Praktická teologie pro sociální pracovníky Jabok 2011
Při násilnostech v centru Káhiry zahynulo nejméně 19 lidí a více neţ 150 bylo zraněno. Nepokoje vypukly poté, co skupina Egypťanů začala házet kamením na koptské křesťany. Ti ve městě protestovali proti nedávnému vypálení kostela a proti vládnoucí armádě, která podle nich podobné incidenty nepostihuje dost tvrdě. Koptští křesťané tvoří asi deset procent egyptské populace. Obávají se, ţe po pádu Mubarakova reţimu by se mohli dostat k moci ultrakonzervativ ní muslimové, kteří by usilovali o potlačení Sociální politika v mezinárodním kontextu. křesťanství v Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 2
Pronásledování křesťanů v dnešním světě Situaci křesťanů ve 20. století (zvláště jeho druhé polovině) i v prvních deseti letech století nového charakterizuje dvojí trend: nárůst počtu křesťanů a jejich sílící pronásledování. Křesťanů je dnes něco přes dvě miliardy, z toho něco přes polovinu tvoří katolíci. Počet systematicky pronásledovaných křesťanů se odhaduje asi na sto milionů, i kdyţ formy perzekuce jsou různé. Také původci pronásledování jsou různí: někde jde o stát, který vydává protikřesťanské zákony, jinde jde o militantní skupiny, a ty vláda někde skutečně stíhá, jinde je postih laxní, někde ţádný. Oblasti pronásledování lze rozdělit do tří kategorií: Zbytek komunistického světa Země jiţní Asie Islámský svět Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 3
Omezování náboženské svobody Bránění svobodnému vyznávání víry Svoboda náboţenství zahrnuje: ochranu před individuální a kolektivní náboţenskou diskriminací provádění náboţenských úkonů (modlitba, bohosluţby, průvody) v soukromí a na veřejnosti, individuálně či ve společenství moţnost náboţenských společenství svobodně organizovat svoji činnost (například vzdělávat a zaměstnávat duchovní a laiky, stanovovat kritéria pro členství v náboţenských společenstvích, určovat jejich právní postavení) Bránění misijní činnosti Svoboda misijní činnosti zahrnuje: svobodné šíření náboţenských informací (svobodná volba médií) vydávání a prodej náboţenské literatury právo změnit svou víru právo rodičů poskytnout svým dětem náboţenské vzdělání náboţenskou činnost mezi mládeţí a dospělými zakládání a provoz středisek náboţenského ţivota Zabraňování charitativní činnosti a sociální práci Svoboda charitativní činnosti a sociální práce zahrnuje: pomoc pro chudé a utlačované nenásilné obhajování lidských práv v soukromí i veřejně zakládání a provoz veřejně prospěšných institucí (nemocnice, domovy pro postiţené či přestárlé) příjem darů ze zahraničí Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 4
Vysvětlivky k Mapě světa CSI (http://www.csi-cr.cz/ - Christian Solidarity International) Ţádné nebo ojedinělé porušování základních náboţenských svobod Občasné porušování základních náboţenských svobod Různé, někdy váţné porušování základních náboţenských svobod Porušování základních náboţenských svobod Časté, někdy váţné porušování základních náboţenských svobod Časté a váţné porušování základních náboţenských svobod Soustavné a velmi váţné porušování základních náboţenských svobod Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 5
Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek
Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 7
