Návrh plánu péče o Přírodní rezervaci Radost pro období 2017-2031 foto: Jiří Bohdal foto: David Půbal 1
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 3370 kategorie ochrany: přírodní rezervace název území: Radost druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Nařízení Správy orgán, který předpis vydal: Správa NP a CHKO Šumava číslo předpisu: Nařízení č. 6/06 datum platnosti předpisu: 23. 10. 2006 datum účinnosti předpisu: 7. 11. 2006 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Jihočeský Prachatice Vimperk Vimperk Vimperk Vimperk, Lipka u Vimperka, Klášterec u Vimperka Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 782084, Vimperk Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví (LV) * Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 2309/3 ostatní plocha ostatní komunikace 1710 768 768 2326/1 ostatní plocha jiná plocha 1710 44 377 44 377 2326/2 ostatní plocha 2434 ostatní plocha sportoviště a rekreační plocha sportoviště a rekreační plocha 1710 33 969 33 969 1710 33 884 33 884 2
2435 lesní pozemek 25 139 139 2436 ostatní plocha ostatní komunikace 1710 1 867 1 867 2437 ostatní plocha neplodná půda 1710 721 721 2438/1 ostatní plocha 2438/2 ostatní plocha sportoviště a rekreační plocha sportoviště a rekreační plocha 1710 7 627 7 627 1710 7 894 7 894 2439 lesní pozemek 25 1 295 1 295 2441 ostatní plocha neplodná půda 1710 306 306 2442 ostatní plocha neplodná půda 1710 103 103 2443 ostatní plocha sportoviště a rekreační plocha 1710 34 810 34 810 2444 ostatní plocha neplodná půda 1710 510 510 2445 ostatní plocha 2446 ostatní plocha 2448 ostatní plocha 2449 ostatní plocha sportoviště a rekreační plocha sportoviště a rekreační plocha sportoviště a rekreační plocha sportoviště a rekreační plocha 1710 17 940 17 940 1710 10 509 10 509 1710 6 752 6 752 1710 67 991 67 991 2451/2 ostatní plocha jiná plocha 1710 25 198 25 198 2452/2 ostatní plocha jiná plocha 1710 6 191 6 191 2455/2 ostatní plocha jiná plocha 1710 8 996 8 996 Celkem 311 847 * 1710 Česká republika: Správa Národního parku Šumava 25 Česká republika: Vojenské statky a lesy ČR, s.p. Katastrální území: 665550, Lipka u Vimperka Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN 3 Číslo listu vlastnictví (LV) * Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 163/3 ostatní plocha manipulační plocha 1943 2597 2 597 194/2 ostatní plocha manipulační plocha 1943 120 143 120 143 206/1 ostatní plocha manipulační plocha 1943 59 029 59 029 206/2 trvalý travní porost 1943 2 237 2 237 221/1 ostatní plocha manipulační plocha 1943 18 990 18 990 221/2 trvalý travní porost 1943 1 880 1 880 221/3 ostatní plocha neplodná půda 1943 1 617 1 617 230 trvalý travní porost 1943 11 638 11 638 232 trvalý travní porost 1943 1 131 1 131 233/1 trvalý travní porost 1943 10 233 10 233 233/2 trvalý travní porost 1943 2 927 2 927 236 ostatní plocha neplodná půda 1943 1 059 1 059 237 trvalý travní porost 1943 16 336 16 336 240 trvalý travní porost 1943 878 878 242 trvalý travní porost 1943 12 932 12 932
