Predikce možných následků v případě zjištění nebezpečí vzniku a bezprostředně po vzniku MU Ing. Otakar J. Mika, CSc. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická Ústav chemie a technologie ochrany životního prostředí Brno, 2013 1
Osnova přednášky Úvod Základní pojmy Predikce následků Základní postupy při provádění analýzy a hodnocení rizik Popis jednotlivých scénářů možných havárií a jejich řešení Praktická činnost HZS při záchranných a likvidačních prací s přítomností NL Závěr 2
Studijní literatura I základní Zákon 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky Vyhláška 256/2006 Sb., o podrobnostech systému prevence závažných havárií Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranné systému 3
Studijní literatura II speciální Typové činnosti versus Typové plány Typové činnosti složek IZS (http://www.hzscr.cz/clanek/dokumentace-izs- 587832.aspx) Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 schválená usnesením vlády č 165/2008. Nová Koncepce ochrany obyvatelstva řešení, bude asi přijata počátkem roku 2014 (68 stran) 4
Pojmy V zákoně 239/2000 Sb., o IZS je definována MU jako škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. 5
Pojmy Zákon 239/2000 Sb., rovněž definuje pojem záchranné práce jako činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin. 6
Pojmy Pod pojmem likvidační práce se v souladu s ustanoveními zákona 239/2000 Sb., rozumí činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Poznámka: Rozlišení činností, kdy se jedné o záchranné nebo likvidační práce je velmi důležité z hlediska činnosti zasahujících složek, finančních náhrad apod. 7
Pojmy Zákon 59/2006 Sb., definuje pojem závažná havárie, jako mimořádnou, částečně nebo zcela neovladatelnou, časově a prostorově ohraničenou událost, například závažný únik, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážnému dopadu na životy a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životní prostředí nebo k újmě na majetku. 8
Pojmy Zákon 59/2006 Sb., chápe pod pojmem riziko pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností. A pod pojmem zdroj rizika vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie. 9
Pojmy Zákon 59/2006 Sb., chápe pod pojmem scénář variantní popis rozvoje závažné havárie, popis rozvoje příčinných a následných na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a to buď spontánně probíhajících a nebo probíhajících jako činnosti lidí, které mají za účel zvládnout průběh závažné havárie. 10
Predikce následků -1 Pro praktické řešení této problematiky můžeme vycházet z následujícího rozdělení: 1) Známe zdroj rizika a na případnou MU se preventivně připravujeme. Tady jako příklad lze uvést zpracování vnitřních a vnějších havarijních plánů pro objekty a zařízení zařazené do skupiny A nebo B dle zákona č. 59/2006 Sb. Podle zpracovaných scénářů pak známe o jakou (jaké NL) se jedná, množství, formu šíření, do jakého prostoru a další údaje o možném nebezpečí pro lidi, zvířata, životní prostředí apod. včetně případného domino efektu. 12
Predikce následků -1 Následně pak z hlediska připravenosti na tyto události je připraven a podrobně zpracován i systém informovanosti veřejnosti, způsob ochrany obyvatelstva (například jodová profylaxe při haváriích na JE), postup při případné evakuaci apod. Zároveň je předem připraven i zásah sil a prostředků odpovědných složek včetně dekontaminačních pracovišť. 13
Predikce následků -2 2) Známe zdroj rizika ale nevíme kde, kdy a v jakém množství dojde například k úniku NL, výbuchu apod. Tady jako příklad lze uvést přepravu NL po komunikacích, železnici apod. Tato přeprava se řídí dle mezinárodních dohod a jsou předem zpracovány i konkrétní postupy při možném úniku NL v souvislosti se vznikem dopravní nehody apod. 14