Přinuceni k hinduismu Pratab nám působivě líčil, jak v srpnu 2008 při násilnostech hinduistů na křesťanech museli křesťané z vesnice uprchnout. Tři dny se skrývali v hluboké daţungli. Kdyţ se pomalu opět vraceli ze svých úkrytů, uslyšeli jak jim hinduisté slibují, ţe se mohou do vesnice vrátit a ţe s nimi budou dobře zacházet. Kdyţ se konečně vrátili, byli pozavíráni. Ostříhali jim vlasy a donutili je pít kravskou moč a ihned ţít jako hinduisté. Byli dovlečeni do hinduistického chrámu, aby se museli boţstvům poklonit. Donutili je spálit všechny bible a posvátné předměty a pořídit si hindské spisy. To byla pro křesťany velmi zlá doba. Po nějakém čase se jim podařilo prchnout do nejbliţšího většího města Nayagarh, kde se nacházel uprchlický tábor pro křesťany. Tam ţili celý dlouhý rok ve velmi skromných podmínkách, vlastně to bylo spíše přeţívání. Mezitím se situace přeci jen trochu uklidnila. Ojediněle sáhli hinduisté sice k vyrovnání, ale podstatné bylo, ţe získali převahu hindu, kteří byli odhodláni k pokojnému souţití s křesťany. A tak se mohl Pratab a jeho souvěrci osmělit k návratu do vesnice. ETF / Jabok 2011 8
ETF / Jabok 2011 9
Obsah A Obecná část 1. Sociální práce a teologie uvedení do problematiky, mezioborové souvislosti 2. Biblické kořeny sociální práce 3. Nárys dějin charitní sluţby chudým a trpícím B Speciální část 4. Mládeţ 5. Senioři. Osoby se zdravotním postižením 7. Osoby bez přístřeší 8. Uţivatelé drog 9. Osoby ve výkonu trestu odnětí svobody 10. Nemocní, včetně nemocných v terminálním stadiu 11. Etnické menšiny 12. Teologický a pastorační aspekt komunitní práce ETF / Jabok 2011 10
Terminologie V roce 1980 schválila Mezinárodní organizace WHO mezinárodní klasifikaci vad, postiţení a znevýhodnění: impairment (vada, porucha), disabilita (postiţení, změněná schopnost), handicap (znevýhodnění). V některých zemích (např. v USA) se objevují kritické hlasy, které odmítají jakékoli třídění či označování osob se zdravotním postiţením, protoţe je povaţují apriori za diskriminaci. V současnosti se uţívá pojmu osoby se specifickými potřebami (persons with special needs). Postiţení tak přestává být posuzováno podle norem majority, ale je definováno na základě potřeb jejich saturace je právem kaţdého jedince. ETF / Jabok 2011 11
Problém minorit Naše společnost se nachází v tzv. etapě preventivně-integračních postojů. Pro toto období jsou základními a podstatnými hodnotami svoboda, nezávislost, nevylučování. Důraz je kladen na aplikaci Listiny lidských práv, dosaţení plné nezávislosti a v péči o osoby se zdravotním znevýhodněním je prosazován postoj partnerství. Kde je jádro problému intaktní majority a zmiňované minority, kdyţ společnost dospěla k takovým hodnotám, jako jsou svoboda, nezávislost a lidská práva? Obecným problémem postmoderní společnosti je neakceptace existenciálních daností lidské existence, kterými jsou zranitelnost, závislost, křehkost a smrtelnost. Zde leţí i současný základní problém vztahu intaktní majority a minority osob se zdravotním postiţením. Se znevýhodněním, postiţením či nemocí se v našem vědomí úzce pojí ztráta moci, jsme uvedenými skutečnostmi vrţeni v bezmoc, čili závislost. Závislost chápeme jako nesvobodu, neslučitelnou s naší představou moderního nezávislého, výkonného jedince. ETF / Jabok 2011 12
Práva osob s postižením Asi 10 % světové populace (= 700 mil. lidí) má nějaké postiţení; z nich asi 80 % ţije v rozvojových V 70. letech zemích. se pojmu lidská práva pro osoby s postiţením začalo dostávat širšího mezinárodního uznání. Deklarací práv mentálně postižených osob (1971) a Deklarací práv tělesně postižených osob (1975) zavedlo Valné shromáţdění normy pro rovnocennou V průběhu Mezinárodního péči o tyto osoby roku a jejich osob rovnocenný s postižením přístup (1981) ke přijalo sluţbám. Valné Díky shromáţdění tomu došlo k urychlení Světový akční integrace program postiţených