246/2 ostatní plocha manipulační plocha 1943 3 015 3 015 250 ostatní plocha neplodná půda 1943 427 427 253/2 ostatní plocha neplodná půda 1943 34 744 34 744 253/3 trvalý travní porost 1938 30 107 30 107 253/4 ostatní plocha neplodná půda 1938 5 121 5 121 253/5 trvalý travní porost 1938 16 601 16 601 253/6 trvalý travní porost 1943 13 439 13 439 253/7 trvalý travní porost 1943 21 325 21 325 309/3 ostatní plocha ostatní komunikace 1943 2 909 2 909 317/1 ostatní plocha ostatní komunikace 1943 1 699 1 699 Celkem 393 014 * 1938 Jiří Brautferger 1943 Česká republika: Správa Národního parku Šumava Katastrální území: 665533, Klášterec u Vimperka Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví (LV) * Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 350 ostatní plocha neplodná půda 1816 1 250 1 250 353/1 ostatní plocha neplodná půda 1816 21 375 21 375 353/4 ostatní plocha neplodná půda 1816 484 484 359/1 ostatní plocha manipulační plocha 1816 4 816 4 816 402/8 ostatní plocha neplodná půda 1821 31 914 31 914 543/1 trvalý travní porost 1816 23 001 23 001 560/2 trvalý travní porost 1816 3 021 3 021 669/5 ostatní plocha neplodná půda 1816 125 125 704/2 ostatní plocha neplodná půda 1816 907 907 Celkem 100 360 * 1816 Česká republika: Správa Národního parku Šumava 1821 Jiří Brautferger Ochranné pásmo: Katastrální území: 665533, Klášterec u Vimperka Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN 4 Číslo listu vlastnictví (LV) * Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 353/2 trvalý travní porost 1816 4 338 4 338 355/1 trvalý travní porost 1816 9 129 9 129 Celkem 13 467 Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky 0,1434 0 vodní plochy 0 0 OP plocha v ha Způsob pozemku využití zamokřená plocha 0 rybník nebo nádrž 0 vodní tok 0 ZCHÚ plocha v ha trvalé travní porosty 16,7686 1,3467 orná půda 0 0 ostatní zemědělské pozemky 0 0 ostatní plochy 62,2634 0 zastavěné plochy a nádvoří 0 0 plocha celkem 79,1754 1,3467 neplodná půda 10,0663 manipulační plocha 20,8590 ostatní komunikace 0,7243 sportoviště a rekreační plocha 22,1376 jiná plocha 8,4762 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: není Šumava biosférická rezervace UNESCO CHOPAV Šumava není CZ0314024 Šumava Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 5
1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Samovolně se vyvíjející stádia sukcesních společenstev na zaniklých zemědělských půdách, suťové útvary v mozaice s podmáčenými plochami a vybraná nelesní společenstva obhospodařovaná šetrnými zemědělskými způsoby se stanoveným typem managementu. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy (stav k roku 2012 EKRT 2012) název společenstva Makrofytní vegetace stojatých vodních ploch V1F podíl plochy v ZCHÚ (%) 0,03 Vegetace rákosin stojatých vod M1.1 0,04 Vegetace vysokých ostřic M1.7 0,04 Vegetace vlhkých acidofilních písků M2.2 0,01 Luční prameniště R1.2 0,07 Nevápnité lesní prameniště R1.4 0,06 Nevápnitá mechová slatiniště R2.2 1,60 Horské trojštětové louky T1.2 9,69 popis biotopu společenstva vodní společenstva (tůňky, rybníček dílčí plochy č. 10, 15, 16, 9) mělké pobřeží vodních tůněk (dílčí plocha č. 15) zvodnělé plochy bývalých rašelinišť, lučních pramenišť či přorozené sníženiny v rašelinných komplexech s dominantními porosty Carex rostrata historicky disturbované stanoviště v rámci tehdejších vojenských aktivit (dílčí plocha č. 15) porosty na mohutnějších pramenných vývěrech s druhy Stellaria amara, Caltha palustris, Cardamine amara aj. (např. dílčí plochy 3, 5, 9, 24) plochy bývalých lučních pramenišť silně zarostlých, prameniště v historických lesích (dílčí plocha č. 29 v severní enklávě PR) luční plochy na vlhkém a mělkém humolitu nepříliš vyhraněné mezofilní porosty, na jižních expozicích s přechody do ovsíkových luk, absencí hospodaření 6
