VYUŽITÍ METOD ANALÝZY SOCIÁLNÍCH SÍTÍ PŘI HODNOCENÍ ÚČASTI INSTITUCÍ V RP

5/2016 CZEDER 2016 JIŽ 14. ČESKÉ DNY PRO EVROPSKÝ VÝZKUM, JEJICHŽ HLAVNÍM TÉMATEM BYLA MOBILITA VÝZKUMNÍKÚ V EVROPSKÉM VÝZKUMNÉM PROSTORU, ZAHÁJIL R0BERT PLAGA, NÁMĚSTEK MINISTRYNĚ MŠMT. VYUŽITÍ METOD ANALÝZY SOCIÁLNÍCH SÍTÍ PŘI HODNOCENÍ ÚČASTI INSTITUCÍ V RP 14 13 15 12 9 11 4 1 10 3 5 6 8 2 7 Právní aspekty otevřeného přístupu k výzkumným datům v Horizontu 2020 Nanomedicínský výzkum v rámcových programech EU Jak výkonný a účinný je EIT?

Stalo se Řekli na CZEDERU JIŽ 14. ČESKÉ DNY PRO EVROPSKÝ VÝZKUM (CZEDER), JEJICHŽ HLAVNÍM TÉMATEM BYLA MO BILITA A JEJÍ VÝZNAM PRO VĚDECKOU KARIÉRU VÝZKUMNÍKŮ V EVROPSKÉM VÝZKUMNÉM PROSTORU, ZAHÁ- JIL ROBERT PLAGA, NÁMĚSTEK MINISTRYNĚ ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR BYLO STEJNĚ JAKO U VŠECH PŘEDCHOZÍCH ROČNÍKŮ POŘADATELEM TÉTO KONFERENCE. O ČEM JEDNOTLIVÍ ŘEČNÍCI HOVOŘILI, JSME SE SNAŽILI STRUČNĚ VYSTIHNOUT. prostřednictvím MSCA obnovit Agendu modernizace vysokoškolského vzdělání (která byla přijata už v r. 2011). V závěru zmínil, že v H2020 podpoří MSCA 65 tis. výzkumníků a příprava MSCA v 9. RP bude vycházet ze střednědobého hodnocení H2020. Lukáš Levák z MŠMT uvedl celou řadou výhod, které mezinárodní mobilita přináší českým organizacím. Mobilita omezuje inbríding (k němuž dochází např. tak, že absolvent univerzity na své alma mater Lukáš Zendulka Bodo Richter Lukáš Levák Ivan Netuka Lukáš Zendulka ze slovenského Ministerstva školství, vědy, výzkumu a sportu zdůraznil, že zahraniční studijní pobyty mají klíčový význam pro efektivitu národních systémů výzkumu, vývoje a inovací, a ovlivňují tak konkurenceschopnost a ekonomický růst celé země. Připomněl, že Slovensko uspořádalo během svého předsednictví EU konferenci Podpora a rozvoj talentů, jejíž závěry vedly k Bratislavské deklaraci mladých výzkumníků (viz http://www.eu2016.sk/data/ documents/bratislava-declaration-of-young-researchers-final.pdf). Seznámil také posluchače s programem podpory talentů, do kterého Slovensko investuje v letech 2016 2019 celkem 17,7 mil.. Bodo Richter z Evropské komise, DG EAC, podal rozsáhlý přehled akcí Marie Sklodowská-Curie (MSCA) v programu H2020. Dokumentoval, jak MSCA vedou k významnému zvýšení excelence: W. Hell, laureát Nobelovy ceny za chemii v r. 2014, označil svůj MSCA studijní pobyt za zásadní zlom ve své kariéře; 30 vědců, kteří se podíleli na nedávném objevu Higgsova bosonu, absolvovalo pobyt MSCA během 7. RP, a stejně tak se na letošním objevu gravitačních vln podílelo 14 výzkumníků, absolventů MSCA pobytů v 7. RP. Dalších 85 stipendistů MSCA už uspělo jako hlavní výzkumníci v projektech Evropské výzkumné rady. MSCA podpořily v H2020 887 podnikových pobytů. V 7. RP se celkem 194 české organizace se podílely na projektech MSCA, přičemž byly podpořeny částkou 29 mil.. Tyto organizace navštívili 362 výzkumníci a naopak 403 českých výzkumníků absolvovalo pobyt na zahraničních pracovištích. V současném programu H2020 však ČR patří ke státům s malou účastí (zatím jde o 15 organizací). Richter uvedl, že EK hodlá r. 2017 získá doktorát a pak zde dále pokračuje v budování své kariéry, aniž získá zkušenost s rozvojem oboru na jiných pracovištích), který brzdí dynamiku výzkumných pracovišť. V současnosti probíhá příprava dvou akčních plánů: jeden je zaměřen na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji a na internacionalizaci českého výzkumu a vývoje a druhý pak je orientován na lidské zdroje pro výzkum a vývoj a vytváření podmínek pro genderovou rovnost v tomto sektoru. Levák dále uvedl přehled finančních nástrojů podporujících mezinárodní mobilitu v operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání a uvedl i další programy, jimiž jsou např. ERC CZ (podpora projektů překračujících současné hranice poznání), Fulbrightova komise (spolupráce s USA), mobilita podle bilaterálních dohod s některými státy či program Inter-excelence. Předseda Grantové agentury ČR Ivan Netuka podal zevrubný přehled podpory, kterou GA ČR poskytuje začínajícím výzkumným pracovníkům. V letech 2011 2016 GA ČR financovala postdoktorské granty, které (Pokračování na str. 20)

Vážení čtenáři, v poslední době narůstají aktivity zaměřené na hodnocení rámcových programů. Naprosto převažují analýzy hodnotící účast a evergreenové téma je nepochybně malá účast nových členských států v těchto programech. Odpověď na otázku po malé účasti EU13 chce znát Evropský parlament, ministerstva, která zadávají příslušné analýzy u soukromých firem, atd. Evropská komise (EK) toto téma řešila na konferenci Spreading of Excellence and Crossing the Innovation Divide (SECID, Brusel, 23. 11.). Obvyklá mezinárodní komparace různých indikátorů účasti (jaké ECHO uvádí pravidelně) byla na SECID interpretována slovy: ano, účast EU13 je spíše slabá, ale některé země jako Kypr, Malta a Slovinsko si vedou extrémě dobře, viz (https://www.youtube.com/watch?v=qdr4l0i5mqw&t=49s). Dodejme: nejsou to jenom tyto tři malé země, např. též Řecko si podle běžných ukazatelů vede dobře. Těžko se však ubránit otázce: jaký benefit má evropský daňový poplatník z účasti v RP těchto velmi dobře si vedoucích zemí v rámcovém programu? Jinými slovy: není už skutečně nejvyšší čas od hodnocení účasti přejít k hodnocení dosažených výsledků a jejich dopadu? Lze tedy přivítat, že problematikou, jak maximalizovat dopad financování evropského výzkumu se od prosince začala zabývat dvanáctičlenná Expertní skupina na vysoké úrovni, kterou jmenovala EK. Skupina má svá doporučení zveřejnit v červnu 2017. Nejen pro ty, kdo trpí nedůvěrou vůči bruselské administrativě a skepticky nazírají svou možnost cokoli v evropském výzkumu ovlivnit, připomínám, že kdokoliv má až do 15. ledna 2017 možnost vyjádřit se k blížícímu střednědobému hodnocení programu H2020 prostřednictvím dotazníku na webové stránce http://ec.europa.eu/research/consultations/interim_h2020_2016/consultation_en.htm. Toto číslo přináší hned tři rozsáhlá sdělení, která souvisejí s výsledky účasti v programu H2020 a 7. RP. J. Kratěnová a J. Kotouček se zabývají právními aspekty otevřeného přístupu k výzkumným datům produkovaným v projektech H2020. Každý, kdo se účastní projektů H2020 či o účasti v nich uvažuje, by měl tomuto zevrubnému a jasně formulovanému příspěvku věnovat pozornost. Česko bývá v médiích označováno jako nanotechnologická velmoc. J. Kubátová a P. Pracna předkládají přehled české účasti v projektech zaměřených na využití nanotechnologií v medicíně, tedy v nanomedicíně. Přehled však naznačuje, že evropská spolupráce ve výzkumu v tomto novém oboru česká pracoviště jaksi netáhne. Snad to zatím neznamená, že by nám v nanomedicíně ujížděl vlak. Dnes si lze jen stěží představit, že ve výzkumu lze dosáhnout hodnotných výsledků bez spolupráce; networking, tj. vytváření sítí pracovišť, je nezbytnou součástí výzkumného vědeckého provozu. D. Frank informuje o nových metodách