Replikace nukleových kyselin

Podobné dokumenty
Globální pohled na průběh replikace dsdna

Přednáška kurzu Bi4010 Základy molekulární biologie, 2016/17 Replikace DNA

4) pokračování struktury nukleových kyselin

REPLIKACE A REPARACE DNA

v raném stádiu se embryo rozpadlo do dvou skupin buněk správná odpověď: dvojčata obsahují kopie stejných rodičovských

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

Exprese genetické informace

Nukleové kyseliny Replikace DNA Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Bakteriální transpozony

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce nukleových kyselin

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK

Transpozony - mobilní genetické elementy

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Struktura a organizace genomů

REKOMBINACE Přestavby DNA

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Nukleové kyseliny Milan Haminger BiGy Brno 2017

ÚVOD. Úvod ke struktuře nukleových kyselin Struktura DNA Replikace DNA Opravy DNA

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.

Exprese genetické informace

B6, 2007/2008, I. Literák

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

MOBILNÍ GENETICKÉ ELEMENTY. Lekce 13 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

přepis genetické informace z DNA do RNA, při které DNA slouží jako matrice pro syntézu RNA. Reakci katalyzuje RNA-polymeráza (transkriptáza)

Enzymy v molekulární biologii, RFLP. Molekulární biologie v hygieně potravin 3, 2014/15, Ivo Papoušek


Eva Benešová. Genetika

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

6. Nukleové kyseliny

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie. reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

BAKTERIÁLNÍ TRANSPOZONY (mobilní elementy)

Izolace nukleových kyselin

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Chemie nukleotidů a nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky)

Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Odvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace

Translace (druhý krok genové exprese)

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Enzymy používané v molekulární biologii

Syntéza a postranskripční úpravy RNA

- ovlivnění pepsinem (proteolytickým enzymem izolovaným z žaludku prasat) - funkce nukleinu zůstala dlouho nejasná (polynukleotidové řetězce a

Svět RNA a bílkovin. RNA svět, 1. polovina. RNA svět. Doporučená literatura. Struktura RNA. Transkripce. Regulace transkripce.

15. Základy molekulární biologie

Struktura a funkce biomakromolekul

Enzymy používané v molekulární biologii

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin.

Nebuněčný život (život?)

Centrální dogma molekulární biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

a) Primární struktura NK NUKLEOTIDY Monomerem NK jsou nukleotidy

Přijímací test navazující magisterské studium Molekulární a buněčná biologie

TEST: Bc. BLG FYZ (2017) Varianta:

Funkční specializace dnes: nukleové kyseliny uchovávají genet. informaci bílkoviny mají strukturní a katalytickou fci

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

Amplifikační metody umožňují detekovat. k dispozici minimálně kopií DNA,

Přednáška kurzu Bi4010 Základy molekulární biologie, 2016/17 Transkripce DNA a sestřih

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Bílkoviny a rostlinná buňka

Transkript:

Replikace nukleových kyselin Replikace = tvorba replik (kopií) molekul nukleových kyselin zajišťující přenos genetické informace z DNA do DNA nebo RNA do RNA (z mateřské molekuly se vytvářejí dvě identické molekuly dceřiné) 1

Charakteristické rysy replikace dvouřetězcové DNA 1. Probíhá semikonzervativním způsobem 2. Probíhá semidiskontinuálně Replikon = oblast nukleové kyseliny, která se replikuje z jednoho počátku replikace (ori) 2

Tři možné způsoby replikace DNA Semikonzervativní Konzervativní Disperzní Rodičovská DNA DNA po první replikaci DNA po druhé generaci 3

Semikonzervativní způsob replikace dsdna Mateřské řetězce Nový (dceřiný) řetězec Nový (dceřiný) řetězec Replikační vidlice (DNA + proteiny) mateřský řetězec 4

Důkaz semikonzervativní replikace DNA (Meselson a Stahl 1958) 14 N 15 N 1,70 g/cm 3 gradient hustoty 14 N/ 15 N 1,75g/cm3 Zkumavka s roztokem CsCl 5

Semidiskontinuální syntéza řětězců při replikaci Opožďující se řetězec syntetizuje se diskontinuálně Vedoucí řetězec syntetizuje se kontinuálně Směr pohybu replikační vidlice 6