Predikce následků -2 V rámci zpracovaných typových činností složek IZS jde například o typovou činnost složek IZS při společném zásahu č.8 Dopravní nehoda a spolupráci a využití pomoci Transportního a nehodového informačního systému (TRINS). Při takových případech je pak nutné rychle reagovat na vzniklou situaci z hlediska vyhodnocení konkrétní situace, zabezpečení potřebných sil a prostředků k provedení záchranných a likvidačních prací, detekce, vyhodnocení způsobu šíření, kontaminaci vody a půdy, provedení způsobu dekontaminace, rozhodnutí o případné oblasti evakuace apod. 15
Predikce následků -3 3) Známe zdroj rizika jen orientačně, ale nevíme kde, kdy a v jakém množství dojde například k úniku NL, výbuchu apod. Tady jako příklad lze uvést možný teroristický útok. I když jsou i pro některé použití NL teroristickým způsobem rovněž zpracovány typové činnosti složek IZS při společném zásahu (č.1 - Uskutečněné a ověřené použití radiologické zbraně), bude nutné při dalším postupu při provádění pátrání po pachatelích a záchranných a likvidačních prací především vycházet z konkrétní situace obdobně jako u dopravních nehod. 16
Predikce následků -3 U teroristických útoků je tato činnost složitější (rozdílnější) především v tom, že do provedené detekce nevíme jaká látka (látky) byla použita a zda nebyla například využita jejich kombinace (NVS a rozptýlení radioaktivních látek). Pokud by pak byly tyto látky použity v prostoru koncentrace většího množství osob (nákupní střediska, metro, sportovní kryté haly apod.), je nutné při provádění záchranných a likvidačních pracích navíc počítat s panikou atd. Rovněž tak např. rozvinutí mobilních dekontaminačních pracovišť je možné až s časovým zpožděním a v omezené míře. 17
Druhy následků mimořádných událostí 1 Následky na člověka úmrtí a zranění Úmrtí zastavení základních funkcí organismu medicína katastrof, Zranění (stálé zdravotní následky) těžké, střední, lehké urgentní medicína, medicína katastrof, Důsledek intenzity destruktivního děje, jeho intenzity a vzdálenosti od něj, specifická odolnost každého člověka vůči všem druhům dopadů, Zranění fyzikální (mechanická), fyziologická, chemická, biologická. 18
Druhy následků mimořádných událostí 2 Mechanické poškození, rozrušení až zničení neživých objektů v životním prostředí, infrastruktuře, technologiích, občanská zástavba, dopravní infrastruktura a zdrojová infrastruktura rovněž, informační a komunikační systémy atd. Následky vratné a nevratné vratné lze je opravit, obnovit funkce systémů nebo nutno vytvářet systémy nové se stejnými nebo podobnými funkcemi. Vratnost a nevratnost následků u živých objektů mimořádných událostí zranění, smrt. Vratnost a nevratnost následků u neživých materiálních objektů. Nehmotné ztráty na zdraví lidí katastrofický a postkatastrofický syndrom, narušení duševního zdraví. 19
Primární následky kvalitativní odlišení a kvantitativní hodnocení Kvalitativní vyhodnocení přímo viditelných a zjištěných ztrát lidé, životní prostředí a materiální objekty Situačně jsou nebo nejsou kvantitativně zjistitelné po kvalitativním zjištění nastupuje jejich kvantitativní zachycení, zaznamenání a vyhodnocení i z hlediska procentuálního zastoupení Statistické zaznamenání a vyhodnocení vytváření simulačních modelů, jejich kvantitativní zjištěná hodnota je užita k verifikaci vypočtených (modelovaných) ztrát při porovnávání správnosti sestavených matematických vztahů Hledání návazností, co tyto primární následky mohou způsobit dále předmět i výzkumné činnosti, předvídání a hledání příslušných opatření 20
