Univerzita Palackého v Olomouci. Katedra Geografie. Petr ŠAJNA. Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji po roce 1989.

Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra Geografie Petr ŠAJNA Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji po roce 1989 Diplomová práce Vedoucí práce: Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. Olomouc 2008

Tímto prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci sestavil sám a uvedl jsem veškerou použitou literaturu i příslušné prameny, z nichž bylo čerpáno. V Olomouci 30.4.2008 2

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu práce Doc. RNDr. Václavu Touškovi, CSc. za odborné vedení a pomoc při sepisování této diplomové práce. 3

Vysoká škola: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta: Přírodovědecká Katedra: Geografie Školní rok: 2007/2008 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Student Petr Šajna Obor Tělesná výchova zeměpis Název práce: Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji po roce 1989 Population development in Moravskoslezský region after 1989 Zásady pro vypracování: Cílem diplomové práce je ověřit, zda republikové trendy ve vývoji obyvatelstva se projevují v regionu postiženém útlumem profilujících průmyslových odvětví. Struktura práce: 1. Úvod zahrnující hlavní a dílčí cíle práce včetně ověřovaných hypotéz. 2. Přehled literatury zabývající se vývojem obyvatelstva v ČR. 3. Použité zdroje dat a zvolená metodika. 4. Hodnocení vývoje počtu obyvatel po roce 1869 do 1991 pomocí bazických a řetězových indexů. 5. Vývoj počtu obyvatel od roku 1991 hodnocení příčin: porodnost, úmrtnost, stěhování (tři období, a to 1991 1995, 1996 2000 a 2001 2006). 6. Vývoj struktury obyvatelstva (podle pohlaví a věku, vzdělání, atd.). 7. Závěr včetně naznačení očekávaných trendů. 8. Shrnutí (v angličtině). 4

Diplomová práce bude zpracována v těchto kontrolovaných etapách: 1. etapa prostudování odborné literatury k řešenému tématu + rešerše v rozsahu zhruba 3 5 stran: 31. ledna 2008. 2. etapa zajištění dat pro zpracování práce a jejich počáteční analýza: 30.9. 2008. 3. etapa zpracování analýzy dlouhodobého i současného vývoje: 31. ledna 2009 4. etapa zpracování analýzy struktury obyvatelstva: 31.3. 2009. Rozsah grafických prací: grafy a kartogramy dokumentující vývoj a strukturu obyvatelstva Rozsah průvodní zprávy: 50 80 stran textu obsahujícího řadu tabulek + práce včetně všech příloh v elektronické podobě. Seznam odborné literatury: Publikace katedry demografie a geodemografie UK v Praze (Pavlík, Rychtaříková, Bartoňová a Kučera), katedry sociální geografie a regionálního rozvoje UK (Čermák, Drbohlav), katedry regionálního rozvoje a veřejné ekonomiky VŠB-TU v Ostravě (Šotkovský) a Centra pro regionální rozvoj MU v Brně (Seidenglanz) + publikace ČSÚ a články v časopisu Demografie. Vedoucí diplomové práce: Doc.RNDr. Václav Toušek, CSc. Datum zadání diplomové práce: 30.9. 2007 Termín odevzdání diplomové práce: 28.4. 2009 vedoucí katedry vedoucí diplomové práce 5

Obsah 1. Úvod. 8 2. Přehled literatury zabývající se vývojem počtu obyvatelstva v ČR..... 10 3. Zdroje dat a použité metody práce. 11 3.1. Zdroje dat... 11 3.1.1 Data Českého statistického úřadu... 11 3.1.2 Data z publikací... 12 3.1.3 Data z webových stránek... 12 3.2. Zvolená metodika.. 13 4. Hodnocení vývoje počtu obyvatel po roce 1869 do 1991... 16 4.1 Vývoj obyvatelstva Moravskoslezského kraje v letech 1869 1991.. 16 4.2 Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v letech 1869 1991. 17 4.3 Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 1991 dle bazických indexů.. 19 4.4 Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 1991 dle řetězových indexů....... 21 4.5 Vývoj počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje v letech 1869 1991.... 23 5. Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji v letech 1991 2006...... 26 5.1 Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1991 2006... 27 5.2 Pohyb obyvatelstva v MS kraji v období let 1991 2006... 28 5.2.1 Porodnost v Moravskoslezském kraji. 30 5.2.2 Úmrtnost v Moravskoslezském kraji... 31 5.2.3 Migrační saldo v Moravskoslezském kraji 32 5.2.4 Celkový přírůstek v Moravskoslezském kraji.. 33 5.3 Pohyb obyvatelstva v okresech MS kraje v období let 1991-2006.. 34 5.4 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje v období let 1991 2006..... 36 5.4.1 Porodnost ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje v období let 1991 2006... 36 6

5.4.2 Úmrtnost ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje v období let 1991 2006........ 38 5.4.3 Migrační saldo ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje v období let 1991 2006.. 40 5.4.4 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje v období let 1991 1995... 42 5.4.5 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje v období let 1996 2000.. 43 5.4.6 Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje v období let 2001 2006...44 5.5 Pohyb obyvatelstva v největších městech Moravskoslezského kraje v letech 1991 2006.. 46 6. Vývoj struktury obyvatelstva Moravskoslezského kraje podle pohlaví, věku a vzdělání..... 49 6.1 Vývoj struktury obyvatelstva dle pohlaví... 49 6.2 Vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji a ČR dle věku v letech 1991, 2001 a 2006...... 50 6.3 Složení obyvatelstva Moravskoslezského kraje a ČR dle úrovně vzdělání v letech 1991, 2001 a 2006... 52 7. Závěr. 54 8. Shrnutí (v angličtině)...... 56 9. Použité zdroje.. 57 10. Příloha 7

1. Úvod Moravskoslezský kraj leží na severovýchodě České republiky a je jedním ze 14 krajů. Nachází se v něm 299 obcí, zahrnujících 5 statutárních měst, 35 měst, 3 městyse a 256 obcí, které tvoří 6 okresů Bruntál, Frýdek Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava město. Do 31. 12. 2002 působilo v kraji 6 okresních úřadů v Bruntále, Frýdku-Místku, Karviné, Novém Jičíně, Opavě; v okrese Ostrava-město vykonával působnost okresního úřadu Magistrát města Ostravy. Od 1. 1. 2003 v návaznosti na reformu veřejné správy v ČR bylo v kraji ustanoveno 22 nových administrativních center - obcí s rozšířenou působností, z nichž největším z hlediska počtu obyvatel je Ostrava. Moravskoslezský kraj se rozkládá na území o rozloze 5 427 km 2 a je tak šestým největším krajem. Podle posledních údajů ze dne 30. 6. 2007 v něm bylo zaznamenáno 1 249 522 obyvatel, z toho 48,8% mužů a 51,2% žen. Stává se tak nejlidnatějším krajem České republiky. Moravskoslezský kraj má 16 měst s počtem obyvatel vyšším než 10 000 a 3 města nad 60 000 obyvatel, mezi která patří Ostrava, Havířov a Karviná. Hustota zalidnění v kraji je 230 osob/km 2, největší je v okrese Ostrava město 1 466 osob/km 2, nejmenší v Bruntále 63 osob/km 2. Okres Ostrava město má největší počet obyvatel v Moravskoslezském kraji, v kterém žije více než 337 000 lidí. V kraji převažují osoby bez náboženského vyznání, kterých je 52,3%, v menšině jsou věřící, kteří čítají 40,2% a 7,5% bylo nezjištěno. Moravskoslezský kraj charakterizuje vysoká míra nezaměstnanosti, která činí 10,7%. Průměrná měsíční mzda je vypočítána na necelých 20 000 Kč. Z hlediska přírodních a geografických podmínek je krajina Moravskoslezského kraje velmi rozmanitá. Na západě se rozpíná masiv Hrubého Jeseníku s nejvyšším vrcholem Praděd (1 492m n. m.), navštěvovaný turisty v každém ročním období, na jihovýchodě vystupují Moravskoslezské Beskydy s nejdeštivějším místem kraje Lysou horou (1 323m n. m.). Dalším geomorfologickým celkem je Opavsko Ostravská pánev, zahrnující nejnižší bod kraje (198m n. m.), kde řeka Odra, patřící k úmoří Baltského moře, opouští území ČR, a se svými přítoky Opavou, Ostravicí, Olší je největší řekou v kraji. Tradičním dopravním spojením s ostatním územím České republiky je Moravská brána. V Moravskoslezském kraji se nachází 3 chráněné krajinné oblasti Beskydy, Jeseníky a Poodří, 6 národních přírodních 8