analýzy sítí výzkumných organizací v souvislosti s jejich účastí v rámcových programech. Nemělo by hodnocení výzkumných organizací též přihlédnout k těmto metodám, tedy organizaci hodnotit též podle jejího významu v dané oborové (či jinak vymezené) síti? Jménem týmu národních kontaktních pracovníků pro rámcový program a jménem redakce ECHA přeji čtenářům vše dobré do nového roku 2017. Vladimír Albrecht ECHO Informace o evropském výzkumu, vývoji a inovacích ISSN 1214 7982 Tištěná verze ISSN 1214-7982, on-line verze ISSN 1214-8229 Evidenční číslo MK ČR E 15277 Vydavatel: Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27, 160 00 Praha 6 Tel. 234 006 100 e-mail: tc@tc.cz Vydávání je hrazeno projektem LE15025 Česká republika v Evropském výzkumném prostoru 2, podporovaném MŠMT z programu Eupro II. Redakční rada: Ing. Karel Aim, CSc. RNDr. Vladimír Albrecht, CSc., předseda Ing. Miloš Hayer, CSc. Ing. František Hronek, CSc. RNDr. Miloš Chvojka, CSc. Prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. Ing. Miroslav Janeček, CSc. Ing. Karel Klusáček, CSc., MBA kaim@icpf.cas.cz albrecht@tc.cz hayer@kav.cas.cz hronekf@volny.cz chvojka@tc.cz jancar@fch.vutbr.cz janecek@avo.cz klusacek@tc.cz OBSAH str. 2 CZEDER 2016 Vladimír Albrecht str. 3 str. 4 str. 8 str. 14 str. 18 str. 19 Editorial Vladimír Albrecht Příklad využití metod analýzy sociálních sítí při hodnocení účasti institucí v RP Daniel Frank Právní aspekty otevřeného přístupu k výzkumným datům v H2020 Jana Kratěnová, Jiří Kotouček nanomedicínský výzkum v rámcových programech EU Jitka Kubátová, Petr Pracna Jak výkonný a účinný je EIT? Anna Vosečková Moderní technologie pro historické památky Eva Kudrnová Redakce: Ing. Břetislav Koč, tel.: 724 247 074, e-mail: echo@tc.cz Tisk: Art D Redakční uzávěrka 20. 11. 2016 3

Příklad využití metod analýzy sociálních sítí při hodnocení účasti institucí v RP Mnoho studií a analytických materiálů popisuje, hodnotí a sleduje účast jednotlivých institucí a jejich skupin v rámcových programech (RP). Řada dokumentů je založena na kvantitativním hodnocení účasti jednotlivých institucí v RP, a to zpravidla na základě dvou hlavních indikátorů, jakými jsou počet účastí dané instituce v RP (nebo jeho části) a výše požadované podpory, kterou si daná instituce nárokuje z rozpočtu RP. Velmi často jsou na tomto základě sestavovány žebříčky TOP institucí, které mají hodnoty těchto indikátorů (atributů) největší. K těmto TOP institucím je pak vztahována a následně posuzována účast ostatních institucí či jiných skupin subjektů, např. jejich spolupráce s TOP institucemi ve výzkumných projektech, míra jejich úspěšnosti při spolupráci s TOP institucemi apod. Jakkoli jsou tyto indikátory užitečné a snadno dosažitelné, nemusí vždy představovat nejvhodnější a jediný způsob, jak určit významné hráče v RP. Samotná vysoká účast v projektech RP či vysoká finanční podpora z rozpočtu RP konkrétní instituce nemusejí být vždy dostatečnými měřítky pro status rozhodujícího účastníka v RP. Tyto indikátory totiž zpravidla nereflektují vzájemné vztahy jednotlivých institucí uvnitř RP a jednotlivých projektů, které jsou pro RP tak typické. Evropské rámcové programy jsou totiž koncipovány jako nástroj mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a jednou z jejich základních vlastností je vytváření sítí spolupráce, které vedou k vytváření a přenosu znalostí mezi jednotlivými účastníky programu, kteří sdílejí znalosti a technologie, rozvíjejí sociální vztahy a celkově zlepšují své schopnosti v oblasti výzkumu a inovací. Zakotvení konkrétní výzkumné instituce v těchto sítích spolupráce je v mnohých případech základní podmínkou pro úspěšný výzkum a technologický vývoj. Sítě nabízejí přístup k novým znalostem a dalším zdrojům informací prostřed nict vím vzájemných partnerství, a proto pomáhají vytvářet nové poznatky. Dlouhodobé vazby mezi partnery mohou prohlubovat stávající znalosti v konkrétních oblastech výzkumu. Projekty RP a tedy i programu H2020 jsou obvykle založeny na společných cílech účastníků výzkumných konsorcií, které vytvářejí koordinační a kooperační struktury prostřednictvím vzájemné dělby práce. Pokud analyzujeme sítě spolupráce z hlediska partnerských organizací jako aktérů spolupráce, můžeme se tedy oprávněně ptát, jakým způsobem jsou propojeny instituce RP, které organizace lze považovat z pohledu vzájemné spolupráce za klíčové, jak centrálně je konkrétní instituce umístěna v rámci sítě spolupráce v RP, shodují-li se klíčové instituce identifikované na základě počtu účastí v projektech s klíčovými institucemi po začlenění aspektu spolupráce apod. Vhodnou metodou, která může v tomto ohledu odkrýt mnohé souvislosti, je síťová analýza vycházející z teorie analýzy sociálních sítí (SNA Social Network Analysis). SNA je metodologickým nástrojem vytváření a analýzy dat, stojícím na základě teorie grafů a algebry. SNA tedy zahrnuje soubor metod k mapování a měření (s použitím různých ukazatelů) vazeb mezi jednotlivci a skupinami. V akademickém prostředí je SNA často používána k popisu vědecké spolupráce, hodnocení výzkumu a šíření znalostí v RP a jejich projektech, jejichž charakteristickým rysem je, že jsou prováděny výzkumnými institucemi organizovanými do výzkumných konsorcií. Nástroje síťové analýzy dávají nový pohled na studium povahy spolupráce, mohou poskytovat nové informace o struktuře vazeb mezi jednotlivými účastníky programu a jednotlivých projektů a jdou často nad rámec klasických postupů používaných ve statistických analýzách. Využití metod SNA není při hodnocení institucí a jejich účasti v RP nic nového. Z významných studií je možno uvést např. Study on Network Analysis of the 7 th Framework Programme Participation, vydanou 4 Ředitelstvím pro výzkum a inovace EK v roce 2015, či Analysis of Networks in European Framework Programmes (1984 2006), publikovanou v roce 2011 Společným výzkumným centrem EK. Od většiny analytických a statistických přístupů se SNA liší především v tom, že neklade primárně důraz na atribuční data a jejich analýzu, ale na data relační, tj. na vztahy mezi jednotlivými aktéry. Atribučními daty se rozumí různé individuální kvality a charakteristiky subjektů či skupin, které coby proměnné kvantifikujeme a analyzujeme prostřednictvím statistických postupů. Za tato data můžeme v případě RP označit, jak již bylo uvedeno, např. počet projektů, kterých se daná instituce účastní, výši vynaložených nákladů na řešení projektů danou institucí či nárokovanou finanční podporu apod. Naopak relační data mají podobu kontaktů a vztahů mezi jednotlivými účastníky. V případě RP se jedná typicky o vztahy mezi institucemi. Obecně jsou v terminologii SNA tyto vztahy a kontakty označovány jako vazby (ties) či hrany (edges), případně přímky (lines) a jednotky analýzy jako uzly (nodes) nebo též vrcholy (vertices) nebo také body (points). Vazby na rozdíl od atribučních dat přitom nejsou individuální