Primární následky kvalitativní odlišení a kvantitativní hodnocení 2 Výpočty následků jako způsob aplikace probitových funkcí na ostatní veličiny vyjadřující nebezpečné dopady mimořádných událostí přetlak v čele tlakové vlny v daném místě je přepočten probitovou funkcí na procento ztrát, totéž u hladiny toxické koncentrace, tepelného toku požáru, výšky hladiny a hodnoty průtoku řeky při záplavách, síle větru podle rychlosti, množství informací zahlcujících komunikační systém, velikost davu z hlediska očekávaných materiálních ztrát i počtech obětí atd. Jde o ztráty přímé, markantní a viditelné které jsou měřitelné a kvantitativně vyhodnotitelné Mohou vytvářet podmínky pro šíření dalších negativních jevů sekundárních mimořádných událostí, které mají rovněž své následky sekundární následky 21
Sekundární následky kvalitativní odlišení a kvantitativní hodnocení Sekundární následky jsou následky vznikající v důsledky primárních ztrát u posuzovaného objektu nebo cíle rizika a mimořádné události. Následky na stejném objektu, ale vznikající jako druhé v pořadí Příklad primární následek výbuchu v průmyslovém objektu jsou oběti na lidských životech, zničené technologie a budovy v podniku nebo v jeho okolí. Sekundárním následkem je ztráta pozic na trhu z důvodů nedodávání výrobků na trh, odchod specialistů, pokles akcií na akciovém trhu, reparace postiženým osobám nebo podnikům v okolí, náklady na soudní vyrovnání atd. Zde je vytvořen komplex následků, který mění výrazně situaci vznik terciárních následků pokles prestiže oboru 22
Terciární následky kvalitativní odlišení a kvantitativní hodnocení Ještě vzdálenější druh následků, který přesahuje rámec místa havárie a má dopady strategického charakteru zvláště po mediálně zvýrazněných událostech a událostech dalekého dosahu Černobyl, Seveso, Bhópál, revoluční události v roce 1989 90 v socialistickém bloku, teroristický útok na USA 11. září 2001 aj. Terciární následky mají rozsáhlé ekonomické a hodnototvorné charakteristiky (měřítko lidských hodnot se značně mění) mají globální charakter, mají dlouhodobé trvání a obtížně se odstraňují, někdy vrůstají do nově vzniklé situace a mění kvalitu společnosti nebo jakéhokoli systému Kvantitativně se obtížně vyčíslují jsou součástí sociálních a ekonomických systémů 23
Výpočet následků mimořádných událostí jeho provedení Ekonomická disciplína rozvíjená v 80. a 90. letech 20. století na VŠE v Praze, dnes i Masarykova univerzita, Brno Analýza všech druhů následků vzniklých v důsledku mimořádné události, jejich pečlivé identifikování a vyhodnocení podle finančního toku odstraňování a likvidace následků mimořádné události Pojišťovací disciplína know-how každé pojišťovny, utajení metod a postupů Využití výpočetní techniky možnost posouzení alternativ, matematické a počítačové modelování 24
Výpočet následků mimořádných událostí Proto i úhrn investičních a neinvestičních nákladů (N) na náhradu škod je dán vztahem: N(t) = NP(t) + NM(t) + YN(t) kde NP(t) náklady v pracovním prostředí v čase t NM(t) náklady v mimopracovním prostředí v čase t YN(t) nekvantifikovatelné ekonomické náklady v čase t 25
Základní postupy při provádění analýzy a hodnocení rizik 1. Přehled objektů nebo zařízení s uvedením druhu a množství v nich umístěných nebezpečných látek. 2. Přehled všech nebezpečných látek v objektu nebo zařízení, jejich klasifikace a vlastností potřebných k analýze a hodnocení rizik. 3. Výsledky posouzení a popisy nebezpečných chemických reakcí při nežádoucím kontaktu chemických látek v objektu nebo zařízení nebo za nežádoucích provozních podmínek. 26
Základní postupy při provádění analýzy a hodnocení rizik 4. Výsledky posouzení a popisy možných situací v objektu nebo zařízení, které mají potenciál způsobit poškození lidského zdraví, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku. 5. Výsledky posouzení a popisy možných situací mimo objekt nebo zařízení, které mohou způsobit závažnou havárii. 6. Výsledky identifikace a popisy zdrojů rizik závažné havárie, relativní ocenění jejich závažnosti a výběr zdrojů rizik pro podrobnou analýzu rizik, včetně vyznačení významných zdrojů rizik na mapě podniku. 27
