směr Evropa belgie Text a foto: Markéta a Michael Foktovi 106
Město, kde mají labutě za trest Belgické Bruggy, kterým nikdo neřekne jinak než město zamilovaných, jsou plné superlativů a romantických symbolů. Jedním z nich jsou labutě. Tyto majestátní ptáky s dlouhými krky tu mají ale díky staré legendě za trest. Málokdo však dnes ví, že za bohatstvím i pádem bývalého námořního přístavu stojí obyčejné bláto. 107
směr Evropa Dokud slaný živel nezanesl bahnem a pískem kanál Zwin, měly Bruggy přímý přístup k moři. A také ho pilně využívaly. Po celá staletí představovaly jednu z nejdůležitějších obchodních bran do Evropy. Obchodníci ze všech koutů kontinentu i z Anglie tu prodávali proslulou skotskou vlnu, vlámské sukno, a když sem kolem evropských břehů dorazili janovští kupci, dokonce i vzácné koření z Východu. Oceánu se však navěky vzdorovat nedá. Dnes leží bývalý přístav asi patnáct kilometrů ve vnitrozemí. Voda však v Bruggách koluje doposud. Je ale sladká a do města ji přivádí řeka Reye. Dávní stavitelé rozvedli její vody do soustavy desítek kilometrů kanálů tvořících rušné dopravní tepny města. Celé historické centrum je vlastně velkým ostrovem, protože ho vodní cesty obklopují kolem dokola. Po vodě se dalo zboží dokonce vozit až do velké tržnice na hlavním náměstí Groete Markt, kde ho kupci rovnou pod střechou prodávali. Velké lodi už do Brugg nevplouvají a místo tržnice se tyčí správní budova Provinciaal Hof, kanály však neosiřely ani dnes. Čluny, které křižují vodu, ale většinou přepravují poněkud živější náklad turisty cvakající spouštěmi fotoaparátů. Svatební město Bruggy patří k nejromantičtějším městům Evropy a mnoho Belgičanů si pro svůj svatební den volí právě toto místo. Jeho historické centrum patří na Seznam světového dědictví UNESCO a pyšní se i nejedním unikátem. Ze zadní strany muzea Gruuthuse naleznete pravděpodobně nejmenší gotické okénko starého kontinentu. ve středověkém městě objevíte i stopy jednoho z českých zemských patronů svatého Jana Nepomuckého. Podle něj je pojmenovaný i most nad nejpůvabnějším průplavem Brugg Sint Jans Nepomucenusbrug. Zpět do centra se dostanete jednoduše ulicí Wollestraat. Jeden z nejstarších charitativních počinů je zaznamenán právě v Bruggách. Ve 13. století zde mezi lidmi panovaly propastné majetkové rozdíly. Na náklady bohatých rodin a cechů se proto chudým a nemocným obyvatelům města stavěly takzvané Boží domy. Jelikož bylo na průčelí domu vždy vytesáno jméno zakladatele, je těžké z pohledu dnešních podnikatelů usuzovat, zda se jednalo spíše o dobrý marketingový tah, nebo o projev milosrdenství. 108
Teprve od vody totiž lze naplno ocenit nádhernou architekturu města, jehož mosty se pyšní oblouky sklenutými z cihel. Načervenalé kvádry pálené hlíny jsou také důkazem, že je možné vystavět div světa, nebo alespoň Evropy, hezky kousek po kousku. Cihlová věž kostela Panny Marie, vlámsky Onze Lieve Vrouwekerk, je se svou výškou sto dvaceti dvou metrů nejvyšší cihlovou stavbou starého kontinentu. A také druhou nejvyšší věží v celé Belgii. Proslulá katedrála v Antverpách ji totiž poráží o jeden jediný metr výšky. Po vodě se dá doplout až k místnímu jezeru lásky neboli Minnewater. Dnes Úpadek města kdysi způsobil, že se zde téměř nestavěly nové budovy. Díky tomu mají Bruggy skvěle zachovalé historické jádro. 109
