Úřad práce v Jihlavě Brtnická 21, 586 01 Jihlava : 567 128 111 : jihlava@up.mpsv.cz e : http://www.upji.cz Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2005
O b s a h I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I.1 Úvod - specifikace kraje, základní informace + mapka I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace I.3 Silné stránky kraje I.4 Slabé stránky kraje II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost II.2 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek) II.3 Zaměstnanost v zahraničních a mezinárodních společnostech II.4 Volná pracovní místa III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti III.2 Tok nezaměstnanosti III.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) III.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III.4.1 Absolventi škol a mladiství III.4.2 Osoby se ZP, resp. se ZPS III.5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech iv. CIZINCI NA TRHU PRÁCE V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ V.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ V.3 Rekvalifikace VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ VI.1 Předpokládaný vývoj v kraji - očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory VI.2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech VI.3 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti VII. DOPORUČENÍ - 2 -
CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I.1 Úvod - specifikace kraje, základní informace + mapka 3. prosince 1997 schválil senát parlamentu České republiky ústavní zákon č. 347/1997Sb. o zřízení vyšších územně samosprávných celků. Jako jeden ze čtrnácti nových krajů byl vytvořen i kraj Jihlavský, o jehož zřízení se vedla pravděpodobně největší polemika. Tvoří jej území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Od 31. května 2001 nabyl platnost ústavní zákon č. 176/2001 Sb., podle kterého se mění název Jihlavského kraje a oficiálním názvem je "Vysočina". Rozlohou 6 924,8 km 2, tedy 8,78 % rozlohy ČR se řadí na 5. místo v ČR a je jedním ze tří vnitrozemských krajů. Nejvýše položený bod je vrch Javořice v Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava s výškou 837 m n. m. Nejnižší bod cca 253 m n. m. je na západě okresu Havlíčkův Brod (vodní nádrž Švihov). Jako zajímavost můžeme uvést, že v některých zeměpisných pramenech je vrch Melechov na Havlíčkobrodsku označován za geografický střed Evropy. Na území kraje jsou dále dvě chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy a Železné Hory. Z celkového počtu 730 měst a obcí se 47,3 % nachází v nadmořské výšce 500 až 600 m n. m. - 3 -
Dalších 38,9 % je v oblasti do 500 m n. m. a zbývajících 13,8% se nachází na území nad 600 m n. m. Území pěti okresů tvořících kraj Vysočina bylo k 1.1.2003 rozděleno celkem na 704 samosprávných obcí. Největší Jihlava má 49 865 obyvatel, nejmenší Vysoká Lhota pouhých 23. Pouze ve Středočeském kraji bylo více obcí, všechny ostatní kraje ČR měly počet obcí menší. To svědčí o značné administrativní roztříštěnosti území kraje. Tu je možné vyjádřit průměrným počtem obyvatel připadajících na 1 obec - hodnota 711 obyvatel jako průměrná velikost obce kraje Vysočina byla ve všech zbývajících krajích překonána. Celkem 33 obcí má statut města. Také počet měst je v rámci ČR vzhledem k velikosti kraje mírně podprůměrný a podprůměrný je i podíl obyvatel žijících ve městech (hodnota 57,6 % je nejnižší po Středočeském kraji). Zrušené okresní úřady nahradilo k 1.1.2003 patnáct obvodů obcí s rozšířenou působností. Nejlidnatějším a největším obvodem je obvod krajského města, který má 96 325 obyvatel a 922 km 2. Současně vykazuje nejvyšší hustotu osídlení se 104 obyvateli na čtverečný kilometr. Nejméně lidnatý s 10 258 obyvatel a hustotu osídlení pouze 44 obyvatel na km čtverečný vykazuje obvod města Pacov, geograficky nejmenším obvodem je Nové Město na Moravě se 195 km 2. Od 1.1.2005 došlo ke změně celkové velikosti kraje Vysočina: 25 obcí přešlo do Jihomoravského kraje. Tím se zmenšila rozloha kraje o cca 13 tisíc hektarů a současně se snížil počet obyvatel kraje o asi 7 000 osob. - 4 -
V rámci střední Evropy, respektive Evropy je poloha kraje Vysočina poměrně exponovaná. Území kraje je součástí hlavní středoevropské urbanizované osy (Berlín - Praha - Vídeň / Bratislava - Budapešť), která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovýchodní Evropou a západní Asií. Exponovanost polohy je zvýrazněna průběhem komunikací evropského významu, především dálnicí D1 (v síti evropských silnic označení E 50 a E 65), železnicí (Berlín - Praha - Havlíčkův Brod - Břeclav - Vídeň / Bratislava) a silnicí I/38 (Jihlava - Znojmo - Vídeň, v síti evropských silnic označení E 59). Vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva, výroby a služeb v rámci státu je však poloha kraje jen průměrná až podprůměrná. Územně je poměrně vzdálený od všech jedenácti hlavních sídelních aglomerací ČR. Nejbližší z nich je brněnská, která jako taková oživuje východní části regionu. Dalšími zdroji exponovanosti jsou zejména hlavní dopravní osy, vedle zmíněných také další prvořadé spojnice aglomerací ČR. Je to především železnice Brno - Třebíč - Jihlava - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice, silnice I/23 Brno - Třebíč - Telč -České Budějovice, silnice I/38 Jihlava - Havlíčkův Brod - Kolín aj. Většina komunikací nadregionálního významu sleduje směr severozápad - jihovýchod, resp. západ - východ, což odpovídá směru zmíněné evropské urbanizované osy, zatímco hospodářsky významnější komunikace v kolmém směru v území chybějí. Nespornou výhodou kraje je centrální poloha v rámci ČR (na území kraje leží populační střed ČR). K 31.12.2004 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů celkem 95 816 subjektů. V rámci ČR se tak umístil před Karlovarským krajem na předposledním místě. Na všech českých ekonomických subjektech se podílel 4,1 %. Nejvíce subjektů vykázal okres Žďár nad Sázavou (22 308) a nejméně okres Pelhřimov (14 638). Z hlediska právní formy připadal největší počet z celkového počtu na soukromé podnikatele včetně rolníků, podnikajících podle zvláštních předpisů (83 %). Z pohledu odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo obchodem. Přes 10 tisíc firem podnikalo ve stavebnictví a silné postavení v kraji mají i subjekty podnikající v maloobchodě, zpracovatelském průmyslu, zemědělství, myslivosti a souvisejících činnostech. V okrese Jihlava získává průmyslový podnik společnosti Bosch Diesel stále významnější místo. Dynamický rozvoj rovněž zažívá jihlavská společnost Automotive Lighting, která vznikla v roce 1999 vyčleněním z firmy Bosch Diesel. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v okrese Žďár nad Sázavou je společnost ŽĎAS. V okrese Třebíč dominuje mezi průmyslovými podniky Jaderná elektrárna Dukovany. Nejpříznivější hospodářské ukazatele vykazuje v okrese Pelhřimov mimo jiné firma Zexel Valeo Compressor Czech s.r.o.. Rozhodující podniky v okrese Havlíčkův Brod jsou Sklo Bohemia a PLEAS a GCE Autogen. Zahraniční kapitálová účast v podnicích kraje Vysočina se podílí na hospodářské základně kraje, především v průmyslové výrobě. V současnosti se právě tyto podniky se zahraniční účastí řadí k významným zaměstnavatelským a hospodářským subjektům. Nejvíce zahraničních vlastníků či spoluvlastníků je ze SRN, dále Rakousko, Nizozemí, Francie, Švýcarsko, Švédsko, USA a Itálie. Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla v roce 2000 v kraji Vysočina výše 11 721,-- Kč; o rok později v roce 2001 dosáhla průměrné výše 12 838,-- Kč, v roce 2002 dosáhla průměrné výše 13 441,-- Kč, v roce 2003 se zvýšila na průměrnou výši 14 941,-- Kč a v roce 2004 vzrostla průměrná mzda na 16 025,-- Kč. Kraj se tak posunul na 13. příčku žebříčku krajů srovnaných podle nejvyšších průměrných mezd (za ním jsou kraje Karlovarský a Olomoucký). Mezi okresy má k 31.12.2004 nejnižší průměrnou mzdu v kraji Vysočina okres Třebíč (14 847,-- Kč). Z jednotlivých odvětví - 5 -
byly koncem roku nejvyšší mzdy kromě vedoucích pracovníků v různých oborech specialisté v elektroprůmyslu a ve zpracování dat. Na opačné straně spektra s nejnižší mzdou se řadil maloobchod, služby, pomocné práce všeho druhu a oděvní a textilní průmysl. Počet obyvatel kraje Vysočina byl k 31.12.2004 celkem 517 153 osob; od roku 1995 poklesl o 1,09 %. Přirozený i migrační přírůstek vykázal od roku 2002 zápornou hodnotu, takže celkový stav obyvatelstva se snížil o 477 osob. V porovnání s rokem 2002 poklesl počet sňatků, ale počet rozvodů se udržel na úrovni roku předchozího. Počet potratů v kraji Vysočina postupně klesá. Na základě prognózy demografického vývoje by v roce 2020 mělo být z celkového počtu obyvatel kraje Vysočina zhruba 15 % dětí do 14 let, lidí v produktivním věku cca 60 % a důchodců kolem 25 %. Na území kraje se konají zajímavé kulturní akce, z nichž některé mají celostátní až mezinárodní charakter. Každoročně se například v Jihlavě koná setkání pěveckých sborů z celého světa, spojené s mezinárodní soutěží smíšených komorních sborů Mezinárodní festival sborového umění. Kromě okresních měst jako takových je důležitým organizátorem kulturního dění v kraji i město Telč. Mimo festival Prázdniny v Telči zde probíhá např. i Evropské setkání folklorních souborů. Svoji popularitu si již získal i Mezinárodní festival dokumentárního filmu konaný v Jihlavě, kde se soutěží o nejlepší dokumentární film roku. Kraj Vysočina je atraktivním z hlediska jeho celoročního turistického využití. Nabízí dobré příležitosti pro pobytovou zimní i letní turistiku a návštěvu hodnotných kulturně-historických památek. Velmi příznivá je z tohoto hlediska i tranzitní poloha na osách Praha-Brno-Vídeň, Praha-Jihlava, což činí kraj velmi dobře dosažitelný. Na území kraje Vysočina se nachází 2 z celkového počtu 7 památek České republiky zapsaných v UNESCO. Je to městská památková rezervace Telč a národní kulturní památka Santiniho poutní kostel Zelená hora u Žďáru nad Sázavou. V kraji dominuje středně náročná i pohybová turistika s významnou letní sezónou (zejména rekreační potenciál kolem řek Sázavy, Doubravky, údolí řeky Jihlavy - např. v lokalitách Pávov, Rantířov, údolí řek Svratky a Oslavy; za zmínku stojí četné rybníky jako Velké Dářko, nádrže na Trnávce, Dalešická nádrž). V zimním období lze využít lokálních lyžařských středisek (na Křemešníku, u Křešína, Javořice, Čeřínek). Prostředí Vysočiny je vhodné především pro běžecké lyžařské sporty. To dokazuje i každoroční pořádání Zlaté lyže Českomoravské vrchoviny v Novém Městě na Moravě. Budoucnost turistiky a cestovního ruchu vůbec na Vysočině bude bezpochyby patřit formám klidné a ekologicky čisté pobytové turistice (ta je zatím reprezentována ojediněle agrofarmami, jako např. na Jihlavsku - Mrákotín, Urbanov, Stará Říše, aj.) a městské turistice. Silniční síť pokrývá území regionu celkem uspokojivě a to z hlediska trasování silničních tahů jak v severojižním tak ve východozápadním směru. Hlavní dopravní tah, dálnice D-l, není pouze dopravním propojením, ale především dominantním rozvojovým prvkem, který může v souvislosti s podporou energetické a vodohospodářské infrastruktury v tomto pásu znamenat základní rozvojovou příležitost regionu. Slabinou silniční sítě je neexistence silničních obchvatů u většiny měst. I kraj Vysočina zaznamenal vznik tzv. mikroregionů. V současné době početně vyjádřeno Jihlavský okres zahrnuje 16 mikroregionů a sdružení obcí, Havlíčkobrodsko se dělí pouze do 2 mikroregionů, na Pelhřimovsku se nachází 8 mikroregionů, okres Třebíč má 11 mikroregionů a ve Žďárském okrese je 12 mikroregionů a sdružení obcí. - 6 -
I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace Tabulka 1 - Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel 1) 31.12.2003 31.12.2004 počet obyvatel celkem z toho ženy 517 511 261 690 517 153 261 563 z toho věková kategorie: 0-14 let 83 449 81 670 15 64 let 361 081 361 751 1) Data poskytuje Český statistický úřad údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu následujícího roku. Skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících 12 měsíců. I.3 Silné stránky kraje - nadprůměrně kvalitní a čisté životní prostředí, což z kraje činí mimo jiné i turisticky atraktivní oblast a tím se zde naskýtá příležitost pro tvorbu nových pracovních míst v sektoru služeb, což je v souladu s evropským i světovým trendem - poměrně velmi výhodná pozice v rámci České republiky - ve srovnání s jinými kraji České republiky je zde příznivá věková struktura obyvatelstva - kraj Vysočina se mimo jiné vyznačuje i nejvyšší střední délkou života mužů i žen v České republice I.4 Slabé stránky kraje - rozdrobená sídelní struktura s vysokým podílem malých obcí a v souvislosti s tím i horší dopravní obslužnost - největší podíl zaměstnanosti v oblasti zemědělství a naopak nejnižší podíl zaměstnaných ve službách - nejnižší podíl obyvatelstva ve věku 14 64 let - jedna z nejnižších průměrných mezd v České republice II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost Tabulka 2 - Vývoj počtu zaměstnavatelů stav k 31.12.2004 31.12.2005 zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců 1) 1 285 1 327 zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) 2) 9 249 8 836 celkový počet zaměstnavatelů 10 534 10 163 1) Údaje z monitoringu zaměstnavatelů (na základě pololetních Výkazů o stavu zaměstnanců zasílaných plošně), případně z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) z registru živých organizací se stavem nad 25 zaměstnanců (včetně) porovnání registrů ÚP a ČSSZ. 2) Údaje z Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) z registru malých organizací, které mají přihlášené zaměstnance k odvodům pojistného. - 7 -
