Energetická bilance. Doc. Ing. Milan Jäger, CSc.

Podobné dokumenty
ENERGETIKA OČIMA STATISTIKY

Rozvoj OZE jako součást energetické strategie ČR a výhled plnění mezinárodních závazků

Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

Referát pro MEDZINÁRODNÍ KONFERENCi ÚLOHA JADROVEJ ENERGIE V ENERGETICKEJ POLITIKE SLOVENSKA A EU BRATISLAVA

ENERGETICKÉ ZDROJE A SYSTÉMY PRO BUDOVY

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj

od myšlenek k aplikacím Rut Bízková, předsedkyně TA ČR

Základní charakteristiky možného vývoje české energetiky. prezentace na tiskové konferenci NEK Praha,

Globální problémy lidstva

Celkem 1 927,8 PJ. Ostatní OZE 86,2 PJ 4,3% Tuhá palia 847,8 PJ 42,5% Prvotní elektřina -33,1 PJ -1,7% Prvotní teplo 289,6 PJ 14,5%

AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE

Budoucnost české energetiky II

PATRES Školící program

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji

Makroekonomické výstupy

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Produktivita práce v zemědělství České republiky

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. Bratislava, 9.

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

Energetická efektivnost zdroj energie budoucnosti Souhrn zkušeností z modelování scénářů budoucí spotřeby energie

Management A. Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk. Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D.

Metodická náplň ukazatelů energetické bilance ČR

Státní energetická koncepce ČR

Příloha č. 8 Energetický posudek

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. Praha

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010

Makroekonomický vývoj a trh práce

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Očekávaný vývoj cen fosilních paliv

Budoucnost české energetiky. Akademie věd ČR

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Do jaké míry ovlivní energetické úspory bilanci výroby elektřiny a poptávku po ní?

Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU

Vývoj české ekonomiky

Možný přístup k odhadu spotřeby elektřiny v ČR a jednotlivých regionech

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Strana 1 / /2012 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 20. prosince o energetickém auditu a energetickém posudku

Zpráva o vývoji energetiky v oblasti ropy a ropných produktů za rok 2016 Základní grafické podklady. duben 2018

Makroekonomie I. Podstata a východiska. Definice: Přednáška 2. Ekonomický růst. Osnova přednášky: Ekonomický růst. Definování ekonomického růstu

Energetické problémy

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vývoj hrubé výroby elektřiny a tepla k prodeji v energetické bilanci ČR výroba a dodávky v letech

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií

Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - LEDEN Zlínský kraj ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE NÁVRH ŘEŠENÍ EH ZK

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce

OE II - MAKROEKONOMIE

Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky

Makroekonomický vývoj a podnikový sektor

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz

Obnovitelné zdroje energie

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Politika ochrany klimatu v České republice. Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky

Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2013

Úspory a účinnost využití energie zdroj budoucnosti

Šetření prognóz. makroekonomického vývoje ČR. Ministerstvo financí odbor Hospodářská politika

Hlavní orientace Hospodářské komory České republiky na energetiku České republiky a Evropské unie

Jak rychle rostla česká ekonomika?

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Veřejná deklarace ČEZ k udržitelnosti rozvoje a reinvestici povolenek

PŘÍRODNÍ ZDROJE OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE. Ilona Jančářová. Přírodní zdroj element celku, poskytovaného přírodou, který je považován za užitečný

Zdroje energie. Leonardo da Vinci Projekt. Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách. Kapitola 1. Modul 5 Energie v prádelnách.

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C.4.1: Platební bilance roční

C.4 Vztahy k zahraničí

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec Průmysl I. - opakování - Skupina A.

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)

ROSTOUCÍ CENY ENERGIÍ A JEJICH DOPAD NA PRŮMYSLOVÉ PODNIKY. Karel Šimeček - SVSE Luhačovice 1/2018

Sociálně-politické rozhodování v praxi: modelování zaměstnanosti v agrokomplexu ČR. Marie Pechrová Ondřej Chaloupka

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Hodnocení energetické náročnosti z pohledu primární energie - souvislosti s KVET

Jihomoravský kraj z pohledu regionálních účtů

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Hrubý domácí produkt

Hrubý domácí produkt na obyvatele

Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl

Mzdy v ČR. pohled ČNB. Vojtěch Benda. člen bankovní rady ČNB , Praha

C.4 Vztahy k zahraničí

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva?

ČESKÁ EKONOMIKA. V roce 2016 a 1. polovině roku Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz. Česká ekonomika

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu

Stabilita energetických

Ekonomika Národní hospodářství. Ing. Ježková Eva

Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem

Měsíční přehled č. 04/02

Transkript:

Energetická bilance Doc. Ing. Milan Jäger, CSc.

