Znojmo biologicky rozložitelný odpad Brno, srpen 2012
GEOtest, a.s. tel.: 548 125 111 Šmahova 1244/112, 627 00 Brno fax: 545 217 979 IČ: 46344942 DIČ: CZ46344942 e-mail: trade@geotest.cz Geologické a sanační práce pro ochranu životního prostředí, geotechnický a hydrogeologický průzkum Číslo a název zakázky: 12 0350 Znojmo biologicky rozložitelné odpady, Obroková 1/12, Znojmo 2, 669 02 Evidenční číslo ČGS: Neevidováno Znojmo biologicky rozložitelné odpady Odpovědný řešitel: Zpracovatel: Prověřil: Schválil: Mgr. Romana Jurnečková, výrobní manažer Ing. Lenka Pánská, zpracovatel Ing. Pavel Benkovič, oborový manažer RNDr. Lubomír Klímek, výrobní ředitel RNDr. Lubomír Procházka ředitel společnosti Brno, srpen 2012 Výtisk č.
ROZDĚLOVNÍK Výtisk č. 1 3: Město Znojmo 4: Archiv společnosti GEOtest, a.s. OBSAH Seznam zkratek... 3 Úvod... 4 1. Legislativní podmínky nakládání s BRKO... 4 2. Technické řešení projektu... 6 2.1 Technika používaná v rámci separovaného sběru BRKO:... 10 3. Kapacitní řešení projektu... 13 4. Závěr... 14
Seznam zkratek BRKO biologicky rozložitelný komunální odpad BRO biologicky rozložitelný odpad ES Evropské společenství KO komunální odpad MŽP Ministerstvo životního prostředí NO nebezpečný odpad OO ostatní odpad OPŽP Operační program Životní prostředí POH plán odpadového hospodářství SKO směsný komunální odpad TKO tuhý komunální odpad VOK velkoobjemový kontejner
Úvod byla vypracována jako příloha žádosti o podporu v Operačním programu Životní prostředí, Prioritní osa 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, Oblast podpory 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady a v souladu s požadavky Přílohy č. 1 Směrnice MŽP č. 3/2011 pro předkládání žádostí a o poskytování finančních prostředků z Operačního programu Životní prostředí. Pro oblast podpory 4.1 je v souladu s výše uvedenou směrnicí mj. požadována: pro územní rozhodnutí případně vyšší stupeň projektové dokumentace včetně položkového rozpočtu a to v takovém stupni přípravy, která umožní posouzení opatření a posouzení možnosti poskytnutí podpory na jeho realizaci, průběžnou závěrečnou kontrolu z věcného, ekonomického a ekologického hlediska. Struktura a členění rozpočtu bude odpovídat běžnému položkovému rozpočtu. V souladu se zněním Implementačního dokumentu OPŽP se jedná o podporovanou aktivitu (typ projektu) Systémy odděleného sběru, skladování a manipulace s odpady: systémy pro separaci a svoz bioodpadů. U tohoto typu projektů se z hlediska výše podpory z OPŽP vždy jedná o veřejnou podporu, způsobilými výdaji jsou např. pořízení svozového prostředku, nákup sběrných nádob, kontejnerů a kompostérů, vybavení rodinných domků kompostéry atd. je vypracována na základě rozhodnutí zastupitelů města Znojma, pro zavedení odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů s následným svozem, které bylo podmíněno pro integrované využívání odpadů v nově vzniklé kompostárně Únanov. Odděleně sbírané bioodpady rostlinného původu budou odváženy na tuto kompostárnu, kde budou materiálově využívány a zpracovány. Cílem projektu města Znojma je vytvoření systému týkajícího se nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady, zavedení systému odděleného sběru BRKO na území města a jejich následný svoz, zakoupení čipového zařízení na bionádoby (kompostejnery) pro evidenci množství bioodpadů a čtecího zařízení těchto čipů. Následný svoz těchto odpadů a jejich materiálové využití, bude prováděno na kompostárně v Únanově. 1. Legislativní podmínky nakládání s BRKO Předmětem projektu je tzv. biologicky rozložitelný komunální odpad (dále jen BRKO), tj. odpad, jenž je v současné době jednou z hlavních složek směsného komunálního odpadu (dále jen SKO) a dále odpad vzniklý údržbou veřejné zeleně. Požadavky na nakládání s biologicky rozložitelnými odpady určuje vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, v platném znění a vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, v platném znění. Strategickým cílem Jihomoravského kraje je zlepšit nakládání s komunálním odpadem, konkrétně snížit podíl biologicky rozložitelných odpadů uložených na skládky. Cílovou hodnotou je snížit BRKO na 75 % hmotnostního zastoupení do roku 2010, na 50 % 4