památek, 10 národních přírodních rezervací, 52 přírodních památek a 57 přírodních rezervací. Hlavním cílem mojí diplomové práce je zhodnotit vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji po roce 1989 až do konce roku 2006. Práce je doplněna komparační analýzou řady ukazatelů, vyjadřujících situaci ve vývoji obyvatelstva (porovnávanými územními jednotkami byla území Moravskoslezského kraje, okresů Moravskoslezského kraje, správních obvodů obcí s rozšířenou působností a České republiky). Zadání diplomové práce stanovilo několik dílčích cílů práce, a to následovně: a) analyzovat vývoj počtu obyvatel v období let 1869 1991 (v Moravskoslezském kraji, okresech a dvaceti největších městech kraje v letech sčítání lidu, včetně bazických a řetězových indexů), b) provést zhodnocení vývoje počtu obyvatel v období let 1991 2006 (v Moravskoslezském kraji, okresech kraje, dvaceti největších městech a správních obvodech obcí s rozšířenou působností), c) zhodnotit vývoj obyvatelstva Moravskoslezského kraje dle pohlaví, věku a vzdělání, d) ověřit hypotézy související s klesající porodností a prodloužením střední délky života. Pro splnění těchto cílů bylo nutné získat velké množství dat a informací o vývoji počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a České republice. Jednalo se především o data Českého statistického úřadu a publikací, zabývajícími se těmito údaji. 9

2. Přehled literatury zabývající se vývojem obyvatelstva v ČR Literatury věnující se vývoji obyvatelstva v České republice je hned několik. Většinou se jedná o publikace kateder vysokých škol anebo o literaturu vydávanou Českým statistickým úřadem. Největší zásluhu na publikaci vědecko-výzkumných prací, věnujících se vývoji obyvatelstva České republiky, v rámci vysokých škol, mají Univerzita Karlova v Praze a její katedry demografie a geodemografie, sociální geografiie a regionálního rozvoje, dále VŠB TU v Ostravě a její katedry regionálního rozvoje a veřejné ekonomiky, a také Masarykova Univerzita v Brně a její pracoviště Centrum pro regionální rozvoj. Katedra demografie a geodemografie UK v Praze vydala Population Development in the Czech Republic 1990 2002, na které se podíleli Z. Pavlík, M. Kučera, D. Bartoňová a kol. V této publikaci se autoři věnují změnám ve věkové struktuře, pohybu i počtu obyvatel v daném období s dodatkem, obsahujícím prognózu vývoje obyvatelstva České republiky do roku 2050. Obyvatelstvu, zejména jeho migraci se na Univerzitě Karlově v Praze věnují i Z.Čermák a D. Drbohlav, kteří působí na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje. Již zmínění autoři, tedy D. Bartoňová a M. Kučera se také podíleli na publikaci Domácnosti ve sčítání lidu 2001, která vystihuje mimojiné počet obyvatel v daném roce. M. Kučera ve spolupráci s L. Fialovou se podíleli na publikaci Demografické chování obyvatelstva České republiky během přeměny společnosti po roce 1989, která obsahuje podrobný pohled na pohyb obyvatelstva v České republice. Dalšími autory jsou I. Šotkovský, pracující na katedře regionálního rozvoje a veřejné ekonomiky VŠB-TU v Ostravě a D. Seidenglanz publikující v Centru pro regionální rozvoj MU v Brně. Velký podíl na vydaných publikacích, zabývajících se vývojem obyvatelstva České republiky, má Český statistický úřad. ČSÚ vydal mnoho publikací, statistických ročenek, bulletinů, přehledů, výročních zpráv i lexikonů, obsahujících vývoj obyvatelstva ČR. Jedním z nejobsáhlejších děl je Historický lexikon obcí České republiky 1869 2005, na kterém se podíleli Růžková J., Škrabal F.a kol. Je v něm zaznamenáno velké množství informací o vývoji obyvatelstva v jednotlivých obcích, okresech, krajích a také České republice nejen po roce 1989, ale také v období před tímto rokem, dokonce od roku prvního moderního sčítání lidu u nás v roce 1869. 10

3. Použité zdroje dat a zvolená metodika 3.1 Zdroje dat V diplomové práci jsou použita data z více zdrojů. Jsou jimi Český statistický úřad, publikace zabývající se vývojem obyvatelstva Moravskoslezského kraje a České republiky a webové stránky. 3.1.1 Data Českého statistického úřadu Data Českého statistického úřadu můžeme rozdělit do tří základních skupin. Jedná se o data ze sčítání lidu, domů a bytů, data z regionů, měst a obcí, tedy stránek krajských pracovišť a data z databáze Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 2006 ČSÚ z krajského pracoviště Ostrava, 2007. Sčítání lidu, domů a bytů, se provádí v intervalu deseti let. Poslední sčítání se uskutečnilo 1. března 2001. V diplomové práci jsou nejvíce užita data z let 1991, 2001. Předmětné sčítání organizuje a koordinuje Český statistický úřad ve spolupráci s kraji a obcemi. Pro analýzu vývoje obyvatelstva nám tyto údaje poskytují informace především o struktuře obyvatelstva dle velikostních skupin obcí, hlavních charakteristik, pohlaví, dle věku a nejvyššího ukončeného vzdělání. Tato data nám slouží k přehledu vývoje obyvatelstva, avšak nevýhodou je jejich neaktuálnost. Z regionů, měst a obcí nám data poskytují informace o Moravskoslezském kraji a jeho okresech ve vývoji počtu obyvatel dle základních výsledků sčítání lidu, domů a bytů, dle pohlaví a věku, dle nejvyššího ukončeného vzdělání od věku 15 let. Tato data jsou již vcelku objektivní a aktuální, lze z nich přesně analyzovat jakoukoliv strukturální charakteristiku obyvatelstva určenou zadáním diplomové práce. Data z databáze nám slouží k přesnému vyjádření charakteristik vývoje obyvatelstva Moravskoslezského kraje, okresů i jednotlivých obcí, z hlediska počtu obyvatel, narozených, zemřelých, migračního salda a celkového přírůstku v daném období. 11