Energetická bilance Sestavuje se v pravidelných intervalech Kontrola chodu energetických zařízení případně celého energetického hospodářství (podniků, odvětví, ) Zvláštní důležitost - územní energetické bilance Z rozboru bilance lze zjistit: Příčiny energetických ztrát Stav příp. změnu stavu zařízení Míru plnění stanovených ukazatelů (účinností, norem spotřeby, )

Územní energetická bilance 1) Výsledná za uplynulé období 2) Výhledová pro budoucí časový horizont Cíl výsledné bilance: Zjistit stav dosavadního vývoje energetického hospodářství země Upozornit na nedostatky v hospodaření s energií Zajistit podklady pro výhledovou bilanci

Územní energetická bilance Cíl výhledové bilance: Zajistit potřebné množství energie v požadované struktuře Zajistit růst technické a ekonomické úrovně energetického hospodářství

Základní forma územní energetické bilance Výchozí schéma: W dod = W už + W ztr W dod množství dodané energie W ztr ztracená energie (teplo o různém teplotním potenciálu) W už množství užitečně spotřebované energie neboli konečná spotřeba energie W ks

Odvozené syntetické (agregované, globální) ukazatele z územní energetické bilance 1. Celková účinnost využívání dodané energie, resp. Účinnost hospodaření s energií 2. Energetická vybavenost na obyvatele kde: CPO celkový počet obyvatel daného území

3. Energetická náročnost tvorby HDP kde HDP reálný / nominální Energetickou náročnost HDP lze vyjádřit: W ob energetická vybavenost na obyvatele V ek výkonnost ekonomiky na obyvatele

Porovnáním základních ukazatelů s ukazateli ostatních zemí nebo ukazateli téhož území za uplynulé období, lze usuzovat o: stavu a tendencích vývoje energetického hospodářství ekonomické úrovni Za srovnatelných podmínek charakterizuje zvyšování ekonomické úrovně země: růst hodnot η a w ob poklesem hodnot w HDP

Strana zdrojů územní energetické bilance Zdroje dodané energie W dod 1) Domácí přírodní energetické zdroje 2) Saldo dovozu a vývozu 3) Saldo čerpání a doplnění zásob Ad 1) Z domácích přírodních energetických zdrojů: - neobnovitelných - z ložisek tuhých, kapalných a plynných paliv - z ložisek uranové rudy - obnovitelných (OZE) energie vodní, větrná

- množství energie tuhých, kapalných a plynných paliv součin vytěženého paliva a jeho průměrné výhřevnosti - energie z uranové rudy množství tepla v syté páře vyrobené v jaderném reaktoru - energie z OZE množství vyrobené elektřiny resp. tepla - prvotní elektřina - z OZE např. vodní elektrárny - prvotní teplo z jaderných reaktoru a z OZE

Ad 2) saldo dovozu a vývozu všech druhů paliv a elektřiny (v případě ČR ropa, zemní plyn, antracit dovoz elektrická energie vývoz) Ad 3) saldo čerpání a doplnění zásob z minulého období (u dodavatelů i spotřebitelů)

Strana spotřeby územní energetické bilance - otázka místa měření 1) Na výstupu ze spotřebičů finální práce nebo užitný efekt 2) Před vstupem do spotřebičů Ad 1) umožňuje kontrolovat ztráty ve spotřebičích možnost porovnání s nejmodernějšími technologiemi Ad 2) - mnohem snažší,, zakrývá skutečný stav v hospodaření s energií - růst podílu ušlechtilých forem energie zapříčíní pokles celkové účinnosti územní energetické bilance

Účinnost územní energetické bilance dosahuje cca 60 64% neuvažujeme li ztráty ve spotřebičích cca 35 40 % uvažujeme li ztráty Ad 1) statistické údaje se získávají výpočtem, ne na základě měření spotřeby proto nelze prakticky použít

Územní energetická bilance vyjadřuje se v Joulech a jejich násobcích Jedrnotlivé druhy paliv se přepočítávají dle průměrné výhřevnosti Elektřina se přepočítává dle fyzikálního ekvivalentu (strana zdrojů i spotřeb, 1 kwh = 3 600 kj) Účinnosti forem energie se zjišťují z údajů dílčích bilancí spotřebičů

Struktura územní energetické bilance členění struktury dle účelu analýzy nejhrubší členění zdrojové strany dle forem energie - uhlí - ropa - zemní plyn - vodní energie - ostatní obnovitelné zdroje energie - jaderná energie podobně členění spotřební strany např. dle národohospodářských odvětví: -průmysl - stavebnictví - doprava -zemědělství - terciální sféra (obchod, služby, aj.) - domácnosti

