samostatný právní poměr, v němž se jedna strana zavazuje k jednorázové nebo opakujícím se platbám druhé straně uzavírající takové pojistné smlouvy plánovitě a ve velkém počtu, která za to při nastoupení určitých jevů nezávislých na vůli zúčastněných musí poskytnout smluvené protiplnění oprávněnému, a to nejvýše v maximální částce pojištěného rizika 1. Pojistné riziko je potenciální možnost vzniku pojistné události, při níž pojišťovna podle sjednané pojistné smlouvy vyplácí pojistné plnění. Předmětem pojištění jsou rizika prokazatelně náhodného charakteru tzv. čistá rizika jako např. doba života, úraz, požár, dopravní havárie. Pojišťovnictví se tedy nezabývá uměle vytvářenými spekulativními riziky jako např. sázková činnost. Pojistná smlouva definuje právní vztah, podle kterého se pojišťovna zavazuje poskytnout finanční plnění (pojistné plnění) v případě, že nastáne určitý náhodný jev (pojistná událost), který předem nelze předpovědět. Definováním pojistné události je určeno riziko, které je příslušnou pojistnou smlouvou kryto. Pojištění pojištěnému slouží jako ochrana proti pojistným rizikům. Pojištěný přenáší svá rizika, jejichž potenciální škodní důsledky jsou z jeho individuálního hlediska velké, na pojistitele (pojišťovnu). Za toto přenesení rizik platí pojistné. Pojistné je tedy cena, za kterou pojišťovna poskytuje pojistnou ochranu. 1 Janko J.: Matematické a statistické základy pojistné techniky. Pojištění životní (2 díly), Vysoká škola speciálních nauk ČVUT Praha 1946 7
Pojišťovna při dostatečně velkém souboru pojistných smluv, které mají podobný charakter s ohledem na riziko (pojistný kmen), je schopna převzatá rizika s využitím inkasovaného pojistného nejen zvládat, ale učinit je předmětem výnosné podnikatelské činnosti. Pojistná rizika Uvedeme některé typy pojistných rizik. Objektivní riziko určují objektivní faktory, jako např. věk, pohlaví, zdravotní stav a profese pojištěného, charakteristiky pojištěného předmětu a prostředí apod. Subjektivní riziko determinují subjektivní faktory, jako např. snaha pojištěného zachovat své zdraví a život, vyhnout se střetu se zákonem, zachovat pojištěný předmět ve funkčním stavu apod. Morální riziko odpovídá v situaci, kdy pojištěný nepreferuje jednoznačně zabránění škodě. Vyskytuje se často v souvislosti s pojistnými podvody. Osobní riziko je např. riziko předčasné smrti, tělesného poškození, sociální nedostatečnosti při dožití určitého věku apod. Živelní riziko je riziko přímých škod na majetku v důsledku živelních událostí např. požáru, povodně apod. Dopravní riziko je riziko škod vzniklých v souvislosti s dopravním prostředkem (tzv. kaskopojištění, havarijní pojištění) nebo s přepravovaným zbožím (tzv. kargopojištění). Riziko odcizení a vandalství je spojeno se škodou způsobenou krádeží nebo vandalstvím. Jako podmínka pojistného plnění se často klade překonání předepsaných zabezpečovacích opatření při krádeži nebo zjištění pachatele při vandalství. Šomážní riziko je riziko škod vzniklých přerušením provozu nebo výroby v důsledku havárie, výpadku v dodávce energie apod. Do této kategorie patří např. úhyn drůbeže, zkažení zmražených potravin, ušlý zisk či sankce při nedodržení kontraktu. Strojní riziko je riziko havárie či poruchy strojního zařízení v důsledku neodborného zacházení, vady materiálu, chybné technologie apod. Odpovědnostní riziko je riziko škod způsobených v důsledku jednání pojištěného na zdraví a životě jiné osoby nebo na cizím majetku (např. pojištění odpovědnosti za provoz motorového vozidla, za škody způsobené výkonem povolání daňového poradce, odpovědnost za vyrobený léčebný přípravek apod.). Sociálně-politické riziko zahrnuje válečné operace, etnické konflikty, embarga, stávky apod. 8
Pojišťovnictví a jeho produkty Obchodně-finanční riziko vyplývá ze změn ekonomických podmínek a dodavatelsko-odběratelských vztahů na domácím a zahraničním trhu (např. změny cenových relací a kursů, platební neschopnost či neserióznost obchodního partnera). Speciálně do obchodně finančního rizika patří úvěrové riziko spočívající v nebezpečí nesplacení dluhů a devizové riziko spočívající v zabezpečení negativních devizových dopadů. Moderní rizika jsou např. nukleární, ekologické riziko, riziko spojené s provozem kosmických těles, riziko nových nemocí apod. Složky pojišťovnictví - ekonomie a finance (investiční činnost, účetnictví, daně, marketing, solventnost pojišťovny aj.) - pojistné právo (právní stránka vztahu klient-pojišťovna) - pojistná matematika. Pojistná odvětví Pojistná odvětví jsou - životní pojištění (pojištění osob) - pojištění neživotní např. - pojištění škod na majetku - pojištění odpovědnosti za škodu, pojištění různých finančních ztrát - pojištění úrazu a nemoci - pojištění úvěru a záruky - pojištění právní ochrany - pojištění pomoci osobám v nouzi při cestování nebo pobytu mimo trvalé bydliště. - speciální pojištění - penzijní pojištění - sociální důchodové zabezpečení - zdravotní pojištění. Podrobná specifikace pojistných odvětví životního a neživotního pojištění je uvedena v příloze k zákonu o pojišťovnictví. Tuto specifikaci uvedeme v odstavci popisujícím legislativu týkající se pojišťovnictví. 1.2. Legislativa pojišťovnictví V České republice se pojišťovnictví se řídí zejména zákonem č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění (dále zákon o pojišťovnictví nebo zákon ). Uvedený zákon se nevztahuje na nemocenské pojištění zaměstnanců, důchodové pojištění, sociální zabezpečení a na 9