hmotnostního zastoupení do roku 2013 a na 35 % hmotnostního zastoupení do roku 2020 z výskytu biologicky rozložitelných komunálních odpadů v roce 1995 (dle POH České republiky závazná část NV č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství ČR a ve znění nařízení vlády č. 473/2009 Sb.). Dále je snaha vytvářet podmínky k oddělenému shromažďování jednotlivých druhů biologicky rozložitelných odpadů vznikajících v domácnostech, živnostech, průmyslu a úřadech, mimo směsný odpad a omezovat znečištění biologicky rozložitelných odpadů jinými odpady. Podle plánu odpadového hospodářství ČR je potřeba snížit podíl ukládaných biologicky rozložitelných komunálních odpadů na skládky (srovnání s rokem 1995, kde bylo uloženo na skládky 148 kg/obyvatele BRO): - do roku 2010 na 75 % hmotnostních, tj. na 112 kg/obyv./rok, - do roku 2013 na 50 % hmotnostních, tj. na 74 kg/obyv./rok, - do roku 2020 na 35 % hmotnostních, tj. na 52 kg/obyv./rok. Na základě vyhodnocení plnění plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje za rok 2010 a verifikací vstupních dat byla roční produkce směsného komunálního odpadu na obyvatele 299 kg/osobu/rok. Z toho přibližně 35 % tvoří biologická složka (bez papíru, ale včetně nevyužitelných složek). Část SKO je energeticky využita ve spalovně SAKO Brno, ale většina SKO je skládkována. Podle koeficientů pro rok 2010 bylo skládkováno 134 282 tun biologicky rozložitelného komunálního odpadu. V roce 2010 činil výsledný podíl skládkovaného BRKO na obyvatele ke srovnávací základně z roku 1995 (148 kg/obyvatele) 78,58 %. Pokles ukládání BRKO na skládky byl způsoben díky opětovnému zavedení energetického využití ve spalovně SAKO Brno do plného provozu. Doporučením v plánu odpadového hospodářství pro Jihomoravský kraj je naplnění kapacity zařízení pro energetické využití odpadu a pokračovaní v budování kapacit pro využití BRKO. Požadavek na postupné omezování ukládání biologicky rozložitelných komunálních odpadů na skládky je uveden v platné legislativě na úseku odpadového hospodářství, konkrétně v příloze č. 4, bodu 7, písm. d, vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, v platném znění. Zde je uvedeno, že biologicky rozložitelný podíl komunálních odpadů ukládaných na skládky skupiny S-OO3 musí být postupně omezován v souladu s harmonogramem stanoveným v POH ČR a krajů. Příloha č. 5 B, odst. 4 uvedené vyhlášky uvádí seznam odpadů, které lze na skládky ukládat pouze za určitých podmínek, přičemž biologicky rozložitelné odpady se můžou ukládat jen tehdy, pokud se jedná o biologicky rozložitelné složky obsažené v komunálním odpadu (skupiny 20 00 00 dle Katalogu odpadů), pro něž je harmonogram jejich postupného omezování ukládání na skládky stanoven v bodě 7, písmenu d, přílohy č. 4 výše citované vyhlášky. Podle 17 odstavce 2 zákona č. 154/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 185 /2001 Sb., Zákon o odpadech: Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území včetně jejich biologicky rozložitelné složky a systému nakládání se stavebním odpadem. Podle 10a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění se komunitním kompostováním myslí systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost. Zeleným kompostem se rozumí substrát vzniklý kompostováním rostlinných zbytků. Veřejnou zelení jsou parky, lesoparky, sportoviště, dětská hřiště a veřejně přístupné travnaté plochy v intravilánu obce. 5
