|
|
- Ludvík Blažek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Organizace genomu eukaryot a prokaryot GENE Mgr. Zbyněk Houdek
2 Stavba prokaryotické buňky Prokaryotické jádro nukleoid 1 molekula 2-řetězcové DNA (chromozom kružnicová struktura), bez jaderné membrány. Nepohlavní rozmnožování a nedělí se mitoticky: replikace, transkripce a translace.
3 Organely přenosu GI prokaryot Nukleoid: : p. chromozom - 2-řetězcová kružnicová DNA (nepostradatelné geny), proteiny podobné histonům (HLP) a p. nehistonové povahy, které se pojí k cytoplazm. mem. počátek replikace DNA. Chromozom (replikon( = 1 počátek replikace) tvoří nadšroubovicovou (záporné vinutí) nebo relaxovanou či solenoidovou str. Monoploidní 1 sada genů. Plazmidy mimochromozómové genofory (postradatelné geny). Ribosomy obsahují - sedimentační koeficient p. ribosomů je 70 S: 30S ová podjednotka. 50S ová p.
4 Replikace u prokaryot Replikace chromozomu a plazmidů oboje replikony. Začátek replikace místo ori vytvoření replikační vidlice (rozestup DNA-řetězců přerušení vodíkových vazeb). Jednosměrná replikace 1 směr (původní hypotéza). Dvousměrná r. (správná hypotéza) oba směry navzájem opačné. R. otáčející kružnicí (viry, bakterie) kružnicové vlákno se neštěpí, ale otáčí se a zároveň slouží jako templát pro syntézu nového vlákna.
5 Fáze a enzymy replikace DNA Iniciace zahájení v místě ori a vytvoření 2 replikačních vidlic. Elongace připojování nových nukleotidů k matricovému DNA-řetězci. Terminace pochody zakončující replikaci. Všechny pochody jsou řízeny specifickými enzymy: Tři i druhy DNA-polymer polymeráz: DNA-polymer polymeráza I (Kornberg( Kornbergův e.) katalyzuje replikaci DNA v mezerách mezi Okazakiho fragmenty. DNA-polymer polymeráza II a III. DNA-ligáza spojování polynukleotidů (spojování Okazakiho fragmentů). DNA-primáza syntéza RNA-primeru DNA-helikáza přerušuje vodíkové vazby mezi 2 DNA řetězci DNA-gyráza (topoizomeráza) upravuje strukturu DNA-řetězců před vytvořením replikační vidlice.
6 Transkripce u prokaryot Katalyzuje enzym RNA-polymeráza nebo RNA- transkriptáza syntéza dlouhých primárních RNA- transkriptů na matrici DNA-řetězce a váže se na promotor. Typy primárních transkriptů: Mediátorová RNA (mrna) přepis GI ve strukturních genech, matrice pro syntézu polypeptidového řetězce na ribosomu (u bakt. není sestřih). Prekurzorová ribozomová RNA (pre-rrna) rrna) transkript genů pro rrna, postranskripční úprava ve funkční typy rrna. Prekurzorová transférová RNA (pre( pre-trna) transkript genů pro trna, postranskripční úprava ve funkční typy trna. Uvedené primární transtkripty mohou být polygenní (polycistronní přepisy více genů).
7 Bakteriální translace Výchozími látkami pro translaci jsou standardní aminokys.. (20 + selenocystein) ) v cytoplazmě, ale musí být chemicky aktivovány. Probíhá na ribozomech,, kde se tvoří polypeptidy za účasti trna podle GI na mrna a enzymů aminoacyl-trna trna-syntetáz. Průběh bakteriální translace dělíme na 3 fáze: Iniciace vytvoření iniciacního komplexu (ribzom -70S, mrna a iniciační trna vstupuje do peptidového místa na ribozomu a váže se antikodonem na iniciační kodon rrna AUG). Elongace prodlužování polypeptidového řetězce řízena proteiny (elongační faktory). Terminace zakončení syntézy polypeptidu, které je signalizováno terminačním kodonem (UAA, UAG, UGA) řízena p. (terminační f.).
