Jabok, ETF 2014 Michael Martinek
Sociální politika na Jaboku/ETF 1. semestr úvod do sociální politiky (MM) 2. semestr sociální správa (IP) 3. semestr systém sociálního zabezpečení v ČR (IP) 4. semestr sociální politika v mezinárodním kontextu (MM): Základní orientace v mezinárodní politice Globální sociální situace, rozvojová pomoc Hlavní mezinárodní politické instituce (OSN, NATO ) Evropská unie: historie, instituce, politiky, sociální politika M. Martinek, 2014 2
Sylabus předmětu Sociální politika v mezinárodním kontextu Globalizace, stav současného světa Globální sociální problémy, rozvojová pomoc Organizace spojených národů NATO Rada Evropy, OBSE, OECD Evropská unie: vznik a historie, současná organizace a fungování Evropská unie: jednotlivé politiky Evropská unie: sociální politika M. Martinek, 2014 3
Literatura Základní: KÖNIG, LACINA, PŘENOSIL. Učebnice evropské integrace. Brno, Barrister & Principal, 2007. BAŇOUCH, FEDORKO a kol. Mezinárodní organizace. Brno, Masarykova univerzita, 2000. Doporučená: BRDEK, M.; JÍROVÁ, H.: Sociální politika v zemích EU a ČR. Praha : Codex Bohemia, 1998 BRDEK, M.: Trendy v evropské sociální politice. Praha : ASPI, 2002 ČERNÁ, J., VACÍK, A., Politika sociálního zabezpečení v rámci Evropské unie. Plzeň : Aleš Čeněk, s.r.o., 2005. EASTERLY, William. Břímě bílého muže. Praha : Academia, 2010 FUKUYAMA, Francis. Konec dějin a poslední člověk. Praha : Rybka Publishers, 2002 HUNTINGTON, S. P.: Střet civilizací. Praha : Rybka Publishers, 2001 TOMEŠ, L: Sociální politika, teorie a mezinárodní zkušenost. Praha : Socioklub, 1996 TOMEŠ, FESTA, NOVOTNÝ a kol., Konflikt světů a svět konfliktů. Praha : P3K, 2007. Základní internetové zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR: www.mzv.cz Evropská unie: www.europa.eu Organizace spojených národů: www.osn.cz M. Martinek, 2014 4
Požadavky ke zkoušce Základní znalosti z mezinárodní politiky a schopnost vlastní reflexe mezinárodních událostí: písemný test (leden 2015) souborná ústní zkouška z celého předmětu leden, pouze prezenční studium M. Martinek, 2014 5
http://www.worldometers.info/ Výběrový předmět Aktuální otázky rodinné politiky M. Martinek, 2014 6
Aktuální otázky rodinné politiky výběrový seminář Prožíváme historický přelom v chápání rodiny: V čem konkrétně spočívá? Jaké jsou jeho příčiny a (pravděpodobné) důsledky? Jak reaguje na současnou situaci rodinná politika ČR? Jak hodnotí současný vývoj křesťanská sociální etika? Jak ovlivňuje sociální politika státu vývoj rodiny v klíčových oblastech současnost a vize: stabilita partnerského svazku důsledky sociálních události v rodině podpora natality (důchodový problém) genderová nerovnost, domácí násilí romský model rodiny v konfrontaci s většinovým
Top 20 Largest Countries by Population (18.8.2014) 1 China 1,394,868,873 11 Mexico 123,993,558 2 India 1,269,424,212 12 Philippines 100,322,789 3 U.S.A. 322,917,750 13 Ethiopia 96,827,117 4 Indonesia 253,202,606 14 Vietnam 92,662,831 5 Brazil 202,254,712 15 Egypt 83,563,417 6 Pakistan 185,530,100 16 Germany 82,642,474 7 Nigeria 179,172,184 17 Iran 78,605,862 8 Bangladesh 158,766,675 18 Turkey 75,956,849 9 Russia 142,419,550 19 Congo 69,606,845 10 Japan 126,980,900 20 Thailand 67,250,984 M. Martinek, 2014 8
Svět roku 2014 Tři špatné zprávy: Válka na východní Ukrajině Válka v Sýrii a Iráku Konflikt v Gaze Tři dobré zprávy: Nový prezident Indonésie (Joko Widoba) Nový premiér Indie (Nárendra Módí) Energetická reforma v Mexiku M. Martinek, 2014 9
