Rozhodování ředitele základní školy ve správním řízení

U N I V E R Z I T A K A R L O V A Pedagogická fakulta CENTRUM ŠKOLSKÉHO MANAGEMENTU Rozhodování ředitele základní školy ve správním řízení Závěrečná bakalářská práce Autor: Ing. Ivana Poláčková Obor: Školský management Forma studia: kombinované Vedoucí práce: PhDr. Václav Trojan, Ph.D. Datum odevzdání práce: 18. 6. 2010

Prohlašuji, že jsem předkládanou závěrečnou bakalářskou práci vypracovala sama za použití zdrojů a literatury v ní uvedených. V Praze dne 1. 6. 2010 Ivana Poláčková, v. r. 2

Ráda bych upřímně poděkovala vedoucímu práce PhDr. Václavu Trojanovi, PhD., za jeho výstižné připomínky, cenné podněty ke zlepšení a zejména trpělivost a ochotu řešit vše, co bylo potřeba. 3

Resumé: Závěrečná práce se zabývá povinnostmi ředitele škol a školských zařízení veřejných zřizovatelů v případě, kdy je ředitel školy pověřen státem k rozhodování o právech a povinnostech v oblasti státní správy s ohledem na novelu školského zákona, která významným způsobem tuto povinnost ředitelů upravuje. Práce vychází z platných právních předpisů a snaží se poskytnout souhrnný pohled na tuto problematiku. Přináší vzory všech správních rozhodnutí, které může ředitel základní školy nebo školského zařízení ve své manažerské praxi použít. Summary: The topic of the Bachelor thesis is concerned with the duties of the head teachers of schools and the directors of school facilities in the case when the head teacher is authorised by the state for the decision making in administrative procedure under the new version of the Education Act that changes this head teacher duty in an important way. The thesis is based on the law rules and tries to offer general view of these problems. It carries all specimen decisions that can be used by the head teachers of basic schools or the directors of school facilities in their managerial professions. Klíčová slova: ředitel školy nebo školského zařízení, školský zákon, správní řád, rozhodnutí ve správním řízení 4

Obsah Úvod 6 1 Ředitel školy jako správní orgán 7 1.1 Školský zákon v kontextu správního řádu 7 1.1.1 Pravomoci ředitele škol a školských zařízení všech zřizovatelů 7 1.1.2 Pravomoci ředitele škol a školských zařízení veřejných zřizovatelů 8 1.1.3 Přínos novely školského zákona 11 1.1.4 Školský zákon a jeho společná ustanovení 13 1.1.5 Právní výklad postupu při rozhodování ředitele 16 1.2 Správní řád v kontextu školského zákona 19 1.2.1 Správní orgány, účastníci řízení a jejich úkony 21 1.2.2 Průběh řízení 22 1.2.3 Odvolací řízení 23 2 Analýza dotazníkového šetření 26 2.1 Cíl dotazníkového šetření 26 2.2 Praktická realizace šetření 26 2.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření 26 3 Závěr 31 4 Seznam použité literatury 32 5 Přílohy 33 5

Úvod Záměrem bakalářské práce je vytvořit jednoduchou a srozumitelnou příručku pro ředitele základních škol, která by mohla být nápomocna při plnění jedné z mnoha povinností ředitelů škol vyplývajících ze školského zákona, a to rozhodování o právech a povinnostech v oblasti státní správy. Výběr tématu vyplývá z mé zkušenosti školní inspektorky, kdy se na školách často setkáváme s neznalostí školského zákona a předpisů souvisejících v oblasti výše zmíněné problematiky ze strany ředitelů škol. Tam, kde se ředitel v problematice orientoval, přinesla další pochybnosti rozsáhlá novela školského zákona účinná od 1. dubna 2009, která pro čtenáře, jenž nemá právnické vzdělání, vnáší do rozhodování ve správním řízení další pochybnosti. K problematice byly vydány vysvětlující komentáře, ne všechny však jsou dostupné běžným ředitelům základních škol. Cílem práce je podat na základě studia a rozboru právních předpisů komplexní vysvětlení dané problematiky včetně vytvoření konkrétních vzorů rozhodnutí, které mají ředitelé škol ve své běžné praxi používat. Součástí práce je analýza dotazníkového šetření aktuálně mapující četnost vydávaných rozhodnutí ve správním řízení na základních školách Středočeského kraje. Bakalářská práce by se tak mohla stát každodenním pomocníkem, který ředitelům škol zjednoduší orientaci v právních předpisech souvisejících s rozhodováním ve správním řízení a usnadní jim práci v možnosti použití konkrétních vzorů přesně aplikovatelných pro základní školu. 6

1 Ředitel školy jako správní orgán Ředitel právnické osoby vykonávající činnost školy odpovídá za řízení pedagogického procesu. Jeho pravomoci ve smyslu povinností i odpovědnosti jsou vymezeny zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, a to zejména v ustanovení 164 a 165. 1.1 Školský zákon v kontextu správního řádu 1.1.1 Pravomoci ředitele škol a školských zřízení všech zřizovatelů Ustanovení 164 školského zákona vymezuje základní pravomoci a odpovědnost ředitelů škol a školských zařízení všech zřizovatelů v souladu s tímto zákonem. Právní postavení škol a školských zařízení upravuje školský zákon v 8, ve kterém možné zřizovatele blíže specifikuje. Školy a školská zařízení mohou být zřizovány tzv. veřejnými zřizovateli, tj. státem (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zahraničních věcí), krajem, obcí nebo svazkem obcí, a tzv. neveřejnými zřizovateli, kterými jsou registrované církve nebo náboženské společnosti a ostatní právnické či fyzické osoby. Jednotlivé pravomoci ředitele jsou vázány k činnosti školy jako takové, ředitel školy vždy odpovídá za poskytované vzdělávání, které je podle školského zákona veřejnou službou. Školský zákon v ustanovení 164 uvádí: (1) Ředitel školy a školského zařízení a) rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb, pokud zákon nestanoví jinak, b) odpovídá za to, že škola a školské zařízení poskytuje vzdělávání a školské služby v souladu s tímto zákonem a vzdělávacími programy uvedenými v 3, c) odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb, d) vytváří podmínky pro výkon inspekční činnosti České školní inspekce a přijímá následná opatření, 7

e) vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a pro práci školské rady, pokud se podle tohoto zákona zřizuje, f) zajišťuje, aby osoby uvedené v 21 byly včas informovány o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta, g) zajišťuje spolupráci při uskutečňování programů zjišťování výsledků vzdělávání vyhlášených ministerstvem, h) odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a školském zařízení. (2) Ředitel školy zřizuje pedagogickou radu jako svůj poradní orgán, projednává s ním všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací činnosti školy. Při svém rozhodování ředitel školy k názorům pedagogické rady přihlédne. Pedagogickou radu tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy. 1 1.1.2 Pravomoci ředitele škol a školských zařízení veřejných zřizovatelů Veřejným zřizovatelům školský zákon ukládá zákonnou povinnost zajišťovat vzdělávání a školské služby ve vymezených oblastech a k tomu zřizovat příslušné školy a školská zařízení (viz 169, 172, 178, 179 a 181). 2 Veřejnými školami jsou obecně míněny školy a školská zařízení zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí. Pro ředitele škol a školských zařízení uvedených zřizovatelů vyplývají z ustanovení 165 další odpovědnosti a povinnosti. Pro účel bakalářské práce má zásadní význam znění 165 odst. 2 školského zákona, který jmenovitě vymezuje případy, kdy ředitel školy nebo školského zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy, tj. ředitel jako fyzická osoba má postavení orgánu rozhodujícího v oblasti státní správy. Školský zákon v ustanovení 165 uvádí: (1) Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, dále a) stanovuje organizaci a podmínky provozu školy a školského zařízení, 1 164 školského zákona, v platném znění. 2 KATZOVÁ, P., Školský zákon. Komentář, s. 35. 8

b) odpovídá za použití finančních prostředků státního rozpočtu přidělených podle 160 až 163 v souladu s účelem, na který byly přiděleny, c) předkládá rozbor hospodaření podle závazné osnovy a postupu stanoveného ministerstvem. (2) Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech: a) zamítnutí žádosti o povolení individuálního vzdělávacího plánu podle 18 a zamítnutí žádosti o přeřazení žáka nebo studenta do vyššího ročníku podle 17 odst. 3, b) přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podle 34 a ukončení předškolního vzdělávání podle 35, zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální podle 48a, zařazení dítěte do přípravné třídy základní školy podle 47, c) zamítnutí žádosti o odklad povinné školní docházky podle 37, d) převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní školy podle 39 odst. 2, e) přijetí k základnímu vzdělávání podle 46, přestupu žáka podle 49 odst. 1, převedení žáka do jiného vzdělávacího programu podle 49 odst. 2 a zamítnutí žádosti o povolení pokračování v základním vzdělávání podle 55 odst. 2, f) přijetí ke vzdělávání ve střední škole podle 59 a následujících, vyšší odborné škole podle 93 a následujících a v konzervatoři podle 88, g) zamítnutí žádosti o přestup, změnu oboru vzdělání, přerušení vzdělávání a opakování ročníku podle 66 a 97, h) zamítnutí žádosti o pokračování v základním vzdělávání podle 55 odst. 1, i) podmíněné vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení podle 31 odst. 2 a 4, j) zamítnutí žádosti o uznání dosaženého vzdělání podle 70 a 100, k) povolení a zrušení povolení individuálního vzdělávání žáka podle 41. 3 Citace 165 odst. 2 školského zákona je vztažena ke všem druhům škol podle tohoto zákona. Pro účely bakalářské práce budou v analýze dotazníkového šetření uvažována pouze ta ustanovení, která se vztahují k základním školám. 3 165 školského zákona, v platném znění. 9

Ředitel školy je statutárním orgánem právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení. Poskytování vzdělávání a školských služeb podle školského zákona není považováno za výkon státní správy. Zároveň však ředitel školy nebo školského zařízení v některých případech rozhoduje o důležitých právech a povinnostech uchazečů o vzdělávání a účastníků vzdělávání týkajících se ústavně zaručeného práva každého na vzdělání (článek 33 Listiny základních práv a svobod), a to proto, že stát na něj školským zákonem tuto rozhodovací pravomoc v oblasti státní správy přenáší. Pokud stát přenese na jiný subjekt rozhodování o právech a povinnostech týkajících se ústavně zaručeného práva na vzdělání, musí zároveň zákonem garantovat, že při tomto rozhodování bude každému zaručeno právo na spravedlivý proces (článek 36 Listiny základních práv a svobod). 4 Z tohoto důvodu 165 odst. 2 školského zákona výslovně vymezuje případy, kdy ředitel školy nebo školského zařízení zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy, (na rozdíl od předchozí právní úpravy obsažené v 22 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, kdy byly stanoveny případy, ve kterých ředitel školy nebo školského zařízení rozhodoval podle správního řádu). Z této nové formulace tedy vyplývá, že v případech, které nejsou taxativně v 165 odst. 2 školského zákona stanoveny, nemá ředitel školy nebo školského zařízení zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí vůbec postavení orgánu rozhodujícího v oblasti státní správy. 5 Tento formulační rozdíl je podstatný v souvislosti s aplikací 183 odst. 1 školského zákona, podle kterého se na rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti státní správy podle školského zákona vztahuje správní řád (tedy v současné době zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů), pokud školský zákon výslovně nestanoví jinak, a proto v jiných případech než výslovně uvedených v 165 odst. 2 školského zákona nelze správní řád při rozhodování ředitelů škola a školských zařízení aplikovat (uvedené je i v souladu s 1 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podle kterého tento zákon upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných 4 KATZOVÁ, P., Školský zákon. Komentář, s. 638. 5 Školský zákon. Pravomoci ředitele veřejné školy nebo školského zařízení, [cit. 2010-02-02]. 10

celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy ). 6 Kompetence rozhodovat o právech a povinnostech v oblasti státní správy je svěřena přímo řediteli školy nebo školského zařízení jako fyzické osobě, tj. nikoli právnické osobě vykonávající činnost školy nebo školského zařízení. Ředitel školy nebo školského zařízení činí veškeré úkony ve správním řízení navenek. Není samozřejmě vyloučena spolupráce dalších zaměstnanců (pedagogických pracovníků či dalších zaměstnanců) právnické osoby vykonávající činnost školy na administrativních nebo organizačních úkolech v rámci správních řízení vedených ředitelem školy. Navenek vždy jedná ředitel školy. Pouze v případě jeho dlouhodobé nepřítomnosti může úkony správního orgánu vykonávat zástupce statutárního orgánu, který je k tomu oprávněn organizačním řádem či jiným vnitřním předpisem. 1.1.3 Přínos novely školského zákona Uvedené citace školského zákona odpovídají jeho platnému znění. Před vydáním novely školského zákona, která vyšla ve Sbírce zákonů jako zákon č. 49/2009 Sb., s účinností od 1. dubna 2009, byl výčet případů, ke kterým se vztahovala povinnost rozhodování ředitele ve správním řízení podstatně vyšší. Přínosem novely školského zákona bylo mimo jiné zjednodušení některých administrativních činností v rozhodování ředitele školy. Jak uvádí důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, záměrem předložení změny ustanovení 165 odst. 2 je zejména úprava pro aplikaci správního řádu v případech, kdy je to pociťováno jak veřejností (žáky, studenty, popř. jejich zákonnými zástupci), tak řediteli škol jako nadbytečná byrokratická a administrativní zátěž ztěžující postupy pro všechny zúčastněné a prodlužující řadu řízení. Byly navrženy 6 Školský zákon. Pravomoci ředitele veřejné školy nebo školského zařízení, [cit. 2010-02-02]. 11

a následně schváleny dílčí změny v ustanovení, které upravuje případy rozhodování ředitele ve správním řízení, a to v těch případech, kdy není nezbytné, aby celé řízení vedené ředitelem školy nebo školského zařízení probíhalo v režimu správního řízení. Bylo navrženo a následně schváleno v některých případech vztáhnout použití správního řádu pouze na případy, kdy bylo vydáno zamítavé rozhodnutí. V případě kladného vyřízení žádosti (kladného rozhodnutí) by tedy ředitel školy postupoval neformálně (nevydával by správní rozhodnutí, ale pouze tzv. rozhodnutí, jehož náležitosti by nebyly nijak formalizovány). Až v případě negativního vyřízení žádosti by ředitel školy byl povinen vyhotovit správní rozhodnutí za podmínek stanovených správním řádem, proti kterému by se mohl účastník řízení odvolat v souladu s příslušnými ustanoveními správního řádu. Navíc režimu správního řízení podléhají pouze rozhodnutí ředitelů škol zřizovaných obcemi, svazky obcí, kraji a státem. Rozhodnutí ředitelů škol soukromých a církevních zřizovatelů režimu správního řádu nepodléhají, což působí nerovnost ve vztahu k ředitelům veřejných zřizovatelů, kteří jsou ve znevýhodněném postavení (např. při přijímacím řízení). 7 Zde je vhodné poznamenat, že ředitelé škol a školských zařízení neveřejných zřizovatelů nepostupují ani při rozhodování o přijetí ke vzdělávání ve správním řízení, a tedy uchazeči o vzdělávání a účastníci vzdělávání v těchto školách a školských zařízeních nemají právo podat proti rozhodnutí ředitele školy nebo školského zařízení odvolání, o kterém by se rozhodovalo ve správním řízení. Součástí důvodové zprávy požadavek souladu s ústavním pořádkem, a to v souvislosti s rozhodováním ředitelů ve správním řízení ve vazbě na čl. 33 Listiny základních práv a svobod, tj. zachování obsahu a podstaty práva na vzdělání jsou nejdůležitějším kritériem ústavnosti předkládané novely. Rozhodování ředitele podle správního řádu poskytuje záruky spravedlivého procesu včetně nároku na opravné prostředky. Úmyslným záměrem bylo vyjmutí některých pozitivních rozhodnutí, kde nepřipadá v úvahu uplatnění opravného prostředku účastníkem 7 Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, [cit. 2010-02-02]. 12

řízení. Zcela bylo z působnosti správního řádu vyňato snižování a promíjení úplaty za vzdělávání a školské služby (i z rozsahu negativních rozhodnutí). V režimu správního řízení zůstávají i nadále ta rozhodování, která se týkají přijetí ke vzdělávání poskytujícímu stupeň vzdělání (základní škola, střední škola, konzervatoř, vyšší odborná škola) či v odejmutí již přiznaného práva (podmíněné vyloučení a vyloučení ze školy nebo školského zařízení). Dále zůstává v režimu správního řízení i rozhodování o přijetí k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole, neboť i kladné rozhodnutí často obsahuje údaje důležité pro celý průběh vzdělávání dítěte v mateřské škole (určení provozu, ve kterém bude dítě vzděláváno, označení odloučeného pracoviště, do kterého se dítě přijímá apod.). Stejně tak budou i nadále zachována pravidla správního řízení ve věcech týkajících se vzdělávání dětí, žáků, studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (povolení individuálního vzdělávacího plánu, převedení do vzdělávacího programu určeného pro žáky se zdravotním postižením). 8 Výše uvedené záměry nebyly ve schváleném znění novely respektovány v plné šíři (např. v případě individuálního vzdělávacího plánu je v platném znění pouze vydání rozhodnutí ve správním řízení ve věci zamítnutí žádosti o povolení individuálního plánu). 1.1.4 Školský zákon a jeho společná ustanovení Kromě snížení počtu rozhodnutí vydávaných ředitelem ve správním řízení ( 165 odst. 2) byla v novele školského zákona vydané zákonem č. 49/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, provedena změna také v části devatenácté ve společných ustanoveních, a to v 183 odst. 2. Školský zákon v ustanovení 183 uvádí: 8 Důvodová zpráva ke změně školského zákona (561/2004 Sb.) Zvláštní část. 13