provádění veřejného zdravotního pojištění, neboť pro tato pojištění a zabezpečení jsou vydány zvláštní právní předpisy. Jde např. o následující zákony ve znění pozdějších předpisů zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. Ministerstvo financí ČR (dále jen ministerstvo ) jako orgán státního dozoru nad pojišťovnictvím vydává vyhlášky a opatření, např. prováděcí vyhláška Ministerstva financí ČR ze dne 17. března 2000 č. 75/2000 Sb. (dále též vyhláška ). Pojišťovnictví se dotýkají další zákony a předpisy jako např. obchodní zákoník, občanský zákoník, zákon o daních z příjmů, zákon o cenných papírech a další. Pozornost zaměříme na ustanovení zákona a vyhlášky. Matematický výklad provedeme v dalších kapitolách. 1.2.1. Zákon o pojišťovnictví a vyhláška V tomto odstavci uvedeme ustanovení zákona o pojišťovnictví, která čtenáři poskytnout přehled a význam základních pojmů a která souvisejí s pojistnou matematikou. Dále budou uvedena ustanovení vyhlášky Ministerstva financí ČR ze dne 17. 3. 2000 č. 75/2000 Sb., která upravuje - postup stanovení výše vyrovnávací rezervy, podmínky jejího čerpání, horní mez škodného poměru a maximální hranici tvorby vyrovnávací rezervy, - maximální výši technické úrokové míry a postup, kterým se určí, - limity skladby finančního umístění pojišťovny nebo zajišťovny a - výpočet minimální míry solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, určení hodnoty jejich vlastních zdrojů a způsob vykazování solventnosti. 1.2.1.1. Základní pojmy Pojišťovnou je právnická osoba, které bylo Ministerstvem financí uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti. Pojišťovací činností se rozumí uzavírání pojistných smluv pojišťovnou, správa pojištění a poskytování plnění z pojistných smluv. Součástí pojišťovací činnosti je nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny (dále jen finanční umístění ), uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv (pasivní zajištění) a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků (zábranná činnost). Zajišťovnou je právnická osoba se sídlem na území České republiky, která provozuje zajišťovací činnost podle zákona nebo právnická osoba se sídlem 10
Pojišťovnictví a jeho produkty v zahraničí, která provozuje zajišťovací činnost v souladu s právní úpravou země svého sídla. Zajišťovací činností 2 se rozumí uzavírání smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a pojišťovna se zavazuje platit zajišťovně ve smlouvě určenou část pojistného z pojistných smluv uzavřených pojišťovnou, které jsou předmětem této smlouvy (dále jen zajišťovací smlouva ), uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajišťovnami, správa zajištění a poskytování plnění ze zajišťovacích smluv. Součástí zajišťovací činnosti je nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy zajišťovny. Činnostmi souvisejícími s pojišťovací nebo zajišťovací činností jsou zprostředkovatelská činnost prováděná v souvislosti s pojišťovací nebo zajišťovací činností, poradenská činnost související s pojištěním fyzických a právnických osob a šetření pojistných událostí prováděné na základě smlouvy s pojišťovnou a další činnosti se souhlasem ministerstva. Zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví je odborná činnost směřující k uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv a činnosti s tím související. Pojišťovacím agentem je právnická nebo fyzická osoba, která provádí zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě smlouvy s pojišťovnou. Pokud pojišťovna uzavírá smlouvy přímo, může tak činit jen pomocí zaměstnanců, kteří splňují podmínky dané zákonem (bezúhonnost a další podmínky). Pojišťovacím nebo zajišťovacím makléřem je právnická nebo fyzická osoba, která provádí zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě smlouvy s osobou, která má zájem o uzavření pojistné nebo zajišťovací smlouvy. Bezúhonnou osobou je fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čin, nebo jejíž odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na ni z jiného důvodu hledí, jako by nebyla odsouzena. Pojistníkem je osoba, která s pojišťovnou uzavřela pojistnou smlouvu. Solventností se rozumí schopnost pojišťovny nebo zajišťovny trvale zabezpečit vlastními zdroji úhradu závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Správou pojištění se rozumí soubor činností směřujících k udržení a aktualizaci stavu pojistných smluv. 2 Zajišťování je pojištění pojišťovny formou přenesení (cese) části rizik pojišťovnou (prvopojistitelem, cedentem) na jiného pojistitele (zajišťovatele, cesionáře) za cenu odstoupení části inkasovaného pojistného (tzv. zajistné prvopojistitelem zajišťovateli. Zajišťovny (tj. Pojišťovny specializující se na zajišťování se nazývají zajišťovny. Zajišťovny působí obvykle v mezinárodním měřítku a mohou se opřít o velké pojistné kmeny. 11
