Úvod do mikrobiologie

Podobné dokumenty
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Základy buněčné biologie

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

základní přehled organismů

základní přehled organismů

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)

DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU

BAKTERIÁLNÍ BUŇKA MORFOLOGIE A STAVBA

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

VY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, Bakterie

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Obecná mikrobiologie. Bakterie Viry Paraziti Houby

PROCARYOTA - úvod. Obecná a buněčná biologie pro gymnázium. Procaryota úvod, pracovní list biologie. I. ročník čtyřletého gymnázia

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Mikrobiologie. Základní pojmy a informace určené zejména pro odborné pracovníky zabývající se kontaminovanými textilními materiály

prokaryotní Znaky prokaryoty

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

CZ.1.07/1.5.00/

Vývoj života na Zemi a prokaryotické organismy H E N

Schéma rostlinné buňky

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Syllabus přednášek z biochemie

Digitální učební materiál

DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014

Základy bakteriální cytologie a morfologie

Doména Archaea. Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Nepřátelské mikroby ČÁST 1

Martina Bábíčková, Ph.D

Modul 2 Mikrobiologie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Lékařská mikrobiologie. Alena Ševčíková OKM, FN Brno

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8.

Mikrobiologie. Mikrobiologie míkros bios logos. mikroorganismy (mikroby)

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Dekompozice, cykly látek, toky energií

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

REZISTENCE MIKROBŮ (TENACITA) Miroslav Votava, Vladana Woznicová Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Digitální učební materiál

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009

Mnohobuněčné kvasinky

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Metabolismus příručka pro učitele

Digitální učební materiál

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Přehled mikrobů. Mikrobiologie (a imunologie) BOMI0111s + BTMI0111p Týden 1 Ondřej Zahradníček

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Stavba prokaryotické buňky

9. Viry a bakterie. Viry

Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STAVBA A METABOLISMUS PROKARYOTNÍ BUŇKY - PRACOVNÍ LIST

VY_32_INOVACE_ / Viry a bakterie Viry život bez buňky

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

Transkript:

Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie 2. Typy buněk 1. Prokaryotická buňka pouze jednobuněčné organismy (+ kolonie) haploidní DNA není oddělena membránou nejsou buněčné organely vázané na membrány velikost: 10 menší než eukaryotické buňky není fagocytóza ani exocytóza specifické vlastnosti: anaerobní metabolismus, vazba dusíku zpravidla pevná buněčná stěna 2. Eukaryotická buňka jedno- i vícebuněčné organismy DNA je v jádře odděleným jadernou membránou (+ jadérko) organely odděleny membránou: mitochondrie (s vlastní DNA) systémy membránových organel (Golgi, ER, lysosomy ) (rostliny a houby mají buněčnou stěnu) cytoskelet Obr. 1: Velikosti mikroorganismů 1

Obr. 2: Prokaryotická a eukaryotická buňka 3. Bakterie, hlavní druhy 1. Klasické bakterie množí se asexuálně binárním příčným štěpením nemají jadernou membránu mají rigidní stěnu 2. Chlamydie intracelulární paraziti elementární tělíska: infekční, ne-reproduktivní, malá (0,3 µm) iniciální tělíska: ne-infekční, intracelulární, reproduktivní, velká (1 µm) 3. Rickettsie intracelulární paraziti, 0,3 1 µm 4. Mykoplasmata bakterie bez buněčné stěny, 0,3 0,8 µm 4. Bakterie 1. Jednobuněčný prokaryotický organismus 2. Velikost: 0,1 10 µm 3. Tvar okrouhlý: koky tyčkovitý: bacily prohnutý spirálovitý vláknitý 4. Seskupení stafylokokky: streptokokky: Streptococcus pneumoniae: diplokokky Neisseria gonorrhae: 2

Obr. 3: Struktura bakteriální stěny 5. Struktura obalu bakterií 1. Cytoplasmatická membrána obklopuje cytoplasmu skládá se z proteinů a fosfolipidů dýchání, sekrece, příjem živin membránové duplikatury: mesosomy 2. Buněčná stěna G+ bakterie: silná stěna z proteoglykanů G- bakterie: tenčí proteoglykanová vrstva a přídavná zevní membrána; poriny; lipopolysacharidy (endotoxiny) mykobakterie: HMW lipidy (mastné kyseliny) 3. Pouzdro zevní polysacharidová vrstva chrání bakterie 4. Hlen některé bakterie mají dodatečnou ochranou vrstvu volně vázanou na povrch 5. Bičík, flagella jeden nebo víc pohyb 6. Fimbrie (pili) tenké, krátké pomáhají při adhezi na buněčný povrch (vyšší virulence) konjugační pili se uplatňují při přenosu plasmidové DNA 3

Obr. 4: Buněčná stěna G+ a G- bakterií Obr. 5: Buněčná stěna G+ a G- bakterií 4

Obr. 6: Flagella, pili 6. Intracelulární struktury bakterií 1. Chromosomální nukleová kyselina jedno cirkulární vlákno molekuly DNA 2. Plasmidy další malé DNA molekuly (transfer; resistence) 3. Ribosomy RNA+proteiny (proteosyntéza) 4. Endospory Bacillus, Clostridium tvoří se při nedostatku živin: sporulace vysoce rezistentní neaktivní bakteriální formy mohu rychle obnovit aktivní růst 7. Endospory 1. Termoresistentní pára 120 C 20 minut suché teplo 180 C 30 minut formaldehyd 1 % 30 minut 2. Mohou persistovat velmi dlouho desítky let (tetanus) 5

Obr. 7: Endospory Obr. 8: Tvorba endospory 6

Obr. 9: Endospora, EM Obr. 10: Typy endospor podle umístění Obr. 11: Germinace 7

Obr. 12: Germinace 8. Reprodukce bakterií 1. Reprodukce binární transverzální štěpení čas: 20 minut 24 hodin in vitro; logaritmicky v ideálním případě in vivo: mnohem déle 2. Metabolismus energie je získávána rozkladem organických výživných látek katabolické reakce: trávení (exoenzymy), vstřebání: pasivní nebo aktivní, oxidace anabolické reakce: výstavba buňky lidské patogeny jsou vždy chemosyntetické a organotrofní (živí se organickými sloučeninami) 3. Kyslík aeroby fakultativní anaeroby obligátní anaeroby aerotolerantní anaeroby 9. Pěstování bakterií v kultuře 1. Výživné medium organické zdroje energie uhlík, dusík 2. Minerály a stopové prvky, ph, voda síra, fosfor, kalcium, hořčík a stopové prvky 3. Typy medií výživná (kapalná media nebo agar) selektivní media indikátorová media 8

Obr. 13: Normální bakteriální růst v kultuře 9