Vlhké pcháčové louky T1.5 10,58 Horská vlhká tužebníková lada T1.6 0,72 Střídavě vlhké louky T1.9 4,92 Podhorské smilkové trávníky bez jalovce T2.3B 3,79 Mokřadní vrbiny K1 1,25 Údolní jasanovo-olšové luhy L2.2 0,10 Podmáčené smrčiny - L9.2B 1,27 Nálety pionýrských dřevin X12 52,52 místy ruderalizovány s vysokobylinným charakterem různorodé vlhkomilné porosty často v terénních depresích - horské vlhké louky s pcháčem různolistým, vlhké humózní stanoviště v nivě potoka, místa s akumulací vody s expanzí Scirpus sylvaticus apod. niva bezejmenného potoka v severní enklávě PR a plošně nevýznamné porosty v rámci jiných mapovacích vegetačních jednotek, sukcesně do těchto porostů směřují neobhospodařované porosty vlhkých pcháčových luk slaběji vyhraněné porosty s přechodem do vlhkých luk nízké acidofilní trávníky s dominantní Nardus stricta, Agrostis capillaris a dalších travin na oligotrofních substrátech na sušších, mírně svažitých plochách roztroušeně v terénních sníženinách opuštěných vlhkých luk s dominancí Salix aurita místy Salix cinerea či Frangula alnus fragmentární výskyt v severní enklávě PR na vlhkých stanovištích v místech pramenných vývěrů, porosty jsou vyvinuty z náletů Alnus incana na historickém bezlesí ojedinělé výskyty při okraji lučních mokřadních biotopů, edaficky podmáčené smrčiny s dominantním Picea abies ve stromovém patře plošně převažující biotop s různověkými porosty náletů pionýrských dřevin s dominantním zastoupením Betula pendula, Picea abies. Pinus sylvestris a Alnus incana. 7
B. druhy název druhu Čečetka zimní (Acanthis flammea) Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ hnízdní teritorium, 5 párů součást teritoria, 1 pár 8 stupeň ohrožení* NT EN popis biotopu druhu rozvolněné porosty s převahou břízy a olše bez přímého vztahu k lokalitě, potravní teritorium Husa velká (Anser anser) tah EN bez přímého vztahu k lokalitě Linduška luční (Anthus pratensis) Linduška horská (Anthus spinoleta) Krkavec velký (Corvus corax) Vrána černá (Corvus corone) Křepelka obecná (Coturnix coturnix) Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) Strakapoud malý (Dendrocopos minor) Datel černý (Dryocopus martius) Ostříž lesní (Falco subbuteo) Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) Orel mořský (Haliaeetus albicilla) Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) Cvrčilka zelená (Locustella naevia) Lejsek šedý (Muscicapa striata) Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) Žluna šedá (Picus pica) Žluna zelená (Picus viridis) Sluka lesní (Scolopax rusticola) pravděpodobné hnízdění, 1 pár LC v severní enklávě PR, bezlesí tah CR bez přímého vztahu k lokalitě součást teritoria, 1 pár EN otevřená lesní i nelesní krajina tah NT bez přímého vztahu k lokalitě pravděpodobné hnízdění, 1 samec možné hnízdění, 1 pár NT EN otevřená nelesní krajina starší sukcesní plochy zarůstající břízou a olší možné hnízdění, 1 pár EN staré březové nálety součást dvou hnízdních teritorií LC staré lesní porosty raritní zálet z okolí EN bez přímého vztahu k lokalitě součást teritoria, 1 pár EN diverzifikované lesní komplexy, bohatě členěné, s převahou jehličnanů raritní zálet z okolí CR bez přímého vztahu k lokalitě součást teritoria LC vazba na urbanizované prostředí pravděpodobné hnízdění, 1 pár pravděpodobné hnízdění, 5 párů pravděpodobné hnízdění, zimování, 3 páry pravděpodobné hnízdění, zimování, 3 páry součást teritoria, zimování, 1-2 páry pravděpodobné hnízdění, součást teritoria, 2 samci LC LC EN EN LC EN vlhčí otevřená stanoviště s vysokým bylinným pokryvem a ojedinělými keři řídké světlé listnaté porosty jehličnaté diverzifikované lesy s dostatkem keřů, především lísky listnaté a smíšené lesy, v rezervaci absence starých hnízdních porostů rozvolněné řídké lesní porosty vlhké lesy, měkké, bažinaté půdy, jižní enkláva PR Skřivan lesní (Lullula součást teritoria, 0 1 pár EN úhory obklopené stromy s půdou
