Obsah: Požární vybavení domů Vyhláška č. 245/1995 Sb. Vyhláška č. 85/1998 Sb. Pravidla pro měření a účtování nákladů za teplo, teplou a studenou vodu Vlivy měření studené vody Nové poukázky typu A-V Informace k měření tepla Požární vybavení domů V některých domech našeho družstva, zejména ve věžácích, kde je požární nebezpečí největší, se opakují ztráty a poškození požárního vybavení, které slouží v případě požáru k provedení rychlého požárního zásahu. Předmětem poškození a ztrát jsou požární hadice, proudnice a ostatní vybavení požárních hydrantů. V bezpečí nejsou ani hasící přístroje, umístěné v suterénu obytných domů. Požární vybavení musí podle zákona o požární ochraně č. 133/85 Sb. a vyhlášky MV č. 21/96 Sb. v případě požáru umožnit rychlý a bezpečný požární zásah, musí být přístupné. Požární vybavení musí být neustále obnovováno, na nové nákupy jsou vynakládány značné náklady, které se ročně pohybují od 50 do 100 tis. Kč. Chybou je, že nájemníci jsou lhostejní k ochraně společného majetku. Domy jsou přes den, ba i v noci otevřené, přístupné komukoliv. Obracíme se proto na vás ve vlastním zájmu o maximální pozornost. Doporučujeme uzamykání předních i zadních dveří. Všímejte si osob, které se v domě pohybují. Je třeba věnovat pozornost i dětem, které často požární vybavení poškozují, nebo je pohodí jako hračku někde mimo dům. Jedině s vaší pomocí se podaří snížit poškození a ztráty. Jsou však i domy, kde již několik let ke zcizení požárního vybavení nedošlo. Z těch je třeba si vzít příklad a zejména si uvědomit, že náklady na obnovu jdou z vašich peněženek. Úryvek z časopisu Byt Vyhláška č. 245/1995 Sb. Vyhláška č. 245/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 2.října 1995, kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele ve znění vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 85/1998, ze dne 30.března 1998 Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky podle 45 odst. 6 se zřetelem na 32 odst.6 zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci (dále jen "zákon ), stanoví:
1 - Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje: a)pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, b)pravidla pro rozdělení nákladů, které se rozúčtovávají na objekty a mezi konečné spotřebitele (dále jen spotřebitel ), za teplo k vytápění a jinému využití a dodávku teplé užitkové vody. 2 - Pravidla pro vytápění 1. Otopné období, není-li mezi odběratelem a dodavatelem dohodnuto jinak, začíná 1.září a končí 31.května následujícího roku. 2. Dodávka tepla se zahájí v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušné lokalitě poklesne pod +13 o C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 o C pro následující den. 3. Průměrnou denní teplotou venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu sálání okolních stěn v 7.00, 14.00 a ve 21.00 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00 hod. se počítá dvakrát. 4. Vytápění se omezí nebo přeruší v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu vystoupí nad +13 o C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles této teploty pro následující den. 5. V průběhu otopného období byty v době od 6.00 do 22.00 hodin, nebytové a společné prostory podle potřeby jsou vytápěny tak, aby byla zabezpečena vnitřní teplota stanovená projektem, která pro obytné místnosti je 20 o C. Od 22.00 hodin do 6.00 hodin se vytápění omezí nebo krátkodobě přeruší do té míry, aby byly dodrženy požadavky na tepelnou stabilitu místností. 6. Pro účely této vyhlášky je požadavek odstavce 5 splněn, jestliže v místnosti s otopným tělesem teplota vzduchu naměřená teploměrem uprostřed půdorysu ve výši 1 m nad nášlapnou vrstvou podlahy, bez vlivu oslunění, je proti číselné hodnotě teploty stanovené projektem - vyšší o 1 o C v místnosti s jednou venkovní stěnou, - vyšší o 1,5 o C v místnosti s dvěma venkovními stěnami, - vyšší o 2 o C v místnosti s třemi nebo více venkovními stěnami či s nadměrným zasklením. 7. Plánované opravy, údržbové a revizní práce, které mohou způsobit omezení či přerušení dodávky tepla k vytápění, se provádějí v mimotopném období. 3 - Pravidla pro dodávku teplé užitkové vody 1. Teplá užitková voda je dodávána celoročně tak, aby měla na výtoku u spotřebitele teplotu 45-60 o C, s výjimkou odběrných špiček spotřeby v zúčtovací jednotce. 2. Zúčtovací jednotkou je část objektu, objekt nebo soubor objektů, ve kterých se odběrným tepelným zařízením rozvádí teplo k vytápění a teplá užitková voda spotřebitelům z rozvodného zařízení dodavatele. 3. Dodávka podle odstavce 1 je uskutečňována denně nejméně v době od 6.00 do 22.00 hodin.
