Nové poznatky o primární mineralizaci v havlíčkobrodském rudním revíru (Česká republika)

Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 23, 2, 2015 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) 277 PŮVODNÍ PRÁCE/ORIGINAL PAPER Nové poznatky o primární mineralizaci v havlíčkobrodském rudním revíru (Česká republika) New knowledges of primary mineralization in the ore district Havlíčkův Brod (Czech Republic) Jiří Sejkora 1) *, Stanislav Kopecký 2), Petr Pauliš 1,3) a Stanislav Kopecký ml 2) 1) Mineralogicko-petrologické oddělení, Národní muzeum, Cirkusová 1740, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice; *e-mail: jiri_sejkora@nmcz 2) Žižkov II/1294, 5880 01 Havlíčkův Brod 3) Smíškova 564, 284 01 Kutná Hora Sejkora J, Kopecký S, Pauliš P, Kopecký S ml, (2015) Nové poznatky o primární mineralizaci v havlíčkobrodském rudním revíru (Česká republika) Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 23, 2, 277-296 ISSN: 1211-0239 Abstract New finds of Ag, Pb and Sb mineralization in the Havlíčkův Brod ore district (Czech Republic) are described in the paper At Česká Bělá (10 km NE of Havlíčkův Brod), the occurrence of boulangerite, bournonite, freibergite, pyrargyrite and miargyrite was determined Boulangerite and galena were found at Čistá (6 km SE of Havlíčkův Brod) At Jitkov (13 km NE of Havlíčkův Brod), berthierite, jamesonite, andorite VI, miargyrite, freibergite, arsenopyrite, sphalerite and pyrite were found The occurrence of freibergite, miargyrite, pyrargyrite, ramdohrite, unnamed Ag 2 Pb 5 Sb 6 S 15, chlorargyrite, silver, acanthite and arsenopyrite was determined at Ovčín (4 km S of Havlíčkův Brod) At Termesivy (3 km E of Havlíčkův Brod), freibergite, boulangerite and galena were found The descriptions and quantitative chemical compositon of individual mineral phases are given Key words: Ag-mineralization, chemical composition, base-metal district Havlíčkův Brod, Czech Republic Obdrženo: 2 11 2015; přijato: 18 1 2016 Úvod Přirozené zvětrávání Fe-sulfidů (zejména pyritu a markazitu) spojené s výraznou degradací až rozpadem vzorků představuje výrazný problém pro sbírky v oboru mineralogie, petrologie, ložiskové geologie a paleontologie Při multioborovém výzkumu degradace Fesulfidů v rámci projektu NAKI-DF12P01O- VV031 jsme se vedle sbírkových materiálů (Sejkora et al 2014a; Sklenář et al 2015) a experimentálního studia řízené alterace v laboratorních podmínkách (Sejkora et al 2015) zaměřili i na výzkum zvětrávání Fe-sulfidů v přírodních podmínkách (Sejkora et al 2014b; Pauliš et al 2015, tato práce) Oblast havlíčkobrodského rudního revíru byla vybrána pro výzkum zejména kvůli vysokému obsahu pyritu a arsenopyritu v haldovém materiálu, který vede k masívnímu zvětrávání a destrukci vzorků (Dokoupilová, Sulovský 2007; Havlíček, Malý 2008; Kocourková et al 2008, 2011; Houzar et al 2011; Pauliš et al 2011; Hrazdil 2012) V rámci výzkumu primárního zdrojového zrudnění zde byla zjištěna dříve neznámá mineralizace s významným zastoupením Ag, Sb a Pb; výsledky jejího mineralogického studia na jednotlivých dílčích lokalitách (obr 1) jsou předloženy v této práci Obr 1 Topografické schéma jednotlivých studovaných lokalit; 1 Česká Bělá; 2 Čistá; 3 Jitkov; 4 Ovčin; 5 Termesivy; podle wwwmapycz upravil P Pauliš

278 Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 23, 2, 2015 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) Přehled historie revíru Obr 2 Pozůstatky po historické těžbě u České Bělé; foto P Pauliš, 2014 Obr 3 Pozůstatky po historické těžbě u České Bělé; foto P Pauliš, 2014 Tabulka 1 Chemické složení boulangeritu z České Bělé (hm %) mean 1 2 3 Fe 017 018 016 017 Pb 5449 5369 5527 5451 Sb 2593 2589 2595 2594 S 1930 1923 1929 1938 total 9989 9899 10067 10000 Fe 0056 0059 0053 0055 Pb 4866 4822 4920 4856 Σ Pb+Fe 4922 4882 4974 4911 Sb 3940 3956 3932 3932 S 11138 11162 11094 11157 Mean - průměr tří bodových analýz; koeficienty empirického vzorce počítány na bázi 20 apfu Tabulka 2 Chemické složení bournonitu z České Bělé (hm %) mean 1 2 3 Pb 4190 4161 4223 4185 Cu 1359 1364 1358 1353 Sb 2417 2326 2454 2470 S 1952 1938 1968 1950 total 9917 9790 10003 9959 Pb 0992 0995 0992 0988 Cu 1049 1064 1040 1042 Sb 0973 0947 0981 0993 S 2986 2995 2987 2977 Mean - průměr tří bodových analýz; koeficienty empirického vzorce počítány na bázi 6 apfu Havlíčkobrodský polymetalický revír se nachází v sv části Českomoravské vrchoviny a zahrnuje území o rozloze cca 200 km 2 Jedná se o historickou oblast exploatace Ag-Pb-Zn (Cu) ložisek V celém revíru je mnoho lokalit, na kterých se v minulosti těžily polymetalické rudy, nebo na nich probíhal průzkum Báňská činnost na Českomoravské vysočině těsně před polovinou 13 století nezůstala omezena na Jihlavu a její okolí Téměř současně s tímto hornickým střediskem vzniklo druhé významné středisko hornické, Brod - původně Smilův, od roku 1310 nazývaný Německý Brod byl téměř do poloviny 13 století vesnicí při Haberské cestě Ta se v polovině století velmi rychle rozrostla v důsledku hornického ruchu na město Přestože první listinný doklad existence zdejších stříbrných dolů pochází až z roku 1257, je pravděpodobné, že počátky dolování lze hledat již ve třicátých letech 13 století (Hrubý 2014) Brod nebyl královským městem jako Jihlava, ale poddanským, patřil Lichtenburkům Smil z Lichtenburka měl vlastní báňskou správu a pravomoc královského mincmistra Roku 1278 potvrdili jeho synové pro Brod městské a horní právo podle vzoru práva jihlavského, jímž se brodští řídili již před rokem 1269 V období hornické konjunktury Brod představoval sídlištní aglomeraci rozsáhlejší než vyměřený areál města později opevněný hradební zdí O hornickém významu Brodu ve druhé polovině 13 století svědčí též městský znak s naším vůbec nejstarším vyobrazením hornických nástrojů (mlátek, želízko, motyka a klín), doprovázejících zkřížené ostrve - erbovní znamení Lichtenburků (Rous 2004) K brodskému revíru patřilo rozsáhlé území, rozdělené na čtyři báňské okrsky, v jejichž čele stály Brod, Šlapánov, Bělá, Přibyslav a později Chotěboř Dolování u některých vsí máme písemně doloženo již ve 13 století Nejstarší písemný doklad existuje o Buchberku (1258), druhou nejstarší lokalitou je Bartoušov (1281) Klíčovou úlohu v těžbě a zpracování stříbrné rudy ve 2 polovině 13 století sehrála na Brodsku hornická sídliště, vázaná na nejbohatší rudní ložiska Například v brodském obvodu to byly Mittelberg, jehož jádro se nacházelo na katastru dnešní obce Suchá, a sídliště neznámého jména na katastru Termesiv (Rous 2001, 2004) Dle historických informací je zřejmé, že dolování na Brodsku nemělo dlouhého trvání, neboť v polovině 14 století se stávalo nevýnosným Brod i s horním regálem prodali Lichtenburkové roku 1318 králi a ten je postoupil následujícího roku pánům z Lipé, kteří podrželi tento majetek do roku 1376 Nevalný stav báňského podnikání potvrzuje i královská listina z roku 1321, která konstatuje, že majitelé panství i město Brod měli z dolování škodu Brodské dolování tedy skončilo jako jihlavské po polovině 14 století, kdy starci rychle prozkoumali revír a otevřeli všechny nadějné lokality a vyrubali jejich nabohacené svrchní zóny Definitivní konec těžby pak způsobily husitské války Tato první etapa dolování se vyznačuje těžbou zejména nejbohatších připovrchových rudních partií Díla mají charakter nehlubokých (první desítky m) šachtic K obnovovacím pokusům nepatrného rozsahu došlo v 16 století a

Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 23, 2, 2015 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) 279 v druhé polovině 18 století (hlavně v letech 1774-1808) V 16 století se intenzivně pracuje zejména v okolí Stříbrných Hor K největším aktivitám patřilo založení štoly Marie Terezie u Mírovky, která byla velkolepě koncipovanou dědičnou štolou, sledující otevření svatokřižsko-ovčínského revíru Její ražba byla ukončena v 1000 m (Kembický 1984) Během druhé světové války byla vyzmáhána štola Růženina a Pekelná u Stříbrných Hor, štola Marie Terezie u Mírovky a založena šachtice u Ovčína Poslední rozsáhlý průzkum probíhal v 50 a 60 letech minulého století (ložiska Dlouhá Ves a Bartoušov) Žádná z těchto pokusných otvírek však neměla ekonomický význam Geologické a mineralogické poměry revíru Geologicky patří území k severozápadní části strážeckého moldanubika a sv okraji českého moldanubika, vesměs budovaného pestrou skupinou Moldanubikum pestré skupiny je zastoupeno především sillimaniticko-biotitickými pararulami a migmatity Moldanubický pluton je zastoupen muskoviticko-biotitickým adamelitem mrákotínského typu V revíru se významně uplatňuje disjunktivní tektonika tří směrů Jedná se o systém přibyslavsko-dačického mylonitového pásma ssz - jjv až ssv - jjz směru, systém sázavského zlomu sz - jv směru a systém křídelské dislokace z - v směru Tyto systémy vtiskují charakteristiku rozšíření a morfologii polymetalického zrudnění (Králik et al 1985) Havlíčkobrodský rudní revír představuje přes stovku rudních pásem, z nichž mnohé byly exploatačně ověřovány Ověřená délka úseku zachovaných nebo prokazatelně aplanovaných hornických prací dosahuje 32 km (Králik et al 1985) Převládající směr žil je SZ - JV a S - J Žíly nemají velkou směrnou délku, známá hloubka zrudnění nepřesahuje 500 m Mocnost žil vzácně naduřuje na 05 až 1 m, výjimečná jsou několik metrů mocná impregnační pásma (Dlouhá Ves) Největší nahromadění bývá v rudních sloupech při křížení dvou nebo více dislokací Jedná se klasický revír s kyzovou polymetalickou asociací (k-pol) ve smyslu klasifikace Bernarda (1967) Žíly jsou křemenné s podřadným zastoupením Fe-Mg-Mn karbonátů s obsahem Fe-kyzů (pyrit, pyrhotin), černého Fe-sfaleritu, méně je v nich galenitu Ostatní nerosty (arsenopyrit, tetraedrit, markazit, chalkopyrit, stanin aj) jsou řídké (Bernard, Pouba et al 1986; Malý, Dolníček 2005) Pyrity obsahují až 340 ppm Ag (Pekelská štola), patrně vlivem mikroskopických inkluzí akantitu V galenitu bylo zjištěno až 6938 ppm Ag, které je patrně vázáno na inkluze sulfidů či pevné roztoky AgSbS 2 (Dobeš, Malý 2001) Havlíčkobrodský rudní revír je obvykle dělen do několika částí - od severu k jihu to jsou oblast Česká Bělá, Stříbrné Hory - Pohled, Dlouhá Ves - Bartoušov a oblast Svatého Kříže (Dobeš, Malý 2001) V celém revíru je celá řada lokalit, na kterých se v minulosti těžily polymetalické rudy, nebo na kterých probíhal průzkum Moderních informací o jejich mineralogii je však málo Nejvíce informací bylo získáno o lokalitě Dlouhá Ves (Kudělásková 1960; Blüml a Hak 1968; Hak a Novák 1973 a další) Geologicko-mineralogické poměry ložiska u Bartoušova shrnul Němec (1965) Mineralogií rudních výskytů Tabulka 3 Chemické složení freibergitu z České Bělé (hm %) mean 1 2 3 Ag 2034 2016 2051 2034 Fe 483 481 486 483 Zn 181 180 182 181 Cu 2333 2312 2345 2341 Sb 2648 2643 2651 2649 S 2242 2223 2257 2247 total 9921 9856 9972 9935 Ag 3446 3441 3455 3440 Cu 6709 6700 6707 6721 Fe 1582 1587 1581 1578 Zn 0506 0508 0506 0505 Σ Fe+Zn 2089 2095 2088 2083 Sb 3975 3997 3958 3970 S 12782 12767 12792 12786 Mean - průměr tří bodových analýz; koeficienty empirického vzorce počítány na bázi 29 apfu Obr 4 Homogenní agregáty freibergitu (tmavě šedý) srůstající se zrny miargyritu (světle šedý) a pyrargyritu (bílý); Česká Bělá; šířka obrázku 200 μm; BSE foto J Sejkora Obr 5 Pozůstatky po historické těžbě u Čisté; foto S Kopecký, 2014

280 Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 23, 2, 2015 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) v okolí Stříbrných Hor bylo tématem diplomových prací Imramovského (1955) a Petroše (1958) Rudními ložisky v okolí České Bělé se zabýval Koutek (1960) Mineralizaci z průzkumných vrtů prováděných na lokalitě Svatá Anna Obr 6 Jehlicovité krystaly boulangeritu (bílý) zarůstající do sideritové žiloviny (tmavá); Čistá; šířka obrázku 1200 μm; BSE foto J Sejkora Obr 7 Agregáty galenitu (bílý) srůstající s jehlicovitými krystaly boulangeritu (šedý) Čistá; šířka obrázku 1200 μm; BSE foto J Sejkora Tabulka 4 Chemické složení boulangeritu z Čisté (hm %) popisuje Scharmová (1995, 2000) Informaci o mineralogii v oblasti Stříbrné Hory - Utín obsahuje práce Malého et al (1998) Mineralogii rudních výskytů střední části havlíčkobrodského revíru se zabývají Dobeš a Malý (2001) Z Ag-minerálů bylo z revíru dosud popsáno jen několik nálezů, navíc většinou jen v mikroskopických rozměrech Z Bartoušova (5 km jv od Havlíčkova Brodu) byly minerály stříbra určeny pouze na základě spektrální analýzy, jejich malé rozměry (do 01-02 mm) neumožnily rentgenovou analýzu Tyto minerály jsou vázané na galenit, který obsahuje drobné inkluze tetraedritu, nejisté jsou pyrargyrit, stefanit a argentit Pravděpodobný pyrargyrit tvoří drobná zrna o velikosti do 01 mm, zarůstající do galenitu (Němec 1965) Na ložisku Dlouhá Ves (6 km v od Havlíčkova Brodu) byl jako jediný minerál stříbra zjištěn dyskrazit, který tvoří mikroskopické inkluze v galenitu (Hak, Novák 1973) Obdobně tak na lokalitě Pohled (6 km v od Havlíčkova Brodu), kde byl též mikroskopický dyskrazit zjištěn v galenitu (Hak, Johan 1962) Mastíková (2011) tu navíc popisuje další Ag-mineralizaci vázanou na galenit, který obsahuje 022-220 hmot % Ag V galenitových zrnech se vyskytuje proměnlivé zastoupení mikroskopických inkluzí chalkopyritu, bismutu, gustavitu a joséitu A i B (Mastíková 2011) Mineralogicky pestré polymetalické zrudnění zjistila Scharmová (1995, 2000) v materiálu z vrtu na Svaté Anně u Simtan (6 km v od Havlíčkova Brodu) Vedle pyritu, arsenopyritu, sfaleritu, chalkopyritu a galenitu se v něm uplatňují i minerály stříbra mikroskopických rozměrů (akantit, hessit, schirmerit, matildit a pravděpodobný gustavit) Mikroskopické inkluze pyrargyritu ve sfaleritu a galenitu uvádějí z odvalu tzv Ag-štoly jv od Stříbrných Hor Dobeš a Malý (2001) Tito autoři odtud zmiňují i výskyt argentitu v pyritu a nedokonale vyvinutý krystal pravděpodobného pyrargyritu o velikosti 0X mm, který však nebyl exaktně určen O tomto vzorku autoři hovoří jako o jediném dosud známém exempláři makroskopicky vyvinutého minerálu stříbra v revíru Nově byl na starých odvalech sz od Jitkova zjištěn v křemenné žilovině mikroskopický Ag-tetraedrit (1735 hm % Ag) v asociaci s berthieritem, jamesonitem a arsenopyritem (Hrazdil 2012) V po- mean 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Fe 004 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 020 040 Pb 5435 5390 5397 5400 5419 5432 5437 5438 5439 5464 5469 5470 5494 5405 5441 Sb 2606 2605 2612 2612 2622 2619 2612 2616 2619 2636 2654 2643 2650 2504 2480 Bi 028 036 026 034 025 036 029 033 026 029 029 025 016 027 028 S 1906 1895 1905 1894 1920 1927 1910 1913 1904 1909 1931 1925 1923 1878 1851 total 9980 9925 9940 9940 9985 10013 9988 9999 9988 10038 10082 10062 10083 9834 9840 Fe 0014 0000 0000 0000 0000 0000 0000 0000 0000 0000 0000 0000 0000 0069 0135 Pb 4890 4877 4867 4883 4858 4855 4887 4881 4895 4898 4863 4878 4895 4936 4992 Σ 4904 4877 4867 4883 4858 4855 4887 4881 4895 4898 4863 4878 4895 5005 5127 Sb 3990 4012 4009 4019 4000 3984 3995 3995 4010 4021 4016 4010 4017 3892 3873 Bi 0025 0032 0023 0030 0022 0031 0026 0030 0023 0026 0025 0022 0014 0024 0025 Σ 4015 4043 4032 4049 4023 4015 4021 4025 4033 4047 4042 4032 4032 3916 3898 S 11080 11080 11101 11068 11120 11130 11092 11094 11072 11055 11095 11090 11074 11079 10974 Mean - průměr 14 bodových analýz; koeficienty empirického vzorce počítány na bázi 20 apfu

Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 23, 2, 2015 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) 281 slední době byly v rámci zjišťování obsahů stříbra a zlata v galenitových rudách polymetalických ložisek Českomoravské vrchoviny analyzovány tři vzorky z havlíčkobrodského revíru Jedná se o lokality Bartoušov (dva vzorky: 1247 ppm Ag a 005 ppm Au; 2600 ppm Ag a 020 ppm Au) a Česká Bělá - pod Bídou 1125 ppm Ag a 043 ppm Au (Hrazdil, Houzar 2013) Metodika výzkumu Povrchová morfologie vzorků byla sledována v dopadajícím světle pomocí optického mikroskopu Nikon SMZ1500 Nábrusy studovaných vzorků byly pro výzkum v odraženém světle a následné chemické analýzy připraveny standardním leštěním pomocí diamantové suspenze Optické vlastnosti v odraženém světle byly studovány pomocí mikroskopu Nikon Eclipse ME600 Chemické složení studovaných minerálních fází bylo kvantitativně studováno pomocí elektronového mikroanalyzátoru Cameca SX100 (Národní muzeum, Praha, analytik J Sejkora) za podmínek: WD analýza, 25 kv, 20 na, průměr svazku elektronů 2 μm, použité standardy: Ag (AgLα), Bi (BiLα), CdTe (CdLα), Co (CoKα), CuFeS 2 (CuKα), FeS 2 (FeKα, SKα), HgTe (HgMα), NiAs (NiKα, AsLβ), PbCl 2 (ClKα), PbS (PbMα), PbSe (SeLβ), Sb 2 S 3 (SbLα) a ZnS (ZnKα) Obsahy výše uvedených prvků, které nejsou zahrnuty v tabulkách, byly kvantitativně analyzovány, ale zjištěné obsahy byly pod detekčním limitem (cca 003-008 hm % pro jednotlivé prvky) Získaná data byla korigována za použití software PAP (Pouchou, Pichoir 1985) Pro interpretaci dat minerálů skupiny tennantitu (v našem případě freibergit) vycházíme z obecného vzorce, který je podle podle Sacka, Louckse (1985), Johnsona et al (1986), Lynche (1989), Foita, Ulbrichta (2001) nebo Moëla et al (2008) možno (zjednodušeně) vyjádřit jako III (Cu,Ag) 6 IV [(Cu,Ag) 4 (Fe,Zn,Cu,Hg,Cd) 2 ] S6 (Sb,As,Bi,Te) 4 (S, Se) 13 Pro hranici mezi Ag bohatým tetraedritem a freibergitem navrhuje Riley (1974) obsah cca 20 hm % Ag; jestliže však vyjdeme z výše uvedeného obecného vzorce a podle současných platných pravidel mineralogické nomenklatury jako hranici vymezíme 3 apfu Ag, tak lze odvodit minimální obsah Ag v ideálním Fe-Sb freibergitu 1814 hm % Ag Nová zjištění Foita a Ulbrichta (2001) ukazují, že Ag ve freibergitu může ve výjímečných případech obsazovat nejen trigonální pozici ( III ), ale pravděpodobně může nahrazovat i prakticky veškerou Cu v tetraedrické pozici ( IV ) a tak maximální obsah Ag ve freibergitu může dosahovat až 10 apfu Pro interpretaci chemických analýz minerálů blízkých andoritu (obecně homologické série lillianitu) vycházíme z čísla homologu (N) a molárních procent andoritové složky (And%), které lze vypočítat na základě vzorců: N = -1+(1/(Sb i +(Pb i /2)-0,5)); resp %And = 1-(2Sb i -Pb i -1)/6(Pb i /2+Sb i -5/6) (Makovicky, Karup-Møller 1977; Mozgova et al 1983) Iniciální obsahy prvků se vypočtou pomocí vzorců: Ag i = (Ag+Cu)/Skat; Pb i = (Pb+Cd+Fe+Mn)/Skat; Obr 8 Pozůstatky po historické těžbě u Jitkova; foto S Kopecký, 2014 Tabulka 5 Chemické složení berthieritu z Jitkova (hm %) mean 1 2 3 4 5 6 Fe 1262 1272 1260 1257 1264 1259 1262 Pb 033 035 032 044 034 014 037 Sb 574 5706 5729 5741 5749 575 5766 S 2984 2976 2971 2978 301 2976 2994 total 1002 9988 9993 1002 1006 9999 1006 Fe 0971 098 0972 0968 0967 097 0967 Pb 0007 0007 0007 0009 0007 0003 0008 Σ Fe+Pb 0978 0987 0979 0977 0974 0973 0975 Sb 2025 2017 2028 2028 2017 2033 2028 S 3997 3995 3993 3995 4009 3994 3998 Mean - průměr 6 bodových analýz; koeficienty empirického vzorce počítány na bázi 7 apfu Obr 9 Agregáty andoritu VI (tmavěji šedý) srůstající s jamesonitem (svěle šedý) Jitkov; šířka obrázku 220 μm; BSE foto J Sejkora Sb i = (Sb+Bi)/Skat jako poměr obsahu prvků (v atom %) a sumy atomových % všech kationtů Výpočet vychází ze základní substituce v andoritové sérii 2Pb 2+ Ag + + Sb 3+