arborea) Bekasina otavní (Gallinago gallinago) Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) Chřástal polní (Crex crex) 1 pár EN historický výskyt, poslední tokající samci v roce 2008, poté jen podzimní sporadické pozorování slepiček prokázané hnízdění, zimování 9 10 kohoutů pravděpodobné hnízdění, 1 samec 9 EN EN EN převážně bez vegetace - bývalý tankodrom Na Radosti bažinaté louky s nepříliš vysokou vegetací bažinatě rašeliništní a vřesovištní společenstva, ranně sukcesní plochy skrytě v lesních komplexech s bohatším podrostem a světlinami vlhčí louky, pastviny a lada Čáp černý (Ciconia nigra) nehnízdí, příležitostně EN lesní komplexy Hýl rudý (Carpodacus erythrinus) Pěnice vlašská (Sylvia nisoria) Ťuhýk obecný (Lanius collurio) Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) Zmije obecná (Vipera berus) Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) Slepýš křehký (Anguis fragilis) Užovka obojková (Natrix natrix) Ropucha obecná (Bufo bufo) Čolek obecný (Lissotriton vulgaris) pravděpodobné hnízdění 1 2 páry pravděpodobné hnízdění, 1-2 páry prokázané hnízdění, 1 pár prokázané hnízdění, 1 pár roztroušeně EN EN NT LC EN lesní společenstva bývalý tankodrom Na Radosti desítky ks. NT rozmanité biotopy desítky ks. desítky ks. naposledy vzácně pozorován v r. 2002 vzácně LC LC NT NT bývalý tankodrom Na Radosti, nelesní sukcese s dostatkem keřových porostů vlhké louky s vtroušenými skupinkami křovisek výslunná, ale vlhká místa v lesní i nelesní krajině bez výrazné preference některého biotopu stanoviště v okolí vod ale i na suchých biotopech lesní celky s menšími vodními plochami louky i lesy, s širokou ekol. valencí, mokřadní deprese, tůňky kosených ploch zarostlejší vodní nádrže, bez zřetelné preference biotopu Čolek horský naposledy vzácně pozorován (Ichthyosaura alpestris) v r. 2002 NT Rys ostrovid (Lynx lynx) součást teritoria EN napříč spektrem všech biotopů ranně sukcesní druh, jedna omezená populace (v roce Plavuňka zaplavovaná 2002 na ploše min 100 m 2 ), původně obnažená plocha v jižní CR (Lycopodiella inundata) v současné době nezvěstná, enklávě PR (dílčí plocha 15) poslední pozorování v roce 2014 Tučnice obecná pravá (Pinguicula vulgaris subsp. vulgaris) ranně sukcesní druh, původně vzácně, v současné době nezvěstná EN původně obnažená plocha enklávě PR (dílčí plocha 15) v jižní Rosnatka okrouhlolistá ranně sukcesní druh, vzácně, VU původně obnažená plocha v jižní
(Drosera rotundifolia) ustupující enklávě PR (dílčí plocha 15) Všivec lesní pravý ranně sukcesní druh, vzácně, zrašelinělé louky, vřesoviště, (Pedicularis sylvatica EN ustupující disturbované plochy subsp. sylvatica) Lilie cibulkonosná (Lillium bulbiferum) Dřípatka horská (Soldanella montana) Klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos) Pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) Bezosetka štětinovitá (Isolepis setacae) Plavuň vidlačka pravá (Licopodium clavatum subsp. clavatum) Pleška