Základní postupy při provádění analýzy a hodnocení rizik 7. Postup a výsledky identifikace možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v závažnou havárii, a výběr reprezentativních scénářů těchto událostí, včetně jejich popisu. 8. Postup a výsledky provedení odhadů následků reprezentativních scénářů závažných havárií a jejich dopadů na životy a zdraví lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek, včetně grafické prezentace nejdůležitějších výsledků odhadů. 9. Postup a výsledky stanovení odhadu pravděpodobností reprezentativních scénářů závažných havárií. 28
Základní postupy při provádění analýzy a hodnocení rizik 10. Výsledky a postup posouzení vlivu (spolehlivosti a chybování) lidského činitele v souvislosti s relevantními zdroji rizik. 11. Uvedení metodik použitých při analýze rizika. 12. Podrobné popisy použitých veřejně nepublikovaných metodik. 13. Výsledky stanovení míry rizika reprezentativních scénářů závažných havárií. 29
Základní postupy při provádění analýzy a hodnocení rizik 14. Výsledky hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií. 15. Popis opatření k nepřijatelným zdrojům rizik, plán jejich realizace a systém kontroly plnění tohoto plánu. 16. Popis systému trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizik. 17. Informace o provedeném posouzení přiměřenosti bezpečnostních a ochranných opatření v souvislosti s existujícími riziky. 30
Popis jednotlivých scénářů možných havárií a jejich řešení 1.1 Scénáře jednotlivých havárií vycházejí z analýz rizik a odhadů následků případné havárie, obsahují výčet možností ochranných opatření (zábran rozvoje havárie) v systému a využívají poznatků z dříve proběhlých havárií. 32
Popis jednotlivých scénářů možných havárií a jejich řešení 1.2 Scénář jednotlivé havárie, popřípadě skupiny scénářů havárií s podobnou charakteristikou, popisující vývoje možné havárie, včetně předpokládaných činností jednotlivých osob a obsahující: a) časový průběh a podmínky ovlivňující vznik a průběh havárie, b) charakteristiku následků pro životy a zdraví lidí (zaměstnanci, okolní obyvatelstvo, životní prostředí a majetek uvnitř i vně objektu nebo zařízení), c) možné následně vyvolané havárie (domino efekt) včetně havárií, které svými následky mohou přesáhnout areál provozovatele, 33
Popis jednotlivých scénářů možných havárií a jejich řešení d) postup likvidace havárie včetně použitých prostředků k likvidaci havárie, e) popis úkolů jednotlivých organizačních útvarů a zásahových složek provozovatele a osob při likvidaci havárie. 34
Popis jednotlivých scénářů možných havárií a jejich řešení 2. Bezpečnostní opatření a prostředky likvidace 2.1 Bezpečnostní opatření k zastavení rozvoje, včetně popisu technických zařízení a opatření připravených k použití při zastavení havarijní sekvence před koncem scénáře havárie jako jsou výstražná zařízení, skrápěcí systémy (sprinklery) a zachycovací zařízení v okolí zásobníků. 35
Popis jednotlivých scénářů možných havárií a jejich řešení 2.2 Síly a prostředky k likvidaci havárie a) vlastní síly a prostředky, jejich název, místa dislokace, charakteristika, odpovědnost za nasazení, úkoly při likvidaci následků havárie, b) síly a prostředky, které mohou být poskytnuty ze zdrojů jiných než provozovatele v případě vzniku havárie, nároky na požadovanou pomoc, složky určené k výpomoci a způsob jejich zajištění, způsob povolání složek určených k výpomoci a jejich zapojení do likvidace, způsoby velení a odpovědnost za nasazení složek. 36
