Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2013

Transkript

1 Krajská správa ČSÚ v Pardubicích Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce Informace z oblasti energetiky o provozu elektrizační soustavy pravidelně zveřejňuje v krajském členění Energetický regulační úřad ( Základní údaje (instalovaný výkon, výroba a spotřeba elektřiny) jsou publikovány s měsíční periodicitou. Data pocházejí od výrobců, distributorů elektřiny a obchodníků s elektřinou. Z celkového instalovaného výkonu v České republice MW (k ) připadalo 51,3 % na parní elektrárny, 20,4 % na jaderné elektrárny, 10,6 % na vodní elektrárny, 10,1 % na elektrárny využívající solární energii, 6,4 % na paroplynové a spalovací elektrárny a 1,3 % na větrné elektrárny. Ke konci roku 2008 byl v České republice instalovaný výkon větrných elektráren 150 MW, o pět let později již 270 MW, přitom budování větrných elektráren vrcholilo v roce Instalovaný výkon solárních (fotovoltaických) elektráren byl koncem roku 2008 pouze 39 MW, koncem roku 2009 činil 464 MW a ke konci roku 2010 to bylo již MW. Změněné ekonomické podmínky vedly k tomu, že v roce 2011 se zvýšil instalovaný výkon solárních elektráren pouze o 12 MW; v roce 2012 o 175 MW a v roce 2013 o 146 MW, a to především malých zdrojů do 0,05 MW. Nyní mají solární elektrárny v ČR instalovaný výkon MW. Ostatní alternativní elektrárny, spalující především biomasu, bioplyn a skládkový plyn jsou zařazeny mezi plynové a spalovací elektrárny a jejich výkon není v regionálním členění samostatně publikován. Geotermální energie získávaná pomocí tepelných čerpadel je využívána převážně k vytápění veřejných budov a k výrobě elektřiny se zatím nevyužívá. Instalovaný výkon elektráren podle jejich typu ke konci roku 2013 v % Pardubický kraj se na instalovaném výkonu elektráren v ČR zapojených do elektrizační soustavy podílí ze 6,9 %. Nadprůměrné zastoupení měly koncem roku 2013 v kraji oproti republikové úrovni pouze parní (11,6 % z instalovaného výkonu parních elektráren v ČR) a větrné elektrárny (7,1 %). V Pardubickém kraji jsou 2 velké parní elektrárny (Chvaletice a Opatovice nad Labem), obě spalují hnědé uhlí. Vzhledem k tomu, že v kraji není jaderná elektrárna, byly do roku 2009 druhým nejvýkonnějším zdrojem v kraji vodní elektrárny; jejich instalovaný výkon se v průběhu roku 2013 nezvyšoval. Výkon vyšší než 0,5 MW má 7 vodních elektráren, z nichž dvě největší jsou na řece Chrudimce, dvě jsou na Divoké