4 - Regulace vytápění 1. Regulace parametrů teplonosného media v závislosti na klimatických podmínkách, která umožňuje zabezpečení vnitřní teploty podle 2 odst. 5 je zajištěna, pokud je to technicky možné, ve výrobním a rozvodném zařízení. 2. Regulace vytápění v zúčtovací jednotce je prováděna: a) regulací parametrů teplonosné látky v závislosti na klimatických podmínkách, pokud není zajišťována dodavatelem, b) individuálním automatickým regulačním zařízením jednotlivých spotřebičů určených pro vytápění, c) regulaci diferenčního tlaku v odběrném tepelném zařízení zúčtovací jednotky, pokud to zařízení pro vnitřní rozvod tepla vybavené individuální regulací podle písm., b) vyžaduje, d) samostatnou automatickou regulací vytápění části zúčtovací jednotky. 5 - Rozúčtování dodávky tepla k vytápění a dodávky teplé užitkové vody na zúčtovací jednotky Dodávka tepla je účtována dodavatelem podle vlastního měřícího zařízení zvlášť pro každé odběrné místo v závislosti na způsobu připojení zúčtovací jednotky: a) společně pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody, b) samostatně pro vytápění, c) samostatně pro přípravu teplé užitkové vody. 6 - Rozúčtování nákladů na teplo k vytápění a jinému využití v zúčtovací jednotce 1. Náklady na teplo k vytápění a jinému využití zahrnují účtované platby v cenách podle platných cenových předpisů1), které byly vynaloženy v dané zúčtovací jednotce za roční zúčtovací období 2), které začíná 1.lednem nebo 1.červnem nebo 1.červencem anebo 1.zářím. 2. Náklady na teplo k vytápění v rámci zúčtovací jednotky se rozdělí na složku základní a spotřební, přičemž na základní složku připadne 30% až 50%, spotřební složku 50% až 70% nákladů. 3. Jsou-li v zúčtovací jednotce nebytové prostory, spotřební složka se rozdělí na byty a na nebytové prostory podle jejich zjištěného podílu na celkové spotřebě tepla v zúčtovací jednotce. 4. Spotřební složka se rozdělí mezi spotřebitele úměrně údajům měřičů tepla nebo indikátorů s použitím výpočtové metody, která umožní rozúčtovat spotřební složku nákladů podle dosahované průměrné vnitřní teploty jednotlivých místností s otopným tělesem bytu či nebytového prostoru v zúčtovací jednotce. 5. Základní složka se rozdělí mezi spotřebitele v poměru jejich započitatelné podlahové plochy (dále jen podlahová plocha ) bytu nebo nebytového prostoru, podlahovou plochou je plocha místností kromě lodžií a balkonů (i zasklených) vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č.1 této vyhlášky. Mají-li byty a nebytové prostory rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, podlahová plocha jejich místností se určí přepočtením v poměru jejich výšek na jednotnou výšku stropů všech místností v zúčtovací jednotce. 6. Je-li odebíráno teplo k jinému využití, základní složka se rozdělí na příslušné spotřebiče a na vytápění podle příkonu, spotřební složka podle jejich podílu na celkové spotřebě tepla v objektu. 7. V zúčtovací jednotce, kde u spotřebitelů nejsou instalovány indikátory nebo měřiče tepla, se náklady na
vytápění rozdělí podle podlahové plochy vynásobené koeficientem podle údajů uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky. 8. Odečty měřičů tepla a indikátorů se provádějí nejméně jednou ročně. 9. Není-li umožněn odečet údajů instalací měřičů tepla či indikátorů, určí se spotřební složka připadající na 1 m čtverečný plochy místností o 30 až 50% vyšší, než je průměrná hodnota spotřební složky zjištěné v místnostech měřením či indikací. 7 - Rozúčtování nákladů na dodávku teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce 1. Náklady na přípravu a dodávku teplé užitkové vody zahrnují účtované platby, které byly vynaloženy v dané zúčtovací jednotce za roční zúčtovací období v místě připojení odběrného tepelného zařízení a to v cenách podle platných cenových předpisů 1) 2. Náklady na teplo k přípravě teplé užitkové vody připadající na zúčtovací jednotku se rozdělí na složku základní a spotřební, přičemž základní složka činí 10% až 30% spotřební složka 70% až 90% nákladů. 3. Náklady na dodávku teplé užitkové vody připadající na zúčtovací jednotku se rozdělí na složku základní a spotřební, přičemž základní složka činí 5% a spotřební 95% nákladů. 4. Základní složka se rozdělí mezi spotřebitele podle podlahové plochy. 5. Spotřební složka se rozdělí mezi spotřebitele podle údajů vodoměrů. K této složce se připočte podíl nákladů spotřeby podle vodoměrů ve společných prostorech. 6. V zúčtovací jednotce, kde u spotřebitelů nejsou instalovány vodoměry, se spotřební složka nákladů na dodávku teplé užitkové vody rozdělí podle průměrného počtu osob bydlících v bytech v zúčtovacím období, v nebytových prostorech se průměrný počet osob stanoví odborným posouzením podle způsobu využívání teplé užitkové vody. 7. Odečty vodoměrů se provádějí nejméně jednou ročně. 8. Spotřební složka neměřených odběrů připadající na 1 m čtverečný podlahové plochy je až o 300% vyšší než je průměrná hodnota spotřební složky s měřenou spotřebou. 8 - Rozúčtování nákladů na teplou užitkovou vodu dodávanou pro více zúčtovacích jednotek 1. Náklady na teplo k přípravě teplé užitkové vody se dělí na složku základní a spotřební. Základní složka činí 30% a spotřební 70% nákladů. 2. Náklady na dodávku teplé užitkové vody se dělí na složku základní a spotřební, základní složka činí 5% a spotřební 95% nákladů. 3. Základní složka se rozdělí na zúčtovací jednotky podle podlahové plochy jednotlivých zúčtovacích jednotek. 4. Spotřební složka se rozdělí podle součtů údajů vodoměrů v zúčtovacích jednotkách; pokud je instalováno měření na vstupu do zúčtovací jednotky, použije se údaj tohoto měření. 9 - Zvláštní způsob rozúčtování nákladů na teplo k vytápění a dodávku teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce 1. Není-li možno ve zúčtovací jednotce s vlastní předávací stanicí nebo s vlastním zdrojem tepla určit náklady na vytápění a na přípravu teplé užitkové vody odděleně podle měření, lze stanovit náklady na teplo pro ohřev užitkové vody, popř. množství paliva k tomu potřebné a rozdělit celkové náklady podle
