Výzva studentům bakalářských oborů, kteří budou v ak. roce 2016/17 vypracovávat bakalářskou práci Vážené studentky, vážení studenti, ti z Vás, kteří budou mít v příštím akademickém roce zapsaný předmět Bakalářská práce (dle st. plánu v letním semestru třetího ročníku), si musí v nadcházejících týdnech zadat téma bakalářské práce. Toho lze docílit dvojím způsobem buď zapsáním na jedno z konkrétních témat vypsaných vyučujícími, nebo (v případě mimořádného zájmu o určitý výzkumný problém) navržením vlastního tématu bakalářské práce. V obou případech je podmínkou získání tématu včasné odevzdání akceptovatelného projektu bakalářské práce. Časový harmonogram procesu zadávání témat bakalářských prací 18. února 9. března 2016: období pro vypracování projektů na individuální témata a jejich schválení vedoucími prací 9. března 2016, 12:00: mezní termín odevzdání projektů na individuální témata 18. března 2016: zveřejnění seznamu témat vypsaných vyučujícími 21. března 22. dubna 2016: období pro zadávání témat BP vypsaných vyučujícími a vypracování projektů 22. dubna 2016, 12:00: mezní termín odevzdání projektů BP na témata vypsaná vyučujícími Individuální témata bakalářských prací Možnost navrhnout individuální téma bakalářské práce je určena studentům s jasně vyhraněným zájmem a dobrou orientací v problematice, které se navržené individuální téma týká. Tito studenti mohou připravit projekt bakalářské práce na individuální téma (v souladu s níže přiloženým vzorem) a obrátit se na potenciálního vedoucího práce 1 s žádostí o posouzení projektu. Student tak musí učinit osobně 2 v konzultačních hodinách vyučujícího v období mezi 18. únorem a 9. březnem 2016. Student v rámci konzultace předloží připravený projekt a prezentuje vyučujícímu své záměry. Vyučující projekt posoudí a buď vysloví s vedením práce svůj souhlas, nebo vedení práce na dané téma odmítne. Je třeba zdůraznit, že individuální téma bakalářské práce získají pouze ti studenti, kteří jsou schopni samostatně vypracovat akceptovatelný projekt obsahující všechny požadované náležitosti. Projekt na individuální téma není tudíž vypracováván ve spolupráci s předpokládaným vedoucím práce, ten v celém 1 Pokud si nejste jisti tím, kdo by byl vhodným vedoucím práce na zamýšlené téma, dostavte se do konzultačních hodin Petra Jurka. 2 Z tohoto pravidla existuje výjimka: Studenti, kteří jsou v dané době na pobytu Erasmus+ či jiném dlouhodobém studijním pobytu, mohou svého předpokládaného vedoucího kontaktovat emailem, v němž mu zašlou projekt bakalářské práce k posouzení.
procesu vystupuje pouze v roli posuzovatele a schvalovatele. V případě, že předpokládaný vedoucí práce projekt podepíše (čímž vysloví svůj souhlas s vedením práce), je třeba jej odevzdat nejpozději ve středu 9. března 2016 do 12:00 do schránky Petra Jurka umístěné v prostorách KAP. Rezervace témat vypsaných vyučujícími Standardní cestou k získání tématu bakalářské práce je zapsání na jedno z témat vypsaných vyučujícími Katedry politologie a mezinárodních vztahů. Seznam témat bude zveřejněn na této stránce v pátek 18. března 2016. Pro zadání tématu se musí studenti dostavit osobně 3 na konzultační hodiny vyučujícího, který dané téma vypsal. Zapisování bude zahájeno v pondělí 21. března 2016, před tímto datem se na vyučující v souvislosti s rezervací tématu bakalářské práce zásadně neobracejte. V rámci konzultace má vyučující právo ověřit si, že se student v dané oblasti dostatečně orientuje a disponuje potřebnými předpoklady pro vypracování závěrečné práce na dané téma. Pokud se vyučující a student shodnou na koncepci práce a vyučující shledá, že student disponuje potřebnými předpoklady pro napsání práce na dané téma, zapíše vyučující studenta prostřednictvím Portálu na dané téma. Na jedno téma může být zapsán pouze jeden student pokud se tedy v seznamu na internetových stránkách KAP u tématu objeví poznámka zabrané, je téma již obsazeno a nelze se o něj ucházet. Po rezervaci tématu je třeba vypracovat projekt bakalářské práce. Struktura projektu je součástí této výzvy (viz vzor přiložený níže). Student konzultuje projekt s vyučujícím. Pokud se student a vyučující doberou verze projektu, kterou vyučující považuje za přijatelnou, stvrdí budoucí vedoucí bakalářské práce tento fakt svým podpisem na titulní straně projektu. Projekty bez podpisu budou považovány za vypracované bez vědomí nebo souhlasu budoucího vedoucího. Vedoucí takových prací bude dotázán oborovou radou, zda chce práci vést (například projekt je velmi dobrý, studentovi se pouze nepodařilo vyučujícího zastihnout pro podpis apod.) pokud ano, bude studentovi téma uznáno, pokud ne, bude studentovi přiděleno jiné téma. Projekt bakalářské práce student odevzdá do schránky Petra Jurka v prostorách KAP nejpozději v pátek 22. dubna 2016 do 12:00. Pokud nebudou studenti do dvou týdnů od tohoto termínu kontaktováni, jejich projekt byl přijat. Termíny uvedené v této vyhlášce jsou mezní, žádné individuální výjimky či prodloužení lhůty nemohou být poskytovány. Studentům, kteří v uvedené lhůtě neodevzdají přijatelný projekt, bude téma přiděleno vedoucím katedry. Petr Jurek Katedra politologie a mezinárodních vztahů 3 Z tohoto pravidla existuje výjimka: Studenti, kteří jsou v současné době na pobytu Erasmus+ či jiném dlouhodobém studijním pobytu, mohou svého předpokládaného vedoucího kontaktovat emailem, v němž nastíní svou představu o cíli práce, její struktuře a využitých zdrojích.
