- 2 - Syrena 251. Obr.1.

- 1 -

- 2 - Makulatura-slovo, které znechucuje filateli. Marek ZBIERSKI, místopředseda Hlavního výboru Svazu polských filatelistů a předseda Hlavního kolegia jurymanů. Jedny ze zajímavých sběratelských předmětů pro každého filatelisty jsou chybotisky a tiskové odchylky. V naší literatuře bylo přijato pro tyto předměty sběratelského zájmu nepřesné a nevhodné označení MAKULATURA. V Encyklopedii filatelie, která je pomocnicí pro naše sběratele je Makulatura definována jako chybně vyrobené poštovní známky a celiny. Například tisk na složeném papíru, skvrny od tiskové barvy nebo oleje, nesprávně provedené tisky, vady v nanesení lepu, vady v perforaci známek, které vyřadila technická kontrola v tiskárně. Takové věci nejsou započítány do nákladu a v zásadě by měly být tiskárnou zničeny. Makulatura, která se i přes kontrolu dostala do poštovního oběhu na poštovních výrobcích je plnohodnotným objektem filatelistického, sběratelského zájmu (1). Stejný názor je reprezentován i ve Specializované příručce (2). Obr.1. Nahoře je známka se silným posunem perforace známky Fi:692 na doporučené zásilce poslané z pošty CHORZÓW 1 do Katovic- Ligoty, Expediční razítko pošty CHORZÓW 1/k s datem 19. -3. 58.-9. Vlevo je R-razítko R / CHORZÓW 1 / N 2474/C. V souladu s atestem znalce PZF Zásilka má znaky opravdu poštou prošlé zásilky (na zadní straně obálky je otisk příchozího razítka pošty adresáta). Přesto se ale zásilka stala makulaturou! Obr.2.

- 3 - V úvodu do katalogu FISCHER je uvedeno, že.makulatura je přirozenou pozůstalostí, která vzniká v procesu tisku a jsou to zůstatky velice vzácné, které sbírají hlavně specialisté a badatelé známek (3). Autorům zde přísluší prominutí za navyklé již vyloučení skupiny sběratelů. V polské filatelistické literatuře se tzv. makulaturou zabývali již dávno. V roce 1949 prof.mikstein napsal: Makulaturou toho významu (.) nazýváme veškeré otisky nezapočítané do nákladu a nepřipuštěné do poštovního provozu. V úzkém, filatelistickém pochopení to jsou nepodařené nebo nedokončené otisky v přijaté barvě tisku, ze skutečných tiskových forem, které vzniknou v době realizace tisku nákladu, po ukončení tiskových zkoušek a nastavení tiskařského stroje na tisk. Takto chápáná makulatura ve filatelistickém významu se může ještě rozdělit na: -makulaturu z fáze tisku, -makulaturu ze zakončení (nanášení lepu a perforace) (4). Obr.3. Makulatura za více jak 3 mil. korun? NIKDY! U většiny lidí pojem makulatura má docela jiný význam: nepotřebné nebo zničené tiskařské, papírenské výrobky, které se užívají bezprostředně pro jiné účely, než bylo určeno na počátku výroby, nebo které se hodí jako surovina k výrobě nového papíru. (5). Označení makulatura je spíše odpudivé a může být problematické ve vztahu k osobám, které mezi filatelistické sběratele nepatří. Jedna z charitativních organizací vyzývá ke sběru makulatury jako: Sbíráme razítkované známky vystřižené z obálek nebo z lístků s půlcentimetrovým okrajem (nemohou to být známky odlepené z korespondence sbírané do zásobníků). Poslané na naši adresu, prodáváme je jako tzv. makulaturu filatelistickou ( ). Každoročně díky dobré vůli škol a soukromých osob takto dostáváme desítky a dokonce i stovky kilogramů známek. Tak prosím...! Na internetovém fóru lze najít kritické výměny názorů, které se týkají známek vydávaných v posledních desetiletích. Po 20 letech jsem se od září minulého roku vrátil k mému šuplíku se známkami a tak si listuji v katalogu Fischera a přicházím na to, že to, že jsem filatelista, tu mi nějak něco nesouhlasí. Podle názvosloví polských znalců a katalogu Fischer většina polských známek s tiskovými odchylkami má v katalogu připsáno označení makulatura. Nově ověřované známky mají již na lepu uvedeno skromně velké MK. Jeden z pisatelů odpovídá: Co je to za novomluva? Určitě nikdo v Německu nebo v jiných zemích nenazývá své známky makulaturou. Toto označení zní dosti odpudivě. Jak to mám vysvětlit dětem svých sourozenců? Že to leželo ve skladu makulatury? Že je to z výkupu? Že to nejsou opravdové známky? Z pohledu marketingu výraz MAKULATURA znechucuje předem být filatelistou! Znalec PZF kol.b.subosz napsal v roce 2013, že všechny chybotisky, tiskové odchylky a zhotovení z pohledu právních předpisů, jakož i označení znalců jsou makulaturou a tento jejich charakter nezmění ani jejich použití poštou (6). Tento názor ale vyžaduje širší rozbor. V minulém roce kolega J.BERBEKA, znalec PZF, se pokusil o zkoušku roztřídění pojmů v článku pod názvem: Nekonvenčnost ve filatelistickém názvosloví (7). Ve svých soukromých úvahách se ještě nezabýval definicí makulatury. Než k tomu dojde, chtěl bych zde představit několik postřehů a námětů k přemýšlení. O kterých právních předpisech psal kolega SUBOSZ, nevíme. Jestli ale souhlasíme s tím, že známka zakoupená u poštovní přepážky s chybotiskem a následně nalepená na odesílanou zásilku je prostě makulatura, bude to bezpochyby zneužití. S takovým označením se setkáváme na obchodních portálech, například na allegru, jak tomu je například na obr.4 a 5. na str.4. Jsou tam dvě známky poštovně použité (razítkované),obr.4-fi:99, 6 M

- 4 - (červená), vydání z února až května 1920. Na známce je výrazná složka papíru. Vedle je obr.5.-dvojice známek, nominál 2 M, Fi:94 (olivově hnědá), vydání z ledna 1919. Na spodní známce je zdvojená vodorovná perforace. Jsou to známky s odchylkami, které nepřekážely pro uhrazení PORTA za poštovné, když byly na poště na zásilky nalepeny. Pochopitelně, stávají se případy, které se dají těžce vysvětlit. V roce 1973 jsem získal na výstavě POLSKA 73 rohový čtyřblok známky Fi:1868 s dírou na známce. U poštovního okénka na této vý- Nahoře je obr.4, vpravo obr.5. výstavě měly tuto díru všechny přepážkové archy této známky na 7.známkovém poli PA. Díra byla asi provedena strojem. Důvodem byla sotva postřehnutelná odchylka tisku písmene A (ve výrazu POLSKA). Při prodeji nebyla tato známka s dírou započítávána pro placení. Co je zajímavé, že toto poškození písmene A i když se opakuje na všech přepážkových arších této známky, se nedostalo do polského katalogu(!) Proč tomu tak bylo, to si jde jen domyslet!!? Obr.6. Poznámka Syreny: O této záhadné díře jsme psali již v Syreně č.4 z března 1983! Bylo tam sděleno: Na poště KATOWICE 1 se krátce po vydání známky objevily její přepážkové archy, které byly na 7.známkovém poli proděravěny kruhovým otvorem, který nebyl zcela pravidelný. Okraje otvoru jsou při zvětšení roztřepeny. Proděravění bylo způsobeno děrovačem o průměru otvoru 6,5 mm. Všechny známky PA byly normálně v prodeji, jen známka ze 7. známkového pole byla ženou u přepážkového okénka vytrhávána a odkládána zvlášť. Na dotaz, proč tomu tak je odpověděla, že neví, že všechny známky takto znehodnocené děrovačem musí vytrhnout a vrátit! Vytržené známky nesmí být prodávány. Žena ani nevěděla, jak bude s vytrženými známkami naloženo. Dostala k tomu prostě příkaz a více ji nezajímá!