Předpoklady a požadavky pro replikaci nukleových kyselin 1. Templát (matricový řetězec) = mateřská molekula 2. Primer = krátký oligoribonukleotid s volným 3 OH koncem (volná 3 OH skupina nukleoltidu) 3. Enzymy katalyzující připojování nukleotidů (polymeráza, primáza, ligáza) 4. Nukleotidy (dntp) 3 5 ATCCGTGCTGCTTGCTTGAATACC UAGGCACGA-3 OH RNA-primer nově syntetizovaný řetězec 7

Směr syntézy polynukleotidového řetězce matricový řetězec dntp

Enzymy kooperující při replikaci a jejich funkce 1. DNA-polymerázy a DNA-primáza: katalyzují polymerizaci NTP 2. DNA-helikázy, DNA-topoizomerázy: odstranění helikálního vinutí dsdna otevření DNA-helixu 3. SSB - proteiny: stabilizace jednořetězců 4. Iniciátorové proteiny: vazbou na ori katalyzují vytvoření replikační vidlice Počátek replikace = ori specifická sekvence na DNA (dnaa box) 9

Charakteristika aktivit DNA-polymeráz DNA-dependentní-DNA-polymerázy 1. Polymerizace nukleotidů ve směru 5-3 2. Odštěpování nukleotidů a) 5-3 exonukleázová aktivita b) 3-5 exonukleázová aktivita Polymerizace DNA Odbourávání DNA (exonukleázová aktivita) b) a) 5 ------------------AGTC TCAG------------------3 3 --------------------------------------------------5 11

3-5

Korektorská aktivita DNA-polymerázy (proofreading) 3 --- 5 exonukleázová aktivita počet chybně zařazených nukleotidů = 1/10 7 výsledný počet chybných bází = 1/10 9 13

Proč je DNA syntetizována jen ve směru 5-3? Makroergní vazby 14

DNA-ligázy 5 3 DNA-ligáza (ATP) ATP + dnmp n + dnmp m = AMP + PP an +dnmp n + m DNA-ligáza (NAD + ) NAD + + dnmp n + dnmp m = AMP + namn + dnmp n + m 15

Dvousměrná replikace kružnicové chromozomové dsdna prokaryot 16

Asymetrie replikační vidlice 17

Struktura počátku replikace (oric) u E. coli AT Minireplikon 18

Předprimerová fáze replikace DNA v oric u E. coli 19

Fungování proteinů DnaA, DnaB a DnaC při iniciaci replikace v oric DnaA se váže na čtyři 9 bp repetice DNA se ohýbá a začíná se rozmotávat v místě tří 13 bp repeticí zde se pak vážou DnaB a DnaC, což vede k vytěsnění DnaA a rozmotá se celá oblast bohatá na AT páry. DnaB (helikáza) vytváří dvě replikační vidlice každou v jednom směru 20

Iniciace replikace DNA prostřednictvím RNA-primerů 21

Průběh syntézy primeru DNA-primázou DNA řetězec uvolněný z mateřské molekuly s navázanými SSB proteiny Vytěsnění SSB proteinem PriA tento protein pak navodí napojení primázy (DnaG) Vazba DNA-primázy Syntéza 11-12 nt RNA primeru 22

Syntéza Okazakiho fragmentů a proces jejich spojování postupným působením enzymů: 1. DNA-polymerázy 2. Nukleázy (PolI) 3. Ligázy 23

Tři kroky při spojování Okazakiho fragmentů Nově nasyntetizovaný řetězec tvořený Okazakiho fragmenty Vazba Pol I a odbourání RNAprimeru Spojení mezery v řetězci DNA ligázou 24

ssb

Relativní poloha podjednotek DNA polymerázy III v replikační vidlici A) dvě podjednotky PolIII fungují společně Směr pohybu PolIII pokud by DNA nevytvořila ohyb, podjednotky by se oddělily B) Směr syntézy DNA C) Směr pohybu PolIII ohyb DNA umožní podjednotkám zůstat pohromadě 26