Obec může ve své samostatné působnosti, jako opatření pro předcházení vzniku odpadů, stanovit obecně závaznou vyhláškou obce o systému komunitního kompostování a o způsobu využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce. Úprava a kompostování zelených zbytků musí být provozováno tak, aby nedošlo k narušení složek životního prostředí nad míru stanovenou zvláštními právními předpisy. Kompostovací proces musí být řízen tak, aby byl zajištěn aerobní mikrobiální rozklad organické hmoty bez vzniku zápachu a emisí metanu. Jiné využití zeleného kompostu, než je uvedeno výše, je možné pouze za splnění podmínek stanovených zvláštními právními předpisy. Například zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), vyhláška č. 474/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Následující obrázek znázorňuje toky uhlíku při kompostování biologicky rozložitelných odpadů. Uhlík je spotřebován rostlinami, rostliny jsou organická hmota, kterou je možno kompostovat. Při kompostování se zpětně uvolňuje opět uhlík do atmosféry. Výsledný produkt kompostování (kompost) obsahuje uhlík. Využitím kompostu se uhlík navrací zpět do koloběhu. Obrázek 1: Toky uhlíku při kompostování BRO (Smith et al. 2001) 2. Technické řešení projektu Legislativní opatření směřují k využívání BRKO jako nedílné součásti koncepčních záměrů odpadového hospodářství a jejich realizace s důrazem na rozvoj technické vybaveností území. Základní podmínkou je systém třídění a sběr BRKO a jeho následné materiálové využívání, proto musí být zajištěna určitá kvalita BRKO. Nakládání s BRKO v obcích by mělo být orientováno v postupných krocích: 1. podpora domácího kompostování (zahradního kompostování), 2. podpora komunitního kompostování (místního kompostování), 3. zavádění systémů odděleného sběru a zpracování BRKO na centrálních zařízeních se zaměřením na následující odpady: odpad ze zeleně a dřevní odpad ze soukromých i veřejných parků a zahrad (hřbitovů), odpad potravin z restaurací, jídelen, škol a veřejných budov, biologicky rozložitelný odpad z obchodů, živností a obslužných zařízení, pokud není využíván v místě, kuchyňský bioodpad z domácností. 6
Zavedení odděleného sběru BRKO je spojeno s následujícími požadavky: co nejširší účastí občanů na třídění (ta je podmíněna intenzivní a nepřetržitou osvětou), zvážením místních podmínek sběru (sociální struktura obyvatel a druhy zástavby), znalostí množství a míst produkce bioodpadu na území obce (města, regionu), zkušebním zavedením odděleného sběru, prováděním pravidelného hodnocení účinnosti a kvality sběru a jeho optimalizace, prováděním analýz kontaminace sebraného bioodpadu, zkoumáním cest odbytu kompostu, analýzou nákladů sběru. Oddělený sběr BRKO se z technického hlediska může provádět: prostřednictvím sběrných dvorů, prostřednictvím sběrných hnízd - míst, tzv. od prahu. Prostředky vhodné pro oddělený sběr BRKO: velkoobjemové kontejnery (VOK), sběrné nádoby upravené pro sběr bioodpadu (objem 120 l, 240 l), popř. domácí kompostéry sběrné pytle. Organizace způsobu odděleného sběru BRKO: donáškový (dovozný) způsob, odvozný způsob. Výsledný systém odděleného sběru BRKO může být kombinací výše uvedeného (technické hledisko, prostředky a organizace), přičemž jeho výsledná podoba je ovlivňována mnoha faktory, např. druhy sbíraného bioodpadu, způsobem jeho následného zpracování, finančními možnosti obce, úrovní nakládání s odpady v obci, kultivovaností občanů při dosavadním třídění využitelných složek atd. Základním faktorem však jsou druhy sbíraného bioodpadu. Odpady z údržby zeleně jsou obvykle získávány donáškovým (dovozným) způsobem sběru a to na určená místa (sběrný dvůr, sběrné hnízdo místo), kde jsou umístěny velkoobjemové kontejnery (VOK). V případě sběrných dvorů bývá VOK umístěn stabilně a sběrný dvůr může být vybaven štěpkovačem. Pro sběr v rozptýlené příměstské zástavbě rodinných domů nebo i na jiných územích, kde je docházková vzdálenost do sběrných dvorů příliš velká, mohou být zřizována sběrná hnízda místa. V případě sběrného hnízda místa také může jít o stálé umístění VOK, častěji se však jedná o mobilní sběr v předem vyhlášených termínech, kdy jsou VOK přistavovány na dobu nezbytnou k jejich naplnění. Donáškový (dovozný) způsob je také nejvhodnějším způsobem pro profesionálně prováděnou údržbu zeleně. 7