- 5 - Tu ženu za okénkem přepážky jsem tehdy přesvědčoval, aby mi vytrženou známku prodala. Zpočátku o tom nechtěla ani slyšet, nakonec mi ale prodala dva celé archy známek s touto dírou. O této díře ve známce není dodnes v katalogu Fischer ani zmínka! Proč, o tom se již domýšlel i autor Marek Zbierski! Ing.Jiří, Jan KRÁL Na předcházející straně je na obr.6 neplánovaná (lépe řečeno zfabrikovaná v tiskárně, dnes sporadicky se vyskytující zajímavost). Kolik se jich asi mohlo zachovat? Vlevo je obr. 7, nahoře je obrázek 8. Na obr.7 je prostě nedotisk nápisu POLSKA na 91.známkovém poli, Fi:č. 95, vydání z ledna 1919, (hnědě pomerančová). Nahoře vpravo je známka Fi:3822. Známka je přeškrtnuta černým křížem a takto označena je nalepována na balíčky známek dodávané z rozdělovny na jednotlivé pošty. Příkladem makulatury jsou určitě (jak to vlastně nazvat) vynálezy Polské pošty. Ale i ty jsou předmětem zájmu filatelistů, specialistů (obr.8). Na obr.8 je skutečná makulatura, ale zde je vlastně škoda slov. Je těžké dnes určit, odkud se v polské filatelii vzal pojem makulatura. Myslím si, že možná ze skutečnosti, že socialistická kvalita práce a všeobecná kontrola všech a všeho nepředpokládala vadně vytištěné známky, které se dostanou k přepážkám na poštách a následně do rukou občanů. To, že se od prvních poválečných let vyrábělo na tak zvané 4.směně různé rarity pro některé papaláše (a jistě i pro některé zahraniční překupníky ), to nikomu nepřekáželo i když se o tom dobře vědělo! Udivuje skutečnost vynálezu razítka MK (vlastně kdy se to stalo, protože ve Specializovaných katalozích z let 1981 a 1990 toto razítko ještě nefigurovalo!). Na rozdíl od našich, (například němečtí filatelističtí znalci), nepoužívají tento inštrument. Produkty, které se nelegálním způsobem dostanou na filatelistický trh nejsou jejich znalci označovány a atestovány. Hovoří se jen o vadách tisku ( Druckfehler / Vlevo je obr.9.

- 6 - Fehldruck). A takových je na německém filatelistickém trhu poměrně hodně (8). Skutečnou raritou znalecké činnosti je vytvoření makulatury ze zajímavé ukázky na obr.9. Jak je to možné (a snadné) udělat z obtisku autoreklamu, to můžeme obdivovat na obtisku známek 25 zł. s B.Bierutem (Fi:č.523, nominální hodnota 25 ZŁ, pomerančově hnědá, vydání z 25.7.1950)! Zde přece stačilo napsat jen atest? Obr.10. Nápis na štítu domu: Makulatura je plnohodnotná surovina, nenič ji! Zdá se, že označení makulatura není šťastné! Nemělo by se používat na legálně získaných u poštovních přepážek poštovních známek. Již jen proto, že bylo za ně třeba zaplatit peníze. Ty jsme přece platili za legálně nabyté zboží, za legálně prodávanou známku na úhradu poštovní služby. Nejjednodušší by bylo prostě nepoužívat toto kuriózní razítko a označení MK! Literatura: (1) Encyklopedie filatelie, 1993; (2) Specializovaná příručka, St.Fołta / A.Kiełbasa-Schoeni, 2002; (3) Katalog Fischer 2013; (4) Polský časopis Filatelista č.2/2013; (5) Wikipedia; (6) Časopis Filatelistický přehled č.5/2013; (7) Časopis Filatelista č.6/2015; (8) Internetové stránky www.bpp.de Ilustrace: Internet Autorovi děkujeme za zajímavý příspěvek, který se netýká jen polské filatelie a touto cestou jej srdečně zdravíme a souhlasíme s ním! Volný překlad ing.jiří Jan KRÁL Několik záhad kolem zásilky dole na následující straně poslané EXPRESS z Lískovce do Plzně. Dopis je poslán z Lískovce na Moravě, od roku 1921 je to pošta Brno 25. Tuto poštu (Lískovec) v seznamu pošt normálně z té doby nenajdete, i když razítka jsou LÍSKOVEC * Č.S.P.* /a jsou československá. V Monografii Díl 17 je pošta Lískovec jen jedna, č.1251 Lískovec u Frýdku, do roku 1925 Karlova Huť ve Slezsku. Když jsme zásilku obdrželi, nevěděli jsme si rady a poslali jsme to na posouzení zkušenému sběrateli in.svatoplukovi PETROVI. Ten nám k tomu napsal: Dopis je poslán z Lískovce na Moravě, od roku 1921 je to pošta BRNO 25. Razítko má č.178/1 LÍS- KOVEC * Č.S.P. * /a. Známá doba použití 1919-1921, razítko je typu M41 a Monografie je hodnotí 16 body. Domicil a razítko jsou tedy jasné, jen to datum expedice ne! Může to být I., II., ale i III.tarifní období. Frankatura ale neodpovídá žádnému! Na zásilce je nalepeno známek celkem za 50 hal. V I.tarifním období by to mělo být za Express 20 + 60 hal=80 hal., v II.TO by to mělo být 25 + 60 hal.=85 hal. a ve III.TO by to mělo být za Express zásilku 30 + 60 hal.=90 hal. Zásilka byla do

- 7 - Plzně poslána Express. Svědčí o tom razítko pošty PLZEŇ 1 na přední straně zásilky. Razítko je rakouské, bylo německo-české. Je znárodněné (vylámaný německý text) PLZEŇ 1 / * / 3b (?), Viz Monografie Díl 16 /, katal.č.1785/11a, str.403. I u toho razítka ale bohužel nejde rozluštit datum na můstku. Adresát zásilky (strojvůdce Jan Stoupa) je podle poznámky posty dole neznámý. Zásilka EXPRESS měla být poslána zpět, pokud je ale adresa odesilatele na zadní straně zásilky. Na přední straně zásilky to není vyznačeno. Jinak by to šlo na poštovní úložnu ke zjištění adresy. Další věc je použití půlené známky dole s přetiskem Deutsch Österreich, která by v Lískovci (Brně) neměla být vůbec použita. Je to totiž známka cizího státu. Tato známka snad mohla být použita jen na malém území republiky (Valticko a případně Vitorazsko). Důvod použití této půlené známky se jeví v té době jako nadbytečný. Nevím, co si mám o takovém dopise myslet? Že by to bylo dělanyko? Ale proč? Express dopis z té doby není žádná zvláštnost? Přesto dopis zřejmě prošel poštovním provozem. Žádný poštovní úředník v té době by však nepřijal dopis s neplatným frankováním. Leda, že není na zadní straně zásilky nějaká další frankatura. Ten, kdo nám zásilku poslal, tvrdí, že zásilka není jeho. O něčem na zadní straně zásilky se nezmiňuje! Tolik tedy k zásilce napsal fundovaně kolega ing.svatopluk PETR. Moc děkujeme! Poštovna MISTŘOVICE. Je uváděná v literatuře 1 i 2. Vpú pro poštovnu byla pošta: 1908 Teschen 1/Cieszyn 1, 1918 Těšín 2 a 1920 Český Těšín, 1942/43 Teschen 2. Poštovna zahájila provoz 1.března 1908 a ukončila činnost 18.srpna 1920. Následně zahájila činnost za okupace v letech 1942-1943, aby ji ukončila asi v r.1945. Poštovný byl od otevření poštovny do r.1918 Jiří Siostrzonek, od r.1918 pak jeho žena Eva Siostrzonková. Mistřovice leží mezi Českým Těšínem a Stanislavicemi. Dnes jsou součástí Českého Těšína. Poštovna od svého otevření byla spravována Jiřím Siostrzonkem, který bývá podepsán na prvních recepisech s prvními razítky poštovny. Údajně v roce 1918 narukoval a zastupovala ho jeho žena Eva Siostrzonková. Přípisem ze dne 18,srpna 1920 byla poštovna zrušena. Doručování pošty v Mistřovicích prováděl přespolní listonoš z poštovního úřadu v Chotěbuzi. Z té doby mohou mít zásilky razítko Vpú v Chotěbuzi. Poštovna byla znovu zprovozněna v letech 1942-1943 za okupace a pravděpodobně před koncem války v roce 1945 zanikla definitivně. Mistřovice byly 1.10.1938 obsazeny Polskem a následně 1.9.1939 Německem. Informace o existenci poštovny v letech 1942-1943 je převzata ze Seznamu pošt služeben Ortsverzeichnis 1940 a 1944.