8 Prokaryotické ribosomy Sedimentační koeficient je 70S (30 a 50S). Skládají se ze 5S-,, 16S- a 23S-rRNA rrna. Vazebná místa na ribozomu: Vazebné místo pro mrna 30S podjednotka (napojení na 3 -konec 16S- rrna). A-místo (aminoacylové( m.) mezi 30S a 50S podjednotkami navázání aminoacyl- trna. P-místo (peptidylové( m.) mezi 30S a 50S podjednotkami váže trna na jejímž 3 - konci je syntetizovaný polypeptidový ř. E-místo (výstupní místo) pro deacylovanou trna, která odevzdala svou aminokys.
9 Souběh transkripce, translace a degradace mrna U prokaryot může translace a degradace mol. mrna začínat dříve, než je dokončena transkripce (syntéza mrna). Všechny procesy probíhají ve směru 5 k 3, tak mohou probíhat současně. U prokaryot není aparát pro syntézu polypeptidů oddělen jadernou mem.. od syntézy mrna. Urychlení syntézy na 1 mrna pracuje více ribozomů polyribozomy (vzdálenost mezi nimi je asi 80 nukleotidů).
10 Schématický model eukaryotické buňky: 1 - jadérko; ; 2 - jádro; ; 3-3 ribozom; ; 4 vezikul; ; 5 -endoplazmatické retikulum; ; 6 - Golgiho aparát; 7 - cytoskelet; ; 8 - hladké endoplazmatické retikulum; ; 9 - mitochondrie; ; 10 - vakuola; ; 11 - cytosol; ; 12 - lysozom; ; 13 - centriola
11 Buněčné jádro Nukleus obsahuje genetický materiál buňky. Jde o nějvětší organelu (10-20 µm). Je ohraničena dvojitou jadernou membránou,, v níž se nacházejí póry tvořené speciálními bílkovinami (100 proteinů): Důmyslná struktura, která je propustná pro malé mol. rozpustné ve vodě. RNA a proteiny jsou tříděny na základě jaderného lokalizačního signálu, speciálních receptorů a energie (proteiny jádro). Transport sestřižen ené mrna z jádra. j Jadérko (nukleolus)) je malá vnitřní část buněčného jádra kulovitého tvaru, která obsahuje hodně ribozomální RNA ( rrna). rrna vzniká přímo v jadérku a následně v něm vznikají i ribozómy). Vzniklé ribozómy se asociují přímo s rrna,, po té jsou jadernými póry transportovány ven do cytoplazmy. Jadérko není od zbylé karyoplazmy odděleno žádnou membránou.
12 Struktura eukaryotických chromozomů Počet chromozomů v jádrech bb. určitého druhu e. org.. je závislý na tom zda se jedná o b. somatickou nebo gametickou: Gamety (vajíčka, spermie) v jádře haploidní počet ch.. (druhově specifický např. člověk n=23, potkan n=21, drosofila n=4). Somatické bb. mají dvojnásobný počet ch.- diploidní stav (2n). Chemická struktura: DNA, histony, nehistonové p., RNA - chromatin. DNA je vázána na histony jako nukleoproteinový komplex nukleozom (Kornberg 1974). Nukleozomy spojené spojnicovou DNA tvoří negativní nadšroubovicové vlákno 11 nm. Toto vlákno se sbaluje do 30 nm chromatinového vlákna, které se během metafáze váže na nehistonové proteinové lešení.