stopkatá pravá (Willemetia stipitata subsp. stipitata) Prha arnika pravá (Arnica montana subsp. montana) Prstnatec májový pravý (Dactylorhiza majalis subsp. majalis) Prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) Vranec jedlový pravý (Huperzia selago subsp. selago) Jedle bělokorá (Abies alba) Bříza karpatská (Betula carpatica agg.) Ostřice Hartmanova (Carex hartmanii) Ostřice stinná (Carex umbrosa) Chrpa parukářka (Centaurea pseudophrygia) Zábělník bahenní (Comarum palustre) jedna populace, vzácně (pozorování z roku 2002) 10 EN luční lada místy hojně VU sukcesní plochy, podmáčené smrčiny vzácně (pozorování z roku 2002) tři omezené populace, na ústupu vzácně v jižní enklávě PR VU EN VU nevápnitá mechová slatiniště podhorské smilkové trávníky (dílčí plochy 16, 17 a omezeně také 28) nově zjištěn od roku 2013 v dílčí ploše 16 po razantním odlesnění na konci roku 2012, na obnažených podmáčených místech vzácně VU obnažené plochy v jižní enklávě PR vzácně VU podmáčené a rašelinné luční biotopy vzácně roztroušeně roztroušeně VU VU LR vřesoviště, podhorské smilkové trávníky nevápnitá mechová slatiniště, vlhké pcháčové louky, vlhká tužebníková lada přechodová rašeliniště, vlhké pcháčové louky, střídavě vlhké bezkolencové louky vzácně VU obnažené plochy v jižní enklávě PR roztroušeně až vzácně v jižní enklávě PR vzácně v severní enklávě PR LR DD lesní komplexy na nelesní půdě, vzácně jako podrost v náletech pionýrských dřevin rašelinné půdy se zvýšenou hladinou podzemní vody vzácně LR vlhké a střídavě vlhké louky roztroušeně roztroušeně až hojně vzácně v jižní enklávě PR VU LR LR vlhké, střídavě vlhké a rašelinné louky mezofilní a střídavě vlhké louky i smilkové trávníky vlhké až rašelinné louky (dílčí plocha 14)
Korálice trojklaná (Corallorhiza trifida) Škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. succisifolia) Kapraď podobná (Dryopteris expansa) Bahnička bradavkatá pravá (Eleocharis mamillata subsp. mamillata) Vrbovka tmavá (Epilobium obscurum) Vrbovka bahenní (Epilobium palustre) Chrastavec lesní (Knautia maxima) Bradáček vejčitý (Listera ovata) Zvonečník černý (Phyteuma nigrum) Chlupáček oranžový (Pilosella aurantiaca) Hruštička menší (Pyrola minor) Ostružiník skalní (Rubus saxatilis) Vrba pětimužná (Salix pentandra) Vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) Hadí mord nízký (Scorzonera humilis) Starček potoční (Tephroseris crispa) Jetel kaštanový (Trifolium spadiceum) Kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) Rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata) Violka trojbarevná různobarevná (Viola tricolor subsp. polychroma) velmi vzácně (v roce 2012 ca 40 kvetoucích jedinců) roztroušeně až hojně vzácně jedna rostlina v severní enklávě PR vzácně v jižní enklávě PR EN VU LR LR rašelinné louky před razantním odlesněním (dílčí plocha 16 a 28) střídavě vlhké, vlhké ale i mezofilní louky odvodňovací strouha vlhké až rašelinné louky (dílčí plocha 16) vzácně v severní enklávě PR VU luční prameniště (dílčí plocha 5) roztroušeně LR vlhké až rašelinné louky vzácně v jižní enklávě PR LR lesní lemy, střídavě vlhké louky vzácně (pozorování z roku 2002) hojně vzácně v jižní enklávě PR LR VU VU světlé březové nálety dřevin v jižní enklávě PR především mezofilní a střídavě vlhké louky horské mezofilní porosty, smilkové trávníky vzácně v jižní enklávě PR VU nálety pionýrských dřevin vzácně jedna populace v severní enklávě PR