Vzorce konzumace piva v České republice v roce 2010

Podobné dokumenty
Technické parametry výzkumu

Pivo v české společnosti

Pivo v české společnosti

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Technické parametry výzkumu

Pivo v české společnosti

Technické parametry výzkumu

Pití piva v české společnosti v roce 2006

Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho hodnocení v roce 2013

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu

Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012

Pozice piva v české společnosti v roce 2014: dlouhodobé trendy a aktuální proměny

Pivo a pohostinská zařízení v české společnosti v roce 2016

Pivo a pohostinská zařízení v české společnosti v roce 2016

Pozice piva v české společnosti v roce 2015

Výběr piva českými konzumenty v roce 2006

Technické parametry výzkumu

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Místo české hospody mezi restauračními zařízeními v roce 2006

er Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: milan.tucek@soc.cas.cz


Některé aspekty výběru piva českými konzumenty v roce 2007

Technické parametry výzkumu

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: milan.tucek@soc.cas.cz

Tisková zpráva. Zájem o pivo a jeho výběr v roce /5

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Úroveň vzdělávání v ČR

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018

Spokojenost s životem červen 2015

Výsledky a prezentace české vědy z pohledu veřejnosti

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017

Technické parametry výzkumu

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

Graf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp

Technické parametry výzkumu

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

er Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Zájem o pivo a jeho výběr v roce 2015

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky

Názory lidí na opatření v rodinné politice

Názory občanů na úroveň české vědy a podmínky jejího financování leden 2016

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině leden 2016

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě bydliště

Hodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech sociální politiky

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 2018

Postoj občanů k plýtvání potravinami duben 2014

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu listopad 2015

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Spokojenost se životem březen 2018

Česká veřejnost o dění na Ukrajině červen 2016

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Spokojenost se životem červen 2019

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Bezpečnostní rizika pro ČR z pohledu veřejného mínění

Názor občanů na drogy květen 2017

Zpracoval: Matouš Pilnáček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

Názor občanů na drogy květen 2019

Důvody vstupu do politických stran

Technické parametry výzkumu

Spokojenost se životem březen 2019

0% III/2002 IX/2005 II/2007 II/2008 II/2009 II/2010 II/2011 XI/2012 XI/2013

Bulharsko Česká republika Maďarsko Německo Polsko Rakousko Rumunsko Rusko Slovensko Slovinsko

Obavy a příprava na důchod listopad 2016

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Tisková zpráva. Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností květen /6

Občané o ekonomické situaci svých domácností

II.02 III.03 III.04 X.01 X.03 VI.03

Vědecké bádání z pohledu české veřejnosti leden 2016

příliš mnoho přiměřeně nedostatečně neví

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: gabriela.

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

Postoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví

Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice listopad 2012

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Občané o americké radarové základně v ČR

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Postoje české veřejnosti k cizincům

Transkript:

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Vzorce konzumace piva v České republice v roce 2010 Technické parametry výzkumu Výzkum: Naše společnost 2010, v10-09 Realizátor: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Projekt: Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. Dílčí projekt: Autor projektu: Pivo v české společnosti Jiří Vinopal Termín terénního šetření: 30. 8. 6. 9. 2010 Výběr respondentů: Kvótní výběr Kvóty: Region (Oblasti NUTS 2), velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání Zdroj dat pro kvótní výběr: Český statistický úřad Reprezentativita: Obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let Počet dotázaných: 1024 Metoda sběru dat: Osobní rozhovor tazatele s respondentem Výzkumný nástroj: Standardizovaný dotazník Otázky: OR.94, OR.95, OR.96, OR.188 Počet respondentů od 18 let: 964 Zveřejněno dne: 15. prosinec 2010 Zpracoval: Jiří Vinopal V září 2010 CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zopakovalo některé otázky s tematikou piva, které jsou součástí výzkumného projektu Hospody a pivo v české společnosti probíhajícího od roku 2004. Tato tisková zpráva přináší základní výsledky o podílu konzumentů piva v dospělé české populaci, o množství a frekvenci, s jakou pivo pijí, a také informace o postavení piva nealkoholického. Analýzy jsou prováděny na souboru respondentů s dosaženým věkem minimálně 18 let. 1/[6]