pro osoby do společnosti. s postižením, který představuje základní Velkým strategickou úspěchem koncepci Dekády na podporu OSN pro práv osoby postiţených s postižením osob. Program (1983-1992) vytyčil bylo dva přijetí hlavní cíle: Standardních rovné moţnosti pravidel a plné zapojení pro vyrovnávání postiţených příležitostí osob do společenského pro osoby se ţivota zdravotním a rozvoje. postižením. Tento dokument slouţí jako nástroj pro tvorbu strategií a jako základ V technické roce 1991 a ekonomické Valné shromáţdění spolupráce přijalo v této nový oblasti. soubor pravidel na ochranu mentálně postiţených osob Zásady ochrany a zlepšování zdraví osob s mentálním postižením. ETF / Jabok 2011 13
Úmluva o právech osob se zdravotním postižením Roku 2003 rozhodlo Valné shromáţdění zahájit práce na Komplexní a úplné mezinárodní úmluvě o ochraně a podpoře práv a důstojnosti osob s postiţením, která má přispět k plné účasti osob s postiţením na společenském ţivotě a rozvoji a jejich rovnosti. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením: Přijata 13. prosince 200 v New Yorku Jménem ČR podepsána v New Yorku dne 30. března 2007. Po ratifikaci Parlamentem a podpisu prezidenta ČR vstoupila v platnost dne 28. října 2009. Vyhlášena 12. února 2010 byla ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 10/2010. Zásadní změny: zrušení speciálních škol pro děti s postiţením, zrušení institutu zbavování způsobilosti k právním úkonům zrušení překáţky výkonu volebního práva pro lidi, kteří jsou způsobilosti zbaveni. ETF / Jabok 2011 14
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR NRZP ČR vznikla na ustavujícím shromáţdění zástupců organizací zdravotně postiţených dne 27.. 2000. Důvodem vzniku byla snaha o nalezení co nejefektivnějšího způsobu spolupráce organizací zdravotně postiţených v rámci ČR. NRZP ČR je dnes uznávaným iniciativním a koordinačním orgánem pro obhajobu, prosazování a naplňování práv a zájmů zdravotně postiţených. NRZP ČR je hlavním poradním orgánem Vládního výboru pro zdravotně postiţené občany a zastupuje občany se zdravotním postiţením v dalších významných organizacích, jako je např. Svaz měst a obcí ČR. Je rovněţ členem mezinárodních organizací Disabled Peoples International, Rehabilitation International a European Disability Forum. NRZP ČR má celostátní působnost s organizačními jednotkami s krajskou působností. Pro řešení společných otázek ţivota osob se zdravotním postiţením jsou ustaveny odborné komise sociální, legislativní, pro zaměstnávání, pro ţivotní prostředí, pro problematiku zdravotně postiţených dětí. K 1. 11. 2009 měla NRZP ČR celkem 114 kolektivních členů, ve kterých bylo sdruţeno přes 250 tis. fyzických osob. NÁRODNÍ PLÁN VYTVÁŘENÍ ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM NA OBDOBÍ 2010 2014 ETF / Jabok 2011 15
Zdravotní postižení a spiritualita Spiritualita v úzkém slova smyslu a v souvislosti s problematikou uvedené minority je jedním z nástrojů realizace společenské integrace. Pro proces začleňování do společnosti jsou nezbytné tři předpoklady: 1. bazální důvěra 2. schopnost komunikace 3. schopnost dodrţovat mravní normy Předpokladem procesu integrace, a dá se říci, ţe úplným východiskem a počátkem tohoto procesu je akceptace postižení. Proces vyrovnávání se se získaným postiţením má charakteristický průběh: 1. Fáze šoku a popření 2. Fáze postupné akceptace a vyrovnávání s problémem 3. Fáze realismu V souladu s psychologií osob v procesu akceptace zdravotního postiţení můţeme v oblasti spirituální předpokládat krajní polohy ve vztahu k transcendentnu. Tedy vztah plné důvěry k Bohu a na straně druhé absolutní odmítnutí, ignoraci či vědomé popření Boha. Tyto jevy je opět nutné označit za vývojové, procesuální, které úzce souvisí s procesem akceptace získaného postiţení. ETF / Jabok 2011 1