282 Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 23, 2, 2015 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) Charakteristika nově zjištěné sulfidické mineralizace jednotlivých lokalit v havlíčkobrodském revíru Česká Bělá (10 km sv od Havlíčkova Brodu) Oblast Bělé je obvykle řazena k severní části havlíčkobrodského rudního revíru Zatímco střední části revíru (Stříbrné Hory - Pohled) byla v minulosti často věnována pozornost z geologického i historického hlediska, severní a jižní část nebyla dosud důkladněji zhodnocena Z geologicko-montanistického hlediska se okolí České Bělé věnovali pouze Koutek (1960), Kembický (1984) a Malý (2001), který uvádí přehled pozůstatků po starém dolování Těžbu stříbrných rud u Bělé lze datovat obdobně, jako na jiných místech v okolí Havlíčkova Brodu Lze předpokládat, že její vrchol spadá do druhé poloviny 13 století Dochované pozůstatky po starém dolování jsou i dnes rozsáhlé Na ploše kolem 21 km 2 bylo zjištěno 20 lokalit, které mají většinou charakter obvalových pásem (žíly byly otvírány a těženy systémem blízkých šachtic) Přístupná podzemní důlní díla se nezachovala Celková délka žil či dislokačních pásem se zachovalými pozůstatky po těžbě je 3400 m, výrazně převažujícím směrem těchto struktur je SZ - JV až SSZ - JJV Nejdelší jednotlivé hornicky sledované struktury (přes 800 m dlouhé) jsou v severním a sz okolí České Bělé (Malý 2001) Z mineralogického hlediska jsou rudní výskyty obdobné výskytům v okolí Stříbrných Hor, které jsou řazeny k tzv typu k-pol Žilovinou je v naprosté většině křemen; karbonáty ankerit-dolomitového typu jsou méně běžné Z rud převládá tmavý sfalerit a pyrit, makroskopicky jsou dále zastoupeny galenit, chalkopyrit, pyrhotin, arsenopyrit a jehličkovité, blíže neidentifikované sulfosoli (Koutek 1960; Malý 2001) K nejvýznamnějším dochovaným lokalitám patří obvalové tahy rozkládající se 225 km sv od České Bělé a 15 km jz od Jitkova dlouhý cca 500 m; dále 1 km jv od Tabulka 6 Chemické složení jamesonitu z Jitkova (hm %) mean 1 2 3 4 5 6 7 8 Ag 044 013 109 039 021 045 101 016 011 Fe 250 260 233 251 256 244 237 258 259 Pb 3970 4007 3949 3991 3974 3971 3992 3959 3914 Sb 3547 3655 3513 3464 3489 3525 3626 3580 3528 Bi 018 000 027 026 009 019 019 025 018 S 2172 2224 2167 2166 2140 2141 2194 2188 2153 total 10001 10158 9998 9938 9889 9946 10169 10026 9883 Ag 0085 0024 0209 0075 0042 0087 0191 0030 0020 Fe 0924 0943 0865 0934 0960 0912 0864 0951 0969 Σ Ag+Fe 1009 0966 1073 1009 1002 0999 1055 0981 0989 Pb 3959 3915 3944 4004 4016 4001 3924 3927 3941 Sb 6020 6077 5971 5915 6000 6044 6066 6043 6045 Bi 0018 0000 0026 0026 0009 0019 0018 0025 0018 Σ Sb+Bi 6038 6077 5997 5941 6009 6063 6084 6068 6062 S 13994 14042 13985 14046 13974 13938 13936 14025 14008 Mean - průměr 8 bodových analýz; koeficienty empirického vzorce počítány na bázi 25 apfu Obr 10 Graf Fe vs Ag (apfu) pro jamesonit z Jitkova

Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 23, 2, 2015 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) 283 Počátek a 15 km vjv od Střížova dlouhý 300 m Nově byl proveden mineralogický průzkum materiálu z obvalového tahu, který se nachází 2 km ssv od České Bělé a 600 m zjz od kóty 604 (Bída) Jedná se o obvalový tah, kde jsou zachovány mohutné, na sebe navazující dobývky o průměru až 13 m a hloubce 7 m Celková délka tahu je 820 m a směr SSZ - JJV Sulfidická mineralizace pro výzkum byla odebrána na jjv okraji tohoto tahu na poli u okraje lesa (obr 2-3; GPS: 49 39 37960 N; 15 42 32828 E) Zjištěny zde byly lokálně bohaté výskyty jehličkovitých až plstnatých agregátů boulangeritu o velikosti do 15 cm v křemenné žilovině Po chemické stránce (tab 1) je blízký ideálnímu vzorci, zjištěny byly jen minoritní obsahy Fe do 006 apfu Jeho chemické složení (průměr 3 bodových analýz) je možno vyjádřit na bázi 20 apfu empirickým vzorcem (Pb 487 Fe 006 ) Σ493 Sb 397 S 1114 V asociaci s boulangeritem byla vzácně zjištěna nepravidelná mikroskopická zrna bournonitu o velikosti do 45 μm Výsledky jeho chemických analýz (tab 2) odpovídají empirickému vzorci Pb 099 Cu 105 Sb 097 S 299 vypočtenému z průměru 3 bodových analýz na bázi 6 apfu Freibergit zde vytváří nepravidelná zrna o velikosti do 1 cm; lokálně srůstající (obr 4) s mikroskopickými agregáty pyrargyritu (do 10 μm) a miargyritu (do 20 μm) Freibergit je podle BSE obrazu chemicky homogenní, Ag (344-346 apfu) a Fe (158-159 apfu) dominantní, bez přítomnosti As; jeho složení (průměr tří bodových analýz - tab 3) je možno na bázi 29 apfu vyjádřit empirickým vzorcem (Ag 345 Cu 255 ) Σ600 Cu 416 (Fe 158 Zn 051 ) Σ209 Sb 397 S 1278 Obr 11 Agregáty andoritu VI (bílý) srůstající s freibergitem (světle šedý); Jitkov; šířka obrázku 80 μm; BSE foto J Sejkora Obr 12 Agregáty miargyritu (bílé) srůstající s freibergitem (šedý); Jitkov; šířka obrázku 150 μm; BSE foto J Sejkora Tabulka 7 Chemické složení andoritu VI (senandoritu) z Jitkova (hm %) mean 1 2 3 4 5 6 7 8 Ag 1233 1199 1202 1189 1265 1266 1267 1267 1208 Fe 019 018 017 017 018 018 018 016 031 Pb 2278 2289 2234 2220 2318 2311 2291 2338 2227 Cd 007 000 000 000 008 008 008 000 032 Cu 022 014 016 018 020 018 018 016 055 Sb 4263 4217 4216 4192 4339 4316 4310 4310 4202 Bi 010 030 018 007 000 000 000 000 024 S 2232 2204 2170 2209 2265 2255 2262 2239 2249 total 10063 9970 9871 9851 10235 10191 10173 10185 10028 Ag 0984 0969 0982 0965 0993 0998 0998 1003 0959 Cu 0029 0019 0021 0024 0027 0024 0024 0021 0074 Σ Ag+Cu 1013 0987 1003 0989 1020 1022 1022 1024 1033 Fe 0029 0029 0027 0026 0028 0027 0028 0024 0047 Pb 0946 0963 0950 0938 0947 0949 0940 0964 0921 Cd 0005 0000 0000 0000 0006 0006 0006 0000 0024 ΣPb+Fe+Cd 0981 0991 0976 0964 0981 0981 0974 0988 0992 Sb 3013 3019 3051 3013 3017 3015 3009 3023 2957 Bi 0004 0013 0007 0003 0000 0000 0000 0000 0010 Σ Sb+Bi 3017 3032 3058 3016 3017 3015 3009 3023 2966 S 5989 5990 5962 6031 5981 5981 5995 5965 6009 N 40 39 39 39 40 40 40 40 42 %and 1010 1016 1026 1026 1009 1007 1010 1006 988 Mean - průměr 8 bodových analýz; koeficienty empirického vzorce počítány na bázi 11 apfu