- 8 - Literatura č.1 uvádí, že tato poštovna měla za okupace jistě i své razítko o jehož doložení se ale nic neví. První razítko poštovny bylo polsko-německé, dvouřádkové v obdélníkovém rámu. Formát razítka je 56 x 15 mm. Známé otisky jsou v barvě modré a fialové. Známá doba použití je literaturou 1 uváděna na recepisech s modrým razítkem z 12.9.1912 a s razítkem fialovým z 19.11.1916. Literatura č.2 uvádí použití od prosince 1912 do listopadu 1916, tedy stejně. Literatura č.2 oceňuje zásilku s prvním razítkem poštovny Mistřovic na 30 euro! Nahoře je recepis doručený 12.9.1912, otisk razítka poštovny v levém dolním rohu je modrý. Dole je podpis poštovného J.Siostrzonka. Dole je recepis doručený 19.11.1916 s razítkem poštovny v levém

- 9 - dolním rohu s otiskem fialovým! Obě zásilky jsou původně publikované v literatuře č.1. a současně je vlastní MUDr. Adrian JUNGA. Dlouho byly otisky razítka poštovny známy jen na recepisech. Máme k dispozici dvě zásilky (pohledy, kde jsou razítka poštovny otištěna hezky, ale razítka expediční mají na horní zásilce datum na můstku expedičního razítka zcela nečitelné, dole pak skoro nečitelné. Horní zásilka je poslána do Sedliště u Frýdku, dolní zásilka do Mödlingu u Vídně. Na obou zásilkách jsou razítka Vpú pošty Teschen 1/Cieszyn 1 /3a. Na dolní zásilce je na můstku razítka datum 25.III. (?) VIII-. (rok nelze rozluštit). Obě známky nají frankaturu známkou císař František Josef I., Mi:č.142, vydání z roku 1908-1913. Datum druhé zásilky nám pomůže blíže určit cenzurní razítko Těšína. Jedná se o variantu s tečkou za Teschen pod úrovní pravé dvojlinky. Toto razítko cenzury je známo z použití od února 1915 do června 1916. Horní razítko poštovny má otisk fialový, dolní modrošedý. Horní zásilka patří MUDr. Adrianovi JUNGOWI, dolní kolegovi Krzysztofowi PIWKO. Razítko poštovny č.2. z období Německé okupace: Obě literatury svorně uvádějí, že nemají údaje o razítku poštovny z období okupace. Razítko je obdél-

- 10 - -níkové, formát 44 x 15 mm, otisk fialový. MISTRZOWITZ / űber Teschen (Oberschles.) Vpú pro poštovnu je pošta TESCHEN (OBERSCHLES.) 2/a s datem na můstku razítka 09.44.4-11. Zásilka je poslána na Finanční pokladnu do Těšína. Frankatura odpovídá platnému tarifu k datu expedice zásilky (12 Fen.). Za ukázku děkujeme MUDr. Adrianovi JUNGOWI. Ing.Jiří JAN KRÁL Vlaková pošta BOHUMÍN-KOŠICE / 969/b *Č.S.P.* s datem na můstku razítka 13.VII.23. Vlaková pošta 969 jezdila od r.1921 do r.1940 na trati: Košice-Kysak-Obyšovce-Kralovany-Vrútky-

- 11 - Žilina-Čadca-Český Těšín-Bohumín. I když od počátku října po obsazení české části Těšínska Polskem nemohla jezdit až do Českého Těšína a Bohumína (a zpět) a po obsazení Košic Maďarskem nemohla jezdit z Košic (a zpět), jak uvidíme podle námi publikovaných zásilek, tato vlaková pošta používala původní, prvorepubliková razítka z této vlakové pošty. Za dobu, po kterou tato vlaková pošta č.969 jezdila, používala celkem 4 různá razítka s rozlišením a, b nebo c : 1.KOŠICE-BOHUMÍN *Č.S.P.* 969/a (1921-1934), b (1921-1929), c (1921-1929); razítko typ V.21; 2.BOHUMÍN-KOŠICE *Č.S.P.* 969/a (1921-1934), b (1921-1929), c (. -.), razítko typ V.21; 3.KOŠICE-BOHUMÍN *** 969/a (1934-19..), b (1930-19..), c (1929-19..), razítko typ V.22; 4.BOHUMÍN-KOŠICE *** 969/a (1934-19..), b (1930-19..), c (1929-19..), razítko typ V.22. Viz Monografie Díl 17/II.Díl str.512. Zatím jsme publikovali v Syreně: -Zásilka s VP 969/a/*** Košice-Bohumín z 23.XII.39, do Bratislavy, Syrena 212/ str.13; -Zásilka s VP 969/a/*** Košice-Bohumín z 20.III.40, do Nižních Ružbach, Syrena 212/str.13; -Zásilka s VP 969/a/*** Košice-Bohumín z 22.VI.40, noviny do Liptovského Hrádku, Syrena č.212/ str.14; -Zásilka s VP 969/a/*** Bohumín-Košice z 13.VII.40, do Liptovského Mikuláše, Syrena 212/str.14; -Zásilka s VP 969/a/*** Košice-Bohumín ze 14.VII.40, do Senice, Syrena 212/str.15; -Zásilka s VP 969/a/*** Košice-Bohumín z 1.VIII.40, do Turč.sv. Martina, Syrena 212/str.15; -Zásilka s VP 969/a/*** Košice-Bohumín z 16.VII.38, do Místku, Syrena 263/str.3; Dnešní ukázka je z 13.VII.23. jedná se o VP 969/b *Č.S.P.* BOHUMÍN-KOŠICE. Razítko vlakové pošty je typu V 21. Z publikovaných razítek VP 969 typu V 21 je to zatím jediné. Zásilka je poslána do Lozic, poslední pošta Luže. Na zde uvedených dokumentech je vidět, že vlaková pošta č.969 používala razítka s tímto číslem VP a označením trati i po 1.říjnu 1938, kdy již Košice, Český Těšín a Bohumín nepatřily Československu. MUDr. Adrian JUNGA Obálka na cenné psaní poslané z Německé Lutyně do Nedziboru 22.2.1877.

- 12 - Obálka na cenné psaní z nákladu z 1.4.1876. Expediční razítko je rakouské, jen německý text DEUTSCH LEUTEN s datem 22 / 2 / 77. Razítko je náprstkové o průměru 17,5 mm. Známá doba použití je od r.1869-1886. Za zásilku bylo zaplaceno 20 krejcarů. Svědčí o tom razítko 20 x FRAN- CO. Razítko LAUT ANGABE (v souladu s podáním), vypovídá o tom, že zásilka s obsahem byla již zapečetěna odesílatelem. Zbytky něčeho přilepeného na zadní straně jsou od nějakého průvodního formuláře, který byl na zásilku nalepen a který ji doprovázel cestou od odesilatele po adresáta. Na zadní straně obálky jsou dvě pečeti. Dole je průchozí razítko jednokruhové, jen německý text pošty BRESLAU (WROCŁAW) s datem 22 / 2 / 77 */c. Na zadní straně nahoře je malé, jednokruhové, přejímací razítko listonoše s datem 23 / 2 /1 kus. Mgr.Janusz MANTERYS Zásilka vlakové pošty KOJETEIN-BIELITZ / 74 z dubna 1919. V Monografii Díl 16/II je tato vlaková pošta vedená pod č.25 na str.321. Jezdila na trati: 1. BIELITZ KOJETEIN 74 (1918-1919) 2. KOJETEIN BIELITZ 74 (1918-1919) Mgr. Manterys ve své publikaci o poštách na Těšínsku do r.1918 uvádí mu známý výskyt zásilek s tímto razítkem pošty (průměr razítka 28 mm), pro tento směr od 28.5.1917 do 31.7.1918. Použití poštou i později neuvádí, zabývá se poštou v dané lokalitě jen do r.1918. Pro opačný směr uvádí jemu známé zásilky s jinými daty. Jsou to ale razítka o průměru ne 28 mm, ale 29,5 mm. Toto razítko pro směr BIELITZ-KOJETEIN /74 uvádí použití od 3.4.1910. Pro směr opačný KOJETEIN-BIELITZ /74 uvádí jemu známé použití od 8.3.1907 do r.1911. Dříve jsme již v Syreně publikovali zásilky s tímto razítkem. Bylo to: -Syrena 127 str.28 publikuje výstřižky s otisky razítka Kojetein-Bielitz/74 s daty 28.V.17 a 31.VII.18;