Struktura územní energetické bilance Struktura energetických ztrát W ztr nezbytné znát pro určení efektivnosti užití energie Příklad členění energetických ztrát, včetně jejich podílů na celkových ztrátách světové energetické bilance, účinnost energetické bilance ŋ =35 %, ve W ztr jsou zahrnuty ztráty ve spotřebičích. Ztráty v rafinériích ropy v koksárnách a plynárnách v elektrárnách a teplárnách zušlechťování a přeměny celkem v dopravě (především elektřiny) ve spotřebičích 74,5 Jiné 4,6 Celkem [%] 4,1 2,8 12,1 19,0 0,6 100,0 1) Použití paliv pro neenergetické účely, vojenské účely a jako přírůstek zásob

souhrnná celostátní Energetická bilance dílčí bilance vybraných forem enegie,, postihují zejména procesy zušlechťování a přeměn domácích fosilních paliv počet forem energie získaných z těchto procesů je vždy větší než počet vstupujících forem energie (v případě české energetické bilance je kromě elektřiny a tepla získáváno cca 17 dalších druhů paliv) kromě globálních energetických a ekonomických údajů je třeba evidovat i pomocné údaje ke stanovení ukazatelů územní energetické bilance pro rozbor hospodaření s energií ukazatelé měrných spotřeb energie výrobků, produkce výrobních oborů i odvětví, dopravního výkonu, domácností aj.

Analýza ukazatele energetické náročnosti tvorby HDP Množství dodané energie danému území W dod závisí na: Technicko-ekonomických ekonomických parametrech technologií Struktuře vyrobených statků a poskytnutých služeb především podíl průmyslu na tvorbě HDP Používaném dopravním systému individuální versus hromadná doprava Zvycích a chování spotřebitelů energie Energetická náročnost tvorby HDP se mění -v čase - v prostoru

Porovnání energetické náročnosti v čase Pro průmyslově vyspělé země jsou charakteristické 2 vývojové fáze: 1) Fáze soustavného růstu - cca od r. 1850 až do určité max. hodnoty (např. v Anglii v r. 1880, v Japonsku v r. 1970) Industrializace => růst podílu průmyslu na tvorbě HDP. 2) Fáze poklesu po roce dosažení maxima Faktory ovlivňující pokles: Výrazné zvyšování účinnosti technologií Využívání ušlechtilejších forem energie Postupné strukturální změny ve prospěch terciální sféry (aktivity s vysokou přidanou hodnotou a nízkou energetickou náro (aktivity s vysokou přidanou hodnotou a nízkou energetickou náročností) Např. energetická náročnosti HDP v USA poklesla v letech 1920 1960 o 34%.

V letech 1960 1973 stagnace energetické náročnosti HDP, nízké ceny energie,, dochází ke zpomalení pokroku ve zvyšování účinností energetických technologií k růstu podílu zušlechťěné zušlechťěné energie (zvláště elektřiny)na konečné spotřebě eenrgie,, tím ke zvětšení rozsahu přeměn energie a růstu energetických ztrát W ztr Po roce 1973 klesající tendence energetické náročnosti HDP, citelné zvýšení cen ropy vedlo : k investicím do účinnějích energetických technologií k efektivnějšímu využívání energie

Porovnání energetické náročnosti mezi státy Vyspělé země: energetická náročnost HDP trvale klesá Ukazatele energetické vybavenosti na obyvatele w ob ekonomické výkonnosti na obyvytele v ob rostou Aby platil výše uvedený vztah pro výpočet w HDP, pak!!! v ob musí růst vyšším tempem než w ob!!! ob a

Faktory způsobující prostorovou rozdílnost energetické náročnosti HDP 1) Geografické rozložení země, klimatické podmínky, velikost území 2) Struktura průmyslové výroby (podíl těžkého průmyslu na tvorbě HDP) 3) Rozhodování o výběru technologií - oblast konečné spotřeby kombinace základních výrobních faktorů (kapitál, práce, suroviny a energie) zabezpečí minimální náklady výroby nebo poskytnuté služby. Možnost substituce mezi faktory, jejich ceny, cena energie - strategická.

4) Sociální zvyky a postoje zejména sektor domácností, kde využívání jednotlivých forem energie závisí na: relaci cen energie k úrovni mezd na životní stylu 5) Míra energetické nezávislosti podíl vlastních přírodních zdrojů energie na W dod. Čím větší energetická nezávislost, tím větší tendence k vyšší energetické náročnosti HDP ( např. Francie, Itálie, Japonsko versus Kanada, USA a Anglie)