13 Stupně struktury eukaryotických chromozomů
14 Specializované sekvence DNA chromozomů 3 typy specializovaných sekvencí: Replikační počátky začátek duplikace DNA (více replikač. počátků). Centromery zajišťují rozchod replikovaných ch. do dceřinných b. při dělení (na centromeře proteinový komplex kinetochor, který váže duplikované ch. na dělící vřeténko). Obsahují repetitivní nukleotidové sekvence. Telomery na obou koncích ch., které obsahují repetitivní nukleotidové sekvence umožňují replikaci konců ch.. Protože primery nemohou vznikat na konci ch. docházelo by ke ztrátám koncových oblastí. Existuje enzym telomeráza,, která tyto sekvence syntetizuje. Dále telomery chrání ch.. před působením DNA-nukleáz, které degradují konce DNA-molekul.
15 Transkripce a úpravy RNA u eukaryot Transkripce u eukaryot je složitější: RNA se syntetizuje v jádře a musí se pak přenést do cytoplazmy (ribozomy( ribozomy-translace). Eukaryotický transkript = 1 gen. Většina primárních transkriptů prochází před transportem do cytoplazmy 3 podstatnými modifikacemi: K 5 koncům prim. transkriptů se připojí 7-7 metylguanozinové čepičky. K3 koncům těchto odštěpených transkriptů se připojí úseky poly(a). Vyštěpují se introny.
16 Translace u eukaryot E. ribosomy: : Jsou tvarem a funkcí velmi podobné prokaryotním,, skládají se také ze 2 podjednotek (velká 60S, malá 40S), ale sedimentační koeficient je vyšší = 80S (18S, 5S, 5.8S, 28S). Translace se uskutečňujě u eukaryot ve 2 nebo třech místech b. (živočichové cytoplazma, mitochondrie; ; rostliny ještě navíc v chloroplastech). Translace v mitochondriích a chloroplastech ribosomy,, sedimentační k.=60s podobný jako u bakterií stejný průběh h translace jako u bakterií.
17 Průběh eukaryotické translace Na ribozomech 80S a princip je shodný jako u bakterií, ale u eukaryot je iniciační trna s navázaným methioninem připojena k malé podjednotce r. (jako jediná trna v b. se pevně váže na tuto podjednotku) ) za asistence několika proteinů (iniciačních f.). Pak se malá podjednotka váže na 5 -konec mrna (rozpoznán podle čepičky) a začne podél mrna ve směru 5 3 a hledat 1. kodon AUG, který je rozpoznán antikodonem iniciační trna (váže e na P-místo). P Po jeho nalezení se odpojí iniciační faktory a připojí se velká podjednotka a začíná elongace navázání 2. trna s aminokys.. do A-místa. A Terminace je shodná s prokaryoty stejné terminační kodony (UAA, UAG, UGA).
18 Mutace Mutace jsou změny v genotypu organismu oproti normálu. Org.. se změněným genotypem vlivem mutace mutant. Velká většina mutací je naprosto náhodných, cílená mutageneze se používá téměř výhradně pro vědecké účely. Pravděpodobnost jedné takovéto chyby se pohybuje v řádech asi 10-7 (náhodné při replikaci, bez zjevné vnější příčiny spontánní mutace). Pravděpodobnost vzniku mutace se zvyšuje působením některých fyzikálních nebo chemických činitelů - mutagenů indukované mutace.
19 Mutace somatické a gametické Mutace mohou vznikat v jakémkoli org.. (viry, prokaryota, eukaryota). Vyskytují se nejen v jakékoli buňce, ale i vývojovém stádiu org. U vyšších org.. jsou bb. zárodečné (germinální( germinální) ) linie (vznik gamet) odděleny od ostatních typů bb. (somatické bb.). Podle výskytu mutace v určitém typu bb. dělíme mutace na gametické a somatické. Gametické m.: vyskytují se pouze u bb. zárodečné linie (přenáší se na potomstvo, ale jen na určitý podíl potomků). Somatické m.: vyskytují se naopak pouze v somatických bb. (nepřenáší se na potomky).
