Staroměstské náměstí Ackermannová, Baštová, Bártová,Dvořáková, Halabiová, Jelínková, Kalendová, Kratochvílová, Kumžáková, Miletínová, Pacasová, Singerová, Šedivcová
Staroměstská radnice
Historie Centrem samosprávy Starého Města pražského v roce 1338 Po bitvě na Bílé hoře zde byli vězněni přední účastníci odboje 1784 se stala radnice sídlem jednotné úřední správy města 7. května 1945 ostřelována a zapálena
Staroměstská radnice r. 1917
Staroměstská radnice r. 1830
Prošla vývojem všech slohových období Tvořena blokem domů z různých dob, které byly postupně připojovány Převažujícím slohem gotika Úprav se účastnili tito architekti: arch. Matěj Hummel, arch. Petr Nobile, arch. Pavel Sprenger, arch. Bernard Gueber, Jan Bělský a arch. Bedřich Münzberger
1. dům zprava = dům Wolflina z kamene
Dům u Minuty
Radní síň
Orloj
Historie 1338- povolení ke stavbě radnice 1402- pouze hodiny 1410- orloj Mikuláš z Kadaně ( návrh Mistr Jan Šindel) 1490- přestavba Orloje, doplnění architektonické výzdoby ( Jan z Růže) 2.pol.16.stol.- upravení a zdokonalení orloje Janem Táborským z Klokotské Hory
Historie (pokračování) 1866- osázena kalendářní deska, symboly zvěrokruhu, měsíce a znaky Starého Města pražského (Josef Mánes) konec 2.svět. války- značné poškození orloje celková rekonstrukce 2005- orloj kompletně rozebrán
Soustrojí orloje stroj hlavní stroj ukazovací stroj čtyřiadvacetník stroj bicí stroj měsíce stroj pro pohyb apoštolů stroj kalendářní Božkův chronometr
Hlavní dělení: Orloj (jednotlivéčásti) pohyblivé procesí dvanácti apoštolů (horníčást) Astronomický ciferník (středníčást) Kalendárium (dolníčást) Ostatníčásti: Kohout, Okénko Apoštolů, Anděl, Astroláb, Kalendárium, Dřevěné sochy
Staroměstský Orloj (celek)
Astrologický ciferník + horní dřevěné sochy
Orloj Astronomická sféra
Základní fakta Druháčást Orloje, naposledy restaurována v roce 1979 Znázorňuje pohyb nebeských těles, pohyb Slunce a Měsíce, zobrazuje východ a západ Slunce Kalendářní deska Čtyři druhy času: středoevropský, staročeský, babylónský a hvězdný Planetní hodiny Zvířetník
Kalendárium + spodní dřevěné sochy
Horníčást + kohout a anděl
Legendy Ďáblovo oko V. Cibula Vrabec v lebce kostlivcově J. Svátek O sedmadvaceti popravených V Cibula Starý orloj na věži radnice J. Svátek Staroměstský orloj A. Jirásek Kostlivec na starém orloji J. Svátek O kostlivci na staroměstském orloji V. Cibula
Pražský poledník
,,Poledník, podle něhož byl v minulostiřízen pražskýčas tvořil součást Mariánského sloupu (1650) Čas se určil podle stínu sloupu, který na poledník dopadal přesně v poledne
MĚŘENÍČASU
MARIÁNSKÁ SLOUP A PRAŽSKÝ POLEDNÍK Pražskáčasomíra V době poledne protínal tzv. pražský poledník Orientačníčas 14 25 17 Určování poledne od roku 1652 vyznačený v pravé poledne stínem Mariánského sloupu na dlažbě Staroměstského náměstí
MARIÁNSKÝ SLOUP A PRAŽSKÝ POLEDNÍK
KLEMENTINUM Jezuitský řád-umístěnív dominikánském klášteře usv. Klimenta Své doby druhý největší areál v Praze Město ve městě Zahájení meteorologických měření(1752) jednou z nejdelších řad měření na světě Třináct slunečních hodin Komunikace s Městskou radnicí(1842)
KLEMENTINUM
Juliánský a Gregoriánský kalendář
Juliánský kalendář Založil ho Julius Caesar v roce 45 př.n.l. Měl 12 měsíců tvořících 355 dnů Každý druhý rok se vkládal pomocný měsíc Mercedonius (28-29dnů) a to dovnitř měsíce Februaria.