- 13 - -Syrena 127 str.30, zásilka s razítkem Bielitz-Kojetein /74 z 3.12.18 (posláno do Weisenbergu na Moravě), -Syrena 127 str.30 zásilka s razítkem Bielitz-Kojetein /74 z (?).VII.19 do Moravské Ostravy, -Syrena 210 str.4 zásilka do Olomouce Bielitz-Kojetein /74 z 13.VI.16 do Olomouce. Dnešní naše zásilka je frankovaná známkou 10 hal. Hradčany (červená). Je adresována do Val. Meziříčí, a tedy na cestě k adresátce ani neopustila československé území. Datum na můstku razítka je -4.IV.19. Expediční razítko je razítko vlakové pošty KOJETEIN-BIELITZ / 74. Zde je další důkaz tom, že tato vlaková pošta fungovala i v roce 1919! Mgr.ing. Karol MICZA Problematika poštovny MORAWKA za okupace 1939-1945. Morávka byla obsazena Polskem dodatečně až 16.listopadu1938 (česká část Těšínského Slezska od 1.X.1938 do 11.10.1938). Dne 9.prosince 1938 bylo toto Polskem obsazené území vráceno ČSR až na jihovýchodní, hornatou část o rozloze 29 km čtverečních, sousedící s katastrálním územím obce Horní Lomná.. Část Morávky, která byla vrácena ČSR, se stala 15.3.1939 součástí Protektorátu Čechy a Morava. Byla v ní i původní československá pošta MORÁVKA. Část Morávky, kterou si Poláci ponechali byla obsazena po 1.září 1939 Německem a připadla Říši. Byla v ní zřízena poštovna, a to v hospodě u Horáka. Poštovna Morávka začala používat razítko Morawka / űber Jablunkau (Oberschles) 1. Razítko bylo obdélníkového tvaru a jeho rozměr byl 44x15 mm. Publikace č.2 uvádí barvu razítka modrou a jeho výskyt v době květen až září 1943. Razítko na celistvosti hodnotí literatura č.2. 30 euro. Vpú pro poštovnu byla pošta Jablunkau (Oberschlesien). Razítko poštovny Morawka je na výstřižku vlevo. Literatura č.2. uvádí ještě druhé razítko poštovny, a to s instradačním číslem (9a), které bylo na pošty zavedeno ve druhé polovině roku 1944. Toto razítko ale dosud nikdo nedoložil.

- 14 - Literatura č.2. o tomto razítku také nepřináší žádné údaje (formát, barvu, dobu používání a finanční ocenění). Literatura č.1. uvádí výskyt razítka č.1. poštovny za okupace na zásilce z 22.9.1943. Neuvádí barvu razítka a dobu používání razítka uvádí symbolem (?- 1943 -?). V Syreně č.170 na str.10 uvádíme zásilku s razítkem č.1. poštovny z období okupace s datem na expedičním razítku Vpú Jablunkov 19.I.43-15. Otisk razítka je modrofialový. Zásilka s razítkem poštovny Morawka z období okupace. Otisk razítka je modrý, razítko Vpú JABLUNKAU (OBERSCHLES) /a je s datem 16.3.43.-15. (v textu je datum 15.III.43). Zásilka je poslána do LINZE, do Rakouska. Filatelistická zásilka s expedičním razítkem pošty MORAWKA pod polskou správou s datem dne odevzdání Morávky zpět ČSR -9 XII 38 10. Vlevo je trojúhelníkové propagační razítko polské pošty, otisk v zelené barvě: MORAWKA / (ZAOLZIE) / od 16.XI.- 9.XII 1938 r. / w granicach Rzeczypospolitej Polskiej (Morávka, Zaolzie, od 16.XI. do 9.XII.1938 v Polsku). Symbol polská

- 15 - známka Fi:č.295, 10gr. (zelená) s polským expedičním razítkem MORAWKA *a* s datem -9 XII 38 10, tři československé známky státní znak (2x20 hal. a 1x10 hal.) s expedičním razítkem československým MORÁVKA /*** / a s datem na můstku razítka -9. XII. 38-10. Balíková protektorátní průvodka na cenný balík váhy ½ kg, cena 300 K, poslaný do Slezské Ostravy. Průvodka je s německo-českým textem, nalepená protektorátní známka 4 K, katal.č.92 (fialová). Známka je orazítkovaná protektorátním razítkem pošty MORAWKA * MORÁVKA * s datem na můstku razítka -6.IX.44-15. Výplatné za balíček je v souladu s vyznačeným výplatným na balíkové průvodce. Za ukázky v tomto článku děkujeme MUDr.Adrianowi JUNGOWI. Výstřižek ze zásilky s prvním razítkem poštovny Morávky z období Protektorátu s datem 7.10.43. nám do Syreny poslal Mgr.ing.Karol MICZA. O razítku poštovny č.1. Morávky z období Protektorátu můžeme doložit: otisky jsou známy v barvě modré a modrofialové (Syrena č.170 str.10). Zásilky jsou známy s daty od 19.1.1943 do 7.10.1943. Literatura č.1. : Historie poštoven na Těšínsku, O.Tovačovský a kolektiv. Literatura č.2. : České a slovenské poštovny 1900-1958, Dr.Petr Gebauer a Jozef Tekel. Další zásilky z poštovny HORNÍ LOMNÁ. Přehled razítek poštovny Horní Lomná je v Syreně č.191 na str.38. Podle literatury č.1 měla poštovna celkem 6 razítek. Podle tohoto rozdělení jsme dosud nepublikovali razítko č.2. *Horní Lomná* (Jablunkov ve Slezsku) a razítka č.3. a 4., která neznají ani autoři. Publikovali jsme jen zásilky s razítkem č.1. a razítka z období německé okupace č.5. a č.6. Podle literatury č.2. jsme rovněž publikovali jen razítka č.1. a z období německé okupace č.5. a č.6. Autoři neznají stejné razítko č.2. (jako literatura č.1.) a č.4. (česko-polské z r.1938). Zcela vynechávají razítko č.3. Doposud jsme z poštovny publikovali:

- 16 - S razítkem č.1. na zásilce: - zásilka do Fryštátu s datem 13.9.1906 v Syreně č.191 str.39; - zásilka do Kornitz s datem 7.5.1906 v Syreně č.191 str.39; - zásilka do Ustroně s datem 14.8.1906 v Syreně č.192 str.35; - zásilka do Sułkowic s datem 24.8.1917 v Syreně č.192 str.35; - recepis z Jablunkov poslaný do Horní Lomné s datem 1.5.1910 v Syreně č.197 str.37; - zásilka do Krakova s datem 23.12.1914 v Syreně č.149 str.10. S razítkem č.5., první z období okupace na zásilce: - zásilka poslaná na voj.polní poštu s datem 15.4.1942 v Syreně č.191 str.40; - zásilka do Milíkova s datem 30.4.1943 v Syreně č.192 str.36; - složenku s datem 23.10.1942 v Syreně č.192 str.36; S razítkem č.6., druhé z období okupace (9a) na zásilce: - složenka s datem 24.11.1944 v Syreně č.192 str.36.