Zdravotní postižení v Bibli SZ Samozřejmá součást Boţího stvoření Ex 4,11: Hospodin mu však řekl: Kdo dal člověku ústa? Kdo působí, ţe je člověk němý nebo hluchý, vidící nebo slepý? Zdali ne já, Hospodin? Trest za hřích Dt 28: 15 Jestliţe však nebudeš Hospodina, svého Boha, poslouchat a nebudeš bedlivě dodrţovat všechny jeho příkazy a nařízení, která ti dnes udílím, dopadnou na tebe všechna tato zlořečení: 22 Hospodin tě bude bít úbytěmi a zimnicí, palčivou horečkou, mečem, obilnou rzí a snětí; ty tě budou pronásledovat, dokud nezanikneš. 27 Hospodin tě raní egyptskými vředy a boulemi, svrabem a prašivinou, které nebudeš moci vyléčit. 28 Hospodin tě raní šílenstvím, slepotou a pomatením mysli. 35 Hospodin tě raní na kolenou i na stehnech, od chodidla aţ po temeno zlými vředy, které nebudeš moci vyléčit. Zástupné utrpení Boţího vyvoleného Iz 53, 3-: Byl v opovrţení, kdekdo se ho zřekl, muţ plný bolestí, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímţ si člověk zakryje tvář, tak opovrţený, ţe jsme si ho neváţili. Byly to však naše nemoci, jeţ nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, ţe je raněn, ubit od Boha a pokořen. Jenţe on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni. Všichni jsme bloudili jako ovce, kaţdý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech. ETF / Jabok 2011 17
Zdravotní postižení v Bibli - SZ Zpochybnění konceptu trestu za hřích Job 10, 2-7: Řeknu Bohu: Za svévolníka mě nepokládej, dej mi vědět, proč vedeš spor se mnou. K čemu je ti dobré, ţe mě týráš? Zprotivil se ti výtvor tvých rukou, ţe dáváš zářit záměrům svévolníků? Coţpak máš tělesné oči, coţ se díváš stejně jako člověk? Jsou tvoje dny jako dny člověka, léta tvá jako dny muţe, ţe vyhledáváš můj přečin a ţe pátráš po mém hříchu? Vţdyť víš, ţe svévolník nejsem a ţe nikdo nevysvobodí z tvé ruky. Uzdravení jako znamení spásy Iz 35, 4-: Řekněte nerozhodným srdcím: Buďte rozhodní, nebojte se! Hle, váš Bůh přichází s pomstou, Bůh, který odplácí, vás přijde spasit. Tehdy se rozevřou oči slepých a otevřou se uši hluchých. Tehdy kulhavý poskočí jako jelen a jazyk němého bude plesat. Na poušti vytrysknou vody, potoky na pustině. ETF / Jabok 2011 18
Zdravotní postižení v Bibli NZ Naplnění proroctví o spáse Mt 11, 3-5: Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného? Jeţíš jim odpověděl: Jděte, zvěstujte Janovi, co slyšíte a vidíte: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium. Odmítnutí teorie trestu za hřích Jan 9, 2-3: Jeho učedníci se ho zeptali: Mistře, kdo se prohřešil, ţe se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče? Jeţíš odpověděl: Nezhřešil ani on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boţí. I s postiţením lze smysluplně ţít 2 Kor 12, 7-9: A abych se nepovyšoval pro výjimečnost zjevení, jichţ se mi dostalo, byl mi dán do těla osten, posel satanův, který mne sráţí, abych se nepovyšoval. Kvůli tomu jsem třikrát volal k Pánu, aby mne toho zbavil, ale on mi řekl: Stačí, kdyţ máš mou milost; vţdyť v slabosti se projeví má síla. ETF / Jabok 2011 19
Teologické interpretace Působení protiboţské moci Výzva a úkol (pedagogický aspekt) Výraz ohraničenosti a pomíjivosti lidského bytí Součást dobrého stvoření, dar, charisma ETF / Jabok 2011 20