Projekt bakalářské práce Předkladatel: Josef Novák (obor Politologie, os. číslo F13BxxxxP) Téma: Smíšené volební systémy a jejich užití v zemích postkomunistického areálu Navrhovaný vedoucí práce: PhDr. Marek Ženíšek, Ph.D. Datum předložení projektu: 5. dubna 2015
Nástin tématu: Jedním z významných aspektů diskuse o etablování demokratických politických institucí v zemích postkomunistického areálu je také debata o podobě a vlivu volebního systému. Pozoruhodným aspektem aplikace jednotlivých základních podob volebního systému je relativně hojné užití smíšených volebních systémů v těchto zemích v porovnání s celosvětovým průměrem. Smíšené volební systémy byly až do 90. let 20. století spíše výjimečnou verzí volebního systému, která byla ve srovnání s volebními systémy většinovými a proporčními používána jen velmi málo. V teoretické rovině dokonce většina politologů váhala s akceptací kategorie smíšených volebních systémů jako samostatného typu volebních systémů vedle systémů většinových a proporčních. V teoretické části práce bych tedy rád představil diskusi o typologii volebních systémů optikou kategorie smíšených volebních systémů, která zejména v 90. letech 20. století a na počátku století 21. prošla výraznou proměnou. Představím soudobý pohled na typ smíšených volebních systémů, resp. na jejich další vnitřní členění. Ve druhé části práce, která je částí empirickou, představím aplikaci zmíněných typologií na konkrétní smíšené volební systémy, tak jak se po roce 1989 objevily v některých zemích postkomunistického areálu, např. Estonsku, Chorvatsku, Makedonii, Maďarsku, Litvě, Ukrajině a Rusku. Pokusím se analyzovat, zda se tyto státy pro smíšený volební systém rozhodly dobrovolně či zda se jednalo o kompromisní výsledek sporu mezi stoupenci systémů většinových a stoupenci systémů proporčních; dále se chci zabývat důležitým aspektem časovým, tj. zda se smíšený volební systém udržel či zda byl aplikován jen v jednom či dvou volebních cyklech. Důležitým aspektem analýzy je také konkrétní podoba jednotlivých smíšených volebních systémů, resp. dopad volebního systému na podobu a povahu stranickopolitické soustavy a politický systém obecně. V závěrečné části zhodnotím výsledky aplikace teoretických přístupů na konkrétní případové studie a pokusím se o vysvětlení oblíbenosti smíšených volebních systémů v postkomunistickém areálu s přihlédnutím k analýze zmíněných příkladů. V obecné rovině pak představím svůj pohled na perspektivy smíšených volebních systémů jako samostatné kategorie volebních systémů. Předběžná osnova práce: 1. Úvod 2. Typologie volebních systémů s přihlédnutím ke smíšeným volebním systémům 3. Aplikace teoretických přístupů na případové studie zemí postkomunistického areálu 4. Závěr
Předběžný seznam literatury: Benoit, Kenneth (2003): Evaluating Hungary s Mixed-Member Electoral System. In Shugart, S. Matthew and Wattenberg, P. Martin, Mixed Electoral Systems: The Best of Both World. Oxford. Cabada, Ladislav Ženíšek, Marek (2003). Smíšené volební systémy. Aleš Čeněk: Dobrá Voda. Cox, E. Karen Schoppa, J. Leopard (2002): Interaction Effects in Mixed-Member Electoral Systems: Theory and Evidence from Germany, Japan and Italy. In Comparative Political Studies, Vol. 35, Nr. 9, 11/2002. Dančák, Břetislav (1999): Litevská republika. In Dančák, B. (ed.), Pospíšil, I. a Rakovský, A., Pobaltí v transformaci. Politický vývoj Estonska, Litvy a Lotyšska. Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity: Brno. Herron, S. Erik Nishikawa, Misa (2001): Contamination effects and the number of parties in mixed-superposition electoral systems. Electoral Studies 20 (2001). Ismayr, Wolfgang (2002). Die politischen Systeme Osteuropas. Leske + Budrich: Opladen. Klíma, Michal (1998): Smíšený volební systém, Politologický časopis, Vol. V., Nr. 3/1998. Kubát, Michal (2004): Volby a volební systémy, In: Cabada, L., Kubát, M. a kol., Úvod do studia politické vědy, 2. vydání. Eurolex Bohemia: Praha. Lebeda, Tomáš (2001): Hlavní proměnné proporčních volebních systémů. Sociologický časopis, Vol. 37, Nr. 4/2001. Massicotte, Louis Blais, André (1999): Mixed Electoral Systems: a Conceptual and Empirical Survey. Electoral Studies 18. Sartori, Giovanni (2001): Srovnávací ústavní inženýrství. Sociologické nakladatelství: Praha. Taagepera, Rein (1999): Designing Electoral Rules and Waiting an Electoral System to Evolve. Příspěvek byl součástí mezinárodní konference o Ústavním designu 2000, konané 9. 11. 12. 1999 na univerzitě Notre Dame. Wattenberg, P. Martin Shugart, S. Matthew. Mixed-Member Electoral Systems: A Definition and Typology. In Wattenberg, P. Martin and Shugart, S. Matthew. Mixed Electoral systems: The Best of Both World, Oxford 2003.