Bioodpad z domácností je obvykle získáván odvozným způsobem, tj. sběrem do speciálních nádob menšího objemu (120 l, 240 l), které jsou přistaveny v blízkosti jednotlivých obytných objektů (rodinných domů). V tomto případě může být nádoba využívána i pro sběr odpadu z údržby zeleně jednotlivých domácností. Tento způsob většinou bez problémů funguje v zástavbě rodinných domů, avšak zejména v sídlištní panelové zástavbě je značným problémem kvalita takto sebraného bioodpadu a to i při použití nádob o větším objemu (např. 1100 l). Sběr je možno také zajišťovat prostřednictvím sběrných pytlů. S ohledem na ekonomiku sběru (zejména při použití pytlů z kompostovatelných materiálů) a zvýšené požadavky úpravu bioodpadu před zpracováním (vysypání obsahu, rozdružení a odstranění pytlů) se tento způsob však považuje spíše za doplňkový. Z legislativního i ekonomického hlediska je nejvhodnějším způsobem nakládání s BRKO předcházení jejich vzniku. Toho lze dosáhnout podporou domácího (zahradního) kompostování na území města, např. dodávkou domácích kompostérů v lokalitách s vhodnou zástavbou (rodinné domy se zahradami). Tímto způsobem lze výrazně omezit vznik bioodpadů (nejsou zachyceny v evidenci) a minimalizovat tak náklady obce spojené se zajištěním nakládání s bioodpady vznikajícími u občanů (kromě nákladů na pořízení domácích kompostérů pro jednotlivé domácnosti). Výběr systému odděleného sběru BRKO dle charakteru zástavby: a) Rodinné domy se zahradami Pro tento typ zástavby je optimální zvolit podporu domácího kompostování v kombinaci s donáškovým (dovozným) způsobem sběru a to na určená místa (sběrný dvůr, sběrné hnízdo místo), kde jsou umístěny velkoobjemové kontejnery (VOK). b) Rodinné domy bez zahrad, případně s malými předzahrádkami Pro tento typ zástavby je optimální zvolit odvozný způsob, tj. sběr do kompostejnerů, které jsou přistaveny v blízkosti jednotlivých obytných objektů (rodinných domů) v kombinaci s donáškovým (dovozným) způsobem sběru a to na určená místa (sběrný dvůr, sběrné hnízdo místo), kde jsou umístěny velkoobjemové kontejnery (VOK). c) Zástavba bytových domů, případně sídlištní panelová zástavba Pro tento typ zástavby je zvolení optimálního systému velmi komplikované a to především z hlediska nedisciplinovasti obyvatel a neexistence kompostejnerů vhodné velikosti. Je nutné použití nádob o větším objemu (např. 1100 l) a značným problémem je kvalita takto sebraného bioodpadu (nežádoucí příměsi), což je do značné míry způsobeno anonymitou obyvatel v této zástavbě. Kvalita sběru je závislá na intenzitě komunikace s původci odpadu a provádění osvětové činnosti především v období zavádění separovaného sběru. d) Veřejná zeleň Optimálním je donáškový (dovozný) způsob sběru a to na určená místa (sběrný dvůr, sběrné hnízdo místo), kde jsou umístěny velkoobjemové kontejnery (VOK). Na základě výše uvedených informací se zástupci města Znojma rozhodli k zavedení následného systému odděleného sběru BRKO: Bioodpad z domácností nakládání s bioodpadem z domácností bude řešen podle typu zástavby. 8
V loňském roce byla uvedena do provozu kompostárna v Únanově, která je určena pro občany města Znojma. Z tohoto důvodu se zastupitelé města Znojma rozhodli pro zajištění svozu biologicky rozložitelných odpadů ze zahrad. Sběr bude fungovat jako odvozný v pravidelných čtrnácti denních svozech, které bude zajišťovat oprávněná osoba pro nakládání s odpady. K domům, které mají zahrady, budou přistaveny kompostejnery (biopopelnice), kam budou sbírány biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu. Oddělený sběr bude zaveden ve dvou variantách podle zástavby: Obce v okolí Znojma 1) Oddělený sběr biologicky rozložitelných odpadů rostlinného původu bude zaveden v místních částech města Znojma. Zde se jedná o oblasti Derflice, Kasárna, Konice, Popice, Mramotice, Načeratice, Oblekovice. Jedná se především o zástavby rodinných domů, kde vzniká údržbou zahrad velké množství zelené hmoty. Celkový počet popisných čísel v těchto obcí