PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY. Maturitní otázka č. 1

Transkript

1 PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY Maturitní otázka č. 1

2 TVAR ZEMĚ Geoid = skutečný tvar Země Nelze vyjádřit matematicky Rotační elipsoid rovníkový poloměr = km vzdálenost od středu Země k pólu = km povrch = 510 mil. km2 složité výpočty využití pro podrobné mapy Referenční koule poloměr = 6 371,11 km povrch = 510 mil. km2 2

3 POHYBY ZEMĚ ROTACE = otáčení Země okolo své osy REFERENČNÍ POHYB = otáčení Země okolo Slunce PRECESE = pohyb zemské osy NUTACE = pohyb zemské osy 3

4 ROTACE ZEMĚ DOBA ROTACE: Hvězdný den = 23 h 56 min 4 s Pravý sluneční den = kolem 24 h jeho délka se během roku mění Střední sluneční den = 24 h Zpomalování rotace o 0,001-0,002 s/stol. 4

5 DŮSLEDKY ROTACE: ROTACE ZEMĚ střídání dne a noci místní čas (na 1 z.d. se čas mění o 4 min) zploštění Země Coriolisova síla pohyb noční oblohy 5

6 POJMY: REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ EKLIPTIKA ORBITA BOD JARNÍ ROVNODENNOSTI SVĚTOVÝ ROVNÍK 6

7 REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ PRVNÍ DVA KEPLEROVY ZÁKONY: Planety obíhají po elipsách, v jejichž jednom ohnisku je Slunce Plochy, které vytvoří průvodič planety, za stejný čas jsou stejné 7

8 REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ APLIKACE KEPLEROVÝCH ZÁKONŮ NA ZEMI: Orbita Země = málo zploštělá elipsa, v jejímž jednom ohnisku je Slunce PŘÍSLUNÍ = PERIHEIUM (147 mil. km) ODSLUNÍ = AFELIUM (152 mil. km) Země se v přísluní pohybuje rychleji než v odsluní Průměrná rychlost Země = 30 km/s 8

9 REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ SKLON ZEMSKÉ OSY: 66,5 s rovinou ekliptiky během oběhu Země kolem Slunce se sklon zemské osy nemění v přísluní ke Slunci přikloněna jižní polokoule v odsluní - ke Slunci přikloněna severní polokoule 9

10 REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ PERIODA POHYBU: TROPICKÝ ROK = 365,24 dne SIDERICKÝ ROK = 365,256 dne 10

11 REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ DŮSLEDKY POHYBU a sklonu zemské osy: Změna sklonu slunečních paprsků během roku a s.p ,5 j.p s.p ,5 j.p Různá délka dne a noci na Zemi ROVNÍK délka dne a noci se během roku nemění (6h:6h) POLÁRNÍ KRUH na 24 hod nastává polární den (s.p.:21.6.) a polární noc (s.p.:21.12.) PÓL střídá se polární den (s.p.: ) a polární noc OSTATNÍ OBLASTI od do prodlužování dne (s.p.) a od do zkracování dne 11

12 PRECESE A NUTACE = pohyby zemské osy PRECESE osa opisuje plášť dvojkužele perioda PLATÓNSKÝ ROK = let důsledek sever budou ukazovat jiné hvězdy NUTACE drobné výkyvy osy (póly vytváří kružničky) zvlnění pláště dvojkužele 12

13 VÝVOJ POUŽÍVÁNÍ: ČASOVÁ PÁSMA místní čas (sluneční hodiny) železniční čas časová pásma (USA, konec 19. stol.) 13

14 ČASOVÁ PÁSMA TEORIE: 24 časových pásem šířka 1 pásma = 15 z.d. střed pásma = 0-tý poledník či poledník, který je násobkem 15-ti sousední časová pásma se liší časem posunutým o 1 hod na východ: +1 hod na západ : -1hod PÁSMO SVĚTOVÉHO ČASU = pásmo se středem na hlavním poledníku 14

15 ČASOVÁ PÁSMA PRAXE: 24 časových pásem hranice časových pásem přizpůsobeny hranicím států (u velkých států nižším administrativním celkům) některé státy se časovými pásmy neřídí (např. Indie) LETNÍ ČAS = čas sousedního východního časového pásma (+1h) zaváděn v letních měsících (období není celosvětově vymezeno) pro úsporu energie 15

16 ČASOVÁ PÁSMA DATOVÁ HRANICE: vede převážně po 180-tém poledníku v obydlených oblastech se od něj odklání (např. Fidži) při jejím přechodu se mění datum o 1 den z východní polokoule na západní -1 den Ze západní polokoule na východní +1 den 16

17 VÝVOJ NAŠEHO KALENDÁŘE: KALENDÁŘ Římský kalendář Juliánský kalendář Gregoriánský kalendář 17

18 KALENDÁŘ ŘÍMSKÝ KALENDÁŘ: nejprve pouze 10 měsíců, začínal březnem později doplněn o leden a únor 18

19 KALENDÁŘ JULIÁNSKÝ KALENDÁŘ: vytvořen na popud Julia Caesara vzor v přesném egyptském kalendáři zavedeny přestupné roky (letopočet dělit. 4), 2x po sobě liché měsíce 31 dní, sudé 30 dní, únor 29 dní rok = 365 dní (+ 1 přestupný) červen přejmenován na Juli nepochopen, přestupné roky již po 3 letech náprava za císaře Augusta (po určitou dobu přest. roky zrušeny) srpen přejmenován na Augustus únoru ubrán jeden den a přidán srpnu od srpna obráceno pravidlo o lichých a sudých měsících 19

20 KALENDÁŘ GREGORIÁNSKÝ KALENDÁŘ: úprava juliánského kalendáře na popud papeže Řehoře jeho nedostatek nalezen předbíháním se velikonoc příčina: tropický rok netrvá celých 365,25 dní stoleté roky přestupné pouze tehdy pokud jsou dělitelné 400 postupně přijat ve většině zemí např. v Rusku až ve 20-tých letech 20. stol (VŘSR v listopadu) 20