Onkogeny a nádorové supresory

Podobné dokumenty
Buněčný cyklus, onkogeny a nádorové supresory

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

Zárodečné mutace a nádorová onemocnění

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

MUDr. Iva Slaninová, Ph.D. Biologický ústav LF MU

Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění

Buněčný cyklus, spojení se signálními cestami a molekulární mechanismy onkogeneze

UPOZORNĚNÍ PRO STUDENTY

Molekulární mechanismy kancerogeneze solidních nádorů

Mgr. Veronika Peňásová Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno

Elementy signálních drah. cíle protinádorové terapie

Maligní nádory. Nádorová onemocnění. Protoonkogeny. Maligní nádorová onemocnění. Protoonkogeny - amplifikace sekvence DNA.

Nádorová transformace buněk. Marie Kopecká, Biologický ústav LF MU Brno 2006

Nádorová onemocnění NÁDORY BENIGNÍ

Molekulární mechanismy vzniku a vývoje mesenchymových a neuroektodermových nádorů. Zdeněk Kolář

Lékařská genetika a onkologie. Renata Gaillyová OLG a LF MU Brno 2012/2013

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Nádorová onemocnění NÁDORY BENIGNÍ

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

Nádorová onemocnění. rostou v původním ložisku, zachovávají charakter tkáně, ze které vznikly

HD - Huntingtonova chorea. monogenní choroba HDF (CAG) 6-35 (CAG) čistě genetická choroba?

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VYUŽITÍ CYTOLOGICKÝCH A MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÝCH METOD PŘI DETEKCI NÁDORŮ Definice problematiky Profil přístupů Nádorová heterogenita

Prognostické a prediktivní markery - část II. prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc. Centrální laboratoř pro imunoanalýzu, FN a LF UK Plzeň

SLEDOVÁNÍ BIOLOGICKÉ AKTIVITY KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU METODOU REAL - TIME PCR

EPIDEMIOLOGIE NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ. Vladimír Horák

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Cytomegalovirus a nádory mozku. Seminář VIDIA SZÚ

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

Studium genetické predispozice ke vzniku karcinomu prsu

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

Struktura a funkce biomakromolekul

Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Buněčná biologie, nádorová transformace, onkogeny a supresorové geny

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

Laboratoř molekulární patologie

Onkogenní viry Antonín Šípek /2007

Etiopatogeneze nádorů

EPIGENETIKA reverzibilních změn funkce genů, Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická

1. Molekulární podstata vzniku a vývoje nádorů. Molekulární patologie nádorů. 2. Metody molekulární patologie

C7188 Úvod do molekulární medicíny 2/12

C7188 Úvod do molekulární medicíny 2/12

Signalizace a rakovina

Karcinom vaječníků. Představení nemoci

Onkologie Obecná část, prekancerózy, pseudotumory. Zdeněk Kolář

Zuzana Zemanová 1, Filip Kramář 2

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Geneticky podmíněná nádorová onemocnění

Genová etiologie nemocí

Molekulární biologie nádorů

1 Buněčný cyklus a apoptóza (z. Kleibi)..

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1

Buněčné kultury. Kontinuální kultury

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Buněčné kultury. Kontinuální kultury

Modul obecné onkochirurgie

Personalizovaná medicína Roche v oblasti onkologie. Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Pracovní dny, Praha, 11.

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

1. Genetická a molekulárně biologická podstata nádorové transformace

Vypracování techniky kultivace buněk in vitro (tkáňové kultury) umožnilo definovat

Neuroektodermové nádory. CNS PNS Kůže, sliznice (melanocyty)

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Leukémie. - onemocnění postihující hemopoetický systém. vznik hromaděním změn v genomu kmenových buněk progenitorů jednotlivých řad

Transpozony - mobilní genetické elementy

Glosář - Cestina. Odchylka počtu chromozomů v jádře buňky od normy. Např. 45 nebo 47 chromozomů místo obvyklých 46. Příkladem je trizomie 21

Buněčné jádro a viry

Virus Epsteina a Barrové

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Intraduktální proliferující léze mléčné žlázy. Dušan Žiak

Testování biomarkerů u kolorektálního karcinomu.

Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně

Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno

Kancerogeneze a nádorová biochemie. Pavel Bouchal

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

Molekulární biologie nádorů

Mutace s dobrou prognózou, mutace se špatnou prognózou omezené možnosti biologické léčby pro onkologické pacienty

Senescence v rozvoji a léčbě nádorů. Řezáčová Martina

Bioptická laboratoř s.r.o. a Šiklův ústav patologie Lékařské fakulty UK v Plzni

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY

Buněčný cyklus. G0 M G1 G2 Aleš Hampl S. Replikace DNA. Buněčný cyklus skládající se z fází G1, S, G2 a M

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech

Bakteriální transpozony

Nádory trávicího ústrojí- epidemiologie. MUDr.Diana Cabrera de Zabala FN Plzeň Přednosta: Doc.MUDr.Jindřich Fínek,PhD.

CADASIL. H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder

Nejčastější solidní nádory učeských žen

Nádorové kmenové buňky - CSCs (Cancer stem cells)

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Benigní endometriální polyp

Buněčné kultury Primární kultury

METODY MOLEKULÁRNÍ PATOLOGIE. Mgr. Jana Slováčková, Ph.D. Ústav patologie FN Brno

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript:

Onkogeny a nádorové supresory

Historie Francis) Peyton Rous (October 5, 1879 February 16, 1970) He made his seminal observation, that a malignant tumor growing on a domestic chicken could be transferred to another fowl simply by exposing the healthy bird to a cell-free filtrate, in 1911. This finding, that cancer could be transmitted by a virus (now known as the Rous Sarcoma Virus, a retrovirus), was widely discredited by most of the field's experts at that time. Although clearly some influential researchers were impressed enough to nominate him to the Nobel Committee as early as 1926 (and in many subsequent years, until he finally received the award, 55 years later this may be a record for the time between a discovery and a Nobel Prize).

Historie Retroviry nemají svou dědičnou informaci zapsanou v DNA, ale v jí příbuzné kyselině ribonukleové (RNA). V napadené buňce se virové geny přepíšou do DNA a začnou buňku ovládat. Profesor Svoboda (1934) přispěl k objevu této takzvané reverzní transkripce - procesu, jímž retroviry kopírují svou RNA do DNA. Za objev reverzní transkripce byla v roce 1975 udělena Nobelova cena a laureáti David Baltimore, Renato Dulbecco a Howard Martin Temin uváděli Svobodu jako osobnost, která měla tuto cenu také sdílet. Vzhledem k situaci v komunistickém Československu to prý nebylo možné.

Historie 1911 - Rous přenosný sarkom u kuřat Etiologické agens retrovirus (RSV) Retrovirus RNA virus Reverzní transkriptáza přepis z RNA do hostitelské DNA Inkorporovaný virus provirus Geny viru schopné indukovat nádorovou transformaci virové onkogeny Virové onkogeny sekvenčně identické s některými geny u savců

Onkogeny Virové onkogeny (v-onc) geny retrovirů zodpovědné za maligní transformaci Celulární onkogeny (c-onc) geny vznikající aktivací protoonkogenů

Protoonkogeny Kódují proteiny důležité pro růst a diferenciaci V případě jejich abnormální aktivace - chybná exprese nebo jejich kvalitativní změna - potencionální onkogeny

Protoonkogeny-aktivace-onkogeny Aktivace Bodová mutace Amplifikace (zmnožení) genu Delece (ztráta části sekvence DNA) genu Přestavba chromozomu Inzerční mutageneze

Přestavba chromozomu

Přestavba chromozomu 16 16

Přestavba chromozomu

Přehled a lokalizace onkogenů a nádory suprimujících genů (převzato z R. Hesketh, The Oncogene Facts Book, Academic Press, p 41, 1995)

Funkce celulárních onkogenů 1. Onkogeny kódující transkripční regulační faktory 2. Onkogeny kódující proteinkinázy (intracelulární a transmembránové) a receptory růstových faktorů 3. Onkogeny kódující růstové faktory 4. Onkogeny kódující signální transduktory 5. Onkogeny inaktivující nádorové supresory 6. Onkogeny blokující apoptózu