je 1 018 domů, z toho je 843 trvale obydlených nemovitostí a počet trvale hlášených osob je 2 716 obyvatel. Do odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů bude také začleněna místní část Přímětice, kde se nachází 548 trvale obydlených nemovitostí se zelenými plochami. Počet trvale hlášených obyvatel v Příměticích je 2 033 osob. KOMPOSTEJNERY bytové domy s předzahrádkami a rodinné domy k těmto domům budou přistaveny kompostejnery s objemem 240 l. Do těchto nádob lze ukládat bioodpad ze zahrad a údržby zeleně (listí, tráva, seno, plevel, zbytky rostlin, větve keřů a stromů, spadané ovoce), nemělo by však docházet k ukládání jedlých olejů, tekutých zbytků jídel, kostí, masa atd. Systém provzdušnění kompostejnerů zajistí, aby v nádobách nedocházelo k hnilobným procesům odkládaných surovin, z nádoby se neline žádný zápach. Vnitřní svislá žebra zabraňují přiléhání odpadu na stěny a umožňují tak cirkulaci vzduchu. Celkový počet kompostejnerů bude 1 391 kusů. Město Znojmo 2) Ve městě Znojmě bude zaveden svoz biologicky rozložitelných odpadů, které budou shromažďovány v kompostejnerech. Svoz bude probíhat jedenkrát za čtrnáct dnů, materiál bude odvážen na kompostárnu do Únanova. Historické centrum nebude zahrnuto do svozu, z důvodu problematického umístění kompostejnérů do centra. Není zde ani zástavba, kde by byli zahrady nebo větší plochy zeleně. Ze svozu bioodpadů byly vyjmuty části se sídlištní zástavbou, kde nejsou zelené plochy a nevzniká zde tolik zelené hmoty. Obyvatelům historického centra a obyvatelům bytových domů bude umožněna možnost ukládání biologicky rozložitelného odpadu donáškovým způsobem sběru na sběrný dvůr nebo přímo na kompostárnu v Únanově. Ve městě Znojmě se nachází 1 951 trvale obydlených nemovitostí, které vlastní zelené plochy, kde žije 10 699 trvale hlášených osob. Pořízeno bude 1 951 kusů kompostejnerů. Shromažďovací nádoby kompostejnery, sloužící pro sběr bioodpadů, budou opatřeny identifikačními čipy, nálepkou s instrukcemi co je možné do nádob ukládat a co nikoliv. Dále bude pořízena čtečka těchto čipů, která bude evidovat jednotlivé výsypy nádob a software pro zpracování těchto dat. Evidence výsypů bude sloužit pro kontrolu hrazení služby svozů společnosti a případnou zpětnou vazbu a motivace občanů (vrácení poplatku za odpady). Odpady z údržby veřejné zeleně donáškový (dovozný) způsob sběru si zajišťuje město Znojmo samo. Všechna veřejná zeleň je svážena svozovou firmou na kompostárnu v Únanově, kde je dále materiálově zpracována. Ve sběrném dvoře je kontejner, který umožňuje občanům shromažďovat biologicky rozložitelné odpady. 9
Bioodpad shromážděný v kompostejnerech bude pravidelně svážen svozovým vozidlem, v intervalu jedenkrát za čtrnáct dní. Bioodpad bude dále předáván oprávněné osobě pro další zpracování a materiálové využití na kompostárně v Únanově. 2.1 Technika používaná v rámci separovaného sběru BRKO: Zastoupení vstupních surovin může zásadním způsobem ovlivnit vlastnosti výsledného kompostu i délku kompostovacího cyklu. Zastoupení surovin je nutné optimalizovat, aby výsledný kompost dlouhodobě zvyšoval úrodnost půdy. Hmotnostní poměry konkrétních surovin, které se naváží do kompostové zakládky, je nutné optimalizovat surovinovou skladbou. Rychlost rozkladu organické hmoty je dána poměrem C:N, který ovlivňuje činnost mikroorganismů a rychlost vzniku finálního kompostu. Při optimalizaci surovinové skladby je doporučen poměr C:N na (30-35): 1, zároveň je třeba počítat s tím, že ve finálním kompostu je poměr C:N nižší než v zakládce (uniká CO 2, ztráta C až 30 %, NH 3 - ztráta N až 20 %). Co je vhodné kompostovat: ovocné a zeleninové odpady, kávové a čajové zbytky, novinový papír, lepenky, papírové ručníky, mléčné produkty, posekaná tráva, listí, drnové řezy, větvičky, třísky, piliny, hobliny, kůra, trus hospodářských zvířat, popel ze dřeva, skořápky z ořechů. Nevhodné suroviny ke kompostování: kosti, odřezky masa, chemicky ošetřené materiály, rostliny napadené