Tabulka 3 - Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ stav k 31.12.2004 31.12.2005 zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců 1) 139 704 141 192 zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) 2) 46 432 46 218 osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 3) 43 722 41 643 celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ) 229 858 229 053 1 ) Údaje z monitoringu zaměstnavatelů (na základě pololetních Výkazů o stavu zaměstnanců zasílaných plošně). 2 ) Údaje z OSSZ ze statistických výběrů (jednotné pro všechny okresní správy sociálního zabezpečení) z registru malých organizací, které mají přihlášené zaměstnance k odvodům pojistného. 3) Údaje z OSSZ ze statistického přehledu OSVČ evidovaných v registru s povinností platit zálohy na důchodové pojištění. - 8 -
II.2 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek) Tabulka 4 Vývoj počtu zaměstnanců Úplný a přesný název zaměstnavatele: Sklo Bohemia, a.s. předmět činnosti (podrobněji): výroba olovnatého a draselného užitkového, uměleckého a osvětlovacího skla, broušení a leptání skla, obchodní činnost počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 1 542 rok 2005 1 390 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele v důsledku přechodu na jiný typ výrobků dle požadavku trhu došlo k výraznému poklesu výroby broušeného skla a zvýšení produkce lisovaných výrobků; očekává se další restrukturalizace firmy, která již výrazně snížila počet zaměstnanců v obslužných profesích a řeší je dodavatelsky Úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 1 596 rok 2005 1 494 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele Kostelecké uzeniny, a.s. potravinářská výroba, přední zpracovatel masa a výrobce uzenin v České republice změnil se management, firma nesplnila podmínky investiční pobídky a místo 550 pracovních míst, které se zavázala vytvořit, jich od roku 2000 ve společnosti vzniklo pouze 129; situace se řeší na úrovni ministerstva Úplný a přesný název zaměstnavatele: Motorpal, a.s. - závod Jihlava předmět činnosti (podrobněji): výroba vstřikovacího zařízení a příslušenství pro vznětové motory počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 984 rok 2005 975 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele firma procházela v důsledku nedostatku zakázek hlubokou restrukturalizací, ale v roce 2005 se situace stabilizovala Úplný a přesný název zaměstnavatele: Diamo s.p., o.z. Geam, Dolní Rožínka předmět činnosti (podrobněji): těžba uranu počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 1 071 rok 2005 958 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele přestože vláda posunula termín ukončení těžby opět o 2 roky, dochází v regionu s největší nezaměstnaností v okrese k dalšímu snižování stavu zaměstnanců - 9 -
Úplný a přesný název zaměstnavatele: AGROSTROJ Pelhřimov, a.s. předmět činnosti (podrobněji): strojírenský podnik, výrobce zemědělských strojů počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 930 rok 2005 1 086 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele podnik s ryze českým kapitálem, má 2 provozovny: Pelhřimov a Počátky (provoz Počátky byl v r. 2001 zrušen, na podzim 2005 znovu obnoven vytvořeno cca 50 míst); v současné době dochází k neustálému rozšiřování výroby a zvyšování stavu zaměstnanců, převážně svářečů kovů, obsluhy CNC a lakýrníků Úplný a přesný název zaměstnavatele: ČEZ, a.s., UJE lokalita Dukovany předmět činnosti (podrobněji): výroba elektřiny počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 1 175 rok 2005 1 268 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele provoz je bezproblémový, perspektiva zaměstnanosti v rámci plánované životnosti (do roku 2035) i přes řízenou redukci pracovní síly a zvyšování produktivity práce je dobrá; nárůst o 93 zaměstnanců je způsoben přeskupováním pracovníků v rámci společnosti ČEZ, nikoliv zvyšováním jejich stavů Úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 477 rok 2005 350 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele Uniplet Třebíč, a.s. výroba jednoválcových a dvouválcových pletacích strojů stejně jako v předchozím roce i nadále firma snižovala náklady, zefektivňovala výrobu a realizovala řadu organizačních změn (pokles o 127 zaměstnanců). V dalších letech se bude firma zabývat změnou výrobních prostor (opuštění starých nerentabilních provozů a výstavba nové montážní haly v třebíčské průmyslové zóně) - 10 -
II.3 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zahraničních a mezinárodních společností Tabulka 5 Vývoj počtu zaměstnanců Úplný a přesný název zaměstnavatele: Bosch Diesel, s.r.o. sídlo: Pávov 121, Jihlava předmět činnosti (podrobněji): výroba vstřikovacích zařízení a komponentů pro naftové motory počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 5 010 rok 2005 6 119 země zahraničního partnera: SRN komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele největší zaměstnavatel v kraji Vysočina, který i nadále plánuje rozšiřování výroby Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 1 487 rok 2005 1 620 země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele Automotive Lighting, s.r.o. Pávov 113, Jihlava výroba světlometů a osvětlovacích těles pro automobily Itálie stejně jako firma Bosch Diesel, s.r.o. vytváří tato firma podmínky pro další rozšiřování výroby Úplný a přesný název zaměstnavatele: Žďas a.s., Žďár n. S. sídlo: Žďár nad Sázavou předmět činnosti (podrobněji): hutnictví a těžké stojírenství počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 2 881 rok 2005 2 809 země zahraničního partnera: Slovenská republika komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele přestože je tato firma ve vlastnictví Železarieň Podbrezová již tři roky, její provoz včetně počtu zaměstnanců dlouhodobě stagnuje - 11 -