Juliánský kalendář Má přesnéřazení obyčejných a přestupných let po dvaceti osmi letech dochází k opakování vztahu mezi dnem v týdnu a datem. po devatenácti letech opakuje vztah mezi dny v měsíci a lunárním cyklem
Gregoriánský kalendář zaveden v roce 1582 papežem Řehořem XIII. jednotlivé katolické země jej zaváděly postupně v následujících letech. v některých zemích byl přijat až ve 20. století v současnosti celosvětově používaný systém pro počítáníčasu
Gregoriánský kalendář Poprvé ho chtěl zavést pražský arcibiskup Martin Medek z Mohelnice v roce 1582 Změnu realizoval až Rudolf II. v roce 1584
Týnský chrám
Kostel matky boží nad Týnem Trojlodní bazilika, gotický sloh, 14.stol Interiér kostela je převážně z 15.stol, je zde kazatelna,křtitelnice,plastiky sv. Jana a Pany Marie.. Náhrobek a portrét Tycha de Brahe Obraz na Nebevzetí Pany Marie
Až teprve r. 1457 byl dostavěn krov nad hlavní lodí Během vlády krále Jiřího z Poděbrad, přišel na řadu západní štít - v něm byla postavena králova socha a zlatý kalich. Severní věž byla dokončena v I. 1463-1466, jižní až v 1506-1511. Severní věž vyhořela také roku 1819 aby byla dostavěna r. 1835.
Týnská škola
Týnská škola
Staroměstské náměstí Dnešní podoba-dva renesanční domy Severníčást (konec 13. stol.) Podloubí Dodatečně Nejstarší v ČR Spojení dvou domů => renesanční průčelí + vížka
Freskový obraz Nanebevzetí Panny Marie(18.stol) 1862 -čeština 1869 přestěhována ke sv. Jakubovi 1990 střední škola katolického náboženského společenství Znak = Pana Marie
Valená klenba
Klenba ve všech slohových architektonických obdobích oblouková stropní konstrukce přenáší celé zatížení na ní spočívající, včetně své vlastní hmotnosti, šikmo do podpěr tyto síly je nutno zachycovat táhly nebo přímo podporujícími konstrukcemi
Valená klenba klenba na podélném půdoryse, typicky zaklenutí chodby, oporou jsou podélné zdi je základem všech kleneb klene se od jedné podpory k druhé v neměnném tvaru při zaklenování valené klenby je potřebné podepření bedněním klenba se zdí postupně z obou stran, aby nedošlo k jednostrannému přetížení bednění
Valená klenba lunetová Je tvořena hlavní klenbou valenou podélnou, která je překřížena několika klenbami valenými o menším poloměru oblouku V klenbě jsou tím vykrojeny trojúhelné zářezy - > lunety S rozvojem stavitelství v období renesance a baroka se stala valená klenba lunetovářešením mnoha reprezentačních prostor
Stavby s valenou klenbou V Soběslavově knížecím paláci z počátku 12.st. Na Pražském hradě již můžeme najít rozměrné valené klenby na rozpon téměř 10 metrů Na Juditině mostu překonávaly oblouky rozpon o šíři od 7.5 až po 20m
Dům u kamenného zvonu
Historie samotného domu Počátky se datují do druhé poloviny 13. století, Nejstarší zachovanéčasti domu ve sklepích a v přízemí jižního křídla R.1310.v přízemí zřízena kaple s bohatou figurální a ornamentální malířskou výzdobou Ve druhéčtvrtině 14. století reprezentativní městský palácový dům s věžovým nárožím