Když prezident Putin hovořil k národu 18. 3. 2014, aby oznámil a vysvětlil anexi Krymského poloostrova, dal mimoděk nahlédnout do širší logiky svého pohledu na rozpad SSSR: Sovětský svaz se rozpadl. Události se odvíjely natolik rychle, že málokterý občan porozuměl dramatičnosti tehdy probíhajících událostí a jejich důsledků. Mnozí lidé v Rusku, na Ukrajině, ale i v dalších republikách doufali, že Společenství nezávislých států, které tehdy vzniklo, se stane novou formou společné státnosti. Vždyť jim slibovali i společnou měnu, jednotný ekonomický prostor i společné ozbrojené síly, ale toto všechno zůstalo jen slibem a velká země se nevytvořila. A když se Krym ocitnul v jiném státě, tak tehdy už Rusko pocítilo, že jej nejen prostě okradli, ale oloupili. Tato pasáž ukazuje na specifický vlastnický ruský přístup k politické subjektivitě a nezávislosti postsovětských států. Zatímco ostatní bývalé koloniální mocnosti již zcela přestaly pomýšlet na svá ztracená území, Rusko se stále nachází ve stavu strategického pokušení revidovat rozpad SSSR. M. Martinek, 2014 10
Rusko kvůli námluvám Ukrajiny a NATO upraví svoji vojenskou doktrínu Moskva podle poradce Popova reaguje na hrozby vyplývající ze situace na Ukrajině a zvyšování přítomnosti Severoatlantické aliance ve východní Evropě. Kdyby Putin neukradl Krym a neposílal na východ Ukrajiny zbraně a vojáky, pak by NATO v obavě z Ruska nechtělo posílit obranu. A mimochodem, tentokrát se Rusko přibližuje k NATU. Jestli Putin nechtěl, aby Ukrajina usilovala o členství v severoatlantické aliancí, tak ji měl nechat na pokoji. Svou agresí ji přímo žene do náruče NATO. M. Martinek, 2014 11
M. Martinek, 2014 12
M. Martinek, 2014 13
Joko Widodo, známý jako Jokowi, patří k novým tvářím indonéské politiky. Oproti svým předchůdcům není spojený s režimem generála Suharta, který Indonésii ovládal pevnou rukou po dobu dvaatřiceti let. Jokowi má pověst nezkorumpovaného politika, který si dokáže svým přístupem získat lidové masy. Je zarytým metalovým fanouškem. Hrdě se hlásí ke kapelám jako je Metallica, Megadeth, Lamb of God či Napalm Death. Třiapadesátiletý Jokowi sloužil od roku 2012 jako guvernér Jakarty. Muž z chudých poměrů a původně prodavač nábytku je lidmi vnímán jako prolomení autoritářské minulosti země a naděje pro lepší sociální podmínky a zabezpečení pro chudé. M. Martinek, 2014 14
Nárendra Módí Indické parlamentní volby: 551 milionů voličů. Schopný ekonom, který se vypracoval z chudého prodavače čaje. Módí si udělal jméno jako architekt hospodářského zázraku v Gudžarátu, kterému přes dvanáct let šéfuje. Šedesátimilionový stát na západě Indie vzkvétá a prošedivělý politik stejné úspěchy slibuje pro celou více než miliardovou zemi. M. Martinek, 2014 15
Mexický prezident Enrique Peňa Nieto podepsal zákony, které umožní přelomovou reformu tamního energetického sektoru. Reforma ukončí monopolní pozici státu a otevře cestu investicím zahraničních a soukromých firem v řádu miliard dolarů do mexického ropného, plynárenského a elektrárenského průmyslu. Těžba ropy v Mexiku dosáhla svého vrcholu v roce 2004, kdy se pohybovala kolem 3,4 milionu barelů denně. Od té doby však soustavně klesá a v současnosti činí zhruba 2,5 milionu barelů denně. M. Martinek, 2014 16
M. Martinek, 2014 17
Státy a mezinárodní právo Mezinárodní právo je souhrn právních pravidel, které upravují vzájemné vztahy rovných států a jiných subjektů a stanoví oprávněné způsoby jejich chování v rámci mezinárodního společenství. Jeho protipólem je právo vnitrostátní, které platí vždy v rámci toho kterého státu. Základním subjektem mezinárodního práva je stát. Stát je instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu). Stát je vymezen státní mocí, státním lidem (státním občanstvím) a státním územím. Svrchovaný stát není podřízen žádné jiné (státní) moci, a to jak vnější, tak vnitřní. Stát zahrnuje ozbrojené síly, státní aparát (byrokracii), soudy a bezpečnostní sbory (policii). M. Martinek, 2014 18