- 17 - Na předcházející straně nahoře je zásilka s razítkem č.1. od ing. Svatopluka PETRA. Je to dopisnice poslaná do Albrechtic, expediční razítko pošty JABLUNKAU / OESTERR. SCHLESIEN s datem 3/7/06, Razítko je typu E 82, průměr 26 mm, na poště bylo používáno od r.1887 do 23.12.1914. Zásilka na předcházející straně dole je opět s razítkem poštovny č.1. Zásilka je poslána na faráře z Fryštátu Ludvíka Knypse. Expediční razítko je stejného typu E 82 jako u první zásilky. Je s datem 13/10/11 (v textu 12.10.1911). Za ukázku děkujeme Jarkovi TEREŠKOVI. Nahoře uprostřed je průchozí razítko pošty BISTRITZ in SCHLESIEN * BYSTRZYCA /a (Bystřice nad Olzou). Typ razítka je G 137, průměr 30,5 mm. Razítko bylo na poště v používání od r.1909 do r.1920. Toto rakouské razítko následně používala po r.1918 i polská a československá pošta. Datum je nečitelné. Farář Knyps byl známou postavou ve Fryštátě. Hovořilo se o něm v souvislosti s návštěvou prvního prezidenta T.G.Masaryka ve Slezsku. Údajně nechtěl jako jediný v oblasti povolit zvonit kostelními zvony, když prezident vjížděl do města. Prý z toho důvodu, že prezident je beznaboh!! Já jsem o něm slyšel v rodině v jiné souvislosti. Když zemřela mému dědečkovi matka, byl na faře vyřizovat její pohřeb. Tehdy farář Knyps žádal po dědečkovi značnou sumu peněz i za ten nejskromnější pohřeb. Dědeček jej prosil, že má 5 dětí a je již delší dobu bez práce, zda by mu ten pohřeb neudělal levnější. Tu se na něj farář Knyps rozkřičel, když nezaplatí požadovanou sumu, ať si matku pochová jak psa na hřbitově u plotu. Dědeček si musel na pohřeb půjčit a zadlužit se. Dědeček byl silně věřící, ale od té doby nechodil do kostela, když měl v kostele pobožnost Knyps. Toto vím z vyprávění mé babičky, která by nelhala, byla také do smrti silně věřící osobou Razítko poštovny č.1 na zpětném recepisu poslaném z Jablunkova do Horní Lomné. Zásilka byla doručena 3.10.1915. V roce 1914-1915 nacházíme na recepisech podpis doručovatele Jana Sikory. Vpravo je otisk razítka Vpú v Jablunkově. Razítko je rakouské, text německo-polský, Monografie díl 13, pošta č. 883/6 JABLUNKAU i. SCHL. / JABLONKÓW w SZL / b s datem na můstku razítka 5.X.15. Za zapůjčení zásilky (zpětný recepis) děkujeme kolegovi Krzysztofovi PIWKOWI. Razítko je typu G 133, jeho průměr je 29 mm. Razítko je známo z použití od 15.7.1904 do 14.9.1920. Po roce 1918 je používala polská i československá pošta. Razítko bylo i s rozlišením a. Námi publikované použití razítka poštovny č.1. dosud publikované v Syreně, je z období od 7.5.1906 do 24.8.1917. Razítka poštovny v Horní Lomné č.1. dnes v Syreně publikované jsou v barvě fialové. Na následující straně je zásilka, odesilatelem je Farní úřad v Horní Lomné. Zásilka je poslána na Finanční úřad v Těšíně. Frankatura zásilky je 2 známkami 4 fen. prezident Hindenburg, Mi:č.483, (šedomodrá), vydání z dubna až srpna 1933 a 2 známkami Mi:č.786, 8 fen. (červená), vydání z roku 1941. Frankatura celkem 24 fen. Expedičním razítkem je první razítko poštovny z období okupace (č.5.): Oberlomna / űber Jablunkau (Oberschles) 1., otisk šedomodrý. Razítka Vpú jsou definitivní, dvoukruhová, jen německý text:

- 18 - JABLUNKAU (OBERSCHLES)/a s datem na můstku 5.10.42.-15. S razítkem poštovny č.1 z období okupace (č.5.) jsme tedy v Syreně publikovali zásilky s datem od 15.4.1942 až 30.4.1943 Otisky prvního razítka poštovny známe z období okupace na zásilkách v barvě: šedomodrá nebo fialová, na podacím lístku fialová. Za ukázku děkujeme Mgr.ing. KAROLOWI MICZOWI. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL Podací lístek na doporučenou zásilku odeslanou z pošty ve Fryštátě 27 VI 39 18. Pošta ve Fryštátě byla jednou z pošt, které za polského záboru používaly více razítek s různými rozlišeními. Pošta používala razítka s rozlišením a, b, c, d, e, f, i l. Předpokládá se, že by mohlo být razítko i s rozlišením g, j a k. Existenci razítka FRYSZTAT *l* potvrdil časopis FILATELISTYKA v č.10 na str.342 z roku 1992 (autor Tadeusz Wincewicz). Na naší ukázce je otištěno razítko FRYSZTAT *d* s datem 27 VI 39 18. Rozlišení d není běžné, vyskytuje se ale méně častěji. Známé je na korespondenci i doporučené (Syrena 184 str.10 s datem 27.IV.39 8, Syrena 198 str.20 s datem 28 VI 39 18 (R-zásilka), Syrena 214 str.16 s datem -2 I 39 18 (R-zásilka a otisk na nálepce devizové kontroly na zadní straně zásilky). Ing.Jiří Jan KRÁL

- 19 - Vydání Polského výboru s doplatkem na Polský červený kříž v koncentračním táboře Dachau-Allach. Nahoře je polský nápis. CENA 10 RM (2,85 + 7,15 DOPŁATA NA POLSKI / CZERWONY KRZYŻ) / KOMITED POLSKI DACHAU ALLACH 1.11.1945 Dole je stejný nápis a angličtině. V rozích aršíku jsou červené křížky. Na aršíku je 6 kusů známek o stejném obrazu, ale v jiné barvě o nominálních hodnotách 10, 2x 25, 50, 75 pf. a 1 mk. Aršík je neperforovaný nebo perforovaný Zř. 11. Náklad je uváděn vy výši asi 5000 kusů. Neperforovaná verze byla v aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně 11.8.2016. V aukci byl aršík pod položkou 878, vyvolávací cena byla 300 Kč. Položka nebyla prodána. Pod položkou 879 byl ve stejné aukci nabízen druhý aršík ze stejného vydání. Aršík má v rozích opět červené křížky. Nahoře je polský nápis (červeně): CENA 10 RM (3,- + 7,- DOPŁATA / NA POLSKI CZERWONY KRZYŻ). Vlevo svisle podél levého okraje aršíku je modře zbytek polského nápisu: KOMITET POLSKI DA- CHAU ALLACH 1.11.1945. Vpravo svisle podél okraje aršíku a dole je v obdobném uspořádání stejný nápis v angličtině. Aršík je opět neperforovaný nebo perforovaný Zř.11. Vlevo je perforovaná verze aršíku, která byla nabízena v aukci. Literatura uvádí náklad aršíku v počtu asi 1000 kusů. Formát aršíku je 90 x 127 mm. Uprostřed aršíku je známka nominální hodnoty ve výši 3 mk. I tento aršík byl nabízen ve výše uvedené aukci za 300 Kč a ani tato položka nebyla prodána. Jsou to asi věci, které nejsou u nás až tak sbírány. Katalog Fischer Díl 2 z r.2010 aršíky oceňuje od 100 zł. výše. Vyvolávací ceny byly tedy v aukci ani ne za 50%. Za obě ukázky děkujeme kolegovi Andrzejowi LISZTWANOWI. Zdvojená vodorovná perforace známky 2 mk (olivově hnědá) Fi.č.94. V tomto čísle Syreny v článku Marka Zbierského o makulatuře jsme na str.4. obr.5. publikovali dvojici razítkovaných známek z nichž spodní známka měla zdvojenou vodorovnou perforaci. Nyní máme něco podobného. Je to rovněž zdvojená vodorovná perforace, ale jedna perforační řada pod známkou je jen částečná. Zatím, co v článku na str.4. je zdvojení perforace jen přes jeden úder perforátoru, zde