Popis jednotlivých scénářů možných havárií a jejich řešení 2.3 Vyrozumění o havárii a předávání informací a) způsoby předání prvotní informace o havárii příslušnému krajskému úřadu, dotčeným orgánům veřejné správy, podle zvláštního právního předpisu, a dotčeným obcím a určeným osobám, b) systém předání informace v průběhu havárie základním složkám IZS a osobám určeným pro likvidaci havárie u provozovatele, c) způsob a forma povolání složek IZS a dalších předurčených havarijních služeb, d) podávání informací o havárii sdělovacím prostředkům a veřejnosti, e) činnost operačních středisek složek IZS, včetně postupu a určení odpovědnosti při podávání informací veřejnosti. 37
Popis jednotlivých scénářů možných havárií a jejich řešení 2.4 Řízení zásahu při likvidaci havárie, včetně kompetence k řízení zásahu, předávání řízení zásahu, předávání informací o průběhu zásahu. 2.5 Spojení, včetně rádiového, telefonního a náhradního spojení. 2.6 Monitoring vzniku, průběhu a následků závažné havárie, včetně jeho umístění, způsobu provozování, vyhodnocování a využívání monitoringu pro potřeby varování jako je informace o meteorologické situaci a znečištění ovzduší. 2.7 Havarijní informační systém vytvořený provozovatelem, způsob provozování a jeho využití po havárii. 38
Praktická činnost HZS při záchranných a likvidačních prací s přítomností NL Tato činnost je popsána v Bojovém řádu jednotek požární ochrany, který byl vydán ve formě pokynu generálního ředitele HZS č. 40/2001, v jednotlivých metodických listech. Jedná se konkrétně o tyto metodické listy: - Zásah s přítomností NL, - Činnost hasičů v nástupním prostoru, - Činnost hasičů v nebezpečné zóně, - Jištění hasičů při činnosti v nebezpečné zóně, - Pravidla komunikace a signály při činnosti hasičů v nebezpečné zóně, 40
Praktická činnost HZS při záchranných a likvidačních prací s přítomností NL - Dekontaminační prostor, - Dekontaminace zasahujících hasičů, - Dekontaminace biologických látek, - Dekontaminace radioaktivních látek, - Havárie ohrožující vodu. Ropné havárie, - Ropné havárie norné stěny, - Zásah při výskytu výbušných látek a výbušných předmětů před jejich iniciací, - Zápalné láhve, - Přečerpávání hořlavých kapalin. 41
Praktická činnost HZS při záchranných a likvidačních prací s přítomností NL - Zásahy s únikem amoniaku, - Zásahy s únikem chlóru. 42
Metodický list zásah s únikem chloru Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Bojový řád jednotek požární ochrany - taktické postupy zásahu Metodický list číslo 16 Název: Zásahy s únikem chlóru Vydáno dne: 28. prosince 2005 Stran: 4 Krátká ukázka ML - chlor 43
Metodický list zásah s únikem chlóru Charakteristika 1) Únikem látek rozumíme uvolnění plynné nebo kapalné fáze v důsledku porušení těsnosti přepravního obalu, technologie nebo vývinem látek při chemické reakci. Uvolněné látky mohou způsobit další mimořádné události (výbuch, požár). K úniku látek může dojít i vlivem jiných mimořádných událostí (dopravní nehoda, požár, výbuch, povodeň a další). 2) Základní vlastnosti chlóru: a) žlutozelený nehořlavý, jedovatý plyn, ostře štiplavého zápachu, b) oxidační činidlo s korozívními účinky, silné bělící účinky, c) ve zkapalněném stavu světlá bezbarvá kapalina, 44
Metodický list zásah s únikem chlóru d) dráždí oči, dýchací orgány a způsobuje křečovitý, dráždivý kašel, e) vysoké koncentrace plynného chlóru (čím je barva uniklého chlóru tmavší, tím vyšší má koncentraci) nebo kapalný chlór působí silně žíravě na pokožku, což může mít za následek zarudnutí pokožky až tvorbu puchýřů, f) ve směsi s vodíkem tvoří výbušné směsi náchylné k iniciaci (světlo, teplo), g) plynný chlór je 2,5 krát těžší než vzduch, h) z jednoho litru zkapalněného chlóru se může za normálních podmínek vytvořit až 475 litrů plynného chlóru, i) chlór je rozpustný ve vodě, rozpustnost chlóru ve vodě je závislá na teplotě, j) vegetace zasažená chlórem hnědne. 45