Pojistným rizikem se rozumí možnost vzniku nahodilé události, se kterou je spojena povinnost pojišťovny uhradit vzniklou škodu nebo vyplatit sjednanou částku. Pojistným kmenem se rozumí soubor uzavřených pojistných smluv; příslušenstvím pojistného kmene jsou práva a povinnosti, které vyplývají z těchto pojistných smluv a finanční prostředky ve výši technických rezerv přiměřených tomuto pojistnému kmeni. Zaslouženým pojistným se rozumí část předepsaného pojistného podle uzavřené pojistné smlouvy, která časově souvisí s probíhajícím účetním obdobím, bez ohledu na to, zda pojistné bylo zaplaceno. Nezaslouženým pojistným se rozumí část předepsaného pojistného podle uzavřené pojistné smlouvy, která časově souvisí s následujícím účetním obdobím, bez ohledu na to, zda pojistné bylo zaplaceno. Splnitelností závazků se rozumí schopnost pojišťovny nebo zajišťovny uhradit v daném okamžiku všechny závazky vzniklé z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti včetně závazků splatných v následujících účetních obdobích. Likvidací pojistné události se rozumí soubor činností spojených s vyřizováním pojistné události, který počíná zahájením šetření nutného ke zjištění povinnosti pojišťovny plnit a rozsahu této povinnosti a končí stanovením výše pojistného plnění. Asistenčními službami se rozumí pomoc poskytovaná osobám, které se dostanou do nesnází během cestování, nebo při pobytu mimo místo svého trvalého pobytu. Pojistnými podmínkami se rozumí podmínky zpracované pojistitelem pro uzavírání pojistných smluv pro jednotlivá pojistná odvětví, pro skupiny těchto odvětví nebo pro jednotlivé typy pojištění uzavíraných v rámci pojistného odvětví, zejména všeobecné pojistné podmínky, zvláštní nebo doplňkové pojistné podmínky. Životním pojištěním se rozumí soubor pojistných odvětví uvedených v části A přílohy k zákonu (viz odstavec Odvětví a skupiny pojištění). Neživotním pojištěním se rozumí soubor pojistných odvětví uvedených v části B přílohy k zákonu (viz odstavec Odvětví a skupiny pojištění). 1.2.1.2. Podmínky provozování činností v pojišťovnictví Pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky může provozovat pojišťovna nebo zajišťovna které ministerstvo udělilo povolení. Pojišťovací činnost může za zákonem stanovených podmínek provozovat pojišťovna se sídlem na území České republiky založená pouze jako akciová společnost nebo družstvo. Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, může být tato činnost vykonávána i jinou právnickou osobou. 12
Pojišťovnictví a jeho produkty Provozovat zajišťovací činnost může pojišťovna nebo zajišťovna se sídlem na území České republiky založená pouze jako akciová společnost. Na provozování zajišťovací činnosti na území České republiky zajišťovnou nebo pojišťovnou se sídlem v zahraničí se zákon o pojišťovnictví nevztahuje. Pojišťovna může provozovat pouze pojišťovací činnost nebo zajišťovací činnost a činnosti s nimi související, v rozsahu povolení, které jí bylo uděleno ministerstvem financí. Pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti, nemůže přebírat do zajištění pojistná rizika, která jsou pojištěna pojistnou smlouvou, kterou sama uzavřela. Zajišťovna může provozovat pouze zajišťovací činnost a činnosti s ní související, a to v rozsahu povolení, které jí bylo uděleno ministerstvem. Nestanoví-li zákon o pojišťovnictví jinak, řídí se právní postavení pojišťovny a zajišťovny obchodním zákoníkem. Pojišťovna založená jako akciová společnost nebo zajišťovna je oprávněna vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze v zaknihované podobě. Zahraniční pojišťovny Pojišťovna se sídlem v zahraničí (zahraniční pojišťovna) může na území České republiky provozovat za podmínek stanovených zákonem o pojišťovnictví pojišťovací činnost prostřednictvím své organizační složky. Při udělování povolení k provozování pojišťovací činnosti zahraniční pojišťovně je ministerstvo oprávněno požadovat potřebné informace přímo od orgánu státního dozoru země sídla této pojišťovny a na požádání tohoto dozorčího orgánu poskytovat údaje o činnosti zahraniční pojišťovny na území České republiky prostřednictvím její organizační složky. Nevyplývá-li výměna informací mezi orgány státních dozorů z mezinárodních smluv, je zahraniční pojišťovna povinna na žádost ministerstva zabezpečit získávání potřebných informací od orgánu státního dozoru země sídla pojišťovny. Společenství pojistitelů známé jako Lloyd s (dále jen společenství pojistitelů ) považuje za zahraniční pojišťovnu. Vedoucí organizační složky této pojišťovny musí být současně oprávněn zavazovat jednotlivé pojistitele společenství. 1.2.1.3. Státní dozor v pojišťovnictví Státní dozor v pojišťovnictví vykonává zejména v zájmu ochrany spotřebitele ministerstvo. O této své činnosti vypracovává každoročně zprávu, která obsahuje zhodnocení vývoje na pojistném trhu, zejména přehled pojišťoven a zajišťoven, kterým bylo uděleno nebo odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nápravná a sankční opatření přijatá ministerstvem podle zákona o pojišťovnictví, přehled přijatých a připravovaných legislativních změn v oblasti pojišťovnictví a celkové výsledky vývoje pojištění nabízených na pojistném trhu, a uveřejňuje ji ve Finančním zpravodaji nejpozději do 30. září kalendářního roku. 13
Státnímu dozoru v pojišťovnictví podléhají pojišťovny a organizační složky zahraničních pojišťoven, které na území České republiky provozují pojišťovací činnost, tuzemské pojišťovny a zajišťovny provozující zajišťovací činnost a právnické a fyzické osoby, které na tomto území provozují zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví a další fyzické a právnické osoby, a to v rozsahu stanoveném zákonem o pojišťovnictví. Při výkonu státního dozoru v pojišťovnictví spolupracuje ministerstvo s mezinárodními organizacemi, s orgány státního dozoru jiných států, s ústředními správními orgány a organizacemi působícími v oblasti pojišťovnictví. Každá osoba zúčastněná při výkonu státního dozoru v pojišťovnictví musí splňovat podmínku bezúhonnosti a další podmínky dané zákonem o pojišťovnictví a k výkonu činnosti musí mít odpovídající odborné i kvalifikační předpoklady. 