kvalitou či vlastnictvím jednotlivých účastníků, jsou však vlastností soustavy těchto účastníků, kteří tvoří síť spolupráce. Síť spolupráce pak můžeme jednoduše definovat jako konečnou (ohraničenou) množinu dvou a více účastníků, z nichž každý má minimálně jednu vazbu s kterýmkoli z dalších účastníků. V našem případě jsou hlavními jednotkami analýzy, tj. účastníky, jednotlivé instituce, které se účastní RP, a v teorii SNA tak představují uzly. Mezi jednotlivými institucemi v RP existují vztahy v podobě vzájemných vazeb. Vazba v tomto případě znamená spojení (výzkumná spolupráce) dvou institucí v konkrétním projektu, tzv. collaborative link. Vzhledem k tomu, že se v RP zpravidla účastní daného projektu vždy pouze jeden tým z dané instituce, lze považovat počet společných projektů, kterých se daná dvojice vzájemně propojených institucí účastní, za sílu této vazby. Struktura sítě je tedy dána vazbami mezi jednotlivými účastníky. Na základě těchto relačních dat a pomocí řády výpočetních postupů můžeme spočítat postavení jednotlivých institucí v síti a jejich významnost. Pro identifikaci institucí a jejich účast v jednotlivých projektech byla využita databáze ecorda v.6 ze dne 30. 9. 2016. Databáze obsahuje 9 913 projektů s podepsanou grantovou dohodou, které začaly v letech 2014 až 2016. V těchto projektech působí 40 938 účastníků. Počet účastníků se v jednotlivých projektech H2020 pohybuje v rozmezí 1 až 156. Dva a více účastníků má 3 647 projektů; 6 266 projektů má tedy pouze jednoho účastníka. Jsou to převážně individuální granty MSCA (41 %), granty ERC (30 %) a projekty zaměřené na podporu SME, tzn. projekty zahrnuté pod SME instrument (27 %). Zbytek tvoří koordinační a podpůrné akce. Z databáze ecorda bylo vygenerováno 13 244 uzlů, tj. institucí, které zaznamenaly v dosavadním průběhu H2020 spolupráci alespoň s jedním partnerem, a 217 597 hran neboli vzájemných vazeb (collaborative links) mezi institucemi. Z těchto dat pak bylo možné pomocí softwarového nástroje GEPHI 0.9.1 vypočítat síly vztahů mezi subjekty a další indikátory vztahující se k jednotlivým členům sítě a síti samotné. Pomocí těchto indikátorů bylo možné data podrobně analyzovat a vyvodit z nich určité závěry. Obvyklé analýzy, jak bylo řečeno v úvodu, charakterizují nejčastěji TOP instituce dle počtu projektů, případně dle kontrahované podpory. Tabulky 1 a 2 uvádějí TOP15 institucí, které jsou v dosavadním průběhu H2020 v popředí z hlediska obou těchto indikátorů. Jedná se o významné evropské výzkumné instituce nebo univerzity, všechny až na výjimku ze států EU-15.

Instituce, uvedené tabulkách 1 a 2, považujeme v programu H2020 nesporně za velmi významné. Pokud však využijeme metod SNA, dostaneme poněkud jiný pohled na TOP instituce v dosavadním průběhu H2020. Vhodnou SNA metodou, kterou lze použít a která dobře popisuje aspekt vzájemné spolupráce mezi institucemi v H2020, je tzv. analýza centrality uzlů. Centralitu uzlů můžeme obecně definovat jako míru významnosti jednotlivých uzlů, v tomto případě institucí v síti. V praxi centralita znázorňuje, jak vlivná a důležitá je instituce v síti, především díky jejím vazbám k ostatním členům sítě. Mezi hlavní a základní centrality patří centralita měřená stupněm uzlu (angl. degree centrality). Jedná se o nejjednodušší míru centrálnosti subjektu v síti. Centralita měřená stupněm uzlu dané instituce udává počet přímých vazeb (hran) této instituce k dalším institucím. Čím větší má daná instituce hodnotu této centrality, tím větší má počet přímých vazeb na ostatní instituce. Vzájemná vazba mezi dvěma institucemi znamená spolupráci v projektu H2020. Tato metrika měří aktivitu institucí v síti a ukazuje, do jaké míry je konkrétní instituce integrována v síti spolupráce. Instituce s vysokou hodnotou centrality měřené stupněm uzlu jsou spojky či středy v této síti. S rostoucím počtem vazeb dané instituce na ostatní instituce v síti se zvyšuje její význam pro celou síť. V oblasti RP můžeme tyto instituce chápat jako instituce, které jsou velmi aktivní, tj. mají nevětší počet partnerů v projektech H2020. Čím silnější je integrace instituce v síti prostřednictvím přímého spojení, tím vyšší jsou její zkušenosti v kooperacích a její schopnosti získávat informace z těchto kontaktů. Výrazně nejvyšší centralitu měřenou stupněm uzlu má v dosavadním průběhu H2020 Fraunhoferova společnost Fraunhofer Gesellschaft zur Förderung der Angewandten Forschung E. V. (FhG), která je největší evropskou organizací pro aplikovaný výzkum a vývoj. Tato instituce má nejvíce přímých vazeb Instituce Zkratka Sektor Země Status země Počet projektů CENTRE NATIONAL DE LA RECHERCHE SCIENTIFIQUE CNRS CNRS REC FR EU-15 419 FRAUNHOFER GESELLSCHAFT ZUR FÖRDERUNG DER ANGEWANDTEN FhG REC DE EU-15 353 FORSCHUNG E.V. THE CHANCELLOR, MASTERS AND SCHOLARS OF THE UNIVERSITY OF CAM HES UK EU-15 247 CAMBRIDGE THE CHANCELLOR, MASTERS AND SCHOLARS OF THE UNIVERSITY OF UOXF HES UK EU-15 222 OXFORD UNIVERSITY COLLEGE LONDON UCL HES UK EU-15 219 COMMISSARIAT A L ENERGIE ATOMIQUE ET AUX ENERGIES ALTERNATIVES CEA REC FR EU-15 212 AGENCIA ESTATAL CONSEJO SUPERIOR DEINVESTIGACIONES CIENTIFICAS CSIC REC ES EU-15 204 CONSIGLIO NAZIONALE DELLE RICERCHE CNR REC IT EU-15 191 MAX-PLANCK-GESELLSCHAFT ZUR FORDERUNG DER WISSENSCHAFTEN EV MPG REC DE EU-15 186 KOBENHAVNS UNIVERSITET UCPH HES DK EU-15 184 IMPERIAL COLLEGE OF SCIENCE TECHNOLOGY AND MEDICINE ICSTM HES UK EU-15 176 KATHOLIEKE UNIVERSITEIT LEUVEN KU Leuven HES BE EU-15 147 TECHNISCHE UNIVERSITEIT DELFT TU Delft HES NL EU-15 140 DEUTSCHES ZENTRUM FUER LUFT - UND RAUMFAHRT EV DLR REC DE EU-15 130 THE UNIVERSITY OF EDINBURGH UEDIN HES UK EU-15 124 Tabulka 1 TOP15 institucí dle počtu projektů v H2020 Instituce Zkratka Sektor Země Status země Podpora EK ( ) MAX-PLANCK-GESELLSCHAFT ZUR FORDERUNG DER WISSENSCHAFTEN EV MPG REC DE EU-15 420 837 822 CENTRE NATIONAL DE LA RECHERCHE SCIENTIFIQUE CNRS CNRS REC FR EU-15 304 799 524 FRAUNHOFER GESELLSCHAFT ZUR FÖRDERUNG DER ANGEWANDTEN FhG REC DE EU-15 192 328 793 FORSCHUNG E.V. COMMISSARIAT A L ENERGIE ATOMIQUE ET AUX ENERGIES ALTERNATIVES CEA REC FR EU-15 190 083 355 THE CHANCELLOR, MASTERS AND SCHOLARS OF THE UNIVERSITY OF CAM HES UK EU-15 162 534 592 CAMBRIDGE UNIVERSITY COLLEGE LONDON UCL HES UK EU-15 145 668 995 THE CHANCELLOR, MASTERS AND SCHOLARS OF THE UNIVERSITY OF UOXF HES UK EU-15 135 354 916 OXFORD IMPERIAL COLLEGE OF SCIENCE TECHNOLOGY AND MEDICINE ICSTM HES UK EU-15 109 778 405 CONSIGLIO NAZIONALE DELLE RICERCHE CNR REC IT EU-15 95 914 504 TECHNISCHE UNIVERSITEIT DELFT TU Delft HES NL EU-15 94 093 034 5