3.1.2 Data z publikací, zabývajících se vývojem počtu obyvatel Moravskoslezského kraje a České republiky Informace, které jsem užil v diplomové práci, jsem získal z publikace katedry demografie a geodemografie Univerzity Karlovy v Praze Vývoj obyvatelstva České republiky v letech 1990 2002. Pro období předešlé, tedy 1869 1991, jsem použil data z Historického lexikonu obcí České republiky (1. díl), obsahující informace o České republice, krajích, okresech a obcích, až do roku 2005. 3.1.3 Data z webových stránek Data z webových stránek jsem použil především do úvodu diplomové práce pro základní charakteristiku Moravskoslezského kraje a jeho jednotlivé údaje užil v dalších kapitolách. Jedná se o internetové stránky zabývající se přímo charakteristikou Moravskoslezského kraje a jeho příslušného území. 12

3.2 Zvolená metodika Při analýze vývoje počtu obyvatelstva v Moravskoslezském kraji jsem nejvíce používal metodu komparativní analýzy. Touto metodou bylo porovnáváno sledované území, tj. Moravskoslezský kraj, jak s územími menšími okresy, obce a správní obvody obcí s rozšířenou působností, tak s územím větším Česká republika. V úvodu mé práce jsem také srovnával postavení Moravskoslezského kraje v rámci České republiky s kraji ostatními a vyvodil příslušný závěr. Hlavními ukazateli vývoje obyvatelstva jsou počet obyvatel, pohyb obyvatelstva a struktura obyvatel dle věku, pohlaví a vzdělávání. Pro tyto ukazatele jsou důležité údaje o osobách narozených, zemřelých, přistěhovalých, vystěhovalých a údaje celkového přírůstku. Pro období let 1869 1991 byla zvolena metoda bazických indexů z údajů pro území České republiky, Moravskoslezského kraje a okresů kraje. Metoda bazických indexů vychází z údaje prvního roku měřeného období, který je stanoven jako základní hodnota, tedy 100%. Údaje z jednotlivých let se ve vzorci dávají do čitatele, údaj z prvního roku sledovaného období (1869) do jmenovatele a celý vzorec se násobí 100, aby výsledná hodnota vyšla v procentech. období: Vzorec pro výpočet bazických indexů vývoje obyvatelstva sledovaného Ol Bi = ---------- x 100, kde Op Bi. bazický index Ol. počet obyvatel při libovolném sčítání Op počet obyvatel při prvním sčítání v roce 1869 Další metodou, zvolenou pro analýzu vývoje, je metoda řetězových indexů, která se počítá pro území České republiky, Moravskoslezského kraje a okresů kraje. Vychází vždy z roku předešlého sčítání, který je stanoven jako základní hodnota, tedy 100%. To znamená, že do čitatele napíšeme sledovaný údaj z roku, pro který 13

zjišťujeme řetězový index, do jmenovatele vždy údaj z předešlého roku, celý vzorec vynásobíme 100, a dostaneme tak hodnotu řetězového indexu. období: Vzorec pro výpočet řetězových indexů vývoje obyvatelstva sledovaného Ol Ři = ---------- x 100, kde Sp Ři.. řetězový index Ol. počet obyvatel při libovolném sčítání Sp počet obyvatel při sčítání předešlém V období 1991 2006 jsem zvolil výše zmiňovanou metodu bazických indexů pro srovnání počtu obyvatel v roce 2006 k roku 1991. Dalším ukazatelem, který jsem použil, byla metoda relativních údajů. Vychází z údajů absolutních, které se přepočítávají na údaje relativní, a to tak, že údaj absolutní se vydělí středním stavem obyvatel daného období a následně vynásobí 1000. Vzorec pro výpočet relativních údajů vývoje obyvatelstva sledovaného období: AÚ RÚ = ---------- x 1000, kde SS RÚ...relativní údaj AÚ...absolutní údaj SS...střední stav obyvatelstva Další metodou, která byla užita v tomto období, byl index maskulinity. Ten vyjadřuje podíl počtu mužů na 1000 žen v daném období. To znamená, že počet mužů se vydělí počtem žen a celý vzorec se vynásobí 1000. 14

Vzorec pro výpočet indexu maskulinity sledovaného období: PM Im = ---------- x 1000, kde PŽ Im.. index maskulinity PM.počet mužů PŽ. počet žen Poslední metodou, kterou jsem zvolil v diplomové práci, je metoda výpočtu indexu stáří. Ta vyjadřuje stárnutí či omlazení populace ve sledovaném období. Do čitatele zapíšeme počet obyvatel ve věku 65 a více, do jmenovatele počet obyvatel ve věku 0 14 a celý vzorec vynásobíme 100. Tak získáme hodnotu indexu stáří. Vzorec pro výpočet indexu stáří sledovaného období: PO 0-14 Is = -------------- x 100, kde PO 65+ Is.. index stáří PO... počet obyvatel 15

4. Hodnocení vývoje počtu obyvatel po roce 1869 do 1991 pomocí bazických a řetězových indexů 4.1 Vývoj obyvatelstva Moravskoslezského kraje v letech 1869-1991 Vývoj počtu obyvatel Moravskoslezského kraje v období let 1869 1991 je charakteristický pravidelným růstem, až na výjimku mezi lety 1930 1950, která je specifická svým poklesem. Tento úbytek je způsoben 2. světovou válkou a také územní ztrátou Moravskoslezského kraje. Po tomto období se začal Moravskoslezský kraj postupně rehabilitovat a počet obyvatel se opět zvyšoval, což bylo v souladu s vývojem obyvatelstva České republiky. V roce 1961 přesáhl hranici 1 milionu. V dalších letech překročil hranici 1,1 milionu a v roce 1991 žilo v Moravskoslezském kraji dokonce přes 1,2 milionu obyvatel. Lze konstatovat, že počet obyvatel Moravskoslezského kraje se od roku 1869 do roku 1991 dvojnásobně zvýšil. Obr. 1: Vývoj počtu obyvatel Moravskoslezského kraje v období let 1869 1991 Moravskoslezský kraj 1400000 1200000 1000000 800000 600000 Moravskoslezský kraj 400000 200000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s. 16