1. Konzumace piva 1 Podíl lidí, kteří pijí pivo, se v České republice dlouhodobě nijak výrazně nemění a dosahuje hodnot kolem 90 % u mužů a mezi 50 a 60 % u žen. Pivo je tedy stále univerzálním nápojem, který přinejmenším čas od času pijí téměř všichni čeští muži a minimálně polovina českých žen. Graf 1. Podíly konzumentů piva mezi muži a ženami vletech 2004 2010 100 93 93 90 90 91 89 89 91 muži 80 70 60 50 60 60 53 60 50 57 54 ženy 40 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost 09/2004, 09/2005, 09/2006, 09/2007, 09/2008, 10/2009, 09/2010. O poměrně univerzálních vzorcích konzumace piva svědčí v tomto ohledu skutečnost, že podíly mužů a žen pijících alespoň někdy pivo se významně neliší mezi skupinami různého věku, vzdělání nebo příjmů. Dosavadní trend ve skupině nejmladších mužů (18 až 30 let), mezi nimiž podíl konzumentů piva od roku 2004 plynule klesal, se v letošním roce neprojevil. Zda jde o náhodné vychýlení měření či změnu chování této skupiny, však bude možné spolehlivěji říci až na základě dat následující vlny výzkumu. 1 Znění otázky: OR.94 Pijete někdy pivo? (Ano ne) 2/[6]

2. Množství konzumace piva 2 Množství konzumace má prostřednictvím průměrného počtu půllitrů za týden smysl sledovat u těch, kteří pivo vůbec kdy pijí. 3 Objem piva konzumovaného v uplynulých letech se z dlouhodobého hlediska udržuje v rozmezí osmi až devíti půllitrů týdně u mužů a přibližně dvou půllitrů týdně u žen. Ačkoli se ve výsledcích od roku 2007 rýsuje náznak trendu poklesu množství konzumovaného piva (a to konkrétněji především ve skupině mužů s nejvyšší spotřebou, tj. nad 14 půllitrů týdně), bude jej opět možné spolehlivěji ověřit až po delší řadě měření; v současné chvíli může stále jít jen o náhodný výkyv. Graf 2. Průměrné množství piva konzumovaného týdně muži a ženami v letech 2004 2010 (v půllitrech) 12 10 9,2 8 8,7 7,9 9,5 8,7 8,7 8,1 Muži 6 4 2 2,1 2,2 1,9 2,1 2,4 2,2 2,3 Ženy 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost 09/2004, 09/2005, 09/2006, 09/2007, 09/2008, 10/2009, 09/2010. Pozn.: Hodnoty vypovídají o respondentech, kteří uvedli, že pivo alespoň někdy pijí (N v roce 2010 = 673). Podobně jako v posledních letech i nadále platí, že nejvíce piva v průměru pijí muži ve starším středním věku 45 59 let (cca 10 půllitrů týdně, ostatní věkové skupiny v průměru 7,5 půllitru za týden), nejmenší průměrnou spotřebu mezi muži naopak deklarují tací, kteří mají vyšší vzdělání než maturitu (cca 5,5 půllitru, oproti cca 9 půllitrům v průměru týdně u ostatních vzdělanostních skupin). U žen, které pijí pivo, rozdíly podobného rázu vysledovat bohužel nelze, neboť v důsledku jejich celkově nižšího 2 Znění otázky: OR.95 Jaké množství piva přibližně vypijete za týden? Kdybyste to přepočítal na půllitry, kolik by to tak průměrně bylo? 3 V takto koncipované analýze nejde o odhad průměrné spotřeby populace, nýbrž o sledování trendu v množství a způsobech konzumace piva u těch, kteří jej pijí. 3/[6]