na další instituce a partnery. V projektech H2020 spolupracuje celkově s 2 823 institucemi. Velmi vysokou hodnotu této centrality mají také další velké evropské výzkumné instituce a univerzity uvedené v tabulce 3. Počet jejich partnerů je v porovnání s Fraunhoferovou společností výrazně nižší. Všechny uvedené instituce se účastní velkého počtu projektů H2020. Instituce Zkratka Sektor Země Status země Podpora EK ( ) KOBENHAVNS UNIVERSITET UCPH HES DK EU-15 93 957 471 AGENCIA ESTATAL CONSEJO SUPERIOR DEINVESTIGACIONES CIENTIFICAS CSIC REC ES EU-15 92 499 173 THE UNIVERSITY OF EDINBURGH UEDIN HES UK EU-15 87 486 715 KATHOLIEKE UNIVERSITEIT LEUVEN KU Leuven HES BE EU-15 84 085 558 ECOLE POLYTECHNIQUE FEDERALE DE LAUSANNE EPFL HES CH ASS 80 652 500 Další důležitou metrikou, často používanou v SNA, je betweenness centrality, česky nazývaná centralita měřená středovou mezipolohou či středová mezipoloha nebo jen mezilehlost. Centralita měřená středovou mezipolohou jednoho určitého uzlu je rovna celkovému počtu nejkratších cest mezi uzly, které právě tímto uzlem procházejí. Centralita měřená středovou mezipolohou obecně vyjadřuje možnost se skrze daný uzel dostat nejrychleji do jiného uzlu v síti. Tato metrika tedy v prostředí H2020 vyjadřuje schopnost dané instituce propojovat (rozdílné) skupiny institucí. Středová mezipoloha je pro danou instituci nejvyšší, pokud vazby mezi libovolnými dvojicemi institucí sítě vždy procházejí touto institucí. Vazby vytvořené mezi institucemi ve výzkumných projektech zde můžeme chápat jako cesty, jejichž prostřednictvím cirkulují znalosti mezi jednotlivými institucemi a organizacemi. O institucích s vysokou hodnotou mezilehlosti můžeme hovořit jako o mostech (bridges) nebo o zprostředkovatelích (brokers). Instituce, které mají největší hodnotou této metriky, jsou centrální instituce a skrze tyto instituce pak proudí nejvíce informací o projektech H2020. Tyto instituce jsou klíčovými hráči v programu H2020. Čím vyšší hodnoty tato centralita u konkrétní instituce dosahuje, tím více institucím je konkrétní instituce prostředníkem, a tím stoupá její význam v rámci sítě. Instituce s vysokou hodnotou této centrality tak kontrolují tok informací a znalostí o řešených projektech v H2020 a vytváří mosty mezi institucemi různého výzkumného zaměření. V důsledku svého postavení mohou výrazně ovlivňovat dění v celém RP a jeho směřování. V programu H2020 mají zpravidla vysokou hodnotu tohoto parametru instituce s širokým výzkumným záběrem, které se účastní mnoha projektů v různých částech H2020. Tabulka 2 TOP15 institucí dle kontrahované (požadované) podpory z rozpočtu H2020 Instituce Zkratka Sektor Země Status země Degree centrality FRAUNHOFER GESELLSCHAFT ZUR FÖRDERUNG DER ANGEWANDTEN FhG REC DE EU-15 2 823 FORSCHUNG E.V. COMMISSARIAT A L ENERGIE ATOMIQUE ET AUX ENERGIES ALTERNATIVES CEA REC FR EU-15 1 572 CONSIGLIO NAZIONALE DELLE RICERCHE CNR REC IT EU-15 1 533 CENTRE NATIONAL DE LA RECHERCHE SCIENTIFIQUE CNRS CNRS REC FR EU-15 1 476 AGENCIA ESTATAL CONSEJO SUPERIOR DEINVESTIGACIONES CIENTIFICAS CSIC REC ES EU-15 1 385 TEKNOLOGIAN TUTKIMUSKESKUS VTT OY VTT REC FI EU-15 1 242 DANMARKS TEKNISKE UNIVERSITET DTU HES DK EU-15 1 109 FUNDACION TECNALIA RESEARCH & INNOVATION NEDERLANDSE ORGANISATIE VOOR TOEGEPAST NATUURWETENSCHAPPELIJK ONDERZOEK TNO TECNA- LIA REC ES EU-15 1 100 TNO REC NL EU-15 1 064 UNIVERSITY COLLEGE LONDON UCL HES UK EU-15 1 035 DEUTSCHES ZENTRUM FUER LUFT UND RAUMFAHRT EV DLR REC DE EU-15 984 TECHNISCHE UNIVERSITEIT DELFT TU Delft HES NL EU-15 975 POLITECNICO DI MILANO POLIMI HES IT EU-15 967 IMPERIAL COLLEGE OF SCIENCE TECHNOLOGY AND MEDICINE ICSTM HES UK EU-15 911 EIDGENOESSISCHE TECHNISCHE HOCHSCHULE ZÜRICH ETH Zürich HES CH ASS 909 Tabulka 3 TOP15 institucí dle hodnoty centrality měřené stupněm uzlu (degree centrality) H2020 klíčovou institucí. Navíc je její dominance nad ostatními institucemi v H2020 podle této metriky ještě výraznější než v případě centrality měřené stupněm uzlu. Tato instituce je tedy pomyslným středem sítě, středem programu H2020. FhG v programu H2020 vzájemně propojuje nejvíce institucí mezi sebou. Na dalších místech figurují opět významná organizační centra a velká národní výzkumná střediska, jako CNR z Itálie a dvě velké instituce z Francie (CEA a CNRS). Přehled TOP 15 institucí s nejvyšší hodnotou tohoto indikátoru je uveden v tabulce 4. Výrazně nejvyšší hodnotu centrality měřené středovou mezipolohou má opět Fraunhoferova společnost (FhG), a je tedy i z tohoto pohledu pro Z výše uvedeného je zřejmé, že se výčet institucí i jejich pořadí v uvedených tabulkách poněkud liší. Tabulky 1 a 2 jsou postaveny na rozdíl od 6

tabulek 3 a 4 na atribučních datech, která postrádají rozměr spolupráce. Je dobře vidět, že v tabulkách 3 a 4 se mezi TOP 15 institucemi nevyskytují instituce jako Univerzita v Cambridgi (CAM), Univerzita v Oxfordu (UOXF) či mnichovský Institut Maxe Plancka (MPG), které dle počtu projektů, kterých se účastní, nebo požadované podpory z rozpočtu H2020, obsadily v tabulkách 1 a 2 přední pozice mezi institucemi TOP15. Důvod je ten, že tyto jinak velmi významné instituce jsou nositeli velkého počtu tzv. individuálních grantů, které velký prostor pro spolupráci, tak jak ji chápeme v RP, nevytvářejí. Naopak mezi TOP15 institucemi stanovenými na základě počtu projektů nebo výší kontrahované podpory nenalézáme některé univerzity a výzkumná centra, která mají vysokou úroveň významnosti dle měr centrality. Jsou to např. POLIMI v Itálii a severské instituce DTU, VTT či významné výzkumné centrum z Nizozemska TNO. Konečně dodejme, že celkově 8 institucí (CEA, CNR, CNRS, CSIC, FhG, ICSTM, TU DELFT, UCL) bylo analyzováno jako klíčové instituce jak z hlediska účasti, tak z hlediska spolupráce. Graf (viz titulní stranu Echa) prezentuje TOP15 institucí dle hodnoty centrality měřené středovou mezipolohou a jejich vzájemné vztahy. TOP15 instituce jsou zde znázorněny jako kruhy, jejichž velikost je úměrná hodnotě zvolené metriky. Spojnice mezi institucemi představují účast na společných projektech mezi institucemi. Síla spojnice odpovídá počtu společných projektů mezi dvěma institucemi. Ke stanovení relativního umístění institucí v grafickém znázornění byl použit algoritmus Force Atlas 2, založený na vzájemné interakci uzlů, kdy se uzly podobných vlastností k sobě přitahují a uzly odlišných vlastností odpuzují. Typ grafu byl zvolen jako vážený neorientovaný (undirected valued), což znamená, že mezi dvěma propojenými institucemi sledujeme pouze existenci vztahu a sílu tohoto vztahu. Je patrné, jak již bylo řečeno, že centralita Fraunhoferovy společnosti je zřetelně nejvyšší. Zaměříme-li se na vzájemné vztahy mezi institucemi, můžeme analyzovat, že nejsilnější vzájemná vazba spolupráce je mezi Fraunhoferovou společností a CAE. Tyto instituce mají mezi sebou 53 vazeb neboli spolupracují v 53 projektech. Druhé nejintenzivnější vzájemné propojení mají v H2020 CAE a CNRS, následuje dvojice CNR a CNRS apod. Některé silné vazby jsou vidět přímo v grafu, to proto, že mnohé instituce s vysokou hodnotou mezilehlosti mají mezi sebou vzájemně velmi silné vazby. Deset nejpropojenějších dvojic institucí uvádí tabulka 5. Je možné říci, že stanovování významnosti instituce v