Analýza demografické situace obyvatelstva a stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních v Jihomoravském kraji, Dolním Rakousku a Kraji Vysočina

závěrečná zpráva Analýza demografické situace obyvatelstva a stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních v Jihomoravském kraji, Dolním Rakousku a Kraji Vysočina říjen 2013 EUROPEAN UNION European Regional Development Fund

Analýza demografické situace obyvatelstva a stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních v Jihomoravském kraji, Dolním Rakousku a Kraji Vysočina Sociotrendy, 2013 ISBN 978-80-87742-06-8

I. Úvod... 3 II. Analýza demografické situace obyvatelstva... 4 1. Analýza demografické situace obyvatelstva v Jihomoravském kraji... 4 1.1 Struktura správních obvodů obcí s rozšířenou působností JMK... 4 1.2 Obyvatelstvo... 6 1.3 Pohyb obyvatel podle SO ORP... 14 3.4 Úmrtí obyvatel podle věku, pohlaví a příčiny... 20 2. Analýza demografické situace obyvatelstva v Kraji Vysočina... 23 2.1 Struktura správních obvodů obcí s rozšířenou působností Kraje Vysočina... 23 2.2 Obyvatelstvo... 25 2.3 Pohyb obyvatel podle SO ORP... 32 2.4 Úmrtí obyvatel podle věku, pohlaví a příčiny... 37 3. Analýza demografické situace obyvatelstva v Dolním Rakousku... 40 3.1 Struktura správních okresů Dolního Rakouska... 40 3.2 Obyvatelstvo... 42 3.3 Pohyb obyvatel podle správních okresů a obcí... 51 3.4 Úmrtí obyvatel podle věku, pohlaví a příčiny... 55 4. Komparace vybraných demografických údajů Jihomoravského kraje, Kraje Vysočina a Dolního Rakouska... 57 4.1 Počet obcí... 57 4.2 Počet obyvatel... 57 4.3 Věková struktura ve vybraných regionech... 58 4.4 Natalita, mortalita, očekávaná délka života... 59 III. Analýza stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních... 63 1. Analýza stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních Jihomoravského kraje... 63 1.1 Demografický popis výzkumného souboru... 63 1.2 Analýza zdravotního stavu klientů... 67 2. Analýza stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních Kraje Vysočina... 78 2.1 Demografický popis výzkumného souboru... 78 2.2 Analýza zdravotního stavu klientů... 82 3. Analýza stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních Dolního Rakouska... 94 3.1 Demografický popis výzkumného souboru... 94 3.2 Analýza zdravotního stavu klientů... 98 4. Komparace stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních Jihomoravského kraje, Kraje Vysočina a Dolního Rakouska... 110 4.1 Demografický popis výzkumných souborů... 110 4.2 Analýza zdravotního stavu klientů... 113 IV. Příloha... 124 Seznam zkratek... 131 Dotazník... 132 2 strana 132 celkem

I. Úvod Účelem předloženého dokumentu Analýza demografické situace obyvatelstva a stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních v Jihomoravském kraji, Dolním Rakousku a Kraji Vysočina bylo vypracování analýzy demografické situace obyvatelstva a stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních včetně zpracování dat dodaných z Dolního Rakouska a demografických datových podkladů z Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina 1. Analýza byla vypracována výzkumnou agenturou Sociotrendy. Analýza demografické situace obyvatelstva zahrnuje zpracování sekundárních dat uvedených tří regionů z oblasti demografie. Závěr obsahuje komparační analýzu vybraných demografických ukazatelů. Analýza stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních obsahuje zpracování kvantitativních dat z vyplněných dotazníků v německém jazyce, vybraných zařízení Dolního Rakouska. Následně obsahuje zpracování anonymních dat od klientů předem vytipovaných zdravotnických a sociálních zařízeních Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Analýza obsahuje vyhodnocení a interpretaci statistických dat, včetně zpracované analýzy ze všech získaných údajů v textové, tabulkové, grafické a elektronické podobě. Vybraná lůžková zařízení zahrnovala osm zdravotnických zařízení Jihomoravského kraje, pět zdravotnických zařízení Kraje Vysočina. Kraj Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Vysočina Vysočina Vysočina Vysočina Vysočina Název Nemocnice Milosrdných bratří Letovice Nemocnice Tišnov, příspěvková organizace - LDN Nemocnice Ivančice, příspěvková organizace Nemocnice Kyjov, příspěvková organizace Nemocnice TGM Hodonín, příspěvková organizace Nemocnice Vyškov, příspěvková organizace Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace LDN Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LFMU FN Brno. Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvková organizace Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace Nemocnice Nové Město na Moravě, příspěvková organizace Nemocnice Pelhřimov, příspěvková organizace Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace 1 Analýza byla řešena v rámci realizace projektu Zdraví bez hranic - Gesundheit ohne Grenzen, Přeshraniční spolupráce Rakousko Česká republika 2007-2013 v prioritní ose 1 Socio-ekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer know-how, Prevence zdravotních a sociálních rizik, sociální integrace. 3 strana 132 celkem

II. Analýza demografické situace obyvatelstva 1. Analýza demografické situace obyvatelstva v Jihomoravském kraji Území Jihomoravského kraje, samosprávného kraje v České republice, je tvořeno okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Na západě sousedí s Jihočeským krajem, na severozápadě s Krajem Vysočina, na severu s Pardubickým krajem, na severovýchodě s Olomouckým krajem a na východě se Zlínským krajem. Na jihovýchodě s krajem Trenčínským a Trnavským, se slovenskými kraji. Na jihu sousedí s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousko. Sídlem kraje je statutární město Brno. 1.1 Struktura správních obvodů obcí s rozšířenou působností JMK Jihomoravský kraj (JMK) má 7 okresů, 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (zkráceně SO ORP), 34 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ) a 891 katastrů. Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v kraji 673. 2 Největší počet obcí náleží ORP Znojmo (111), následuje OS ORP Boskovice (73 obcí). SO ORP Tišnov (59 obcí). Další SO ORP mají méně než 50 obcí. (Podrobné údaje jsou uvedeny v tabulce níže a dále v příloze, viz tabulka 1.) Tabulka 1 Struktura SO ORP Jihomoravského kraje Hustota zalidnění Počet obcí Počet části obcí Počet katastrů (obyvatel/ km 2 ) Jihomoravský kraj - celkem 673 905 891 160 SO ORP: Znojmo 111 130 133 73 Boskovice 73 114 116 100 Tišnov 59 89 84 86 Blansko 43 63 59 158 Kyjov 42 48 46 119 Vyškov 42 74 64 94 Šlapanice 40 43 43 183 Moravský Krumlov 33 40 41 64 Hustopeče 28 29 29 100 Rosice 24 25 25 142 Židlochovice 24 24 24 157 Veselí nad Moravou 22 26 26 114 Bučovice 20 26 26 93 Břeclav 18 23 23 136 Hodonín 18 19 18 215 Slavkov u Brna 18 18 18 138 Ivančice 17 24 25 140 Mikulov 17 17 17 81 2 Vybrané údaje o správních obvodech s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji byla analyzována za rok 2012. Údaje o středním stavu obyvatel jednotlivých okresů Jihomoravského kraje a celkové údaje v kraji byly analyzovány za rok 2011. 4 strana 132 celkem

Hustota zalidnění Počet obcí Počet části obcí Počet katastrů (obyvatel/ km 2 ) Jihomoravský kraj - celkem 673 905 891 160 SO ORP: Pohořelice 13 15 16 68 Kuřim 10 10 10 284 Brno 1 48 48 1646 Největší hustotu osídlení má statutární město Brno, 164 obyvatel na km 2. V SO ORP Kuřim je to 284 obyvatel na km 2. Hustota zalidnění všech SO ORP (mimo Brno) je uvedena v grafu níže. Graf 1 Hustota zalidnění (obyvatel/km 2 ) podle SO ORP (mimo Brno) 300 284 250 215 200 150 183 158 157 142 140 138 136 119 114 100 100 100 94 93 86 81 73 68 64 50 0 5 strana 132 celkem

1.2 Obyvatelstvo Obyvatelstvo podle okresů a SO ORP Jihomoravský kraj má celkem 1 164 633 obyvatel. Největší počet obyvatel náleží správnímu okresu Brno-město s 378 968 obyvateli, následuje Brno-venkov s 205 312 obyvateli, Hodonín má 156 764. Ostatní okresy mají méně než 150 000 obyvatel. Údaje jsou uspořádané podle počtu obyvatel dle jednotlivých okresů, viz grafy níže. Graf 2 Obyvatelstvo podle okresů 400 000 378 968 350 000 300 000 250 000 205 312 200 000 156 764 150 000 100 000 114 677 113 119 106 678 89 115 50 000 0 Brno-město Brno-venkov Hodonín Břeclav Znojmo Blansko Vyškov Graf 3 Obyvatelstvo podle SO ORP 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 6 strana 132 celkem

Obyvatelstvo podle věkové struktury a okresů Věková struktura obyvatel je členěna prostřednictvím kategorií do 14 let, 15-64 let a více než 65 let 3. Více než desetina (14,4 %) obyvatel náleží věkové kategorii do 14 let, jedná se o 168 031 obyvatel. Více než dvě třetiny obyvatel náleží ekonomicky produktivní věkové kategorii 15 až 64 let, jedná se o 803 165 obyvatel. Necelá pětina obyvatel náleží seniorskému věku 65 a více let. Těchto obyvatel je celkem 195 117. Graf 4 Věková struktura obyvatel Jihomoravského kraje (N=1 164 633) 16,7% 14,4% 0 14 15 64 68,9% 65 a více Věková struktura obyvatel jednotlivých okresů převážně odpovídá věkové struktuře obyvatel Jihomoravského kraje v tom smyslu, že podíl osob mladších věkových kategorií, tedy do 14 let, je nižší než podíl seniorské populace. Vypočítaný index stáří 4 poukazuje na skutečnost, že seniorská složka v populaci převažuje ve všech okresech kraje, neboť index vykazuje vyšší hodnoty než 100. Pouze okres Brno-venkov se nachází na hranici vyváženosti věkově mladší a seniorské složky v populaci okresu, viz grafy níže. Graf 5 Index stáří v okresech Jihomoravského kraje 140 120 100 80 60 40 20 0 135 119 114 108 106 103 100 3 Jedná se o standardní členění v rámci ČSÚ ČR. V Dolním Rakousku je věková struktura do 19 let, 20-64 let a více než 65 let. Komparace pro věkové kategorie je potom možno chápat pouze rámcově, jako tendence v růstu nebo poklesu údajů. Zejména se jedná se o případné indexy stáří. 4 Jedná se o podíl osob ve věku nad 65 let a věkově mladší složky, tedy osob do 14 let. 7 strana 132 celkem

Ve všech okresech je více než dvě třetiny obyvatel v produktivním věku, viz graf níže. Graf 6 Věková struktura v okresech Jihomoravského kraje (%) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 16,9 18,4 14,5 15,3 16,2 15,8 15,2 68,3 67,9 69,4 70,5 70,0 69,3 70,1 14,8 13,7 16,1 14,2 13,7 14,9 14,8 65 a více 15 64 0 14 Komparace věkové struktury obyvatel Komparací údajů věkové struktury obyvatel v roce 2002 s rokem 2011 5 lze zaznamenat pokles populace Jihomoravského kraje ve věkové kategorii do 14 let o 1,0 %. Ve věkové skupině 20 až 64 let lze celkově zaznamenat mírný pokles podílu populace o 1,3 %, v seniorské populaci 65 a více let se jedná o nárůst o 2,3 % od roku 2002. Procentní přírůstky v okresech Jihomoravského kraje obyvatel starších 65 jsou pozitivní, největší přírůstek počtu obyvatel nad 65 let je v okrese Brno-město. Od roku 2002 jde o navýšení o 4,2 %, což s ohledem na demografickou situaci není pozitivní zjištění. Graf 7 Procentní přírůstky obyvatel starších 65 let v okresech Jihomoravského kraje 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 1,3 4,2 0,1 0,9 3,4 2,2 0,9 65 a více 5 Komparace byla prováděna na základě požadavku zadavatele. 8 strana 132 celkem

Pozitivní podílový přírůstek v okresech Jihomoravského kraje ve srovnání roku 2002 s rokem 2011 u ekonomicky produktivní skupiny nebyl zaznamenán v žádném z okresů. Graf 8 Procentní přírůstky obyvatel ve věkové skupině 14-65 let v okresech Jihomoravského kraje 0,0-0,5-1,0-1,5 Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo -0,2-0,4-0,5-0,7-1,2-1,5 15-64 -2,0-2,5-2,4 Procentní přírůstky v okresech Jihomoravského kraje ve srovnání roku 2002 s rokem 2011 u obyvatel do 14 let jsou uvedeny v grafu níže. Pozitivní podílový přírůstek ve srovnání s rokem 2002 nebyl zaznamenán. Graf 9 Procentní přírůstky obyvatel do 14 let v okresech Jihomoravského kraje 0,0 Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo -0,5-1,0 0-14 -1,5-2,0-2,5 Odpovídající číselné údaje, které argumentují výše uvedená zjištění, jsou uvedeny v tabulce níže. 9 strana 132 celkem

0 1 4 5 9 10 14 15 19 20 24 25 29 30 34 35 39 40 44 45 49 50 54 55 59 60 64 65 69 70 74 75 79 80 84 85 89 90 94 95 a více Tabulka 2 Obyvatelstvo 2011 a 2002 podle věku a okresů JMK 2002 2011 0-14 15-64 65 a více 0-14 15-64 65 a více Počet obyvatel 173 408 792 308 163 104 168 031 803 165 195 117 celkem % 15,4 70,2 14,4 14,4 68,9 16,7 Blansko 16,0 69,8 14,2 14,8 68,3 16,9 Brno-město 13,8 70,3 15,8 13,7 67,9 18,4 Brno-venkov 16,1 69,4 14,5 16,1 69,4 14,5 Břeclav 16,0 71,2 12,8 14,2 70,5 15,3 Hodonín 15,9 70,4 13,7 13,7 70,0 16,2 Vyškov 16,0 69,8 14,2 14,9 69,3 15,8 Znojmo 16,7 70,2 13,1 14,8 70,1 15,2 Vývoj věkové struktury obyvatel v letech 2009-2011 Vývoj věkové struktury v letech 2009-2011 je specifický ve snížení počtu obyvatel v roce 2011 oproti předešlým létům v celkovém věkovém rozmezí 10-39 let. V tomto rozmezí je největší snížení počtu obyvatel ve věkové skupině 15-19 let, také ve věkové skupině 30-34 let. Další snížení počtu obyvatel v roce 2011 oproti předešlým létům je zřejmé ve věkové skupině 50-54 let. Tato situace se aktuálně projeví ve snížení počtu obyvatel v produktivním věku (15-64 let). Na druhé straně dochází ke zvýšení počtu obyvatel ve věkové skupině 35-39 let, která vyvažuje úbytek mladších věkových skupin v produktivním věku. Zvyšuje se i počet obyvatel 55-69 let, které je obdobím zahájení seniorského věku. Počet obyvatel v roce 2011 je však vyšší, až do věku 84 let. Po tomto věkovém období se počet obyvatel v analyzovaných třech letech vyrovnává. Graf 10 Vývoj věkové struktury obyvatel v letech 2009-2011 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 2009 2010 2011 20 000 0 10 strana 132 celkem

Tabulka 3 Vývoj věkové struktury obyvatel v letech 2009-2011 2009 2010 2011 Celkem 1 151 708 1 154 654 1 166 313 0 13 109 13 046 12 389 1 4 47 925 49 856 52 909 5 9 49 878 51 562 54 200 10 14 49 100 48 101 48 533 15 19 67 614 63 824 59 605 20 24 75 413 74 212 73 500 25 29 84 994 83 583 82 365 30 34 102 478 99 636 96 386 35 39 91 281 96 263 101 119 40 44 76 567 76 840 78 967 45 49 74 318 75 879 77 633 50 54 77 764 74 768 72 818 55 59 81 386 81 242 81 677 60 64 77 166 79 152 79 095 65 69 60 434 61 829 66 643 70 74 41 406 43 289 45 975 75 79 36 272 35 435 34 989 80 84 26 719 27 392 27 662 85 89 14 290 14 634 15 022 90 94 2 671 3 256 4 058 95 a více 923 855 768 11 strana 132 celkem

0 1-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90-94 95 a více Vývoj věkové struktury obyvatel v SO ORP JMK Vývoj věkové struktury obyvatel v SO ORP v pětiletých věkových kategoriích 6 v zásadě kopíruje vývoj odpovídající údajům za Jihomoravský kraj. Ve všech SO ORP je zřetelný pokles obyvatel ve věkové skupině 10-14 let, nárůst v produktivním věku 35-39 let a předdůchodovém věku 55-59 let. Graf 11 Vývoj věkové struktury obyvatel v SO ORP JMK (1) 40 000 35 000 30 000 25 000 Blansko Boskovice Brno 20 000 15 000 10 000 Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče 5 000 0 6 K dispozici byly údaje ČSÚ roku 2012. 12 strana 132 celkem

0 1-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90-94 95 a více 0 1-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90-94 95 a více Graf 12 Vývoj věkové struktury obyvatel v SO ORP JMK (2) 5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice 500 0 Graf 13 Vývoj věkové struktury obyvatel v SO ORP JMK (3) 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice 13 strana 132 celkem

1.3 Pohyb obyvatel podle SO ORP SO ORP podle obyvatelstva s největší změnou počtu obyvatel V rámci analýzy proběhlo porovnání počtu obyvatel v desetiletém období, konkrétně se jednalo o roky 2002 a 2011. 7 V Jihomoravském kraji pořadí správních obvodů ORP podle počtu obyvatel v SO ORP získané pro rok 2011 a 2002 je uvedeno v tabulce níže. Na prvním místě s největším počtem obyvatel v roce 2002 i v roce 2011 (137 821) je SO ORP Brno, na druhém místě SO ORP Znojmo, pořadí se tedy nezměnila. Na třetím místě v počtu obyvatel ve srovnání s rokem 2002 je správní obvod ORP Šlapanice (s 62 661 obyvateli), který byl v roce 2002 až na sedmém místě. Na čtvrtém místě je správní obvod ORP Hodonín, který byl v roce 2002 na třetím místě v počtu obyvatel. Největší pozitivní změna v procentních údajích se týká správního obvodu Šlapanice (19,5 %), která je následovaná 18,6% změnou ve správním obvodu Kuřim. (V tabulce níže vyznačeno.) Největší negativní změnu týkající se téměř 3% úbytku obyvatel lze zaznamenat v SO ORP Veselí nad Moravou. Tabulka 4 Správní obvody ORP podle obyvatelstva s největší změnou počtu obyvatel SO ORP počet obyvatel pořadí (podle obyvatelstva) rozdíl 2002-2011 2011 2002 2011 2002 celkem v % Blansko 55 566 53 681 7 6 1885 3,5 Boskovice 51 281 50 186 9 9 1095 2,2 Brno 378 965 370 505 1 1 8460 2,3 Břeclav 59 797 58 992 5 4 805 1,4 Bučovice 15 942 15 741 20 20 201 1,3 Hodonín 61 437 62 315 4 3-878 -1,4 Hustopeče 35 405 34 362 11 11 1043 3,0 Ivančice 24 037 23 080 15 14 957 4,1 Kuřim 21 845 18 425 17 19 3420 18,6 Kyjov 55 963 56 348 6 5-385 -0,7 Mikulov 19 651 19 854 19 18-203 -1,0 Moravský Krumlov 22 199 22 317 16 16-118 -0,5 Pohořelice 13 295 12 414 21 21 881 7,1 Rosice 24 671 22 836 14 15 1835 8,0 Slavkov u Brna 21 819 19 974 18 17 1845 9,2 Šlapanice 62 661 52 440 3 7 10221 19,5 Tišnov 29 491 27 192 13 13 2299 8,5 Veselí nad Moravou 39 117 40 297 10 10-1180 -2,9 Vyškov 51 581 50 563 8 8 1018 2,0 Znojmo 91 089 89 964 2 2 1125 1,3 Židlochovice 30 501 27 334 12 12 3167 11,6 Přirozený přírůstek obyvatel Narození a zemřelí podle pohlaví SO ORP Celkově se v Jihomoravském kraji živě narodilo celkem 12 339, z nich bylo 6 345 chlapců a 5 994 dívek. Mrtvě narozených jedinců bylo 46. Nejvíce dětí se narodilo v SO ORP Brno, což odpovídá SO ORP s největším počtem obyvatel. Dalším SO ORP s největším počtem živě narozených dětí je Znojmo. 7 Porovnání bylo provedeno na základě požadavku zadavatele. 14 strana 132 celkem

Brno Znojmo Šlapanice Hodonín Kyjov Břeclav Boskovice Vyškov Blansko Veselí nad Moravou Hustopeče Tišnov Rosice Židlochovice Ivančice Moravský Krumlov Slavkov u Brna Mikulov Kuřim Bučovice Brno Znojmo Šlapanice Blansko Hodonín Břeclav Kyjov Boskovice Vyškov Židlochovice Hustopeče Tišnov Veselí nad Moravou Rosice Kuřim Slavkov u Brna Ivančice Moravský Krumlov Mikulov Bučovice Pohořelice Graf 14 Narození podle pohlaví a správních okresů ORP 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 živě narození celkem živě narození muži živě narozené ženy V Jihomoravském kraji v roce 2011 zemřelo celkem 11 709 jedinců, z nich bylo 5 900 mužů a 5 809 žen. Nejvíce osob zemřelo v SO ORP Znojmo. Pořadí správních obvodů ORP podle počtu zemřelých osob do prvních 4 míst odpovídá pořadí s ohledem na počet obyvatel v uvedených správních obvodech ORP. Následně však dochází k permutacím pořadí správních obvodů. SO ORP Kyjov (z pořadí počtu obyvatel na 7. místě) se přesunuje na 5. místo. SO ORP Břeclav si pořadí zlepšil z 5. pozice v počtu obyvatel na 6. místo s ohledem na nižší počet zemřelých. SO ORP Boskovice se přesunul z pořadí v počtu obyvatel z 9. místa na 7. místo v počtu zemřelých. Další pořadí SO ORP podle počtu zemřelých je uvedeno v grafu níže. Graf 15 Zemřelí podle pohlaví a správních okresů ORP 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 zemřelí celkem zemřelí muži zemřelé ženy 0 15 strana 132 celkem