1.2.1.4. Povolení k provozování činnosti Povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území České republiky uděluje ministerstvo na základě písemné žádosti, která obsahuje náležitosti stanovené zákonem o pojišťovnictví. O této žádosti rozhodne ministerstvo nejpozději do 90 dnů od jejího podání. Povolení nelze udělit, pokud nejsou splněny podmínky stanovené zákonem o pojišťovnictví nebo udělení povolení by bylo v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv. Povolení k provozování pojišťovací činnosti se uděluje podle pojistných odvětví životních pojištění nebo podle pojistných odvětví neživotních pojištění nebo podle skupin neživotních pojištění. Jednou z podmínek udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti je zpracování obchodního plánu. Náležitosti tohoto plánu stručně uvedeme. Obchodní plán obsahuje - pojistné odvětví, popř. skupiny odvětví, pro které má být povolení uděleno včetně pojistných podmínek, - metody výpočtu pojistného, u životních pojištění včetně statistických dat, na kterých je založen tento výpočet, - metody výpočtu technických rezerv, - základní principy pasivního zajištění, - položky, z nichž se sestává minimální garanční fond, - předpokládané náklady na vybudování provozního systému a obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů; v případě provozování pojištění podle odvětví neživotních pojištění (pomoc osobám v nouzi během cestování mimo míst 14
Pojišťovnictví a jeho produkty trvalého pobytu) také finanční zdroje určené na zabezpečení asistenčních služeb, - pro první tři roky - předpokládané výnosy a náklady - předpokládaná výše předepsaného pojistného, nákladů na pojistná plnění a výše tvorby technických rezerv - předpokládaná rozvaha - předpokládané finanční zdroje určené ke krytí závazků z provozované pojišťovací činnosti a ke krytí minimální míry solventnosti. 1.2.1.5. Technické rezervy K plnění závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou, je pojišťovna povinna vytvářet technické rezervy. Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění, vytváří pojišťovna tyto technické rezervy: a) rezervu na nezasloužené pojistné b) rezervu na pojistná plnění c) rezervu pojistného životních pojištění d) rezervu na prémie a slevy e) rezervu životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník f) jiné rezervy. Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, vytváří pojišťovna tyto technické rezervy: a) rezervu na nezasloužené pojistné b) rezervu na pojistná plnění c) rezervu na prémie a slevy d) vyrovnávací rezervu e) rezervu pojistného neživotních pojištění f) jiné rezervy. Tvorbu jiných rezerv schvaluje ministerstvo na základě žádosti pojišťovny. Součástí žádosti je návrh způsobu tvorby a použití této rezervy. Zahraniční pojišťovna je povinna vytvářet technické rezervy podle zákona o pojišťovnictví k plnění závazků z pojišťovací činnosti provozované na území České republiky prostřednictvím své organizační složky. Společenství pojistitelů prokazuje ministerstvu tvorbu těchto rezerv v souladu s předpisy platnými pro společenství pojistitelů; výkaz o této tvorbě předkládaný ministerstvu musí být potvrzen orgánem státního dozoru země sídla společenství pojistitelů. Zajišťovna je povinna udržovat technické rezervy ve výši odpovídající jejím závazkům vyplývajícím z uzavřených zajišťovacích smluv. 15
O každé technické rezervě se účtuje odděleně od ostatních závazků pojišťovny nebo zajišťovny. Výkaz o tvorbě a výši technických rezerv a skladbě finančního umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, předkládá pojišťovna nebo zajišťovna ministerstvu vždy k 30. červnu a 31. prosinci běžného roku, a to ve lhůtě do 60 dnů po uvedeném datu. Náležitosti výkazu vyhlašuje ministerstvo ve Finančním zpravodaji. Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna ve skladbě finančního umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, postupovat tak, aby a) jednotlivé složky finančního umístění poskytovaly záruku návratnosti vložených prostředků (zásada bezpečnosti), b) jednotlivé složky finančního umístění zabezpečovaly výnos z jejich držby nebo zisk z jejich prodeje (zásada rentability), c) v závislosti na charakteru provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti byla část finančního umístění pohotově k dispozici k výplatě pojistných plnění ve lhůtě stanovené občanským zákoníkem (zásada likvidity), d) jednotlivé složky finančního umístění byly rozloženy mezi větší počet právnických osob, mezi nimiž není vztah ovládané a ovládající osoby ani osob, které jednají ve shodě s podle zvláštního právního předpisu (ustanovení obchodního zákoníku) (zásada diverzifikace). Jestliže se zajišťovna podílí na technických rezervách pojišťovny, je pojišťovna povinna uzavřít zajistnou smlouvu tak, aby nebyla ohrožena splnitelnost závazků pojišťovny. 1.2.1.6 Tvorba a použití rezerv Rezerva na nezasloužené pojistné Rezerva na nezasloužené pojistné se tvoří jak u životních, tak i u neživotních pojištění. Výše této rezervy odpovídá části předepsaného pojistného vztahujícího se k budoucím účetním obdobím a stanoví se jako souhrn těchto částí pojistného vypočítaný podle jednotlivých pojistných smluv. Nelze-li rezervu na nezasloužené pojistné stanovit uvedeným algoritmem, použijí se pro stanovení výše rezervy matematicko - statistické metody. U těch pojištění, u kterých se pojistné riziko v průběhu roku opakovaně mění, se pro stanovení výše rezervy použijí matematicko - statistické metody, které k průběhu pojistného rizika přihlížejí. Rezerva na pojistná plnění Rezerva na pojistná plnění u životních i neživotních pojištění je určena ke krytí závazků z pojistných událostí a) v běžném účetním období vzniklých, hlášených, ale v tomto období nezlikvidovaných, 16