H2020 není jednoduché a ani jednoznačné. Určování TOP institucí pouze na 1 2 3 4 5 6 7 8 Instituce Zkratka Sektor Země FRAUNHOFER GESELLSCHAFT ZUR FÖRDERUNG DER ANGEWANDTEN FORSCHUNG E.V. CONSIGLIO NAZIONALE DELLE RICERCHE COMMISSARIAT A L ENERGIE ATOMIQUE ET AUX ENERGIES ALTERNATIVES CENTRE NATIONAL DE LA RECHERCHE SCIENTIFIQUE CNRS AGENCIA ESTATAL CONSEJO SUPERIOR DEINVESTIGACIONES CIENTIFICAS TEKNOLOGIAN TUTKIMUSKESKUS VTT OY FUNDACION TECNALIA RESEARCH & INNOVATION NEDERLANDSE ORGANISATIE VOOR TOEGEPAST NATUURWETENSCHAPPELIJK ONDERZOEK TNO Status země Betweenness centrality FhG REC DE EU-15 0,1242894 CNR REC IT EU-15 0,0326236 CEA REC FR EU-15 0,0323531 CNRS REC FR EU-15 0,0275844 CSIC REC ES EU-15 0,0256870 VTT REC FI EU-15 0,0253874 TECNALIA REC ES EU-15 0,0226296 TNO REC NL EU-15 0,0202845 9 UNIVERSITY COLLEGE LONDON UCL HES UK EU-15 0,0192700 10 DANMARKS TEKNISKE UNIVERSITET DTU HES DK EU-15 0,0191448 DEUTSCHES ZENTRUM FUER LUFT - 11 DLR REC DE EU-15 0,0181160 UND RAUMFAHRT EV 12 TECHNISCHE UNIVERSITEIT DELFT TU Delft HES NL EU-15 0,0181028 ETHNIKO KENTRO EREVNAS KAI 13 CERTH REC EL EU-15 0,0178547 TECHNOLOGIKIS ANAPTYXIS 14 POLITECNICO DI MILANO POLIMI HES IT EU-15 0,0166686 IMPERIAL COLLEGE OF SCIENCE 15 ICSTM HES UK EU-15 0,0150597 TECHNOLOGY AND MEDICINE Tabulka 4 TOP15 institucí dle hodnoty centrality měřené středovou mezipolohou (betweenness centrality). Hodnoty této centrality jsou uvedeny v normalizované podobě. Čím více se hodnota blíží 1, tím více je instituce významnější pro informační toky v rámci H2020. Čísla institucí odpovídají jejich zákresu v grafu na titulní straně. základě parametrů účasti v projektech či finančních hledisek může být v některých ohledech přinejmenším diskutabilní zvláště v případech, kdy při analýzách vstupujeme do strukturně nižších úrovní programu H2020. Na druhé straně se ukazuje, že mezi atribučními i relačními daty existuje poměrně silný vztah. Mezi centralitou měřenou stupněm uzlu, tj. počtem vazeb dané instituce na partnery v projektech a počtem projektů, kterých se daná instituce účastní, existuje přirozeně silná korelace (0,89). Lze tedy konstatovat, že rozsah spolupráce vyjádřený počtem vztahů s ostatními institucemi vyplývá z počtu projektů, na kterých se daná instituce podílela. Pokud však zkoumáme vztahy mezi centralitou měřenou středovou mezipolohou a počtem projektů jednotlivých institucí či centralitou měřenou stupněm uzlu (příp. centralitou měřenou středovou mezipolohou) a požadovanou finanční podporou jednotlivých institucí, jsou již korelační koeficienty znatelně slabší 0,77; 0,73; 0,63, což jednoznačně znamená, že aspekt vzájemné provázanosti a spolupráce hraje v RP, resp. v H2020 svou roli. Je tedy vždy třeba uvážit, které indikátory vzít v analýzách a hodnocení institucí v úvahu a které nikoli. SNA vytváří prostor pro rozšíření pohledu na tuto problematiku. Její výstupy mohou být následně využity pro další a komplexnější postupy, např. pro metody vícerozměrné statistiky, jako jsou např. 7

seskupovací či faktorová analýza. Zkoumání charakteristik a vlastností sítí v RP může věrohodně poskytovat údaje o povaze a vlastnostech struktury evropského výzkumu a vývoje. Použitá literatura a zdroje: European Commission (2015), Study on the Network Analysis of the 7th Framework Programme Participation Final Report, Directorate-General for Research and Innovation, doi: 10.2777/50633, Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2015, ISBN 978-92-79-34682-8, European Union, 2015 European Commission (2011), Analysis of Networks in European Framework Programmes (1984 2006), Joint Research Centre - Institute for Prospective Technological Studies, JRC 63467, EUR 24759 EN, ISBN 978-92-79-19714-7, ISSN 1018-5593,doi:10.2791/54167, Luxembourg: Publications Office of the European Union, European Union, 2011 Loušová, P.: (2014), Exploratorní analýza sociální sítě studentů Fakulty managementu VŠE na sociálním médiu Facebook, bakalářská práce, VŠE v Praze, Fakulta managementu v Jindřichově Hradci, Katedra exaktních metod, dostupné na: https://www.vse.cz/vskp/40309_exploratorni_analyza_socialni_site_studentu_fakulty_managementu_vse_na_socialnim_ mediu_facebook Ploszaj, A. P., Wojnar, K.: (2009), Network analysis of co-operation between research institutions - example of ESPON Programme, Centre for European Regional and Local Studies (EUROREG), University of Warsaw, MPRA Paper No. 45433, dostupné na: https://mpra.ub.uni- -muenchen.de/45433/ Instutuce 1 Instituce 2 FRAUNHOFER GESELLSCHAFT ZUR FÖRDERUNG DER ANGEWANDTEN FORSCHUNG E.V. COMMISSARIAT A L ENERGIE ATOMIQUE ET AUX ENERGIES ALTERNATIVES CONSIGLIO NAZIONALE DELLE RICERCHE AGENCIA ESTATAL CONSEJO SUPERIOR DEINVESTIGACIONES CIENTIFICAS CONSIGLIO NAZIONALE DELLE RICERCHE MAX-PLANCK-GESELLSCHAFT ZUR FORDERUNG DER WISSENSCHAFTEN EV TEKNOLOGIAN TUTKIMUSKESKUS VTT OY FRAUNHOFER GESELLSCHAFT ZUR FÖRDERUNG DER ANGEWANDTEN FORSCHUNG E.V. NORGES FORSKNINGSRAD FUNDACION TECNALIA RESEARCH & INNOVATION COMMISSARIAT A L ENERGIE ATOMIQUE ET AUX ENERGIES ALTERNATIVES CENTRE NATIONAL DE LA RECHERCHE SCIENTIFIQUE CNRS CENTRE NATIONAL DE LA RECHERCHE SCIENTIFIQUE CNRS CENTRE NATIONAL DE LA RECHERCHE SCIENTIFIQUE CNRS AGENCIA ESTATAL CONSEJO SUPERIOR DEINVESTIGACIONES CIENTIFICAS CENTRE NATIONAL DE LA RECHERCHE SCIENTIFIQUE CNRS FRAUNHOFER GESELLSCHAFT ZUR FÖRDERUNG DER ANGEWANDTEN FORSCHUNG E.V. NEDERLANDSE ORGANISATIE VOOR TOEGEPAST NATUURWETENSCHAPPELIJK ONDERZOEK TNO FUNDACAO PARA A CIENCIA E A TECNOLOGIA FRAUNHOFER GESELLSCHAFT ZUR FÖRDERUNG DER ANGEWANDTEN FORSCHUNG E.V. Tabulka 5 Deset nejsilnějších vazeb mezi institucemi v H2020. Počet vazeb odpovídá počtu společných projektů mezi dvěma institucemi. Počet vazeb Tekes (2008), Finns in the EU 6th Framework Programme Evaluation of Participation and Networks, Tekes Programme Report 6/2008, Helsinki 2008, ISSN 1797-7347, ISBN 978-952-457-430-3, dostupné na: https:// www.tekes.fi/globalassets/julkaisut/6_fp_evaluation.pdf Toušek, L.: (2009), Problematika vytváření relačních dat: příklad analýzy sociálních sítí bezdomovců, Centrum aplikované antropologie a terénního výzkumu, KSA FF ZČU v Plzni, ANTROPOWEBZIN 2 3/2009, ISSN 1801-8807. Dostupné na: http://www.antropoweb. cz/cs/problematika-vytvareni-relacnich-dat-priklad-analyzy-socialnich- -siti-bezdomovcu 53 41 35 31 29 27 26 24 24 22 Daniel Frank, TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, FRANK@TC.CZ Právní aspekty otevřeného přístupu k výzkumným datům v H2020 Otevřený přístup (Open Access/OA) k výzkumným datům v Horizontu 2020, někdy též označován jako pilotní program otevřených výzkumných dat, z anglického Open Research Data Pilot, prošel v červenci 2016 zásadní změnou. Dle nových pravidel všechny výzvy otevřené po 26. červenci 2016 obsahují povinnost příjemců grantů bezplatně on-line zpřístupňovat výzkumná data vytvořená v projektech Horizont 2020; před červencem 2016 se tato povinnost týkala pouze projektů ve vybraných oblastech Horizontu 2020 (např. Fet, výzkumné infrastruktury aj.). Výjimkou jsou pouze ty oblasti, v nichž z povahy věci k vytváření výzkumných dat nedochází, např. Sme Instrument fáze 1, erc Proof of Concept granty aj. Počínaje červencem 2016 tak již mluvíme o rozšířeném pilotním programu otevřených výzkumných dat, tzv. Extended Open Research Data Pilot. Pro otevřený přístup (OA) k výzkumným datům nadále platí možnost vyvázat se z této povinnosti poukázáním na existenci některého z důvodů vyjmenovaných v čl. 29.3 MGA, konkrétně například vedlo-li by zpřístupnění výzkumných dat k ohrožení hlavního cíle projektu, bylo-li by v rozporu s ochranou osobních údajů nebo záměrem dotyčného příjemce grantu výsledky projektu například chránit patentem aj. Vyvázat se z této povinnosti je možné jak ve fázi projektového návrhu, tak i kdykoliv po zahájení projektu; vždy je ale potřeba toto rozhodnutí odůvodnit. 8