Přirozený přírůstek a úbytek obyvatel Přirozeným přírůstkem obyvatel je rozdíl mezi osobami narozenými a zemřelými, což je v Jihomoravském kraji celkem 630 osob ve sledovaném období. 8 Největší přírůstek je v SO ORP Brno, jedná se o 440 osob, následuje přírůstek v SO ORP Blansko (129 osob) a další přírůstky, jsou uvedeny v grafu níže. Největší úbytek obyvatel náleží SO ORP Veselí nad Moravou, kde ubylo 80 obyvatel. 500 400 300 200 440 Graf 16 Přirozený přírůstek/úbytek obyvatel podle SO ORP 100 0 129 104 77 75 29 12 8 6 6 3-1 -12-13 -15-17 -19-19 -35-48 -100-80 -200 8 Pokud rozdíl narozených a zemřelých osob je záporný, jedná se o úbytek obyvatel. 16 strana 132 celkem

Celkový přírůstek obyvatel Celkový přírůstek obyvatel v kraji nejen přirozeným způsobem (rozdílem narozených a zemřelých), ale způsobený i stěhováním obyvatel (1 707 osob), je 2 337 osob. Celkový přírůstek obyvatel v SO ORP je uveden v následujícím grafu (odpovídající údaje jsou uvedeny v tabulce níže). V Jihomoravském kraji je migrace obyvatel důležitým zdrojem zvyšování počtu obyvatel. 1 000 800 837 Graf 17 Celkový přírůstek obyvatel 600 400 549 410 287 236 233 197 200 0 144 111 108 98 97 44 36 5-10 -35-55 -131-186 -638-200 -400-600 -800 Graf 18 Struktura celkového přírůstku obyvatel 630 ; 27% 1 707 ; 73% přirozený stěhováním 17 strana 132 celkem

Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek Tabulka 5 Pohyb obyvatel v SO ORP Jihomoravského kraje Kraj celkem 630 9 472 7 765 1 707 2 337 v tom SO ORP: Blansko 129 934 653 281 410 Boskovice -15 663 551 112 97 Brno 440 7 692 8 770-1 078-638 Břeclav 6 570 631-61 -55 Bučovice 8 240 258-18 -10 Hodonín 3 573 611-38 -35 Hustopeče -19 568 451 117 98 Ivančice -17 427 405 22 5 Kuřim 75 605 569 36 111 Kyjov -48 480 563-83 -131 Mikulov -13 314 257 57 44 Moravský Krumlov -35 356 285 71 36 Pohořelice 6 394 256 138 144 Rosice -1 608 374 234 233 Slavkov u Brna 29 520 313 207 236 Šlapanice 104 2 067 1 334 733 837 Tišnov 12 641 366 275 287 Veselí nad Moravou -80 299 405-106 -186 Vyškov -12 863 654 209 197 Znojmo -19 980 853 127 108 Židlochovice 77 1 018 546 472 549 18 strana 132 celkem

Tišnov Brno Veselí nad Hodonín Šlapanice Znojmo Hustopeče Bučovice Vyškov Rosice Slavkov u Brna Kuřim Boskovice Pohořelice Židlochovice Moravský Kyjov Blansko Břeclav Mikulov Brno Znojmo Šlapanice Hodonín Břeclav Kyjov Vyškov Blansko Boskovice Veselí nad Moravou Hustopeče Tišnov Židlochovice Rosice Kuřim Slavkov u Brna Moravský Krumlov Ivančice Mikulov Bučovice Pohořelice Sňatečnost podle SO ORP Pořadí jednotlivých SO OPR v počtu sňatků na prvních pěti místech kopíruje odpovídající počet obyvatel. V počtu obyvatel by na následující šesté pořadí patřil SO ORP Blansko, avšak počet sňatků odpovídá až 8. místu. Nejmenší počet sňatků odpovídá okresu s nejmenším počtem obyvatel, a to SO ORP Pohořelice. Graf 19 Sňatky podle SO ORP 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 Pokud budeme analyzovat počet sňatků přepočítaný na 1 000 obyvatel, potom se pořadí sňatečnosti mění. Největší sňatečnost lze zaznamenat v SO ORP Tišnov, Brno se tak dostává na druhé místo. Následuje SO ORP Veselí nad Moravou, Hodonín a další, jak je uvedeno v grafu níže. Graf 20 Sňatky na 1000 obyvatel 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 19 strana 132 celkem

3.4 Úmrtí obyvatel podle věku, pohlaví a příčiny Zvláštní pozornost je věnována úmrtnosti podle příčin smrti. Jedná se o počet zemřelých na určitou příčinu smrti na 100 000 obyvatel. Vývoj počtu zemřelých podle věku dosahuje svého maxima ve věkové kategorii 80-89 let a je uveden v grafu níže. Graf 21 Vývoj počtu zemřelých podle věku v JMK 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 1 201 2 067 2 630 4 264 20 218 1-14 15-39 40-59 60-69 70-79 80-89 90 a více let 1 266 zemřelí celkem Vývoj počtu zemřelých dle pohlaví se liší zejména u mužů do věku 69 let, kdy počet zemřelých mužů více než dvojnásobně převyšuje počet zemřelých žen. 3000 Graf 22 Vývoj počtu zemřelých podle věku a pohlaví v JMK 2500 2000 1500 1000 500 0 2 558 1621 1377 1385 1 179 683 695 797 323 30 80 285 276 139 15 23 0 14 15 29 30 49 50 59 60 69 70 79 80 89 90 a více Muži Ženy Pokud budeme brát v úvahu nejčastější příčiny úmrtí s ohledem na pohlaví, nejčastější příčina úmrtí žen i mužů je selhání oběhové soustavy (kardiovaskulárního systému). Počet žen zemřelých na toto onemocnění je však vyšší než počet mužů. Počet mužů zemřelých na novotvary je vyšší než počet žen. Další příčiny úmrtí jsou uvedeny v grafech níže. 20 strana 132 celkem

Graf 23 Zemřelí v Jihomoravském kraji (2011) podle nejčastější příčiny a pohlaví Nemoci oběhové soustavy (I00 - I99) 2603 3243 Novotvary (C00 - D48) Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V01 - Y98) Nemoci dýchací soustavy (J00 - J99) Nemoci trávicí soustavy (K00 - K93) 244 448 227 339 198 281 1298 1625 Ženy Muži Nemoci nervové soustavy (G00 - G99) Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (E00 - E90) Nemoci močové a pohlavní soustavy (N00 - N99) 119 101 118 100 58 87 45 57 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 Při sledování počtu zemřelých za poslední tři roky, přesněji v letech 2009 až 2011, lze zaznamenat, že počty zemřelých mužů na novotvary i nemoci oběhové soustavy jsou relativně stabilní, u žen tyto počty dokonce poklesly, ale počet zemřelých mužů i žen na nemoci nervové soustavy se zvýšil téměř dvojnásobně. Nemoci trávící soustavy vykazují snížení počtu úmrtí u mužů, ale zvýšení počtu úmrtí u žen, viz grafy níže. 21 strana 132 celkem

Graf 24 Zemřelí muži v Jihomoravském kraji (2011) podle nejčastější příčiny v letech 2009-2011 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1625 87 1656 Novotvary (C00 - D48) 83 1632 106 Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (E00 - E90) 101 56 48 Nemoci nervové soustavy (G00 - G99) 2603 339 281 57 2557 370 314 89 2587 375 343 78 Nemoci oběhové soustavy (I00 - I99) Nemoci dýchací soustavy (J00 - J99) Nemoci trávicí soustavy (K00 - K93) Nemoci močové a pohlavní soustavy (N00 - N99) 100 448 99 Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde (R00 - R99) 444 74 421 Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V01 - Y98) r. 2011 r. 2010 r.2009 Graf 25 Zemřelé ženy v Jihomoravském kraji (2011) podle nejčastější příčiny v letech 2009-2011 100% 90% 80% 70% 1 298 118 119 3 243 227 244 58 45 198 60% 50% 40% 30% 1 346 112 53 3 295 324 212 92 46 195 r. 2011 r. 2010 r.2009 20% 10% 1 312 108 52 3 448 281 205 62 48 189 0% Novotvary (C00 - D48) Nemoci nervové soustavy (G00 - G99) Nemoci dýchací soustavy (J00 - J99) Nemoci močové a pohlavní soustavy (N00 - N99) Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V01 - Y98) 22 strana 132 celkem

2. Analýza demografické situace obyvatelstva v Kraji Vysočina Území Kraje Vysočina leží na pomezí Čech a Moravy a je tvořeno okresy Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Na severu sousedí s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s Jihočeským krajem a na severozápadě se Středočeským krajem. Na jihu se přibližuje k hranici Rakouska. Sídlem kraje je statutární město Jihlava. 2.1 Struktura správních obvodů obcí s rozšířenou působností Kraje Vysočina Kraj Vysočina má 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, 26 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ) a 891 katastrů. Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v kraji 704. Největší počet obcí náleží ORP Třebíč (93), následuje SO ORP Jihlava (79 obcí), SO ORP Pelhřimov (71 obcí), Velké Meziříčí (57 obcí) a Havlíčkův Brod (56 obcí). Další SO ORP mají méně než 50 obcí. (Podrobné údaje jsou uvedeny v tabulce níže a v příloze tabulce 2). Tabulka 6 Struktura SO ORP Hustota zalidnění Počet obcí Počet části obcí Počet katastrů (obyvatel/km 2 ) Kraj Vysočina - celkem 704 1 402 1 263 76 SO ORP: Třebíč 93 133 131 91 Jihlava 79 145 148 108 Pelhřimov 71 192 160 55 Velké Meziříčí 57 96 90 76 Havlíčkův Brod 56 139 126 82 Žďár nad Sázavou 48 76 65 93 Moravské Budějovice 47 60 61 58 Telč 45 59 55 45 Bystřice n. Pernštejnem 39 91 91 59 Světlá nad Sázavou 32 89 76 69 Chotěboř 31 101 76 68 Nové Město na Moravě 30 59 55 67 Náměšť nad Oslavou 27 32 32 64 Humpolec 25 66 52 76 Pacov 24 64 45 42 Největší hustotu osídlení má statutární město Jihlava, 108 obyvatel na km 2. V SO ORP Žďár nad Sázavou se jedná o 93 obyvatel, v SO ORP Třebíč o 91 obyvatel na km 2. Hustota zalidnění SO ORP je dále uvedena v grafu níže. 23 strana 132 celkem

Graf 26 Hustota zalidnění (obyvatel/km 2 ) podle SO ORP 120 108 100 80 93 91 82 76 76 69 68 67 64 60 59 58 55 45 42 40 20 0 24 strana 132 celkem

2.2 Obyvatelstvo Obyvatelstvo podle okresů a SO ORP Kraj Vysočina má celkem 511 937 obyvatel. Největší počet obyvatel náleží SO ORP Jihlava s 99 345 obyvateli, následuje Třebíč s 75 888 a SO ORP Havlíčkův Brod má 52 107 obyvatel. Ostatní SO ORP kraje mají méně než 50 000 obyvatel, jak je uvedeno v grafu níže. Graf 27 Obyvatelstvo podle SO ORP Jihlava Třebíč Havlíčkův Brod Pelhřimov Žďár nad Sázavou Velké Meziříčí Moravské Budějovice Chotěboř Bystřice n. Pernštejnem Světlá nad Sázavou Nové Město na Moravě Humpolec Náměšť nad Oslavou Telč Pacov 23945 22427 20359 20136 19472 17331 13497 13257 9811 52107 45318 43244 35800 75888 99345 0 10000 20000 30000 40000 50000 60000 70000 80000 90000 100000 Obyvatelstvo podle věkové struktury a okresů Věková struktura obyvatel je členěna prostřednictvím kategorií do 14 let, 15-64 let a více než 65 let. Více než desetina (14,7 %) obyvatel náleží věkové kategorii do 14 let, jedná se o 74 566 obyvatel. Více než dvě třetiny obyvatel náleží ekonomicky produktivní věkové kategorii 15 až 64 let, jedná se o 351 776 obyvatel. Necelá pětina obyvatel náleží seniorskému věku 65 a více let, těchto obyvatel je 84 830, viz graf níže. Graf 28 Věková struktura obyvatel Kraje Vysočina (N=511 937) 16,6 14,7 0-14 15-64 68,7 65 a více 25 strana 132 celkem

Věková struktura obyvatel okresů Věková struktura obyvatel jednotlivých okresů převážně odpovídá věkové struktuře obyvatel Kraje Vysočina v tom smyslu, že podíl osob mladších věkových kategorií, tedy do 14 let je nižší než podíl seniorské populace. Vypočítaný index stáří poukazuje na skutečnost, že seniorská složka v populaci převažuje u všech okresů kraje Vysočina, neboť index vykazuje vyšší hodnoty než 100. Graf 29 Index stáří v okresech Kraje Vysočina 130,0 120,0 110,0 100,0 90,0 117,0 Havlíčkův Brod 106,9 127,8 111,3 107,2 Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Věková struktura obyvatel jednotlivých v okresech Kraje Vysočina je uvedena v grafu níže. Graf 30 Věková struktura obyvatel v okresech Kraje Vysočina 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 17,0 16,0 18,1 16,1 16,3 68,5 69,0 67,8 69,4 68,6 14,5 15,0 14,2 14,5 15,2 Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou 65 a více 15-64 0-14 Komparace věkové struktury obyvatel Komparací údajů věkové struktury obyvatel za celý Kraj Vysočina v roce 2003 9 s rokem 2011 lze zaznamenat pokles populace Kraje Vysočina ve věkové kategorii do 14 let o 1,4 %. Ve věkové skupině 20 až 64 let lze celkově zaznamenat mírný pokles podílu populace o 1,1 %, v seniorské populaci 65 a více let se jedná o nárůst o 2,5 % od roku 2003. Procentní přírůstky obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích v okresech Kraje Vysočina ve srovnání s rokem 2003, jsou uvedeny v grafech níže. 9 Komparace byla požadována zadavatelem, údaje pro rok 2002 k dispozici nebyly. 26 strana 132 celkem

Procentní přírůstky v okresech Kraje Vysočina obyvatel starších 65 jsou pozitivní. Od roku 2003 jde v rámci celého kraje o navýšení o 2,5 %. Největší přírůstek počtu obyvatel nad 65 let je v okrese Žďár nad Sázavou s navýšením o 2,9 %. Graf 31 Procentní přírůstky obyvatel starších 65 let v okresech Kraje Vysočina ve srovnání s rokem 2003 3,0 2,5 2,4 2,1 2,7 2,3 2,9 2,0 1,5 1,0 65 a více 0,5 0,0 Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Ve všech dalších věkových skupinách všech okresů Jihomoravského kraje došlo ve srovnání s rokem 2002 k poklesu počtu osob, jak je uvedeno v grafech níže. Procentní poklesy počtu obyvatel do 14 let v okresech Kraje Vysočina se pohybují v rozmezí od 0,7 % (v okrese Jihlava) až o 2,1 % v okrese Třebíč a jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf 32 Procentní přírůstky obyvatel do 14 let v okresech Kraje Vysočina ve srovnání s rokem 2003 0,0-0,5-1,0-1,5 Havlíčkův Brod -1,0 Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad -0,7 Sázavou -1,3 0-14 -2,0-2,5-2,1-1,9 Procentní poklesy počtu obyvatel ve skupině ekonomicky produktivního obyvatelstva, tj. ve věku 15-64 let, se pohybují v rozmezí 0,3 % - 1,5 %. Relativně nejlepší je situace v okrese Třebíč s poklesem pouze 0,3 %. 27 strana 132 celkem

Graf 33 Procentní přírůstky obyvatel ve věku 15-64 let Kraje Vysočina ve srovnání s rokem 2003 0,0-0,2-0,4 Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad -0,3 Sázavou -0,6-0,8 15-64 -1,0-1,2-1,0-1,4-1,6-1,3-1,5-1,4 Tabulka 7 Obyvatelstvo 2011 a 2003 podle věku a okresů 2003 2011 0-14 15-64 65 a více 0-14 15-64 65 a více Počet obyvatel 82374 356200 71924 75 331 351 776 84 830 celkem % 16,1 69,8 14,1 14,7 68,7 16,6 Havlíčkův Brod 15,5 69,8 14,6 14,5 68,5 17,0 Jihlava 15,7 70,4 13,9 15,0 69,0 16,0 Pelhřimov 15,5 69,1 15,4 14,2 67,8 18,1 Třebíč 16,5 69,7 13,8 14,5 69,4 16,1 Žďár nad Sázavou 17,1 69,6 13,3 15,2 68,6 16,3 28 strana 132 celkem

0 1 4 5 9 10 14 15 19 20 24 25 29 30 34 35 39 40 44 45 49 50 54 55 59 60 64 65 69 70 74 75 79 80 84 85 89 90 94 95 a více Vývoj věkové struktury obyvatel v letech 2009-2011 Vývoj věkové struktury v letech 2009-2011 je specifický ve snížení počtu obyvatel v roce 2011 oproti předešlým létům v celkovém věkovém rozmezí 10-39 let. V tomto rozmezí je největší snížení počtu obyvatel ve věkové skupině 15-19 let, také ve věkové skupině 30-34 let, které je výraznější než v Jihomoravském kraji. Další snížení počtu obyvatel v roce 2011 oproti předešlým létům je zřejmé ve věkové skupině 50-54 let. Tato situace se aktuálně projeví ve snížení počtu obyvatel v produktivním věku (15-64 let). Na druhé straně dochází ke zvýšení počtu obyvatel ve věkové skupině 35-39 let, která vyvažuje úbytek mladších věkových skupin v produktivním věku. Zvyšuje se i počet obyvatel 65-69 let, které je obdobím zahájení seniorského věku. 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 Graf 34 Vývoj věkové struktury obyvatel v Kraji Vysočina 2009 2010 2011 29 strana 132 celkem

Tabulka 8 Vývoj věkové struktury obyvatel Kraje Vysočina v letech 2009-2011 2009 2010 2011 Celkem 514 992 514 569 511 937 0 5 452 5 372 5 062 1 4 21 175 21 523 22 038 5 9 23 441 23 882 24 591 10 14 24 498 23 921 23 640 15 19 32 962 31 144 29 141 20 24 35 352 35 001 34 253 25 29 36 867 36 178 35 222 30 34 42 664 41 067 38 612 35 39 39 884 41 522 42 410 40 44 33 989 33 984 34 375 45 49 34 169 34 678 34 441 50 54 35 490 34 278 33 310 55 59 35 202 35 557 35 470 60 64 33 720 34 604 34 542 65 69 25 494 26 234 28 174 70 74 19 349 19 855 20 425 75 79 16 704 16 526 16 372 80 84 11 462 11 774 11 993 85 89 5 627 5 808 6 048 90 94 1 082 1 266 1 525 95 a více 409 395 293 Vývoj věkové struktury obyvatel v SO ORP Kraje Vysočina Vývoj věkové struktury obyvatel v SO ORP v pětiletých věkových kategoriích 10 v zásadě kopíruje vývoj odpovídající údajům za Kraj Vysočina. Ve všech SO ORP je zřetelný pokles obyvatel ve věkové skupině 10-14 let, nárůst v produktivním věku 35-39 let a předdůchodovém věku 55-59 let, v ORP Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Velké Meziříčí se jedná o mírný nárůst v následující věkové kategorii 60-64 let. 10 K dispozici byly údaje ČSÚ roku 2012. 30 strana 132 celkem

0 1-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90-94 95 a více 0 1-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90-94 95 a více Graf 35 Vývoj věkové struktury obyvatel v SO OPR Kraje Vysočina (1) 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 Bystřice nad Pernštejnem Havlíčkův Brod Humpolec Chotěboř Jihlava Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Graf 36 Vývoj věkové struktury obyvatel v SO OPR Kraje Vysočina (1) 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 Nové Město na Moravě Pacov Pelhřimov Světlá nad Sázavou Telč Třebíč Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou 31 strana 132 celkem

2.3 Pohyb obyvatel podle SO ORP SO ORP podle obyvatelstva s největší změnou počtu obyvatel V rámci analýzy proběhlo porovnání počtu obyvatel v desetiletém období, konkrétně se jednalo o roky 2002 a 2011. 11 V Kraji Vysočina pořadí správních obvodů ORP podle počtu obyvatel v SO ORP získané pro rok 2011 a 2002 je uvedeno v tabulce níže. Na prvním místě s největším počtem obyvatel v roce 2002 i v roce 2011 (99 345) je SO ORP Jihlava, na dalším až dvanáctém místě jsou SO ORP beze změny dle pořadí od roku 2002. Permutace pořadí s ohledem na rok 2002 je až na 13 a 14 místě u SO ORP Náměšť nad Oslavou s SO ORP Telč. Počty obyvatel ve správních obvodech jsou relativně stabilní. Největší pozitivní změna v procentních údajích se týká SO ORP Jihlava (3,1 %), která je následovaná 2,9 % změnou v SO ORP Humpolec. Největší negativní změnu týkající se téměř 3,6 % úbytku obyvatel lze zaznamenat v SO ORP Pacov. Tabulka 9 Správní obvody ORP podle obyvatelstva s největší změnou počtu obyvatel SO ORP počet obyvatel pořadí (podle obyvatelstva) rozdíl 2002-2011 2011 2002 2011 2002 celkem v % Bystřice nad Pernštejnem 20 359 21 004 9 9-645 -3,1 Havlíčkův Brod 52 107 51 440 3 3 667 1,3 Humpolec 17 331 16 840 12 12 491 2,9 Chotěboř 22 427 22 354 8 8 73 0,3 Jihlava 99 345 96 339 1 1 3 006 3,1 Moravské Budějovice 23 945 24 340 7 7-395 -1,6 Náměšť nad Oslavou 13 497 13 576 13 14-79 -0,6 Nové Město na Moravě 19 472 19 515 11 11-43 -0,2 Pacov 9 811 10 175 15 15-364 -3,6 Pelhřimov 45 318 45 574 4 4-256 -0,6 Světlá nad Sázavou 20 136 20 643 10 10-507 -2,5 Telč 13 257 13 729 14 13-472 -3,4 Třebíč 75 888 76 374 2 2-486 -0,6 Velké Meziříčí 35 800 34 868 6 6 932 2,7 Žďár nad Sázavou 43 244 43 831 5 5-587 -1,3 Přirozený přírůstek obyvatel Narození a zemřelí podle pohlaví a SO ORP V Kraji Vysočina se živě narodilo celkem 5 075, z nich bylo 2 627 chlapců a 2 448 dívek. Mrtvě narozených jedinců bylo 11. Nejvíce dětí se narodilo v SO ORP Jihlava a SO ORP Třebíč, což odpovídá SO ORP s největším počtem obyvatel. 11 Porovnání bylo provedeno na základě požadavku zadavatele. 32 strana 132 celkem

Graf 37 Narození podle pohlaví a SO ORP 1 200 1 000 800 600 400 200 0 živě narození celkem živě narození muži živě narození ženy V Kraji Vysočina zemřelo celkem 5 031 jedinců, z nich bylo 2 570 mužů a 2 461 žen. Nejvíce osob zemřelo v SO ORP Jihlava. Další pořadí zemřelých v SO ORP je uvedeno v grafu. Graf 38 Zemřelí podle pohlaví a SO ORP 1 000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 zemřelí celkem zemřelí muži zemřelé ženy 33 strana 132 celkem

Přirozený přírůstek a úbytek obyvatel Přirozeným úbytkem obyvatel v roce 2011 (s ohledem na narozené a zemřelé) je celkem v Kraji Vysočina 44 osob. Největší přírůstek je v SO ORP Jihlava, jedná se o 142 osob, následuje přírůstek v SO ORP Velké Meziříčí (67 osob). Pořadí dalších SO ORP je uvedeno v grafu níže. Největší úbytek obyvatel náleží SO ORP Pacov, kde ubylo 65 obyvatel. Graf 39 Přirozený přírůstek/úbytek obyvatel podle SO ORP 12 200 150 100 50 0-50 -100 Celkový přírůstek obyvatel Celkový přírůstek obyvatel v kraji nejen přirozeným způsobem (rozdílem narozených a zemřelých, což bylo 44 osob), ale způsobený i stěhováním obyvatel (vystěhovalo se 352 osob), je záporný, jedná se o úbytek 308 osob. Celkový přírůstek obyvatel v SO ORP Kraje Vysočina je uveden v následujícím grafu a tabulce. 300 Graf 40 Celkový přírůstek/úbytek obyvatel podle SO ORP 200 100 0-100 -200-300 12 Údaje k dispozici z r. 2011. 34 strana 132 celkem

Tabulka 10 Pohyb obyvatel v okresech a městech Kraje Vysočina Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním Kraj celkem 44 3 197 3 549-352 -308 v tom SO ORP: Bystřice n. Pernštejnem 269 206 241-35 -88 Havlíčkův Brod 119 597 696-99 -85 Humpolec 84 286 178 108 119 Chotěboř 44 258 266-8 9 Jihlava 9 1 004 877 127 269 Moravské Budějovice -12 250 374-124 -175 Náměšť nad Oslavou -19 196 187 9-19 Nové Město na Moravě -63 215 243-28 -12 Pacov -65 134 134 0-65 Pelhřimov -66 499 510-11 -66 Světlá nad Sázavou -71 319 241 78 44 Telč -85 146 197-51 -71 Třebíč -88 606 844-238 -189 Velké Meziříčí -175 335 318 17 84 Žďár nad Sázavou -189 365 462-97 -63 Celkový přírůstek Sňatečnost podle SO ORP Pořadí jednotlivých SO OPR v počtu sňatků na prvních třech místech kopíruje odpovídající počet obyvatel. V počtu obyvatel by na následující čtvrté pořadí patřil SO ORP Pelhřimov, avšak počet sňatků odpovídá až pátému místu. Nejmenší počet sňatků odpovídá okresu s nejmenším počtem obyvatel SO ORP Pacov. Graf 41 Sňatky podle SO ORP 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 35 strana 132 celkem

Pokud budeme analyzovat počet sňatků přepočítaný na 1 000 obyvatel, největší sňatečnost lze zaznamenat v SO ORP Telč, Jihlava se dostává na šesté místo. Následuje SO ORP Velké Meziříčí, Třebíč a další, jak je uvedeno v grafu níže. Graf 42 Sňatky na 1000 obyvatel 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 36 strana 132 celkem

2.4 Úmrtí obyvatel podle věku, pohlaví a příčiny Zvláštní pozornost byla věnována úmrtnosti podle příčin smrti. Jedná se o počet zemřelých na určitou příčinu smrti na 100 000 obyvatel. Vývoj počtu zemřelých podle věku dosahuje svého maxima ve věkové kategorii 80-89 let a je uveden v grafu. 2 000 1 500 1 000 500 0 Graf 43 Vývoj počtu zemřelých podle věku v Kraji Vysočina 530 849 1 272 1 817 9 119 1-14 15-39 40-59 60-69 70-79 80-89 90 a více let 421 zemřelí celkem Vývoj počtu zemřelých dle pohlaví se liší. Počet zemřelých mužů od věkové skupiny 15-29 let až do věkové skupiny 50-59 let více než dvojnásobně převyšuje počet zemřelých žen. Graf 44 Vývoj počtu zemřelých podle věku a pohlaví v Kraji Vysočina 1 200 1 000 1 089 800 600 400 200 0 728 694 547 578 268 302 289 149 40 121 132 12 60 11 11 0 14 15 29 30 49 50 59 60 69 70 79 80 89 90 a více muži ženy Pokud budeme brát v úvahu nejčastější příčiny úmrtí s ohledem na pohlaví, nejčastější příčina úmrtí žen i mužů je selhání oběhové soustavy (kardiovaskulárního systému). Počet žen zemřelých na toto onemocnění je však vyšší než počet mužů. Početl mužů zemřelých na novotvary je vyšší než počet žen. Další příčiny úmrtí jsou uvedeny v grafech níže. 37 strana 132 celkem

Graf 45 Zemřelí v Kraji Vysočina (2011) podle pohlaví, nejčastější příčiny Nemoci oběhové soustavy (I00 - I99) 1143 1 318 Novotvary (C00 - D48) Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (E00 - E90) 198 118 577 715 Nemoci dýchací soustavy (J00 - J99) Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V01 - Y98) Nemoci nervové soustavy (G00 - G99) 164 113 107 90 84 77 muži ženy Nemoci trávicí soustavy (K00 - K93) Nemoci močové a pohlavní soustavy (N00 - N99) Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené 50 69 34 27 22 12 0 200 400 600 800 1 000 1 200 1 400 Graf 36 Zemřelí muži v Kraji Vysočina (2011) podle nejčastější příčiny v letech 2009-2011 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 715 84 748 68 732 72 50 28 12 1 143 164 107 34 22 1 208 178 100 39 23 1 164 221 128 36 33 198 184 168 r. 2011 r. 2010 r.2009 38 strana 132 celkem

Graf 37 Zemřelé ženy v Kraji Vysočina (2011) podle nejčastější příčiny v letech 2009-2011 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 577 118 567 86 558 92 77 21 20 1318 113 69 27 1431 161 64 42 1451 168 69 29 12 90 8 93 15 67 r. 2011 r. 2010 r.2009 39 strana 132 celkem

3. Analýza demografické situace obyvatelstva v Dolním Rakousku Dolní Rakousko je spolková země, která na severozápadě a severu sousedící s Českou republikou, na severovýchodě se Slovenskem. V rámci Rakouska sousedí Dolní Rakousko s Vídní, na západě s Horním Rakouskem, na jihu se Štýrskem, na jihovýchodě s Burgenlandem. Dolní Rakousko má 25 správních okresů a obcí, z nichž se jedná o 4 statutární města Krems a.d. Donau, St. Pölten, Waidhofen a.d. Ybbs a Wr. Neustadt. Od července 1986 je metropolí Dolního Rakouska Sankt Pölten. 3.1 Struktura správních okresů Dolního Rakouska Dolní Rakousko má 573 obcí, z nich je 75 měst a 327 městysů. Dolní Rakousko má 3 866 osad, 3 040 katastrálních obcí a 2 265 sčítacích obvodů. Největší počet po 44 obcích náleží správním okresům Gänserndorf, který z tohoto počtu má 5 měst, 26 městysů. Neunkirchen, který z tohoto počtu má 3 města a 17 městysů. Melk má 40 obcí, z nichž má 4 města a 27 městysů. (Podrobné údaje jsou uvedeny v tabulce níže a v příloze, viz tabulka 3). Tabulka 11 Struktura správních okresů a obcí Dolního Rakouska Obce správní okres celkem města městyse Gänserndorf 44 5 26 Neunkirchen 44 3 17 Melk 40 4 27 St. Pölten (Land) 39 4 22 Mistelbach 36 4 19 Wr. Neustadt (Land) 35 2 19 Amstetten 34 3 18 Baden 30 5 18 Krems (Land) 30 4 20 Hollabrunn 24 6 15 Zwettl 24 3 20 Gmünd 21 5 11 Tulln 21 1 16 Wien-Umgebung 21 5 8 Bruck a.d. Leitha 20 3 10 Horn 20 4 10 Mödling 20 1 12 Korneuburg 19 2 14 Scheibbs 18 2 9 Waidhofen a.d. Thaya 15 3 10 Lilienfeld 14 2 6 Krems a.d. Donau 1 1 - St. Pölten 1 1 - Waidhofen a.d. Ybbs 1 1 - Wr. Neustadt 1 1 - Dolní Rakousko 573 75 327 40 strana 132 celkem

Wr. Neustadt St. Pölten Krems a.d. Donau Mödling Wien-Umgebung Baden Korneuburg Tulln Amstetten Waidhofen a.d. Ybbs Bruck a.d. Leitha St. Pölten (Land) Wr. Neustadt (Land) Melk Gänserndorf Neunkirchen Krems (Land) Mistelbach Hollabrunn Gmünd Waidhofen a.d. Thaya Scheibbs Horn Zwettl Lilienfeld Mistelbach Gänserndorf Hollabrunn Amstetten Zwettl St. Pölten (Land) Melk Horn Korneuburg Tulln Krems (Land) Waidhofen a.d. Thaya Wr. Neustadt (Land) Baden Gmünd Neunkirchen Bruck a.d. Leitha Scheibbs Wien-Umgebung Mödling Lilienfeld St. Pölten Waidhofen a.d. Ybbs Wr. Neustadt Krems a.d. Donau Největší osídlenou plochu mají správní okresy Mistelbach a Gänserndorf, největší hustotu osídlení mají statutární města Wr. Neustadt (674 osob na km 2 ) a St. Pölten (479 osob na km 2 ), viz grafy níže. Graf 38 Osídlená plocha podle správních okresů 1 200,0 1 000,0 800,0 600,0 400,0 200,0 0,0 osídlená plocha Graf 39 Hustota osídlení podle správních okresů 700 600 500 400 300 200 100 0 obyvatel na km2 41 strana 132 celkem

Baden Wien-Umgebung Mödling Amstetten St. Pölten (Land) Gänserndorf Neunkirchen Melk Wr. Neustadt (Land) Korneuburg Mistelbach Tulln Krems (Land) St. Pölten Hollabrunn Zwettl Bruck a.d. Leitha Scheibbs Wr. Neustadt Gmünd Horn Waidhofen a.d. Thaya Lilienfeld Krems a.d. Donau Waidhofen a.d. Ybbs 3.2 Obyvatelstvo Obyvatelstvo podle správních okresů a obcí Dolní Rakousko má celkem 1 611 981 obyvatel. Co se týče počtu obyvatel, jsou uváděny údaje jednak za statutární města, jednak za správní okresy. S ohledem na statutární města, největší počet obyvatel má město St. Pölten (51 956), následují Wr. Neustadt (41 042), Krems a.d. Donau (24 014) a Waidhofen a.d. Ybbs (11 470). Největší počet obyvatel náleží správnímu okresu Baden s 137 821 obyvateli, následuje Wien-Umgebung s 114 271 obyvateli, Mödling má 113 661 a Amstetten 112 278 obyvatel. Nad 90 000 obyvatel mají ještě správní okresy St. Pölten (Land) s 96 505 a Gänserndorf s 95 514 obyvateli. Ostatní správní okresy mají méně než 90 000 obyvatel. Graf 40 Obyvatelstvo 2011 podle statutárních měst 60 000 51 956 50 000 41 042 40 000 30 000 24 014 20 000 11 470 10 000 0 St. Pölten Wr. Neustadt Krems a.d. Donau Waidhofen a.d. Ybbs Graf 41 Obyvatelstvo 2011 podle správních okresů a obcí 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 42 strana 132 celkem

Obyvatelstvo podle věkové struktury a správních okresů Věková struktura obyvatel je členěna prostřednictvím kategorií do 19 let, 20-64 let a více než 65 let. Více než pětina obyvatel náleží věkové kategorii do 19 let, jedná se o 336 452 obyvatel. Necelé dvě třetiny obyvatel náleží ekonomicky produktivní věkové kategorii 20 až 64 let, jedná se o 974 234 obyvatel. Necelá pětina obyvatel náleží seniorskému věku 65 a více let. Těchto obyvatel je 301 295, viz graf níže. Graf 42 Věková struktura obyvatel Dolního Rakouska (N=1 611 981) 18,7% 60,4% 20,9% do 19 let 20 až 64 let 65 a více let Věková struktura obyvatel jednotlivých správních okresů a obcí převážně odpovídá věkové struktuře obyvatel Dolního Rakouska v tom smyslu, že podíl osob mladších věkových kategorií, tedy do 19 let je vyšší (20,9 %) než podíl seniorské populace (18,7 %). Tato situace však neplatí pro správní okresy Gmünd, Waidhofen a.d. Thaya, Horn, Lilienfeld Hollabrunn a Neunkirchen, rovněž ani pro statutární město Krems a.d. Donau, v nichž počet seniorské populace je vyšší než počet osob ve věkové skupině do 19 let. Pokud použijeme výpočet indexu stáří tak, že za věkově mladší složku budeme brát osoby do 19 let, potom seniorská složka v populaci bude převažovat u těch správních obcí a měst, které budou vykazovat index vyšší než 100. Ve statutárních městech, kromě města Krems a.d. Donau, je situace pozitivní, neboť zde, ve srovnání se seniorskou populací, převažuje obyvatelstvo mladších věkových kategorií, jak je uvedeno prostřednictvím indexů stáří v grafu níže. Index stáří ve správních okresech i statutárních městech Dolního Rakouska je uveden v grafu a tabulce níže. U pouze šesti správních okresů Dolního Rakouska a v jednom statutárním městě převažuje seniorská populace nad mladšími věkovými skupinami obyvatel. Pokud bereme v úvahu všech 25 správních okresů a obcí, potom se jedná pouze o zhruba čtvrtinu z těchto správních okresů a obcí (28%). 43 strana 132 celkem

Graf 43 Index stáří ve správních okresech Dolního Rakouska Amstetten Baden Bruck a.d. Leitha Gänserndorf Gmünd Hollabrunn Horn Korneuburg Krems (Land) Krems a.d. Donau Lilienfeld Melk Mistelbach Mödling Neunkirchen Scheibbs St. Pölten St. Pölten (Land) Tulln Waidhofen a.d. Thaya Waidhofen a.d. Ybbs Wien-Umgebung Wr. Neustadt Wr. Neustadt (Land) Zwettl 0 20 40 60 80 100 120 140 Tabulka 12 Index stáří ve správních okresech Dolního Rakouska Správní okres Index stáří Správní okres Index stáří Gmünd 121,5 Waidhofen a.d. Ybbs 89,0 Krems a.d. Donau 115,0 Wien-Umgebung 88,0 Waidhofen a.d. Thaya 110,1 Wr. Neustadt (Land) 87,2 Horn 107,4 Gänserndorf 86,3 Lilienfeld 105,6 Korneuburg 84,8 Hollabrunn 102,8 Baden 84,6 Neunkirchen 101,1 Tulln 82,6 St. Pölten 97,1 St. Pölten (Land) 82,0 Mistelbach 95,7 Wr. Neustadt 81,7 Mödling 95,6 Melk 80,2 Zwettl 95,3 Scheibbs 77,0 Bruck a.d. Leitha 93,3 Amstetten 72,5 Krems (Land) 92,2 Věková struktura obyvatel statutárních měst (která je uvedena v samostatném grafu) a jednotlivých správních okresů Dolního Rakouska je uvedena v grafech a tabulce níže. 44 strana 132 celkem

Amstetten Baden Bruck a.d. Leitha Gänserndorf Gmünd Hollabrunn Horn Korneuburg Krems (Land) Lilienfeld Melk Mistelbach Mödling Neunkirchen St. Pölten (Land) Scheibbs Tulln Waidhofen a.d. Thaya Wr. Neustadt (Land) Wien-Umgebung Zwettl Graf 44 Věková struktura obyvatel statutárních měst (%) 100% 80% 60% 40% 20% 0% 20,6 19,3 20,1 17,1 61,5 60,7 57,3 61,9 17,9 19,9 22,6 21,0 Krems a.d. Donau St. Pölten Waidhofen a.d. Ybbs Wr. Neustadt 65+ 20 až 64 do 19 Graf 45 Věková struktura obyvatel ve správních okresech Dolního Rakouska 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 65+ 20 až 64 do 19 45 strana 132 celkem

Tabulka 13 Podílové vyjádření věkové struktury obyvatel ve správních okresech Dolního Rakouska Věková struktura obyvatel správní okres do 19 20 až 64 65+ Krems a.d. Donau 17,9 61,5 20,6 St. Pölten 19,9 60,7 19,3 Waidhofen a.d. Ybbs 22,6 57,3 20,1 Wr. Neustadt 21,0 61,9 17,1 Amstetten 22,9 60,5 16,6 Baden 21,0 61,1 17,8 Bruck a.d. Leitha 20,0 61,4 18,6 Gänserndorf 20,8 61,2 18,0 Gmünd 18,8 58,3 22,9 Hollabrunn 19,4 60,7 19,9 Horn 19,8 58,9 21,3 Korneuburg 20,9 61,5 17,7 Krems (Land) 20,6 60,3 19,0 Lilienfeld 20,4 58,2 21,5 Melk 22,0 60,4 17,6 Mistelbach 19,9 61,1 19,0 Mödling 20,6 59,7 19,7 Neunkirchen 20,1 59,6 20,3 St. Pölten (Land) 21,7 60,6 17,8 Scheibbs 23,0 59,3 17,7 Tulln 21,1 61,5 17,4 Waidhofen a.d. Thaya 19,7 58,6 21,7 Wr. Neustadt (Land) 21,1 60,5 18,4 Wien-Umgebung 21,1 60,4 18,6 Zwettl 20,9 59,2 19,9 Komparace věkové struktury obyvatel Komparací údajů věkové struktury obyvatel v roce 2002 s rokem 2011 13 lze zaznamenat nárůst populace Dolního Rakouska o 4,4 %, což celkově je pozitivní. Ve věkové kategorii do 19 let však nastal pokles obyvatel o 5 %. Ve věkové skupině 20 až 64 let lze celkově zaznamenat mírný nárůst podílu populace, ale v seniorské populaci 65 a více let se jedná o velké zvýšení počtu obyvatel ve srovnání s rokem 2002, a to o 20,4 % nárůst. Změna věkové struktury populace ve správních okresech Dolního Rakouska odpovídá celosvětovému trendu stárnutí populace, která je zřetelná prostřednictvím znázornění procentních přírůstků ve srovnání s rokem 2002. Podíly jsou uvedeny pro populaci obyvatel starších 65 let v grafu níže. Přírůstky ve všech správních obvodech jsou pozitivní, nicméně tato situace dokumentuje nárůst seniorské populace ve všech správních okresech a obcích Dolního Rakouska. 13 Komparace byla požadována zadavatelem 46 strana 132 celkem

Krems a.d. Donau St. Pölten Waidhofen a.d. Ybbs Wr. Neustadt Amstetten Baden Bruck a.d. Leitha Gänserndorf Gmünd Hollabrunn Horn Korneuburg Krems (Land) Lilienfeld Melk Mistelbach Mödling Neunkirchen St. Pölten (Land) Scheibbs Tulln Waidhofen a.d. Thaya Wr. Neustadt (Land) Wien-Umgebung Zwettl Krems a.d. Donau St. Pölten Waidhofen a.d. Ybbs Wr. Neustadt Amstetten Baden Bruck a.d. Leitha Gänserndorf Gmünd Hollabrunn Horn Korneuburg Krems (Land) Lilienfeld Melk Mistelbach Mödling Neunkirchen St. Pölten (Land) Scheibbs Tulln Waidhofen a.d. Thaya Wr. Neustadt (Land) Wien-Umgebung Zwettl Graf 46 Procentní přírůstky obyvatel starších 65 let ve správních okresech Dolního Rakouska ve srovnání s rokem 2002 40 35 30 25 20 15 10 5 0 65+ Procentní přírůstky v lokalitách u obyvatel do 19 let jsou uvedeny v grafu níže. Pozitivní podílový přírůstek ve srovnání s rokem 2002 je pouze ve statutárních městech St. Pölten a Wr. Neustadt, dále ve správních obvodech Baden, Korneuburg, Mödling a Wien-Umgebung. Graf 47 Procentní přírůstky obyvatel do 19 let ve správních okresech Dolního Rakouska ve srovnání s rokem 2002 10 5 0-5 do 19-10 -15-20 47 strana 132 celkem

Tabulka 14 Obyvatelstvo 2011 a 2002 podle věku a obcí obyvatelstvo 2011 změna oproti 2002 v % správní okres / obec celkem do 19 20 až 64 65+ celkem Dolní Rakousko 1 611 981 336 452 974 234 301 295 4,4-5,0 3,6 20,4 Krems a.d. Donau 24 014 4 299 14 770 4 945 2,8-6,6 1,4 18,3 St. Pölten 51 956 10 349 31 562 10 045 6,0 4,3 3,7 16,2 Waidhofen a.d. Ybbs 11 470 2 589 6 576 2 305-1,7-10,7-0,7 7,6 Wr. Neustadt 41 042 8 605 25 403 7 034 8,6 8,0 6,3 18,4 Amstetten 112 278 25 685 67 966 18 627 2,6-9,5 4,6 15,9 Baden 137 821 29 009 84 277 24 535 8,9 1,6 6,8 28,4 Bruck a.d. Leitha 42 842 8 563 26 290 7 989 6,8-0,5 6,2 18,1 Gänserndorf 95 514 19 864 58 501 17 149 8,3-1,0 7,5 25,1 Gmünd 37 939 7 135 22 133 8 671-5,0-17,2-5,3 9,5 Hollabrunn 50 426 9 778 30 599 10 049 1,1-10,3 2,7 9,5 Horn 31 472 6 243 18 523 6 706-2,4-14,8-1,3 9,1 Korneuburg 74 898 15 620 46 033 13 245 9,9 2,4 7,9 29,7 Krems (Land) 55 622 11 479 33 554 10 589 2,5-8,1 2,0 19,0 Lilienfeld 26 555 5 406 15 442 5 707-1,5-11,7-2,3 13,2 Melk 76 463 16 817 46 167 13 479 1,2-11,3 4,0 10,6 Mistelbach 74 048 14 724 45 231 14 093 2,2-11,4 4,4 12,5 Mödling 113 661 23 421 67 849 22 391 6,4 4,0-0,6 39,7 Neunkirchen 85 667 17 228 51 021 17 418-0,1-9,2-1,0 13,9 St. Pölten (Land) 96 505 20 911 58 441 17 153 3,4-8,6 3,9 20,8 Scheibbs 41 156 9 466 24 399 7 291 0,1-12,3 1,8 14,4 Tulln 70 552 14 874 43 385 12 293 9,0-0,6 8,0 28,2 Waidhofen a.d. Thaya 26 917 5 301 15 778 5 838-4,3-16,8-2,8 5,5 Wr. Neustadt (Land) 75 098 15 836 45 449 13 813 4,5-5,0 2,9 24,9 Wien-Umgebung 114 271 24 098 68 964 21 209 12,2 8,5 7,4 37,2 Zwettl 43 794 9 152 25 921 8 721-3,6-19,3-0,2 7,3 do 19 20 až 64 65+ 48 strana 132 celkem

Vývoj věkové struktury obyvatel ve správních okresech/obcích Vývoj věkové struktury obyvatel ve správních okresech Dolního Rakouska uvedený v pětiletých věkových kategoriích v zásadě kopíruje vývoj odpovídající údajům za celé Dolní Rakousko 14. Pouze ve správním obvodu Baden je, oproti jiným okresům, zvýšený nárůst obyvatel ve věku 60-64 let. Ve správních okresech Mödling a Wien-Umgebung lze zaznamenat zvýšený nárůst obyvatel ve věku ve věku 65-69 let, jak je uvedeno v grafech níže. 14 000 Graf 48 Vývoj věkové struktury obyvatel ve správních obvodech/obcích Dolního Rakouska (1) 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 Krems a.d. Donau St. Pölten Waidhofen a.d. Ybbs Wr. Neustadt Amstetten Baden Bruck a.d. Leitha Gänserndorf 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 Graf 49 Vývoj věkové struktury obyvatel ve správních obvodech/obcích Dolního Rakouska (2) Gmünd Hollabrunn Horn Korneuburg Krems (Land) Lilienfeld Melk 14 Údaje z roku 2011. 49 strana 132 celkem

Graf 50 Vývoj věkové struktury obyvatel ve správních obvodech/obcích Dolního Rakouska (3) 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 Mödling Neunkirchen St. Pölten (Land) Scheibbs Tulln Waidhofen a.d. Thaya Wr. Neustadt (Land) Wien-Umgebung Zwettl 50 strana 132 celkem

3.3 Pohyb obyvatel podle správních okresů a obcí Správní okresy/obce podle obyvatelstva s největší změnou počtu V rámci analýzy proběhlo porovnání počtu obyvatel v desetiletém období, konkrétně se jednalo o roky 2002 a 2011. 15 V Dolním Rakousku pořadí v počtu obyvatel ve správních okresech získané pro rok 2011 a 2002 je uvedené v tabulce níže. Na prvním místě s největším počtem obyvatel v roce 2002 i v roce 2010 (137 821) je Baden, pořadí se tedy nezměnilo. Avšak na druhém místě v počtu obyvatel ve srovnání s rokem 2002 je správní okres Wien-Umgebung (s 114 271 obyvateli). Třetí pořadí se nezměnilo, náleží správnímu okresu Mödling. Největší pozitivní změna v procentních údajích se týká správního okresu Wien-Umgebung (12,2 %), která je následovaná 8,9% změnou ve správním okrese Baden. Největší negativní změnu týkající se 5 % úbytku obyvatel lze zaznamenat ve správním okrese Gmünd. Tabulka 15 Správní okresy/obce podle obyvatelstva s největší změnou počtu pořadí (podle počet obyvatel rozdíl 2002-2011 obyvatelstva) správní okres 2011 2002 2011 2002 celkem v % Krems a.d. Donau 24 014 23 353 24 24 661 2,8 St. Pölten 51 956 49 009 14 15 2 947 6,0 Waidhofen a.d. Ybbs 11 470 11 664 25 25-194 -1,7 Wr. Neustadt 41 042 37 804 19 20 3 238 8,6 Amstetten 112 278 109 399 4 2 2 879 2,6 Baden 137 821 126 556 1 1 11 265 8,9 Bruck a.d. Leitha 42 842 40 121 17 18 2 721 6,8 Gänserndorf 95 514 88 190 6 6 7 324 8,3 Gmünd 37 939 39 916 20 19-1 977-5,0 Hollabrunn 50 426 49 877 15 14 549 1,1 Horn 31 472 32 244 21 21-772 -2,4 Korneuburg 74 898 68 135 10 11 6 763 9,9 Krems (Land) 55 622 54 291 13 13 1 331 2,5 Lilienfeld 26 555 26 963 23 23-408 -1,5 Melk 76 463 75 541 8 8 922 1,2 Mistelbach 74 048 72 483 11 9 1 565 2,2 Mödling 113 661 106 816 3 3 6 845 6,4 Neunkirchen 85 667 85 774 7 7-107 -0,1 St. Pölten (Land) 96 505 93 333 5 5 3 172 3,4 Scheibbs 41 156 41 135 18 17 21 0,1 Tulln 70 552 64 736 12 12 5 816 9,0 Waidhofen a.d. Thaya 26 917 28 133 22 22-1 216-4,3 Wr. Neustadt (Land) 75 098 71 891 9 10 3 207 4,5 Wien-Umgebung 114 271 101 855 2 4 12 416 12,2 Zwettl 43 794 45 448 16 16-1 654-3,6 15 Porovnání bylo provedeno na základě požadavku zadavatele. 51 strana 132 celkem

Baden Amstetten Wien-Umgebung Mödling St. Pölten (Land) Gänserndorf Neunkirchen Melk Korneuburg Wr. Neustadt (Land) Mistelbach Tulln St. Pölten Krems (Land) Scheibbs Wr. Neustadt Bruck a.d. Leitha Hollabrunn Zwettl Gmünd Lilienfeld Horn Krems a.d. Donau Waidhofen a.d. Thaya Waidhofen a.d. Ybbs Přirozený přírůstek obyvatel Narození a zemřelí podle pohlaví a správních okresů V Dolním Rakousku se v roce 2010 živě narodilo celkem 14 004 jedinců, z nich bylo 7 250 chlapců a 6 754 dívek. Mrtvě narozených jedinců bylo 48. Nejvíce dětí se narodilo ve správním okrese Baden, což odpovídá tomuto okresu i s největším počtem obyvatel. Dalším správním okresem s největším počtem živě narozených dětí je Amstetten, který v počtu obyvatel byl až na čtvrtém místě. Graf 51 Živě narození podle pohlaví a správních okresů 1 400 1 200 1 000 800 600 400 živě narození celkem živě narození muži živě narozené ženy 200 0 V Dolním Rakousku v roce 2010 zemřelo celkem 15 796 jedinců, z nich bylo 7 589 mužů a 8 207 žen. Nejvíce osob zemřelo ve správním okrese Gänserndorf a Waidhofen a.d. Thaya. Další pořadí správních okresů je uvedeno v následujícím grafu. 52 strana 132 celkem

Amstetten Scheibbs Wr. Neustadt Korneuburg Wr. Neustadt (Land) Tulln St. Pölten Waidhofen a.d. Ybbs Lilienfeld Krems (Land) Melk St. Pölten (Land) Mödling Gänserndorf Wien-Umgebung Bruck a.d. Leitha Krems a.d. Donau Horn Waidhofen a.d. Thaya Zwettl Baden Hollabrunn Gmünd Mistelbach Neunkirchen Gänserndorf Waidhofen a.d. Thaya Bruck a.d. Leitha Hollabrunn St. Pölten (Land) Zwettl Melk Wr. Neustadt Scheibbs Tulln Krems a.d. Donau Lilienfeld Wr. Neustadt (Land) St. Pölten Amstetten Waidhofen a.d. Ybbs Neunkirchen Korneuburg Mödling Gmünd Mistelbach Baden Horn Krems (Land) Wien-Umgebung Graf 52 Zemřelí podle pohlaví a správních okresů 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 zemřelí celkem zemřelí muži zemřelé ženy 0 Přirozeným úbytkem obyvatel, s ohledem na narozené a zemřelé, je celkem v Dolním Rakousku 1 792 osob. Největší přírůstek je ve správním okrese Amstetten, jedná se o 240 osob, následuje přírůstek ve správních okresech Scheibbs (30 osob), Wr. Neustadt (21 osob) a Korneuburg (4 osoby). V ostatních správních okresech došlo k úbytku osob, viz graf níže. Největší úbytek obyvatel náleží správnímu okresu Neunkirchen. 16 Graf 53 Přirozený přírůstek/úbytek obyvatel podle správních okresů 300 200 100 0-100 přírůstek/ úbytek obyvatel -200-300 -400 16 Data za pohyb obyvatel způsobený stěhováním nebyla k dispozici. 53 strana 132 celkem

Baden Wien-Umgebung Mödling Amstetten St. Pölten (Land) Gänserndorf Neunkirchen Wr. Neustadt (Land) Tulln Korneuburg Mistelbach Melk Krems (Land) St. Pölten Hollabrunn Wr. Neustadt Scheibbs Zwettl Bruck a.d. Leitha Horn Gmünd Lilienfeld Krems a.d. Donau Waidhofen a.d. Thaya Waidhofen a.d. Ybbs Sňatečnost podle správních okresů Pořadí jednotlivých správních okresů v počtu sňatků na prvních osmi místech kopíruje odpovídající počet obyvatel. V počtu obyvatel by na následující deváté pořadí patřil správní okres Melk, avšak počet sňatků v roce 2010 odpovídá až 12 místu. Nejmenší počet sňatků odpovídá okresu s nejmenším počtem obyvatel, a to správnímu okresu Waidhofen a.d. Ybbs. Graf 54 Sňatky v roce 2010 podle správních okresů 700 600 500 400 300 200 100 0 Pokud bereme v úvahu počet sňatků přepočítaný na 1 000 obyvatel, největší sňatečnost lze zaznamenat ve správním okrese Gmünd s téměř 5 sňatky na 1000 obyvatel, následují správní okresy Bruck a.d. Leitha a další, jak je uvedeno v grafu níže. Správní okres Baden se tak ve sňatečnosti na 1 000 obyvatel posouvá až na 15 pořadí. Graf 55 Sňatky na 1000 obyvatel v roce 2010 podle správních okresů 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 54 strana 132 celkem

3.4 Úmrtí obyvatel podle věku, pohlaví a příčiny Vývoj počtu zemřelých podle věku dosahuje svého maxima v poslední evidované věkové skupině 85 a více let a je uveden v grafu níže. Graf 56 Vývoj počtu zemřelých podle věku v Dolním Rakousku 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 0-1 1-5 5-15 15-25 25-35 35-45 45-55 55-65 65-75 75-85 85 a víc zemřelí celkem Vývoj počtu zemřelých dle pohlaví se liší. Počet zemřelých mužů od věkové skupiny 15-25 let až do věkové skupiny 65-75 let více než dvojnásobně převyšuje počet zemřelých žen. Graf 57 Vývoj počtu zemřelých podle věku a pohlaví v Dolním Rakousku 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 3946 2766 1853 2319 1105 1828 565 963 8 4 7 110 109 167 418 236 4 1 4 19 26 68 0-1 1-5 5-15 15-25 25-35 35-45 45-55 55-65 65-75 75-85 85 a víc Muži Ženy Zvláštní pozornost byla věnována úmrtnosti podle příčin smrti. Jedná se o počet zemřelých na určitou příčinu smrti na 100 000 obyvatel. Pokud budeme brát v úvahu 10 nejčastějších příčin úmrtí, nejčastější příčina úmrtí žen i mužů je selhání kardiovaskulárního systému osob. Počet žen zemřelých na kardiovaskulární onemocnění je však vyšší než počet podíl mužů. Další příčiny úmrtí jsou uvedeny v následujícím grafu. 55 strana 132 celkem

Graf 58 Nejčastějších příčiny úmrtí Kardiovaskulární onemocnění (100-199) 2832 3815 Novotvary (C00-D48) 1963 2288 Úrazy a otravy (V01-Y89) Onemocnění dýchacích orgánů (J00-J99) Onemocnění výživy a metabolismu (E00-E90) Onemocnění trávicí soustavy (K00-K93) Onemocnění nervového systému a smyslových orgánů (G00-H95) Symptomy a špatně popsané afekce (R00-R99) Onemocnění urogenitálního systému (N00-N99) 307 548 444 476 537 444 276 345 329 192 193 146 140 106 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 Ženy Muži 56 strana 132 celkem

4. Komparace vybraných demografických údajů Jihomoravského kraje, Kraje Vysočina a Dolního Rakouska 4.1 Počet obcí Nejvíce obcí má Kraj Vysočina (704), následuje Jihomoravský kraj (673) a Dolní Rakousko (573), viz následující graf. Pokud porovnáváme hustotu zalidnění (počet obyvatel na km 2 ), největší hustota zalidnění náleží Jihomoravskému kraji (160), následuje Dolní Rakousko (134) a Kraj Vysočina (76). Graf 59 Počet obcí 800 600 400 200 0 JMK Vysočina Dolní Rakousko 4.2 Počet obyvatel Nejvíce obyvatel má Dolní Rakousko (1 611 981), v počtu obyvatel následuje Jihomoravský kraj (1 164 633) a Kraj Vysočina (511 937). Graf 60 Počet obyvatel 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 JMK Vysočina Dolní Rakousko 57 strana 132 celkem

4.3 Věková struktura ve vybraných regionech Standardní statistické údaje věkové struktury pro regiony v ČR jsou uváděny v kategoriích do 14 let, 15-64 let a starší než 65 let. V Dolním Rakousku je věková struktura obyvatel členěna prostřednictvím kategorií do 19 let, 20-64 let a více než 65 let. Věková hranice pro první kategorii, tedy děti a mládež, je posunuta do 19 let, což neumožňuje běžné porovnání věkové struktury mezi zeměmi, ani porovnání některých statistických charakteristik např. indexů stáří. S ohledem na proveditelnost komparace byla zdrojová data přepočítaná do věkové struktury do 19 let a 20-64 let pro regiony Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina 17. Porovnání je uvedeno v následujícím grafu. Největší celkový podíl obyvatel do 19 let má Dolní Rakousko, následuje Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina. Největší podíl náležející produktivní populaci 20-64 let má Kraj Vysočina, následují Jihomoravský kraj a Dolní Rakousko. Největší podíl věkové skupiny obyvatel starších 65 let má Dolní Rakousko, Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina. Graf 61 Věková struktura (v %) 80,0 70,0 60,0 50,0 60,4 63,8 Dolní Rakousko 40,0 Vysočina 30,0 20,0 20,9 19,5 18,7 16,7 JMK 10,0 0,0 do 19 20 až 64 65+ Pokud pro porovnání údajů použijeme index stáří s přepočítanými údaji s věkovou kategorií do 19 let, potom ve všech regionech celkově převažuje mladší část populace do 19 let. Nejlepší situace je v Jihomoravském kraji, kde index stáří po přepočítání je 85,7. Následuje Dolní Rakousko s indexem stáří 89,6 a Kraj Vysočina s indexem 90,0, jak je uvedeno v grafu níže. 17 Zdrojové údaje pro rok 2011, ČSÚ. 58 strana 132 celkem

Graf 62 Index stáří 90,0 89,0 88,0 87,0 86,0 85,0 84,0 83,0 90,0 89,6 85,7 přepočítaný index stáří Dolní Rakousko Vysočina JMK 4.4 Natalita, mortalita, očekávaná délka života Natalita, mortalita, očekávaná délka života v Českých zemích Natalita, mortalita 18 a očekávaná délka života podle odpovídajících let narození byla sledována v rozmezí let 1966 a 2010. 19 Od roku 1966 do roku 1974 natalita v Českých zemích průběžně rostla, kdy dosáhla maxima. Od tohoto roku do roku 1996 klesala, kdy přibližně 5 let stagnovala. Mírný růst započal do roku 2008, v němž došlo opět k mírnému poklesu, ne však příliš dramatickému. Mortalita má od roku 1983 mírně klesající tendenci a v posledních pěti letech je na stabilní úrovni. 18 Natalita (porodnost, obecná míra porodnosti) vyjadřuje, kolik dětí se narodí v příslušném roce na 1 000 obyvatel středního stavu. Mortalita (obecná míra úmrtnosti) udává počet zemřelých osob v kalendářním roce připadající na 1 000 obyvatel středního stavu. Očekávaná délka života vyjadřuje, kolika let by se člověk určitého věku dožil, pokud by úroveň a struktura úmrtnosti zůstala stejná jako v daném roce. Ukazatel je používán ve formě naděje dožití při narození a vyjadřuje průměrnou délku života osoby právě narozené za předpokladu setrvání úmrtnostních poměrů platných v roce, ve kterém se osoba narodila a pro který je konstruována úmrtnostní tabulka. 19 Odpovídající tabulka 4 je uvedena v příloze. Údaje týkající se Jihomoravského kraje ani Kraje Vysočina k dispozici nejsou, proto jsou použity údaje za České země. 59 strana 132 celkem

1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 Graf 63 Vývoj natality a mortality v Českých zemích 25,0 20,0 15,0 10,0 natalita mortalita 5,0 0,0 Očekávaná délka života je celkově mírně rostoucí a je zásadně uváděna zvlášť za muže a za ženy. U žen je očekáván vyšší věk než u mužů. Očekávaná délka života při narození mužů v roce 2010 je průměrně 74,4 let, u žen průměrně 80,6 let (za předpokladu setrvání úmrtnostních poměrů platných v roce, ve kterém se osoba narodila a pro který je konstruována úmrtnostní tabulka). Mortalita, neboli počet zemřelých osob např. v kalendářním roce 2010 připadající na 1 000 obyvatel středního stavu je 10,2. Graf 64 Očekávaná délka života 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 očekávaná délka života při narození mužů očekávaná délka života při narození žen 60 strana 132 celkem

1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 Natalita, mortalita, očekávaná délka života v Dolním Rakousku Natalita, mortalita a očekávaná délka života podle odpovídajících let narození byla sledována v rozmezí let 1966 a 2010. 20 Od roku 1966 do roku 2009 natalita v Dolním Rakousku s mírnými výkyvy průběžně klesala, v roce 2010 došlo k mírnému zvýšení o dvě desetiny. Mortalita má celkově klesající průběh s mírnými vzestupy a poklesy ve sledovaném období. 20,0 15,0 Graf 65 Vývoj natality a mortality v Dolním Rakousku 10,0 5,0 natalita mortalita 0,0 Očekávaná délka života je celkově rostoucí a je uváděna zvlášť za muže a za ženy. U žen je očekáván vyšší věk než u mužů. 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Graf 66 Očekávaná délka života očekávaná délka života při narození mužů očekávaná délka života při narození žen 20 Údaje jsou uvedeny v tabulce 5 v příloze. 61 strana 132 celkem

1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 Očekávaná délka života při narození mužů v roce 2010 je průměrně 77,6 let, u žen průměrně 83,0 let (za předpokladu setrvání úmrtnostních poměrů platných v roce, ve kterém se osoba narodila a pro který je konstruována úmrtnostní tabulka). Mortalita, neboli počet zemřelých osob např. v kalendářním roce 2010 připadající na 1 000 obyvatel středního stavu je 9,8. Komparace natality a mortality Porovnání natality, mortality a očekávané délky života jako procesů od roku 1966 do roku 2010 v Českých zemích a Dolním Rakousku je vyjádřeno ve společném grafu. Je zřejmé, že všechny uvedené procesy jsou spojeny se sociální politikou a celkovou kondicí společnosti, kterou by bylo možno vysledovat v situaci nárůstu či poklesu uvedených procesů. S procesy natality bude spojena sociální politika dané země zejména v obdobích vykazujících extrémy křivek (nárůst či výrazný pokles). Procesy odpovídající mortalitě budou spojeny s celkovou úrovní zdravotní situace obyvatel v obou zemích. V ČR je v poledních letech natalita vyšší než v Dolním Rakousku, mortalita v ČR je něco málo vyšší než v Dolním Rakousku. Očekávaná délka života při narození mužů i žen je v Dolním Rakousku vyšší než v Českých zemích. 25,0 Graf 67 Natalita a mortalita v Českých zemích a Dolním Rakousku 20,0 15,0 10,0 natalita ČR natalita DR mortalita ČR mortalita DR 5,0 0,0 62 strana 132 celkem

III. Analýza stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních Specifikace a metodologie výzkumu Cílem terénního kvantitativního výzkumného šetření, které probíhalo ve vybraných zdravotnických zařízeních Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina, bylo zjistit stav vybraných klientů těchto zařízení. Terénní šetření probíhalo v průběhu července a srpna 2013 v Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina. Šetření bylo pro respondenty dobrovolné a anonymní a zahrnovalo klienty vybraných oddělení zdravotnických zařízení starší 50 let, kteří byli schopni komunikace s tazateli a byli ochotni se do výzkumného šetření zapojit. Terénní šetřením ve dvou vybraných zařízení Dolního Rakouska bylo zajištěno samostatně zadavatelem. Data získaná dotazníkovým šetřením byla zpracována s využitím standardních třídění a sofistikovaných statistických postupů v závislosti na typu znaků použitých v měřícím nástroji (např. komparace průměrných údajů prostřednictvím analýzy rozptylu). 1. Analýza stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních Jihomoravského kraje 1.1 Demografický popis výzkumného souboru Výzkumného šetření se účastnilo 313 klientů v lůžkových zařízeních Jihomoravského kraje, jejichž seznam i počet klientů je uveden v tabulce níže. Respondenty výzkumného šetření byli klienti s ohledem na celkový počet lůžek zařízení starší 50 let, kteří byli jednak schopni, jednak ochotni odpovídat na pokládané otázky. Tabulka 1 Seznam lůžkových zařízení JMK Lůžková zařízení JMK Počet % Nemocnice Milosrdných bratří Letovice 101 32,3 Nemocnice Tišnov, příspěvková organizace-ldn 25 8 Nemocnice Ivančice, příspěvková organizace 26 8,3 Nemocnice Kyjov, příspěvková organizace 21 6,7 Nemocnice TGM Hodonín, příspěvková organizace. 22 7 Nemocnice Vyškov, p.o. 38 12,1 Nemocnice Znojmo, p.o. LDN 50 16 Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LFMU FN Brno. 30 9,6 Celkem 313 100 Ve výzkumném souboru se nacházely téměř dvě třetiny žen (62,6 %), viz graf níže. 63 strana 132 celkem

Graf 1 Pohlaví (%, N=313) 37,4% 62,6% muži ženy Nejčetnější věkovou skupinou byly osoby ve věku 80-90 let, v ní se nacházela více než třetina respondentů. Následovala věková skupina 60-69 let s necelým čtvrtinovým podílem dotázaných, viz graf níže. Graf 2 Věk (%, N=310) 40 37,7 35 30 25 20 24,8 22,3 15 10 5 9,4 5,8 0 50-59 let 60-69 let 70-79 let 80-89 let 90-99 let Více než třetina respondentů výzkumného souboru měla základní vzdělání (38 %), více než čtvrtina byla vyučena (28,4 %), středoškolské vzdělání měla necelá čtvrtina osob (23 %) a ostatní podíly náležely osobám s vyšším odborným (5,1 %) a vysokoškolským vzděláním (5,4 %). 64 strana 132 celkem

Graf 3 Vzdělání (%,N=313) 23,0% 5,1% 5,4% 38,0% základní vyučen/a střední vyšší odborné vysokoškolské 28,4% Dvě třetiny dotázaných neměla přiznaný příspěvek na péči. Následovali respondenti s přiznaným příspěvkem II. stupně (12,9 %), I stupně (10,9 %) a další, jak je uvedeno v grafu. Graf 4 Přiznaný příspěvek na péči (%, N=311) 68,8% 10,9% 12,9% 5,8% 1,6% I. stupeň II. stupeň III. stupeň IV. stupeň ne Výskyt přiznání příspěvků na péči je závislý na příslušnosti jedinců k pohlaví. Významně vyšší výskyt počtu žen oproti počtu mužů byl zjištěn u přiznaného příspěvku I. stupně. 65 strana 132 celkem

Graf 5 Přiznaný příspěvek na péči podle pohlaví 100% 90% 80% 70% 60% 50% ženské 40% mužské 30% 20% 10% 0% ano, I. stupeň ano, II. stupeň ano, III. stupeň ano, IV. stupeň ne Ve výzkumném souboru převažovali nekuřáci (84,9 %). Byl prokázán významný rozdíl v počtu kouřících žen a mužů, muži kouří častěji než ženy. Graf 6 Kouření (%, N=312) 15,1% Nekuřák 84,9% Kuřák 66 strana 132 celkem

Graf 7 Kouření podle pohlaví (N=312) 100% 50% kuřák nekuřák 0% muži ženy 1.2 Analýza zdravotního stavu klientů Celkový zdravotní stav Aktuální zdravotní stav je celkově respondenty subjektivně vnímán jako spíše špatný, takto ho vnímají více než dvě pětiny dotázaných (42,2 %). Necelá třetina dotázaných ho vnímá jako docela dobrý a jako dobrý necelá čtvrtina dotázaných, viz graf níže. Graf 8 Celkový zdravotní stav z pohledu dotázaných (%, N=313) 0,6% 1,6% 24,0% 42,2% výtečné velmi dobré 31,6% dobré docela dobré špatné Významná závislost vnímání zdravotního stavu na pohlaví prokázána nebyla, nicméně graf níže poukazuje na rozdíly ve vnímání zdravotního stavu u mužů a žen. Jako velmi dobré ho označila více než polovina mužů náležejících do skupiny s tímto vyjádřením. 67 strana 132 celkem

Graf 9 Celkový zdravotní stav podle pohlaví 100% 80% 60% 40% 20% ženské mužské 0% výtečné velmi dobré dobré docela dobré špatné Porovnání aktuálního zdravotního stavu respondentů s jejich zdravotním stavem před rokem je uvedeno v následujícím grafu. Více než dvě pětiny dotázaných uvádí, že považují současný zdravotní stav za poněkud horší než před rokem. Jako přibližně stejný jako před rokem ho považuje více než čtvrtina dotázaných. Mnohem horší než před rokem uvádí necelá pětina (19,5 %) dotázaných. Ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu. Graf 10 Hodnocení zdravotního stavu ve srovnání před rokem (%, N=313) 19,5% 3,8% 8,0% 26,2% Mnohem lepší než před rokem Poněkud lepší než před rokem 42,5% Přibližně stejné jako před rokem Poněkud horší než před rokem Rozdíly v porovnání zdravotního stavu u mužů a žen v současnosti a před rokem jsou nevýznamné. Mírně však převažují u žen, které uvádí mnohem lepší situaci než před rokem. 68 strana 132 celkem

Graf 11 Hodnocení zdravotního stavu ve srovnání před rokem podle pohlaví 100% 80% 60% 40% 20% 0% Mnohem lepší než před rokem Poněkud lepší než před rokem Přibližně stejné jako před rokem Poněkud horší než před rokem Mnohem horší než před rokem ženské mužské Vykonávání činností Respondenti byli dotazováni, zda a jak dalece jejich zdraví, přesněji zdravotní stav, omezuje vykonávání činností, které mohou vykonávat během svého typického dne. Jestliže omezuje, byli dotazováni, do jaké míry. Odpovědi byly kódovány, přičemž kód 1 znamenal, že respondentův zdravotní stav hodně omezoval vykonávat uvedenou činnost. Kód 2, že respondentův zdravotní stav částečně omezoval vykonávat uvedenou činnost a kód 3, že respondentův zdravotní stav vůbec neomezoval vykonávat uvedenou činnost. Seznam hodnocených činností je uveden v tabulce níže. Tabulka 2 Hodnocené činnosti a) usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů b) středně namáhavé činnosti jako je např. posunování stolu c) zvedání nebo nošení běžného nákupu d) vyjít po schodech několik pater e) vyjít po schodech jedno patro f) předklon, shýbání, poklek g) chůze asi jeden kilometr h) chůze po ulici několik set metrů i) chůze po ulici sto metrů j) koupání nebo oblékání bez cizí pomoci Ke každé činnosti, která je rovněž specifikována v grafu, byl vypočítán odpovídající index, který charakterizuje míru omezení respondentů vykonávat konkrétní činnost z důvodu jejich zdravotního stavu. Čím je menší hodnota indexu, tím byl respondent více zdravotním stavem omezen. Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností je uveden grafem, v němž jsou jednotlivé hodnocené činnosti uspořádány od největšího omezení až po činnosti, které jsou zdravotním stavem respondentů omezovány nejméně. Nejvíce zdravotní stav respondentů omezuje vykonávání usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů, nejméně omezuje koupání nebo oblékání bez cizí pomoci. 69 strana 132 celkem

Graf 12 Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností (1=Ano, hodně omezuje,, 3=vůbec neomezuje) 3 2 1 Usilovné činnosti 1,17 Vyjít po schodech několik pater 1,3 1,34 Chůze asi jeden kilometr Chůze po ulici několik set metrů 1,5 1,56 1,57 1,59 1,6 Zvedání nebo nošení běžného nákupu Předklon, shýbání, poklek Středně namáhavé činnosti Vyjít po schodech jedno patro Chůze po ulici sto metrů 1,75 1,85 Koupání nebo oblékání bez cizí pomoci Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností je uveden ve srovnání s pohlavím respondenta. Lze zaznamenat větší omezení žen ve vykonávání zvedání nebo nošení běžného nákupu, dále vyjít po schodech jedno patro, předklon, shýbání, poklek a chůze po ulici sto metrů. Graf 13 Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností podle pohlaví (1=Ano, hodně omezuje,, 3=vůbec neomezuje) 3,00 2,00 mužské ženské 1,00 Usilovné činnosti Středně namáhavé činnosti Zvedání nebo nošení běžného nákupu Vyjít po schodech několik pater Vyjít po schodech jedno patro Předklon, shýbání, poklek Chůze asi jeden kilometr Chůze po ulici několik set metrů Chůze po ulici sto metrů Koupání nebo oblékání bez cizí pomoci 70 strana 132 celkem

Zdravotní potíže Okolnost, zda respondent při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech trpěl kvůli zdravotním potížím, byla zjišťována dotazem na souhlas (ano) či nesouhlas s některým z níže uvedených problémů. a) Zkrátil se čas, po který jste se obvykle věnoval/a činnostem? b) Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a? c) Byl/a jste omezen/a ve vykonávání běžných denních činností? d) Měl/a jste potíže při běžných denních činnostech (např. jste musel/a vynaložit zvláštní úsilí)? Souhlasné odpovědi na dotazy byly analyzovány prostřednictvím podílu souhlasných odpovědí odpovídajících pozitivní volbě (celkem bylo realizováno 1 018 voleb), tedy odpovědí ano. 21 Podíly souhlasných odpovědí, které uvádějí, kolikrát byla daná položka vybraná, jsou přibližně po čtvrtinách, jsou tedy rovnoměrné. Neméně často byla uváděna možnost, že se kvůli zdravotním potížím zkrátil čas, po který se respondent obvykle věnoval činnostem. Ostatní podíly voleb jsou uvedeny v grafu níže. Graf 14 Podíl problémů při běžné denní činnosti kvůli zdravotním potížím s ohledem na uvedené dotazy (%, N=1018 voleb) 25,8% 22,1% Zkrátil se čas,po kterýse obvykle věnoval/a činnostem Udělal/a méně, než chtěl/a 25,5% 26,5% Byl/a omezen/a ve vykonávání běžných denních činností Měl/a potíže při běžných denních činnostech Rozdíly v souhlasných odpovědích kvůli zdravotním potížím u pohlaví zjištěny nebyly. 21 Metodologicky bylo řešeno jako vícenásobná výběrová otázka. 71 strana 132 celkem

Emocionální potíže Obdobně byla zjišťována okolnost, zda respondent při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech trpěl kvůli emocionálním potížím (např. pocitu deprese či úzkosti), byla zjišťována dotazem na souhlas (ano) či nesouhlas s některým z níže uvedených problémů. a) Zkrátil se čas, po který jste se obvykle věnoval/a činnostem? b) Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a? c) Byl/a jste při vykonávání běžných činností méně pozorný/á než obvykle? Souhlasné odpovědi na dotazy byly analyzovány prostřednictvím podílu souhlasných odpovědí odpovídajících pozitivní volbě (celkem bylo realizováno 1018 voleb), tedy odpovědím ano. Podíly souhlasných odpovědí které uvádějí, kolikrát byla daná položka vybraná, jsou přibližně po třetinách, jsou tedy rovnoměrné. Nejméně často byla uváděna možnost, že se zkrátil čas, po který se respondent obvykle věnoval činnostem kvůli emocionálním potížím. Ostatní podíly voleb jsou uvedeny v grafu níže. Graf 15 Podíl problémů při běžné denní činnosti kvůli emocionálním potížím (např. pocit deprese či úzkosti) s ohledem na uvedené dotazy (%): 34,7% 36,8% 28,5% Zkrátil se čas,po kterýse obvykle věnoval/a činnostem Udělal/a méně, než chtěl/a Byl/a při vykonávání běžných činností méně pozorný/á než obvykle Co se týká pohlaví, byly zjištěny významné rozdíly v souhlasných odpovědích, které ženy uváděly častěji něž muži. Konkrétně, že z emocionálních důvodů se zkrátil čas, po který se respondentka věnovala obvyklým činnostem, rovněž že byla při vykonávání běžných činností méně pozorná než obvykle. Sociálně-zdravotní situace z pohledu dotázaných Sociálně-zdravotní situace z pohledu dotázaných byla zjišťována skupinou dotazů zaměřených na vyhledání: - do jaké míry, která bránily zdravotní nebo emocionální potíže respondenta jeho normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1 =vůbec ne, 2=trochu, 3=mírně, 4=poměrně dost, 5=velmi silně); - do jaké míry omezovaly bolesti (v zaměstnání i doma) respondenty v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=vůbec ne, 2=trochu, 3=mírně, 4=poměrně dost, 5=velmi silně); 72 strana 132 celkem

- jak velké bolesti jste měl/a v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=žádné, 2=velmi mírné, 3=mírné, 4=střední, 5=silné, 6=velmi silné). Ke každému dotazu, byl vypočítán odpovídající index nepohody, který charakterizuje míru bránění z důvodu zdravotních nebo emocionálních potíží normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech. Interpretace indexu je, že čím menší hodnota, tím bylo méně bráněno vykonávat normální společenský život, respondent byl omezován méně. Indexy charakterizující míru bránění či omezení normálního společenského života v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech, případně omezování díky bolestem v zaměstnání i doma, jsou uvedeny v grafu níže. Emocionální nebo zdravotní potíže mírně brání (3,07) respondentům vykonávat normální společenský život. Respondenty pociťované bolesti (3,49) a omezení respondentů v zaměstnání i doma (3,21) jsou převážně mírné. Graf 16 Index nepohody vyjadřující bránění sociálním aktivitám ze zdravotních nebo emocionálních důvodů Průměrné odpovědi ve skupině, použita stupnice: 1 (vůbec ne, případně žádné bolesti), 2 (trochu, případně velmi mírné bolesti), 3 (mírně, případně mírné bolesti), 4 (poměrně dost, případně střední bolesti), 5 (velmi silně, případně silné bolesti), 6 (velmi silné bolesti). Interpretace je, čím větší hodnota, tím byl respondent více omezen (bylo mu hůře) 5 4 3 2 3,07 3,21 3,49 1 V posledních 4 týdnech bránily zdravotní nebo emocionální potíže normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy Do jaké míry omezovaly bolesti Bolesti v posledních 4 týdnech v posledních 4 týdnech (v zaměstnání i doma) 73 strana 132 celkem

Zjišťování psychologických pocitů Zjišťování pocitů respondentů bylo řešeno prostřednictvím skupiny otázek zaměřených na subjektivní úroveň elánu, nervozity deprese, vyčerpání apod. v posledních čtyřech týdnech. U každé otázky respondent volil takovou odpověď, která nejlépe vystihovala, jak se jemu dařilo v posledních 4 týdnech, jak se subjektivně cítil. Interpretace otázek je závislá na orientaci odpovědí, které byly kódované s významem: 1=pořád, 2=většinou, 3=dost často, 4=občas, 5=málokdy, 6=nikdy. Podle druhu otázky může být odpověď chápána v pozitivním či negativním smyslu. Konkrétně bylo zjišťováno, jak často v posledních 4 týdnech respondent: a) cítil plný elánu; b) byl velmi nervózní; c) měl takovou depresi, že ho nic nemohlo rozveselit; d) pociťoval klid a pohodu; e) byl plný energie; f) pociťoval pesimismus a smutek; g) cítil se vyčerpán; h) byl šťastný; i) cítil se unavený. Celkově se indexy pohybují v rozmezí 3,37 až 4,83. Respondenti se celkově cítili málokdy plni elánu (4,7) 22, občas pociťovali klid a pohodu (3,82), málokdy byli plni energie (4,83), občas byli šťastní (4,18). V uvedených případech čím menší je index, tím se respondenti cítili lépe. Respondenti se celkově občas cítili velmi nervózní (4), málokdy měli takovou depresi, že je nic nemohlo rozveselit (4,8), občas pociťovali pesimismus a smutek (4,03), dost často se cítili vyčerpáni (3,5) a dost často se cítili unaveni (3,37). V uvedených případech čím menší je index, tím se respondenti cítili hůře. Celkově u respondentů největším problémem byla deklarovaná únava a pocit vyčerpanosti. 22 V závorkách jsou uváděny velikosti indexů. 74 strana 132 celkem

Graf 17 Index pocitů Průměrné odpovědi ve skupině, kdy byla použita stupnice: 1 (pořád), 2 (většinou), 3 (dost často), 4 (občas), 5 (málokdy), 6 (nikdy). 6 5 4 3 3,37 3,5 3,82 4 4,03 4,18 4,7 4,8 4,83 2 1 cítil/a se unaven/a? cítil/a se vyčerpán/a? pociťoval/a klid a pohodu? byl/a velmi nervózní? pociťoval/a pesimismus a smutek? byl/a šťastný/á? cítil/a se pln/a měl/a takovou elánu? depresi, že nic nemohlo rozveselit? byl/a pln/a energie? Vnímání intenzity různých pocitů bylo zjišťováno i podle pohlaví. Rozdíly ve vnímání pocitů byly zjištěny u pocitu elánu u žen, kde převažovala odpověď málokdy, u mužů občas. Dále pociťování pesimismu a smutku se zvýšeným výskytem odpovědi občas u mužů, rovněž odpovědí občas na otázku, zda se respondent cítil se vyčerpán. Ve vnímání pocitu únavy u žen převažovala odpověď dost často, u mužů občas. Graf 18 Index pocitů podle pohlaví Průměrné odpovědi ve skupině, kdy byla použita stupnice: 1 (pořád), 2 (většinou), 3 (dost často), 4 (občas), 5 (málokdy), 6 (nikdy). 6 5 4 3 2 mužské ženské 1 cítil/a se byl/a velmi pln/a elánu? nervózní? měl/a takovou depresi, že nic nemohlo rozveselit? pociťoval/a klid a pohodu? byl/a pln/a energie? pociťoval/a pesimismus a smutek? cítil/a se vyčerpán/a? byl/a šťastný/á? cítil/a se unaven/a? 75 strana 132 celkem

Společenský život s ohledem na zdravotní nebo emocionální obtíže Možnost komunikace s příbuznými, přáteli a známými a možnost společenského života je klíčovou okolností pro udržení fyzické a duševní pohody. Proto byl položen dotaz, jak často v posledních 4 týdnech bránily zdravotní nebo emocionální obtíže společenskému životu respondentů (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.) Odpovědi na položenou otázku, jak častá jsou u respondentů omezení společenského života (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.) způsobená zdravotními nebo emocionálními obtížemi, jsou uvedeny v grafu níže. Více než čtvrtina respondentů odpověděla pořád (26,5 %). Odpovědi většinu času a občas uvedl stejný podíl respondentů (22,3 %). 23 Závislosti odpovědí na pohlaví respondentů nebyla prokázána. Graf 19 Omezení společenského života zdravotními nebo emocionálními obtížemi (%, N=310) 15,5% 22,3% 13,5% 26,5% 22,3% pořád většinu času občas málo kdy nikdy Očekávané situace V závěru dotazování byl respondent požádán o volbu odpovědi, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro něho platí každé z následujících prohlášení: a) zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než ostatní lidé b) jsem stejně zdráv jako kdokoliv jiný c) očekávám, že se mé zdraví zhorší 23 Otázka zaměřená na vyhledání, do jaké míry bránily zdravotní nebo emocionální potíže respondenta jeho normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=vůbec ne, 2=trochu, 3=mírně, 4=poměrně dost, 5=velmi silně); a otázka: Uveďte, jak často v posledních 4 týdnech bránily Vaše zdravotní nebo emocionální obtíže Vašemu společenskému životu (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.)? (s odpověďmi 1=pořád, 2=většinu času, 3=občas, 4=málokdy, 5=nikdy) jsou obsahově obdobné, používají však otočené stupnice. Proto tato situace může být chápána jako kontrola konzistence (zda respondenti odpovídají ve shodě s předešlými odpověďmi). Pro porovnání lze použít průměrnou hodnotu odpovědí, tedy odpovídající index nepohody a index společenského života na stupnici 1-5. Index společenského života 2,67, tedy občas bránily zdravotní nebo emocionální obtíže společenskému životu respondentů (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.). Index nepohody byl 3,1, tedy omezení bylo mírné. Odpovědi respondentů jsou proto konzistentní. 76 strana 132 celkem

d) mé zdraví je perfektní Odpovědi jednotlivých otázek byly kódované s významem: 1=určitě ano, 2=většinou ano, 3=nejsem si jist, 4=většinou ne, 5=určitě ne. Pro odpovědi byly vypočítány index souhlasu, které nejlépe vystihovaly platnost každé z následujících prohlášení ve skupině. Byla použita stupnice: 1=určitě ano, 2=většinou ano, 3=nejsem si jist, 4=většinou ne, 5=určitě ne. Čím větší je hodnota, tím méně respondent s výrokem souhlasil. Velikost indexu se pohybuje v rozmezí 2,8, tedy respondent si situací není jist, až po 4,31, což odpovídá vyjádření, že většinou zdraví respondentů není perfektní. Graf 20 Index souhlasu 5 4 3 2 1 2,8 očekávám, že se mé zdraví zhorší jsem stejně zdráv/a jako kdokoliv jiný 3,24 3,26 zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než ostatní lidé 4,31 mé zdraví je perfektní Významné rozdíly ve vnímání souhlasu s výroky podle pohlaví zjištěny nebyly. Konkretizace situace je uvedená v grafu níže. Graf 21 Index souhlasu podle pohlaví 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00,50,00 zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než ostatní lidé 3,22 3,28 jsem stejně zdráv/a jako kdokoliv jiný 2,78 očekávám, že se mé zdraví zhorší 4,37 mé zdraví je perfektní mužské ženské Celkově lze shrnout, že respondenti jsou si vědomi jak svých potencialit, tak jednotlivých omezení a jsou je schopni akceptovat. 77 strana 132 celkem