Průběh syntézy nových řetězců DNA DNA-polymerázou 27

Syntéza vedoucího řetězce a Okazakiho fragmentů Souběžná syntéza ve směru 5-3 vedoucího řetězce a Okazakiho fragmentu. 3' 5' 5' 3' 3' 5' vedoucí řetězec 5' 3' 3' 5' dimer DNA-polymerázy III 3' B 3' 5' 3' 5' 5' hotový Okazakiho fragment RNA-primer syntetizovaný právě primázou. DNA-primáza 5' 3' helikáza (DnaB-protein) Pro zjednodušení není zakreslena β-svorka a γ-komplex 28

Úloha podjednotek gama a beta při replikaci γ 2 δδ χψ 29

Nakládání DNA polymerázy na opožďující se řetězec β-svorka γ-komplex 30

Globální pohled na průběh replikace dsdna 3' 5 3 ve d o u cí ře tě ze c 5 3 prodlužování vedoucího řetězce (polymerace ) DNA-ligáza směr pohybu enzymů DNA-polymeráza I DNA-polymeráza III primázaza primozom 5' 3, 5, hotový Okazakiho fragment Odbourávání primeru z jeho 5'-konce. Přidávání nukleotidů k 3'-konci Okazakiho Spojení fragmentu. Okazakiho fragmentů. hotový RNA-primer prodlužující se Okazakiho fragment 31

Terminace replikace bakteriálního chromozomu Ter - místa (23 bp) spolu s Tus-proteinem brání pohybu helikázy a zastavují pohyb vidlice 11 x GATC metylace terminus 32

Zjednodušené schéma buněčného cyklu zdůrazňující počet molekul dsdna v chromozomech v jeho různých fázích 33

Struktura chromozomu během dělení buňky telomera replikační počátek centromera ori Chromatinová doména = replikon 34

Počet počátků replikace u různých organismů Organismus Počet replikonů Velikost replikonů Rychlost pohybu vidlice (E. coli) 1 4200 kb 50 000 bp/min (S. cerevisiae) 500 40 kb 3 600 bp/min (D. melanogaster) 3 500 40 kb 2 600 bp/min (X. laevis) 15 000 200 kb 500 bp/min (M. musculus) 25 000 150 kb 2 200 bp/min (V. faba) 35 000 300 kb Rozdíly v rychlosti syntézy 35

Složky bakteriálního a eukaryotického replizomu 36

Eukaryotické DNA-polymerázy α Syntéza Okazakiho fragmentů, 3-5 exonukleáza Je v komplexu s DNA-primázou δ Syntéza vedoucího řetězce a dokončení syntézy opožďujícího se řetězce 3-5 exonukleáza ε Neznámá funkce (možná syntéza vedoucího řetězce) β Syntéza krátkých řetězců při reparaci DNA γ Syntéza mitochondriové DNA Odstranění RNA-primerů z Okazakiho fragmentů: Ribonukleáza H1, Ribonukleáza FEN-1 37

Přehled vlastností a funkcí eukaryotických DNA-polymeráz Proliferační buněčný antigen (proliferating cell nuclear antigen, PCNA) ~ β-svorka 38

Struktura počátku replikace u kvasinek Soubor proteinů = ORIZOM 1. Vazba inciačních proteinů na sekvenci ore (helikáza, polymeráza atp) 2. Vazba transkripčních faktorů a jejich interakce s proteiny v místě ORE 3. Iniciace replikace, rozmotání DNA v místě DUE Různé transkripční faktory aktivují různé počátky replikace Před zahájením replikace se poblíž počátku replikace naváže RLF (replication licensing factor), který je po zahájení replikace odstraněn: koordinace iniciace mnoha ori 39

Iniciace replikace u eukaryot rozdíly oproti bakteriím a) Primáza syntetizuje RNA-primer, poté se váže DNA polymeráza α, která nasyntetizuje idna (iniciátorová DNA). RFC slouží u eukaryot k nakládání PCNA podobně jako γ komplex k nakládání betasvorky u E. coli b) RFC nasedá na idna PCNA c) RFC napomáhá navázat DNApolymerázu δ a PCNA protein (trimer) d) DNA-polymeráza δ pak prodlužuje nový řetězec DNA 40

Základní složky replizomu eukaryot ε? 41

Schéma replikační vidlice eukaryotické jaderné DNA Staré a nové nukleozomy se na matricových a podle nich syntetizovaných komplementárních řetězcích rozdělují náhodně Na obrázku je pro jednoduchost schématického vyjádření nukleozom znázorněn jako tetramer histonů. Ve skutečnosti však jde o oktamer. 42