2 Orlici a tři na Labi. Pardubicko, Chrudimsko a Orlickoústecko patří v kraji mezi území s největší četností malých vodních elektráren s výkonem do 0,5 MW. Před vodní elektrárny se z hlediska instalovaného výkonu dostaly v roce 2010 fotovoltaické elektrárny a v roce 2012 i plynové a spalovací elektrárny především zásluhou budování nových zemědělských bioplynových stanic. Zlevnění a rozvoj technologií pro transformaci slunečního záření na elektrickou energii spolu s garancí příznivých výkupních cen energie vedlo v roce 2010 v kraji ke značnému růstu zájmu o budování solárních elektráren. Koncem roku 2010 byl instalovaný výkon solárních elektráren v kraji téměř čtyřikrát vyšší než před rokem. Změněné výkupní ceny solární elektřiny vedly v roce 2011 k omezení výstavby dalších velkých fotovoltaických elektráren, připojovány byly především malé zdroje. V roce 2012 získalo v Pardubickém kraji licenci více než 700 nových provozoven, jejich úhrnný instalovaný výkon byl 8,5 MW, což představuje v průměru 12 kw na 1 licenci. Obdobná situace byla i v roce 2013; na 426 nových licencí připadá instalovaný výkon 3,8 MW (tj. cca 9 kw na 1 licenci). K největším solárním zařízením v kraji se řadí elektrárny v Přelouči Klenovce (8,4 MW), Pohledech na Svitavsku (6,0 MW), Kameničné na Žambersku (5,1 MW) a v Pardubicích Hostovicích (4,8 MW). Během roku 2013 se v kraji neměnil instalovaný výkon větrných elektráren. Naproti tomu se instalovaný výkon plynových a spalovacích elektráren zvýšil o 11,8 %, z toho rozhodující část přírůstku se týkala bioplynových stanic, zbytek připadal na kogenerační jednotky vyrábějící elektřinu v kombinaci s teplem. Největší bioplynové stanice byly v roce 2013 dokončeny v Rybitví, Brlohu a Sebranicích. Elektrárny v kraji, využívající obnovitelné zdroje energie, se na celkovém instalovaném výkonu elektráren podílejí jednou osminou (odhad ČSÚ). Instalovaný výkon elektrizační soustavy v Pardubickém kraji v letech (k ) Data za období byla převzata z Ročních zpráv o provozu ES ČR, tabulky Měsíční tabulka instalovaného výkonu ES ČR (k ), data za rok 2013 jsou převzata z měsíční zprávy za prosinec Výroba elektrické energie dosáhla v České republice v roce 2013 celkem GWh (brutto), z toho připadalo 51,4 % na parní elektrárny, 35,3 % na jaderné elektrárny, 6,1 % na paroplynové, plynové a spalovací elektrárny a 4,3 % na vodní elektrárny. Fotovoltaické elektrárny se na objemu vyrobené elektřiny podílely 2,4 % a větrné elektrárny 0,5 %. V porovnání s rokem 2012 celkový objem vyrobené elektřiny poklesl o 0,6 %. Více elektřiny vyrobily plynové a spalovací, vodní a jaderné elektrárny, pokles výroby nastal v parních, paroplynových a solárních elektrárnách. Jako zdroj energie (netto) sloužilo v roce 2013 ze 46,2 % uhlí, z 35,9 % jaderné palivo, ze 4,6 % energie vody (z toho čtvrtina připadá na přečerpávací elektrárny), spalování biomasy poskytlo 1,9 % veškeré elektřiny, z čehož 58 % připadalo na odpadní biomasu, 22 % na lesní biomasu a 20 % připadalo na cíleně pěstovanou biomasu. Spalováním zemního plynu bylo získáno 2,0 % a ostatních plynů (bez skládkového a bioplynu) 3,6 % elektrické energie. Spalování bioplynu a skládkového plynu poskytlo v ČR 2,5 % energie a

3 z větrných a fotovoltaických elektráren bylo v roce 2013 získáno 3,1 % energie. Využitím kogenererace (kombinované výroby elektřiny a tepla) byla v roce 2013 vyrobena desetina elektrické energie (netto). Oproti roku 2012 poklesl podíl elektřiny vyrobené z uhlí a z biomasy a vzrostl podíl energie získané využitím vody, spalováním jaderného paliva, bioplynu a skládkového plynu. V Pardubickém kraji bylo vyrobeno v roce 2013 celkem GWh (brutto) elektrické energie, to je o 4,6 % méně než v roce 2012; tím se meziročně snížil podíl Pardubického kraje na výrobě elektřiny v České republice o 0,3 procentního bodu. Na poklesu výroby o 276 GWh se podílely především parní elektrárny (snížení o 412 GWh). Přestože v roce 2013 vzrostla výroba elektřiny z vodních elektráren o 29 % a byla nejvyšší za posledních 10 let, zůstává podíl vodních elektráren na celkové produkci elektřiny až za elektrárnami solárními. V relativním vyjádření se meziročně v roce 2013 o dvě třetiny zvýšila výroba elektřiny v plynových a spalovacích elektrárnách zásluhou rozšiřování bioplynových stanic; výroba ve větrných a solárních elektrárnách se mírně snížila. Roční výroba elektřiny (brutto) v Pardubickém kraji v letech Data za období byla převzata z Ročních zpráv o provozu ES ČR, tabulky Roční výroba elektřiny brutto ES ČR v krajském uspořádání, data za rok 2013 jsou převzata z měsíční zprávy za prosinec Spotřeba elektrické energie (brutto) v České republice v roce 2013 v porovnání s rokem 2012 poklesla o 0,4 %, přitom výroba elektřiny v ČR (brutto) ve stejném období poklesla o 0,6 %. Čistá výroba (bez spotřeby elektřiny nutné k její výrobě) poklesla v loňském roce o 230 GWh (o 0,3 %), zatímco se její tuzemská netto spotřeba (netto spotřeba = brutto spotřeba vlastní spotřeba na výrobu elektřiny spotřeba na přečerpávání v přečerpávacích vodních elektrárnách ztráty v sítích, přitom brutto spotřeba = brutto výroba saldo zahraničních výměn) snížila o 142 GWh, tj. o 0,2 %. Relativně rychleji než tuzemská spotřeba se snižovaly ztráty v sítích. Pokles ztrát o 2,1 % vedl k tomu, že ztráty v sítích tvořily 6,5 % tuzemských dodávek elektřiny (6,6 % v roce 2012). Poklesl vývoz elektřiny (o 1,2 TWh), přitom dovoz se snížil o 1,0 TWh; tím se saldo se zahraničím meziročně snížilo o 233 MWh. V roce 2013 tak převažoval vývoz elektřiny nad dovozem o 16,9 TWh. Podíl vyvezené elektřiny (saldo) z vyrobené elektřiny celkem (brutto) se od roku 2008 postupně zvyšuje (ze 13,7 % na 19,4 % v roce 2013), přitom se v roce 2013 růst podílu vyvezené elektřiny zastavil. Regionální data jsou k dispozici pouze za brutto spotřebu, proto je v následujícím textu, tabulce i grafu uváděna pouze hrubá spotřeba. Podíl krajů na výrobě a spotřebě elektrické energie v roce 2013