284 Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 23, 2, 2015 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) Tabulka 8 Chemické složení miargyritu z Jitkova (hm %) mean 1 2 3 4 5 Ag 3682 3680 3707 3730 3635 3659 Pb 003 000 000 000 008 007 Cu 050 050 035 049 045 070 Sb 4171 4194 4178 4209 4106 4170 S 2194 2200 2199 2202 2164 2206 total 10101 10124 10119 10190 9957 10113 Ag 0992 0989 0998 0998 0994 0983 Pb 0000 0000 0000 0000 0001 0001 Cu 0023 0023 0016 0022 0021 0032 Sb 0996 0999 0996 0998 0994 0992 S 1989 1989 1990 1982 1990 1993 Mean - průměr 5 bodových analýz; koeficienty empirického vzorce počítány na bázi 4 apfu Čistá (6 km jv od Havlíčkova Brodu) Asi 300 m v od osady Čistá se v remízku (obr 5; GPS: 49 33 8000 N; 15 36 41660 E) nachází materiál ze štoly Císaře Josefa V křemenné žilovině převažovaly masivní a hrubě zrnité agregáty a drobné krystaly arsenopyritu, zrna černého sfalerit a pyritu, řídký byl galenit Ze supergenních minerálů je zajímavý výskyt plumbojarositu, tvořícího žlutohnědé jemnozrnné a práškovité agregáty porůstající až 5 mm velké krystaly křemene v drúzovité křemenné žilovině (Pauliš et al 2011) Nově zde byly zjištěny v sideritové žilovině výskyty boulangeritu, který vytváří dobře vyvinuté jehlicovité krystaly o délce do 05 mm (obr 6) Při studiu jeho chemického složení (tab 4) byly zjištěny v jednom krystalu zvýšené obsahy Fe (do 014 apfu) a ve všech analyzovaných bodech pravidelné Tabulka 9 Chemické složení freibergitu z Jitkova (hm %) mean 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Ag 2115 2068 2137 2154 2001 2010 2013 2016 2131 2176 2282 2283 Fe 471 461 476 477 479 470 462 472 470 469 472 479 Zn 196 195 185 199 182 199 206 200 192 201 196 204 Cu 2270 2210 2132 2186 2357 2367 2345 2367 2301 2271 2212 2220 Sb 2751 2717 2701 2730 2773 2779 2770 2789 2756 2753 2755 2739 As 004 000 000 011 009 000 010 000 008 000 007 000 S 2315 2294 2270 2299 2348 2346 2337 2350 2313 2307 2307 2293 total 10123 9945 9900 10055 10149 10170 10142 10193 10170 10177 10230 10218 Ag 3519 3496 3643 3615 3297 3308 3326 3312 3533 3612 3785 3793 Cu 6409 6342 6170 6227 6593 6613 6576 6602 6474 6399 6227 6260 Σ 9928 9838 9812 9841 9891 9922 9902 9914 10007 10011 10012 10053 Fe 1514 1505 1567 1545 1524 1493 1473 1497 1505 1504 1513 1537 Zn 0539 0544 0521 0551 0496 0539 0562 0543 0525 0551 0537 0560 Σ 2053 2049 2088 2096 2019 2032 2034 2039 2030 2055 2050 2096 Sb 4055 4069 4079 4059 4050 4053 4054 4059 4047 4049 4049 4032 As 0010 0000 0000 0026 0021 0000 0024 0000 0019 0000 0017 0000 Σ 4064 4069 4079 4085 4071 4053 4078 4059 4066 4049 4065 4032 S 12954 13044 13020 12977 13019 12992 12986 12987 12897 12885 12873 12818 Mean - průměr 11 bodových analýz; koeficienty empirického vzorce počítány na bázi 29 apfu Tabulka 10 Chemické složení arsenopyritu z Jitkova (hm %) mean 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Fe 3564 3527 3509 3601 3590 3603 3578 3523 3582 3561 Sb 173 174 187 227 254 239 162 152 142 025 Bi 024 000 000 000 000 037 041 052 043 042 As 3948 4170 4148 4015 3992 3692 3781 3794 3858 4084 S 2297 2245 2253 2341 2317 2368 2335 2309 2289 2220 total 10006 10115 10097 10184 10153 9938 9897 9829 9914 9933 Fe 1009 0996 0992 1002 1005 1020 1018 1011 1022 1018 Sb 0023 0023 0024 0029 0033 0031 0021 0020 0019 0003 Bi 0002 0000 0000 0000 0000 0003 0003 0004 0003 0003 As 0833 0878 0874 0833 0833 0779 0801 0811 0820 0870 Σ 0858 0900 0898 0862 0866 0813 0826 0835 0842 0877 S 1133 1104 1110 1135 1130 1167 1157 1154 1137 1105 (As+Sb+Bi)/S 0757 0815 0810 0760 0766 0696 0714 0724 0740 0793 Mean - průměr 9 bodových analýz; koeficienty empirického vzorce počítány na bázi 3 apfu

Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 23, 2, 2015 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) 285 Obr 13 Graf Fe vs Cd (apfu) pro sfalerit z havlíčkobrodského rudního revíru; údaje Dobeše, Malého (2001) jsou pro lokality Utín, Pekelská štola a Pohled minoritní obsahy Bi v rozmezí 001-003 apfu Jeho empirický vzorec (průměr 14 bodových analýz) je možno na bázi 20 apfu vyjádřit jako (Pb 489 Fe 001 ) Σ490 (Sb 399 Bi 003 ) Σ402 S 1108 V asociaci s boulangeritem byly vzácně zjištěny agregáty galenitu o velikosti do 100 μm (obr 7) s minoritními obsahy Bi (do 041 hm %), Sb (do 012 hm %), Ag (do 010 hm %) a empirickým vzorcem (Pb 099 Bi 001 ) Σ100 S 100 Jitkov (13 km sv od Havlíčkova Brodu) Tabulka 11 Chemické složení sfaleritu z Jitkova (hm %) mean 1 2 3 4 Fe 729 706 720 742 747 Cd 044 041 047 040 046 Zn 5899 5963 5878 5858 5898 Cu 007 008 006 006 006 S 3319 3312 3328 3303 3333 total 9997 10030 9979 9949 10029 Fe 0126 0122 0124 0129 0129 Cd 0004 0004 0004 0003 0004 Zn 0871 0879 0868 0869 0867 Cu 0001 0001 0001 0001 0001 Σ 1001 1005 0998 1002 1001 S 0999 0995 1002 0998 0999 Mean - průměr 4 bodových analýz; koeficienty empirického vzorce počítány na bázi 2 apfu Tabulka 12 Chemické složení pyritu z Jitkova (hm %) mean 1 2 3 4 5 Fe 4692 4675 4684 4685 4700 4717 As 124 193 143 059 085 141 S 5268 5218 5198 5320 5320 5284 total 10084 10086 10025 10064 10105 10141 Fe 1008 1009 1015 1004 1005 1009 As 0020 0031 0023 0009 0014 0022 S 1972 1960 1962 1986 1981 1969 Σ S+As 1992 1991 1985 1996 1995 1991 Mean - průměr 5 bodových analýz; koeficienty empirického vzorce počítány na bázi 3 apfu Lokalita je součástí severní části havlíčkobrodského rudního revíru, jehož centrem byla Česká Bělá Obvalový tah Jitkov - Bída, kde byla popisovaná mineralizace zjištěna, se nachází na vrcholu kopce Bída nedaleko stejnojmenné samoty, vzdálené přibližně 125 km z od obce Jitkov Jedná se o mohutný obvalový tah o celkové délce 850 metrů ve směru SSZ - JJV, popř SZ - JV Největší dobývky se nalézají zhruba uprostřed tahu s průměrem jednotlivých zaniklých šachet okolo 10 metrů a hloubce přibližně 6 metrů (Malý 2001) Lokalita je zanesena na mapě horního inženýra J Hönigera z druhé poloviny 19 století (Höniger 1880) Podrobně jsou však pozůstatky po dolování zakresleny až v mapě J Koutka, který se zabýval rudními ložisky v okolí České Bělé (Koutek 1960) Ze starých odvalů z a jz od samoty Bída tento autor zmiňuje pouze hojnější výskyt arsenopyritu, menší množství pyritu, galenitu, tmavého sfaleritu a stop plstnatých rud Nově se stavem lokalit po dolování stříbrných rud zabýval Malý (2001) Na obvalech je rudní materiál velmi vzácný V rámci revizního průzkumu zdejších odvalů byl u Jitkova nalezen v prokřemenělé drúzovité žilovině s pyritem materiál s Ti-mineralizací - anatas a brookit (Pauliš et al 2014) Z lesíku 200 m v od samoty popisuje Hrazdil (2012) tence jehlicovité krystaly berthieritu, mikroskopické jehlicovité krystaly a protáhlá zrna jamesonitu a vzácná mikroskopická zrna Ag-tetraedritu s obsahem 1735 hm % Ag v křemenné žilovině V nově studovaném materiálu z tohoto místa (obr 8; GPS: 49 39 57661 N; 15 42 59710 E) byly zjištěny výskyty berthieritu, který vytváří agregáty jehlicovitých krystalů o délce do 1 mm zarostlé v křemenné žilovině; vzácněji pak i bohaté agregáty idiomorfních krystalů v drobných (do 3 mm) dutinách křemenné žiloviny Po chemické stránce (tab 5) je berthierit velmi blízký ideálnímu vzorci, zjištěny byly jen pravidelné minoritní obsahy Pb v rozmezí 0003-0009 apfu; obdobné obsahy Pb (do 0017 apfu) uvádí pro tento minerál i Hrazdil (2012) Empirický vzorce berthieritu z Jitkova (průměr 6 bodových analýz) je možno na bázi 7 apfu vyjádřit jako (Fe 097 Pb 001 ) Σ098 Sb 203 S 400