Zaměření sociální a pastorační práce Oblasti, do kterých má být zaměřeno úsilí sociální či pastorační péče, pokud má přinést osobnostní rozvoj jedince se zdravotním postiţením a následně vyšší kvalitu ţivota: 1. Pozitivní ladění osobnosti, s optimistickými myšlenkovými paradigmaty náhledu situací 2. Postoj důvěry k ţivotu a vztahům 3. Široká frustrační tolerance se schopností odolnosti vůči diktátu okamţiku 4. Emoční kázeň, projevující se ve všech třech rovinách lidské osobnosti 5. Komunikační dovednosti obsahující trpělivost, toleranci a vlídnost.. Osobnost projevující se postoji zralé religiozity, umoţňující situační odstup a nadhled 7. Schopnost otevřenosti a přejícnosti ve vztazích 8. Schopnost odvrácení od svého vlastního proţívání a ochota sdílet radosti a strasti druhých. 9. Schopnost přirozených a pravdivých postojů k sobě i druhým 10.Schopnost být svobodný od hodnocení a mínění okolí o své vlastní osobě. ETF / Jabok 2011 21
Typy sociální a pastorační práce Sociální a pastorační práce s osobami se zdravotním postižením: 1. Poskytování technických (kompenzačních) pomůcek včetně souvisejících sluţeb 2. Sluţby osobní asistence 3. Sluţby řešící dopravu ţáků a osob se zdravotním postiţením 4. Pečovatelské sluţby 5. Chráněné bydlení. Respitní (odlehčovací) péče (podpora rodin s dětmi se zdravotním postiţením) 7. Ústavy a domovy sociální péče pro občany se zdravotním postiţením 8. Penziony a domovy pro seniory a občany se zdravotním postiţením 9. Poradenské sluţby 10. Raná péče 11. Centra denních sluţeb Křesťanské církve v ČR realizují svůj diakonický rozměr v této oblasti tím, ţe zřizují charitativní organizace, které nabízejí většinu uvedených sluţeb. Jde především o Charitu Česká republika (katolická církev), Diakonii Českobratrské církve evangelické a Diakonii a misii Církve československé husitské. ETF / Jabok 2011 22
Souhrn 1. Pro současnou společnost, zaměřenou na autonomii individua, je náročné přijmout existenciální danosti lidské existence, jakými jsou zranitelnost, závislost, křehkost a smrtelnost. Jakékoliv označování osob se zdravotním postižením je považováno za stigmatizaci a diskriminaci. Zdravotní postižení se proto nově definuje na základě potřeb, neboť jejich saturace je právem každého jedince. Pro osoby s postižením se zavádí označení osoby se specifickými potřebami. 2. V procesu akceptace zdravotního postižení lze předpokládat krajní polohy ve vztahu k transcendentnu: vztah plné důvěry k Bohu nebo odmítnutí, ignoraci či vědomé popření Boha. Zralá religiozita se může stát významnou pomocí v procesu akceptace zdravotního postižení, při společenské integraci osob se zdravotním postižením i v jejich úsilí o harmonický rozvoj a dosažení optimální kvality života. ETF / Jabok 2011 23
Použitá literatura GROM, B., Religionspädagogische Psychologie, Düsseldorf-Göttingen: Familie Lernort des Glaubens. Im: Kat Bl 108 (1983), s. 100-112 HENRIKSEN, J. O., VETLESEN, A. J., Blízké a vzdálené. Etické teorie a principy práce s lidmi, Albert, Brno-Boskovice 2000, s. 24-4, 78-89. JANKOVSKÝ, J., Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením, Triton, Praha 2001, s. 45-4. MATOUŠEK O. a kol., Sociální práce v praxi, Portál, Praha 2005, s. 89-108. MICHALÍK, J., Postižení, společnost, právo. in Speciální pedagogika, Univerzita Palackého, Olomouc 2003, s. 9. NOVOSAD, L., Základy speciálního poradenství, Portál, Praha 2000, s. 57. ŘÍČAN. P., Psychologie náboženství, Portál, Praha 2002, s. 158-1. VÁGNEROVÁ. M., Psychologie handicapu, Karolinum, Praha 2001, s. 57-2. VÁGNEROVÁ. M., Psychopatologie pro pomáhající profese, kap., 8, 10.Portál, Praha 1999. VOTAVA, J.,Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením, Karolinum, Praha 2005, s.9-13. ETF / Jabok 2011 24