4.2 Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 1991 V jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje za období let 1869 1991 dochází k rozdílným průběhům ve vývoji počtu obyvatel. V okrese Bruntál žilo na začátku období téměř o 50 000 obyvatel více než při sčítání v roce 1991, kdežto okres Ostrava město se naopak rozrostl o 300 000 lidí. Tab. 1: Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869-1991; část 1 Roky Území 1869 1880 1890 1900 1910 1921 Bruntál 143 985 148 047 147424 141 337 140 940 133 195 Frýdek - Místek 108 404 116 709 122 589 132 765 142 115 141 857 Karviná 48 037 60 069 71 982 105 503 137 252 155 067 Nový Jičín 108 833 112 825 117 141 123 807 134 718 128 746 Opava 116 346 126 283 133 420 143 366 151 686 154 719 Ostrava - město 38 598 56 128 84 492 144 550 186 084 198 438 Moravskoslezský kraj 564 203 620 061 677 048 791 328 892 795 912 022 ČR 7 565 463 8 223 227 8 666 456 9 374 028 10 076 727 10 009 480 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s. Pro Moravskoslezský kraj je vyznačeno všech šest okresů a jejich postupný vývoj při sčítání obyvatelstva pro období let 1869 1921 v tabulce 1. V roce 1869 žilo v České republice přes 7,5 milionu obyvatel, z toho více než 500 000 obyvatel v Moravskoslezském kraji. Největší podíl v Moravskoslezském kraji v tomto roce měl okres Bruntál, a to 143 985 obyvatel. V roce 1880 se počet obyvatel v ČR zvýšil přibližně o 700 000, v rámci kraje to bylo o 56 000. Největší měrou stále přispíval okres Bruntál a nejméně obyvatel žilo v okrese Ostrava město. V roce 1890 byl nárůst počtu obyvatel poněkud menší, v České republice přesáhl hranici 8,5 milionu, z toho přibližně 680 000 žilo v Moravskoslezském kraji. Nejvíce obyvatel bylo zaznamenáno opět v okrese Bruntál. Ze sčítání z roku 1900 můžeme zjistit, že v České republice žilo přes 9,3 milionu obyvatel a v Moravskoslezském kraji 790 000. Největší měrou přispívaly okresy Ostrava město, Opava a Bruntál. Roku 1910 bylo na území Moravskoslezského kraje zaznamenáno téměř 900 000 obyvatel a v rámci celé ČR počet obyvatel překonal hranici 1 milionu. V roce 1921 měl Moravskoslezský kraj přes 900 000 obyvatel, tudíž došlo k navýšení. V ČR se počet obyvatel snížil, a to o 67 000, přesto přesahoval 1 milion. 17

Od roku 1930 do roku 1991, což je další sledované období, můžeme shlédnout růst počtu obyvatel v daných okresech, Moravskoslezském kraji i celé ČR. Výjimkou je výkyv mezi lety 1930 1950, který zaznamenává vysoký úbytek obyvatel, který je zapříčiněn světovou válkou, územní ztrátou a tudíž i úbytkem obyvatelstva. Tab. 1: Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869-1991; část 2 Roky Území 1930 1950 1961 1970 1980 1991 Bruntál 140 874 82 837 90 283 91 894 99 836 99 870 Frýdek - Místek 161 877 160 579 183 372 201 866 220 758 227 522 Karviná 169 583 159 382 212 086 272 657 284 761 284 558 Nový Jičín 136 838 116 314 132 449 139 445 153 529 158 767 Opava 164 241 132 880 156 275 163 774 176 133 180 638 Ostrava - město 219 528 215 791 254 297 297 171 322 073 327 371 Moravskoslezský kraj 992 941 867 783 1 028 762 1 166 807 1 257 090 1 278 726 ČR 10 674 240 8 896 086 9 571 531 9 807 696 10 291 927 10 302 215 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s. Od roku 1950 mají hodnoty počtu obyvatel stoupající tendenci. V roce 1950 počet obyvatel v České republice klesl pod 9 milionů a v Moravskoslezském kraji dokonce pod 870 000. V následujícím období sčítání obyvatel se jejich počet v kraji i České republice opět zvýšil a překonal hranici 1 milionu, respektive 9,5 milionu, a byl tak zaznamenán největší růst počtu obyvatel v kraji i České republice. Roku 1970 se na počtu obyvatel Moravskoslezského kraje nejvíce podílel okres Ostrava město, který zaznamenal zvýšení počtu obyvatel o 43 000. Dalšími okresy, nejvíce se podílejícími na vývoji počtu obyvatel, byly Karviná a Frýdek Místek, které přesáhly hranici 200 000 obyvatel. V roce 1980 sčítání zaznamenalo další nárůst, v České republice se počet obyvatel zvýšil na 10 300 000 a v Moravskoslezském kraji na 1 250 000. Nejvyšší počet byl zaznamenán opět v okrese Ostrava město. Roku 1991 se počet mírně zvýšil v kraji i v republice. Největším okresem byla Ostrava město, nejmenším Bruntál, který měl jako jediný pod 100 000 obyvatel. V období let 1950 1991 se počet obyvatel zvýšil více než dvojnásobně jak v kraji, tak v republice. Největší podíl na počtu obyvatel v rámci kraje měl okres Ostrava město. Z celkového vývoje počtu obyvatel okresů v Moravskoslezském kraji pro období let 1869 1991 můžeme usoudit, že největší nárůst obyvatelstva je v okrese Ostrava město, nejmenší v Bruntále. Ostrava město byla v roce 1869 18

nejmenším z okresů Moravskoslezského kraje, avšak její rapidní nárůst zvýšil populaci v okrese téměř 8 krát. Naopak k celkovému úbytku došlo v okrese Bruntál, který se snížil o 33% obyvatel. U všech okresů je v obrázku 2 znázorněn specifický pokles křivky mezi lety 1930 1950, který je zapříčiněn 2. světovou válkou a ztrátou území, která měla velký vliv na úbytek obyvatel. Obr. 2: Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869 1991 350000 300000 počet obyvatel 250000 200000 150000 100000 Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město 50000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 roky Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s. 4.3 Vývoj obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869-1991 dle bazických indexů Klesající i rostoucí vývoj obyvatelstva Moravskoslezského kraje, většiny okresů kraje i České republiky, má z hlediska bazických indexů podobnou tendenci. Rozdílné hodnoty však ukazují na skutečnost, že se počet obyvatel v kraji zvyšoval rychleji. Jedině okres Opava měl přibližně stejné hodnoty jako ČR a nejvíce tak charakterizoval vývojové tendence v České republice. 19