286 Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 23, 2, 2015 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) Obr 14 Graf S vs As (apfu) pro pyrit z havlíčkobrodského rudního revíru Obr 15 Pozůstatky po historické těžbě u Ovčína; foto P Pauliš, 2014 Obr 16 Zonální freibergit (odstíny světleji šedé) srůstající s arsenopyritem (tmavý); Ovčín; šířka obrázku 400 μm; BSE foto J Sejkora Obr 17 Velmi výrazně zonální freibergit (od velmi tmavé po světle šedou) srůstající s drobnými agregáty minerálů skupiny andoritu (bílé); Ovčín; šířka obrázku 600 μm; BSE foto J Sejkora Jamesonit je zde výrazně vzácnější, vytváří jehlicovité krystaly o délce do 120 μm zarůstající v asociaci s berthieritem do křemenné žiloviny Ojediněle byl zjištěn i jako nepravidelná zrna o velikosti do 10 μm zarůstající do agregátů andoritu VI (obr 9) Při studiu chemického složení jamesonitu (tab 6) byly zjištěny minoritní obsahy Ag v rozmezí 002-021 apfu, které negativně korelují s obsahy Fe (obr 10); Sb je v minimální míře (do 003 apfu) izomorfně zastupován Bi Jeho chemické složení (průměr 8 bodových analýz) je možno na bázi 25 apfu vyjádřit empirickým vzorcem Pb 396 (Fe 092 Ag 008 ) Σ100 (Sb 602 Bi 002 ) Σ604 S 1399 Vzácně byly ve studovaném materiálu zjištěny nepravidelné agregáty andoritu VI (senandorit) o velikosti do 20 x 60 μm, místy srůstající s jamesonitem (obr 9) nebo freibergitem (obr 11) Podle výsledků chemického studia (tab 7), vypočtených hodnot N (rozmezí 39-42) a %And (988-1026) se jednoznačně jedná o andorit VI (senandorit) Z minoritních prvků byly zjištěny obsahy Cu (do 007 apfu), Fe (do 005 apfu), Cd (do 002 apfu) a Bi (do 001 apfu) Empirický vzorec andoritu VI z Jitkova (průměr 8 bodových analýz) je možno na bázi 11 apfu vyjádřit následovně: (Ag 098 Cu 003 ) Σ101 (Pb 095 Fe 003 Cd 001 ) Σ099 Sb 301 S 599

Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 23, 2, 2015 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) 287 Miargyrit vytváří v Jitkově velmi drobné (do 100 μm) nepravidelné agregáty v křemenné žilovině, vzácně byl zjištěn i ve srůstech s freibergitem (obr 12) Chemické složení miargyritu z Jitkova (tab 8) je blízké ideálnímu vzorci tohoto minerálního druhu; zjištěny byly jen minoritní obsahy Cu nepřevyšující 003 apfu Jeho chemické složení (průměr 5 bodových analýz) je možno na bázi 4 apfu vyjádřit empirickým vzorcem (Ag 099 Cu 002 ) Σ101 Sb 100 S 199 Freibergit byl zjištěn jako nepravidelná zrna až nedokonalé krystaly o velikosti do 2 mm, někdy srůstá s andoritem VI (obr 11) nebo miargyritem (obr 12) Podle výsledků chemických analýz (tab 9) freibergit z Jitkova obsahuje 330-379 apfu Ag a Fe (147-157 apfu) zřetelně převažuje nad Zn; obsahy As byly zjištěny jen ojediněle a nepřesahují 003 apfu Jeho empirický vzorec (průměr 11 bodových analýz) je možno na bázi 29 apfu vyjádřit jako (Ag 352 Cu 248 ) Σ600 Cu 393 (Fe 151 Zn 054 ) Σ205 (Sb 405 As 001 ) Σ406 S 1295 Z obecných sulfidů byl v křemenné žilovině relativně často zjištěn arsenopyrit vytvářející protažené krystaly o délce do 300 μm a zrnité agregáty o velikosti do 3 mm Pro jeho chemické složení (tab 10) je charakteristická výrazná nestechiometrie s poměrem (As+Sb+Bi)/S v rozmezí 070-082; náleží tak k výrazně As-chudým arsenopyritům (Morimoto, Clark 1961; Kerestedjian 1997) Z minoritních prvků byly v arsenopyritu z Jitkova zjištěny pravidelné obsahy Sb do 003 apfu a v některých krystalech i zastoupení Bi (do 0004 apfu) Jeho průměrný (9 bodových analýz) empirický vzorec je možno na bázi 3 apfu vyjádřit následovně: Fe 101 (As 083 Sb 002 ) Σ085 S 113 Sfalerit ve studovaném materiálu vytváří nepravidelná hnědá zrna o velikosti do 05 mm v asociaci s pyritem a arsenopyritem Ve srovnání s ostatními lokalitami havlíčkobrodského revíru (obr 13) má sfalerit z Jitkova nízké obsahy Fe (012-013 apfu) a nižší obsahy Cd (0004 apfu) Jeho chemické slo- Obr 18 Výrazně zonální freibergit (od světle po tmavě šedou) srůstající s drobnými agregáty minerálů skupiny andoritu (bílé); Ovčín; šířka obrázku 500 μm; BSE foto J Sejkora Obr 19 Převažující miargyrit (tmavěji šedý) srůstá a je po trhlinách zatlačován mladším pyrargyritem (světleji šedý); Ovčín; šířka obrázku 800 μm; BSE foto J Sejkora Tabulka 13 Chemické složení freibergitu z Ovčína (hm %) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Ag 2077 2181 2187 2214 2226 2427 2787 2938 2955 2983 3105 3108 3195 3207 3285 Fe 534 455 537 468 462 521 470 502 452 501 461 454 425 448 488 Zn 084 187 106 168 169 129 170 098 190 122 178 184 195 179 124 Cu 2339 2277 2284 2277 2272 2078 1833 1730 1732 1742 1610 1624 1599 1545 1493 Sb 2733 2715 2682 2730 2725 2602 2585 2653 2561 2544 2561 2583 2642 2547 2566 As 021 024 017 000 014 012 014 000 009 000 012 014 021 020 009 S 2298 2269 2280 2274 2277 2228 2142 2130 2118 2111 2074 2097 2097 2050 2026 total 10088 10109 10094 10130 10144 9996 9999 10050 10018 10003 10000 10064 10173 9996 9992 Ag 3461 3654 3656 3705 3721 4144 4868 5158 5197 5254 5529 5493 5624 5751 5928 Cu 6617 6476 6482 6470 6447 6020 5435 5155 5172 5207 4868 4873 4778 4705 4574 Σ 10078 10130 10138 10175 10168 10164 10303 10313 10369 10461 10397 10365 10403 10456 10502 Fe 1719 1474 1733 1512 1492 1716 1586 1701 1536 1705 1584 1548 1444 1551 1702 Zn 0232 0517 0293 0464 0465 0363 0489 0283 0552 0353 0524 0538 0567 0529 0369 Σ 1951 1991 2026 1975 1957 2079 2075 1984 2087 2058 2108 2086 2011 2080 2072 Sb 4036 4031 3972 4048 4036 3935 4000 4126 3991 3970 4041 4044 4119 4048 4102 As 0051 0058 0041 0000 0033 0028 0034 0000 0022 0000 0031 0036 0052 0051 0023 Σ 4087 4089 4013 4048 4069 3964 4034 4126 4013 3970 4071 4080 4172 4098 4126 S 12884 12790 12822 12802 12806 12793 12588 12576 12531 12511 12424 12468 12415 12366 12301 1-15 reprezentativní bodové analýzy; koeficienty empirického vzorce počítány na bázi 29 apfu