4 V Pardubickém kraji se v roce 2013 spotřebovalo GWh elektřiny, spotřeba klesla meziročně o 1,7 %, pokles byl o 1,3 procentního bodu rychlejší než v celé České republice. Podíl spotřeby elektřiny v kraji na spotřebě celé ČR zůstal na úrovni roku Zatímco z hlediska výroby elektřiny se v roce 2013 řadil Pardubický kraj na 6. místo, z hlediska spotřeby se řadil až na místo třinácté; za ním byl pouze Liberecký kraj. Po přepočtu podle počtu obyvatel se Pardubický kraj řadí ve výrobě elektřiny na 5. místo, ve spotřebě elektřiny na 10. místo; menší měrnou spotřebu má Jihomoravský kraj, Hlavní město Praha, Zlínský a Plzeňský kraj. Největší měrnou spotřebu elektřiny měl v roce 2013 Ústecký kraj (166 % republikového průměru). V České republice dosahovala v roce 2013 brutto spotřeba elektřiny na obyvatele 6,68 MWh, v Pardubickém kraji to bylo 5,69 MWh, což představuje 85 % průměru České republiky. Údaje o odvětvové spotřebě není vhodné porovnávat na regionální úrovni v delší časové řadě vzhledem k častým změnám v zařazování odběratelů elektřiny do jednotlivých odvětví. Meziroční pokles spotřeby elektřiny v kategoriích průmysl a zemědělství v kraji koresponduje s celostátním vývojem a ukazuje na stagnaci těchto hospodářských odvětví; pokles spotřeby v energetickém odvětví souvisí s poklesem výroby elektřiny v parních elektrárnách. Růst spotřeby byl kraji shodně s celostátním vývojem zaznamenán v dopravě. Od republikového trendu spotřeby elektřiny se kraj odlišuje ve stavebnictví (ČR pokles, kraj růst) a ve službách (ČR růst, kraj pokles). Roční spotřeba elektřiny podle odvětví v Pardubickém kraji v letech

5 Data za období byla převzata z Ročních zpráv o provozu ES ČR, tabulky Roční výroba elektřiny brutto ES ČR v krajském uspořádání, data za rok 2013 jsou převzata z měsíční zprávy za prosinec Meziroční změny spotřeby ve skupině domácností nejsou vyvolány rozdíly v zařazování odběratelů, ale souvisejí především s klimatickými vlivy a s ekonomickým tlakem na úspory energie (zateplování domů, výměna klasických žárovek za energeticky úsporné, výměna domácích spotřebičů za přístroje s vyšší energetickou třídou apod.). Na druhou stranu nelze pominout růst vybavenosti domácností přístroji, které spotřebovávají elektřinu (osobní počítače, sušičky prádla, klimatizační jednotky apod.). V Pardubickém kraji poklesla v roce 2013 spotřeba elektřiny v domácnostech oproti roku 2012 o 0,8 %, celostátně však spotřeba domácností o 0,8 % vzrostla. Kontaktní osoba: RNDr. Petr Dědič Oddělení informačních služeb KS ČSÚ v Pardubicích tel.: petr.dedic@czso.cz Podmínky užívání dat ČSÚ Aktualizováno dne: