Savci 1/16 Zajícovci, damani, chobotnatci, sirény, ochechule Martin Pelikán martin.pelikan@gmail.com Vytvořeno v L A TEXu za pomoci balíčku pdfslide. Jakékoli používání je bez souhlasu autora zakázáno.
Zajícovci - Lagomorpha (řád) žijí na všech kontinentech kromě Antarktidy (Austrálie - Cimrman) pouze suchozemští, pouze býložraví podobají se hlodavcům, ale jsou klasifikováni odděleně (teorie vývoje z kopytníků) narozdíl od hlodavců, kteří mají sklovinu pouze na předním povrchu řezáku, jsou řezáky pokryté sklovinou po celém povrchu zubu druhý pár řezáků se skrývá za prvními zuby 2/16
Zajícovci - dělení pišťuchovití (čeleď) pišťucha středozemní zajícovití (čeleď) králík divoký, domácí zajíc polní 3/16
Zajícovci - pišťucha středozemní střední Asie a Severní Amerika pustá písčitá a kamenitá místa ve vysokých horách, stepích hrabou si nory v zemi, pod balvany žijí v koloniích, pískají spásají chudé horské a stepní byliny, zimu přespí v zemi 4/16
Zajícovci - zajíc polní na rozdíl od králíků má uši delší než hlavu, na konci černé špičky delší zadní nohy než králíci váha kolem 4 5 kg, běží rychlostí až 70 km/h, odráží se vždy současně oběma zadníma nohama mívají až čtyři vrhy do roka, po dvou až čtyřech mláďatech 5/16
Zajícovci - králík divoký (evropský) původem z jižní Evropy, nyní v Austrálii dělá problémy váží jen okolo 1,5 kg, křoviny, lesy, původně ze Španělska z něj vypěstován králík domácí, chovaný pro kůži a maso ve vrhu až osm mláďat, teple vystlané hluboké nory k zimnímu spánku 6/16
Damani - Hyracidea (řád) malá, podsaditá zvířata se velmi krátkým ocasem, připomínají králíky s krátkýma ušima, dříve nazýváni tlusťochy velcí asi jako kočka, většina damanů dosahuje délky 30-70 cm a váží kolem 2-5 kg, stále dorůstající horní řezáky, které tvoří jakési kly mají krátké končetiny, na předních končetinách mají 4 a na zadních 3 prsty pohybují se po měkkých polštářcích na chodidlech, kam ústí žlázy vylučující lepkavý sekret, který jim umožňuje snadný pohyb po skalách a šplhání slabě vyvinutá schopnost termoregulace, rádi se vyhřívají na slunci nebo se tulí k sobě navzájem mají docela dobrý zrak, ale i čich a sluch 7/16
Damani - pokračování objevili se v Africe před 50 miliony let chybí jim klíční kost, žaludek rozdělen na dvě části, dvě slepá střeva nejvíce jsou příbuzní slonům, společné znaky na kostře, podobná molekulární analýza DNA např. daman stromový, pralesní, horský, skalní,... 8/16
Chobotnatci - Proboscidea (řád) z kdysi bohatého řádu dodnes přežívají jen tři druhy, největší suchozemští savci na světě nejvýraznějším znakem je chobot, který vznikl srůstem silně prodlouženého nosu s horním pyskem chobot je složen z mnoha svalů, pojivových tkání a je prostoupen hustou sítí nervových vláken, je zakončen 1 2 uchopovacími prstíky chobot slouží k uchopování předmětů, dýchání, ke komunikaci, ale potravu si jím pouze podávají do úst, ani jím nepijí patří mezi kopytníky - mají pět srostlých prstů, na jejichž špičky zakončené nehtovitými kopýtky došlapují silná, ale velmi citlivá kůže s množstvím potních a mazových žláz, řídce porostlá chlupy, chráněna vrstvou zaschlého bahna nebo prachu 9/16
Chobotnatci - pokračování velké kly jsou u slonovitých přeměněné horní řezáky, slouží nejčastěji při loupání kůry stromů a hrabání v zemi v každé polovině čelisti je jen jeden funkční zub, který po opotřebení vypadne a je odzadu nahrazen novým, pošesté už nevyroste, a tak starci strádají hlady a hynou mohou se za příhodných podmínek dožívat až 70 let nejznámější čeledí jsou slonovití (Elephantidae) slon indický, africký, pralesní 10/16
Slonovití - Elephantidae (čeleď) slon africký má větší uši než indický, měří až 4 m a váží asi 7,5 tuny (rekord 1974-12 tun) tráví 16 hodin denně konzumací rostlinné potravy slon nepálský - jeho existence poprvé dokázána v roce 1992 - je agresivnější, větší než slon indický a jeho charakteristickým znakem jsou dva hrboly na hlavě, zatím není prozkoumán byli dříve loveni pro kly a slonovinu - dnes přísně zakázáno, zvýšila se populace slonů s potlačenými kly - dříve anomálie, dnes přežili většinou tito sloni indičtí také byli domestikováni (přeprava, ale i boj) 11/16
Ochechule - Sirenia (řád) zavalití vodní savci připomínající tuleně nebo kytovce, lysé tělo, srst mají jen zárodky místo zadních končetin mají ploutvovitý ocas, přední končetiny modifikovány do tvaru pádel mají silnou vrstvu podkožního tuku a redukovaný počet zubů přezdívané mořské krávy čeledi kapustňákovitých a moroňovitých se liší tvarem lebky a ocasu 12/16
Kapustňákovití - Trichechidae (čeleď) kapustňák senegalský, jihoamerický, širokonosý (ohrožený, dřive loven pro maso a olej) často se shromažďují v zimě v blízkosti elektráren, které vypouštějí ohřátou vodu spoléhají se na tento zdroj nepřirozeného tepla, a tak dokonce přestali migrovat do teplejších vod v brzké době se budou některé z těchto elektráren zavírat, tento problém přiměl organizaci U.S. Fish and Wildlife Service k hledání cest, jak pro kapustňáky ohřívat vodu největší shromaždiště je na pobřeží Ameriky (Florida, Severní Amerika) 13/16
Moroňovití - Dugongidae (čeleď) žíví se pouze ze dna moře moroň indický (dugong) - jediný žijící druh, v tropických vodách na pobřeží Afriky, Asie, Austrálie největší jedinec měl 980 kilogramu a 4,1 metru, běžně kolem 3 metrů a 200 kilogramů. koroun bezzubý - Stellerův - vyhuben po třiceti letech od svého nalezení ruskými lovci (1768) mají vynikající maso, mírnou povahu, slabou schopnost obrany a nízkou reprodukční schopnost, proto jsou kriticky ohroženi 14/16
Kapustňák a moroň 15/16
Reference 1. E. Skřivanová a kol. (1974). Od agamy po žraloka. Nakladatelství: ARTIA + ALBATROS 2. http://[cs en].wikipedia.com/ 3. http://www.picsearch.com 4. http://savci.upol.cz/ 5. http://www.biolib.cz/ 6. http://www.salix.cz/ 16/16