2. Analýza stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních Kraje Vysočina 2.1 Demografický popis výzkumného souboru Výzkumného šetření se účastnilo 129 klientů v lůžkových zařízeních Kraje Vysočina, jejichž seznam i počet klientů je uveden v tabulce níže. Respondenty výzkumného šetření byli s ohledem na všechna lůžka vybraných oddělení klienti zařízení starší 50 let, kteří byli schopni i ochotni odpovídat na pokládané otázky. Tabulka 3 Lůžková zařízení Kraje Vysočina Počet % Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace 16 12,4 Nemocnice Nové Město na Moravě, příspěvková organizace 32 24,8 Nemocnice Pelhřimov, příspěvková organizace 13 10,1 Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace 24 18,6 Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvková organizace 44 34,1 Celkem 129 100 Ve výzkumném souboru se nacházely necelé dvě třetiny žen (61,2 %), viz graf níže. Graf 22 Pohlaví (%, N=129) 38,8% 61,2% muži ženy Nejčetnější věkovou skupinou byly osoby ve věku 80-90 let, v ní se nacházela více než třetina respondentů. Následovala věková skupina 70-79 let opět s více než třetinovým podílem dotázaných, viz graf níže. 78 strana 132 celkem

Graf 23 Věk (%, N=129) 40 35 34,9 35,7 30 25 22,5 20 15 10 5 3,1 3,9 0 50-59 let 60-69 let 70-79 let 80-89 let 90-99 let Necelá třetina respondentů výzkumného souboru měla základní vzdělání (32,6 %), třetina byla vyučena (33,3 %), středoškolské vzdělání měla více než čtvrtina osob (27,1 %) a zbylé podíly náležely osobám s vyšším odborným (0,8 %) a vysokoškolským vzděláním (6,2 %). Graf 24 Vzdělání (%, N=129) 0,8% 6,2% 27,1% 33,3% 32,6% základní vyučen/a střední vyšší odborné vysokoškolské Většina dotázaných (více než tři čtvrtiny) neměla přiznaný příspěvek na péči. Následovali respondenti s přiznaným příspěvkem I. stupně (12,8 %), II stupně (8,8 %) a další, jak je uvedeno v grafu níže. 79 strana 132 celkem

Graf 25 Přiznaný příspěvek na péči (%, N=129) 12,8% 8,8% 2,4% I. stupeň II. stupeň 76,0% III. stupeň ne Výskyt přiznání příspěvků na péči není závislý na příslušnosti jedinců k pohlaví. Podílové vyjádření je uvedeno v grafu níže. Graf 26 Přiznaný příspěvek na péči podle pohlaví 100% 80% 60% 40% 20% ženské mužské 0% ano, I. stupeň ano, II. stupeň ano, III. stupeň ne Ve výzkumném souboru převažovali nekuřáci (86,6 %). Byl prokázán významný rozdíl v počtu kouřících žen a mužů, muži kouří častěji než ženy. 80 strana 132 celkem

Graf 27 Kouření (%, N=127) 13,4% Nekuřák 86,6% Kuřák Graf 28 Kouření podle pohlaví 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% mužské ženské kuřák nekuřák 81 strana 132 celkem

2.2 Analýza zdravotního stavu klientů Celkový zdravotní stav Aktuální zdravotní stav je celkově respondenty vnímán jako spíše špatný, takto ho vnímají více než dvě pětiny dotázaných (43,4 %). Čtvrtina dotázaných (24,8 %) ho vnímá jako dobrý a jako docela dobrý více než čtvrtina dotázaných, viz graf níže. Graf 29 Celkový zdravotní stav z pohledu dotázaných (%, N=129) 0,8% 2,3% 43,4% 28,7% 24,8% výtečné velmi dobré dobré docela dobré špatné Významná závislost vnímání zdravotního stavu na pohlaví prokázána nebyla, nicméně graf níže poukazuje na rozdíly ve vnímání zdravotního stavu u mužů a žen. Graf 30 Celkový zdravotní stav podle pohlaví 100% 50% ženské 0% výtečné velmi dobré dobré docela dobré špatné mužské Porovnání aktuálního zdravotního stavu respondentů s jejich zdravotním stavem před rokem je uvedeno v následujícím grafu. Necelá třetina dotázaných uvádí, že považují současný zdravotní stav za poněkud horší než před rokem. Jako přibližně stejný jako před rokem ho považuje pětina dotázaných. Jako mnohem horší než před rokem uvádí téměř třetina (30,2 %) dotázaných. 82 strana 132 celkem

Graf 31 Hodnocení zdravotního stavu ve srovnání před rokem (%, N=129) 30,2% 31,8% 7,0% 10,1% 20,9% Mnohem lepší než před rokem Poněkud lepší než před rokem Přibližně stejné jako před rokem Poněkud horší než před rokem Mnohem horší než před rokem Rozdíly v porovnání zdravotního stavu u mužů a žen v současnosti a před rokem jsou nevýznamné. Mírně převažují ve skupině, která uvádí poněkud horší situaci než před rokem, zvýšeným podílem žen. Graf 32 Hodnocení zdravotního stavu ve srovnání před rokem podle pohlaví 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Mnohem lepší než před rokem Poněkud lepší než před rokem Přibližně stejné jako před rokem Poněkud horší než před rokem Mnohem horší než před rokem ženské mužské 83 strana 132 celkem

Vykonávání činností Respondenti byli dotazováni, zda a jak dalece jejich zdraví, přesněji zdravotní stav, omezuje vykonávání činností, které mohou vykonávat během svého typického dne. Jestliže ano, byli dotazováni, do jaké míry. Odpovědi byly kódovány, přičemž kód 1 znamenal, že respondentův zdravotní stav hodně omezoval vykonávat uvedenou činnost. Kód 2, že respondentův zdravotní stav částečně omezoval vykonávat uvedenou činnost a kód 3, že respondentův zdravotní stav vůbec neomezoval vykonávat uvedenou činnost. Seznam hodnocených činností je uveden tabulkou níže. a) usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů b) středně namáhavé činnosti jako je např. posunování stolu c) zvedání nebo nošení běžného nákupu d) vyjít po schodech několik pater e) vyjít po schodech jedno patro f) předklon, shýbání, poklek g) chůze asi jeden kilometr h) chůze po ulici několik set metrů i) chůze po ulici sto metrů j) koupání nebo oblékání bez cizí pomoci Ke každé činnosti, která je rovněž specifikována v grafu, byl vypočítán odpovídající index, který charakterizuje míru omezení respondentů vykonávat konkrétní činnost z důvodu jejich zdravotního stavu. Interpretace indexu je, že čím je menší hodnota indexu, tím byl respondent více zdravotním stavem omezen. Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností je uveden grafem, v němž jsou jednotlivé hodnocené činnosti uspořádány od největšího omezení až po činnosti, které jsou zdravotním stavem respondentů omezovány nejméně. Nejvíce zdravotní stav respondentů omezuje vykonávání usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů, nejméně omezuje koupání nebo oblékání bez cizí pomoci. 84 strana 132 celkem

Graf 33 Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností (1=Ano, hodně omezuje,, 3=vůbec neomezuje) 3 2 1 Usilovné činnosti 1,08 Vyjít po schodech několik pater 1,19 1,2 Středně namáhavé činnosti Chůze asi jeden kilometr 1,29 Zvedání nebo nošení běžného nákupu 1,37 1,38 1,43 1,44 Vyjít po schodech jedno patro Předklon, shýbání, poklek Chůze po ulici několik set metrů Chůze po ulici sto metrů 1,62 2,14 Koupání nebo oblékání bez cizí pomoci Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností je uveden ve srovnání s pohlavím respondenta. Lze zaznamenat větší omezení žen vyjít po schodech několik pater. Graf 34 Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností podle pohlaví (1=Ano, hodně omezuje,, 3=vůbec neomezuje) 3 2 mužské ženské 1 Usilovné činnosti Středně namáhavé činnosti Zvedání nebo nošení běžného nákupu Vyjít po schodech několik pater Vyjít po schodech jedno patro Předklon, shýbání, poklek Chůze asi jeden kilometr Chůze po ulici několik set metrů Chůze po ulici sto metrů Koupání nebo oblékání bez cizí pomoci 85 strana 132 celkem

Zdravotní potíže Okolnost, zda respondent při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech trpěl kvůli zdravotním potížím, byla zjišťována dotazem na souhlas či nesouhlas s některým z níže uvedených problémů. a) Zkrátil se čas, po který jste se obvykle věnoval/a činnostem? b) Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a? c) Byl/a jste omezen/a ve vykonávání běžných denních činností? d) Měl/a jste potíže při běžných denních činnostech (např. jste musel/a vynaložit zvláštní úsilí)? Souhlasné odpovědi na dotazy byly analyzovány prostřednictvím podílu souhlasných odpovědí odpovídajících pozitivní volbě (celkem bylo realizováno 450 voleb), tedy odpovědí ano. Podíly souhlasných odpovědí, které uvádějí, kolikrát byla daná položka vybraná, jsou přibližně čtvrtinové pro všechny uvedené problémy. Graf 35 Podíl problémů při běžné denní činnosti kvůli zdravotním potížím s ohledem na uvedené dotazy (%, N=450 voleb) 25,3% 25,1% 24,4% 25,1% Zkrátil se čas,po kterýse obvykle věnoval/a činnostem Udělal/a méně, než chtěl/a Byl/a omezen/a ve vykonávání běžných denních činností Měl/a jste potíže při běžných denních činnostech Rozdíly v souhlasných odpovědích kvůli zdravotním potížím u pohlaví zjištěny nebyly. 86 strana 132 celkem

Emocionální potíže Obdobně byla zjišťována okolnost, zda respondent při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech trpěl kvůli emocionálním potížím (např. pocitu deprese či úzkosti), byla zjišťována dotazem na souhlas (ano) či nesouhlas s některým z níže uvedených problémů. a) Zkrátil se čas, po který jste se obvykle věnoval/a činnostem? b) Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a? c) Byl/a jste při vykonávání běžných činností méně pozorný/á než obvykle? Souhlasné odpovědi na dotazy byly analyzovány prostřednictvím podílu souhlasných odpovědí odpovídajících pozitivní volbě (celkem bylo realizováno 450 voleb), tedy odpovědí ano. Podíly souhlasných odpovědí které uvádějí, kolikrát byla daná položka vybraná, jsou přibližně po třetinách, tedy rovnoměrné. Nejméně často byla uváděna možnost, že respondent udělal méně, než chtěl kvůli emocionálním potížím. Ostatní podíly voleb jsou uvedeny v grafu níže. Graf 36 Podíl problémů při běžné denní činnosti kvůli emocionálním potížím (např. pocit deprese či úzkosti) s ohledem na uvedené dotazy (%): 33,5% 32,9% 33,5% Zkrátil se čas,po kterýse obvykle věnoval/a činnostem Udělal/a méně, než chtěl/a Byl/a při vykonávání běžných činností méně pozorný/á než obvykle Co se týká pohlaví, významné rozdíly v souhlasných odpovědích zaznamenány nebyly. 87 strana 132 celkem

Sociálně-zdravotní situace z pohledu dotázaných Sociálně-zdravotní situace z pohledu dotázaných byla zjišťována skupinou dotazů zaměřených na vyhledání: - do jaké míry, která bránily zdravotní nebo emocionální potíže respondenta jeho normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=vůbec ne, 2=trochu, 3=mírně, 4=poměrně dost, 5=velmi silně); - do jaké míry omezovaly bolesti (v zaměstnání i doma) respondenty v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=vůbec ne, 2=trochu, 3=mírně, 4=poměrně dost, 5=velmi silně); - jak velké bolesti jste měl/a v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=žádné, 2=velmi mírné, 3=mírné, 4=střední, 5=silné, 6=velmi silné). 24 Ke každému dotazu, byl vypočítán odpovídající index nepohody, který charakterizuje míru bránění kvůli zdravotním nebo emocionálním potížím normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech. Interpretace indexu je, že čím je menší hodnota, tím bylo respondentu méně bráněno vykonávat normální společenský život, respondent byl omezován méně. Indexy charakterizující míru bránění kvůli zdravotním nebo emocionálním potížím normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech, případně omezování díky bolestem v zaměstnání i doma, jsou uvedeny v grafu níže. Emocionální nebo zdravotní potíže mírně (index 2,34) brání respondentům vykonávat normální společenský život. Respondenty byly bolesti pociťované středně (index 3,69). Omezení respondentů v zaměstnání i doma kvůli jejich působení, bylo hodnoceno jako mírné odpovídajícím indexem (3,47), tedy celkovým pociťováním mírných bolestí, viz graf níže. 24 Jednalo se o analýzu ordinálních znaků. Kvůli možnosti porovnání údajů byly počítány odpovídající indexy jako vážené průměry relevantních odpovědí indexy nepohody. 88 strana 132 celkem

Graf 37 Index nepohody vyjadřující bránění sociálním aktivitám ze zdravotních nebo emocionálních důvodů Průměrné odpovědi ve skupině, použita stupnice: 1 (vůbec ne, případně žádné bolesti), 2 (trochu, případně velmi mírné bolesti), 3 (mírně, případně mírné bolesti), 4 (poměrně dost, případně střední bolesti), 5 (velmi silně, případně silné bolesti), 6 (velmi silné bolesti). Interpretace je, čím větší hodnota, tím byl respondent více omezen (bylo mu hůře) 5 4 3 3,47 3,69 2 2,34 1 V posledních 4 týdnech bránily zdravotní nebo emocionální potíže normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy Do jaké míry omezovaly bolesti Bolesti v posledních 4 týdnech v posledních 4 týdnech (v zaměstnání i doma) Zjišťování psychologických pocitů Zjišťování pocitů respondentů bylo řešeno prostřednictvím skupiny otázek zaměřených na subjektivní úroveň elánu, nervozity deprese, vyčerpání apod. v posledních čtyřech týdnech. U každé otázky respondent volil takovou odpověď, která nejlépe vystihovala, jak se jemu dařilo v posledních 4 týdnech, jak se cítil. Interpretace otázek je závislá na orientaci odpovědí, které byly kódované s významem: 1=pořád, 2=většinou, 3=dost často, 4=občas, 5=málokdy, 6=nikdy. Podle druhu otázky může být odpověď chápána v pozitivním či negativním smyslu. Konkrétně bylo zjišťováno, jak často v posledních 4 týdnech respondent: a) se cítil plný elánu; b) byl velmi nervózní; c) měl takovou depresi, že ho nic nemohlo rozveselit; d) pociťoval klid a pohodu; e) byl plný energie; f) pociťoval pesimismus a smutek; g) cítil se vyčerpán; h) byl šťastný; i) cítil se unavený. Celkově se indexy pohybují v rozmezí 3,08 až 4,83. Respondenti se celkově cítili málokdy plni elánu (4,54), občas pociťovali klid a pohodu (3,71), občas byli plni energie (4,45), občas byli šťastní (3,94). V uvedených případech čím menší je index, tím se respondenti cítili lépe. 89 strana 132 celkem

Respondenti se celkově občas cítili velmi nervózní (4,02), málokdy měli takovou depresi, že je nic nemohlo rozveselit (4,83), občas pociťovali pesimismus a smutek (4,18), dost často se cítili vyčerpáni (3,27) a dost často se cítili unaveni (3,08). V uvedených případech čím menší je index, tím se respondenti cítili hůře. Celkově u respondentů největším problémem byla únava a pocit vyčerpanosti. 6 Graf 38 Index pocitů Průměrné odpovědi ve skupině, kdy byla použita stupnice: 1 (pořád), 2 (většinou), 3 (dost často), 4 (občas), 5 (málokdy), 6 (nikdy). 5 4 3 3,08 3,27 3,71 3,94 4,02 4,18 4,45 4,54 4,83 2 1 cítil/a se unaven/a? cítil/a se vyčerpán/a? pociťoval/a klid a pohodu? byl/a šťastný/á? byl/a velmi nervózní? pociťoval/a pesimismus a smutek? byl/a pln/a energie? cítil/a se měl/a pln/a elánu? takovou depresi, že nic nemohlo rozveselit? Vnímání intenzity různých pocitů bylo zjišťováno i podle pohlaví. Významné rozdíly ve vnímání pocitů však zjištěny nebyly. Graf 39 Index pocitů podle pohlaví Průměrné odpovědi ve skupině, kdy byla použita stupnice: 1 (pořád), 2 (většinou), 3 (dost často), 4 (občas), 5 (málokdy), 6 (nikdy). 6 5 4 3 2 mužské ženské 1 cítil/a se pln/a elánu? byl/a velmi nervózní? měl/a takovou depresi, že nic nemohlo rozveselit? pociťoval/a klid a pohodu? byl/a pln/a energie? pociťoval/a cítil/a se pesimismus a vyčerpán/a? smutek? byl/a šťastný/á? cítil/a se unaven/a? 90 strana 132 celkem

Společenský život s ohledem na zdravotní nebo emocionální obtíže Možnost komunikace s příbuznými, přáteli a známými a možnost společenského života je klíčovou okolností pro udržení fyzické a duševní pohody. Byl položen dotaz, jak často v posledních 4 týdnech bránily zdravotní nebo emocionální obtíže společenskému životu respondentů (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.) Odpovědi na položenou otázku, jak častá jsou u respondentů omezení společenského života způsobená zdravotními nebo emocionálními obtížemi, jsou uvedeny v grafu níže. Více než desetina respondentů odpověděla pořád (14,1 %). Odpovědi většinu času uvedla desetina dotázaných a občas pětina respondentů (20,3 %). 25 Závislosti odpovědí na pohlaví respondentů nebyla prokázána. Graf 40 Omezení společenského života zdravotními nebo emocionálními obtížemi (%, N=128) 14,1% 35,9% 9,4% 20,3% pořád většinu času občas 20,3% málokdy nikdy 25 Otázka zaměřená na vyhledání, do jaké míry, která bránily zdravotní nebo emocionální potíže respondenta jeho normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=vůbec ne, 2=trochu, 3=mírně, 4=poměrně dost, 5=velmi silně); a otázka: Uveďte, jak často v posledních 4 týdnech bránily Vaše zdravotní nebo emocionální obtíže Vašemu společenskému životu (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.)? (s odpověďmi 1=pořád, 2=většinu času, 3=občas, 4=málokdy, 5=nikdy) jsou obsahově obdobné, používají však otočené stupnice. Proto tato situace může být chápána jako kontrola konzistence (zda respondenti odpovídají vcelku ve shodě s předešlými odpověďmi). Pro porovnání lze použít průměrnou hodnotu odpovědí, tedy odpovídající index nepohody a index společenského života na výše uvedené stupnici 1-5. Index společenského života 3,55, tedy občas bránily zdravotní nebo emocionální obtíže společenskému životu respondentů (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.). Index nepohody byl 2,34, tedy omezení bylo mírné. Odpovědi respondentů jsou proto konzistentní. 91 strana 132 celkem

Očekávané situace V závěru dotazování byl respondent požádán o volbu odpovědi, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro něho platí každé z následujících prohlášení: a) zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než ostatní lidé b) jsem stejně zdráv jako kdokoliv jiný c) očekávám, že se mé zdraví zhorší d) mé zdraví je perfektní Odpovědi jednotlivých otázek byly kódované s významem: 1=určitě ano, 2=většinou ano, 3=nejsem si jist, 4=většinou ne, 5=určitě ne. Pro odpovědi byly vypočítány indexy souhlasu, které nejlépe vystihovaly platnost každé z následujících prohlášení ve skupině. Byla použita stupnice: 1=určitě ano, 2=většinou ano, 3=nejsem si jist, 4=většinou ne, 5 (určitě ne). Čím větší je hodnota, tím méně respondent s výrokem souhlasil. Graf 41 Index souhlasu Velikost indexu se pohybuje v rozmezí 2,68, tedy respondent si situací není jist, až po 4,2, což odpovídá vyjádření, že většinou zdraví respondentů není perfektní. 5 4 3 2 2,68 3,42 3,53 4,2 1 očekávám, že se mé zdraví zhorší jsem stejně zdráv/a jako kdokoliv jiný zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než ostatní lidé mé zdraví je perfektní Byly zjištěny významné rozdíly ve vnímání souhlasu s výroky podle pohlaví. Ženy nevnímají, že by byly stejně zdravé jako kdokoliv jiný. Ženy většinou očekávají (či nejsou si jisté), že se jejich zdraví zhorší a ženy většinou nesouhlasí s tím, že by jejich zdraví bylo perfektní. 92 strana 132 celkem

Graf 42 Index souhlasu podle pohlaví 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než ostatní lidé jsem stejně zdráv/a jako kdokoliv jiný očekávám, že se mé zdraví zhorší mé zdraví je perfektní mužské ženské Upřesnění okolnosti být stejně zdravý jako kdokoli jiný podle pohlaví, je uvedeno v grafu níže. Ženy jsou v hodnocení svého zdraví významně skeptičtější než muži. Graf 43 Být stejně zdráv jako kdokoliv jiný podle pohlaví 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% určitě ano většinou ano nejsem si jist většinou ne určitě ne ženské mužské 93 strana 132 celkem