- 20 - je zdvojení se třemi vynechanými údery. Částečně operforovaný nepotištěný pásek papíru je na naší ukázce vlevo širší. Zdvojená, vodorovná perforace je jen s 9. perforačními jehlami zleva dole. Zdvojení perforace zde není úplné. I zde se jedná o perforovanou známku 2 mk olivově hnědou, katalogové číslo Fi:94., ale poštovně nepoužitou. Katalog Fischer Díl I. z roku 2015 oceňuje tuto vadu perforace (zdvojení vodorovné nebo svislé perforace známky) na 70 zł. (asi 450 Kč). Známka vlevo byla v aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně dne 11.8.2016 pod položkou č. 793 za vyvolávací cenu 300 Kč. Položka byla prodána za 340 Kč. Zajímavá vada perforace (dnes nazývána v katalozích jako makulatura)!! Za dnešní ukázku děkujeme kolegovi Andrzejowi LISZTWANOWI a srdečně jej touto cestou pozdravujeme. Každý sběratel specialista takový exemplář jistě rád zařadí do své sbírky. První polské známky v nové valutě (zloty=100 groszy), vydání od 1.5. do 9.7.1924, série Orel ve věnci. Známka na dopise má nominální hodnotu 15 gr. (červená) a byla vydána 1.5.1924. Byla vytištěna typografií v sérii 11 kusů známek různých nominálních hodnot od 1 gr. po 50 gr. Série známek byla tištěna na třech druzích papíru: tenký (x), střední (v) a bílý, hrubý (w). Série známek byla perforována zoubkováním řádkovým (Zř. 10 až13) nebo ZHř.11 ¾ : 11 ½. Všechny nominální hodnoty byly tištěny 6-sektorovými tiskovými formami v PA o 100 kusech známek (10x10). Známka 50 gr.byla tištěna formou 2-sektorovou v PA také o 100 kusech známek (10x10) na papíru (v) a formou 1-sektorovou, také v PA po 100 kusů známek (10x10), na papíru (W). Platnost známek skončila 1.5.1933. Naše zásilka je poslána soukromou osobou na Okresní soud v ODOLANOWIE (leží mezi WROCŁAWEM a KALISZEM). Tarif za dopis váhy do 20g byl v době od 1.5.1924 do 15.3.1925 15gr. Expediční razítko je elipsovité: KRÓLEWSKA HUTA/k s datem 24.10.-24 17. Část města Königshűtte po II.Slezském povstání byla připojena k Polsku a název se změnil na polský název KRÓ-

- 21 - LEWSKA HUTA. Nejstarší částí města byl CHORZÓW STARY, založený ve XII.století. Jeho dřívější název byl CHORZÓW WIEŚ (Chorzów vesnice). V roce 1799 vznikla osada KÖNIGSHŰTTE, která získala městská práva. Od ní byl používán pro město pruský název. V roce1922 po Slezských povstáních bylo město připojeno k Polsku pod názvem KRÓLEWSKA HUTA. V roce 1934 byl ke KRÓLEWSKIEJ HUCIE připojen i CHORZÓW STARY (wieś) a celý komplex dostal název CHO- RZÓW. V době okupace se vrátilo k pruskému názvu KÖNIGSHŰTTE. Od konce války se používá dodnes znovu název CHORZÓW. Pro Syrenu nám zásilku půjčil na publikování kolega Antoni LEWANDOWSKI. Doporučená zásilka poslaná z CHORZOWA do SOMMERAU v Německu 30.III 1936! Doporučená zásilka poslaná z pošty CHORZÓW 1 do Sommerau v Německu 30.3.1936. R-razítko pošty: R/1 / CHORZÓW 1 / Nr.3975. Zásilka je frankovaná známkami: 2x 20 gr., Fi:254 (šedá, vydání z 19.7.1932), 5 gr. Fi:280 (fialová, vydání 16.8.1935), 30 gr., Fi:285 (červená, vydání z 21.8. 1935) a 55 gr. Fi:288 (modrá, vydání 21.8.1935). Celkem frankatura 1,30 zł. Tarif platný ke dni expedice zásilky: dopis do 20g 55 gr. + příplatek doporučeně 45 gr. + za dalších do 20g. váhy 30 gr., celkem 1,30 zł. Zásilka byla přepravena z části vlakovou poštou BRESLAU-BEUTHEN / BAHNPOST / Zug 42 31.3.36 (dnes WROCŁAW-BYTOM). Razítko je na zadní straně zásilky. Tamtéž je otisk příchozího razítka pošty v místě adresáta zásilky: SOMMERAU / *(WESTPR)* s datem na můstku razítka 1-4. 36. 7-8 (Sommerau Západní Prusko). Ukázku v Syreně nám zapůjčil na publikaci kolega Antoni LEWANDOWSI. Děkujeme mu a srdečně jej touto cestou zdravíme!

- 22 - Průvodní traťové lístky ma zásilky vlakové pošty WROCŁAW-BYTOM a LIBEREC GORLICE z roku 1944. Lístek vlevo je s razítkem vlakové pošty BRESLAU BEUTHEN (OBERSCHLES) /BAHNHOF / Z.0283 s datem -6.9.44 (Wrocław-Bytom (Horní Slezsko)) na vlak č.213 HEIDEBRECK (KĘDZIE- RZYN-KOŻLE) a vpravo vlakové pošty REICHENBERG GORLITZ ZUG 4261 s datem 03.5.44 -- (Liberec-Gorlice) Gorlice leží mezi Nowym Sączem a Krosnem nedaleko od Dukle na východě. Za ukázky děkujeme MUDr. Adrianovi JUNGOWI a Mgr.ing. Karolowi MICZOWI Zajímavosti kolem série 100.let Revolučního roku 1848 (II. část). Příležitostné vydání ke 100.výročí Revolučního roku 1848 (polsky Wiosny Ludów-Jara národů). Tisk rotačním hlubotiskem v Národní tiskárně v Krakově. Návrh St.Żechowski. Formát známky 30 zł. je 30.5 x22,8 mm, formát známky 35 zł. 28,7 x 22,8 mm a formát známky 60 zł. 29,1 x 23 mm. Tisková forma byla jednosektorová, PA známky 35 zł. obsahuje 100 kusů známek (10x10), PA známek 30 a 60 zł. obsahuje 90 kusů (10x9). Papír je bezdřevý, bílý, nažloutlý, střední a hladký, lehce průsvitný (k) nebo bezdřevý,žlutobílý, střední,drsný (r). Lep je nažloutlý, perforace řádková Zř. 10 ¾ nebo Zř. 11. Druhé vydání bylo 15.července 1948. Platnost známek skončila měnovou reformou 28.10.1950. Přebytečné zásoby známek byly přetištěny přetiskem GROSZY a tyto měly platnost do 30.4.1952. Náklady původních známek: 30 zł. 4,368.420, 35 zł. 4,524.100 a 60 zł. 4,353.840 kusů známek. Známka 30 zł. představuje portréty gen. Henryka Dembińskiego a gen. Józefa Bema,známka 35 zł. St. Worcela, kněze P. Szczegiennego a E. Dembowskiego, známka B.Englse a K.Marxe (co ti dva tam dělají??!). Vady perforace: známka 30 zł. zdvojená svislá perforace, Známka 60 zł. neperforovaná a zdvojená svislá perforace. Počítadlo je na horním a dolním okraji PA (horní okraj nominální hodnoty známek ve sloupci, dolní okraj počet kusů známek ve sloupci. Levý a pravý roh PA je s označením nákladu a válce pod 91. a 100. známkovým polem PA. Označení u: -známky 35 zł. N.1.W.I.; -známky 30 zł. N.1,W,I.; -Známka 60 zł. N.1.W.II., N.1.W.III. a N.1.W.IV.