přílohy č.2 této vyhlášky. Nelze-li z důvodu poruchy vodoměrů stanovit objem teplé užitkové vody V(m 3 ), rozdělí se celkové náklady na teplo podle srovnatelného předchozího období nebo v poměru 70% na vytápění a 30% na přípravu teplé užitkové vody. 2. Pokud není možno zjistit spotřebu tepla pro nebytové prostory pro poruchy měřiče tepla, určí se stejným podílem ze spotřeby zúčtovací jednotky jako ve srovnatelném období, není-li, technickým výpočtem. 10 - Rozúčtování nákladů za vytápění a dodávku teplé užitkové vody 1. Náklady za vytápění a dodávku teplé užitkové vody připadající na spotřebitele se rozúčtovávají jednou ročně, a to nejpozději do tří měsíců po uplynutí zúčtovacího období. 2. Vyúčtování obsahuje: a) spotřebu tepla pro vytápění a spotřebu tepla pro přípravu teplé užitkové vody v GJ, spotřebu studené vody pro přípravu teplé užitkové vody v m 3, která připadá na zúčtovací jednotku, b) jednotkové ceny tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody v Kč/GJ a studené vody pro přípravu teplé užitkové vody v Kč/m 3, které připadají na zúčtovací jednotku, c) celkové náklady zúčtovací jednotky v Kč odděleně na vytápění, na teplo v teplé užitkové vodě a na studenou vodu v teplé užitkové vodě, které jsou rozúčtovány mezi spotřebitele, a rozdělení těchto nákladů na základní a spotřební složku, d) podlahovou plochu ( 6 odst. 5) zúčtovací jednotky a podlahovou plochu spotřebitelova bytu či nebytového prostoru v m čtverečných, součet přepočtených náměrů spotřeby v zúčtovací jednotce a ve spotřebitelově bytu či nebytovém prostoru v náměrných a přepočtených jednotkách, je-li v zúčtovací jednotce instalováno u spotřebitelů příslušné měření, případně průměrný počet osob bydlících v zúčtovacím období v zúčtovací jednotce a ve spotřebitelově bytu, e) podíl nákladů základní složky, spotřební složky a celkový náklad v Kč, který připadá k úhradě spotřebiteli (uživateli bytu či nebytového prostoru) zvlášť za službu vytápění, dodávky tepla v teplé užitkové vodě a studené vody v teplé užitkové vodě včetně způsobu výpočtu, 3. Vyšší náklady než ty, které odpovídají měrným ukazatelům podle přílohy č. 3 a účinnosti výroby tepla podle přílohy č. 5 této vyhlášky, se na spotřebitele v zúčtovací jednotce rozúčtovávají, když jejich překročení je i při provedené regulaci podle 4 této vyhlášky způsobeno: a) časově delším otopným obdobím nebo vyšší vnitřní teplotou, než stanoví ustanovení 2 vyhlášky nebo b) do 31.12.2000 před účinností vyhlášky provedeným koncepčním a projektovým řešením systému zásobování teplem a teplé užitkové vody nebo c) nedodržením dohody mezi pronajímatelem a nájemníky o racionálním hospodaření spotřebitelů s teplem a teplou užitkovou vodou nebo d) v případě teplé užitkové vody jejím neomezeným zajišťováním v noci. Zrušují se: 11 - Zrušovací ustanovení a) vyhláška č.186/1991 Sb., o hospodaření s teplem, řízení soustav centralizovaného zásobování teplem a o ochranných pásmech,
b) vyhláška č. 197/1957 Ú. 1., o úplatě za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody. 12 - Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vydání. Vyhláška č. 245/1995 Sb. nabyla účinnosti dne 1.ledna 1996. Vyhláška č. 85/1998 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 30. března 1998, kterou se mění a doplňujme vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele. Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle 45 odst. 6 se zřetelem na 32 odst. 6 zák. č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci: Článek I Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele, se mění a doplňuje takto: 1. V 2 se za odstavec 6 vkládají nové odstavci 7 a 8, které zní : (7) Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepla k vytápění pro zajištění vnitřní teploty podle odstavce 5 jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky. (8) Minimální účinnosti výroby tepla jsou uvedeny v příloze č. 5 této vyhlášky. 2. 3 se doplňuje odstavcem 4, který zní: (4) Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepla potřebného k přípravě odebrané teplé užitkové vody spotřebiteli jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky. 3. 4 se doplňuje odstavcem 3, který zní: (3) Regulace vytápění podle odstavce 2 se provádí za účelem zajištění teploty místností podle 2.odst. 5 při nepřekročení přípustných hodnot měrných ukazatelů spotřeby tepla podle 2 odst. 7. 4. 6 odst. 1 zní: (1) Náklady na teplo k vytápění a jinému využití zahrnují účtované platby v cenách podle platných cenových předpisů, které byly vynaloženy v dané zúčtovací jednotce za roční zúčtovací období, které začíná 1. lednem nebo 1. červnem nebo 1. červencem a nebo 1. září. 5. 6 odst. 4 zní: (4) Spotřební složka se rozdělí mezi spotřebitele úměrně údajům měřičů tepla nebo indikátorů s použitím výpočtové metody, která umožní rozúčtovat spotřební složku nákladů podle dosahované průměrné vnitřní teploty jednotlivých místností s otopným tělesem bytu či nebytového prostoru v zúčtovací jednotce.