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti státní správy podle tohoto zákona správní řád. (2) Správní řád se nevztahuje na rozhodování podle 27 odst. 1, 74 odst. 9 písm. c), 80a odst. 4, 82, 90 odst. 12, 102 odst. 9 a 165 odst. 2 písm. b), e), f) a g). (3) Krajský úřad plní úkoly nadřízeného správního orgán u ředitelů škol a školských zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, při rozhodování podle 165 odst. 2. Ministerstvo plní úkoly nadřízeného správního orgánu krajských úřadů při rozhodování o právech a povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy podle tohoto zákona. V odvolání proti rozhodnutí České školní inspekce ve věci přestupku podle 176 rozhoduje ústřední školní inspektor. (4) Na doručování písemností podle 68 odst. 2 a 98 odst. 2 se vztahují příslušná ustanovení správního řádu o doručování obdobně. (5) Působnosti stanovené tímto zákonem obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a krajskému úřadu jsou výkonem přenesené působnosti. 9 Obecně lze konstatovat, že společná ustanovení školského zákona vyjadřují souvislost se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a jeho následné použití. Tento zákon upravuje postup správních orgánů, pokud vykonávají působnosti v oblasti veřejné správy. Správním orgánem jsou v souladu s 1 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., myšleny orgány moci výkonné, orgány územních samosprávných celků a jiné orgány, právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy. V oblasti působnosti školského zákona se tak jedná o Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo obrany, Ministerstvo zahraničních věcí, Českou školní inspekci, krajské úřady v přenesené působnosti, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a konečně ředitele škol a školských zařízení zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí. Je však nezbytné zdůraznit, že ředitelé škol a školských zařízení zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí mají postavení správního orgánu pouze při svém 9 183 školského zákona, v platném znění. 14

rozhodování taxativně vymezeném v 165 odst. 2 školského zákona, na jiný jejich postup vyplývající ze školského zákona se zákon č. 500/2004 Sb., nevztahuje. Naopak ostatní výše uvedené subjekty mají postavení správních orgánů při veškeré své působnosti v oblasti veřejné správy, a na jejich postup se tak uplatní zákon č. 500/2004 Sb., vždy, pokud ze zákona (ať již školského, zákona č. 500/2004 Sb., nebo jiného zákona) nevyplývá něco jiného. To však samozřejmě neznamená, že při veškeré své působnosti v oblasti veřejné správy postupují podle části druhé zákona č. 500/2004 Sb., (upravující správní řízení v užším smyslu), ale pouze těch ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., která se na danou působnost z povahy věci vztahují. 10 Školský zákon stanoví některé konkrétní procesní odchylky od zákona č. 500/2004 Sb., jež mají v praxi přednost před obecnou právní úpravou obsaženou v zákoně č. 500/2004 Sb. Například lze uvést 41 odst. 8 školského zákona (Ředitel školy rozhodne o zrušení individuálního vzdělávání žáka nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení a zároveň zařadí žáka do příslušného ročníku základní školy. Odvolání proti rozhodnutí ředitele školy o zrušení individuálního vzdělávání žáka nemá odkladný účinek.). Zásadní změnou textu společných ustanovení v novele školského zákona byla skutečnost, že došlo mimo jiné k takové úpravě 183 odst. 2, že se na 165 odst. 2 písm. b), e), f) a g) nevztahuje správní řád. Tím, že byla vyčleněna část obsahu 165 odst. 2 z rozhodování ve správním řízení, došlo k pochybnostem ze strany ředitelů škol a v řadě případů i k nesprávným výkladům. S ohledem na nejednoznačnost textu a možnost nepochopení pro běžného uživatele školského zákona, byl Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zpracován právní výklad, ze kterého vycházel i právní výklad České školní inspekce. Při podrobnějším studiu správního řádu lze konstatovat nezbytnost použití správního řádu i v případě výslovného vynětí některých rozhodovacích postupů. Ve společných ustanoveních jsou také uvedeny tzv. nadřízené správní orgány, kterým zákon č. 500/2004 Sb., svěřuje řadu zásadních kompetencí v souvislosti 10 KATZOVÁ, P., Školský zákon. Komentář, s. 737. 15

s postupem správních orgánů při výkonu jejich působnosti v oblasti veřejné správy. V souladu s 178 zákona č. 500/2004 Sb., je tímto nadřízeným správním orgánem především ten správní orgán, o němž to stanoví zvláštní zákon. Ustanovení 183 odst. 3 školského zákona tedy představuje tento zvláštní zákon (předvídaný v 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb.) a stanoví, že: a) nadřízeným správním orgánem ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí při rozhodování podle 165 odst. 2 školského zákona je krajský úřad v případě ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem obrany je v souladu s 172 odst. 5 školského zákona tímto nadřízeným správním orgánem dané ministerstvo, b) nadřízeným správním orgánem krajských úřadů při rozhodování o právech a povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy podle školského zákona je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Obecná právní úprava obsažená v 178 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., se pak použije na určení nadřízeného správního orgánu obecního úřadu obcí s rozšířenou působností, Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvu vnitra, Ministerstvu obrany, Ministerstvu spravedlnosti a Ministerstvu zahraničních věcí. 11 Ustanovení 183 odst. 5 pak výslovně označuje ty působnosti, které školský zákon v návaznosti na správní řád vymezuje krajským úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností jako působnosti vydávané v přenesené působnosti, tj. takové, které na stanovené orgány obcí a krajů přenesl stát. 1.1.5 Právní výklad postupu při rozhodování ředitele Při podrobném studiu komentovaných právních předpisů bylo shledáno, že tyto komentáře obsahují řešení za situace, kdy úpravou zákona došlo k vyjmutí 11 KATZOVÁ, P., Školský zákon. Komentář, s. 738. 16