Sestavování nukleozomů během replikace transport histonů z cytoplazmy do jádra transport histonů k místu replikace DNA 43

Problém doreplikování 3 konců lineárních chromozomů telomera je odbourán Potenciálně nedoreplikovaný 3 konec 44

Struktura telomerázy TERT = telomerase reverse transcriptase; TR (TERC) = telomerase RNA dlaň palec 45

46

Funkce telomerázy

Sekvence telomer různých organismů TTGGGG - T 2 G 4 u Tetrahymena thermophila a Glaucoma chattoni TTTTGGGG - T 4 G 4 u Euplotes aediculatus a Oxytricha nova TTTAGGG - T 3 A 1 G 3 u Arabidopsis thaliama TGGG TTAGGG - TG 3 u Saccharomyces cerevisiae - T 2 A 1 G 3 u člověka, myší, a Trypanosoma brucei 5 GGGTTA 3 - délka 10 000 bp 48

Prodlužování telomer u drosofily Mobilní elementy (retrotranspozony) Het-A, TART a Tahre (telomere associated retrotranspozon) Přednostně se transponují do koncových oblastí chromozomů a tím je prodlužují (telomere associated retrotransposon) The three D. melanogaster telomere retrotransposons drawn as their putative RNA transposition intermediates. Coding regions, Gag and Pol, are labeled. Gray regions indicate 5' and 3' untranslated regions. AAAA indicates the 3' poly(a) tail on each RNA. It is the source of the (da/t)n that joins each DNA copy to the chromosome when the element transposes. Sizes are only approximate because individual elements can differ in length of both coding and noncoding regions. HeT-A elements are 6 kb. The 5' end of TART has not been completely defined but subfamilies appear to be 10-13 kb. Tahre is 10.5 kb 49

Srovnání prodlužování telomer telomerázou a retroelementy komplementární sekvence katalytická podjednotka nekomplementární sekvence 50

In Drosophila, the role of telomerase is carried out by three specialized retrotransposable elements, HeT-A, TART and Tahre. Telomeres contain long tandem head-to-tail arrays of these elements. Within each array, the three elements occur in random, but polarized, order. Some are truncated at the 5 end, giving the telomere an enriched content of the large 3 untranslated regions which distinguish these telomeric elements from other retrotransposons. Thus, Drosophila telomeres resemble other telomeres because they are long arrays of repeated sequences, albeit more irregular arrays than those produced by telomerase. The telomeric retrotransposons are reverse-transcribed directly onto the end of the chromosome, extending the end by successive transpositions. Their transposition uses exactly the same method by which telomerase extends chromosome ends copying an RNA template. In addition to these similarities in structure and maintenance, Drosophila telomeres have strong functional similarities to other telomeres and, as variants, provide an important model for understanding general principles of telomere function and evolution 51

Telomerová opakování ~ mechanismus pro kontrolu buněčného dělení při narození mají v somatických buňkách telomery úplnou délku při každém dělení buňky ztrácí telomera 50-100 nt po mnoha děleních zdědí buňky defektní chromozomy a dochází k zástavě dělení buněk = replicative cell senescence Mechanismus zajišťuje, že nedochází k nekontrolovatelnému dělení buněk ( measuring stick ) lidské fibroblasty ve tkáňové kultuře - po 60 děleních buněk dochází k zástavě tvorby telomerázy po vložení genu s aktivní telomerázou se délka telomer udržuje a buňky nestárnou Vnesení genu pro telomerazu do myší prodlouží jejich život o ¼ Deregulace exprese telomerázy může vést k onkogenezi Další funkce telomerázy Reparace DNA 52

Replikace DNA mechanismem otáčející se kružnicí 53

Replikace virových molekul otáčející se kružnicí 54

Replikace plazmidů a virů otáčející se kružnicí konkatemer 55

Replikace genomu adenoviru (též některé bakteriofágy) Specifický protein pro iniciaci replikace Ostatní viry: vlastní DNA polymerázy nebo DNA-polymerázy hostitele; proteiny pro iniciaci replikace; retroviry: RT 56

57

58