288 Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 23, 2, 2015 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) Tabulka 14 Chemické složení miargyritu z Ovčína (hm %) mean 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Ag 3729 3717 3707 3709 3709 3717 3723 3724 3726 3730 3735 3743 3751 3755 3763 Sb 4162 4191 4171 4161 4169 4205 4160 4181 4151 4145 4165 4121 4135 4149 4169 As 026 021 026 028 030 025 021 030 029 022 027 026 026 026 029 S 2173 2126 2179 2190 2160 2190 2183 2190 2173 2177 2196 2163 2148 2153 2188 total 10090 10056 10084 10087 10068 10138 10087 10125 10078 10074 10122 10053 10060 10082 10149 Ag 1010 1017 1004 1002 1008 1001 1007 1004 1010 1011 1006 1018 1022 1021 1013 Sb 0999 1016 1001 0996 1004 1004 0997 0999 0997 0996 0994 0993 0999 1000 0994 As 0010 0008 0010 0011 0012 0010 0008 0012 0011 0009 0011 0010 0010 0010 0011 Σ 1009 1025 1011 1007 1016 1014 1005 1010 1008 1004 1004 1003 1009 1010 1005 S 1980 1958 1985 1991 1976 1985 1987 1986 1982 1985 1990 1979 1969 1969 1981 Mean - průměr 14 bodových analýz; koeficienty empirického vzorce počítány na bázi 4 apfu Tabulka 15 Chemické složení pyrargyritu z Ovčína (hm %) mean 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Ag 6088 5929 6016 6058 6064 6065 6067 6071 6094 6103 6107 6114 6131 6140 6148 Cd 005 000 000 006 009 007 008 010 006 011 007 000 006 007 000 Sb 2221 2327 2222 2206 2212 2219 2192 2229 2196 2211 2206 2105 2203 2204 2272 As 025 016 026 024 025 025 028 020 020 025 027 028 029 032 026 S 1739 1732 1745 1735 1742 1766 1761 1754 1740 1717 1764 1741 1753 1735 1720 Cl 006 006 005 006 006 005 006 005 007 007 006 007 005 008 008 total 10084 10009 10013 10035 10058 10086 10063 10089 10062 10074 10116 9995 10128 10125 10174 Ag 3051 2995 3028 3049 3044 3026 3033 3036 3059 3072 3041 3079 3056 3069 3072 Cd 0002 0000 0000 0003 0004 0003 0004 0005 0003 0005 0003 0000 0003 0003 0000 Sb 0986 1041 0991 0984 0983 0981 0971 0988 0977 0986 0973 0940 0973 0976 1006 As 0018 0011 0019 0018 0018 0018 0020 0014 0014 0018 0019 0020 0020 0023 0019 ΣSb+As 1004 1053 1009 1001 1002 0999 0991 1002 0991 1004 0992 0960 0993 0999 1024 S 2933 2943 2955 2937 2941 2964 2963 2950 2938 2908 2955 2950 2940 2917 2891 Cl 0010 0009 0008 0009 0009 0008 0009 0008 0010 0011 0009 0011 0008 0011 0012 Mean - průměr 20 bodových analýz; 1-14 reprezentativní bodové analýzy; koeficienty empirického vzorce počítány na bázi 7 apfu Obr 20 Graf N vs And% pro minerály skupiny andoritu z Ovčína

Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 23, 2, 2015 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) 289 žení (průměr 4 bodových analýz - tab 11) je možno na bázi 2 apfu vyjádřit empirickým vzorcem (Zn 087 Fe 013 ) Σ100 S 100 Pyrit byl zjištěn relativně často v asociaci s arsenopyritem a sfaleritem; pro jeho chemické složení (tab 12) jsou charakteristické minoritní obsahy As v rozmezí 001-003 apfu, které jsou zřetelně vyšší než uvádí pro pyrit z Pohledu (obr 14) Mastíková (2011) Průměrný (5 bodových analýz) empirický vzorec pyritu z Jitkova je možno na bázi 3 apfu vyjádřit jako Fe 101 (S 197 As 002 ) Σ199 Ovčín (4 km j od Havlíčkova Brodu) Východně od silnice Havlíčkův Brod - Jihlava při s okraji Ovčína byly těženy mineralizované dislokace směru ZJZ - VJV Pinky tvoří pásmo o délce 2500 m a šířce 400 m V minulosti zde byla vyhloubena jáma a štola 15 km dlouhá Podle Langhammera (1933) to byly nejstarší a nejbohatší doly revíru Průzkum provedený u Ovčína za okupace byl zcela negativní (Kratochvíl 1962) Do oblasti této žilné akumulace směřovala jednak štola od potoka Žabince, toto ložisko také ověřovala štola Marie Terezie, založená u Mírovky (Kembický 1984) Ze sulfidů byl zjištěn galenit, sfalerit, bournonit a arsenopyrit (Králík et al 1985) Ze supergenních minerálů byl na této lokalitě vedle hojných rezově hnědých povlaků a krust (hydro)oxidů Fe 3+ zjištěn i skorodit, který tvoří špinavě zelené povlaky, rozpraskané krusty a práškovité agregáty, které obalují křemennou žilovinu s relikty arsenopyritu, jehož přeměnou vzniká (Pauliš et al 2011) Rozsáhlý obvalový tah s výraznými pinkami se zachoval v lesíku sv od Ovčína (cca 500 m sv od Svatého Kříže) Tah má severojižní směr a délku cca 400 m Na okraji jedné pinky (obr 15; GPS: 49 34 15942 N; 15 35 9349 E) byla nově objevena zrudněná žilovina Tabulka 16 Chemické složení minerálů skupiny andoritu z Ovčína (hm %) ramdohrit Ag 2 Pb 5 Sb 6 S 15 mean 1 2 3 mean 4 5 5 Ag 819 840 790 826 751 767 752 735 Fe 041 037 041 044 000 000 000 000 Pb 3281 3250 3383 3210 4215 4222 4274 4149 Cd 075 062 086 077 000 000 000 000 Cu 083 088 082 079 050 014 056 080 Sb 3366 3426 3341 3331 2870 2924 2845 2842 Bi 037 038 037 037 032 022 034 041 Se 016 019 014 015 017 016 015 022 S 2056 2063 2051 2053 1915 1909 1925 1911 total 9773 9823 9825 9671 9851 9875 9899 9780 Ag 2825 2881 2728 2865 1745 1785 1739 1711 Cu 0484 0511 0478 0462 0197 0056 0218 0318 Σ 3309 3392 3206 3327 1942 1841 1957 2029 Fe 0271 0246 0271 0296 0000 0000 0000 0000 Pb 5892 5802 6079 5797 5096 5114 5146 5028 Cd 0249 0205 0285 0256 0000 0000 0000 0000 Σ 6412 6253 6635 6349 5096 5114 5146 5028 Sb 10286 10409 10216 10234 5906 6026 5830 5862 Bi 0066 0067 0066 0066 0039 0027 0040 0049 Σ 10353 10475 10282 10299 5945 6053 5870 5911 Se 0074 0088 0066 0070 0055 0050 0046 0069 S 23852 23792 23811 23955 14962 14943 14980 14963 Σ 23927 23880 23877 24024 15017 14992 15026 15032 N 47 47 47 47 55 52 56 57 %And 696 714 674 699 557 550 551 568 Mean - průměr 3 bodových analýz; 1-3 bodové analýzy ramdohritu (báze přepočtu 44 apfu); 4-6 bodové analýzy fáze Ag 2 Pb 5 Sb 6 S 15 (báze přepočtu 28 apfu) s relativně častou makroskopicky patrnou Ag-mineralizací Nejhojnějším zjištěným Ag-minerálem (několik set nalezených drobných vzorků) je freibergit, který vytváří v křemenné žilovině nepravidelná zrna o velikosti do 1 cm a vzácněji i až 1 mm velké idiomorfní krystaly v drobných dutinách Podle BSE obrazu je freibergit z Ovčína velmi výrazně chemicky zonální (obr 16-18); zonalita je vyvolána především změnami poměru Ag/Cu a v menší míře Tabulka 17 Chemické složení arsenopyritu z Ovčína (hm %) mean 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Fe 3497 3471 3475 3498 3503 3506 3522 3514 3502 3485 3486 3511 3495 3497 3489 Sb 121 012 009 007 010 012 018 019 022 199 235 236 258 282 376 As 4210 4324 4232 4338 4335 4268 4275 4324 4382 4103 4050 4076 4097 4101 4032 S 2133 2110 2159 2109 2110 2135 2144 2120 2069 2122 2165 2151 2178 2143 2142 total 9960 9917 9874 9952 9958 9921 9959 9977 9975 9909 9936 9974 10027 10024 10040 Fe 1008 1004 1003 1008 1009 1010 1011 1010 1012 1012 1007 1012 1002 1007 1007 Sb 0016 0002 0001 0001 0001 0002 0002 0002 0003 0027 0031 0031 0034 0037 0050 As 0905 0932 0910 0932 0931 0917 0915 0926 0944 0888 0872 0876 0876 0880 0867 Σ 0921 0933 0912 0933 0932 0918 0917 0929 0947 0915 0903 0907 0910 0918 0917 S 1071 1063 1085 1059 1059 1072 1072 1061 1041 1073 1089 1080 1088 1075 1077 (As+Sb)/S 086 088 084 088 088 086 086 088 091 085 083 084 084 085 085 Mean - průměr 14 bodových analýz; koeficienty empirického vzorce počítány na bázi 3 apfu