1. Onkogeny kódující transkripční regulační faktory Myc Klíčový gen pro kontrolu proliferace a diferenciace 6 členů Aberantní exprese c-myc jeden z hlavních mechanizmů onkogenního zvratu Fos, Jun

2. Onkogeny kódující proteinkinázy (intracelulární a transmembránové) a receptory růstových faktorů ) Rodina genů Src Intracelulární proteinkináza aberace vedoucí k vyšší kinázové aktivitě stimulují nádorový růst Abl Erb erba, erbb c-erbb-2 identický s HER2/neu kóduje receptor podobný EGFR (epidermální růstový faktor)

Amplifikace HER2/neu (c-erbb-2) v karcinomu mléčné žlázy

3. Onkogeny kódující růstové faktory Int Sis Odvozen od genu pro PDGF (destičkový růstový faktor) Silný mitogen mezenchymálních buněk

4. Onkogeny kódující signální transduktory Ras Cca 15% nádorů obsahuje mutovaný ras Aktivní ras s navázaným GTP Neaktivní ras s navázaným GDP (konverze pomocí GTPázy) Signální dráha ras-raf-map-fos+jun

5. Onkogeny inaktivující nádorové supresory E6, E7, MDM-2 E6, E7 součást onkogenních HPV (lidský papilomavirus) Komplexy s p53 a prb a jejich inaktivace imortalizace buněk nádorový růst

6. Onkogeny blokující apoptózu Rodina BCL-2 Chrání buňky před apoptózou a tím podporují vývoj nádoru či způsobují selhání terapie: Folikulární lymfomy Hormonálně dependentní nádory (karcinomy mléčné žlázy, prostaty, vaječníku)

Nádorové supresory pojistky buněčného cyklu Zabraňují abnormální proliferaci a přenosu poškozené genetické informace Inaktivace nádorového supresoru ztráta kontrolního mechanizmu Nádorové supresory mají recesivní charakter nutný defekt obou alel LOH loss of heterozygoty

Nádorové supresory - přehled p53 prb NF-1 NF-2 APC WT-1 PTEN BRCA 1,2 p16 INK4

p53 Guardian of genome, molekula roku 1992 Chromozom 17p13.1 Defekty p53 v lidských nádorech patří mezi nejčastější (mutace obou alel) Mutace somatické buňky i germinální buňky Nemutovaný p53 wild type kontrolní místo přechodu G1-S a G2-M

Struktura proteinu p53 (převzato z Cell. Mol. Life Sci., Vol 55, p 17, 1999)

Funkce p53 (převzato z Cell. Mol. Life Sci., Vol 55, p 22, 1999)

Detekce p53 Imunohistochemie Western blotting wild type p53 nestabilní Mutovaný p53 stabilní možnost detekce

prb Nefosforylovaná forma prb aktivní blokuje přestup z G1 do S fáze Fosforylovaná nebo hyperfosforylovaná forma prb neaktivní proliferace Retinoblastom maligní nádor retiny Obě alely prb mutovány nebo deletovány 1/3 případů vrozený defekt jedné alely k rozvoji nádoru nutný defekt druhé alely (LOH)

NF1, NF2 Defekty NF1 neurofibromatóza typu 1 (mnohočetné benigní neurofibromy, hyperpigmentace kůže, abnormality skeletu), jiné nádory (feochromocytom, meningiom) Defekty NF2 neurinom akustiku, gliomy, meningiomy

APC Mutace APC familiární adenomatózní polypóza (FAP) tračníku vysoký potenciál malignizace Tento gen se chová dominantně k projevům dochází i při mutaci jedné alely!

WT1, PTEN, BRCA 1, 2 Defekty WT1 Wilmsův nádor ledviny Defekty PTEN četné nádory v pokročilých stádiích vývoje (glioblastomy, melanoblastomy, atd.) Defekty BRCA 1 predispozice a familiární výskyt karcinomů mléčné žlázy, ovaria a pravděpodobně prostaty a tlustého střeva Defekty BRCA 2 navíc predispozice ke karcinomu pankreatu a hrtanu

WT1, PTEN, BRCA 1, 2 Inhibitor CDK4, 6 Defekty p16 Maligní melanom Karcinom jícnu Karcinom pankreatu Karcinom žaludku Glioblastom, atd.