směr Evropa Po vodě se dá ho vyhledávají zamilovaní doplout až k jezeru kvůli krásné atmosféře, jeho původ je však mnohem lásky neboli prostší. Právě tudy vtékala Minnewater. řeka Reye do města, než ji ruce dávných stavitelů donutily rozběhnout se do sítě kanálů. Jezero sloužilo jako zásobárna vody, aby hladina v kanálech pokud možno nekolísala. Na jezeře vždycky najdete několik desítek labutí. Podle legendy je musejí Bruggští chovat navěky, protože kdysi popravili správce města Pietera Lanchalse. Jeho jméno znamená v překladu Dlouhokrký a v erbu měl labuť, především však patřil ke dvoru Maxmiliána Rakouského. Právě rozlícený panovník prý tuto povinnost občanům Brugg nařídil. Elegantní ptáci si evidentně vzali podivný příkaz k srdci více než lidé, protože v Benátkách severu, jak se Bruggám často říká, dobrovolně zůstávají po celá staletí. Bruggy jsou plné obchůdků s čokoládovými pcohoutkami a pralinkami s nejrůznějšími náplněmi. Chudobou k bohatství Tento slogan by se v dnešní době krize asi hodil na mnohá místa Evropy, v Bruggách se ale něco takového skutečně povedlo. Dlužno však říct, že za to nemohli rozhazovační politici ani uvědomělí občané. V pozadí velké proměny nestojí nic menšího než Severní moře. Právě ono zaneslo bahnem kanál, který prosperující obchodní středisko pojil s otevřenými vodami oceánu i bohatstvím obchodních flotil. Kdysi nejbohatší přístav široko daleko se postupem času změnil v nejchudší město Belgie, zatímco hodnost obchodní metropole převzaly nedaleké Antverpy. Všechno zlé je pro něco dobré, ačkoli by se to občanům Brugg během posledních čtyř staletí asi vysvětlovalo poměrně těžko. Úbytek peněz a prosperity znamenal, že se ve městě téměř nestavěly nové budovy. V uličkách centra tak dnes panuje atmosféra jako ve středověku, rušená snad jen auty. Neuvěřitelně zachovalé historické centrum, které při pohledu z výšky visí jako drahokam na třpytivém 110
Kdysi se po vodě vozilo zboží, dnes řeku křižují čluny s turisty. náhrdelníku tvořeném řekou Reye, se stalo devízou, která nestárne. Lidé, jimž vzalo moře obživu, dnes profitují z jiného přílivu: přívalu turistů, kterých se tu ročně vystřídá více než tři miliony. Sladké tajemství Brugg Obchod v Bruggách kvetl snad už v dobách, kdy tady přistávali Vikingové. Právě oni dali budoucímu městu jméno Bryggja, což v jejich severském jazyce znamenalo něco jako místo pro přistání. Přístav vzkvétal tak závratně, že se zde začali v domě bohaté patricijské rodiny Van der Beurse pravidelně scházet s místními obchodníky italští kupci. Vznikla tak první mezinárodní směnárna na světě. Jestli vám příjmení starého vlámského kupce něco připomíná, jste na správné stopě. Od jména jeho majitele je odvozován název dnes celosvětově zažitého pojmu burza. Velké obchody se sice z Brugg postupně přesunuly jinam, i dnes tu však vznikají malá dílka připomínající drahé kameny. Většinou však moc dlouho nevydrží. Během několika dní končí v žaludcích milovníků sladkostí. Místní pralinky v sobě ukrývají pevné i tekuté náplně nejrůznějších druhů. Oříšky či ovocný krém však patrně začínají vycházet z módy. Alespoň v provoněné manufaktuře, kterou provozuje Dominique Persoone. Vždycky mě bavilo lidi kolem sebe tak trochu šokovat. Vymýšlet nové kombinace chutí a ukrývat v pralinkách věci, které by v čokoládě hledal jen málokdo, vysvětluje s úsměvem. Ačkoli se to na první pohled nezdá, je možné k výrobě pralinek přistupovat vědecky, pokračuje. Při svých kulinářských pokusech se spojil s odborníky zkoumajícími, jak molekuly různých chutí vnímá lidský jazyk. Společně zjistili, že se k sobě hodí třeba molekuly čokolády a ústřic a nová kombinace byla na světě. Vyvinuli jsme také svítící pralinky, které v sobě měly světélkující látku podobnou té u světlušek. Inzerce A111000000 111