3. Analýza stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních Dolního Rakouska 3.1 Demografický popis výzkumného souboru Výzkumného šetření se účastnilo 43 klientů v lůžkových zařízeních Dolního Rakouska, jejichž seznam i počet je uveden v tabulce níže. Respondenty výzkumného šetření byli klienti lůžkových zařízení starší 50 let, kteří byli jednak schopni, jednak ochotni odpovídat na pokládané otázky podle dotazníku připraveného zadavatelem. Lůžková zařízení Dolního Rakouska Počet % Nemocnice Laa a.d. Thaya 14 32,6 Nemocnice Mistelbach (Zemská klinika) 29 67,4 Celkem 43 100,0 Ve výzkumném souboru se nacházely více než dvě třetiny žen (65,1 %), viz graf níže. Graf 44 Pohlaví (%, N=43) 34,9% 65,1% mužské ženské Nejčetnější věkovou skupinou byly osoby ve věku 80-90 let, v ní se nacházela více než třetina respondentů. Následovala věková skupina 70-79 let s čtvrtinovým podílem dotázaných. 94 strana 132 celkem

Graf 45 Věk (%, N=43) 40 35 34,9 30 25 20 25,6 25,6 15 10 5 4,7 9,3 0 50-59 let 60-69 let 70-79 let 80-89 let 90-99 let Více než polovina respondentů výzkumného souboru měla základní vzdělání (53,5 %), necelá pětina byla vyučena (16,3 %), středoškolské vzdělání měla více než čtvrtina osob (27,9 %) a malý podíl náležel osobám s vysokoškolským vzděláním (2,3 %). Graf 46 Vzdělání (%,N=43) 2,3% 27,9% 16,3% 53,5% základní vyučen/a střední vysokoškolské Největší podíl dotázaných (více než třetina) měla přiznaný příspěvek na péči IV. stupně. Následovala necelá třetina respondentů bez příspěvku na péči (32,6 %), s přiznaným příspěvkem III. stupně byla více než desetina (14,0 %), a další respondenti s podílem přiznaných příspěvků na péči menším než 10 %. 95 strana 132 celkem

Graf 47 Přiznaný příspěvek na péči (%, N=43) 32,6% 9,3% 14,0% II. stupeň III. stupeň IV. stupeň 2,3% 2,3% 4,7% 34,9% V. stupeň VI.stupeň VII. Stupeň ne Výskyt přiznání příspěvků na péči je závislý na příslušnosti jedinců k pohlaví, jak je uvedeno v následujícím grafu. Bez příspěvku na péči je více mužů než žen. Graf 48 Přiznaný příspěvek na péči podle pohlaví 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ano, II. stupeň ano, III. ano, IV. ano, V. ano, VI. stupeň stupeň ano, VII. ne ženské mužské Ve výzkumném souboru převažovali nekuřáci (93,0 %). Významný rozdíl v počtu kouřících žen a mužů vzhledem k malému počtu nebyl prokázán. 96 strana 132 celkem

Graf 49 Kouření (%, N=34) 7,0% 93,0% Nekuřák Kuřák Graf 50 Kouření podle pohlaví (N=43) 100% 95% 90% kuřák nekuřák 85% 80% muži ženy 97 strana 132 celkem

3.2 Analýza zdravotního stavu klientů Celkový zdravotní stav Aktuální zdravotní stav je celkově respondenty vnímán jako dobrý, takto ho vnímá více než polovina dotázaných (58,0 %). Necelá čtvrtina dotázaných (23,3 %) ho vnímá jako docela dobrý. Extrémní možnosti ohodnocené jako výtečné, případně velmi dobré, nebo špatné byly uvedeny malými podíly dotázaných. Graf 51 Celkový zdravotní stav z pohledu dotázaných (%, N=43) 23,3% 7,0% 4,7% 7,0% výtečné velmi dobré 58,0% dobré docela dobré špatné Vnímání celkového zdravotního stavu na pohlaví prokázáno nebylo, nicméně graf níže poukazuje na rozdíly ve vnímání zdravotního stavu u mužů a žen. Za dobré a docela dobré ho považuje více než polovina žen. Graf 52 Celkový zdravotní stav podle pohlaví 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% ženské mužské 30% 20% 10% 0% výtečné velmi dobré dobré docela dobré špatné 98 strana 132 celkem

Porovnání aktuálního zdravotního stavu respondentů s jejich zdravotním stavem před rokem je uvedeno v následujícím grafu. Necelá třetina dotázaných uvádí, že považují současný zdravotní stav za přibližně stejný jako před rokem. Více než čtvrtina ho považuje za poněkud lepší než před rokem a pětina za horší než před rokem. Graf 53 Hodnocení zdravotního stavu ve srovnání před rokem (%, N=43) 4,7% Mnohem lepší než před rokem 20,9% 14,0% 32,6% 27,9% Poněkud lepší než před rokem Přibližně stejné jako před rokem Poněkud horší než před rokem Mnohem horší než před rokem Rozdíly v porovnání zdravotního stavu u mužů a žen v současnosti a před rokem jsou nevýznamné, pouze ženy se vyskytují ve skupině, která uvádí mnohem lepší situaci než před rokem. Graf 54 Hodnocení zdravotního stavu ve srovnání před rokem podle pohlaví 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Mnohem lepší než před rokem Poněkud lepší než před rokem Přibližně stejné jako před rokem Poněkud horší než před rokem Mnohem horší než před rokem ženské mužské 99 strana 132 celkem

Vykonávání činností Respondenti byli dotazováni, zda a jak dalece jejich zdraví, přesněji zdravotní stav, omezuje vykonávání činností, které mohou vykonávat během svého typického dne. Jestliže ano, byli dotazováni, do jaké míry. Odpovědi byly kódovány, přičemž kód 1 znamenal, že respondentův zdravotní stav hodně omezoval vykonávat uvedenou činnost. Kód 2, že respondentův zdravotní stav částečně omezoval vykonávat uvedenou činnost a kód 3, že respondentův zdravotní stav vůbec neomezoval vykonávat uvedenou činnost. Seznam hodnocených činností je uveden tabulkou níže. a) usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů b) středně namáhavé činnosti jako je např. posunování stolu c) zvedání nebo nošení běžného nákupu d) vyjít po schodech několik pater e) vyjít po schodech jedno patro f) předklon, shýbání, poklek g) chůze asi jeden kilometr h) chůze po ulici několik set metrů i) chůze po ulici sto metrů j) koupání nebo oblékání bez cizí pomoci Ke každé činnosti, která je rovněž specifikována v grafu, byl vypočítán odpovídající index, který charakterizuje míru omezení respondentů vykonávat konkrétní činnost z důvodu jejich zdravotního stavu. Interpretace indexu je, že čím je menší hodnota indexu, tím byl respondent více zdravotním stavem omezen. Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností je uveden grafem níže, v němž jsou jednotlivě hodnocené činnosti uspořádány od největšího omezení až po činnosti, které respondenty omezují nejméně. Nejvíce zdravotní stav respondentů omezuje vykonávání usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů, nejméně omezuje chůzi po ulici sto metrů. 100 strana 132 celkem

Graf 55 Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností (1=Ano, hodně omezuje,, 3=vůbec neomezuje) 3 2 1,35 1,37 1,43 1,47 1,51 1,53 1,64 1,67 1,7 1 Usilovné činnosti 1,09 Chůze asi jeden kilometr Vyjít po schodech několik pater Středně namáhavé činnosti Zvedání nebo nošení běžného nákupu Chůze po ulici několik set metrů Předklon, shýbání, poklek Vyjít po schodech jedno patro Koupání nebo oblékání bez cizí pomoci Chůze po ulici sto metrů Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností je uveden ve srovnání s pohlavím respondenta. Lze zaznamenat větší omezení žen ve vykonávání všech uvedených aktivit (kromě usilovné činnosti jako je jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů, které je pro obě pohlaví hodně omezující). 3,00 Graf 56 Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností podle pohlaví (1=Ano, hodně omezuje,, 3=vůbec neomezuje) 2,00 mužské ženské 1,00 Usilovné činnosti Středně namáhavé činnosti Zvedání nebo nošení běžného nákupu Vyjít po schodech několik pater Vyjít po schodech jedno patro Předklon, shýbání, poklek Chůze asi jeden kilometr Chůze po ulici několik set metrů Chůze po ulici sto metrů Koupání nebo oblékání bez cizí pomoci 101 strana 132 celkem

Zdravotní potíže Okolnost, zda respondent při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech trpěl kvůli zdravotním potížím, byla zjišťována dotazem na souhlas či nesouhlas s některým z níže uvedených problémů. a) Zkrátil se čas, po který jste se obvykle věnoval/a činnostem? b) Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a? c) Byl/a jste omezen/a ve vykonávání běžných denních činností? d) Měl/a jste potíže při běžných denních činnostech (např. jste musel/a vynaložit zvláštní úsilí)? Souhlasné odpovědi na dotazy byly analyzovány prostřednictvím podílu souhlasných odpovědí odpovídajících pozitivní volbě (celkem bylo realizováno 131 voleb), tedy odpovědí ano. Podíly souhlasných odpovědí, které uvádějí, kolikrát byla daná položka vybraná, jsou přibližně po čtvrtinách. Neméně často byla uváděna možnost, že se kvůli zdravotním potížím zkrátil čas, po který se respondent obvykle věnoval činnostem. Ostatní podíly voleb jsou uvedeny v grafu níže. Graf 57 Podíl problémů při běžné denní činnosti kvůli zdravotním potížím s ohledem na uvedené dotazy (%, N=1018 voleb) 26,0% 21,4% Zkrátil se čas,po kterýse obvykle věnoval/a činnostem Udělal/a méně, než chtěl/a 26,7% 26,0% Byl/a omezen/a ve vykonávání běžných denních činností Měl/a jste potíže při běžných denních činnostech Rozdíly v souhlasných odpovědích kvůli zdravotním potížím u pohlaví zjištěny nebyly. 102 strana 132 celkem

Emocionální potíže Obdobně byla zjišťována okolnost, zda respondent při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech trpěl kvůli emocionálním potížím (např. pocitu deprese či úzkosti), byla zjišťována dotazem na souhlas či nesouhlas s některým z níže uvedených problémů. a) Zkrátil se čas, po který jste se obvykle věnoval/a činnostem? b) Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a? c) Byl/a jste při vykonávání běžných činností méně pozorný/á než obvykle? Souhlasné odpovědi na dotazy byly analyzovány prostřednictvím podílu souhlasných odpovědí odpovídajících pozitivní volbě (celkem bylo realizováno 67 voleb), tedy odpovědím ano. Podíly souhlasných odpovědí které uvádějí, kolikrát byla daná položka vybraná, jsou přibližně po třetinách, jsou tedy rovnoměrné. Nejméně často byla uváděna možnost, že se zkrátil čas, po který se respondent obvykle věnoval činnostem kvůli emocionálním potížím. Ostatní podíly voleb jsou uvedeny v grafu níže. Rozdíly v odpovědích podle pohlaví zjištěny nebyly. Graf 58 Podíl problémů při běžné denní činnosti kvůli emocionálním potížím (např. pocit deprese či úzkosti) s ohledem na uvedené dotazy (%): 34,3% 32,8% Zkrátil se čas,po kterýse obvykle věnoval/a činnostem 32,8% Byl/a při vykonávání běžných činností méně pozorný/á než obvykle Udělal/a méně, než chtěl/a 103 strana 132 celkem

Sociálně-zdravotní situace z pohledu dotázaných Sociálně-zdravotní situace z pohledu dotázaných byla zjišťována skupinou dotazů zaměřených na vyhledání: - do jaké míry, která bránily zdravotní nebo emocionální potíže respondenta jeho normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=vůbec ne, 2=trochu, 3=mírně, 4=poměrně dost, 5=velmi silně); - do jaké míry omezovaly bolesti (v zaměstnání i doma) respondenty v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=vůbec ne, 2=trochu, 3=mírně, 4=poměrně dost, 5=velmi silně); - jak velké bolesti jste měl/a v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=žádné, 2=velmi mírné, 3=mírné, 4=střední, 5=silné, 6=velmi silné). 26 Ke každému dotazu, byl vypočítán odpovídající index nepohody, který charakterizuje míru bránění kvůli zdravotním nebo emocionálním potížím normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech. Čím je menší hodnota, tím bylo respondentu méně bráněno vykonávat normální společenský život, respondent byl omezován méně. Indexy charakterizující míru bránění kvůli zdravotním nebo emocionálním potížím normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech, případně omezování díky bolestem v zaměstnání i doma, jsou uvedeny v grafu níže. Emocionální nebo zdravotní potíže pouze trochu (index 1,95) brání respondentům vykonávat normální společenský život. Respondenti v posledních 4 týdnech pociťovali bolesti mírně, resp. poměrně dost (index 3,51), avšak omezení respondentů v zaměstnání i doma kvůli působení bolestí bylo hodnoceno mírně lepším než průměrným indexem (2,93). 26 Jednalo se o analýzu ordinálních znaků, škál. Kvůli možnosti porovnání údajů byly počítány odpovídající indexy jako vážené průměry relevantních odpovědí indexy nepohody. 104 strana 132 celkem

Graf 59 Index nepohody vyjadřující bránění sociálním aktivitám ze zdravotních nebo emocionálních důvodů Průměrné odpovědi ve skupině, použita stupnice: 1 (vůbec ne, případně žádné bolesti), 2 (trochu, případně velmi mírné bolesti), 3 (mírně, případně mírné bolesti), 4 (poměrně dost, případně střední bolesti), 5 (velmi silně, případně silné bolesti), 6 (velmi silné bolesti). Interpretace je, čím větší hodnota, tím byl respondent více omezen (bylo mu hůře) 5 4 3 2,93 3,51 2 1,95 1 V posledních 4 týdnech bránily zdravotní nebo emocionální potíže normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy Do jaké míry omezovaly bolesti v posledních 4 týdnech (v zaměstnání i doma) Bolesti v posledních 4 týdnech Zjišťování psychologických pocitů Zjišťování pocitů respondentů bylo řešeno prostřednictvím skupiny otázek zaměřených na subjektivní úroveň elánu, nervozity deprese, vyčerpání apod. v posledních čtyřech týdnech. U každé otázky respondent volil takovou odpověď, která nejlépe vystihovala, jak se jemu dařilo v posledních 4 týdnech, jak se cítil. Interpretace otázek je závislá na orientaci odpovědí, které byly kódované s významem: 1=pořád, 2=většinou, 3=dost často, 4=občas, 5=málokdy, 6=nikdy. Podle druhu otázky může být odpověď chápána v pozitivním či negativním smyslu. Konkrétně bylo zjišťováno, jak často v posledních 4 týdnech respondent: a) se cítil plný elánu; b) byl velmi nervózní; c) měl takovou depresi, že ho nic nemohlo rozveselit; d) pociťoval klid a pohodu; e) byl plný energie; f) pociťoval pesimismus a smutek; g) cítil se vyčerpán; h) byl šťastný; i) cítil se unavený. Celkově se indexy pohybují v rozmezí 2,95 až 4,72. Respondenti se celkově občas cítili plni elánu (4,28), dost často pociťovali klid a pohodu (2,92), občas byli plni energie (4,1), dost často byli šťastní (3,19). V uvedených případech čím menší je index, tím se respondenti cítili lépe. Respondenti se celkově občas cítili velmi nervózní (4,4), málokdy měli takovou depresi, že je nic nemohlo rozveselit (4,72), občas pociťovali pesimismus a smutek (4,33), občas se cítili 105 strana 132 celkem

vyčerpáni (4,14) a dost často se cítili unaveni (3,49). V uvedených případech čím menší je index, tím se respondenti cítili hůře. Celkově u respondentů největším problémem byla únava. Graf 60 Index pocitů Průměrné odpovědi ve skupině, kdy byla použita stupnice: 1 (pořád), 2 (většinou), 3 (dost často), 4 (občas), 5 (málokdy), 6 (nikdy). 5 4 3 2,95 3,19 3,49 4,1 4,14 4,28 4,33 4,4 4,72 2 1 pociťoval/a klid a pohodu? byl/a šťastný/á? cítil/a se unaven/a? byl/a pln/a energie? cítil/a se vyčerpán/a? cítil/a se pln/a elánu? pociťoval/a pesimismus a smutek? byl/a velmi nervózní? měl/a takovou depresi, že nic nemohlo rozveselit? Vnímání intenzity různých pocitů bylo zjišťováno i podle pohlaví. Významné rozdíly ve vnímání pocitů byly zjištěny u většiny položek. Rozdíl mezi pohlavím nebyl zjištěn u pociťování pesimismu, vyčerpanosti, pocitů deprese a vnímání klidu a pohody. U ostatních položek byl zaznamenán významný rozdíl ve vnímání pocitů o mužů a žen. Plni elánu či energie se více cítí muži než ženy, nervozitu a unavenost zase vnímají častěji a intenzivněji ženy. Pocity štěstí zaznamenávají dost často muži oproti ženám, které je vnímají spíš občas. 6 5 4 Graf 61 Index pocitů podle pohlaví Průměrné odpovědi ve skupině, kdy byla použita stupnice: 1 (pořád), 2 (většinou), 3 (dost často), 4 (občas), 5 (málokdy), 6 (nikdy). 3 2 mužské ženské 1 cítil/a se pln/a elánu? byl/a velmi nervózní? měl/a takovou depresi, že nic nemohlo rozveselit? pociťoval/a klid a pohodu? byl/a pln/a energie? pociťoval/a pesimismus a smutek? cítil/a se vyčerpán/a? byl/a šťastný/á? cítil/a se unaven/a? 106 strana 132 celkem

Společenský život s ohledem na zdravotní nebo emocionální obtíže Možnost komunikace s příbuznými, přáteli a známými a možnost společenského života je klíčovou okolností pro udržení fyzické a duševní pohody. Proto byl položen dotaz, jak často v posledních 4 týdnech bránily zdravotní nebo emocionální obtíže společenskému životu respondentů (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.) Odpovědi na položenou otázku, jak častá jsou u respondentů omezení společenského života způsobená zdravotními nebo emocionálními obtížemi, jsou uvedeny v grafu níže. Více než polovina respondentů omezení neuváděla (59,5 %). Odpověď pořád byla zmíněna necelou desetinou respondentů (9,5 %). Odpověď málokdy uvedla více než desetina dotázaných, odpověď většinu času uvedl pouze malý podíl dotázaných a občas uvedla necelá pětina (16,7 %) respondentů. 27 Závislosti odpovědí na pohlaví respondentů nebyla prokázána. Graf 62 Omezení společenského života zdravotními nebo emocionálními obtížemi (%, N=42) 59,5% 9,5% 2,4% 16,7% 11,9% pořád většinu času občas málokdy nikdy 27 Otázka zaměřená na vyhledání, do jaké míry, která bránily zdravotní nebo emocionální potíže respondenta jeho normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=vůbec ne, 2=trochu, 3=mírně, 4=poměrně dost, 5=velmi silně); a otázka: Uveďte, jak často v posledních 4 týdnech bránily Vaše zdravotní nebo emocionální obtíže Vašemu společenskému životu (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.)? (s odpověďmi 1=pořád, 2=většinu času, 3=občas, 4=málokdy, 5=nikdy) jsou obsahově obdobné, používají však otočené stupnice. Proto tato situace může být chápána jako kontrola konzistence (zda respondenti odpovídají vcelku ve shodě s předešlými odpověďmi). Pro porovnání lze použít průměrnou hodnotu odpovědí, tedy odpovídající index nepohody a index společenského života na výše uvedené stupnici 1-5. Index společenského života 4,2 tedy málokdy bránily zdravotní nebo emocionální obtíže společenskému životu respondentů (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.). Index nepohody byl 1,95, tedy omezení bylo pouze trochu. Odpovědi respondentů jsou proto konzistentní. 107 strana 132 celkem

Očekávané situace V závěru dotazování byli respondenti požádáni o volbu odpovědi, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro něho platí každé z následujících prohlášení: a) zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než ostatní lidé b) jsem stejně zdráv jako kdokoliv jiný c) očekávám, že se mé zdraví zhorší d) mé zdraví je perfektní Odpovědi jednotlivých otázek byly kódované s významem: 1=určitě ano, 2=většinou ano, 3=nejsem si jist, 4=většinou ne, 5=určitě ne. Pro odpovědi byly vypočítány indexy souhlasu, které nejlépe vystihovaly platnost každé z následujících prohlášení ve skupině. Byla použita stupnice: 1=určitě ano, 2=většinou ano, 3=nejsem si jist, 4=většinou ne, 5=určitě ne. Čím větší je hodnota, tím méně respondent s výrokem souhlasil. Velikost indexu se pohybuje v rozmezí 2,81, tedy respondent si situací není jist, konkrétně si není jist, zda je zdráv jak kdokoliv jiný, až po 3,65, což odpovídá vyjádření, že většinou respondenti neočekávali, že by se jejich zdraví zhoršilo. Graf 63 Index souhlasu 5 4 3 2 1 2,81 jsem stejně zdráv/a jako kdokoliv jiný mé zdraví je perfektní 3,14 3,33 3,65 zdá se, že onemocním (jakoukoliv očekávám, že se mé zdraví zhorší nemocí) poněkud snadněji než ostatní lidé Vnímání intenzity různých pocitů bylo zjišťováno i podle pohlaví. Byly zjištěny významné rozdíly ve vnímání souhlasu s výroky podle pohlaví. Ženy uváděly, že většinou neočekávaly, že by se jejich zdraví zhoršilo, muži se přikláněly k odpovědi, že si nejsou jisti, že by očekávali zhoršení jejich zdravotního stavu. Ženy uváděly, že si nejsou jisty perfektností jejich zdraví. Muži se přikláněli k poněkud více k odpovědi, že je jejich zdraví perfektní. Co se týče zdraví, ženy uváděly, že si nejsou jisty tím, že jsou zdrávy stejně jako kdokoliv jiný. Muži se většinou vnímali tak, že jsou zdrávi jako kdokoliv jiný. 108 strana 132 celkem