chorobami, oddenkové plevely, slupky z tropického ovoce, pecky, popel z uhlí, cigaret, časopisy, plasty, kovy, sklo, kameny. Základní podmínky pro kompostování vstupní materiál musí obsahovat organické látky pro výživu mikroorganismů (půdních bakterií, hub, červů, žížal atd.) a to v poměru C:N (uhlíku a dusíku) = 30:1, vlhkost materiálu udržovat mezi 50 60 %, materiál je nutno míchat a tím umožnit dostatečný přístup kyslíku, hrubší suroviny je vhodné podrtit na malé části, pro urychlení procesu kompostování přidat v malém množství půdu či hotový kompostu. Postup kompostování Doporučený poměr C:N (uhlíku a dusíku) můžeme regulovat vhodným poměrem organických látek uvedených v tabulce. Materiál čerstvý, šťavnatý, zelený obsahuje hodně dusíku, materiál 10
starší, dřevnatý a hnědý je bohatý na uhlík. Obecným pravidlem je přidávat 2-3 díly hnědého materiálu na 1 díl zeleného materiálu. Poměr C: N v některých surovinách ke kompostování Tab. č. 2. 1. 1 Surovina C:N (uhlík:dusík) Posekaná tráva 20:1 Odpad z kuchyně 20:1 Hnůj skotu 20:1 Koňský hnůj 25:1 Listí 50:1 Jehličí 70:1 Sláma 100:1 Kůra 120:1 Dřevo 200:1 Piliny 500:1 Velmi důležité je pravidelné míchání kompostu z důvodu rovnoměrného přístupu vzduchu, přibližně jednou až čtyřikrát do měsíce. Je třeba kontrolovat vlhkost kompostu (kompostovaný materiál by měl být na dotek vlhký, asi jako dobře vyždímaný ručník ). V první fázi kompostovacího procesu dochází k samoohřevu v důsledku probíhajících rozkladných chemických reakcí za intenzivního rozvoje bakterií a plísní. Dochází k rozkladu lehce rozložitelných látek. Kompost se může zahřát až na teplotu 65 C. V druhé fázi dochází k odbourávání obtížněji rozložitelných látek na stabilní látky obsahující humus. Teplota začíná klesat a kompost získává hnědou barvu a zemitou strukturu. Ve třetí fázi má zralý kompost homogenní strukturu a voní po lesní půdě. Průměrná doba zrání kompostu na ploše je odhadována na 2,5 až 3 měsíce v závislosti na typu kompostovaných odpadů a klimatických podmínkách. Po celou dobu zrání má být v pravidelných intervalech kontrolována teplota kompostu a jeho vlhkost. Optimální je počáteční 60 % vlhkost kompostu na konci zrání pak 45 %. Teplota kompostu měřená tyčovou sondou minimálně 1 m pod povrchem musí dosáhnout minimální teploty 50 C po dobu 21 dní. Stejně tak teplota uvnitř zakládky nesmí přesáhnout 70 C. Vždy, když je teplota kompostovacího procesu vyšší musí být provedena aerační překopávka, která se provádí překopávačem kompostu. V případě překročení teploty nad 70 C se provede skrápění kompostu. Kompostejnery 1. Stříška proti dešti;; 2. odpařovací a provětrávací otvory ve víku;; 3. vnitřní svislá žebra zabraňující přiléhání odpadu na stěny a umožňující tak cirkulaci vzduchu; 4. mřížka pod kterou odkapává vlhkost z odpadu; 5. horní a dolní provětrávací otvory v bočních stěnách nádoby Obrázek 2: Kompostejner, zdroj: fotoarchiv L. Pánské Kompostejnery jsou navrženy pro skladování biologicky rozložitelného odpadu a jeho přepravu pro kompostování. Svou konstrukcí umožňují optimální cirkulaci vzduchu uvnitř nádoby. Důsledkem je redukce odpadu až o 30 %, významné omezení tvorby zápachu 11
a zlepšení hygienických podmínek skladování. Nádoby jsou vyrobeny z polyethylenu s antibakteriálními vlastnostmi. Optimální počet provětrávacích otvorů s přesně daným průměrem a umístěním zajišťuje dostatečný přívod kyslíku, redukci plynů a následného zápachu. Provětrávací otvory umožňují tvorbu prostředí přispívajícího k vývoji vegetace, což hraje významnou roli v následném kompostování. Mřížka umístěná na dně nádoby umožňuje odvod a izolaci odtékající vody a odpařování. Pro město Znojmo budou použity kompostejnery o objemu 240 litrů. Svoz biologického odpadu bude probíhat v pravidelných čtrnáctidenních intervalech (podle studií dochází během 14 dnů ke snížení hmotnosti až o 13 %). Díky tomu, že probíhají aerobní procesy, udržuje se ph v nádobě na více méně neutrální hodnotě, díky čemuž obsah nezapáchá, ale