Tab. 2: Vývoj obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869-1991 (bazické indexy, rok 1869 = 100); část 1 Roky Území 1869 1880 1890 1900 1910 1921 Bruntál 100 102,8 102,4 98,2 97,9 92,5 Frýdek - Místek 100 107,7 113,1 122,5 131,1 130,9 Karviná 100 125,0 149,8 219,6 285,7 322,8 Nový Jičín 100 103,7 107,6 113,8 123,8 118,3 Opava 100 108,5 114,7 123,2 130,4 133,0 Ostrava - město 100 145,4 218,9 374,5 482,1 514,1 Moravskoslezský kraj 100 109,9 120,0 140,3 158,2 161,6 ČR 100 108,7 114,6 123,9 133,2 132,3 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty. V okrese Bruntál můžeme vidět klesající hodnoty od roku 1869 do roku 1921, ale například u Ostravy je zjevný nárůst při každém sčítání obyvatel. U všech okresů je charakteristický přírůstek v každém období sčítání, jen pro okres Bruntál je typický úbytek. Nejvyšší nárůst zaznamenala Ostrava město, která dosáhla zvýšení až o 850 %. V kraji se počet obyvatel mezi lety 1869 1921 zvýšil o 50 % dle bazických indexů. Tab. 2: Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869-1991 (bazické indexy, rok 1869 = 100); část 2 Roky Území 1930 1950 1961 1970 1980 1991 Bruntál 97,8 57,5 62,7 63,8 69,3 69,4 Frýdek - Místek 149,3 148,1 169,2 186,2 203,6 209,9 Karviná 353,0 331,8 441,5 567,6 592,8 592,4 Nový Jičín 125,7 106,9 121,7 128,1 141,1 145,9 Opava 141,2 114,2 134,3 140,8 151,4 155,3 Ostrava - město 568,8 559,1 658,8 769,9 834,4 848,2 Moravskoslezský kraj 176,0 153,8 182,3 206,8 222,8 226,6 ČR 141,1 117,6 126,5 129,6 136,0 136,2 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty. Od roku 1930 do roku 1950 je patrný úbytek obyvatelstva. Největší rozdíl je v okrese Bruntál, kde tato skutečnost byla způsobena také ztrátou pohraničních oblastí, které získalo Německo. Od roku 1950 je stoupající tendence počtu obyvatel zřejmá ve všech okresech, nejvíce opět v okrese Ostrava město, který se stal průmyslovým střediskem s množstvím pracovních příležitostí. V okrese Bruntál, který má nejmenší zastoupení, je necelých 70% obyvatelstva v porovnání s rokem 1869, kdežto v okrese Ostrava město se počet obyvatel zvýšil přibližně 8,5 krát. V kraji došlo ke zvýšení na 227% a v České republice na 136%. 20

Pro srovnání jsem vytvořil graf počtu obyvatel dle bazických indexů pro Moravskoslezský kraj a Českou republiku. V Moravskoslezském kraji je nárůst počtu obyvatel větší než v České republice. Zvýšení počtu obyvatel v kraji je více než dvojnásobné, kdežto v republice je o necelých 50 %. Obr. 3: Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a ČR v letech 1869 1991 (bazické indexy; rok 1869 = 100) 250 200 bazické indexy v % 150 100 Moravskoslezský kraj ČR 50 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 roky Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty. 4.4 Vývoj obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869-1991 dle řetězových indexů Z hlediska řetězových indexů, vypočítaných pro okresy Moravskoslezského kraje, kraje samotného a České republiky, lze konstatovat, že vývojový trend všech uvedených území by byl podobný, avšak hodnotově by se České republice podobal pouze okres Opava. 21

Tab. 3: Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869-1991 (řetězové indexy, rok 1869 = 100); část 1 Roky Území 1869 1880 1890 1900 1910 1921 Bruntál 100 102,8 99,6 95,9 99,7 94,5 Frýdek - Místek 100 107,7 105,0 108,3 107,0 99,8 Karviná 100 125,0 119,8 146,6 130,1 113,0 Nový Jičín 100 103,7 103,8 105,7 108,8 95,6 Opava 100 108,5 105,7 107,5 105,8 102,0 Ostrava - město 100 145,4 150,5 171,1 128,7 106,6 Moravskoslezský kraj 100 109,9 109,2 116,9 112,8 102,2 ČR 100 108,7 105,4 108,2 107,5 99,3 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty. Ve většině okresů Moravskoslezského kraje by křivka počtu obyvatel dle řetězových indexů kulminovala v roce 1900, poté mírně klesala. To znamená, že mezi lety 1890 1900 byl zaznamenán největší nárůst počtu obyvatel. U okresu Bruntál největší hodnota byla naměřena v roce 1880, která jako jediná přesahovala 100 %, avšak největší rozdíl byl mezi lety 1900 1910, kde se nárůst zvýšil o 4%. Hodnoty u ostatních okresů se pohybovaly ve většině případů nad 100%, kromě údajů z roku 1921 pro Nový Jičín a Frýdek Místek. Tab. 3: Vývoj obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1869-1991 (řetězové indexy, rok 1869 = 100); část 2 Roky Území 1930 1950 1961 1970 1980 1991 Bruntál 105,8 58,8 109,0 101,8 108,6 100,0 Frýdek - Místek 114,1 99,2 114,2 110,1 109,4 103,1 Karviná 109,4 94,0 133,1 128,6 104,4 99,9 Nový Jičín 106,3 85,0 113,9 105,3 110,1 103,4 Opava 106,2 80,9 117,6 104,8 107,5 102,6 Ostrava - město 110,6 98,3 117,8 116,9 108,4 101,6 Moravskoslezský kraj 108,9 87,4 118,6 113,4 107,7 101,7 ČR 106,6 83,3 107,6 102,5 104,9 100,1 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty. Mezi lety 1930 a 1950 je zřejmý úbytek počtu obyvatel, jehož příčina je objasněna již v předešlých tabulkách a grafech. Od roku 1950 do roku 1961 se hodnoty zvyšovaly na maximum, poté klesaly až na hodnoty uvedené pro rok 1991. Největší rozdíl můžeme opět spatřit mezi lety 1950 a 1961, kde v roce 1961 byl přírůstek nejvyšší. 22

Obr. 4: Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a ČR v letech 1869 1991 (řetězové indexy; rok 1869 = 100) 140 120 100 řetězové indexy v % 80 60 40 Moravskoslezský kraj ČR 20 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 roky Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s., vlastní výpočty. Graf vývoje počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a České republiky, zhotovený dle řetězových indexů, znázorňuje podobnou křivku u obou sledovaných oblastí, začínajících i končících blízko hranice označující 100%. Nejvyšší hodnota Moravskoslezského kraje je v roce 1961, u České republiky v roce 1880. Největší rozdíly jsou definovány pro obě křivky v období let 1930 1950. 4.5 Vývoj počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje v letech 1869 1991 Na vývoji obyvatelstva Moravskoslezského kraje se nejvíce podílela jeho největší města, především Ostrava, Havířov, Karviná, Frýdek Místek a Opava. Samozřejmě, že při sčítání v různých letech se pořadí a podíly těchto měst měnily, pro názornost jsem vybral 20 největších měst roku 1991 a srovnal s celkovým vývojem Moravskoslezského kraje. 23