Rozšířený pilotní program otevřených výzkumných dat se týká primárně podpůrných dat čili dat nezbytných pro ověření závěrů prezentovaných ve vědeckých publikacích, včetně souvisejících metadat, která mají být zpřístupněna co nejdříve po zveřejnění dané publikace. Pokud jde o jiná data, která nesouvisí přímo s jakoukoliv vědeckou publikací, včetně souvisejících metadat, zpřístupnění těchto dat může být příjemcem grantu/projektovým konsorciem odloženo na základě vlastního uvážení, například do doby, než budou data dále zpracována nebo analyzována. Nakládání s výzkumnými daty včetně důvodů pro odložení jejich zpřístupnění má být vždy uvedeno v tzv. plánu pro správu dat (Data Management Plan), který je povinným projektovým výstupem u všech projektů Horizont 2020, které se nevyvázaly z povinnosti OA k výzkumným datům. Pro zpřístupňování dat, příp. databází uživatelům doporučuje průvodce EK pro OA k vědeckým publikacím a výzkumným datům 1 použití veřejných licencí Creative Commons, o nichž je pojednáno v podkapitole Veřejné licence dále. Poskytnutí otevřeného přístupu k výzkumným datům v projektech H2020 znamená, že uživatel má mít možnost zejména data reprodukovat, šířit, využívat a vytěžovat; další podkapitola s názvem Vytěžování textů a dat se proto aktuálním otázkám vytěžování (zejména textů a dat) zabývá. Náklady spojené s OA k výzkumným datům jsou uznatelnými náklady, byly-li vynaloženy po dobu trvání projektu. Proto je v projektovém návrhu nezbytné pečlivě identifikovat náklady, které se správou dat souvisí, a tyto si v rozpočtu naplánovat; patří sem například náklady na sběr a organizaci dat, dokumentaci, uložení a archivaci, čištění dat, digitalizaci a anonymizaci. Anonymizace je podstatnou součástí nakládání s citlivými a osobními údaji i v řadě výzkumných projektů, a proto se této oblasti věnuje podkapitola Ochrana osobních údajů dále. Z důvodu komplexnosti se jednotlivé podkapitoly věnují částečně i oblasti otevřeného přístupu k vědeckým publikacím, zejména tam, kde je pojednáno o autorském díle; tento článek se ale z kapacitních důvodů pravidlům OA k vědeckým publikacím v H2020 nevěnuje. Informace k danému tématu lze získat z článku publikovaném v ECHO 5 6/2014, str. 4 6, dostupné na www.tc.cz. Veřejné licence Autorské dílo, databáze a jejich ochrana Při poskytování otevřeného přístupu k článkům prezentujícím výsledky projektu nebo výzkumným datům, která v průběhu projektu vznikla, musíme zajistit, aby se jejich uživatel nedostal do konfliktu s právními předpisy. Za tímto účelem byly vytvořeny tzv. veřejné (nebo také svobodné) licence. Uživatelé článků či dat mohou zasahovat především do práv upravených v ČR zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále jen autorský zákon ), a to především do práva autorského nebo do zvláštního práva pořizovatele databáze. Autorským právem je chráněno autorské dílo, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v objektivně vnímatelné podobě. Takovým dílem bude vědecký článek (dále pak obrázek, grafika, hudba ). 2 Pro některá díla se nevyžaduje jedinečnost, ale postačí, že jsou původní ve smyslu autorova vlastního duševního výtvoru. Mezi tato díla zákon řadí počítačový program (který je chráněn stejně jako 1 Dostupné zde https://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/ grants_manual/hi/oa_pilot/h2020-hi-oa-pilot-guide_en.pdf 2 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., ze dne 7. dubna 2000, autorský zákon literární dílo) nebo fotografii, mohou mít stejnou funkci, příp. zobrazovat stejnou scenérii jako jiný program, jiná fotografie. V případě splnění podmínek lze do této kategorie zařadit i databázi jakožto dílo souborné. Musí však být způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem. 3 Naopak za dílo v žádném případě nelze považovat různá měření, výpočty, číselné záznamy, surová data. Těmto výtvorům není autorskoprávní ochrana přiznána. Zvláštní právo pořizovatele databáze pak přísluší tomu pořizovateli, jehož pořízení, ověření nebo předvedení obsahu databáze představovalo kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad bez ohledu na jinou formu právní ochrany. 4 Pod pojmem databáze zákon rozumí soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky. 5 Užití autorského díla Z hlediska otevřeného přístupu je pro nás klíčové oprávnění dílo užít. Užitím díla je např. jeho rozmnožování, půjčování nebo sdělování veřejnosti (vč. vystavení na internetu). Právo dílo užít patří do kategorie majetkových práv, ta náleží autorovi díla a jsou nepřevoditelná. Neoprávněné užití díla je porušením autorského práva. Autor se pak může na rušiteli domáhat náhrady škody nebo vydání bezdůvodného obohacení a uplatňovat další sankce. 6 Třetí osoba může dílo užít jen ve vymezených případech: 1. Uplynula doba trvání majetkových práv. Ta trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti (počítáno od prvního dne následujícího roku). Pak jde o dílo volné a každý jej může užít. 7 2. Třetí osoba jedná na základě výjimky či omezení autorského práva. 8 Může jít o volná užití či zákonné licence. Sem patří např. kopie pro osobní potřebu, citace nebo knihovní licence. 3. Třetí osoba může autorské dílo užít, pokud jí k tomu autor smlouvou udělil oprávnění. 9 Taková smlouva je nazývána licencí a je jako typová smlouva upravena občanským zákoníkem. 10 Aby mohlo dojít k udělení otevřeného přístupu k dílům s poskytnutím práva na užití díla, využijeme institut tzv. veřejné licence. Ten vyhovuje výše zmíněnému bodu 3. Specifikem veřejné licence je však způsob uzavírání smlouvy. Standardní uzavření smlouvy vypadá tak, že návrh na uzavření smlouvy je doručen druhé smluvní straně a ta uzavření smlouvy potvrdí, může jít např. o výměnu e-mailů. V případě veřejné licence je však návrh na uzavření smlouvy směřován neurčitému počtu osob. Souhlas s návrhem smlouvy lze pak vyjádřit jen provedením určitého úkonu (kliknutím na tlačítko, dalším užitím díla), aniž by o tom musel být autor díla zpraven. Bez tohoto zvláštního mechanismu, který je zakotven v občanském zákoníku 11, by nebylo fungování veřejných licencí možné. Obsah zvláštního práva pořizovatele databáze Při výkonu zvláštního práva pořizovatele databáze má pořizovatel oprávnění databázi vytěžovat nebo zužitkovávat. Vytěžováním se 3 2 odst. 2 zákona č. 121/2000 Sb., ze dne 7. dubna 2000, autorský zákon 4 88a odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., ze dne 7. dubna 2000, autorský zákon 5 88 zákona č. 121/2000 Sb., ze dne 7. dubna 2000, autorský zákon 6 40 zákona č. 121/2000 Sb., ze dne 7. dubna 2000, autorský zákon 7 27 zákona č. 121/2000 Sb., ze dne 7. dubna 2000, autorský zákon 8 29 a násl. zákona č. 121/2000 Sb., ze dne 7. dubna 2000, autorský zákon 9 12 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., ze dne 7. dubna 2000, autorský zákon 10 2371 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ze dne 3. února 2012, občanský zákoník 11 2373 zákona č. 89/2012 Sb., ze dne 3. února 2012, občanský zákoník 9