má zemitou vůni. Omezuje se také výskyt červů a larev hmyzu. V aerobním prostředí dochází k rozvoji mikroorganismů, které přeměňují biohmotu. V nádobě postupně vzrůstá teplota až na 55 C. Při dobrém provětrávání dochází k odpařování vody, takže se postupně snižuje hmotnost odpadu. Čipy na nádoby, software a čtecí zařízení Město Znojmo se rozhodlo pro větší kontrolu a evidenci odděleného sběru a svozu bioodpadů pořídit čipy na kompostejnery se čtecím zařízením a software pro zpracování dat. Důležitým aspektem pro třídění je vhodný motivační systém a nastavení parametrů tak, aby přiměl co největší počet občanů k třídění odpadu. Dalším krokem je zajištění prostředků pro svoz, nebo prostorů pro sběr vytříděného odpadu. Zde je důležité správné načasování period svozů příslušných odpadů, nebo vhodné umístění sběrných míst dostupných pro co největší skupinu obyvatel. Následuje volba vhodného HW vybavení pro realizaci celého projektu výběrem vhodných sběrných nádob počínaje a volbou optimálního typu identifikačního zařízení konče. Město Znojmo chce pořídit čipy založené na RFID technologii. RFID - Radiofrekvenční identifikace znamená identifikaci dat pomocí radiových vln. Čip se zabudovanou anténou (odpovídač), čtecí přístroj a databanka tvoří vždy technickou jednotku. Systémy RFID se vyznačují třemi vlastnostmi: jednoznačným elektronickým označením, bezkontaktním přenosem dat a vysíláním na vyvolání. Takzvané pasivní čipy, které se zpravidla používají k identifikaci odpadových nádob, nemají žádný vlastní energetický zdroj. Čtecí zařízení vysílá elektromagnetické pole. Anténa čipu promění elektromagnetické vlny v elektrickou energii, díky které je schopen specificky modulovat elektromagnetické pole čtecího zařízení. Tímto způsobem se přenese číselná řada uložená v čipu a objekt je jednoznačně identifikován. V oboru nakládání s odpady se používají pasivní čipy, které vysílají na vlnové délce 134,2 khz. RFID antény jsou umístěny na vyklápěči. Snímají unikátní RFID kód z nádob a to při vyprazdňování kontejneru. Systém shromažďuje a ukládá informace, které lze snadno předávat, např. blokování přeplněné nebo rozbité popelnice. Systém RFID se skládá z antény, čteček, kabelů a palubního počítače. RFID čipů lze označit všechny shromažďovací nádoby a tím je snadno identifikovat. To zaručuje identifikaci a počet skutečných zákazníků platících za likvidaci odpadu. Tímto se eliminuje zbytečné chybové a časově náročné papírování. Systém zvyšuje efektivitu významným snížením počtu černých svozů, zvýšeným využitím vozidel a snadnou evidencí shromažďovacích nádob. 12
3. Kapacitní řešení projektu Město Znojmo se rozhodlo pro zavedení odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů na území obce. V současnosti svoz odpadů zabezpečuje oprávněná osoba A.S.A. Eko Znojmo s.r.o. V minulém roce byla vystavěna kompostárna v Únanově, která byla podpořena z Operačního projektu životního prostředí, z prioritní osy 4. 1 zkvalitnění nakládání s odpady. Kompostárna v Únanově má sloužit městu Znojmu a dalším 50-ti obcím v okolí pro zpracování organických zbytků. Kapacita kompostárny je navržena na 5 000 tun biologicky rozložitelného odpadu za rok. Město Znojmo se proto rozhodlo pro oddělený sběr biologicky rozložitelných odpadů s jejich následným svozem na tuto kompostárnu. V současné době mají obyvatelé možnost donáškovým způsobem sběru ukládat biologicky rozložitelný odpad sami na kompostárnu, nebo do sběrného dvora. Tento sběr je však motivován vlastní iniciativou občanů. Proto se město rozhodlo pro zavedení odděleného sběru biologických odpadů na území města a místních částí, zakoupením speciálních nádob na biologický odpad kompostejnerů. Město chce tyto nádoby očipovat a pořídit software, který bude evidovat množství výsypů těchto bionádob. Občané tak budou motivovaní pro oddělený sběr a také mohou snížit vlastní náklady na svoz směsného komunálního odpadu versus biologicky rozložitelného odpadu. Bioodpad z kompostejnerů bude odvážen na kompostování a materiálové využití na centrální kompostárnu v Únanově. Svoz bude probíhat jedenkrát za 14 dnů. Ve městě Znojmo se nachází dva sběrné dvory odpadů na ulici Dobšická 10a a v Příměticích, které provozuje společnost.a.s.a. Eko Znojmo, s.r.o. Sběrné dvory slouží pro převzetí odpadů z domácností od obyvatel města Znojma a okolních obcí. Jedná se především o objemný odpad, nebezpečné odpady, zpětný odběr elektrozařízení. Občané zde mohou také odevzdávat sklo, plast, nápojové kartóny, kovy a také biologicky odpad. V současnosti žije celkově ve městě Znojmo asi 34 476 obyvatel (údaj k 31. 12. 2010, ČSÚ). V obci je evidováno 9 částí obcí, 266 ulic, 7 432 adres. Znojmo je druhým největším městem Jihomoravského kraje. Do odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů bude zapojeno 2 716 obyvatel z místních částí města Znojma (viz. kapitola 2), kde se nachází 843 trvale obydlených nemovitostí. Dále do odděleného sběru BRO bude zapojena místní část Přímětice s 2 033 trvale hlášenými obyvateli, kde se nachází 548 trvale obydlených nemovitostí a město Znojmo s 10 699 trvale bydlícími obyvateli, obývající 1 951 nemovitostí (rodinné domy a bytové domy se zahradami). Celkem bude do odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů zapojeno 15 448 obyvatel. Vzhledem k charakteru města a místních částí města Znojmo je projektovaná kapacita pro BRKO koncipována: Rodinné domy a bytové domy se zahradami k těmto domům budou umístěny kompostejnery (sběrné nádoby na kolečkách), neboli biopopelnice o objemu 240 litrů. 1. Místní části města Znojmo: Derflice, Kasárna, Konice, Mramotice, Načeratice, Oblekovice, Popice. Do těchto částí bude pořízeno celkem 843 kompostejnerů. 2. Místní část Přímětice do této obce bude pořízeno 548 kompostejnerů. 3. Místní část Znojmo k rodinným a bytovým domům, které mají zahrady a zelené plochy patřící k jejich pozemkům bude pořízeno 1 951 kompostejnerů. 13
Celkový počet kompostejnerů, do kterých se bude shromažďovat odpad ze zahrad a domácností (mimo bioodpad živočišného původu) bude 3 342 kusů. Počet: Celkový počet kompostejnerů (objem 240 l) 3 342 kusů. Identifikační zařízení nádob pro svoz odděleně sbíraných odpadů, čtecí zařízení čipů a software pro zpracování údajů: RFID čip se zabudovanou anténou (odpovídač), čtecí přístroj a databanka tvoří vždy technickou jednotku. Bude pořízeno 3 400 kusů čipů, dále bude pořízeno čtecí zařízení a software pro zpracování dat. Software např.: Botek Inventory pro implementaci RFID kódování sběrných nádob (je nutné mít k dispozici seznam stávajících sběrných nádob, společně s jejich umístěním). Botek Inventory převede zákaznické číslo na RFID kód a GPS polohu a spáruje je s kontejnerem. Je vyvinut pro kontejnery na třídění odpadu a vytváření databází. Počet: 3 400 kusů čipů na nádoby, čtečka RFID čipů, software pro zpracování dat. Následující tabulka je projektovaným položkovým rozpočtem projektu a zároveň poskytuje souhrnný přehled o jeho projektované kapacitě: Položkový rozpočet projektu Tab. č. 3. 1 Jednotková cena bez DPH Cena celkem bez DPH Název položky Jednotky Množství (Kč) (Kč) Kompostejnery (objem 240 l) ks 3 342 720 2 406 240 Čipy ks 3 400 30 102 000 Čtečka RFID ks 1 250 000 250 000 Software ks 1 100 000 100 000 Cena celkem bez DPH 2 858 240 Sazba DPH (20%) 571 648 Cena celkem vč. DPH 3 429 888 4. Závěr Projekt se významně podílí na plnění cílů POH ČR, Jihomoravského kraje a POH města Znojma. Je plně v souladu se stávající i připravovanou legislativou v oblasti odpadového hospodářství, výrazně přispěje ke snížení produkce směsného komunálního odpadu na území města Znojma. Zajistí materiálové využití odděleně sbíraného BRKO prostřednictvím kompostování, zajistí naplnění projektové kapacity kompostárny v Únanově. Bude vytvořen integrovaný systém odděleného sběru bioodpadů do kompostejnerů se svozem v místních částech města Znojma a ve městě Znojmo, s následným předání oprávněné osobě k dalšímu využití (kompostovaní). 14