20 Mutageny, promutageny Mutageny: Účinným fyzikálním mutagenem je např. záření (ionizující = rentgenové paprsky) nebo neionizující (UV záření) změna ve struktuře e DNA. Chemickými mutageny jsou silná oxidační činidla (např. H 2 O 2 ), alkyl deriváty a analogy bazí (mitomycin C), které se naváží do polynukleotidových řetězců. Promutageny: Látky, které nejsou rovnou mutagenní,, ale stávaj vají se mutagenními mi metabolickým působenp sobením org.. (enzymová reakce). Kancerogeny: Látky, kterými se aktivují geny způsobuj sobující kancerogenezi. Prokarcerogeny: Látky, které se stávaj vají karcerogenní vlivem metabolické aktivace (aflatoxiny( aflatoxiny).
21 Klasifikace mutací Genové (bodové) mutace jsou změny v genetické informaci, které proběhly v jednom genu a nenarušily stavbu chromozómu (změna fenotypové vlastnosti-nádorová nádorová onemocnění, srpková anémie). Chromozómové mutace vedou ke zlomům a k přestavbám struktury chromozómů (větší skupiny genů, jsou pozorovatelné mikroskopem). Genomové mutace jsou změny v počtu chromozómů (dobře pozorovatelné pod mikroskopem).
22 Mutace genové Substituce je náhrada báze původní sekvence bází jinou. Transice je záměna purinového nukleotidu za purinový a pyrimidinového za pyrimidinový. Transverze je záměna purinového nukleotidu za pyrimidový a naopak. Posunové mutace: U delece jde o ztrátu jednoho nebo více nukleotidů původní sekvence. Adice (inzerce) zařazení jednoho nebo více nadbytečných nukleotidových párů.
23 Mutace měnící a neměnící smysl Mutace neměníci smysl (samesense( mutation), kdy je i přes mutaci zařazena stejná aminokyselina. Jsou způsobeny substitucemi na třetí pozici kodonu. Tichá mutace (silent( mutation) ) se změnou v kodonu,, která se neprojevuje ve funkci polypeptidového řetězce. Mutace měnící smysl (missense( mutation), které mění smysl polypeptidového vlákna, které způsobí zařazení odlišné aminokyseliny při proteosyntéze. Nesmyslné mutace (nonsense mutation), které zapříčiní vznik předčasného terminačního kodonu v sekvenci DNA. Výsledkem je zcela nefunkční protein.
24 Chromozomální mutace Jsou to všechny úchylky chromozomů změna struktury a tvaru. Zjišťují se analýzou karyotypu,, jako tvarové a strukturální odchylky od normálního karyotypu. Tyto změny na chromozomech nazýváme chromozomové aberace. Jedná se o velký počet genů a odráží se ve fenotypu jedince. Důležité je jaký chromozom byl zasažen a jakým typem aberace zlom v určitém místě chromozomu fragment.
25 Typy aberací Poruchy párování ch.. při dělení bb. poruchy oplození,, reprodukce dále d ve fenotypu neplodnost, snížen ená životaschopnost a mortalita. Heterozygotní a.: znamenají výlučně strukturáln lní změnu na 1 ch.. z páru p (asi 1% gamet). Homozygotní a.: velmi vzácn cné,, protože musí dojít t ke stejnému zlomu v obou ch. Intrachromozomální a.: přestavby uvnitř 1 ch. nebo páru delece, duplikace, inverze, kruhový ch., translokace Interchromozomální a.: a. zasahuje 2 ch. páry nebo 2 různé ch. různé translokace a fůze ch.
26 Genomové mutace Změny v počtu chromozomů od normálního stavu. Aneuploidie ztráta nebo nadbytečná přítomnost některých jednotlivých chromozómů monozomie, trizomie u člověka trizomie 21 ch. Downům syndrom. Polyploidie početní změny celých sad chromozómů, časté u rostlin větší vzrůst šlechtitelské postupy. Haploidie redukce celých ch. sad. Heteroploidie označení variability počtu chromozomů v jádrech a aneuploidní charakter (dlouhodobě kultivované bb. in vitro).