Druhy států podle suverenity svrchované státy nesvrchované (závislé) státy podle způsobu vlády (zdroje moci) demokratické státy - na principech (nepřímé) zastupitelské nebo přímé demokracie nedemokratické podle hlavy státu (státní formy) teokracie monarchie republika podle způsobu výkonu státní moci centralizované státy decentralizované státy (subsidiarita) podle uspořádání státu unitární stát federace konfederace podle vztahu k náboženství konfesní sekulární podle idejí národní stát národ má výsadní postavení (Albánie, Řecko) občanský stát všichni občané státu mají stejná práva, bez ohledu na příslušnost k národu (Francie, USA) podle složení obyvatelstva národní stát většinu obyvatelstva tvoří jeden národ, menšiny nepatrné (Dánsko, Norsko) státy s národnostními menšinami obyvatelstvo tvoří většinový národ, ale i významné menšiny (Albánie, Česko, Slovensko) Státy více národů, typicky federativní ve státu žijí dva a více rovnocenných národů (Indie, Švýcarsko, USA) Zvláštním případem státních celků jsou personální unie (společný panovník více států). M. Martinek, 2014 19
V současné době existuje 193 nezávislých států, všechny (kromě Vatikánu) jsou členy OSN. M. Martinek, 2014 20
Globální ekonomická a sociální situace Ekonomická produkce (a s ní související bohatství) je rozdělena velmi nerovnoměrně: převážně na severní polokouli v rámci tří hlavních center evropského, amerického a východoasijského. Nejchudšími oblastmi jsou subsaharská Afrika, jihovýchodní Asie, některé ostrovy Oceánie, Haiti (Karibik) a Afghánistán (střední Asie). Části světa v různém stadiu ekonomického rozvoje: Nejsilnější ekonomiky: severní Amerika, západní Evropa, východní Asie Evropské a asijské postkomunistické země Latinská Amerika Severní Afrika (Maghríb) a Blízký východ Jihovýchodní Asie a Oceánie Subsaharská Afrika M. Martinek, 2014 21
Státy světa podle HDP na obyvatele M. Martinek, 2014 22
Současný svět Státy podle HDP (v bilionech dolarů): 1. (EU): 16,5 2. USA: 14,3 3. Čína: 5,3 4. Japonsko: 5,1 5. Německo: 3,4 6. Francie: 2,7 7. Spojené království: 2,2 8. Itálie: 2,1 9. Brazílie: 1,6 10. Španělsko: 1,5 11. Kanada: 1,4 Státy podle počtu obyvatel (v milionech): 1. Čína: 1 400 2. Indie: 1 270 3. (EU): 500 4. USA: 320 5. Indonésie: 260 6. Brazílie: 200 7. Pákistán: 185 8. Nigérie: 180 9. Bangladéš: 160 10. Rusko: 140 Státy podle rozlohy (v km2): 1. Rusko 17 075 200 2. Kanada 9 976 140 3. USA: 9 629 091 4. Čína 9 596 960 5. Brazílie 8 511 965 6. Austrálie 7 686 850 7. (EU): 4 200 000 8. Indie 3 287 590 9. Argentina 2 766 890 10. Kazachstán 2 717 300 M. Martinek, 2014 23
Významné státy světa Rozloha (km²) Počet ob. (mil.) HDP (mld. USD) HDP/ob. (USD) Austrálie 7 686 850 22 930 45 587 Brazílie 8 511 965 200 1 600 8 220 (EU) 4 324 782 500 16 500 23 600 Čína 9 596 960 1 400 5 300 3 678 Indie 3 287 590 1 200 1 300 1 031 Indonésie 1 860 360 250 550 2 329 Japonsko 377 930 130 5 100 39 731 Kanada 9 976 140 35 1 400 39 669 Mexiko 1 964 375 110 900 8 135 Rusko 17 075 200 140 1 230 8 694 USA 9 629 091 310 14 300 46 381 Svět 148 940 000 7 000 58 130 11 000 M. Martinek, 2014 24
Proč by se měl český sociální pracovník orientovat v mezinárodní politice? Protože se může setkávat s klienty, kteří mezinárodní politiku sledují a potřebují se v ní lépe orientovat Protože v některých sociálně-politických otázkách se můžeme inspirovat zahraničními zkušenostmi Protože situace v zahraničí (války, migrace, investice, mezinárodní sankce ) může mít bezprostřední vliv na sociální situaci v ČR Protože v rámci EU jsou některé prvky sociální politiky společně regulovány Protože porozumění globálním sociálním problémům pomáhá pochopit místní sociální problémy M. Martinek, 2014 25
Výměna výuky příští týden! Pondělí 12.00 Etnické menšiny (P. Kuchař) úterý 12.00 M. Martinek, 2014 26