některých případů rozhodování ředitele školy nebo školského zařízení o právech a povinnostech v oblasti státní správy. Odchylku od zákona č. 500/2004 Sb., představuje také výslovné vynětí některých rozhodovacích postupů podle školského zákona z působnosti zákona č. 500/2004 Sb. Jedná se tedy o postupy, které by obecně spadaly do působnosti zákona č. 500/2004 Sb., a to do působnosti jeho části druhé, neboť se jedná o rozhodování o právech a povinnostech individuálně určených fyzických osob, z věcných důvodů však není na místě, aby toto rozhodování probíhalo podle procesních pravidel. Obecně však lze pouze poznamenat, že z 177 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., vyplývá, že základní zásady činnosti správních orgánů uvedené v 2 až 8 tohoto zákona se použijí při výkonu veřejné správy i v případech, kdy zvláštní zákon stanoví, že se správní řád nepoužije, ale sám úpravu odpovídající těmto zásadám neobsahuje. To znamená, že při rozhodovacích postupech podle školského zákona, uvedených v 183 odst. 2 školského zákona, je nezbytné respektovat tyto obecné zásady činnosti správních orgánů. 12 Na základě výše uvedeného komentáře by bylo možné dovodit, že neobsahuje-li školský zákon úpravu odpovídající zásadám 2 až 8 správního řádu, použijí se pouze výše uvedené základní zásady a nikoli procesní postup části druhé správního řádu. Na základě vzniklé rozpornosti byl Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vytvořen právní výklad, který odkazuje na 1 odst. 2 správního řádu, který uvádí, že se správní řád nebo jeho jednotlivá ustanovení použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup. Právní výklad uvádí, že: Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 49/2009 Sb., obsahuje nové znění 183 odst. 2, kdy byla doplněna slova 165 odst. 2 písm. b), e), f) a g) ; cílem tohoto znění, které se do školského zákona dostalo při projednávání novely v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky jako poslanecký pozměňovací návrh, mělo pravděpodobně být vyloučení některých druhů rozhodování ředitelů škol zřizovaných tzv. veřejnými zřizovateli 12 KATZOVÁ, P., Školský zákon. Komentář, s. 738. 17

z režimu zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Důsledkem však je naopak založení vnitřní rozpornosti školského zákona, což je v rozporu s platnými ústavními principy. Byť jsou tedy určitá řízení jako by ze správního řízení vyloučena, ve skutečnosti tomu tak není a být nemůže, nedošlo-li k odpovídajícím změnám právě v 165 odst. 2 školského zákona, a nebyla-li současně doplněna speciální procesní úprava (resp. též přechodná ustanovení, která jsou z právního hlediska v ustanoveních, která obsahují procesní úpravu, při jeho změně naprosto nezbytná). I po nabytí účinnosti zákona č. 49/2009 Sb., kterým se mění školský zákon, bude platit, že ředitel školy, kterou zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, a který rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy, rozhoduje v případech podle 165 odst. 2 písm. b), e), f) a g) podle správního řádu. Pouze takovýto postup lze považovat za postup v souladu s platnými právními předpisy. Pro úplnost lze odkázat na 1 odst. 2 správního řádu, kde je zakotveno, že pokud zvláštní právní předpis (kterým je zde školský zákon) nestanoví jiný postup (což v daném případě splněno není), použije se vždy správní řád nebo jeho jednotlivá ustanovení. 13 Oporu výše uvedenému výkladu lze nalézt např. v judikátu, kterým je nález Ústavního soudu č. 3/1997 Sb., který k návrhu Vrchního soudu v Praze zrušil část zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jímž byl vyloučen pro určitý typ rozhodování správní řád, a ztotožnil se s názorem, že výluka správního řádu je neústavní, nejsou-li současně stanoveny zákonné meze a způsoby uplatňování státní moci při rozhodování. 14 V případě dalšího judikátu bylo např. Vrchním soudem konstatováno, že vyloučení správního řádu z rozhodování o právech a povinnostech občanů v případě, že neexistuje jiná použitelná úprava, kterou by správní orgán byl povinen respektovat, je v rozporu s ústavním pořádkem, konkrétně s čl. 2 odst. 3 Ústavy ( Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. ) a s ustanovením čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, 13 Právní výklad k postupu při rozhodování ředitele podle 165 odst. 2 školského zákona [online]. 14 Použití správního řádu na rozhodování ředitelů škol, předškolních a školských zařízení, [cit. 2010-02-02]. 18

podle kterého Státní moc lze uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Jestliže tedy existuje ústavní povinnost správního orgánu postupovat zákonným způsobem a současně hmotněprávní předpis vyloučí užití zákona, který takový postup upravuje, je taková výluka v rozporu s Listinou i Ústavou. 15 1.2 Správní řád v kontextu školského zákona Ustanovení 165 odst. 2 školského zákona přiznává ředitelům škol a školských zařízení zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí postavení orgánu státní správy. Použití zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, který se použije na postup správního orgánu v oblasti veřejné správy a který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006, je vyjádřeno ve společných ustanoveních v 183 školského zákona. Pro účely rozhodování ředitelů škol a školských zařízení je zásadní zejména Část první (Úvodní ustanovení, 1 až 8), Část druhá (Obecná ustanovení o správním řízení, 9 až 129) a Část sedmá (Společná, přechodná a závěrečná ustanovení, 175 až 183) správního řádu. Správní řád v ustanovení 1 uvádí: (1) Tento zákon upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy (dále jen "správní orgán"). (2) Tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup. (3) Tento zákon se nepoužije pro občanskoprávní, obchodněprávní a pracovněprávní úkony prováděné správními orgány a na vztahy mezi orgány téhož územního samosprávného celku při výkonu samostatné působnosti. 16 15 Použití správního řádu na rozhodování ředitelů škol, předškolních a školských zařízení, [cit. 2010-02-02]. 16 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění. 19