Úplný a přesný název zaměstnavatele: ITW PRONOVIA, s.r.o. sídlo: Velká Bíteš předmět činnosti (podrobněji): výroba komponentů z plastů počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 595 rok 2005 642 země zahraničního partnera: USA komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele dlouhodobý růst zaměstnanecké základny bez velkého vlivu na okolní trh práce, firma zaměstnáni z větší části slovenské pracovníky Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 390 rok 2005 692 země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele Valeo Compressor Europe s.r.o. CTP 1571, Humpolec automobilový průmysl, výroba kompresorů do klimatizací osobních automobilů Japonsko firma založená v roce 2002 s ryze japonským kapitálem expanduje během velmi krátkého období; stále probíhá nábor nových zaměstnanců převážně montážních dělníků. Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 512 rok 2005 587 země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele ACO Industrie k.s. Přibyslav ocelové a polymerové stavební prvky, především žlaby 100 % SRN významná a stále se rozvíjející firma v přibyslavském mikroregionu; firma se i nadále rozvíjí, nové haly jsou průběžně dovybavovány další výrobní technologií - 12 -
Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 548 rok 2005 635 země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o. Nová Ves 66, 675 21 Okříšky výroba všech druhů filtrů pro vozidla, spalovací motory, kompresory a průmyslovou výrobu 100 % SRN v roce 2005 společnost zvýšila počet pracovníků o dalších 87 pracovníků, převážně v dělnických profesích, zejména v obsluze CNC strojů, seřizovačích, zámečnících, údržbářích a pracovnících ruční montáže výroby filtrů; v administrativních profesích byli přijímáni zejména pracovníci s technickým vzděláním do oddělení konstrukce a technické přípravy výroby a dále posílení útvarů projektů; obecně se jedná o jednoho z nejstabilnějších zaměstnavatelů v okrese Třebíč s tím, že i do budoucna předpokládá další přijímání nových pracovníků Úplný a přesný název zaměstnavatele: ITW PRONOVIA, s.r.o. sídlo: Velká Bíteš předmět činnosti (podrobněji): výroba zboží z plastů počet zaměstnanců v okrese: rok 2003 502 rok 2004 595 země zahraničního partnera: USA komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele Firma zaměstnává převážně slovenské pracovníky Úplný a přesný název zaměstnavatele: Zexel Valeo Compressor Czech s.r.o. sídlo: Central Trade Park 1571, 396 01 Humpolec předmět činnosti (podrobněji): automobilový průmysl - výroba kompresorů do klimatizací osobních automobilů počet zaměstnanců v okrese: Pelhřimov rok 2003 k 31. 12. 2003 195 rok 2004 k 31. 12. 2004 390 země zahraničního partnera: Japonsko, Francie komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele 2-3/2004: velký nábor zaměstnanců, 3- směn. provoz, ze 2/3 muži (operátoři na výrobní linky obrobny), 1/3 ženy (operátorky montáže) - 13 -
II.4 Volná pracovní místa Tabulka 6 - Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání 31.12.2004 31.12.2005 ISCED97 volná uchaz./ volná uchaz./ uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 místo bez vzdělání a neúplné základní 26 1 26,0 21 1 21,0 základní vzdělání 4 888 362 13,5 4 514 584 7,7 nižší střední vzdělání 14 13 1 13,0 nižší střední odborné 431 395 1 395,0 střední odborné s výuč.listem 11 926 716 16,7 11 053 929 11,9 stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu 244 1 244,0 227 7 32,4 ÚSV 702 8 87,8 677 18 37,6 ÚSO s vyučením i maturitou 1 167 26 44,9 1 086 38 28,6 ÚSO s maturitou (bez vyučení) 4 167 110 37,9 3 893 196 19,9 vyšší odborné vzdělání 193 2 96,5 189 12 15,8 bakalářské vzdělání 68 77 2 38,5 vysokoškolské 687 47 14,6 644 124 5,2 doktorské 18 25 0,0 Celkem 24 531 1 273 19,3 22 814 1 913 11,9 KOMENTÁŘ: v kraji Vysočina je evidentně největší zájem o všechny strojírenské profese ve všech typech vzdělání: od strojírenských dělníků se základním vzděláním přes pracovníky vyučené snad ve všech strojírenských oborech přes střední technické kádry až k vysokoškolsky vzdělaným specialistům. Největší zájem o tyto pracovníky je v okresech Jihlava (firma Bosch Diesel, Automotive Lighting, Motorpal Jihlava), Pelhřimov (Zexel Valeo Compressor Czech), Havlíčkův Brod (TPCA, Futaba), ale i Třebíč a Žďár nad Sázavou. Dále například na Pelhřimovsku je zájem o textilní pracovníky a je zřejmé, že s blížícím se jarem stoupne zájem o pracovníky všech stavebních profesí, lesní a zemědělské dělníky a o pracovníky ve službách všeho druhu. V celém kraji je také stálý zájem o prodavače a pokladní, dále o řidiče nákladní dopravy a vysokoškolsky vzdělané specialisty všech možných oborů a o pracovníky ve stravovacích službách (hlavně kuchaře). - 14 -
III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Tabulka 7 Vývoj nezaměstnanosti 1) celkem stav k ženy 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005 evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem 24 531 22 814 13 116 12 424 z toho dosažitelní 2) 23 404 21 587 12 428 11 664 volná pracovní místa 1 273 1 913 - - uchazeči připadající na 1 VPM 19,30 11,9 - - uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti 8 001 7 306 4 017 3 544 míra nezaměstnanosti (v %) 8,8 % 8,2% 10,9 % 10,4 % 1) Údaje z měsíční statistiky 2) Dosažitelní zpětně přepočtení od 12/2003 Pozice kraje v rámci České republiky: V porovnání v rámci České republiky byl k 31.12.2005 kraj Vysočina na 7. místě (v roce 2001 na 9. místě, v roce 2002 a 2003 na 6. místě, v roce 2004 na 8. místě) s průměrnou mírou nezaměstnanosti 8,18 % (průměrná míra nezaměstnanosti byla v České republice v roce 2005 8,93 %). Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo byl 11,0, což je proti roku 2004 pokles o 6,1, což v každém případě naznačuje razantní zlepšování situace v nabídce volných pracovních míst. Proti průměrnému počtu uchazečů na volné pracovní místo v České republice je počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v kraji Vysočina o cca 6 vyšší. III.2 Tok nezaměstnanosti Tabulka 8 Tok nezaměstnanosti 1) nově evidovaní Celkem vyřazení umístění nově evidovaní Ženy vyřazení umístění za rok 2004 33 370 32 680 24 343 17 850 17 481 13 021 za rok 2005 30 338 32 055 18 280 14 883 15 761 9 015 1) Údaje z měsíční statistiky Komentář: Jedním ze dvou hlavních zdrojů nezaměstnanosti v kraji Vysočina byli jako každoročně většinou dočasně propuštění sezónní zaměstnanci ze zemědělství, lesnictví, stavebnictví a služeb. Patřili mezi ně zaměstnanci se smlouvami na dobu určitou (hlavně u stavebních, zemědělských a lesnických firem a ve službách), dále zaměstnanci dotovaní úřady práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, např. na - 15 -