Tab. 4: Vývoj počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje v období let 1869 1991; část 1 Roky Města 1869 1880 1890 1900 1910 1921 Ostrava 38 598 56 128 84 492 144 550 186 084 198 438 Havířov 5 173 5 379 5 900 7 223 10 409 11 765 Karviná 8 900 11 895 16 305 24 195 29 880 35 748 Frýdek - Místek 13 617 14 989 17 413 20 902 22 914 22 473 Opava 27 011 32 105 35 698 42 043 47 361 49 366 Třinec 7 484 9 811 11 201 13 181 14 187 16 112 Orlová 3 875 6 332 7 806 15 820 21 116 23 513 Český Těšín 5 423 7 439 8 492 10 656 13 214 14 559 Nový Jičín 13 262 15 354 16 945 17 853 20 415 19 237 Krnov 10 644 14 247 17 502 18 399 20 909 21 648 Kopřivnice 3 090 3 193 3 833 5 309 6 396 7 071 Bohumín 4 515 5 448 6 414 13 297 19 572 23 289 Bruntál 6 848 7 895 8 117 8 060 8 443 8 597 Hlučín 4 711 5 034 5 298 5 652 5 729 6 218 Frenštát pod Radhoštěm 6 563 6 107 5 767 5 757 6 178 5 432 Studénka 3 817 3 971 4 264 4 889 5 946 6 673 Frýdlant nad Ostravicí 3 758 4 062 4 091 4 051 4 590 4 668 Rýmařov 9 864 9 624 9 101 8 978 9 062 8 339 Příbor 6 281 6 545 6 634 7 242 8 354 7 811 Bílovec 6 487 6 934 7 080 7 467 7 749 6 831 Celkem 189 921 232 492 282 353 385 524 468 508 497 788 Moravskoslezský kraj 564 203 620 061 677 048 791 328 892 795 912 022 % Moravskoslezského kraje 33,7 37,5 41,7 48,7 52,5 54,6 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s. Prvním obdobím pro údaje o vývoji počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje, jejich srovnání s daty pro celý kraj a následné procentuální vyjádření těchto hodnot, jsem stanovil období let 1869 1921. Největšími městy tohoto období byly Ostrava, Opava, Karviná, Orlová a Bohumín. Ostrava zaznamenala největší nárůst, přibližně o 160 000 mezi lety 1869 1921. Nejvyšší rozdíl byl v období let 1890 1900, kdy se Ostrava rozrostla o 60 000 obyvatel. V této tabulce je ve sledovaném období znázorněno procentuální zastoupení největších měst na počtu obyvatel celého Moravskoslezského kraje, a jak je vidno, došlo k úměrnému zvýšení. V roce 1869 to bylo pouhých 33,7%, kdežto v roce 1921 až 54,6%, to znamená, že 20 největších měst Moravskoslezského kraje se podílelo více než polovinou na počtu obyvatel. 24

Tab. 4: Vývoj počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje v období let 1869 1991; část 2 Roky Města 1930 1950 1961 1970 1980 1991 Ostrava 219 528 215 791 254 297 297 171 322 073 327 371 Havířov 12 782 12 898 51 103 82 068 85 946 86 297 Karviná 37 645 38 465 49 418 78 546 78 334 68 405 Frýdek - Místek 26 379 27 002 31 364 42 608 55 191 63 808 Opava 54 263 40 663 48 091 53 269 58 778 62 815 Třinec 19 466 21 610 27 660 36 154 39 750 40 309 Orlová 24 847 23 863 21 543 24 268 28 733 36 339 Český Těšín 17 620 17 036 18 462 18 549 22 155 27 721 Nový Jičín 20 396 19 647 21 905 20 481 24 405 26 460 Krnov 24 075 18 956 21 493 22 643 25 463 25 436 Kopřivnice 7 276 7 829 9 689 12 917 19 044 24 102 Bohumín 25 408 19 705 21 833 22 223 25 177 23 686 Bruntál 9 905 7 623 8 239 9 686 14 029 16 800 Hlučín 6 685 7 191 10 446 13 786 14 526 14 390 Frenštát pod Radhoštěm 5 691 6 348 7 754 8 582 9 853 11 166 Studénka 7 105 5 685 7 627 10 173 10 790 10 736 Frýdlant nad Ostravicí 5 558 5 677 6 702 8 013 9 229 9 718 Rýmařov 9 886 6 697 6 992 7 586 9 174 9 405 Příbor 7 701 6 149 7 409 8 378 9 878 8 887 Bílovec 7 422 5 404 6 380 6 615 7 215 7 552 Celkem 549 638 514 239 638 407 783 716 869 743 901 403 Moravskoslezský kraj 992 941 867 783 1 028 762 1 166 807 1 257 090 1 278 726 % Moravskoslezského kraje 55,4 59,3 62,1 67,2 69,2 70,5 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s. Druhá část tabulky uvádí údaje o vývoji počtu obyvatel v největších městech Moravskoslezského kraje, jejich srovnání s daty pro celý kraj a následné procentuální vyjádření těchto údajů mezi lety 1930 1991. Největšími městy v tomto období jsou Ostrava, Havířov, Karviná, Frýdek Místek a Opava. Od roku 1930, kdy bylo 55,4% obyvatelstva soustředěno do největších měst, pokračuje vzrůstající procentuální podíl obyvatel největších měst k počtu obyvatel Moravskoslezského kraje až na 70,5%. 25

5. Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji v období let 1991 2006 Moravskoslezský kraj je rozdělen na 6 okresů, jsou jimi Bruntál, Frýdek Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava město. Největšími okresy z hlediska rozlohy jsou Bruntál, který má přes 1 600 km 2 a Frýdek Místek (téměř 1 300 km 2 ). Naopak k nejmenším řadíme Ostravu město s 214 km 2 a Karvinou s 347 km 2. Ovšem z pohledu počtu obyvatel je velikost okresů zcela jiná. Obr. 5: Územní členění Moravskoslezského kraje na okresy Pramen: http://www.risy.cz/mapy_moravskoslezsky_kraj Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji v období let 1991 2006 dle údajů ze statistického úřadu klesl přibližně o 32 000. Je zřejmé, že nejvyšší hodnoty počtu obyvatel Moravskoslezského kraje dosahovaly v roce 1994, přibližně 1 286 000, nejmenší v roce 2006 a to necelých 1 250 000. Největší úbytek obyvatel kraje je mezi 26

roky 2000 a 2001, který činil více než 100 000 obyvatel. Obr. 5: Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji v období let 1991 2006 1 290 000 1 280 000 počet obyvatel 1 270 000 1 260 000 1 250 000 MS kraj 1 240 000 1 230 000 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 roky Pramen: www.czso.cz 5.1 Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1991 2006 V okresech Moravskoslezského kraje došlo během sledovaného období ke značným změnám ve vývoji počtu obyvatel. Zvolil jsem údaje z let 1991, 1996, 2001 a 2006. Následně jsem vypočítal bazický index let 2006 a 1991 pro porovnání vývoje počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje, kraje samotného a České republiky. Tab. 5: Vývoj počtu obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1991 2006 Roky Území 1991 1996 2001 2006 index 2006/1991 Bruntál 99 870 101 104 100 691 98 173 98,3 Frýdek - Místek 227 522 211 480 226 818 209 585 92,1 Karviná 284 558 286 902 279 436 275 754 96,9 Nový Jičín 158 767 154 105 159 925 151 957 95,7 Opava 180 638 178 725 181 405 176 684 97,8 Ostrava - město 327 371 320 567 316 744 337 197 103,0 MS kraj 1 278 726 1 252 883 1 265 019 1 249 350 97,7 ČR 10 302 215 10 309 137 10 230 060 10 287 189 99,9 Pramen: RŮŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, F. a kol.: Historický lexikon obcí české republiky 1869 2005. 1. díl. Praha, ČSÚ, 2006, 742 s. (údaje z let 1991 a 2001); Databáze Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD-ROM]. 27