VU nálety pionýrských dřevin vzácně LR zarůstající vlhké louky vzácně čtyři polykormony v severní enklávě PR VU střídavě vlhké louky (dílčí plocha 9) roztroušeně až hojně LR mezofilní a krátkostébelné trávníky roztroušeně až hojně LR vlhké a rašelinné louky vzácně v jižní enklávě PR EN vlhké a rašelinné louky roztroušeně až vzácně LR vlhké a rašelinné louky vzácně LR vlhké a rašelinné louky roztroušeně VU mezofilní a krátkostébelné trávníky * zoologický údaj dle PLESNÍK J., HANZAL V. et BREJŠKOVÁ L. [eds] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: 1 184. (CR kriticky ohrožený, EN ohrožený, VU zranitelný, NT téměř ohrožený, LC málo dotčený) 11
* botanický údaj dle GRULICH V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia 84: 631 645. (CR kriticky ohrožený, EN silně ohrožený, VU ohrožený, LR méně ohrožený) (informace čerpány z prací: PROCHÁZKA et KOVÁŘÍKOVÁ 1999, ŠRAITOVÁ et MAŠKOVÁ 2002a, 2002b, EKRT et PŮBAL 2005, EKRT 2012, VONDRKA 2016, VONDRKA et HROMAS in verb. a vlastní pozorování) 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť (stav k roku 2012 EKRT 2012) název společenstva Makrofytní vegetace stojatých vodních ploch V1F / Habitat 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Vegetace vlhkých acidofilních písků M2.2 / Habitat 3130 Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea podíl plochy v ZCHÚ (%) 0,03 0,01 popis biotopu společenstva vodní společenstva (tůňky, rybníček dílčí plochy č. 10, 15, 16, 9) historicky disturbovaná stanoviště vojenskou technikou (dílčí plocha č. 15) Nevápnitá mechová slatiniště R2.2 / Habitat 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště Horské trojštětové louky T1.2 / Habitat 6520 Horské sečené louky Vlhká tužebníková lada T1.6 / Habitat 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Střídavě vlhké bezkolencové louky T1.9 / Habitat 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách Podhorské a horské smilkové trávníky bez jalovce T 2.3B / Habitat 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech Údolní jasanovo-olšové luhy L2.2 / Habitat 91E0* Smíšené jasanovo olšové lužní lesy 1,6 9,69 0,72 4,92 3,79 0,10 luční plochy na vlhkém a mělkém humolitu nepříliš vyhraněné mezofilní porosty, na jižních expozicích s přechody do ovsíkových luk, absencí hospodaření místy ruderalizovány s vysokobylinným charakterem niva bezejmenného potoka v severní enklávě PR a plošně nevýznamné porosty v rámci jiných mapovacích vegetačních jednotek, sukcesně do těchto porostů směřují neobhospodařované porosty vlhkých pcháčových luk slaběji vyhraněné porosty s přechodem do vlhkých luk nízké acidofilní trávníky s dominantní Nardus stricta, Agrostis capillaris a dalších travin na oligotrofních substrátrch na sušších, mírně svažitých plochách fragmentární výskyt v severní enklávě PR na vlhkých stanovištích v místech 12
temperátní a boreální Evropy Podmáčené smrčiny L9.2B / Habitat 9410 Acidofilní smrčiny horského až alpínského stupně 1,27 pramenných vývěrů, porosty jsou vyvinuty z náletů Alnus incana na historickém bezlesí ojedinělé výskyty při okraji lučních mokřadních biotopů, edaficky podmáčené smrčiny s dominantním Picea abies ve stromovém patře B. evropsky významné druhy a ptáci (zdroj: VONDRKA 2016) název druhu Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) Chřástal polní (Crex crex) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ součást teritoria, 1 pár historický