veřejně prospěšných pracích, a v neposlední řadě i osoby samostatně výdělečně činné, kteří přes zimní měsíce svoje podnikatelské aktivity pozastavují (i když v roce 2005 byly jejich počty proti předchozím rokům znatelně vyšší). Tito uchazeči dříve většinou odcházeli z evidence úřadů práce s příchodem teplého počasí, nejdéle počátkem dubna. V poslední době jich ale z důvodu (jak sami uvádějí) buď nedostatku zakázek nebo vlivem nastavení výše daňového zatížení stále více zůstává v evidencích úřadů práce dlouhodobě. Druhým zdrojem nezaměstnanosti byli zaměstnanci propouštění z důvodu organizačních změn u bývalého zaměstnavatele. V menší míře se jednalo o likvidaci celých menších firem (bohužel převážně v ohrožených mikroregionech, například na Telečsku v okrese Jihlava, na Třebíčsku apod.) nebo šlo o restrukturalizaci počtů zaměstnanců u větších firem. II.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Tabulka 9 - Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání (ISCED 97) 1) stav k celkem ženy 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % bez vzdělání a neúplné základní 26 0,11 21 0,1 12 0,09 9 0,1 základní vzdělání 4 888 19,92 4 514 19,8 2 750 20,90 2 438 19,7 nižší střední vzdělání 14 0,06 13 0,1 9 0,07 13 0,1 nižší střední odborné 531 1,76 395 1,7 181 1,37 211 1,7 střední odborné s výuč.listem 11 926 48,62 11 053 48,4 5 695 43,71 5 969 48,0 stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu 244 0,99 227 1,0 186 1,41 161 1,3 ÚSV 702 2,86 677 3,0 478 3,68 372 3,0 ÚSO s vyučením i maturitou 1 167 4,76 1 086 4,8 529 4,00 586 4,7 ÚSO s maturitou (bez vyuč.) 4 167 16,99 3 893 17,1 2 819 21,33 2 102 16,9 vyšší odborné vzdělání 193 0,78 189 0,8 132 1,00 152 1,2 bakalářské vzdělání 68 0,28 77 0,3 43 0,32 53 0,4 vysokoškolské 687 2,80 644 2,8 273 2,07 345 2,8 doktorské 18 0,07 25 0,1 6 0,05 13 0,1 celkem 24 531 100,00 22 814 100,0 13 116 100,00 12 424 100,0 1) Údaje ze čtvrtletní statistiky - 16 -
Tabulka 10 - Věková struktura uchazečů o zaměstnání 1) stav k celkem ženy 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 19 let 1 423 5,80 1 190 5,2 674 5,14 562 4,5 20-24 let 4 162 16,98 3 400 14,9 1 820 13,88 1 613 13,0 25-29 let 3 178 12,95 2 838 12,4 1 713 13,06 1 485 12,0 30-34 let 3 003 12,24 2 938 12,9 1 979 15,08 1 927 15,4 35-39 let 2 505 10,21 2 386 10,5 1 576 12,02 1 520 12,2 40-44 let 2 416 9,85 2 398 10,5 1 369 10,44 1 452 11,7 45-49 let 2 710 11,05 2 486 10,9 1 540 11,74 1 392 11,2 50-54 let 3 001 12,23 2 989 13,1 1 778 13,56 1 786 14,4 55-59 let 1 833 7,47 1 978 8,7 643 4,90 666 5,4 nad 60 let 300 1,22 211 0,9 24 0,18 21 0,2 celkem 24 531 100,00 22 814 100,0 13 116 100,00 12 424 100,0 1) Údaje ze čtvrtletní statistiky Tabulka 11- Délka evidence 1) stav k celkem ženy 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 3 měsíců 7 356 29,99 6 548 28,7 3 118 23,77 2 809 22,6 3 6 měsíců 4 732 19,29 4 044 17,7 2 681 20,44 2 266 18,2 6 9 měsíců 2 209 9,00 2 136 9,4 1 264 9,64 1 217 9,8 9 12 měsíců 1 625 6,62 1 483 6,5 953 7,27 889 7,2 12 24 měsíců 3 674 14,98 3 498 15,3 2 176 16,59 2 138 17,2 nad 24 měsíců 4 935 20,12 5 105 22,4 2 924 22,29 3 105 25,0 Celkem 24 531 100,00 22 814 100,0 13 116 100,00 12 424 100,0 1) Údaje ze čtvrtletní statistiky Tabulka 12 Průměrná délka evidence (ve dnech) 1) průměrná délka evidence evidovaných uchazečů průměrná délka evidence vyřazených uchazečů 1) Údaje ze čtvrtletní statistiky stav k celkem ženy 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005 447 495 482 536 234 238 254 274-17 -
Tabulka 13 Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) 1) stav k 31.12.2004 31.12.2005 abs. v % abs. v % tř. 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 127 0,52 151 0,7 tř. 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 936 3,82 1 106 4,8 tř. 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 1 984 8,09 2 091 9,2 tř. 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 1 547 6,31 1 878 8,2 tř. 5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 3 324 13,55 4 018 17,6 tř. 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 700 2,85 715 3,1 tř. 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 5 082 20,72 4 936 21,7 tř. 8 Obsluha strojů a zařízení 1 919 7,82 2 263 9,9 tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 4 324 17,63 5 017 22,0 tř. 0 Příslušníci armády 23 0,09 11 0,1 nezadáno 4 565 18,60 628 2,7 celkem 24 531 100,00 22 814 100,0 1) Údaje ze čtvrtletní statistiky Tabulka 14 Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) 1) - ŽENY stav k 31.12.2004 31.12.2005 abs. v % abs. v % tř. 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 57 0,43 49 0,4 tř. 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 564 4,30 677 5,4 tř. 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 1 122 8,55 1 200 9,7 tř. 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 1 267 9,66 1 549 12,4 tř. 5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 2 665 20,32 3 165 25,5 tř. 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 403 3,07 393 3,2 tř. 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 1 460 11,13 1 386 11,2 tř. 8 Obsluha strojů a zařízení 702 5,35 850 6,8 tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 2 479 18,92 2 841 22,8 tř. 0 Příslušníci armády 8 0,06 4 0,1 nezadáno 2 389 18,21 310 2,5 celkem 13 116 100,00 12 424 100,0 1) Údaje ze čtvrtletní statistiky Komentář: Stále nejvíce uchazečů v evidencích úřadů práce je vyučeno ve strojírenských oborech (kovodělníci), v textilním průmyslu (šičky, švadleny) a ve stavebnictví (zedníci), kde i přes vysoký počet nabízených volných pracovních míst v těchto oborech nelze tyto uchazeče umístit např. z důvodu zdravotního omezení (mimochodem například u šiček a švadlen velmi časté); podobná je situace v oboru - 18 -