Pojišťovnictví a jeho produkty b) v běžném účetním období vzniklých, ale v tomto období nehlášených. Rezerva na pojistná plnění obsahuje rovněž hodnotu odhadnutých nákladů spojených s likvidací pojistných událostí. Výše rezervy na pojistná plnění podle písm. a) se stanoví jako souhrn nákladů na pojistná plnění vypočítaných pro jednotlivé pojistné události. Nelze-li výši rezervy stanovit uvedeným způsobem, použijí se matematicko - statistické metody. Výše rezervy na pojistná plnění podle písm. b) se stanoví metodou kvalifikovaného odhadu. Rezerva na pojistná plnění se snižuje o odhad předpokládané výše vymahatelných částek, na něž má pojišťovna nárok v souvislosti s pojistnými plněními. Poskytuje-li se u jednotlivých druhů pojištění pojistné plnění formou důchodu, tvoří se rezerva na pojistná plnění na základě pojistně matematických metod. Závazky z pojistných událostí nastalých a ohlášených v běžném účetním období, včetně nákladů na likvidaci těchto událostí, které byly zahrnuty do rezervy pojistného životních pojištění nebo do rezervy pojistného neživotních pojištění, nesmí být zahrnuty do rezervy na pojistná plnění. Rezerva na prémie a slevy Rezerva na prémie a slevy se tvoří v souladu s pojistnými smlouvami. Tato rezerva se používá ke krytí nákladů na prémie a slevy poskytnuté v souladu s pojistnými smlouvami. Je-li součástí dohodnutého pojistného plnění ze životního pojištění i podíl na výnosech nebo zisku z finančního umístění, zahrnuje tvorba rezervy na prémie a slevy na vrub nákladů i ty částky výnosu nebo zisku určené pro tento účel, které nejsou zahrnuty v rezervě pojistného životních pojištění. Rezerva na prémie a slevy se při provozování zajišťovací činnosti tvoří pouze tehdy, existuje-li pro ni na základě zajistné smlouvy důvod. Vyrovnávací rezerva Škodným poměrem se rozumí poměr mezi čistým pojistným plněním a čistým zaslouženým pojistným. Skutečný škodný poměr za dané odvětví a sledované období se označuje LQ i. Čistým pojistným plněním je ta část pojistných plnění, která připadne na vrub pojistitele, tj. po postoupení zajišťovně části pojistných plnění předepsaných k výplatě, upravené o čistou změnu stavu rezervy na pojistná plnění za sledované období a za příslušná pojistná odvětví. 17
Čistým zaslouženým pojistným je objem předepsaného hrubého pojistného očištěného o částky postoupené zajišťovně za sledované období a příslušná pojistná odvětví, upravený o změnu netto stavu rezervy na nezasloužené pojistné, tj. po odpočtu části postoupené zajišťovně, za tato pojistná odvětví. Sledovaným obdobím se rozumí období nejméně pěti po sobě jdoucích let. Trvá-li činnost pojišťovny méně než 5 let, je sledovaným obdobím celá doba její činnosti. Délka sledovaného období se vyjadřuje v letech a označíme ji m. Výkyvem se rozumí takový stav, kdy za sledované období škodný poměr překročí stanovenou horní mez MAL i. Tato horní mez je která je podle vyhlášky ministerstva dána tabulkou Sloupce a Číselné označení podle přílohy k zákonu b Odvětví neživotního pojištění c Horní mez škodného poměru (MAL i ) a Odvětví neživotního pojištění (b) MAL i 8c Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených 0,65 vichřicí 8d Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených 0,65 přírodními živly jinými než vichřicí 8e Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených 0,25 jadernou energií 8f Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených 0,65 sesuvem nebo poklesem půdy 9 Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, 0,65 vzniklých krupobitím nebo mrazem 14 Pojištění úvěru 0,95 Pro tvorbu rezervy v ostatních odvětvích neživotních pojištění, která v tabulce nejsou uvedena, se použije horní mez škodného poměru stanovená pro to pojistné odvětví, které je danému pojistnému odvětví nejbližší. Výkyv ve škodném poměru se kvantifikuje podle tohoto vzorce ELQ i = (LQ i - MAL i ) P i / m, kde ELQ i je velikost výkyvu škod v Kč pro jednotlivé (i-té) odvětví pojištění, MAL i je horní mez škodného poměru, P i je čisté zasloužené pojistné m je délka sledovaného období (v letech). Vyrovnávací rezerva se tvoří k jednotlivým odvětvím neživotních pojištění a je určena na vyrovnávání zvýšených nákladů na pojistná plnění, které vznikly z titulu výkyvů ve škodném poměru způsobených skutečnostmi nezávislými na vůli pojišťovny. Celková tvorba rezervy T se stanoví součtem hodnot T i, které představují tvorbu rezervy pro odvětví i neživotního pojištění, i=1,2,..., n. 18
Pojišťovnictví a jeho produkty Určení hodnot T i. Označme MAR i maximální výši vyrovnávací rezervy pro i-té odvětví určená podle vzorce MAR i = SMAR i P i / m, kde SMAR i je sazba pro maximální hranici rezervy pro i-té odvětví pojištění stanovaná podle tabulky, ER Psi počáteční stav vyrovnávací rezervy na začátku běžného období, S i sazbu pro tvorbu rezervy pro i-té odvětví, čisté zasloužené pojistné z i-tého odvětví v Kč za běžné období, P i Hodnota T i se určí takto : a) platí-li ER PSi + S i P i < MAR i, potom se tvorba rezervy T i vypočte ze vzorce T i = S i P i, b) neplatí-li ER PSi + S i P i < MAR i, potom se T i vypočte ze vzorce T i = MAR i - ER PSi Veličiny S i a SMAR i se pro idvětví neživotního pojištění určují na základě tabulky Sloupce a Číselné označení podle přílohy k zákonu b Odvětví neživotního pojištění c Sazba pro tvorbu rezervy (S i ) d Sazba maximální hranice vyrovnávací rezervy (SMAR i,) a Odvětví neživotního pojištění (b) S i SMAR i, 8c Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, 0,03 0,20 způsobených vichřicí 8d Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, 0,03 0,20 způsobených přírodními živly jinými než vichřicí 8e Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, 0,75 6,00 způsobených jadernou energií 8f Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, 0,03 0,20 způsobených sesuvem nebo poklesem půdy 9 Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, 0,03 0,20 vzniklých krupobitím nebo mrazem 14 Pojištění úvěru 0,12 1,50 Pro tvorbu rezervy v tabulce neuvedených odvětví neživotních pojištění se použije sazba stanovená pro to pojistné odvětví, které je danému pojistnému odvětví nejbližší. 19
Výpočet výše použití vyrovnávací rezervy Výše použití vyrovnávací rezervy pro jednotlivé pojistné odvětví se stanoví jako menší ze dvou veličin, a to z velikosti výkyvu škod v Kč a z velikosti počátečního stavu vyrovnávací rezervy podle vzorce UER i = MIN (ELQ i, ER PSi + T i ), kde UER i je částka čerpání vyrovnávací rezervy v Kč pro i-té odvětví pojištění, MIN je označení pro operaci výběru minimální částky ze dvou uvedených. Od další tvorby vyrovnávací rezervy se upustí, dosáhne-li její výše maximální hranice MAR i. Od tvorby této rezervy se upustí i u těch pojistných odvětví, jejichž podíl na čistém pojistném za všechna odvětví neživotních pojištění, které pojišťovna provozuje, klesne ve sledovaném období pod 4% a zároveň objem netto pojistného z tohoto pojistného odvětví nepřesáhne ani v jednom roce za sledované období částku 1 000 000 Kč. Vyrovnávací rezerva se při provozování zajišťovací činnosti tvoří pouze tehdy, existuje-li pro ni na základě zajistné smlouvy důvod. Rezerva pojistného životních pojištění Rezerva pojistného životních pojištění se vypočítává podle jednotlivých smluv životních pojištění a je určena ke krytí budoucích závazků ze životních pojištění. Při výpočtu se používá stejných statistických dat a téže úrokové míry, jichž bylo použito při výpočtu sazeb pojistného. Rezerva pojistného životních pojištění představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již přiznaných podílů na zisku (podílů na přebytcích pojistného) a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného. Záporné hodnoty rezerv pojistného jednotlivých životních pojištění, vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody, se nahradí nulovými hodnotami. Maximální výše technické úrokové míry se stanoví v rozsahu částky 60 % průměrné úrokové míry dluhopisů vydaných Českou republikou s dobou splatnosti alespoň pět let. Ke stanovení maximální výše technické úrokové míry se použije průměrná úroková míra dluhopisů vydaných za posledních dvanáct kalendářních měsíců předcházejících roku, od kterého má nově stanovená technická úroková míra vstoupit v platnost. Tato ustanovení se nepoužijí pro pojistné smlouvy a) kde investiční riziko nese zcela pojistník b) nebo s jednorázově zaplaceným pojistným, sjednané maximálně na dobu osmi let 20
Pojišťovnictví a jeho produkty c) nebo bez podílu na zisku d) anebo důchodového pojištění bez nároku na odbytné. Maximální výše technické úrokové míry se stanoví ve výši 4 %. Ministerstvo je oprávněno upravit maximální výši technické úrokové míry, jestliže dojde ke změně úrokové míry dluhopisů vydaných Českou republikou nejméně o 1 procentní bod. Rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník Rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, je určena na krytí závazků pojišťovny vůči pojištěným u těch odvětví životních pojištění, kdy na základě pojistné smlouvy investiční riziko nese pojistník. Výše rezervy se stanoví jako souhrn závazků vůči pojištěným ve výši hodnoty jejich podílů na umístěných prostředcích pojistného z jednotlivých smluv životních pojištění, a to podle zásad obsažených v pojistných smlouvách. Jestliže životní pojištění, kdy riziko z investování finančního umístění nese pojistník, obsahuje i plnění ve sjednané výši, tvoří se na toto plnění současně rezerva pojistného životních pojištění. Rezerva pojistného neživotních pojištění Rezerva pojistného neživotních pojištění se vytváří k těm pojistným odvětvím, u kterých se pojistné stanovuje podle vstupního věku, tj. rozdílu mezi kalendářním rokem počátku pojištění a kalendářním rokem narození pojištěného, a pohlaví pojištěného nebo pouze podle vstupního věku pojištěného. Rezerva pojistného neživotních pojištění představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již přiznaných podílů na zisku (podílů na přebytcích pojistného) nebo smluvních nároků na vrácení pojistného a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného. Výše rezervy pojistného neživotních pojištění se vypočítává pojistně matematickými metodami za použití stejných statistických dat a stejných pojistně technických parametrů jako při stanovení pojistného. Záporné hodnoty rezervy pojistného neživotních pojištění vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody se nahradí nulovými hodnotami. Na plnění z pojištění odpovědnosti a z pojištění úrazu formou důchodu se vytváří rezerva na pojistná plnění na základě pojistně matematických metod. 21
1.2.1.7. Skladba a limity finančního umístění Ve své skladbě finančního umístění je pojišťovna nebo zajišťovna povinna dodržovat limity pro jednotlivé položky finanční skladby. Finanční umístění a limity jsou uvedeny v následující tabulce. Limit je uveden v procentech z celkových technických rezerv. Následuje-li za lomítkem další číslo, pak toto čísla značí limit týkající se jednoho subjektu např. emitenta cenného papíru nebo v případě písm. h) nemovitosti. Finanční umístění Limit a) dluhopisy vydané Českou republikou nebo Českou národní bankou 75 a dluhopisy, za které převzala záruku Česká republika b) dluhopisy vydané bankami 3 50/15 c) veřejně obchodovatelné dluhopisy vydané obchodními společnostmi 10/5 d) pokladniční poukázky 75 e) veřejně obchodovatelné komunální dluhopisy 4 10/5 f) půjčky, úvěry a jiné pohledávky, jejichž splnění je zajištěno bankovní zárukou 10 g) směnky, jejichž splnění je zajištěno bankovní zárukou 10 h) nemovitosti na území České republiky 20/10 i) hypoteční zástavní listy 30/15 j) veřejně obchodovatelné akcie a podílové listy 10/5 k) depozita a depozitní certifikáty u bank, které mají povolení působit na území 50/15 České republiky jako banka l) podílové listy otevřených podílových fondů 10/5 m) předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně dvěma znalci, za 5 podmínky jejich pojištění pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny n) státní dluhopisy, jejichž emitenty jsou členské státy Evropské unie nebo 75 centrální banky těchto států a dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro 50 obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj o) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na veřejném trhu členských 10/5 států Evropské unie p) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na veřejném trhu členských 10/5 států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj r) deriváty v souvislosti s aktivy výše uvedenými v této tabulce mohou být 5 použity pouze tehdy, přispívají-li ke snižování investičního rizika nebo usnadňují-li účinné řízení portfolia s) půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění 5 3 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 16/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb. 4 20 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 84/1995 Sb. 22
Pojišťovnictví a jeho produkty Nejméně 30 % průměrného stavu finančního umístění musí být uloženo v pokladničních poukázkách, dluhopisech vydaných Českou republikou, depozitech, depozitních certifikátech nebo v dluhopisech vydaných bankou nebo pobočkou zahraniční banky, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení působit jako banka na území České republiky. Při tom se průměrným stavem rozumí veličina vypočtená vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce jako součet stavu finančního umístění k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který se průměrný stav zjišťuje, a stavu finančního umístění k poslednímu dni tohoto měsíce, dělený dvěma. Pro skladbu finančního umístění v případě rezervy životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, se použije finanční umístění přiměřeně, přičemž se pojišťovna řídí ustanoveními pojistné smlouvy. Finanční umístění, s výjimkou dluhopisů podle a), pokladničních poukázek písm. d) a zahraničních státních dluhopisů podle písm. n), vztahující se k jednomu subjektu nebo ke skupině subjektů, které jsou v postavení osoby ovládající a ovládané, nesmí překročit 15 % z celkových technických rezerv. Stejný cenný papír lze zahrnout pouze do jedné položky finanční skladby. Jestliže se pojišťovna nebo zajišťovna zavázala k pojistnému plnění v jiné než české měně, je povinna vytvořit aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, v této měně. To neplatí, jestliže by tato aktiva nepřesahovala 7% výše těchto rezerv. Na základě písemné žádosti může ministerstvo udělit pojišťovně nebo zajišťovně souhlas s jinou skladbou finančního umístění, jestliže tím nedochází k porušení zásady návratnosti vložených prostředků, je zabezpečen výnos z jejich držby nebo zisk z jejich prodeje a nejsou porušeny zásady likvidity a diverzifikace. Splnění této podmínky je pojišťovna nebo zajišťovna povinna doložit v žádosti. V případě společenství pojistitelů se skladba finančního umístění řídí předpisy platnými pro tuto zahraniční pojišťovnu. 1.2.1.8. Solventnost pojišťoven a zajišťoven Pod solventností pojišťovny rozumíme schopnost pojišťovny trvale plnit své závazky, tj. trvale zabezpečit z vlastních zdrojů úhradu závazků z pojišťovací činnosti. S pojmem solventnosti souvisí pojem splnitelnosti závazků. Pod splnitelnosti závazků se rozumí schopnost pojišťovny uhradit v daném čase všechny závazky vzniklé z pojišťovací činností včetně závazků, které jsou splatné v následujících obdobích. 1.2.1.8.1. Skutečná a minimální míra solventnosti Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna po celou dobu své činnosti mít vlastní zdroje nejméně ve výši minimální míry solventnosti, kterou se rozumí výše vlastních zdrojů vypočítaná způsobem, který stanoví ministerstvo vyhláškou. 23
Hodnota vlastních zdrojů (skutečná míra solventnosti) se určuje z těchto položek a) splacené základní jmění společnosti, kterou je hodnota upsaného splaceného základního jmění, b) hodnota poloviny nesplaceného základního jmění společnosti, kterou je polovina hodnoty upsaného nesplaceného základního jmění, c) kapitálové fondy, kterými jsou emisní ážio, ostatní kapitálové fondy a oceňovací rozdíly z majetkových účastí, v případě záporné hodnoty se tato hodnota odečítá, d) zákonný rezervní fond, kterým je rezervní fond podle zvláštního právního předpisu, 5 e) ostatní fondy ze zisku, kterými je výše fondů tvořených ze zisku po zdanění mimo sociální fond, f) nerozdělený zisk z minulých let, g) hospodářský výsledek za účetní období, h) rezervy na ostatní rizika a ztráty, kterými je součet zákonných rezerv, rezerv na kurzové ztráty a ostatních rezerv, i) tiché rezervy z podhodnocení aktiv, kterými je výše rezervy vyplývající z rozdílu hodnoty aktiv na trhu a hodnoty těchto aktiv zapsané v účetnictví, j) jiné položky, kterými jsou položky, odsouhlasené ministerstvem, k) neuhrazená ztráta z minulých let, l) nehmotný majetek, kterým je hodnota tohoto majetku zapsaná v účetnictví, je-li součástí základního jmění. Skutečná míra solventnosti se určí jako součet hodnot následujících položek písm. a) až j), zmenšený o součet hodnot položek podle písm. k) a l). Při stanovení výše hodnot jednotlivých položek vychází pojišťovna z hodnot uvedených v účetní osnově podle zvláštního právního předpisu. 6 Minimální míru solventnosti vypočítává pojišťovna zvlášť pro neživotní pojištění a zvlášť pro životní pojištění. Zajišťovna vypočítává minimální míru solventnosti obdobně jako pojišťovna pro neživotní pojištění; ustanovení vyhlášky se na výpočet solventnosti zajišťovny použijí přiměřeně. Pojišťovna, která provozuje zajišťovací činnost, vypočítává minimální míru solventnosti zvlášť pro pojišťovací činnost a zvlášť pro zajišťovací činnost. V neživotním pojištění je minimální mírou solventnosti vyšší hodnota ze dvou hodnot vypočtených z objemu hrubého předepsaného pojistného a z nákladů na pojistná plnění podle výkazu. V životním pojištění se minimální míra solventnosti vypočítává z objemu technických rezerv a z rizikového kapitálu způsobem uvedeným pro vykazování solventnosti. Odděleně od ostatních životních pojištění se vypočítává minimální míra solventnosti u životních pojištění, u kterých je nositelem investičního rizika 5 67 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 591/1992 Sb. 6 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví 24
Pojišťovnictví a jeho produkty pojistník. Je-li provozováno pojištění úrazu nebo nemoci jako připojištění k životním pojištění, vypočítává se minimální míra solventnosti z objemu hrubého předepsaného pojistného podle výkazu. 1.2.1.8.2. Vykazování solventnosti Solventnost vykazuje pojišťovna ministerstvu písemně nebo na technickém nosiči dat v rozsahu a uspořádání, které odpovídá vzoru Vykazování solventnosti. Při tom respektuje legendu k vzoru Vykazování solventnosti. Pojišťovna i zajišťovna je povinna vykazovat ministerstvu svou solventnost do 30 dnů ode dne vydání výroku auditora o ověření účetní závěrky nebo kdykoliv na žádost ministerstva. Zahraniční pojišťovna, s výjimkou pojišťovny se sídlem na území členských států Evropské unie, která provozuje pojišťovací činnost na území České republiky prostřednictvím své organizační složky, je povinna část vlastních zdrojů umístit v České republice. Výše této části finančních zdrojů odpovídá té části minimální míry solventnosti, která se vztahuje k objemu pojišťovací činnosti na území České republiky, nejméně však polovině stanovené hodnoty garančního fondu. Obsah výkazu solventnosti Ve výkaze položka začínající výrazem nebo je uzavřena v závorkách typu odpovídá hodnotě vykazované položky. Pojišťovna:... se sídlem:... VÝPOČET SOLVENTNOSTI k datu:... kurs 1 EUR =... Kč k uvedenému datu. SKUTEČNÁ MÍRA SOLVENTNOSTI (SMS) (1) Splacené základní jmění společnosti - uvede se hodnota upsaného splaceného základního jmění podle analytické evidence k účtu 401. (1a) Minimální výše základního jmění pro provozování neživotního pojištění - uvede se částka stanovená podle pojistných odvětví neživotního pojištění, které pojišťovna provozuje. (1b) Minimální výše základního jmění pro provozování životního pojištění - uvede se částka stanovená podle 9 odst. 1 písm. a) zákona, pokud pojišťovna životní pojištění provozuje. (2) Polovina nesplaceného základního jmění - uvede se polovina hodnoty upsaného nesplaceného základního jmění podle analytické evidence k účtu 401. 25
Kapitálové fondy (3a) emisní ážio - zůstatek účtu 402 (3b) ostatní kapitálové fondy - zůstatek účtu 403 (3c) oceňovací rozdíly z majetkových účastí - zůstatek účtu 404; v případě záporné hodnoty se odečítá. (3) = (3a) + (3b) + (3c). (4) Zákonný rezervní fond - uvede se zůstatek účtu 411, tj. výše rezervního fondu tvořeného podle obchodního zákoníku. (5) Ostatní fondy ze zisku - uvede se výše fondů tvořených ze zisku po zdanění mimo sociální fond, tj. zůstatek účtu 412 po odečtení stavu sociálního fondu. Zisk nebo ztráta (6a) nerozdělený zisk minulých let - zůstatek účtu 413 (6b) neuhrazená ztráta minulých let - zůstatek účtu 414. Výpočet podle výsledků (7a) výsledek technického účtu k neživotnímu pojištění - zůstatek účtu 712 (7b) výsledek technického účtu k životnímu pojištění - zůstatek účtu 713 (7c) hospodářský výsledek za účetní období - zůstatek účtu 711 (7) = (7c) - (7b) - (7c). Rezervy na ostatní rizika a ztráty (8a) zákonné rezervy - zůstatek účtu 451 (8b) rezerva na kursové ztráty - zůstatek účtu 452 (8c) ostatní rezervy - zůstatek účtu 459. Pojišťovna uvede v příloze k výpočtu solventnosti jmenovitý seznam a výše jednotlivých rezerv. (8) = (8a) + (8b) + (8c). (9) Nehmotný majetek, pokud je součástí základního jmění - uvádí se hodnota nehmotného majetku, který je součástí základního jmění. Pojišťovna uvede v příloze k výkazu solventnosti jmenovitý seznam tohoto majetku a výše jednotlivých položek. (10) Tiché rezervy z podhodnocení aktiv - výše rezervy, vzniklé z rozdílu hodnoty aktiv na trhu a hodnoty těchto aktiv zapsané v účetnictví. Uvede se částka schválená ministerstvem. (11) Jiné položky - uvede se jmenovitý seznam a výše jednotlivých položek schválených ministerstvem. Budoucí zisky ze životního pojištění (12a) předpokládaný roční zisk - průměrný zisk ze životních pojištění za posledních 5 let. Uvede se částka schválená ministerstvem. 26