6. 6 ods. 5 zní: (5) Základní složka se rozdělí mezi spotřebitele v poměru jejich započitatelné podlahové plochy (dále jen podlahová plocha) bytu nebo nebytového prostoru. Podlahovou plochou je plocha místnosti kromě lodžií a balkónů (i zasklených) vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 této vyhlášky. Mají-li byty a nebytové prostory rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, podlahová plocha jejich místností se určí přepočtením v poměru jejich výšek na jednotnou výšku stropů všech místností v zúčtovací jednotce. 7. 6 odst. 9 zní: (9) Není-li umožněn odečet údajů instalací měřičů tepla či indikátorů, určí se spotřební složka připadající na 1 m plochy místnosti o 30 % až 50 % vyšší, než je průměrná hodnota spotřební složky zjištěné v místnostech měřením či indikací. 8. 7 odst. 6 zní: (6) V zúčtovací jednotce, kde u spotřebitelů nejsou instalovány vodoměry, se spotřební složka nákladů na dodávku teplé užitkové vody rozdělí podle průměrného počtu osob bydlících v bytech v zúčtovacím období, v nebytových prostorech se průměrný počet osob stanoví odborným posouzením podle způsobu využívání teplé užitkové vody. 9. 8 se doplňuje odstavcem 5, který zní: Jsou-li známy údaje vodoměrů podle odstavce 4 pouze za některé zúčtovací jednotky, spotřební složka nákladů, která připadne na soubor zúčtovacích jednotek se známými údaji z měření a na soubor zúčtovacích jednotek se známými údaji z měření a na soubor zúčtovacích jednotek bez známých údajů z měření, se vypočte podle přílohy č. 4 této vyhlášky. Potom se spotřební složka souboru zúčtovacích jednotek se známými údaji z měření rozdělí na jednotlivé zúčtovací jednotky podle odstavce 4 a spotřební složka souboru zúčtovacích jednotek, kde nejsou známy údaje z měření, se rozdělí na jednotlivé zúčtovací jednotky podle podlahové plochy. 10. 9 se doplňuje odstavcem 3, který zní: (3) Na byty a nebytové prostory nenapojené na vnitřní rozvodové zařízení ústředního vytápění zúčtovací jednotky se rozúčtovává základní složka nákladů. Spotřebitelům, kteří se odpojili od vnitřního rozvodu teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce, se rozúčtovává základní složka nákladů na teplo k přípravě teplé užitkové vody. 11. 10 zní: (1) Náklady za vytápění a dodávku teplé užitkové vody připadající na spotřebitele se rozúčtovávají jednou ročně, a to nejpozději do tří měsíců po uplynutí zúčtovacího období. (2) Vyúčtování obsahuje: a) spotřebu tepla pro vytápění a spotřebu tepla pro přípravu teplé užitkové vody v GJ, spotřebu studené vody pro přípravu teplé užitkové vody v m 3, která připadá na zúčtovací jednotku, b) jednotkové ceny tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody v Kč/GJ a studené vody pro přípravu teplé užitkové vody v Kč/m 3, které připadají na zúčtovací jednotku, c) celkové náklady zúčtovací jednotky v Kč odděleně na vytápění, na teplo v teplé užitkové vodě a na studenou vodu v teplé užitkové vodě, které jsou rozúčtovány mezi spotřebitele, a rozdělení těchto nákladů na základní a spotřební složku, d) podlahovou plochu ( 6 odst. 5) zúčtovací jednotky a podlahovou plochu spotřebitelova bytu či
nebytového prostoru v m 2, součet přepočtených náměrů spotřeby v zúčtovací jednotce a ve spotřebitelově bytu či nebytovém prostoru v náměrných a přepočtených jednotkách, je-li v zúčtovací instalováno u spotřebitelů příslušné měření, případně průměrný počet osob bydlících v zúčtovacím období v zúčtovací jednotce a ve spotřebitelově bytu, e) podíl nákladů základní složky, spotřební složky a celkový náklad v Kč, který připadá k úhradě spotřebiteli (uživateli bytu či nebytového prostoru ) zvlášť za službu vytápění, dodávky tepla v teplé užitkové vodě a studené vody v teplé užitkové vodě včetně způsobu výpočtu. (3) Vyšší náklady než ty, které odpovídají měrným ukazatelům podle přílohy č. 3 a účinnosti výroby tepla podle přílohy č. 5 této vyhlášky, se na spotřebitele v zúčtovací jednotce rozúčtovávají, když jejich překroční je i při provedené regulaci podle 4 této vyhlášky způsobeno: a) časově delším otopným, obdobím nebo vyšší vnitřní teplotou, něž stanoví ustanovení 2 vyhlášky, nebo b) do 31. prosince 2000 před účinností vyhlášky provedeným koncepčním a projektovým řešením systému zásobování teplem a teplé užitkové vody nebo c) nedodržením dohody mezi pronajímatelem a nájemníky o racionálním hospodaření spotřebitelů s teplem a teplou užitkovou vodou nebo d)v případě teplé užitkové vody jejím neomezeným zajišťováním v noci. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 85/1998 Tabulka koeficientů pro místnosti bytů a nebytových prostorů: a) místností, které se liší způsobem jejich užívání a v nichž je umístěno otopné těleso koeficient v bytě 1,0 ve skladě s občasným pobytem osob 1,0 v mateřské školce 1,2 ve zdravotním středisku 1,2 v kanceláři 1,2 ve výstavním sále 1,2 v prodejně 1,3 ve skladě s trvalým pobytem osob 1,2 v učebně 1,2 v dílně 1,2 v provozovně s prodejem 1,2 v restauraci, kavárně 1,3 v temperované garáži 0,5 b) místností, v nichž není umístěno otopné těleso, začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí koeficient jednou stěnou 0,1 dvěma stěnami 0,2 třemi stěnami 0,35 čtyřmi stěnami 0,5