rozumí přepis obsahu databáze, zužitkováním zpřístupňování obsahu databáze. 12 I ve vztahu k zvláštnímu právu pořizovatele databáze platí zákonná omezení a bezúplatné zákonné licence. Do tohoto práva tak nezasahuje ten, kdo z veřejně přístupné databáze vytěžuje nebo zužitkovává nepodstatné části nebo kdo vytěžuje nebo zužitkovává podstatné části pro svou osobní potřebu či pro účely vyučování. BY Attribution uvést zdroj SA Share alike sdílet pod stejnou nebo kompatibilní licencí Širokou škálu oprávnění pak může pořizovatel databáze pomocí licence poskytnout třetí osobě, přičemž je možné použít mechanismus uzavření takové smlouvy obdobně jako v případě licence autorskoprávní. 13 I pro zvláštní právo pořizovatele databáze je tedy možné využít veřejných licencí. Toto právo je navíc oproti autorskému právu převoditelné. Pořizovatel je tak může např. prodat. Vznik veřejných licencí Veřejné licence již existují velmi dlouho. V průběhu osmdesátých let dvacátého století se velmi intenzivně rozšiřovalo množství počítačových expertů i domácích kutilů, kteří neprogramovali software z důvodu výdělku, ale chtěli jej sdílet s ostatními, kteří by jej mohli dále vylepšovat. Z hlediska práva by každý další takový uživatel porušoval autorské právo. Jedinou možností bylo uzavřít s autorem licenční smlouvu. Richard Stallman proto napsal první veřejnou licenci, kterou později pojmenoval GNU General Public License (nebo jen GNU GPL, obecná veřejná licence). Tato licenční smlouva byla připojena k počítačovému programu. Pokud se uživatel zachoval v souladu s licenčními podmínkami, mohl program upravovat, vylepšovat a dále sdílet. Pokud neporušil podmínky této veřejné licence, neporušil ani autorské právo. Tak bylo dosaženo postupu, kdy v rámci existujícího právního řádu je možné šířit díla, aniž by jejich uživatelé porušovali právo a aniž by každý musel vyjednávat o možnosti uzavření licenční smlouvy s autorem. V průběhu let se vyvíjely další verze GNU GPL, ale i další nejrůznější typy veřejných licencí. Americký profesor práva a velký zastánce svobodné kultury a sdílení děl Lawrence Lessig založil v roce 2001 neziskovou organizaci Creative Commons, která vytvořila o rok později první verzi svých veřejných licencí známých pod zkratkou CC. Licence CC se postupem času staly nejoblíbenějšími a nejpoužívanějšími veřejnými licencemi a používají se na nejrůznější druhy děl literaturu, fotografie, obrázky, filmy či hudbu. S růstem významu internetu ve společnosti rostla i touha po bezplatném sdílení autorských děl a licence CC se ukázaly být pro tyto účely velmi dobrým nástrojem. Organizace Creative Commons vytvořila dodnes již čtyři verze licencí. Navíc vzniklo množství jazykových mutací uzpůsobených právním řádům odlišným od USA. Licence Creative Commons Koncept licencí CC se vyznačuje tím, že je rozdělen na několik licenčních prvků, které může autor poskytující licenci kombinovat a stanovit tak rozsah oprávnění, která koncovým uživatelům poskytne, a povinností, kterými je zaváže. Uživateli jednak poskytuje oprávnění: Share sdílet Remix upravovat A také stanoví povinnosti: 12 90 zákona č. 121/2000 Sb., ze dne 7. dubna 2000, autorský zákon 13 2389 zákona č. 89/2012 Sb., ze dne 3. února 2012, občanský zákoník NC Non-commercial nekomerční užití ND No derivates nezasahovat do díla Lze tak vytvořit různé varianty licence od benevolentních po restriktivnější. Nejotevřenější licencí je CC-BY, stanoví uživateli jen povinnost uvést při užití díla údaje o názvu díla, autorovi, zdroji, licenci a vyznačit případné změny díla. V dalších pěti licencích již autor vždy uživateli stanovuje nějakou další povinnost, příp. mu zakazuje s dílem určitým způsobem nakládat. Tyto varianty jsou CC-BY-SA, CC-BY-ND, CC-BY-NC, CC-BY-NC-SA a CC-BY-NC-ND. Uživatel internetu se může setkat ještě s variantou CC0 nebo, která značí vzdání se veškerých práv. Vzdání se autorských práv však není v českém právním řádu možné. Pro tyto případy licence obsahuje ustanovení, že se na ni má hledět jako na CC-BY. Značkou majetkových práv. se pak označují volná díla, u kterých uplynula doba trvání Licence CC pak existují ještě v časových a národních verzích. Tato skutečnost může hrát roli především v okamžiku, kdy licence obsahuje licenční prvek SA. Odvozené dílo je tedy nutné sdílet pod stejnou nebo kompatibilní licencí. Kompatibilní licence nalezne uživatel na příslušných internetových stránkách organizace Creative Commons. Ve vztahu ke zvláštnímu právu pořizovatele databáze je pak důležité zdůraznit, že je v textu licencí CC obsaženo až ve verzi 4.0. Pokud tedy chce pořizovatel databáze licencovat tato práva, musí použít tuto poslední verzi licencí. Verze 4.0 navíc nebude v národních jazycích přizpůsobována jednotlivým právním řádům. Snahou Creative Commons je, aby byla tato licence všude ve světě použitelná. Aplikace veřejných licencí CC Pokud se autor rozhodne některé své dílo umístit do veřejného prostoru pod licencí CC, tak aby jej mohli ostatní uživatelé užít, může začít vygenerováním požadované licenční smlouvy na webu organizace Creative Commons. 14 Vygenerovanou licenci pak musí vhodným způsobem připojit k dílu, aby každému potenciálnímu uživateli bylo jasné, za jakých podmínek může dílo užít a pod jakým odkazem nalezne plné znění licenčních podmínek. Připojené znění licence pak může vypadat následovně: Toto dílo podléhá licenci Creative Commons. Uveďte původ- -Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní Licence. Licenční podmínky dostupné z: https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/. V případě sdílení obrázku je vhodné licenční podmínky vložit v nějaké formě přímo do obrázku nebo do popisku na webové stránce. Některé služby (jako oblíbený Flickr 15 ) umožňují vyplnění licenčních podmínek 14 Viz https://creativecommons.org/choose/ 15 Viz www.flickr.com 10