V období let 1991 1996 klesl počet obyvatel v okresech Frýdek Místek, Nový Jičín, Opava a Ostrava město. V Bruntále a Karviné se naopak mírně zvýšil. Celkový údaj pro Moravskoslezský kraj se snížil přibližně o 26 000. Mezi lety 1996 a 2001 se počet obyvatel snížil v okresech Bruntál, Karviná a Ostrava město. Ke zvýšení došlo v okresech Frýdek Místek, Nový Jičín a Opava. V tomto období se zvýšil počet obyvatel i v Moravskoslezském kraji téměř o 13 000. Největší podíl na této statistice měl okres Frýdek Místek, který zaznamenal nárůst o více než 15 000. V období let 2001 2006 došlo k úbytku obyvatel ve všech okresech kromě okresu Ostrava město, kde byl nárůst o 20 000. V celkovém údaji pro kraj se počet obyvatel dostal pod hranici 1, 25 milionu. Z hlediska bazických indexů pro rok 1991 a 2006 můžeme konstatovat, že jediný okres Ostrava město se dostal přes hranici 100%. Nejmenší ukazatel je vypočítán pro Frýdek Místek 92,1%. V Moravskoslezském kraji ukazuje bazický index hodnotu 97,7% a pro Českou republiku téměř 100%. 5.2 Pohyb obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v období let 1991-2006 V kapitole pohybu obyvatelstva Moravskoslezského kraje jsem se soustředil na údaje o počtu osob narozených, zemřelých, přirozené měně, migračním saldu a celkovém přírůstku. Tab. 6: Pohyb obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v období let 1991-2006 (absolutní údaje) Rok Narození Zemřelí Přirozená měna Migrační saldo Celkový přírůstek 1991 17291 13883 3408-803 2605 1992 16042 13784 2258 218 2476 1993 15874 13508 2366-768 1598 1994 14029 13380 649-154 495 1995 12666 13758-1092 -26-1118 1996 12072 13109-1037 -562-1599 1997 11876 13210-1334 -129-1463 1998 11589 12880-1291 -719-2010 1999 11355 12788-1433 -1048-1048 2000 11239 12830-1141 -1801-2942 2001 11292 12986-1694 -2086-3780 2002 11398 13066-1668 -1584-3252 2003 11517 13347-1830 -511-2341 2004 11783 13005-1222 -1431-2653 2005 12177 12991-814 -1674-2488 2006 12381 12657-276 -1203-1479 Celkem 204581 211182-6601 -14281-20882 Pramen: Databáze Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD- ROM]., vlastní výpočty. 28

Za 16leté období se v Moravskoslezském kraji narodilo přes 200 000 osob, nejvíce v roce 1991 přes 17 200, nejméně naopak v roce 2000, a to přibližně 11 200. Zemřelých v tomto období bylo o 7 000 více než narozených, největší úmrtnost se zaznamenala v roce 1991, téměř 14 000, nejmenší úmrtnost byla v roce 2006, přes 12 600. V poslední době měla úmrtnost klesající tendenci. Přirozená měna je logickým vyústěním rozdílu narozených a zemřelých a v konečném výsledku vychází záporně, a to -6601. Kladných hodnot dosahovala jen v letech 1991 1994, pak už následovaly hodnoty záporné. Dalšími údaji pro výše uvedenou tabulku jsou hodnoty migračního salda. Tyto hodnoty jsou výsledkem rozdílu osob přistěhovalých a vystěhovalých. Jsou ve všech letech záporné, což je důkazem o převaze vystěhovalých z Moravskoslezského kraje. Za období 1991 2006 se vystěhovalo o 14 281 obyvatel více než přistěhovalo. Poslední hodnoty v tabulce 6 jsou údaje o celkovém přírůstku, což je rozdíl přirozené měny a migračního salda. Za 16leté období je výsledek -20 882. Kladné hodnoty jsou jen pro období 1991 1994, poté následují hodnoty záporné. Tab. 7: Pohyb obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v období let 1991-2006 (relativní údaje) Roky Narození Zemřelí Přirozená měna Migrační saldo Přirozený přírůstek (úbytek) 1991 13,5 10,8 2,7-0,6 2,0 1992 12,5 10,7 1,8 0,2 1,9 1993 12,4 10,5 1,8-0,6 1,2 1994 10,9 10,4 0,5-0,1 0,4 1995 9,9 10,7-0,8 0,0-0,9 1996 9,4 10,2-0,8-0,4-1,2 1997 9,3 10,3-1,0-0,1-1,1 1998 9,1 10,1-1,0-0,6-1,6 1999 8,9 10,0-1,1-0,8-1,9 2000 8,8 9,7-0,9-1,4-2,3 2001 8,9 10,3-1,3-1,7-3,0 2002 9,0 10,4-1,3-1,3-2,6 2003 9,2 10,6-1,5-0,4-1,9 2004 9,4 10,4-1,0-1,1-2,1 2005 9,7 10,4-0,7-1,3-2,0 2006 9,9 10,1-0,2-1,0-1,2 Celkem 10,1 10,4-0,3-0,7-1,0 Pramen: Databáze Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD- ROM]., vlastní výpočty. Tabulka 7 vychází z hodnot tabulky předešlé, údaje jsou však relativní. Nejvyšší hodnoty narozených, zemřelých i přirozené měny nalezneme v roce 1991, nejmenší v roce 2000, akorát pro přirozenou měnu je největší rozdíl v roce 2003, -1,5%. 29

5.2.1 Porodnost v Moravskoslezském kraji Porodnost Moravskoslezského kraje se pohybuje v nadprůměrných hodnotách ve vztahu k ostatním krajům České republiky. Například v roce 2001 se narodilo v Moravskoslezském kraji hned po kraji Středočeském nejvíce obyvatel České republiky. Obr. 6: Porodnost v Moravskoslezském kraji a ČR 16,0 14,0 12,0 % 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 Porodnost v MS kraji Porodnost v ČR 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 roky Pramen: Databáze Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD- ROM]. Vývoj porodnosti Moravskoslezského kraje v období let 1991 2006 je obdobný v porovnání s údaji pro Českou republiku. Křivky vývoje porodnosti u MS kraje a ČR se kopírují, tudíž údaje naměřené pro Moravskoslezský kraj a pro Českou republiku jsou velice podobné. Křivky dosahují největších hodnot v roce 1991, pak klesají do roku 1996 (respektive do roku 2000), do roku 2002 mají konstantní hodnoty a pak mírně stoupají až do roku 2006. 30

5.2.2 Úmrtnost v Moravskoslezském kraji V úmrtnostní statistice Moravskoslezský kraj dominuje. Úmrtnost se sice snižuje, avšak rovina úmrtnosti je stále vysoká. V relativních údajích se hodnoty podobají údajům pro Českou republiku, dokonce jsou nižší, což znamená, že existuje více krajů, kde úmrtnost je vyšší. Obr. 7: Úmrtnost v Moravskoslezském kraji a ČR 14,0 12,0 10,0 % 8,0 6,0 Úmrtnost v MS kraji Úmrtnost v ČR 4,0 2,0 0,0 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 roky Pramen: Databáze Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD- ROM]. V obrázku 7 jsou znázorněny křivky úmrtnosti charakteristické pro Moravskoslezský kraj a Českou republiku. Mají sestupnou tendenci do roku 2000, pak mají vzestupnou fázi do roku 2003 a poté opět mírně klesají. Stále však dosahují vyšších hodnot než u porodnosti. Proto je zřejmé, že přirozená měna je záporná. 31