27 Opravy mutací Organismy jsou do jisté míry schopny mutace v DNA opravit: enzymové komplexy k těmto biochemickým reakcím. Fotoreaktivace opravy poškození způsobeného UV zářením v 2-řet2 etězcové DNA kovalentní vazby mezi pyrimidiny (tyminy), opravný enzym se aktivuje denním m světlem rozpojení a oprava DNA do původnp vodní struktury. Excisní oprava vystřižen ení poškozen kozeného úseku a nahrazením m správn vného úseku DNA (nukleázy, polymerázy a ligázy zy). Rekombinační oprava (málo probádan daná) rekombinační výměna poškozených oblastí mezi 2 mol. DNA 1 opravená mol. a 1 mol. s kumulovanými poškozenými oblastmi.
Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
Více2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
VíceMolekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA
Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace
VíceExprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
VíceExprese genetické informace
Exprese genetické informace Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu
VíceZáklady molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy molekulární a buněčné biologie Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Genetický aparát buňky DNA = nositelka genetické informace - dvouvláknová RNA: jednovláknová mrna = messenger
VíceExprese genetické informace
Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny
VíceStruktura a funkce nukleových kyselin
Struktura a funkce nukleových kyselin ukleové kyseliny Deoxyribonukleová kyselina - DA - uchovává genetickou informaci Ribonukleová kyselina RA - genová exprese a biosyntéza proteinů Složení A stavební
VíceGenetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací
Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci
VíceBílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
VíceOdvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni
Otázka: Molekulární genetika a biologie Předmět: Biologie Přidal(a): Tomáš Pfohl Odvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni Zakladatel klasické genetiky - Johan Gregor Mendel
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Nukleová kyselina gen základní jednotka informace v živých systémech,
VíceMolekulární genetika: Základní stavební jednotkou nukleových kyselin jsou nukleotidy, které jsou tvořeny
Otázka: Molekulární genetika, genetika buněk Předmět: Biologie Přidal(a): jeti52 Molekulární genetika: Do roku 1953 nebylo přesně známa podstata genetické informace, genů, dědičnosti,.. V roce 1953 Watson
VíceCentrální dogma molekulární biologie
řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových
VíceTRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN
TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN Translace - překlad genetické informace z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin podle pravidel genetického kódu. Genetický kód - způsob zápisu genetické informace Kód Morseovy
VíceÚvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky
Úvod do studia biologie Základy molekulární genetiky Katedra biologie PdF MU, 2011 - podobor genetiky (genetika je obecnější) Genetika: - nauka o dědičnosti a proměnlivosti - věda 20. století Johann Gregor
VíceProměnlivost organismu. Mgr. Aleš RUDA
Proměnlivost organismu Mgr. Aleš RUDA Faktory variability organismů Vnitřní = faktory vedoucí k proměnlivosti genotypu Vnější = faktory prostředí Příčiny proměnlivosti děje probíhající při meioze segregace
VíceTypy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
Více6) Transkripce. Bakteriální RNA-polymeráza katalyzuje transkripci všech uvedených typů primárních transkriptů (na rozdíl od eukaryot).
6) Transkripce Transkripce bakteriálního genomu Jde o přenos genetické informace z DNA do RNA. Katalyzuje ji enzym RNA-polymeráza (transkriptáza). Další názvy:dna-řízená RNApolymeráza, DNA-řízená RNA-nukleotidyltransferáza,
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
Více-nukleové kyseliny jsou makromolekulární látky, jejichž základní stavební jednotkou je nukleotid každý nukleotid vzniká spojením:
Otázka: Molekulární základy dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): Mulek NUKLEOVÉ KYSELINY -nositelkami genetické informace jsou molekuly nukleových kyselin tvořené řetězci vzájemně spojených nukleotidů,
VíceNukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid
Molekulární lární genetika Nukleové kyseliny DeoxyriboNucleic li Acid RiboNucleic N li Acid cukr (deoxyrobosa, ribosa) fosforečný zbytek dusíkatá báze Dusíkaté báze Dvouvláknová DNA Uchovává genetickou
VíceZáklady buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
Vícejedné aminokyseliny v molekule jednoho z polypeptidů hemoglobinu
Translace a genetický kód Srpkovitý tvar červených krvinek u srpkovité anémie: důsledek záměny Srpkovitý tvar červených krvinek u srpkovité anémie: důsledek záměny jedné aminokyseliny v molekule jednoho
VíceGarant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.
Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc. Další vyučující: Ing. l. Večerek, PhD., Ing. L. Hanusová, Ph.D., Ing. L. Tothová Předpoklady: znalosti
VíceDUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura
VíceEva Benešová. Genetika
Eva Benešová Genetika Význam nukleotidů - Energetický metabolismus (oběh energie). - Propojení odpovědi buňky na hormony a další stimuly. - Komponenty enzymových kofaktorů a dalších metabolických intermediátů.
VíceGlobální pohled na průběh replikace dsdna
Globální pohled na průběh replikace dsdna 3' 5 3 vedoucí řetězec 5 3 prodlužování vedoucího řetězce (polymerace ) DNA-ligáza směr pohybu enzymů DNA-polymeráza I DNA-polymeráza III primozom 5' 3, 5, hotový
VíceProteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec
VíceA. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům
Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového
Více4) pokračování struktury nukleových kyselin
Denaturace a renaturace DNA 4) pokračování struktury nukleových kyselin Genofor, chromozom, genom Genofor struktura nesoucí geny seřazené za sebou (DNA nebo RNA) a schopná replikace. U prokaryot, eukaryot
VíceÚvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky
Úvod do studia biologie Základy molekulární genetiky Katedra biologie PdF MU, 2010 Mendel - podobor Genetiky (Genetika je obecnější) Genetika: - nauka o dědičnosti a proměnlivosti - věda 20. století Johann
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie. reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. Z.1.07/2.2.00/07.0354 Předmět: KBB/OPSB íl přednášky: Dokončení problematiky Molekulární podstaty genetické informace, objasnění principu replikace
VíceTranslace (druhý krok genové exprese)
Translace (druhý krok genové exprese) Od RN k proteinu Milada Roštejnská Helena Klímová 1 enetický kód trn minoacyl-trn-synthetasa Translace probíhá na ribosomech Iniciace translace Elongace translace
VíceNukleové kyseliny Milan Haminger BiGy Brno 2017
ukleové kyseliny Milan aminger BiGy Brno 2017 ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné
VíceNukleové kyseliny. obecný přehled
Nukleové kyseliny obecný přehled Nukleové kyseliny objeveny r.1868, izolovány koncem 19.stol., 1953 objasněno jejich složení Watsonem a Crickem (1962 Nobelova cena) biopolymery nositelky genetické informace
VíceDUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 11 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 30.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Princip genové exprese, intenzita překladu
VíceMolekulární základy dědičnosti
Mendelova genetika v příkladech Molekulární základy dědičnosti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Stručná historie 1853-65
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceNukleové kyseliny (polynukleotidy) Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur
Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur Objevitelem je Friedrich Miescher (1887) NK stojí v hierarchii látek potřebných k existenci
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceMOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI
Maturitní téma č. 33 MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI NUKLEOVÉ KYSELINY - jsou to makromolekuly tvořené řetězci vzájemně spojených nukleotidů. Molekula nukleotidu sestává z : - pětiuhlíkatého monosacharidu
VíceREPLIKACE A REPARACE DNA
REPLIKACE A REPARACE DNA 1 VÝZNAM REPARACE DNA V MEDICÍNĚ Příklad: Reparace DNA: enzymy reparace nukleotidovou excizí Onemocnění: xeroderma pigmentosum 2 3 REPLIKACE A REPARACE DNA: Replikace DNA: 1. Podstata
VíceNukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie
Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny
VíceGENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita
GENETIKA - věda zabývající se dědičností (heredita) a proměnlivostí (variabilitu ) živých soustav - sleduje rozdílnost a přenos dědičných znaků mezi rodiči a potomky Dědičnost - heredita - schopnost organismu
Více6. Nukleové kyseliny
6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny
VíceStavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
VíceNukleové kyseliny Replikace DNA Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Nukleové kyseliny Replikace DNA 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Nukleové kyseliny 7% cytozin Monomer: NUKLEOTID, tvoří jej: uracil kyselina fosforečná pentóza (ribóza, deoxyribóza) tymin organická dusíkatá
Více44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů
Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výţiva ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 DNA,geny genom = soubor všech genů a všechna DNA buňky; kompletní genetický materiál
VíceMolekulární základy dědičnosti
Obecná genetika Molekulární základy dědičnosti Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
Více19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
Více- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna
VíceNukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur
Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Objevitelem je Friedrich Miescher (1887) NK stojí v hierarchii látek potřebných k existenci
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VíceMolekulární genetika (Molekulární základy dědičnosti)
Molekulární genetika (Molekulární základy dědičnosti) Struktura nukleové kyseliny Cukerná pentóza: 2-deoxy-D-ribóza D-ribóza Fosfátový zbytek: PO 4 3- Purin Pyrimidin Dusíkatá báze Adenin Guanin Tymin
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Více1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním
1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním školám Genetika - shrnutí TL2 1. Doplň: heterozygot,
VíceSouhrnný test - genetika
Souhrnný test - genetika 1. Molekuly DNA a RNA se shodují v tom, že a) jsou nositelé genetické informace, b) jsou tvořeny dvěma polynukleotidovými řetězci,, c) jsou tvořeny řetězci vzájemně spojených nukleotidů,
VíceGenetický kód. Jakmile vznikne funkční mrna, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu.
Genetický kód Jakmile vznikne funkční, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu. Pravidla, kterými se řídí prostřednictvím přenos z nukleotidové sekvence DNA do aminokyselinové
VíceNUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života
NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním
VíceZáklady molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Majeská Čudejková 3. Proteosyntéza Centrální dogma molekulární biologie Rozluštění genetického kódu in vitro Marshall Nirenberg a Heinrich Matthaei zjistili,
VíceNejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
VíceNukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
ukleové kyseliny Replikace Transkripce, RA processing Translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti
VíceZáklady molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.
VíceKlasifikace mutací. Z hlediska lokalizace mutací v genotypu. Genové mutace. Chromozomální mutace. Genomové mutace
Mutace Klasifikace mutací Z hlediska lokalizace mutací v genotypu Genové mutace Chromozomální mutace Genomové mutace Vznik genových mutací Tranzice pyrim. za pyrim. C na T T na C purin za purin A na G
VíceNukleové kyseliny Replikace Transkripce translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti buněk skladovat,
Vícehttp://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html
3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické
VíceBIO: Genetika. Mgr. Zbyněk Houdek
BIO: Genetika Mgr. Zbyněk Houdek Nukleové kyseliny Nukleové kyseliny = DNA, RNA - nositelky dědičné informace. Přenos dědičných znaků na potomstvo. Kódují bílkoviny. Nukleotidy - základní stavební jednotky.