při nahrávání díla na internet a pak je k obrázku připojí. V případě zvukové nahrávky by pak měla být licence namluvena do nahrávky nebo jasně připojena na stránce, kde je nahrávka umístěna. Pokud se autor rozhodne vědecký článek nebo výzkumná data uveřejnit v repozitáři, musí dbát velké pozornosti při vyplňování údajů o licenčních oprávněních. Některé repozitáře umožňují přímo výběr vhodné licence ze seznamu. Např. Zenodo 16 nabízí velmi široký rejstřík možných veřejných licencí, nejen zdaleka nejznámější CC. Pokud se autor rozhodne svůj článek publikovat prostřednictvím některého z otevřených časopisů, je nutné, aby si podrobně přečetl podmínky, za kterých bude článek zveřejněn. Velké množství časopisů používá licenci CC-BY, která by autorovi nemusela z nějakého důvodu vyhovovat. Důležité je uvědomit si, že licence CC jsou ze své podstaty neodvolatelné. Jakmile autor své dílo uveřejní pod jednou z těchto licencí, může se dále bez jeho kontroly šířit internetem. Proto by si měl na začátku uveřejnění díla dobře rozmyslet. Naopak nic nebrání případnému uživateli, aby si separátně s autorem domluvil poskytnutí standardní licence za jiných podmínek, které by mu mohly umožnit širší užití díla např. jeho komerční využití za tržních podmínek, pokud je licencí CC zapovězeno. Uživatel, který dílo nebo databázi použije, si musí uvědomit, že uzavírá svým chováním licenční smlouvu s autorem a musí dodržovat veškeré stanovené povinnosti. Pokud např. využívá ve svém článku část jiného článku licencovaného pod licencí CC-BY, je nutné uvést veškeré výše zmíněné parametry, které dostatečně identifikují zdroj užitého článku. V opačném případě může autor (samozřejmě pokud se o porušení povinnosti dozví) požadovat příslušné sankce a domáhat se jich i soudní cestou. Kupříkladu v sousedním Německu již existuje několik případů, kdy byla právní ochrana z licencí CC autorům přiznána. 17 Nejčastějším pochybením je komerční užití díla s licenčním prvkem NC. Vytěžování textů a dat Vytěžování textů a dat v MGA Modelová grantová dohoda ve svém článku 29.3 říká, že příjemci grantů jsou povinni přijmout opatření k tomu, aby třetí strany (příp. uživatelé) mohly mít k výzkumným datům z projektů H2020 bezplatný přístup, mohly tato výzkumná data využívat, reprodukovat, šířit a vytěžovat. Právě vytěžování textů a dat je jedním z článků návrhu Směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu, který byl představen Evropskou komisí 14. 9. 2016 ( Návrh ) jako součást nezbytné změny autorského práva na úrovni EU, zejména v kontextu rozvoje digitálních technologií zasahujících rovněž do oblasti výzkumu. Vytěžování textů a dat v Návrhu směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu Vytěžování textů a dat lze definovat jako automatizovanou počítačovou analýzu informací v digitální podobě, například textu nebo dat, prováděnou prostřednictvím nových technologií, které tak umožňují například výzkumníkům zpracovávat velké množství informací za účelem získávání nových poznatků. V současné době ale vytěžování textů a dat v EU podléhá značné právní nejistotě, pokud jde o rozsah vytěžování z obsahu, jelikož vytěžováním textů a dat lze zasáhnout do autorského práva / práva pořizovatele databáze. Konkrétně lze zasáhnout do 16 Viz http://zenodo.org/ 17 Srov. REA, Victoria. Creative Commons and the Courts [online]. Dostupné z http://nzcommons.org.nz/creative_commons_and_the_courts/> [cit. 24. 11. 2016] práva autora na užití díla rozmnožením (jelikož počítačové analýze informací většinou předchází pořízení kopie, resp. rozmnoženiny, např. textu, z něhož mají být informace analyzovány/vytěžovány) a/nebo lze zasáhnout do práva pořizovatele databáze zabránit třetím osobám vytěžovat podstatnou část obsahu databáze. K výše uvedenému může dojít, pokud není aplikovatelná výjimka nebo omezení z autorského práva / práva pořizovatele databáze, na základě které může uživatel legálně text a data vytěžovat, případně není uzavřena licenční smlouva mezi nositelem práv a uživatelem, na jejímž základě by bylo vytěžování umožněno (detailněji k výjimkám / omezením z autorského práva a licencím viz předchozí podkapitola Veřejné licence). Pouhé skutečnosti a údaje nechráněné autorským právem/právem pořizovatele databáze lze vytěžovat i bez chybějícího svolení nositele práv, aniž by byla k dispozici výjimka z autorského práva / práva pořizovatele databáze. Současná právní úprava v EU a jednotlivých členských státech stanoví výjimky a omezení autorského práva a souvisejících práv, jejichž užití může umožnit legální vytěžování textů a dat pro vědecké a nekomerční účely; tyto výjimky vyplývající ze Směrnice 2001/29/ES však nejsou mandatorní pro všechny členské státy EU, proto je situace v EU různorodá co do možného užití těchto výjimek; navíc není zaručena právní jistota v oblasti přeshraničního užití. Proto je zde snaha Návrhem stanovit povinnou výjimku z autorského práva / práva pořizovatele databáze (konkrétně má jít o výjimku z práva na rozmnožování díla a z práva zakázat vytěžování databáze), která umožní vytěžování textů a dat z děl nebo jiných předmětů ochrany jednotně na celém území EU. Vytěžování bude možné provádět na základě této výjimky pouze výzkumnými organizacemi a pro účely vědeckého výzkumu. Jelikož je cílem, aby výjimka byla vykládána jednotně, pod pojmem výzkumná organizace rozumí Návrh univerzitu, výzkumný ústav nebo jakoukoli jinou organizaci, jejímž hlavním cílem je provádět vědecký výzkum, případně provádět vědecký výzkum a poskytovat vzdělávací služby na neziskovém základě nebo tak, že zpětně investuje všechny své zisky do svého vědeckého výzkumu, nebo v souladu s posláním ve veřejném zájmu uznávaným členským státem. Pokud jde o termín pro účely vědeckého výzkumu, není tento termín v Návrhu přesně specifikován. Vzhledem k tomu, že Návrh nepoužívá výslovně termín nekomerční vědecký výzkum, je možné se domnívat, že výjimka bude použitelná i pro výzkum komerční povahy, jako je např. smluvní výzkum, s tím že vytěžování bude moci provádět pouze výzkumná organizace, jak je zmíněno výše. Výše uvedené by ale mělo být předmětem další konkretizace. Jakékoli smluvní ustanovení, které by bylo v rozporu se zde uváděnou výjimkou pro vytěžování textů a dat, bude podle Návrhu nevymahatelné, což znamená vyšší právní jistotu pro uživatele, pokud jde o provádění vytěžování v souladu s předmětnou výjimkou. Návrh dále uvádí, že nositele práv není potřeba jakkoli kompenzovat za užití jejich předmětů ochrany, tj. za provedené vytěžování, jelikož by škoda na straně nositelů práv vzhledem k povaze a rozsahu navrhované výjimky měla být minimální, v důsledku čehož je daná výjimka pro vytěžování bezúplatná. Budoucnost legislativy EU Zda bude výjimka z autorského práva/práva pořizovatele databáze umožňující provádět vytěžování textů a dat legálně a bez větších obav z možného porušování práv nositelů práv schválena v podobě představené v Návrhu, je momentálně nejasné a závisí především na tom, jak 11