5.2.3 Migrační saldo v Moravskoslezském kraji Obr. 8: Migrační saldo v Moravskoslezském kraji 0,5 0,0 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005-0,5 % Migrační saldo v MS kraji -1,0-1,5-2,0 roky Pramen: Databáze Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD- ROM]. Zaměřil jsem se na zhodnocení migračního salda v Moravskoslezském kraji pro období let 1991 2006. Tyto relativní údaje vložené do grafu mají několik po sobě následujících vzestupných a sestupných tendencí, které pouze v jednom případě, a to v roce 1992, dosahují plusových hodnot. Od roku 1992 do roku následujícího křivka klesá pod úroveň -0,5%. Poté do roku 1995 stoupá a dosahuje téměř hranice, rozdělující kladné a záporné hodnoty. Mezi roky 1995 a 1996 křivka klesá, poté opět stoupá. Od roku 1997 až do roku 2001 prudce klesá až pod hranici - 1,5 %, což je minimum migračního salda pro období 1991 2006. Hodnoty poté rostou až do roku 2003, kdy se křivka dostává nad hodnotu -0,5 %. V období 2003 2005 má křivka sestupnou tendenci a pak mírně stoupá v roce 2006, téměř na úroveň -1,0 %. 32

5.2.4 Celkový přírůstek v Moravskoslezském kraji Jednou z nejdůležitějších charakteristik je celkový přírůstek obyvatel, což je rozdíl přirozené měny a migračního salda. Proto jsem zhotovil graf celkového přírůstku. V něm můžeme shlédnout, jak si Moravskoslezský kraj stojí v porovnání s Českou republikou. Obr. 9: Celkový přírůstek v Moravskoslezském kraji a ČR 4,0 3,0 2,0 % 1,0 0,0-1,0 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 Celkový přírůstek (úbytek) v MS kraji Celkový přírůstek (úbytek) v ČR -2,0-3,0-4,0 roky Pramen: Databáze Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD- ROM]. Ve výše uvedeném grafu jsou znázorněny křivky charakterizující celkový přírůstek obyvatel Moravskoslezského kraje a České republiky. Obě křivky mají podobný průběh sestupnou tendenci mezi lety 1992 2001 ( kromě období 1996 1998 pro Českou republikou, tam byla jemně stoupající ), kde vidíme jejich minimum. Poté křivka určená pro Českou republiku stoupá až do roku 2006, u Moravskoslezského kraje jen do roku 2003, pak mírně klesá do roku 2004 a v období let 2004 2006 má opět vzestupnou tendenci. Lze konstatovat, že rok 2006 je maximum z hlediska celkového přírůstku vztahujícího se k hodnotám pro Českou republiku, pro Moravskoslezský kraj je maximem rok 1991. 33

5.3 Pohyb obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1991-2006 Abychom mohli jednoznačně určit, které území se nejvíce podílí na pohybu obyvatelstva v Moravskoslezském kraji, musíme kraj rozdělit na okresy. V nich už rozpoznáme jednotlivé rozdíly v pohybu obyvatel. Tab. 8 : Pohyb obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1991-2006 (absolutní údaje) Okresy Narození Zemřelí Přirozená měna Migrační saldo Přirozený přírůstek Bruntál 16947 15059 1888-2769 -881 Frýdek - Místek 34036 35867-1831 2496 665 Karviná 44262 47051-2789 -5467-8256 Nový Jičín 25829 24619 1210 272 1482 Opava 28639 28587 52-851 -799 Ostrava 54868 59999-5131 -7962-13093 MS kraj 204581 211182-6601 -14281-20882 Pramen: Databáze Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD- ROM]. Na celkovém součtu narozených osob v Moravskoslezském kraji se za období let 1991 2006 nejvíce podílel okres Ostrava město, ve kterém se narodilo téměř 55 000 lidí. Nejméně se jich narodilo v okrese Bruntál, necelých 17 000. Vzhledem k celkovému počtu obyvatel v okrese Ostrava město je logické, že zde bylo nejvíce zemřelých, a to 60 000. Nejméně opět v okrese Bruntál. Velké rozdíly mezi okresy můžeme spatřit v údajích přirozené měny. Kladných hodnot dosahují okresy Bruntál, téměř 1 900, Nový Jičín a také Opava. Záporné hodnoty jsou naměřeny v okresech Frýdek Místek, Karviná a Ostrava město. Údaje migračního salda nám ukazují převážně záporné hodnoty, což znamená větší počet vystěhovalých obyvatel než přistěhovalých. Více přistěhovalých je pouze ve Frýdku Místku a Novém Jičíně. Podobná statistika je i u celkového přírůstku, který vychází z přirozené měny, migračního salda. 34

Tab. 9: Pohyb obyvatelstva v okresech Moravskoslezského kraje v období let 1991-2006 (relativní údaje) Okresy Narození Zemřelí Přirozená měna Migrační saldo Přirozený přírůstek) Bruntál 10,7 9,5 1,2-1,8-0,6 Frýdek - Místek 10,1 10,7-0,5 0,7 0,2 Karviná 9,9 10,5-0,6-1,2-1,8 Nový Jičín 10,6 10,1 0,5 0,1 0,6 Opava 10,1 10,1 0,0-0,3-0,3 Ostrava 9,9 10,9-0,9-1,4-2,4 MS kraj 10,1 10,4-0,3-0,7-1,0 Pramen: Databáze Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD- ROM]. V tabulce 9 jsou vypočítány údaje v relativních hodnotách, které vychází z hodnot tabulky 8. Vzhledem k rozdílným poměrům hodnot tabulky 8 a středním stavům jednotlivých okresů nejvyšších hodnot dosahuje okres Bruntál, nejnižších Karviná a Ostrava Město. V kategorii zemřelých dominuje naopak Ostrava město, nejmenší hodnoty jsou vypočítány pro okres Bruntál. Údaje přirozené měny jsou vypočítány z hodnot tabulky 8 a převažují záporné hodnoty. Výrazně kladné jsou jen u okresu Bruntál. U migračního salda a celkového přírůstku převažují záporná čísla, jen u Frýdku Místku a Nového Jičína jsou údaje kladné. Tab. 10: Pohyb obyvatelstva v Moravskoslezském kraji v období let 1991-2006 (absolutní údaje) Období Narození Zemřelí Přirozená měna Migrační saldo Celkový přírůstek 1991-1995 75902 68313 7589-1533 6056 1996-2000 58131 64817-6686 -4259-10945 2001-2006 70548 78052-7504 -8489-15993 Celkem 204581 211182-6601 -14281-20882 Pramen: Databáze Pohyb obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje za roky 1991 2006. ČSÚ Ostrava, 2007, [CD- ROM]. Pohyb obyvatelstva Moravskoslezského kraje za 16leté období lze rozdělit do tří období: 1991 1995, 1996 2000 a 2001 2006. Nejvyšší porodnost byla v období 1991 1995 (i přesto, že poslední období je šestileté), kdy se v kraji narodilo téměř 76 000 obyvatel. Nejnižší naopak v období let 1996 2000, kdy byl značný pokles až na 58 000, zapříčiněný nižší porodností. V období 2001 2006 bylo nejvíce zemřelých, nejméně v letech 1996 2000. V období 1991 1995 vidíme kladné hodnoty u přirozené měny a celkového přírůstku, jinak je zbytek hodnot záporných. 35