290 Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 23, 2, 2015 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) Obr 21 Pozůstatky po historické těžbě u Termesiv; foto S Kopecký, 2014 Obr 22 Zonální freibergit (různé odstíny šedé) zarůstající do křemenné žiloviny (černá); Termesivy; šířka obrázku 180 μm; BSE foto J Sejkora i Fe/Zn, které navzájem nekorelují Obsahy Ag byly zjištěny v širokém rozmezí od 335 do 593 apfu; Fe (143-173 apfu) vždy zřetelně převažuje nad Zn; minoritní obsahy As se pohybují do 006 apfu Reprezentativní chemické analýzy freibergitu z Ovčína, stejně jako koeficienty empirických vzorců jsou uvedeny v tabulce 13 Dalším hojným Ag-minerálem je miargyrit, který byl zjištěn jako nepravidelná zrna o velikosti do 1 cm a vzácněji i jako srostlice idiomorfních krystalů o velikosti do 5 mm Místy srůstá a je zatlačován mladším vzácnějším pyrargyritem (obr 19) Chemické složení miargyritu (tab 14) se blíží ideálnímu vzorci, zjištěny byly jen minoritní obsahy As do 001 apfu Jeho empirický vzorec (průměr 14 bodových analýz) je možno vyjádřit na bázi 4 apfu jako Ag 101 (S 100 As 001 ) Σ101 S 198 Pyrargyrit je ve studovaném materiálu výrazně vzácnější, obvykle tvoří nepravidelné agregáty o velikosti do 300 μm nebo podle trhlin zatlačuje starší miargyrit (obr 19) Po chemické stránce je pyrargyrit z Ovčína blízký ideálnímu vzorci (tab 15); zjištěny byly minoritní obsahy Cd do 001 apfu a As v rozmezí 001-002 apfu Pozoruhodné jsou zjištěné obsahy Cl (005-008 hm %, cca 001 apfu), které pro tento minerální druh nebyly udávány Jeho chemické složení (průměr 20 bodových analýz) je možno na bázi 7 apfu vyjádřit empirickým vzorcem Ag 305 (Sb 099 As 002 ) Σ101 S 293 Cl 001 Minerály skupiny andoritu byly zjištěny jen velmi vzácně jako nepravidelná zrna o velikosti do 20 μm zarůstající do agregátů výrazně zonálního freibergitu (obr 17-18) Při studiu jejich chemického složení (tab 16) byly zjištěny dvě skupiny odlišných analýz (obr 20) První skupina s vypočtenými hodnotami N v rozmezí 468-473 a 67-71 %And náleží nejspíše ramdohritu; této interpretaci nasvědčují i zjištěné minoritní obsahy Cd a Fe, které jsou pravděpodobně pro tento minerální druh charakteristické (Moëlo et al 2008) Druhá skupina analýz s vypočtenými hodnotami N v rozmezí 518 Obr 23 Graf Ag vs Cu (apfu) pro freibergit ze studovaných lokalit; přerušovanou linií vyznačena hranice 3 apfu Ag mezi tetraedritem a freibergitem

Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 23, 2, 2015 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) 291 Tabulka 18 Chemické složení freibergitu z Termesiv (hm %) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Ag 2654 2668 2670 2712 2747 2756 2762 2776 2821 2860 2954 2956 2995 3104 3114 Fe 513 469 469 466 462 472 473 464 456 455 452 455 450 445 439 Cd 000 012 014 010 014 012 008 007 017 011 009 013 022 014 011 Zn 115 152 150 154 159 152 151 155 155 155 155 157 160 170 165 Cu 1956 1939 1930 1878 1886 1853 1846 1844 1819 1800 1735 1740 1738 1639 1653 Sb 2590 2692 2708 2667 2701 2665 2652 2665 2689 2688 2690 2680 2673 2671 2659 As 000 000 000 000 007 011 000 000 022 018 000 011 000 011 018 S 2184 2192 2192 2152 2177 2157 2137 2141 2158 2155 2129 2139 2129 2101 2108 total 10012 10123 10134 10040 10152 10078 10029 10051 10137 10142 10124 10153 10166 10156 10166 Ag 4581 4582 4586 4718 4729 4783 4824 4841 4888 4961 5167 5149 5223 5458 5465 Cu 5733 5654 5627 5546 5512 5460 5474 5459 5352 5299 5151 5145 5144 4893 4924 Σ 10314 10236 10213 10264 10241 10243 10298 10300 10240 10260 10318 10294 10367 10351 10388 Fe 1711 1554 1555 1565 1536 1582 1594 1563 1527 1526 1526 1532 1514 1512 1488 Cd 0000 0020 0023 0017 0022 0020 0013 0011 0028 0018 0016 0022 0036 0024 0019 Zn 0329 0429 0426 0443 0452 0435 0435 0446 0442 0443 0446 0452 0460 0494 0478 Σ 2040 2003 2003 2025 2010 2037 2042 2020 1997 1986 1989 2005 2011 2030 1985 Sb 3961 4097 4121 4112 4121 4098 4104 4119 4128 4130 4167 4136 4131 4161 4134 As 0000 0000 0000 0000 0017 0028 0000 0000 0056 0046 0000 0029 0000 0027 0046 Σ 3961 4097 4121 4112 4138 4126 4104 4119 4184 4176 4167 4165 4131 4188 4181 S 12686 12664 12663 12599 12611 12594 12556 12561 12579 12578 12526 12536 12492 12431 12447 1-15 reprezentativní bodové analýzy; koeficienty empirického vzorce počítány na bázi 29 apfu Tabulka 19 Chemické složení boulangeritu z Termesiv (hm %) mean 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Pb 5417 5356 5369 5452 5411 5416 5425 5394 5469 5469 5464 5298 5349 5470 5491 Sb 2620 2624 2640 2606 2598 2651 2634 2595 2631 2643 2674 2583 2578 2596 2628 Bi 008 000 000 000 000 000 000 000 000 000 038 037 038 000 000 S 1878 1870 1870 1898 1875 1884 1882 1851 1923 1904 1944 1839 1842 1840 1868 total 9923 9850 9879 9956 9883 9951 9941 9840 10022 10016 10121 9756 9808 9906 9988 Pb 4920 4890 4893 4922 4931 4900 4917 4956 4889 4912 4832 4903 4935 5024 4984 Sb 4050 4077 4094 4005 4029 4082 4063 4057 4003 4039 4025 4069 4048 4058 4059 Bi 0007 0000 0000 0000 0000 0000 0000 0000 0000 0000 0033 0034 0035 0000 0000 Σ 4058 4077 4094 4005 4029 4082 4063 4057 4003 4039 4058 4102 4083 4058 4059 S 11022 11033 11013 11073 11039 11018 11020 10986 11107 11049 11109 10995 10982 10918 10957 Mean - průměr 14 bodových analýz; koeficienty empirického vzorce počítány na bázi 20 apfu Tabulka 20 Chemické složení galenitu z Termesiv (hm %) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Ag 000 000 000 000 006 006 009 010 017 021 027 043 043 053 Pb 8612 8669 8575 8599 8611 8655 8514 8730 8642 8637 8452 8476 8511 8539 Sb 010 007 004 003 013 007 001 004 016 019 044 053 044 048 Se 000 000 012 000 000 000 005 007 007 013 009 000 000 012 S 1386 1397 1379 1377 1381 1392 1364 1409 1396 1370 1318 1381 1389 1395 total 10008 10072 9969 9979 10011 10060 9893 10159 10078 10060 9849 9953 9987 10046 Ag 0000 0000 0000 0000 0001 0001 0002 0002 0004 0004 0006 0009 0009 0012 Pb 0980 0979 0979 0983 0980 0980 0981 0977 0974 0982 0988 0965 0965 0961 Sb 0002 0001 0001 0001 0002 0001 0000 0001 0003 0004 0009 0010 0008 0009 Se 0000 0000 0004 0000 0000 0000 0002 0002 0002 0004 0003 0000 0000 0003 S 1018 1019 1017 1017 1016 1018 1016 1018 1017 1006 0995 1016 1017 1015 1-14 reprezentativní bodové analýzy; koeficienty empirického vzorce počítány na bázi 2 apfu