prodavač, kde hlavní překážkou zaměstnavatelnosti žen vyučených v tomto oboru je směnnost, nevyhovující úroveň dopravní obslužnosti (většinu těchto míst nabízí supermarkety, kde je směnnost základní podmínkou) a péče o děti do 15 let. III.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III.4.1 Absolventi škol a mladiství Tabulka 15 - Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stav k ISCED97 celkem ženy 30.9.2004 30.9.2005 30.9.2004 30.9.2005 bez vzdělání a neúplné základní 3 0 1 0 základní vzdělání 69 0 34 0 nižší střední vzdělání 1 1 nižší střední odborné 172 129 37 48 střední odborné s výuč.listem 1 246 909 488 367 stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu 4 6 3 3 ÚSV 65 71 49 53 ÚSO s vyučením i maturitou 354 384 152 176 ÚSO s maturitou (bez vyučení) 890 731 575 525 vyšší odborné vzdělání 181 171 98 127 bakalářské vzdělání 40 45 24 32 vysokoškolské 203 197 110 125 doktorské 1 2 2 celkem 3 227 2 646 1 571 1 459 Komentář: Jedním z nedostatků zaměstnatelnosti absolventů škol a mladistvých je nabídka volných pracovních míst neodpovídající jejich vzdělanostní struktuře. V nabídkách pro tuto kategorii nezaměstnaných se objevují převážně místa pro jednoduché dělnické a administrativní práce, přičemž charakter těchto míst většinou jejich dosaženému vzdělání neodpovídá. Pravidlem se v posledních letech stává, že absolventi oborů a profesí, které vyžadovaly výuční list nebo vyučení s maturitou (řemesla), hledali práci snáze než absolventi se středním a vyšším vzdělání. Je to důsledek snahy žáků a studentů o vystudování maturitních oborů, často bohužel za každou cenu, na úkor oborů s výučním listem. Tím je převaha nabídky nad poptávkou jasně definovaná a to je problém, se kterým se potýká většina úřadů práce v kraji Vysočina. Další problémy kolem zaměstnavatelnosti absolventů škol a mladistvých jsou dlouhodobě známé a stále se opakující: - 19 -
- o mladistvé uchazeče se základním vzděláním není mezi zaměstnavateli zájem - mladiství uchazeči nemají zájem pracovat v pro ně odpovídajících pracovních místech - nevhodná volba studijního nebo učebního oboru (přání rodičů, touha pracovat v kanceláři, apod.) - chybějící pracovní zkušenosti - neochota absolventů přizpůsobit se specifickým požadavkům zaměstnavatele - s tím související nechuť zaměstnavatelů vzít do pracovního poměru člověka bez praxe a pracovních návyků - a v neposlední řadě i velmi malý zájem některých absolventů do zaměstnání vůbec nastoupit Bez překonání těchto handicapů je úspěšnost jejich zařazení se do společnosti velmi malá a záleží proto na každém kroku, který tyto mladé lidi motivuje k jejich odstranění. Proto je i na úřadech práce, aby pomohli tyto kroky urychlit tak, aby se absolventi škol a především mladiství uchazeči uspokojivě uplatnili na trhu práce. III.4.2 Osoby se ZP, resp. se ZPS Tabulka 16 Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením, resp. se ZPS 1) stav k celkem ženy 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005 osoby se ZP, resp. se ZPS 2) 3 535 3 594 1 906 1 888 podíl na celkovém počtu uchazečů 14,41 % 15,8 % 7,77 % 8,3 % z toho: plně invalidní 36 15 15 6 Částečně invalidní 2 891 3 027 1 597 1 587 Os. zdravotně znevýhodněné 608 552 294 295 1) Údaje ze čtvrtletní statistiky 2) K 31.12.2003 se jedná o uchazeče se změněnou pracovní schopností (ZPS), od 1.10.2004 došlo v důsledku přijetí nového zákona o zaměstnanosti ke změně definice, a to na uchazeče osoby se zdravotním postižením (OZP) Komentář: Osoby se zdravotním postižením jsou na trhu práce velmi specifickou pracovní kategorií s nároky na práci a pracovní podmínky odpovídajícími jejich zdravotnímu stavu. Proto jsou důvody jejich nezaměstnatelnosti převážně tyto: - nevyhovující pracovní podmínky - nevyhovující charakter práce - vysoký podíl fyzické práce - nevhodná pracovní doba Převážně z těchto důvodů je proto nabídka volných pracovních míst pro tuto kategorii uchazečů trvale nedostatečná jak z hlediska struktury, tak z hlediska počtu těchto úzce specializovaných míst. - 20 -
III.5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech Tabulka 17 Charakteristika mikroregionů k 31.12.2004 okres název mikroregionu počet obyvatel počet osob ekonomicky aktivních počet uchazečů MN v % celkem dosažitelní z celk. počtu uch. z dosažitelných uchazečů Třebíč Jaroměřice nad Rokytnou 6 180 2 839 581 565 20,5 19,9 Třebíč Moravské Budějovice 16 009 7 614 1 314 1 254 17,3 16,5 Třebíč Hrotovice 7 171 3 436 508 480 14,8 14,0 Třebíč Náměšť nad Oslavou 14 121 6 441 914 884 14,2 13,7 Třebíč Jemnice 7 915 3 747 530 513 14,1 13,7 Žďár nad Bystřice nad Sázavou Pernštejnem 24 069 9 685 1 314 1 270 13,6 12,8 Třebíč Třebíč 52 578 27 084 3 556 3 385 13,1 12,5 Třebíč Budišov 4 689 2 113 264 254 12,5 12,0 Havlíčkův Brod Golčův Jeníkov 4 486 2 103 263 244 12,3 11,3 Jihlava Telč 13 814 6 576 777 745 11,8 11,3 Komentář: Většina mikroregionů uvedených v tabulce, je původně zaměřena především na zemědělství a turistiku. Ve většině případů se totiž jedná o zemědělské oblasti s méně příznivými výrobními podmínkami, ležícími mimo hlavní dopravní dopravní (jak autobusové, tak železniční) spojení. Proto je do těchto míst malý příliv podnikatelských subjektů a s tím i málo vznikajících pracovních příležitostí (Jemnicko, Telečsko, mikroregion Golčova Jeníkova apod.). Z důvodu absence průmyslu zde bývá současně i málo zaměstnavatelů z jiných oborů a to v době útlumu zemědělství v těchto lokalitách znamená trvalý nedostatek pracovních příležitostí. Problémem mnoha dalších oblastí zůstává i nadále špatné dopravní spojení, komplikující dojíždění za prací, například v oblasti Golčova Jeníkova v okrese Havlíčkův Brod, Telečska na Jihlavsku, Jaroměřicka na Třebíčsku (mikroregion s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v kraji) a v mnoha jiných převážně okrajových mikroregionech kraje Vysočina. Na jihu kraje, převážně v jihozápadní části okresu Třebíč (Jemnicko) je situace ještě komplikována přetrvávajícími důsledky dřívější izolace pohraničí. - 21 -
IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Tabulka 18 - Zaměstnávání cizinců Zaměstnaní cizinci stav k 31.12.2004 31.12.2005 zaměstnaní s pracovním povolením 1 325 1 997 informace o zaměstnání podle 98 písm. a) až e), j), k) 13 53 občané EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska 1 814 2 342 Komentář: Situace v této oblasti se pomalu mění s tím, že vliv vstupu České republiky do Evropské unie se v oblasti zaměstnávání cizinců začíná stále více projevovat. Nejčastěji cizinci obsazované pracovní profese v jednotlivých okresech kraje Vysočina: - Havlíčkův Brod: těžba kamene, šičky, švadleny, stavebnictví a zemědělství - Jihlava: šičky, stavební dělníci, zedníci, strojírenští a montážní dělníci - Pelhřimov: strojírenští dělníci, zemědělští dělníci v RV a ŽV, tkadlenypřadláci, baliči - Třebíč: pomocní pracovníci v průmyslu, ve stavebnictví, šičky, frézaři - Žďár nad Sázavou: strojírenští dělníci, ošetřovatelé hospodářských zvířat Současný trend v počtech cizinců v kraji Vysočina zaznamenává v poslední době nepatrný, ale trvalý nárůst počtů vydaných pracovních povolení s tím, že další zahraniční pracovníci využívají i jiné formy legalizace svého pobytu a zaměstnání (např. Živnostenský list, sdružování se do družstev apod.). Počet registrovaných osob se v průběhu posledních necelých dvou let (od vstupu ČR do EU) navýšil nejen v důsledku registrací slovenských pracovníků, ale i ostatních občanů EU, které jsou firmy povinny v České republice registrovat. Celkově se počty zahraničních pracovníků každoročně zvyšují především díky nárůstu počtů ukrajinských a mongolských pracovníků. - 22 -
V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Tabulka 19 - Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) rok 2004 rok 2005 výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) 552 599 532 012 z toho na pasivní politiku (PPZ) 380 326 358 166 na aktivní politiku (APZ) 172 581 173 846 podíl APZ na PZ v % 31,00 % 32,7 % Tabulka 20 Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) Nástroj APZ rok 2004 rok 2005 SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli 46 141 68 278 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ 19 547 9 201 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP 180 12 zabezpečení odborné praxe absolventů škol, učilišť a získání kvalifikace mladistvých 1) 29 479 10 207 VPP 57 448 47 233 chráněné dílny a pracoviště pro občany se ZP 3 342 4 945 rekvalifikace 15 232 17 054 překlenovací příspěvek 2) 80 503 příspěvek na dopravu zaměstnanců 2) 0 43 příspěvek na zapracování 2) 0 4 ostatní programy podpory zaměstnanosti (ESF) 0 7 700 příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 2) 0 0 cílené programy k podpoře nezaměstnanosti 120 2) 0 658 programy tvorby nových pracovních míst 0 0 ostatní (semináře, expertízy apod.) 3) 823 8 008 celkem 172 581 173 846 1) uplatňování tohoto nástroje ukončeno 30.9.2004 přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 2) nástroje uplatňovány od 1.10.2004 přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 3) včetně převodů do fondů OSS - 23 -
V.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Tabulka 21 - Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce nástroj APZ rok 2004 rok 2005 (celkový počet nových pracovních míst) SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli 1 316 1 432 z toho SÚPM - absolventská praxe v organizačních složkách státu 9 0 a příspěvkových organizacích 1) SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ 312 159 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP 2) 20 3 místa pro zabezpečení odborné praxe absolventů škol, učilišť a získání kvalifikace mladistvých 1) 492 0 místa v rámci VPP 1 207 918 místa pro občany se ZP v chráněných dílnách a pracovištích (vytvoření) 53 28 celkem 3 409 2 540 1) údaj sledován pouze do 30.9.2004, uplatňování tohoto nástroje ukončeno přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 2) údaj sledován od 1.1.2004 Tabulka 22 - Příspěvky poskytované v rámci APZ, které vstoupily v platnost od 1.10.2004 v souvislosti s přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti nástroj APZ (celkový počet podpořených osob) od 1.10.2004 do 31.12.2004 rok 2005 osoby s příspěvkem překlenovací příspěvek 10 78 příspěvek na zapracování 1 1 příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 0 0 příspěvek na dopravu počet zaměstnavatelů 0 1 počet zaměstnanců 0 150-24 -
V.3 Rekvalifikace Tabulka 23 - Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců ukazatel rok 2004 rok 2005 rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet uchazečů zařazených do rekvalifikací 1 999 2 301 z toho: ženy 1 315 1 547 absolventi škol a mladiství 278 218 osoby se ZPS (resp. osoby se ZP) 140 180 rekvalifikaci ukončilo celkem 1 744 1 796 z toho úspěšně 1 580 1 682 počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci 1) 960 1 322 rekvalifikace zájemců o zaměstnání (od 1.10.2004) počet zájemců zařazených do rekvalifikací 8 59 rekvalifikaci ukončilo celkem 2 50 z toho úspěšně 2 50 počet zájemců umístěných po rekvalifikaci - - rekvalifikace zaměstnanců počet zaměstnavatelů 8 7 počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací 14 27 rekvalifikaci ukončilo celkem 8 25 z toho úspěšně 8 25 1) Do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace Komentář: Profesní zaměření nejčastěji poskytovaných rekvalifikací v kraji Vysočina můžeme podle jednotlivých okresů rozlišit takto: Havlíčkův Brod: výpočetní technika, ekonomika, administrativa, sváření Jihlava: účetnictví a obsluha PC, sváření, obsluha vysokozdvižných vozíků, administrativa Pelhřimov: Třebíč: obsluha PC, sváření, sanitář obsluha PC, řidičský průkaz, sváření, účetnictví, nespecifický rekvalifikační kurz pro absolventy SŠ Žďár nad Sázavou: základy výpočetní techniky, administrativní pracovník, SEPAC, podvojné účetnictví Z výše uvedeného přehledu vidíme, že nejčastější požadavky na absolvování rekvalifikačního kurzu jsou všeobecně na znalosti práce s počítačem, účetnictví a z řemesel svářeči. Vybočením z trendu je nespecifický rekvalifikační kurz pro absolventy SŠ v Třebíči a motivační kurz pro začínající podnikatele SEPAC, pořádaný ve Žďáru nad Sázavou. - 25 -
VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ VI.1 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a zejména očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory VI.1.1 Průmyslové zóny: přesný název průmyslové zóny Baštínov Zóna I - JIH Zóna II - SEVER D1 - PPJ přesný název zaměstnavatele převažující předmět činnosti (OKEČ) celková předpokl. kapacita VPM aktuální počet obsazených VPM k 31.12.2005 Havlíčkův Brod Futaba Czech, 134 34 - s.r.o. Celkem 134 Ždírec nad Doubravou DaS, s.r.o. 45, 29, 35 Jan Matějka 45, 60 14 D.O.S., s.r.o. 20 5 Zdeněk Kubát 36 5 BENZINA, a.s. 50 6 Truhlářství 36 5 Zdeněk Novák - Truhlářství Sítina 36 5 Modelárna Novák 29 15 Strojírna Benc, s.r.o. 29 25 Josef Bříza 45 12 Celkem 127 Extruindustrie, k.s. 25 25 Katring Plus, s.r.o. 29 12 MINIGAL 24 Jaroslav Černý - 12 EKOGAL, a.s. 29 20 ENVITERM, a.s. 37 14 Josef Marek 45 1 Josef Jančárek 45 3 Celkem 87 Amereel Beltech, s.r.o. Jihlava 29 28 Zdeněk Pech 55 24 SWOTES, s.r.o. 32 203 Kronospan CR, 2 500 20 spol. s r.o. 401 Moravské kovárny, a.s. 28 769 Tesla Jihlava, a.s. 32 260 výhled - přírůstek počtu VPM k 30.6.2006 dlouhodobější výhledpřírůstek počtu VPM k 31.12.2006 60 25 127 87 1 825 (140) 150 (23) 117 (30) 1 825-26 -