pěti a více stěnami 0,75-1,0 Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha. Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepla, zvýší se tyto koeficienty podle velikosti potrubí až o 0,25 bodu podle vzorce k= 5xSt/A, kde St je povrch trubky (v m 2 ), A je plocha místnosti (v m 2 ), k je koeficient navýšení. Součet tohoto koeficientu a koeficientu podle odstavce b) nemůže být vyšší než 1,0. Koeficienty podle tabulky se použijí i pro místnosti s obdobným způsobem využívání. Koeficienty k výpočtu podlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení nákladů na teplou užitkovou vodu jsou stanovovány podle charakteru odběru ve smyslu příslušných hygienických a provozních předpisů. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 85/1998 Měrné ukazatele spotřeby tepla Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepla: a) na vytápění 1 m 2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky: - při vytápění z domovní kotelny na tuhá paliva 1 GJ/m 2 x rok nebo 0,294 MJ/m 2 x Do x rok - při vytápění z ostatních zdrojů tepla 0,8GJ/m 2 x rok nebo 0,235 MJ/m 2 x Do x rok b) k dodávce teplé užitkové vody spotřebitelům na 1 m 3 odebratelné vody v zúčtovací jednotce: - při přípravě v zúčtovací jednotce 0,3 GJ/m 3 - pří přípravě společné pro více zúčtovacích jednotek 0,4 GJ/m 3 c) souhrnné - na vytápění a teplou užitkovou vodu: - při zajišťování tepla z domovní kotelny na tuhá paliva do 1,2-5 GJ/m 2 x rok - při zajišťování tepla z jiných zdrojů do 1,05 GJ/m 2 x rok Nejsou-li dodrženy ukazatele podle písm. a) a b), postačí dodržení ukazatelů podle písm. c), pokud je v zúčtovací jednotce poskytována služba vytápění i dodávky teplé užitkové vody. Do je počet denostupňů v topném období, který je určen vztahem n(tv - tzp) n. počet dnů v topném období tv... je průměrná teplota vnitřního vzduchu ve vytopeném objektu ve o C tzp. průměrná venkovní teplota v topném období o C
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 85/1998 Výpočet spotřebních složek nákladů na dodávku teplé užitkové vody z její společné přípravy pro zúčtovací jednotky. Spotřební složky nákladů, které připadají na zúčtovací jednotky, kde se měří spotřeba teplé užitkové vody a kde se naměří spotřeba teplé užitkové vody, se vypočte podle vzorců: Sm =Sc x K/(K+1) Sn =Sc - Sm K = Mm/Mn Mn = Mc - Mm Mc. množství dodané TUV změřené ve společné přípravně TUV obchodním měřidlem Mm množství odebrané TUV zjištěné měřením spotřeby v zúčtovacích jednotkách za stejný časový úsek jako Mc Mn. množství odebrané TUV, které připadá na zúčtovací jednotky, kde se neměří nebo údaj o spotřebě není znám Sc, Sm, Sn...spotřební složky nákladů odpovídající množství Mc, Mm, Mn K...je poměr Mm/Mn Příloha č. 5 k vyhlášce č. 85/1998 Minimální účinnosti výroby tepla Uvedené účinnosti se vztahují na jednotlivé kotle. Minimální účinnosti celých kotelen mohou být až o 2% nižší. Účinnost při použití paliva (%) Kategorie zdroje Výkon kotle na zdroji Koks Černé uhlí Brikety Hnědé uhlí tř. Hnědé uhlí netř. Topné oleje LTO Topné oleje TTO Plyn ZP El. akum. El. přímotop A Do 0,5 MW 69 68 67 66 62 80-85 96 98 B 0,51-3 MW - 69 69 68 63 83-86 97 99 C 3,1-6 MW - 75-72 65 84-87 - - D 6,1-20 MW - 77 - - 70 85 82 90 - - E 20,1-50 MW - 80 - - 77 87 85 92 - - F Nad 50 MW - 82 - - 82 89 86 93 - - Tabulky se použije v případě, že vlastník zdroje tepla a vlastník zúčtovací jednotky je tatáž právnická či fyzická osoba a není-li instalováno měření množství tepla dodávaného z tohoto zdroje tepla. Ministr: JUDr. Kűhnl
Pravidla pro měření a účtování nákladů za teplo, teplou a studenou vodu Mandatář: TERMI - Ing. Josef Dostál Sdružení podnikatelů Pohraniční stráže 2021/32, 407 47 Varnsdorf IČO: 46795049 DIČ: 179-5405052400 Mandant: Stavební bytové družstvo občanů Průkopník Štefánikova 454, 407 47 Varnsdorf Zastoupený: předseda družstva Werner Bartel IČO: 041530 DIČ: 179-00041530 I. Smluvní strany II. Společná ustanovení 1. Pravidla se vztahují na všechny uživatele bytů a nebytových prostorů (nájemníky, vlastníky atd.), dále jen nájemci, na které se vztahuje mandátní smlouva č. 1/99 ze dne 29.1.1999 a jsou platná pro vyúčtování tepla, teplé a studené vody od 1.1.1999. 2. Nájemci jsou povinni umožnit montáž a odečet měřidel ve svých bytech pro stanovení spotřeby tepla, teplé a studené vody. Dále jsou povinni umožnit kontrolu těchto měřidel a jejich výměnu v případě poruchy, cejchování, změny majitele bytu apod. 3. Organizace, která montáž měřidel instaluje, případně provádí jejich odečet, musí o tom nájemce obvyklým způsobem informovat minimálně dva dny předem. Pracovníci zajišťující montáž; (odečty) měřidel se musí na požádání před vstupem do bytu prokázat služebním průkazem. 4. Tato pravidla navazují a doplňují Vyhlášku MPO č. 245/1995 Sb. ve znění Vyhlášky č. 85/1998 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele. 5. Povinnosti dodavatelů č. 222/1994 Sb.a odběratelů tepla jsou řešeny zákonem č.222/1994 Sb. 6. Zúčtovacím obdobím pro rozúčtování nákladů za teplo, TUV a SV je kalendářní rok. Celkové náklady jsou stanoveny součtem jednotlivých nákladů v průběhu celého zúčtovacího období pro příslušnou zúčtovací jednotku.