- 23 - Na následující straně a na této straně vlevo jsou tiskové zkoušky barev z roku 1948. Zkoušky barev u všech tří známek byly provedeny v dubnu 1948, zkoušky známek 30 a 60 zł. ještě v květnu 1948. Tisk byl proveden v arších : známka 35 zł. v arších po 100 kusů známek (10x10), známky 30 a 60 zł. po 90 kusů známek (10x9). V září 1996 se na filatelistickém trhu v USA ukázaly jednotlivé,neperforované známky 30 zł. světle zelená a 60 zł. fialová. Známé jsou i následující barevné zkoušky: -známka 30 zł.: (P1) černá, (P2) tmavohnědá, (P3) světle hnědá, ((P5) olivová, (P6) modrá a (P7) černá; -známka 35 zł.: (P1) červená, (P2) fialová, (P3) modrá, (P4) zelená, (P5) olivová, (P6) tmavohnědá, (P7) modročerná; -známka 60 zł.: (P1) karmínová, (P2) světle zelená, (P3) modrá, (P4) černě zelená, (P5) světle hnědá a (P7) černá. Dodnes se neobjevily na filatelistickém trhu pozdější, následující barevné zkoušky. V publikaci 400.let Polské pošty (Varšava 1958) jsou vložky tabulek s reprodukcemi známek, mezi nimi i známka 30 zł.. Tento otisk ale není ani novotiskem, ani druhotiskem známky. Nahoře je neperforovaná známka 35 zł. Vpravo jsou náklady a válce s označením na levém a pravém okraji PA a počítadlo kusů známek pod 1. a posledním sloupcem známek na PA. PA zde má 90 kusů známek (10x9). Jedná se o označení N.1.W.III. Pravý a levý roh jsou neperforované známky. Katalog Fischer je nevede! Nahoře (vlevo) je levý okraj PA perforovaných známek s označením nákladu a válce N.1.W.II. Zde na 81.známkovém poli PA je tisková vada Fi:453 B1 (červená tečka na bradě Karla Marxe). Místo je označeno černou šipkou. Na následující straně je rohový čtyřblok známky 60 zł. s označením nákladu a válce na pravé straně PA N.1.W.III. Je to z doby po peněžní reformě, kdy byly nespotřebované známky přetištěny přetis-

- 24 - kem GROSZY. Poštovní platnost známek s přetiskem GROSZY skončila 30.4.1952. Katalog Fischer Díl I z roku 2015 oceňuje: -známku 60 zł. Fi:453 B1 (tečka na bradě Karla Marxe N.1.W.II. na 45 zł.; -známku 30 zł. 451MK zdvojená svislá perforace na 150 zł.; -známku 35 zł. 452MK zdvojená svislá perforace na 300 zł.; -známku 60 zł. 453MK zdvojená svislá nebo vodorovná perforace na 150 zł.; Tiskové zkoušky: všechny nominální hodnoty oceňuje katalog po 2.500 zł. za kus. Není to tedy levný špás! Jsme rádi, že jsme ty některé tiskové zkoušky mohli našim čtenářům ukázat! Neperforované známky 35 a 60 zł. katalog Fischer ještě nevede, ale jsou známy! Za všechny dnešní ukázky publikované v Syreně (mimo té vlevo s přetiskem GROSZY) děkujeme kolegovi Adamovi Kielbasa-Schoeni ze Švýcarska a srdečně jej touto cestou i zdravíme. Jen Bůh ví, proč se mezi postavy Revolučního roku 1848 dostali Bedřich Engels a Karel Marx??! Ale byl to rok 1948, když to vytiskli a všechno bylo tehdy možné (i v Polsku!) Zajímavosti známek příležitostného vydání k 50.výročí úmrtí Dr. Jana Dzierzona. Známky byly vydány 30.října 1956 a mají katal.č.fi: 841 (40 gr.) a 842 (60 gr.). Byly vytištěny ofsetem PWPW. Známku 40gr. navrhl J.Kończak a 60 gr. S.Gospodarek. Formát známek je 25,5 x 31,25 mm. Tisk byl proveden jednosektorovými tiskovými formami v přepážkových arších po 100 kusů známek (10x10). U známky 60gr. rozlišujeme dva typy, podle toho, zda písmeno D ve slově DZIERZONA je uzavřené nebo otevřené. Viz reprodukce rozlišení typů vlevo. Papír známek je bílý, střední, hladký, jednostranně barvený. Lep známek je lesklý. Oba nominály 40 i 60 gr. jsou perforovány ZHř.12 ¾. Známka 60 gr. je také perforována perforací ZHř.12 ¾ (oba typy). Náklad známky 40 gr. je 330.000 a známky 60 gr. 961.000 kusů. Platnost známek skončila 31.12.1994. Nad 7. známkovým polem PA je nápischový bod pro stabilitu archu potiskovaného papíru v tiskařském stroji. Ten je u obou nominálních hodnot. Druhý nápischový bod je pod 97. známkovým polem přepážkového archu a to ze stejných důvodů. Reprodukce obou nominálních hodnot z 97. známkového pole je na následující straně nahoře. Nahoře zvětšení známky z 18. známkového pole.

- 25 - Vlevo je dvojice známek obou nominálních hodnot s nápichovým bodem pod 97. známkovým polem na dolním okraji PA. Známka na předcházející straně nominální hodnoty 60 gr. je typu I. (uzavřené D DZIERZONA). Známka vlevo nominální hodnoty 60 gr. je typu II. (otevřené D DZERZONA). Počítadlo Na přepážkovém archu známek je na levém a pravém okraji PA. PA jsou jinak bez označení tiskařských forem. Pod 97. a 98. známkovým polem PA známky nominální hodnoty 60 gr. je nápis NOWY RYCHT nebo NOWY RYCHT II. Ukázku bohužel nemáme! Níže zcela vlevo je známka z 18. známkového pole PA se skvrnami v O nápisu POLSKA. Zvětšenina je na předcházející straně zcela vpravo dole. Existují posuny perforace ve svislém směru. Vlevo je ukázka takového posunu. V důsledku posunu je nápis DR JANA DZIERZONA místo nahoře tak dole. Nahoře zůstaly jen data ročníku narození a úmrtí významného včelaře (1811 a 1906). Existují padělky známky 60 gr, (bez podtisku žluté barvy. Ta je na padělcích odstraněna chemicky. Existují i spojené typy známek Fi: 642 I. + II.(** 4,50 zł. ʘ 3 zł.) Známku s posunem perforace hodnotí katalog Fischer na 35 zł. za kus. Za dnešní ukázky děkujeme kolegovi Adamowi Kielbasa-Schoemi ze Švýcarska K vydání byla vydána FDC s datem 30.10.1955 (ukázka dole) nebo s příležitostným razítkem pošty ŁAWKÓW s daty od 28.X. do 7.XI.1955. Pro Syrenu připravil ing.jiří Jan KRÁL