Celkem 1 685 Pelhřimov LHOTKA RIMOWA CZ, s.r.o. 25 134 KANA, s.r.o. 29 181 ProTeam. S.r.o. 29 129 MOSER LEGNO, s.r.o. 36-86 CONTEG, s.r.o. 29 195 KSB, s.r.o. 29 31 MONTANNA, 30 36 s.r.o. Celkem 786 Humpolec CTP D1 Zexel Valeo, Compr. Cz. s.r.o. 29 692 HOZA, s.r.o. 29-43 IMI International, 15 29 s.r.o. Celkem 750 Pražská Humpolecké 29 318 strojírny, a.s. - Steel Center 61 29 Europe, s.r.o. Celkem 379 Kamenice nad Lipou Kamenice Edscha nad Lipou Bohemia, s.r.o. 29 328 Huperz CZ, s.r.o. 29-126 Holický a 10 45 Chalupa Celkem 464 Třebíč PZ UNICODE Hrotovická SYSTEME, s.r.o. 31 30 SKAML, s.r.o. 45-12 TEDOM, s.r.o. 31 157 Celkem 199 Žďár nad Sázavou ul. Jamská 15 ARROW, a.s. 33 300 Celkem 15 PZ Bystřice CORMEN 24-35 Celkem 35 PZ Velké Wiegel CZ, s.r.o. 24 44 Meziříčí VEZEKO, s.r.o. 34 96 - CONSTRUCT 112 29 A/D, a.s. Celkem 252 PZ Velká ITW Pronovia, Bíteš s.r.o. 25 642 Bullding Plastics ČR 29-27 LUCIS, s.r.o. 29 22 Celkem 691 786 750 379 464 199 50 (35) 35 252 691 786 850 (100) 398 (19) 464 199 100 (50) 35 252 691-27 -
Případný příchod nových investorů: PZ Červená Hospoda Třebíč - bude připravena v průběhu roku 2005, předpokládaný zájem výrobních a zpracovatelských firem od roku 2006 Poznámka: PZ menších rozloh, které se nacházejí v okrese Třebíč, se nacházejí v různém stádiu stavební či investorské připravenosti. Jedná se o PZ obcí a měst: Hrotovice, Jemnice, Jaroměřice nad Rokytnou. Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou a Okříšky. U Těchto PZ je největší problém obecně zhoršená dopravní obslužnost území a všeobecně zde převládá nabídka nad poptávkou. Obce a města včetně Třebíče nemají v těchto průmyslových zónách kromě zájmu ze strany místních podnikatelů nasmlouvaného žádného většího investora. PZ Pohledecká, Nové Město na Moravě: - připravuje se, datum dohotovení není stanoven, určena pro lehkou průmyslovou výrobu bez negativního dopadu na životní prostředí. Problémem zde je dosud neuskutečněná demolice starých objektů a opět tradičně ne příliš dobrá dopravní obslužnost. VI.1.2 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a zejména očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory Některé trendy, které v průběhu roku 2005 ovlivňovaly trh práce v kraji Vysočina, měly obecnou platnost i v předešlých letech a budou ji mít zřejmě i nadále. Stále se zřejmě bude zvyšovat cena dopravného a budou se upravovat jízdní řády podle komerčního využívání jednotlivých tratí či komunikací, což přispěje místně sice ke zlepšení stavu dopravní obslužnosti, ale většina změn povede na základě dřívějších zkušeností globálně ke zhoršení současného stavu. Pokud se udrží vysoký kurs koruny i v budoucnu, budou některé firmy nuceny i nadále pokračovat v zeštíhlování počtů zaměstnanců. Velký vliv na ekonomiku mnoha českých firem bude mít i vývoj hospodářské situace okolních států, především Německa a trvalý malý zájem o některé druhy místních výrobků, např. sklo, textil. Navíc, i přes veškerý příznivý vývoj hospodářské situace po vstupu naší republiky do Evropské unie stále ještě dostatečně nevíme, jak nové podmínky dále ovlivní současný pracovní trh a tím i nezaměstnanost. V průběhu prvního pololetí 2006 očekáváme v důsledku disproporce mezi nabídkou pracovních příležitostí na trhu práce a poptávkou uchazečů po nabízených pracovních místech menší pokles úbytku absolventů škol a naopak jako každoroční pozitivum očekáváme s příchodem jara (letos poněkud opožděného) masový odchod a s tím i úbytek uchazečů s nástupem sezónních prací v zemědělství, lesnictví, stavebnictví a ve službách. Obecně ale lze říci, že nezaměstnanost jako taková bude při pokračování stávajícího vzestupu ekonomiky našeho státu i nadále celkově klesat, což se v průběhu roku 2006 na její výši již poměrně výrazně projeví (předpokládáme průměrný pokles uchazečů v průběhu roku 2006 o cca 1 000 osob). - 28 -
VI.2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech. Jednou z nejvíce nezaměstnaností ohrožených skupin se dlouhodobě stále jeví obyvatelé okrajových částí regionů (například na Jihlavsku Telečsko, na Žďársku Bystřicko, na Třebíčsku Jemnicko nebo třeba na Havlíčkobrodsku oblast kolem Golčova Jeníkova), protože v důsledku špatného stavu dopravní obslužnosti (rušení neekonomických linek a neodpovídající spádovost dopravy) se stále hůře dopravují do vzdáleného zaměstnání (v bližších sousedních regionech zaznamenáváme z pohledu zaměstnanosti stejně špatnou situaci) a navíc zde bývá absence prosperujícího dominantního zaměstnavatele, který by trh práce daného regionu všestranně příznivě ovlivňoval. Další v současné době velmi ohroženou skupinou uchazečů jsou dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči evidovaní na úřadech práce déle než 1 rok. Patří sem zejména uchazeči starší 50 let (tato kategorie uchazečů patří mezi nejohroženější stále více), mladiství a absolventi škol, ženy s malými dětmi a uchazeči, které je možno zařadit mezi nepřizpůsobivé. V tomto směru je dlouhodobě velmi špatná situace na okresech Třebíč a Žďár nad Sázavou, naopak nejlépe se z tohoto pohledu jeví situace v okrese Pelhřimov. Mezi nejohroženější regiony kraje Vysočina patří mikroregiony na Třebíčsku: Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice a Jemnice, kde shodně chybí v současné době rozvinutý průmysl a kde je velmi špatná dopravní obslužnost. Tato místa, charakterizovaná zemědělstvím v nepříliš příznivých výrobních podmínkách, mají sice v současné době vybudované (nebo budují) dobře prezentované průmyslové zóny, ale zatím jsou mimo větší zájem investorů. Tatáž situace je i jinde, například v okrese v mikroregionu Bystřice nad Pernštejnem: z hlediska dopravy je velmi těžko dostupným regionem a i proto není o průmyslovou zónu, vybudovanou u města Bystřice, dnes mezi významnými investory větší zájem. VI.3 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti. Tabulka 24 - Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období mírnější varianta pesimističtější varianta očekávaný počet počet stav k evidovaných z toho evidovaných z toho MN v % MN v % uchazečů dosažitelní uchazečů dosažitelní celkem celkem 30.6.2006 22 000 20 800 7,8 8,2 23 000 21 710 8,0 8,4 31.12.2006 22 500 21 260 7,9 8,3 24 000 22 650 8,2 8,7-29 -