7. V případě, že v průběhu zúčtovacího období dojde ke změně majitele nebo správce jednotlivých objektů, dohodne předem mandant s mandatářem, zda se budou k tomuto datu provádět odečty měřidel v bytech, vyúčtování na jednotlivé nájemce atd. Současně stanoví i pravidla podle kterých bude toto vyúčtování provedeno. Pokud mandant na tyto změny včas neupozorní, provede mandatář odečty a vyúčtování ke konci zúčtovacího období. III. Teplo 1. V zúčtovací jednotce, která nemá měřenou spotřebu tepla v jednotlivých bytech, se celkové náklady na nájemce rozpočítají poměrem podle m 2 podlahové plochy. 2. V zúčtovací jednotce, která je vybavená poměrovým měřením se měření, odečty a výpočet spotřeby tepla na nájemce bude provádět podle těchto pravidel: a) Zúčtovací jednotka se stanovuje individuálně pro jednotlivé objekty v návaznosti na měření a optimální zohlednění polohy bytů. Navrhuje zpracovatel vyúčtování, schvaluje a potvrzuje majitel (správce) zúčtovací jednotky. b) Náklady na teplo k vytápění v rámci zúčtovací jednotky se rozdělí na složku základní ve výši 40% výši spotřební složku ve výši 60%. c) Zakrytí jednotlivých radiátorů nebude zohledňováno. d) Poloha jednotlivých místností bude zohledňována následujícími koeficienty: Koeficient Druh místnosti 1,00 vnitřní místnost 0,72 krajová místnost 0,73 přízemní místnost 0,75 podstřešní místnost 0,78 nad vchodovou chodbou 0,56 krajová a současně přízemní místnost 0,49 krajová a současně podstřešní místnost Atypické případy zohlednění polohy místností budou řešeny individuálně. 5. Nájemci bude v dané místnosti (bytě) účtována průměrná hodnota naměřené spotřební složky v zúčtovací jednotce na m 2 podlahové p1ochy v těchto případech: - ne vinou nájemce nebyla provedena montáž RTN např. po výměně radiátoru - z vážných důvodů nebylo možno provést odečet RTN, např. při dlouhodobém pobytu nájemce v nemocnici, při jeho úmrtí atd. 6. Nájemci bude v dané místnosti (bytě) účtována průměrná hodnota naměřené spotřební složky v zúčtovací jednotce na m 2 podlahové plochy povýšená o 50 % v těchto případech: - neumožnil nebo odmítl montáž RTN ve svém bytě (místnosti) - neumožnil provedení odečtů RTN po skončení zúčtovacího období - v průběhu zúčtovacího období byl RTN poškozen nájemcem - při odečtu RTN bylo zjištěno poškození jeho plomby, případně by1a zjištěna jiná neoprávněná manipulace s RTN.
7. V případě, že nájemce poškodí RTN, hradí náklady spojené s opětovnou montáží. 8. V případě, kdy nájemce prokazatelně a se souhlasem správce objektu nevyužívá centrální vytápění, bude mu účtovaná jen základní složka podle m 2 podlahové plochy. 9. Pokud bude proveden odečet RTN až po dvou letech, počítá se pro poslední zúčtovací období 1/2 naměřených hodnot. V případě, že odečet RTN bude proveden za víc jak dva roky, bude vyúčtování tep1a provedeno podle m 2 podlahové plochy. 10. Když jsou v zúčtovací jednotce všechny RTN instalovány v průběhu zúčtovacího období, provede se vyúčtování tepla samostatně za období bez RTN podle m 2 podlahové plochy a měřené období podle pravide1 stanovených pro RTN. 11. V případě, že jednotlivé RTN nebudou měřit celé zúčtovací období, povýší se naměřená hodnota odečtu podle procent topitelnosti. 12. V případě změny nájemce (neobsazeného bytu) v průběhu zúčtovacího období, rozpočítají se celkové náklady za topení u odpařovacích RTN mezi jednotlivé nájemce podle procent topitelnosti, u elektronických RTN podle naměřených hodnot. 13. Procenta topitelnosti: leden 19% únor 16% březen 14% duben 9% květen 2% září 1% říjen 8% listopad 14% prosinec 17% IV. Teplá užitková voda (TUV) a) V zúčtovací jednotce, ve které nejsou osazeny vodoměry na TUV, budou základní složky rozděleny podle m 2 podlahové p1ochy, spotřební složka podle průměrného počtu bydlících osob v zúčtovacím období. b) V zúčtovací jednotce, osazené vodoměry na TUV, bude měření, odečty a výpočet spotřeby TUV na jednotlivé nájemce prováděno pod1e následujících pravidel: 1. Pro účtování spotřeby teplé vody musí bytové vodoměry splňovat podmínky zákona č.505/1990 Sb. a tyto obecné podmínky: - řádný chod vodoměru v průběhu celého zúčtovacího období bez mechanického poškození -neporušenost plomb. 2. Náklady na teplo k přípravě teplé užitkové vody připadající na zúčtovací jednotku se rozdělí na složku základní ve výši 10% a složku spotřební ve výši 90%. 3. Náklady na dodávku vody pro přípravu teplé užitkové vody připadající na zúčtovací jednotku se rozdělí na složku základní ve výši 5% a složku spotřební ve výši 95%. 4. Základní složka se rozdělí mezi nájemce poměrem podle 2 podlahové plochy.