- 26 - Ještě první, poválečná cenzura zásilek v Polsku. 1)První, poválečná cenzura v Polsku č.1014, provizorní expediční razítka pošty WAPIENICA z 16.VII.45. U této cenzury rozlišujeme celkem 10 typů (viz Syrena č.110 str.2-15. Zásilka je poslána z Wapienice do Fryštátu. Expediční razítko je jednořádkové, rozměr 34 x 3 mm.výška písmen je 3 mm. Otisky razítka jsou modrofialové. Razítko je známo z období srpen-září 1945. Otisk razítka cenzury je nedokonale na zásilku provedený, proto s určitostí nejde určit typ razítka cenzury. Je to ale prevděpodobně asi typ č.10, otisk modrofialový. Vlevo od nalepených známek je ručně vepsáno datum 16.VII.45. Použití v literatuře bude třeba opravit o měsíc dříve na červenec-září 1945. Razítko má číslo Kt.285. Tarif do zahraničí u dopisu do 20g byl ke dni expedice zásilky 2 zł. (Od 1.1.1945 do 31.8.1945) frankatura dvěmi známkami Fi: 358, po 1 zł., (modrá). Platnost známek do 1.10.1946. Slevy na zásilky do Československa byly teprve od 1.7.1946. Zásilka je adresována na rodinu Burů do tehdy Radniční, dnes Fryštátské ulice. Pan Bura byl menší, ale statné postavy. Osobně si jej pamatuji. Byl to jeden z pěti řezníků ve Fryštátě, jeho obchod byl nejblíže k náměstí. Před válkou u něj prodávala určitou dobu i maminčina starší sestra. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 2)První, poválečná cenzura v Polsku č.1833, typ 10, zásilka je poslána z Krakova do Cieszyna, odesilatel advokátní kancelář v Krakově, expediční razítko je již definitivní, pošta Kraków 1. Odesílací razítko advokátní kanceláře je dvouřádkové, otisk vlevo nahoře, červený. Frankatura známkou Fi:č.363, 1 zł., hnědě karmínová, datum vydání 10.4.1945. Platnost známky do 1.7.1946. Expediční razítko je již definitivní, kovové, jednokruhové: KRAKÓW 1/ *e* s datem na můstku razítka 05.7.45 18. Cenzurní razítko je otisknuto vlevo dole. Je to první, polská, poválečná cenzura. O ní bylo rozhodnuto již 7.12.1944, kdy Ředitelství pošty a telegrafů v Lubline vydává přísně tajné instrukce o vojenské cenzuře. Toto nařízení bylo postupně realizováno na osvobozovaných územích dekretem Polského výboru národního osvobození ze dne 28.12.1944 (Polski Komitet Wyzwolenia Narodowego). Cenzura vnitrostátních zásilek byla rušena postupně, až zůstala jen kontrola zásilek zahraničních. Ta

- 27 - trvala od října 1944 do října 1946. Za této dvouleté existence cenzury tato používala celkem tři druhy cenzurních razítek.první razítko cenzury mělo nahoře v různém provedení ORLICI a pod ní ve třech řádcích nápis. Sprawdzono przez / cenzurę wojskową / + číslo vojenské cenzury. Na zásilce je otisk razítka vojenské cenzury s číslem 1833. Cenzurní razítko je typu 10 (Viz typologie v Syreně č 110 na str.4-6). U typu 10 je orlice o rozměrech 12x10 mm. Střed orlice leží nad levým okrajem o (Sprawdzo..). Nápis má rozměr 36x7 mm, čárka pod nápisem má rozměr 8x0,2 mm. Její levý okraj leží pod levým okrajem r (cenzurę). Pravá strana čárky pod číslem cenzury leží pod levou polovinou s (wojskową). Výška razítka je 28-29 mm. Charakteristické pro typ 10 jsou písmena W. Ta jsou dole zakončena do špičky a nahoře je zakončení bez vodorovné rysky. Číslice 1 jsou zakončeny dole vodorovnou základnou a nahoře zobáčkem směřujícím vlevo. První polská poválečná vojenská cenzura, čísla razítek 1014 a 1833 jsou na zásilkách známá. Nejpozdější použití prvního razítka vojenské cenzury je známo u zásilky do Československa z 26.ledna 1946. Jedná se o zásilku poslanou z Bydgoszcze do Prahy a ta má číslo 1618. Za ukázky děkujeme kolegům Teofilovi WILCZKOWI a Mgr.ing. Karolowi MICZOWI. Pro Syrenu připravil ing.jiří Jan KRÁL Posun částečné, hřebenové perforace známky 400-lecie Zamościa, vydání z 3.4.1980. Známka má katalogové číslo Fi:2531. Byla vydána u příležitosti 400.výročí Zamościa. Vytištěna byla vícebarevným ofsetem PWPW na papíru bílém, středním, hladkém, křídovaném. Známka byla tištěna 4-sektorovou tiskovou formou v PA o 20 kusech známek v sestavě 4x5 známek. Známku navrhl Z. Stasik. Formát známky je 40,5 x 40,5 mm. Lep je lesklý, žluto bílý. Perforace Nahoře je známka normál- je hřebenová ZHř.11 ¾ : 11 ½. Náklad ní, vlevo s uskočeným čás- je 10,738.000 kusů známek. Platnost tečným hřebenem perforace. známky skončila 31.12.1994.

- 28 - Na předcházejí straně dole zcela vlevo je známka z dolního okraje PA. Na pravé straně vodorovné perforace (poslední tři perforační otvory) je patrný posun úderu částečným hřebenem perforátoru (poslední tři perforační otvory vodorovné perforace jsou mírně uskočeny nahoru). Pro srovnání je vedle ukázka jen samostatné známky. Známka byla tištěna bez označení tiskové formy, sektorů a bez počítadla kusů známek i nominálních hodnot. Dva tiskové sektory nemají zcela properforovaný levý okraj PA (dohodou sektory 1 a 3) a dva sektory mají levý okraj PA zcela properforovaný (dohodou sektory 2 a 4). Částečná hřebenová perforace tedy postupovala zleva doprava. Proto pravé okraje všech čtyř PA jsou zcela properforovány. Tentýž posun částečné hřebenové perforace u známky Fi: č.2533, vydání z 21.4.1980. Známka byla vydána u příležitosti 35.výročí podepsání smlouvy mezi Polskem a SSSR. Známka byla tištěna stejným způsobem jako předcházející známka ke 400.výročí Zamościa. Jelikož mezi vydáním obou známek je jen několik dnů, došlo i zde ke stejné vadě perforace, to je k posunu úderu částečného hřebene při perforaci známek. U čtyřbloku vlevo druhý sloupec známek již nemá posun úderu perforátoru. Posun perforátoru je ale i na samostatné známce vpravo. I tato známka je tištěna 4- sektorovou tiskovou formou v PA po 20 kusů známek (4x5). Známku navrhl A.Barecki. Známka byla tištěna vícebarevným ofsetem PWPW. U této známky ale postupovala částečná hřebenová perforace opačně (zprava doleva). Proto PA ze sektorů 2 a 4 mají neproperforovaný pravý okraj PA a zcela properforovaný levý okraj PA. Zatím co sektory 1 a 3 mají zcela properforovaný levý i pravý okraj PA. Ing.Jiří Jan KRÁL Příležitostné vydání z 16.prosince 1948 Boj s tuberkulozou. Vydání obsahuje 4 nominální hodnoty s příplatkem na boj s tuberkulozou: 3 + 2 zł., 5 + 5 zł., 6 + 4 zł. a 15 + 10 zł. Známky byly vytištěny rotačním hlubotiskem Národní tiskárny v Krakově. Návrh známek byl podle fotografií Z.Mokrzyckiej (3+2 zł. a 5+5 zł.), návrh známky 6+4 zł. T.Trepkowski a návrh známky 15 + 10 zł. Z.Gamski. Návrh kupónů známky A.Popkowski. Formát známky 6 + 4 zł. je 20.7 x 27,4 mm, formát zbývajících tří známek je 20,3 x 26,7 mm. Tisk byl realizován jednosektorovými tiskovými válci. Přepážkový arch má 10 x 10 polí. Liché sloupce PA (1,3,5,7,9) obsahují známky a sudé sloupce PA obsahují kupóny. Kupónů je 10 a každý je jiný. Papír známek je bezdřevý, bílý,střední, hladký, jednolitý. Papír známek je s kolísavou tloušťkou. Lep je bezbarvý. Perforace známek a kupónů je řádková o rozměrech: Zř. B 10 ¾, Zř. C 11 a Zř. D 11 ¾. Fi:č.485 (3+2 zł. šedě olivově zelená) Zř. 11 ¼. Fi:č.486 (5 + 5 zł. červeně hnědá Zř. 10 ¾ Fi:č.487 ( 6 + 4 zł. hědě fialová) Zř. 10 ¾ nebo Zř.11 ¼ nebo Zř. 11 ¼