Jak již bylo konstatováno výše, znění 1 odst. 2 je základem výkladu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro ozřejmění použití správního řádu řediteli škol a školských zařízení veřejných zřizovatelů v souladu s právními předpisy. Důležité jsou také základní zásady činnosti správních orgánů, rozpracované v 2 až 8, kterými jsou: - zásada legality, zákaz zneužití správního uvážení, ochrana dobré víry, soulad s veřejným zájmem, - zásada materiální pravdy, - zásady přístupu správního orgánu k dotčené osobě, - smírné odstranění rozporů, - rychlost, hospodárnost, - rovnost dotčených osob a zákaz diskriminace, - rámcově jednotný postup. 17 Základní zásady se promítají do každé činnosti správního orgánu. Tato základní pravidla mají přednost před zákonem a použijí se při výkonu veřejné správy i v případech, kdy zvláštní zákon stanoví, že se správní řád nepoužije, ale sám úpravu odpovídající těmto zásadám neobsahuje. Základní zásady se týkají veškeré činnosti správního orgánu podle správního řádu. 18 Pojem správního řízení vysvětluje 9 správního řádu, který uvádí: Správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá. 19 Ve vztahu k 183 odst. 2 školského zákona a předchozímu textu je vhodné zařadit znění souvisejícího 177 správního řádu, který uvádí: 17 Správní řád. Soudní řád správní, s. 2. 18 ŠROMOVÁ, E., ŠIMEK, L., Vzory rozhodnutí a usnesení podle nového správního řádu od 1. 1. 2006, s. 35. 19 9 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění 20

(1) Základní zásady činnosti správních orgánů uvedené v 2 až 8 se použijí při výkonu veřejné správy i v případech, kdy zvláštní zákon stanoví, že se správní řád nepoužije, ale sám úpravu odpovídající těmto zásadám neobsahuje. (2) V případech, kdy správní orgán provádí úkony, na které se nevztahují části druhá a třetí tohoto zákona, postupuje obdobně podle části čtvrté. 20 1.2.1 Správní orgány, účastníci řízení a jejich úkony Správní orgány jsou věcně příslušné jednat a rozhodovat ve věcech, které jim byly svěřeny zákonem nebo na základě zákona. V každé věci se zakládá spis, který musí být označen spisovou značkou. Spis tvoří zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení, rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci. Spis musí obsahovat soupis všech svých součástí dokumenty, doklady a důkazy, které správní orgán použije, včetně příloh, s určením data, kdy byly do spisu vloženy. Účastníky řízení jsou podle správního řádu žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu, a v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost anebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají či nemají. Účastníci jsou oprávněni navrhovat důkazy, činit návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí. Své úkony směřující vůči správním orgánům činí prostřednictvím podání. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. Z podání musí být patrno, kdo jej činí (např. fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, případně jinou adresu pro doručování), které věci se týká a co se navrhuje. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, kterému je určeno a který je věcně (rozhodování mu bylo svěřeno zákonem nebo na základě zákona) a místně příslušný. 20 177 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění. 21

1.2.2 Průběh řízení Řízení je zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu (řediteli školy nebo školského zařízení). Žádost musí mít náležitosti stanovené správním řádem (podání) a musí být patrné, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá. Nemá-li žádost potřebné náležitosti, pomůže správní orgán žadateli na místě nedostatky odstranit nebo jej vyzve k jejich odstranění, případně mu k tomu poskytne lhůtu. Současně může řízení v souladu se správním řádem přerušit. Žadatel může předmět zúžit nebo vzít zpět, toto právo nelze uplatnit v době od vydání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně do zahájení odvolacího řízení. Řízení lze zahájit také z moci úřední, a to dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení účastníkovi doručením oznámení nebo ústním prohlášením. Dokazování uvádí znění 52: Účastníci jsou povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení. Správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci. V souladu se správním řádem lze také řízení přerušit či zastavit. Řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže např. vzal žadatel svou žádost zpět, byla podána žádost zjevně nepřípustná či se žádost stala zjevně bezpředmětnou. Rozhodnutím správní orgán v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva či povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje o procesních otázkách. Rozhodnutí se vyhotovuje v písemné formě, písemně se nevyhotovuje pouze v případě, že tak stanoví zákon (záznam se učiní do spisu). Správní řád jmenovitě v 68 uvádí náležitosti rozhodnutí: (1) Rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků. 22