Graf 64 Index souhlasu podle pohlaví 5 4 3 2 3,39 3,20 3,11 2,27 3,71 3,53 3,32 2,80 mužské ženské 1 zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než ostatní lidé jsem stejně zdráv/a jako kdokoliv jiný očekávám, že se mé zdraví zhorší mé zdraví je perfektní Závěrem lze shrnout, že respondenti jsou si vědomi jak svých potencialit, tak jednotlivých omezení a jsou schopni je akceptovat. Celkově se jeví být v určité psychické pohodě. 109 strana 132 celkem

4. Komparace stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních Jihomoravského kraje, Kraje Vysočina a Dolního Rakouska 4.1 Demografický popis výzkumných souborů Výzkumného šetření se účastnilo 313 klientů z vybraných lůžkových zařízení Jihomoravského kraje (JMK), 129 klientů z vybraných lůžkových zařízení Kraje (Vysočina) a 43 klientů z vybraných lůžkových zařízení Dolního Rakouska (DR). Ve výzkumném souboru se nacházely více než dvě třetiny žen (65,1 %) výzkumného souboru Dolního Rakouska, téměř dvě třetiny žen (62,6 %) souboru Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina (61,2 %), viz graf níže. Graf 65 Pohlaví (Počty výzkumných jednotek: JMK=313, Vysočina=129 a DR=43) 70,0% 65,1% 61,2% 62,6% 60,0% 50,0% 40,0% 34,9% 38,8% 37,4% mužské 30,0% ženské 20,0% 10,0% 0,0% Dolní Rakousko Vysočina JMK Nejčetnější věkovou skupinou byly osoby ve věku 80-90 let, v ní se nacházely více než třetiny respondentů. Rozložení ostatních věkových skupin je uvedeno v grafu níže. Graf 66 Věk (%) (Počty výzkumných jednotek: JMK=313, Vysočina=129 a DR=43) 90-99 let 80-89 let 70-79 let 60-69 let JMK Vysočina Dolní Rakousko 50-59 let 0% 10% 20% 30% 40% 110 strana 132 celkem

Vzdělání respondentů bylo diferencované zejména s ohledem na příslušnost klientů ke zkoumanému regionu. Klasifikační struktura v Dolním Rakousku a ČR se mírně liší, proto porovnání má pouze informativní charakter. Ve vybraných nemocnicích Dolního Rakouska převažovali klienti se základním vzděláním. Vyšší odborné vzdělání ve vzdělanostní struktuře není. Graf 67 Vzdělání (%) (Počty výzkumných jednotek: JMK=313, Vysočina=129 a DR=43) vysokoškolské vyšší odborné střední vyučen/a JMK Vysočina Dolní Rakousko základní 0,0% 10,0% 20,0% 30,0% 40,0% 50,0% 60,0% Většina dotázaných z regionů Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina (dvě třetiny) neměla přiznaný příspěvek na péči. Následovali respondenti s přiznaným příspěvkem II. stupně (12,9 % v JMK a 8,8 % v Kraji Vysočina), I stupně (10,9 % v JMK a12,8 % v Kraji Vysočina) a další, jak je uvedeno v grafu níže. Graf 68 Přiznaný příspěvek na péči - ČR (%) (Počty výzkumných jednotek: JMK=313, Vysočina=129) ne 68,8% 76,0% IV. stupeň 1,6% III. stupeň II. stupeň I. stupeň 5,8% 2,4% 12,9% 8,8% 10,9% 12,8% JMK Vysočina 0,0% 10,0% 20,0% 30,0% 40,0% 50,0% 60,0% 70,0% 80,0% 111 strana 132 celkem

Největší podíl dotázaných z Dolního Rakouska, více než třetina (34,9 %), měl přiznaný příspěvek na péči IV. stupně. Následovala necelá třetina respondentů bez příspěvku na péči (32,6 %), s přiznaným příspěvkem III. stupně byla více než desetina (14,0 %). Další možnosti jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf 69 Přiznaný příspěvek na péči - DR (%) (Počet výzkumných jednotek=43) ne 32,6% VII.stupeň VI.stupeň V.stupeň IV. stupeň 2,3% 2,3% 4,7% 34,9% Dolní Rakousko III. stupeň 14,0% II. stupeň 9,3% 0,0% 5,0% 10,0% 15,0% 20,0% 25,0% 30,0% 35,0% Ve výzkumných souborech všech regionů převažovali nekuřáci, kuřáků ve vybraných zařízeních Dolního Rakouska se nacházelo ještě méně kuřáků než ve vybraných zařízeních Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Graf 70 Kouření (Počty výzkumných jednotek: JMK=313, Vysočina=129 a DR=43) 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 93,0% 86,6% 84,9% 13,4% 15,1% 7,0% Dolní Rakousko Vysočina JMK nekuřák kuřák 112 strana 132 celkem

4.2 Analýza zdravotního stavu klientů Celkový zdravotní stav Hodnocení aktuálního zdravotního stavu je závislé na příslušnosti klientů k vybraným zařízením regionů. Nelze se proto vyjadřovat k celkovému hodnocení vnímání zdravotního stavu klienty bez informace, o který region se jedná. Aktuální zdravotní stav je celkově respondenty Dolního Rakouska vnímán jako dobrý, takto ho vnímá více než polovina dotázaných (58,0 %). Necelá čtvrtina dotázaných (23,3 %) ho vnímá jako docela dobrý. Ohodnocení jako výtečné, případně velmi dobré, nebo špatné byla uvedena malými podíly dotázaných. Aktuální zdravotní stav je celkově respondenty Jihomoravského kraje (42,2 %) a Kraje vysočina (43,4 %) vnímán jako špatný. Následuje hodnocení v pořadí podle velikosti podílů odpovědí: docela dobré, dobré, velmi dobré, výtečné, jak je uvedeno v grafu níže. Graf 71 Celkový zdravotní stav z pohledu dotázaných (%) (Počty výzkumných jednotek: JMK=313, Vysočina=129 a DR=43) špatné docela dobré dobré JMK Vysočina Dolní Rakousko velmi dobré výtečné 0,0% 10,0% 20,0% 30,0% 40,0% 50,0% 60,0% Porovnání aktuálního zdravotního stavu respondentů s jejich zdravotním stavem před rokem je zřejmé z následujícího grafu. Respondenti z JMK i z Kraje Vysočina nejčastěji uvádějí poněkud horší zdravotní stav než před rokem, klienti z Dolního Rakouska nejčastěji uvádějí zdravotní stav jako přibližně stejný jako před rokem a dokonce více než čtvrtina uvádí poněkud lepší zdravotní stav jako před rokem. Ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu. 113 strana 132 celkem

Graf 72 Hodnocení celkového zdravotního stavu před rokem (Počty výzkumných jednotek: JMK=313, Vysočina=129 a DR=43) Mnohem horší než před rokem Poněkud horší než před rokem Přibližně stejné jako před rokem Poněkud lepší než před rokem JMK Vysočina Dolní Rakousko Mnohem lepší než před rokem 0% 10% 20% 30% 40% 50% Situace se jeví tak, že klienti z Dolního Rakouska jsou při hodnocení současného zdravotního stavu a stavu před rokem optimističtější. Vykonávání činností Respondenti byli dotazováni, zda a jak dalece jejich zdraví, přesněji zdravotní stav, omezuje vykonávání činností, které mohou vykonávat během svého typického dne. Jestliže ano, byli dotazováni, do jaké míry. Odpovědi byly kódovány, přičemž kód 1 znamenal, že respondentův zdravotní stav hodně omezoval vykonávat uvedenou činnost. Kód 2, že respondentův zdravotní stav částečně omezoval vykonávat uvedenou činnost a kód 3, že respondentův zdravotní stav vůbec neomezoval vykonávat uvedenou činnost. Seznam hodnocených činností je uveden tabulkou níže. a) usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů b) středně namáhavé činnosti jako je např. posunování stolu c) zvedání nebo nošení běžného nákupu d) vyjít po schodech několik pater e) vyjít po schodech jedno patro f) předklon, shýbání, poklek g) chůze asi jeden kilometr h) chůze po ulici několik set metrů i) chůze po ulici sto metrů j) koupání nebo oblékání bez cizí pomoci 114 strana 132 celkem

Ke každé činnosti, která je rovněž specifikována v grafu níže, byl vypočítán odpovídající index, který charakterizuje míru omezení respondentů vykonávat konkrétní činnost z důvodu jejich zdravotního stavu. Interpretace indexu je, že čím je menší hodnota indexu, tím byl respondent více zdravotním stavem omezen. Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností je uveden grafem níže, v němž jsou jednotlivé hodnocené činnosti uspořádány od největšího omezení až po činnosti, které jsou zdravotním stavem respondentů omezovány nejméně. Nejvíce zdravotní stav respondentů omezuje vykonávání usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů, nejméně omezuje koupání nebo oblékání bez cizí pomoci. Podobné hodnocení se týká i chůze. Ostatní aktivity jsou diferencované podle příslušnosti klientů k vybraným zdravotnickým zařízením v regionech a omezení jejich vykonávání zdravotním stavem respondentů je uvedeno prostřednictvím indexů v následující tabulce a grafu. Tabulka 4 Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností Kódování: 1=ano, omezuje hodně; 2=ano, omezuje trochu; 3=neomezuje Dolní Rakousko Usilovné činnosti Středně namáha vé činnosti Zvedání nebo nošení běžného nákupu Vyjít po schodech několik pater Vyjít po schodech jedno patro Předklon, shýbání, poklek Chůze asi jeden kilometr Chůze po ulici několik set metrů Chůze po ulici sto metrů 1,09 1,43 1,47 1,37 1,64 1,53 1,35 1,51 1,70 1,67 Vysočina 1,08 1,20 1,38 1,19 1,38 1,43 1,29 1,44 1,62 2,14 JMK 1,17 1,59 1,56 1,30 1,60 1,57 1,34 1,50 1,75 1,85 Koupání nebo oblékání bez cizí pomoci 3 Graf 73 Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností (1=Ano, hodně omezuje,, 3=vůbec neomezuje) 2 Dolní Rakousko Vysočina JMK 1 Usilovné činnosti Středně namáhavé činnosti Zvedání nebo nošení běžného nákupu Vyjít po schodech několik pater Vyjít po Předklon, schodech shýbání, jedno patro poklek Chůze asi jeden kilometr Chůze po Chůze po ulici několik ulici sto set metrů metrů Koupání nebo oblékání bez cizí pomoci 115 strana 132 celkem

Zdravotní potíže Okolnost, zda respondent při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech trpěl kvůli zdravotním potížím, byla zjišťována dotazem na souhlas či nesouhlas s některým z níže uvedených problémů. a) Zkrátil se čas, po který jste se obvykle věnoval/a činnostem? b) Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a? c) Byl/a jste omezen/a ve vykonávání běžných denních činností? d) Měl/a jste potíže při běžných denních činnostech (např. jste musel/a vynaložit zvláštní úsilí)? Souhlasné odpovědi na dotazy byly analyzovány prostřednictvím podílu souhlasných odpovědí odpovídajících pozitivní volbě (celkem bylo realizováno 1599 voleb), tedy odpovědí ano. Podíly souhlasných odpovědí, které uvádějí, kolikrát byla daná položka vybraná, jsou přibližně čtvrtinové pro všechny uvedené problémy i všechny regiony, jak je uvedeno v grafu níže. Graf 74 Podíl problémů při běžné denní činnosti kvůli zdravotním potížím s ohledem na uvedené dotazy (%, N=1599 voleb) Měl/a jste potíže při běžných denních činnostech Byl/a omezen/a ve vykonávání běžných denních činností Udělal/a méně, než chtěl/a Zkrátil se čas,po kterýse obvykle věnoval/a činnostem 25,8% 25,3% 26,0% 25,5% 25,1% 26,7% 26,5% 25,1% 26,0% 22,1% 24,4% 21,4% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% JMK Vysočina Dolní Rakousko 116 strana 132 celkem

Emocionální potíže Obdobně byla zjišťována okolnost, zda respondent při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech trpěl kvůli emocionálním potížím (např. pocitu deprese či úzkosti), byla zjišťována dotazem na souhlas (ano) či nesouhlas s některým z níže uvedených problémů. a) Zkrátil se čas, po který jste se obvykle věnoval/a činnostem? b) Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a? c) Byl/a jste při vykonávání běžných činností méně pozorný/á než obvykle? Souhlasné odpovědi na dotazy byly analyzovány prostřednictvím podílu souhlasných odpovědí odpovídajících pozitivní volbě ano (celkem bylo realizováno 1599 voleb). Podíly souhlasných odpovědí které uvádějí, kolikrát byla daná položka vybraná, jsou přibližně po třetinách, jsou tedy opět rovnoměrné. Nejméně často byla uváděna možnost, že se zkrátil čas, po který se obvykle respondenti z Jihomoravského kraje věnovali činnostem kvůli emocionálním potížím. Jinými slovy respondenti většinou obvyklé aktivity realizovali. Ostatní podíly voleb jsou uvedeny v grafu níže. Graf 75 Podíl problémů při běžné denní činnosti kvůli emocionálním potížím (např. pocit deprese či úzkosti) s ohledem na uvedené dotazy (%, N=1599 voleb) Byl/a při vykonávání běžných činností méně pozorný/á než obvykle Udělal/a méně, než chtěl/a Zkrátil se čas,po kterýse obvykle věnoval/a činnostem 34,7% 33,5% 32,8% 36,8% 32,9% 34,3% 28,5% 33,5% 32,8% JMK Vysočina Dolní Rakousko 0% 10% 20% 30% 40% 117 strana 132 celkem

Sociálně-zdravotní situace z pohledu dotázaných Sociálně-zdravotní situace z pohledu dotázaných byla zjišťována skupinou dotazů zaměřených na vyhledání: - do jaké míry, která bránily zdravotní nebo emocionální potíže respondenta jeho normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=vůbec ne, 2=trochu, 3=mírně, 4=poměrně dost, 5=velmi silně). vyhledání, do jaké míry omezovaly bolesti (v zaměstnání i doma) respondenty v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=vůbec ne, 2=trochu, 3=mírně, 4=poměrně dost, 5=velmi silně); - jak velké bolesti jste měl/a v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=žádné, 2=velmi mírné, 3=mírné, 4=střední, 5=silné, 6=velmi silné). 28 Ke každému dotazu, byl vypočítán odpovídající index nepohody, který charakterizuje míru bránění kvůli zdravotním nebo emocionálním potížím normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech. Čím je menší hodnota, tím bylo respondentu méně bráněno vykonávat normální společenský život, respondent byl omezován méně. Emocionální nebo zdravotní potíže trochu až mírně brání (indexy v rozmezí 2,0 až 3,1) respondentům vykonávat normální společenský život. Respondenty byly bolesti pociťované jako mírné, případně střední (index v rozmezí 3,5 až 3,7). Omezení respondentů v zaměstnání i doma kvůli jejich působení, bylo hodnoceno v rozmezí mírného hodnocení až po poměrně dost velké omezení (odpovídajícím indexy v rozmezí 2,9 až 3,5). Zdravotní nebo emocionální potíže brání normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nejméně týdnech klientům z Dolního Rakouska, nejvíce klientům z Jihomoravského kraje. Bolesti v posledních 4 týdnech mírně omezovaly jak klienty z Dolního Rakouska, tak z Jihomoravského kraje i Kraje Vysočina. Bolesti v posledních 4 týdnech (v zaměstnání i doma) mírně klienty z Dolního Rakouska, poněkud více klienty z Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Indexy jsou uvedeny v následující tabulce a grafu. Tabulka 5 Index nepohody vyjadřující bránění sociálním aktivitám ze zdravotních nebo emocionálních důvodů V posledních 4 týdnech bránily zdravotní nebo emocionální potíže normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy Bolesti v posledních 4 týdnech Dolní Rakousko 2,0 3,5 2,9 Vysočina 2,3 3,7 3,5 JMK 3,1 3,5 3,2 Do jaké míry omezovaly bolesti v posledních 4 týdnech (v zaměstnání i doma) 28 Jednalo se o analýzu ordinálních znaků. Kvůli možnosti porovnání údajů byly počítány odpovídající indexy jako vážené průměry relevantních odpovědí indexy nepohody. 118 strana 132 celkem

Graf 76 Index nepohody vyjadřující bránění sociálním aktivitám ze zdravotních nebo emocionálních důvodů Průměrné odpovědi ve skupině, použita stupnice: 1 (vůbec ne, případně žádné bolesti), 2 (trochu, případně velmi mírné bolesti), 3 (mírně, případně mírné bolesti), 4 (poměrně dost, případně střední bolesti), 5 (velmi silně, případně silné bolesti), 6 (velmi silné bolesti). 6 5 4 3 2 Dolní Rakousko Vysočina JMK 1 V posledních 4 týdnech bránily zdravotní nebo emocionální potíže normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy Bolesti v posledních 4 týdnech Do jaké míry omezovaly bolesti v posledních 4 týdnech (v zaměstnání i doma) Zjišťování psychologických pocitů Zjišťování pocitů respondentů bylo řešeno prostřednictvím skupiny otázek zaměřených na subjektivní úroveň elánu, nervozity deprese, vyčerpání apod. v posledních čtyřech týdnech. U každé otázky respondent volil takovou odpověď, která nejlépe vystihovala, jak se jemu dařilo v posledních 4 týdnech, jak se cítil. Interpretace otázek je závislá na orientaci odpovědí, které byly kódované s významem: 1=pořád, 2=většinou, 3=dost často, 4=občas, 5=málokdy, 6=nikdy. Podle druhu otázky může být odpověď chápána v pozitivním či negativním smyslu. Konkrétně bylo zjišťováno, jak často v posledních 4 týdnech respondent: a) se cítil plný elánu; b) byl velmi nervózní; c) měl takovou depresi, že ho nic nemohlo rozveselit; d) pociťoval klid a pohodu; e) byl plný energie; f) pociťoval pesimismus a smutek; g) cítil se vyčerpán; h) byl šťastný; i) cítil se unavený. Indexy pocitů podle pořadí jsou uvedeny v tabulce níže a rovněž v grafickém vyjádření. 119 strana 132 celkem

Jak často v posledních 4 týdnech: jste se cítil/a pln/a elánu? jste byl/a velmi nervózní? jste měl/a takovou depresi, že Vás nic nemohlo rozveselit? jste pociťoval/a klid a pohodu? jste byl/a pln/a energie? jste pociťoval/a pesimismus a smutek? jste se cítil/a vyčerpán/a? jste byl/a šťastný/á? jste se cítil/a unaven/a? Otázky, které mají pozitivní význam, byly hodnoceny následujícím způsobem. Respondenti se celkově cítili málokdy plni elánu (4,62) 29, občas pociťovali klid a pohodu (3,71), občas byli plni energie (4,66), občas byli šťastní (3,03). V uvedených případech čím menší je index, tím se respondenti cítili lépe. Otázky, které nemají pozitivní význam, byly hodnoceny následujícím způsobem. Respondenti se celkově občas cítili velmi nervózní (4,04), málokdy měli takovou depresi, že je nic nemohlo rozveselit (4,80), občas pociťovali pesimismus a smutek (4,09), dost často se cítili vyčerpáni (3,49) a dost často se cítili unaveni (3,30). V uvedených případech čím menší je index, tím se respondenti cítili hůře. Celkově u respondentů největším problémem byla únava a pocit vyčerpanosti. Specifikace podle jednotlivých regionů je zřejmá z odpovídajících indexů v jednotlivých řádcích tabulky a rovněž z grafu níže. Tabulka 6 Index pocitů Dolní Rakousko 4,28 4,40 4,72 2,95 4,10 4,33 4,14 3,19 3,49 Vysočina 4,54 4,02 4,83 3,71 4,45 4,18 3,27 3,94 3,08 JMK 4,70 4,00 4,80 3,82 4,83 4,03 3,50 4,18 3,37 Celkem 4,62 4,04 4,80 3,71 4,66 4,09 3,49 4,03 3,30 Graf 77 Index pocitů Průměrné odpovědi ve skupině, kdy byla použita stupnice: 1 (pořád), 2 (většinou), 3 (dost často), 4 (občas), 5 (málokdy), 6 (nikdy). 6 5 4 3 2 1 0 Dolní Rakousko Vysočina JMK 29 V závorkách jsou uváděny velikosti indexů. 120 strana 132 celkem

Společenský život s ohledem na zdravotní nebo emocionální obtíže Možnost komunikace s příbuznými, přáteli a známými a možnost společenského života je klíčovou okolností pro udržení fyzické a duševní pohody. Proto byl položen dotaz, jak často v posledních 4 týdnech bránily zdravotní nebo emocionální obtíže společenskému životu respondentů (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.) Odpovědi na položenou otázku, jak častá jsou u respondentů omezení společenského života způsobená zdravotními nebo emocionálními obtížemi, jsou uvedeny dle regionů v grafu níže. Klienti z vybraných zařízení Dolního Rakouska se významně odlišují od klientů náležejících zařízením Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina ve výpovědi tím, že více než polovina respondentů Dolního Rakouska žádná omezení neuváděla (59,5 %). Odpověď, že v posledních 4 týdnech pořád bránily zdravotní nebo emocionální obtíže společenskému životu respondentů (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.), byla zmíněna necelou desetinou respondentů (9,5 %). Respondenty Jihomoravského kraje byla tato okolnost uvedena více než čtvrtinou dotázaných (26,5 %). Ostatní diference jsou zřejmé z grafu. Graf 78 Omezení společenského života zdravotními nebo emocionálními obtížemi (%) (Počty výzkumných jednotek: JMK=313, Vysočina=129 a DR=43) málokdy občas dost často většinou pořád 2,4% 13,5% 15,5% 20,3% 11,9% 22,3% 20,3% 16,7% 22,3% 9,4% 26,5% 14,1% 9,5% 35,9% 59,5% JMK Vysočina Dolní Rakousko 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 121 strana 132 celkem