Více-zakladatelem je Johan Gregor Mendel ( ), který se narodil v Hynčicích na Moravě
Otázka: Genetika I Předmět: Biologie Přidal(a): Paris -věda, která se zabývá dědičností a proměnlivostí -zakladatelem je Johan Gregor Mendel (1822 1884), který se narodil v Hynčicích na Moravě 1. MOLEKULÁRNÍ
VíceEukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:
Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen
VíceSchéma průběhu transkripce
Molekulární základy genetiky PROTEOSYNTÉZA A GENETICKÝ KÓD Proteosyntéza je složitý proces tvorby bílkovin, který zahrnuje proces přepisu genetické informace z DNA do kratšího zápisu v informační mrna
VíceGenetika - maturitní otázka z biologie (2)
Genetika - maturitní otázka z biologie (2) by jx.mail@centrum.cz - Ned?le, B?ezen 01, 2015 http://biologie-chemie.cz/genetika-maturitni-otazka-z-biologie-2/ Otázka: Genetika I P?edm?t: Biologie P?idal(a):
VíceMutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability
Obecná genetika Mutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt
Víceod eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
VíceBuňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceTEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE
TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE 1) Důležitým biogenním prvkem, obsaženým v nukleových kyselinách nebo ATP a nezbytným při tvorbě plodů je a) draslík b) dusík c) vápník d) fosfor 2) Sousedící nukleotidy
VíceNUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:
NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové
Víceb) Jak se změní sekvence aminokyselin v polypeptidu, pokud dojde v pozici 23 k záměně bázového páru GC za TA (bodová mutace) a s jakými následky?
1.1: Gén pro polypeptid, který je součástí peroxidázy buku lesního, má sekvenci 3'...TTTACAGTCCATTCGACTTAGGGGCTAAGGTACCTGGAGCCCACGTTTGGGTCATCCAG...5' 5'...AAATGTCAGGTAAGCTGAATCCCCGATTCCATGGACCTCGGGTGCAAACCCAGTAGGTC...3'
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 KBB/ZGEN Základy genetiky Dana Šafářová KBB/ZGEN Základy genetiky Rozsah: 2+1
VícePřednáška kurzu Bi4010 Základy molekulární biologie, 2016/17 Replikace DNA
Přednáška kurzu Bi4010 Základy molekulární biologie, 2016/17 Replikace DNA Jan Šmarda Ústav experimentální biologie, PřF MU 1 Buněčné dělení a reprodukce každá buňka potřebuje svou úplnou sadu genů: rodičovská
VíceBuňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
VíceNukleové kyseliny Replikace Transkripce translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Figure 4-3 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 4-4 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 4-5 Molecular
VíceGenetika zvířat - MENDELU
Genetika zvířat DNA - primární struktura Několik experimentů ve 40. a 50. letech 20. století poskytla důkaz, že genetický materiál je tvořen jedním ze dvou typů nukleových kyselin: DNA nebo RNA. DNA je
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
VíceBuňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
Vícea) Primární struktura NK NUKLEOTIDY Monomerem NK jsou nukleotidy
1 Nukleové kyseliny Nukleové kyseliny (NK) sice tvoří malé procento hmotnosti buňky ale významem v kódování genetické informace a její expresí zcela nezbytným typem biopolymeru všech živých soustav a)
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
Více1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky
1.Biologie buňky 1.1.Chemické složení buňky 1. Stavbu molekuly DNA objasnil: a) J. B. Lamarck b) W. Harwey c) J.Watson a F.Crick d) A. van Leeuwenhoeck 2. Voda obsažená v buňkách je: a) vázaná na lipidy
Víceve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv
Urbanová Anna ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv strukturní rysy mrna proces degradace každá mrna v
VíceNukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace Figure 6-2 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) replikace Figure 4-8 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science
VíceZákladní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,
Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Karolinum 2012 Doporučená literatura: Kočárek E. - Genetika.
VíceDeoxyribonukleová kyselina (DNA)
Genetika Dědičností rozumíme schopnost rodičů předávat své vlastnosti potomkům a zachovat tak rozličnost druhů v přírodě. Dědičností a proměnlivostí jedinců se zabývá vědní obor genetika. Základní jednotkou
VíceSyntéza a postranskripční úpravy RNA
Syntéza a postranskripční úpravy RNA 2016 1 Transkripce Proces tvorby RNA na podkladu struktury DNA Je přepisován pouze jeden řetězec dvoušroubovice DNA templátový řetězec Druhý řetězec se nazývá kódující
Více