(2) Ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků podle 27 odst. 1. Účastníci, kteří jsou fyzickými osobami, se označují údaji umožňujícími jejich identifikaci ( 18 odst. 2); účastníci, kteří jsou právnickými osobami, se označují názvem a sídlem. Ve výrokové části se uvede lhůta ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě též jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění a výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání ( 85 odst. 2). Výroková část rozhodnutí může obsahovat jeden nebo více výroků; výrok může obsahovat vedlejší ustanovení. (3) V odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. (4) Odůvodnění rozhodnutí není třeba, jestliže správní orgán prvního stupně všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví. (5) V poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává. (6) Pokud odvolání nemá odkladný účinek, musí být tato skutečnost v poučení uvedena. 21 Rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením. Pokud zákon nestanoví jinak, má ústní vyhlášení účinky oznámení pouze v případě, že se účastník současně vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Tato skutečnost se poznamená do spisu. 1.2.3 Odvolací řízení Proti rozhodnutí správního orgánu může účastník podat odvolání. Právo podat odvolání podle správního řádu nepřísluší účastníkovi, který se po oznámení rozhodnutí tohoto práva písemně nebo ústně do protokolu vzdal. Odvoláním lze 21 68 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění. 23

napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Nepřípustné je odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí. Odvolání musí mít náležitosti uvedené v 82 odst. 2 správního řádu a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, které mu předcházelo. Odvolací lhůtu stanovuje správní řád v 83, kde uvádí: (1) Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty. (2) V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení podle 68 odst. 5 lze odvolání podat do 15 dnů ode dne oznámení opravného usnesení podle 70 věty první, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. 22 Odvolání se podle správního řádu podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, je může zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání. Odvolacím správním orgánem je nejblíže nadřízený správní orgán, kterým je školským zákonem pro správní rozhodnutí ředitele veřejných škol a školských zařízení krajský úřad. Odvolací orgán přezkoumává správnost napadeného rozhodnutí jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání. Jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví, nebo napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání 22 83 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění. 24

správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal, nebo napadené rozhodnutí či jeho část změní. 25

2 Analýza dotazníkového šetření 2.1 Cíl dotazníkového šetření Cílem realizovaného dotazníkového šetření bylo zjištění četnosti vydávaných rozhodnutí řediteli základních škol a školských zařízení Středočeského kraje ve správním řízení. Dalším záměrem bylo zjistit, zda ředitelé škol a školských zařízení postupovali při rozhodování ve správním řízení po vydání novely školského zákona (zákon č. 49/2009 Sb.) s ohledem či bez ohledu na související právní výklad Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. 2.2 Praktická realizace šetření Rozborem 165 odst. 2 školského zákona bylo vyčleněno celkem 14 druhů rozhodnutí, které se týkají základních škol a školských zařízení. Vytvořený dotazník byl elektronickou poštou rozeslán na ředitelství základních škol Středočeského kraje. Celkem bylo osloveno 90 škol. Odpovědí bylo získáno 70, návratnost dotazníků činila tedy 77,8 %. 2.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření Sledovaným obdobím pro zjišťované počty správních rozhodnutí bylo období od 1. dubna 2009 do 31. března 2010. Jedná se o období, ve kterém nabyla předmětná novela školského zákona účinnost. Z přiložené tabulky je zřejmé, že některá z rozhodnutí ředitelé vůbec nevyužívají, a to zamítnutí žádosti o povolení individuálního vzdělávacího plánu podle 18, zamítnutí žádosti o přeřazení žáka do vyššího ročníku podle 17 odst. 3, zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální podle 48a (základní školy speciální nebyly osloveny), zařazení dítěte do přípravné třídy základní školy podle 47 (minimální počet škol má zřízeny přípravné třídy), zamítnutí žádosti o povolení pokračování v základním vzdělávání podle 55 odst. 2, podmíněné vyloučení žáka ze školy nebo školského zařízení podle 31 odst. 2 a 4, vyloučení žáka ze školy nebo školského zařízení 26

podle 31 odst. 2 a 4 (vyloučit žáka ze základního vzdělávání lze pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku; do této skupiny jsou zařazeni žáci pokračující 10. a vyšším rokem v základním vzdělávání; vyloučení ze školní družiny či školního klubu ředitelé škol nevyužívají). Nejvyšší počet vydaných rozhodnutí ve správním řízení se týká přijetí k základnímu vzdělávání podle 46 (1 944 z celkového počtu 14 679 žáků zařazených do vyhodnocení). Druhé nejvíce využívané rozhodnutí ve správním řízení je přestup žáka podle 49 odst. 1 (576 ze 70 škol, což je 8,2 žáka na školu). Třetím nejpoužívanějším rozhodnutím je povolení individuálního vzdělávání žáka podle 41 (181 žáků z celkového počtu 14 679 žáků zařazených do vyhodnocení, tj. 1,2 %). Z dotazníkového šetření bylo také možné zjistit, že ředitelé škol, ve kterých jsou vzděláváni žáci v devíti třídách v devíti ročnících (tj. jedna třída v ročníku) či v osmnácti třídách v devíti ročnících (tj. dvě třídy v ročníku), ve 100 % případů (odpovídajících průměrnému počtu žáků ve třídě) rozhodovali v případě přijetí k základnímu vzdělávání podle 46 po vydání novely školského zákona v souladu s touto novelou a právním výkladem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. (735 tříd v 9 ročnících, tj. 81,7 tříd v 1 ročníku; 1944 rozhodnutí o přijetí k základnímu vzdělávání, tj. 23,8 rozhodnutí na třídu). 27

TABULKA č. 1 Agregované počty ze 70 dotazníků 165 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech: písm. rozhodnutí počet a) zamítnutí žádosti o povolení individuálního vzdělávacího plánu podle 18 0 zamítnutí žádosti o přeřazení žáka do vyššího ročníku podle 17 odst. 3 0 b) zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální podle 48a 0 zařazení dítěte do přípravné třídy základní školy podle 47 0 c) zamítnutí žádosti o odklad povinné školní docházky podle 37 2 e) přijetí k základnímu vzdělávání podle 46 1944 přestupu žáka podle 49 odst. 1 576 převedení žáka do jiného vzdělávacího programu podle 49 odst. 2 2 zamítnutí žádosti o povolení pokračování v základním vzdělávání podle 55 odst. 2 h) zamítnutí žádosti o pokračování v základním vzdělávání podle 55 odst. 1 2 i) podmíněné vyloučení žáka ze školy nebo školského zařízení podle 31 odst. 2 a 4 vyloučení žáka ze školy nebo školského zařízení podle 31 odst. 2 a 4 0 k) povolení individuálního vzdělávání žáka podle 41 181 zrušení povolení individuálního vzdělávání žáka podle 41 2 0 0 Počet tříd podle stavu k 30. 9. 2009 735 Počet žáků podle stavu k 30. 9. 2009 14679 2709 28