5. Spotřební složka se rozdělí mezi nájemce poměrem podle údajů bytových vodoměrů. K této složce se připočte podíl nákladů spotřeby podle vodoměrů ve společných prostorách. 6. V případě poškození vodoměru, které nebude způsobeno nájemcem, bude postupováno následovně: - pokud poruchu vodoměru nájemce nahlásí do měsíce po montáži nebo posledním odečtu, bude okamžitě odstraněna a spotřeba bude účtována podle údajů vodoměru - v případě, že nájemce poruchu nahlásí později jak za měsíc po montáži (posledním odečtu) nebo se zjistí až při dalších odečtech (cejchování), bude mu účtována průměrná spotřeba měřené spotřební složky připadající na m 2 podlahové plochy vynásobená počtem. m 2 podlahové plochy daného bytu. 7. Nájemci bude stanovena spotřební složka připadající na m 2 podlahové plochy o 200% vyšší, než je průměrná hodnota spotřební složky s měřenou spotřebou, v těchto případech: - neumožnil montáž vodoměru nebo jeho přecejchování - došlo k porušení vodoměru vinou nájemce - nájemce opakovaně neumožní odečet nebo kontrolu vodoměru. 8. Náklady spojené s opravou vodoměru hradí nájemce, pokud poškození bylo způsobeno jeho vinou. 9. Při dodatečné montáži (odečtu) vodoměru v průběhu zúčtovacího období se vodoměr pro účely účtování začne využívat nejpozději od následujícího odečtu všech vodoměrů. Neměřené období bude doúčtováno v tomto případě průměrnou hodnotou spotřební složky na m 2 podlahové plochy. 10. Pokud je známá spotřeba TUV v daném bytě jen za část zúčtovacího období a je předpoklad, že v průběhu celého zúčtovacího období byla rovnoměrná spotřeba TUV, dopočte se zbývající část příslušným poměrem. 11. Při změně nájemce v průběhu zúčtovacího období, rozdělí se náklady na TUV za zúčtovací období v příslušném bytě podle odečtů k datu změny nájemce. Pokud tyto odečty nebudou k dispozici, rozdělí se náklady v poměru odbydlených měsíců. 12. Základní složky nákladů na teplo a vodu v TUV hradí i spotřebitelé, kteří se od soustavy rozvodu TUV odpojili. 13. Průměrná hodnota spotřební složky s měřenou spotřebou činí pro TUV 0,855 m 3 /m 2 /rok. V. Studená voda (SV) a) V zúčtovací jednotce, ve které nejsou osazeny bytové vodoměry na studenou vodu, budou celkové náklady rozpočítány na jednotlivé nájemce poměrem podle počtu bydlících osob. b) V domech s bytovými vodoměry na SV bude měření, odečty a výpočet spotřeby SV prováděno podle následujících pravidel: 1. Pro účtování spotřeby studené vody musí bytové vodoměry splňovat podmínky zákona č. 505/1990 Sb. a tyto obecné podmínky: - řádný chod vodoměru v průběhu celého zúčtovacího období bez mechanického poškození - neporušenost plomb.
Při splnění těchto podmínek budou celkové náklady za SV v zúčtovací jednotce rozpočítány následovně: a) při 100%-ním osazení bytových vodoměrů se na základě patního fakturačního měřidla stanoví celkové náklady za SV. Sečte se spotřeba všech bytových vodoměrů v m 3, tou se podělí celkové náklady za studenou vodu a stanoví se tak cena za jeden m 3. Touto cenou se zpětně pronásobí spotřeba SV v jednotlivých bytech a stanoví se tak její úhrada. b) v případě, že vodoměry na studenou vodu nejsou osazeny na všech odběrných místech, uhradí nájemci s vodoměrem za SV částku danou pronásobením odebraných m 3 a průměrnou sazbou Kč/m 3, kterou fakturovala vodárna za zúčtovací období. Zbývající náklady se rozúčtují mezi nájemce, kteří nemají vodoměr nebo neumožní odečet, poměrem podle počtu bydlících osob. Pokud by dopočtená spotřeba SV měla překročit trojnásobek průměrné spotřeby na osobu, upraví se cena studené vody za 1 m 3 tak, aby tento násobek byl roven právě číslu tři. Rozpočítání nákladů na jednotlivé nájemce za společná odběrná místa bude provedeno podle evidence spotřeby m 3 jednotlivých nájemců. Pokud tato evidence nebude k dispozici, zahrnou se tyto náklady do celkových nákladů na SV v zúčtovací jednotce a rozpočítají se na jednotlivé nájemce příslušným poměrem. 2. V případě poškození vodoměru, které nebude způsobeno nájemcem, bude postupováno následovně: - pokud poruchu vodoměru nájemce nahlásí do měsíce po montáži nebo posledním odečtu, bude okamžitě odstraněna a spotřeba bude účtována podle údajů vodoměr - v případě, že nájemce poruchu nahlásí později jak za měsíc po montáži (posledním odečtu) nebo se zjistí až při dalších odečtech (cejchování), bude mu účtována průměrná spotřeba studené vody na osobu podle počtu bydlících osob. 3. Nájemci bude účtována spotřeba SV o 200% vyšší než je průměr na osobu, pokud bude zjištěno, že jakýmkoliv způsobem. ovlivňoval měření nebo se zjistí poškození plomb. 4. Náklady spojené s opravou vodoměru hradí nájemce, pokud poškození bylo způsobeno jeho vinou. 5. Při dodatečné montáži vodoměru se vodoměr pro účely účtování začne využívat nejpozději od následujícího odečtu všech vodoměrů. Neměřené období bude doúčtováno v tomto případě průměrnou spotřebou SV na osobu za minulé zúčtovací období. 6. Pokud je známá spotřeba SV v daném bytě jen za část zúčtovacího období a je předpoklad, že v průběhu celého zúčtovacího období byla rovnoměrná spotřeba SV, dopočte se zbývající část příslušným poměrem. 7. Při změně nájemce v průběhu zúčtovacího období, rozdělí se náklady na SV za zúčtovací období v příslušném bytě podle odečtů k datu změny nájemce. Pokud tyto odečty nebudou k dispozici, rozdělí se náklady v poměru odbydlených měsíců a počtu bydlících osob. 8. Průměrná hodnota spotřeby SV činí 24,5 m 3 /osobu/rok. VI. Obecná ustanovení 1. Opravy vyúčtování za minulá zúčtovací období budou prováděna tak, že rozdíl se přičte (odečte) k celkovým čís1ům dané položky (ÚT, TUV, SV) v příslušných jednotkách a cenách. 2. Započitatelnou podlahovou plochu pro vyúčtování ÚT a TUV stanovuje mandant v souladu s přílohou č. 1 Vyhlášky č. 85/1998 Sb.