podílu v populaci není jejich zastoupení ve výzkumném souboru dostatečné pro formulaci spolehlivých závěrů. Podobně jako v případě faktu samotné konzumace piva, nepanují ani v objemu spotřeby rozdíly související s životní úrovní; osoby, které žijí v domácnostech s různým ekonomickým statusem (posuzováno podle průměrného příjmu na člena domácnosti), se v míře spotřeby dlouhodobě prakticky neodlišují a pijí pivo ve srovnatelné míře. To může znamenat, že cena piva je stále ještě poměrně nízká ve vztahu k příjmům nebo jiným druhům nápojů, a pro konzumenty tedy nevzniká zásadní otázka, zda a v jakém množství pivo pít. Případně, pokud taková otázka vzniká, široký cenový rozptyl piv dostupných na českém trhu ji umožňuje řešit bez nutnosti omezovat spotřebu z finančních důvodů (viz tisková zpráva OR101215b). 3. Frekvence konzumace piva 4 Frekvence konzumace je ukazatel, který napovídá, zda je nápoj běžným nebo spíše svátečním pitím. Průměrný počet dnů v týdnu, ve kterých si lidé dají nějaké to pivo, se dlouhodobě pohybuje těsně pod hranicí čtyř dnů u mužů a dvou dnů u žen. Jinými slovy si muži dávají pivo v průměru přibližně čtyřikrát a ženy přibližně dvakrát týdně. Graf 3. Frekvence konzumace piva u mužů a žen v roce 2010 (udává počet dnů v týdnu, kdy si dají pivo) 0% 25% 50% 75% 100% Muži 3 6 12 21 17 10 9 4 18 Ženy 4 31 27 19 9 3 3 0 4 Neví Méně než 1x 1x 2x 3x 4x 5x 6x 7x Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost 9/2010. Pozn.: Hodnoty vypovídají o respondentech, kteří uvedli, že pivo alespoň někdy pijí (N = 673). 4 Znění otázky: OR.96 Jak často běžně pivo pijete? Teď nezáleží na množství, zajímá nás, v kolika dnech v týdnu průměrně se nějakého piva napijete. 4/[6]

Kromě toho, že jej vypijí podstatně méně než muži, je tedy pro ženy pivo také nápojem méně obvyklým co do frekvence konzumace. Většina žen konzumujících pivo jej totiž pije maximálně dvakrát týdně (77 %); oproti tomu muži podstatně častěji uvádějí, že si nějaké to pivo dají každý den (18 %) a dvě pětiny mužských konzumentů (41 %) si jej pak dá minimálně čtyřikrát do týdne. Z hlediska frekvence také dlouhodobě platí, že lidé starší a také ti s nižším vzděláním konzumují pivo častěji než ročníky mladší a skupiny obyvatel se vzděláním vyšším. 4. Nealkoholické pivo jako náhrada piva běžného 5 Pravidelně je do bloku o pivu zařazována otázka týkající se piva nealkoholického, když je od roku 2007 zjišťováno, do jaké míry je, či není, pro obyvatele České republiky samozřejmou náhradou piva běžného. Dotaz konkrétně zní tak, zda by respondent preferoval pivo nebo jiný nealkoholický nápoj v situaci, kdy si např. kvůli řízení automobilu nemůže dopřát běžné pivo. Výsledky ukazují, že vnímání nealkoholického piva se v průběhu posledních čtyř let neproměnilo nijak dramaticky, a nealkoholické pivo tedy není pro české obyvatele samozřejmou náhradou piva běžného. V situaci, kdy si normální pivo dát nemůže, automaticky zvolí pivo nealkoholické přibližně polovina mužů (53 %), mezi ženami by tak podle svých slov v roce 2010 učinilo 26 %. Ostatní si namísto nealko piva dají raději jiný nealkoholický nápoj, přičemž podíl těchto lidí je v porovnání se souhrnným vyjádřením vyšší v nejmladší mužské věkové skupině 18 29 let a také mezi svátečními, méně pravidelnými konzumenty. Možný mírný trend vzestupu podílu osob, které si namísto alkoholického piva objednají to nealkoholické, zaznamenatelný v grafu, prozatím není průkazný a teprve následující šetření umožní spolehlivěji jeho zhodnocení. 5 Znění otázky: OR.188 Představte si situaci, ve které byste si za normálních okolností dal pivo. Tentokrát si ho ale dát nemůžete, například protože řídíte. Dáte si tedy raději nealkoholické pivo, anebo nějaký jiný nealkoholický nápoj? (Rozhodně nealkoholické pivo, spíše nealkoholické pivo, spíše nějaký jiný nealkoholický nápoj, rozhodně nějaký jiný nealkoholický nápoj.) 5/[6]

Graf 4. Nealkoholické pivo jako náhrada piva běžného v letech 2007 až 2010 u mužů a u žen (součet podílů odpovědí rozhodně a spíše nealkoholické pivo ) 100 80 60 50 45 49 53 Muži 40 26 15 16 20 14 Ženy 0 2007 2008 2009 2010 Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost 09/2007, 09/2008, 10/2009, 09/2010. Pozn.: Hodnoty vypovídají o respondentech, kteří uvedli, že pivo alespoň někdy pijí (N v roce 2010 = 673). 6/[6]