GRAF č. 1 21% Skladba rozhodnutí ředitele školy 0% 7% 0% 72% 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Legenda: 1) zamítnutí žádosti o povolení individuálního vzdělávacího plánu podle 18 2) zamítnutí žádosti o přeřazení žáka do vyššího ročníku podle 17 odst. 3 3) zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální podle 48a 4) zařazení dítěte do přípravné třídy základní školy podle 47 5) zamítnutí žádosti o odklad povinné školní docházky podle 37 6) přijetí k základnímu vzdělávání podle 46 7) přestupu žáka podle 49 odst. 1 8) převedení žáka do jiného vzdělávacího programu podle 49 odst. 2 9) zamítnutí žádosti o povolení pokračování v základním vzdělávání podle 55 odst. 2 10) zamítnutí žádosti o pokračování v základním vzdělávání podle 55 odst. 1 11) podmíněné vyloučení žáka ze školy nebo školského zařízení podle 31 odst. 2 a 4 12) vyloučení žáka ze školy nebo školského zařízení podle 31 odst. 2 a 4 13) povolení individuálního vzdělávání žáka podle 41 14) zrušení povolení individuálního vzdělávání žáka podle 41 29

Z grafického vyjádření vyplývá procentuální četnost. Ředitel školy nejčastěji vydává rozhodnutí týkající se přijetí k základnímu vzdělávání (72 %), následuje přestup žáka (21 %) a povolení individuálního vzdělávání žáka (7 %). K celkovému počtu žáků ředitel školy vydává 18,45 % rozhodnutí, tj. téměř ke každému pátému žáku váže nějaké své rozhodnutí ve správním řízení. 30

3 Závěr Bakalářská práce si kladla za cíl poskytnout ředitelům škol a školských zařízení aktuální souhrnnou informaci týkající se problematiky rozhodování ve správním řízení ve školství. Vychází z rozboru platných právních předpisů, právních výkladů i související literatury. Na základě uvedených zdrojů se podařilo sestavit kompletní sadu konkrétních vzorů správních rozhodnutí, které jsou využitelné v manažerské praxi ředitelů základních škol. Znalost právních předpisů a jejich důsledné uplatňování v řídící praxi je nezbytným předpokladem pro úspěšné řízení jakékoli firmy. Ředitel školy, jenž se správně orientuje v právních předpisech, má předpoklad pro úspěšné naplňování povinností vyplývajících z ustanovení školského zákona či jiných právních předpisů. Lze konstatovat, že vzory správních rozhodnutí vytvořené podle platných právních předpisů pro podmínky základních škol mohou usnadnit každodenní práci ředitelům a být tak přínosem k uplatňování jejich manažerských kompetencí. Využitelné jsou v plné míře pro ředitele základních škol a inspirující pro ředitele středních škol. Přínosem práce je také vyvrácení jakýchkoli pochybností v použití správního řádu, které vnesla do rozhodování ředitelů v oblasti státní správy novela školského zákona (zákon č. 49/2009 Sb.). Zařazení výzkumné části mapuje četnost jednotlivých případů rozhodování ředitelů základních škol Středočeského kraje. Z vyhodnocení vyplývá, že nejčetnějším rozhodnutím vydávaným řediteli základních škol je rozhodnutí o přijetí k základnímu vzdělávání. Pozitivním zjištěním je také skutečnost, že ředitelé ve všech případech původně sporných rozhodnutí se správním řádem řídili. 31

4 Seznam použité literatury Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Systém ASPI. [cit. 2010-02-02]. Důvodová zpráva ke změně školského zákona (561/2004 Sb.) Zvláštní část poslední stav textu. 2. července 2008. Systém ASPI. [cit. 2010-02-02]. HANZELKA, M., KANTOROVÁ J., PROKŮPKOVÁ D. a kol. Řízení školy 2009. Praha: Meritum, ASPI 2009. ISBN 978-80-7357-413-0. KATZOVÁ, P. Školský zákon. Komentář. Praha: ASPI 2008. ISBN 978-80-7357-412-3. Informace právní výklad týkající se postupu při rozhodování ředitele podle 165 odst. 2 školského zákona. Praha: Česká školní inspekce. Dostupné na http://intranet/ Metodické poznámky ke kritériím hodnocení podmínek, průběhu a výsledků základního a středního vzdělávání. ČŠI 2009. Použití správního řádu na rozhodování ředitelů škol, předškolních a školských zařízení. Systém ASPI. [cit. 2010-02-02]. Právní výklad k postupu při rozhodování ředitele podle 165 odst. 2 školského zákona [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dostupné na http://www.msmt.cz Správní řád. Soudní řád správní. Praha: C. H. Beck 2008. ISBN 978-80-7400-079- 9. SPUDIL, J. Nový správní řád v praxi ředitele střední školy. Závěrečná práce FS II. Praha: 2006. Školský zákon. Pravomoci ředitele veřejné školy nebo školského zařízení. Systém ASPI. [cit. 2010-02-02]. ŠROMOVÁ, E., ŠIMEK, L. Vzory rozhodnutí a usnesení podle nového správního řádu od 1. 1. 2006. OLOMOUC: ANAG 2005. ISBN 80-7263-306-6. Úplné znění. Školství. Ostrava - Hrabůvka: Sagit 2009. ISBN 978-80-7208-771-6. VALENTA, J. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem. 4. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG 2009. ISBN 978-80-7263-530-6. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 32