3. Ve vyúčtování pro jednotlivé nájemce budou u TUV a ÚT uvedeny průměrné ceny za celé zúčtovací období (Kč/GJ,Kč/m 3 ). Podrobný rozpis výpočtu průměrné ceny zajistí pro nájemce mandant. VII. Závěrečná ustanovení Tato pravidla navazují na mandátní smlouvu č. 29.1.1999 a nahrazují pravidla ze dne 21.12.1998. Termi Vlivy měření studené vody Mezi údajem fakturačního vodoměru studené vody a součtem údajů bytových vodoměrů existují často nepřiměřené rozdíly (30 i více %), a to i po přecejchování všech vodoměrů. * Tolerance údajů fakturačních vodoměrů, tj. jejich dovolená odchylka od skutečného průtoku se ověřuje na zkušebně. U nového vodoměru na studenou vodu při jeho provozu v rozmezí stanoveného průtoku, (tj. mezi spodní a horní hranicí průtoku) nesmí tato odchylka překročit ± 2 %. U starších vodoměrů tj. při jejich dalším ověřování po 6 letech provozu může tato odchylka činit dvojnásobek, tj ± 4 %. Fakturační vodoměr vodárenské organizace dodávají studenou vodu tedy má dovolenou odchylku ± 2 %, pokud jde o nový měřič a ± 4 % u vodoměrů starších (tj. při jejich dalším ověřování přesnosti). * U vodoměrů na teplou užitkovou vodu jsou dovolené tolerance přesnosti jsou o 1 % vyšší u nových vodoměrů ( ± 3 %) a o ± 2 % u starších vodoměrů ( ± 6 %). * Rozdíl mezi údajem fakturačního vodoměrů vodárenské organizace dodávajícího studenou vodu a součtem bytových vodoměrů v zásobovaném domě není dán jen tolerancí mezi naměřenými údaji a skutečnými průtoky vody, ale především dalšími vlivy jako jsou: Výpadky bytových vodoměrů Pokud dojde k poruše (výpadku) bytového vodoměrů tak se to zpravidla zjistí až na konci zúčtovacího období při provádění odečtů. Součet údajů měřidel je tedy často snížen o vzniklé výpadky bytových vodoměrů za celou dobu, kdy neměřily. Netěsnosti uzavíracích kohoutů v bytech Při netěsnosti bytových kohoutů pro odběr vody zpravidla bytový vodoměr tento nepatrný průtok nezaznamenává. Ve všech spotřebitelských míst sčítají, takže je zde v celkovém průtoku zaznamenáván i relativně malý únik vody z kteréhokoliv bytu. Nesoučasnost odečtů bytových vodoměrů a fakturačního vodoměru Nesoučasnost se samozřejmě může projevit v obou směrech podle toho k jakému časovému posunu při odečtech došlo. Nepřesnosti při prováděných odečtech Při odečtech vznikají nepřesnosti tím, že bývají odhadovány spotřeby vody tam, kde nebyl zastižen uživatel bytu nebo na místo přímých odečtů je prováděn jen sběr údajů od uživatelů bytů apod.
Ostatní závady V praxi se mohou vyskytnout i snahy spotřebitelů ovlivnit různými zásahy údaje spotřebitelského vodoměrů, není zajišťováno předepsané ověřování přesnosti vodoměrů aj. Mezi údajem fakturačního vodoměrů a součtem údajů spotřebitelských vodoměrů tedy existuje vždy, zpravidla kladný, rozdíl. Tento rozdíl však nesmí být nepřiměřeně velký. Za přijatelný je možno označit rozdíl do hodnoty 15 až 30 %. Při větších hodnotách těchto rozdílů (nezřídka 40 % i více) je nezbytné, aby vlastník (správce) příslušného bytového objektu zajistit zjištění příčiny a odstranění příslušného nedostatku. * Je třeba poznamenat, že spotřebitelské vodoměry ( vodoměry v bytech a nebotových prostorech) mohou být při rozúčtování nákladů využívány vždy jen jako poměrová měřidla, jejichž naměřené údaje se využívají pouze k poměrnému rozúčtování nákladů stanovených na základě údajů fakturačního vodoměru. * Požadavky na přesnost fakturačních vodoměrů vyplývají z ČSN ISO 4064-1. Časopis Teplo 11/99 Nové poukázky typu A-V Od ledna 2000 jsou nové A -V - poukázky, které dostáváte po třech na jednom listě a je nutné je rozdělit podle perforace. Platnost starých složenek typu A (složenky na placení nájmu a dluhů) končí 30. 6. 2000. Vedoucí EÚ Informace k měření tepla Pro rok 2000 byla použita jiná kapalina k měření tepla (trubičky na rad.). Jde o kapalinu, která se rychleji odpařuje a tím se odečty dílků ve všech bytech zvýší. Součet dílků v celém domě bude vyšší, to ale nemá vliv na cenu a spotřebu tepla za dům. Zvýší se pouze přesnost odečtu a rozúčtování nákladů na byt. Příklad: rok 1999 rok 2000 celkové nákl. na dům - spotř. složka 300.000 Kč 300.000 Kč celkový součet přep. dílků za dům 1000 př. dílků 1500 př. dílků cena za 1 přep. dílek 300 Kč 200 Kč Výpočet: 300000/1000=300 300000/1500=200 TERMI Varnsdorf