Metodický list zásah s únikem chlóru 3) Chlór se používá jako dezinfekce k úpravě vody. V průmyslu tvoří důležitý produkt pro výrobu vinylchloridu. Je součástí čistících a desinfekčních prostředků a rozpouštědel. 4) Při úpravě v úpravnách vody a v bazénech se používá chlór dodávaný z tlakových láhví a kontejnerů. Další možností je chlorování chlórem, vznikajícím při reakci kyseliny sírové a zásady obsahující chlór (např. chlornan sodný); v tomto případě se na místě chlorování nenachází uskladněný čistý chlór, ale do potrubí je v jednom místě přiváděna kyselina sírová a v dalším místě zásada. Reakce doprovázená vývinem chlóru probíhá v potrubí s vodou. 46
Metodický list zásah s únikem chlóru 5) Chlór bývá skladován a přepravován jako pod tlakem zkapalnělý plyn zpravidla v: a) kontejnerech a ocelových lahvích o objemu 40 a 50 litrů (tlakové láhve s chlórem jsou žluté; podle nového označení je láhev šedá, na vrchlíku má žlutý a nad ním tyrkysově modrý pruh), b) sudech o objemu 400 až 500 litrů, při vnitřním tlaku 0,56 MPa, c) silničních cisternách, železničních kotlových vozech o objemu až 20 metrů krychlových. 47
Metodický list zásah s únikem chlóru Chemický vzorec Cl2 Číslo CAS 7782-50-5 Kemler-kód 268 UN-kód 117 Relativní hmotnost plynné fáze vztažená ke vzduchu Nejvyšší přípustná koncentrace v pracovním prostředí Nejvyšší přípustná okamžitá koncentrace Další význačné koncentrace ve vzduchu 2,5 3 mg.m-3 (1 ppm) 6 mg.m-3 (2 ppm) 5 % obj. - smrtelná koncentrace 48
Metodický list zásah s únikem chlóru Chemický vzorec Začlenění dle ADR - třída - skupina Další vlastnosti R-věty S-věty Cl2 2 2TC Při přeměně kapalné fáze v plynnou dochází k poklesu teploty, možnost poškození mrazem (nebezpečí podchlazení a omrznutí). R23 Toxický při vdechování R36/37/38 Dráždí oči, dýchací orgány a kůži R50 Vysoce toxický pro vodní organismy S9 Uchovávejte obal na dobře větraném místě, S45 V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře,okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc, S61 Zabraňte uvolnění do životního prostředí, viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy 49
Metodický list zásah s únikem chlóru 7) Poskytnutí první pomoci při zasažení chlórem: a) vyvést postiženého z místa zasažení a zajistit přívod čerstvého vzduchu, b) uložit do stabilizované polohy a zabránit prochladnutí, c) v případě potřeby zahájit podporu dýchání (křísící přístroj); z důvodu možnosti intoxikace zachránce neprovádět dýchání z úst do úst, d) při potřísnění kapalnou frakcí svléci zasažený oděv, e) potřísněná místa neutralizovat uhličitanem sodným a oplachovat vodou, f) předat postiženého k lékařskému ošetření. 50
Metodický list zásah s únikem chlóru Očekávané zvláštnosti 12) Při únicích chlóru je nutno počítat s následujícími komplikacemi: a) při nízkých koncentracích chlóru může docházet ke zkreslení naměřených hodnot (způsobeno např. různou citlivostí měřících přístrojů, povětrnostními vlivy, uspořádáním vnitřního prostoru), b) při kontaktu ochranného oděvu s kapalným chlórem může dojít k jeho poškození (materiál oděvů nebo rukavic křehne a láme se), c) materiály obsahující PVC nejsou vůči chlóru odolné, d) při kontaktu s kapalnou fází může docházet k poškození technických prostředků a vzniku omrzlin u zasahujících (nebezpečí podchlazení a omrznutí), 51
Metodické listy NCHL zásah s únikem chlóru zásah s únikem amoniaku zásah s únikem chlorovodíku v jednání zásah s únikem - fosgenu - oxidu siřičitého - sirovodíku - další toxické látky
Děkuji za pozornost