Pokračujeme Ikonografický program oslavoval ideu království a panovnickou rodinu - v této souvislosti vznikla domněnka, že stavebníkem byl někdo z okruhu královského dvora Domovní znamení umístěno na nároží budovy v 16. století Po roce 1685 a v 18. století barokní úpravy budovy Rekonstrukce - stržena novobarokní fasáda z 19. století a objeveno gotické průčelí (1988)
Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna Dům byl patrněvybudován jako palác, především pro Elišku Přemyslovnu Nalezeny čtyři sochy, dvěsedící-muža žena a dvě stojící postavy, patrně rytíři Zdáse, že mohlo jít o Jana Lucemburského, Elišku Přemyslovnu a jejich dva syny Karla a Jana Jindřicha
Palác Golz-Kinských
Obecně Rokoková stavba Stojí na Staroměstském náměstí v Praze Jinak také nazývaná Palác Golz- Kinských byl postaven pro Jana Arnošta Golze V letech 1755 1765 Po smrti hraběte Golze koupil r.1768 palác Rudolf Kinský
Význam Paláce v historii 9.června 1843 narození Berthy von Suttern jež obdržela Nobelovu cenu za mír Koncem 19. stol. Bylo v paláci gymnázium, kam chodil Franz Kafka V r.1948 sehrál palác důležitou roli v komunistické propagandě R.1949-sídlem národní galerie v Praze R.1992- prohlášen za národní památku V současnosti- sbírka n.g. Krajina v českém umění v 19. stol.
Dům U Bílého jednorožce
Třípatrový Průčelí Staroměstské náměstí, malý dvorek + dvorní křídla Snoubení několika slohů Výstavy Josefína Dušková
Legenda o jednorožci
Děkujeme za pozornost
zdroje http://pozemni-stavitelstvi.wz.cz/pos44.php http://cs.wikipedia.org/wiki/klenba#klenba_valen.c3.a1 http://curiavitkov.cz/prace64.html http://www.zamek-ceskykrumlov.eu/data/editor/71cs_big.jpg http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.virtualnipraha.cz/admin/fs/obrazek/e587bc5e1a4e6dd9.jpg&imgrefurl=http://www.virtualniprah a.cz/cs/subjekt/476-dum-u-kamenneho-zvonu---staromestske-nam- 13&usg= rc3jtddnbg37o9vvbfc940vvbxu=&h=800&w=800&sz=201&hl=cs&start=0&sig2=hsjhyhwfljd6hc2qnboomq&zoom=1&tbnid=n5utxkic cda1fm:&tbnh=135&tbnw=134&ei=b9wqtp3dn5gdswawm921aq&prev=/images%3fq%3dd%25c5%25afm%2bu%2bkamenn%25c3%25a9ho%2 Bzvonu%26hl%3Dcs%26biw%3D1533%26bih%3D706%26gbv%3D2%26tbs%3Disch:1&itbs=1&iact=hc&vpx=611&vpy=96&dur=1887&hovh=225&hov w=225&tx=84&ty=101&oei=b9wqtp3dn5gdswawm921aq&esq=1&page=1&ndsp=38&ved=1t:429,r:4,s:0 http://www.matkamest.cz/dum-u-kamenneho-zvonu---goticky-vezovity-dum.html http://www.hrady.cz/index.php?oid=2031 http://cs.wikipedia.org http://www.kralovskacesta.cz http://www.pf.jcu.cz/ www.turistika.cz www.prague-lofts.cz http://petrasabatova.byl.cz http://vystavy.kdykde.cz http://www.praguewelcome.cz/cs/informace/o-praze/pamatky/top-10-prazskych-pamatek/4-staromestska-radnice-s-orlojem.shtml matkamest.cz/staromestska-radnice---goticka-radnice-stareho-mesta.html http://www.google.cz/images http://www.orloj.eu/ http://www.orloj600let.cz/cs/o-prazskem-orloji/index.shtml http://druidova.mysteria.cz/historie/orloj.htm http://www.vylety-s-detmi.cz/staromestsky-orloj-a-apostolove/