výskyt, poslední tokající samci v roce 2008, poté jen podzimní sporadické pozorování slepiček prokázané hnízdění, zimování 9 10 kohoutů pravděpodobné hnízdění, 1 samec stupeň ohrožení* EN EN EN EN popis biotopu druhu diverzifikované lesní komplexy, bohatě členěné, s převahou jehličnanů bažinatě rašeliništní a vřesovištní společenstva, ranně sukcesní plochy skrytě v lesních komplexech s bohatším podrostem a světlinami vlhčí louky, pastviny a lada Čáp černý (Ciconia nigra) nehnízdí, příležitostně EN lesní komplexy Datel černý (Dryocopus součást dvou hnízdních LC staré lesní porosty martius) teritorií Rys ostrovid (Lynx lynx) součást teritoria EN napříč spektrem všech biotopů Kategorie podle Červeného seznamu ČR: * zoologický údaj dle PLESNÍK J., HANZAL V. et BREJŠKOVÁ L. [eds] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: 1 184. (CR kriticky ohrožený, EN ohrožený, VU zranitelný, NT téměř ohrožený, LC málo dotčený) 1.9 Cíl ochrany Cílem je zachování samovolných procesů, nerušený vývoj i ochrana všech stávajících přírodních biotopů, včetně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Dále pak zajištění ochrany přirozeně se vyvíjejících společenstev na zaniklých zemědělských půdách a dosažení jejich přirozeně stabilního stavu samovolným vývojem. Dalším cílem je udržet zachování estetické hodnoty a krajinného rázu území a pomocí vhodných managementů udržet co nejdéle bezlesé otevřené části na bývalých loukách a pastvinách. 13
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní rezervace Radost je tvořena především historickými lučními komplexy, které byly opuštěny po společenských změnách v minulém století. Velká část území podléhá sukcesním změnám s rozvojem různě starých komplexů pionýrských náletových dřevin. V 50. letech 20. století byla na části jižní enklávy PR zřízena vojenská posádková střelnice ČSLA Klášterec, která sloužila pro střelbu z bojových vozidel pěchoty (střelba kanónem a kulometem), obrněných transportérů, tanků i pěchotních zbraní. Část severní enklávy PR sloužila jako výcvikový prostor Radost. V roce 2001 byl výcvikový prostor i střelnice zrušeny. Území PR představuje komplex různě degradovaných a zachovalých především lučních společenstev s převahou vlhkých, střídavě vlhkých, rašelinných, smilkových a mezofilních luk. Luční porosty byly do roku 2012 z převážné většiny dlouhodobě neobhospodařovány. Od roku 2012 je z programu péče o krajinu menší část porostů pravidelně ručně kosena příp. kácena. Většina území PR se nalézá ve fytogeografickém okresu (fytochorionu) 88d Boubínskostožecká hornatina, pouze nejsevernější část severní enklávy zasahuje již do 88b Šumavské pláne (fytogeografický obvod České oreofytikum) (SKALICKÝ 1988). Jižní enkláva se vyskytuje v kvadrantu 6948c a severní enkláva leží na rozhraní kvadrantu 6948c a 6948a středoevropského sítového mapování (EHRENDORFER et HAMANN 1965). Potencionální přirozenou vegetaci území tvořila podle Neuhäuslové (NEUHÄUSLOVÁ 1998) kombinace květnatých bučin s kyčelnicí devítilistou as. Dentario enneaphylli-fagetum a acidofilních bikových bučin as. Luzulo Fagetum. Území PR Radost je dle geomorfologického členění ČR (DEMEK 1987) součástí podsoustavy Šumavská hornatina, konkrétně celku Šumava a podcelku Boubínská hornatina. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí od 815 m n. m do 909 m n. m. Klimaticky území spadá do chladné oblasti CH7 (QUITT 1971). Geologické podloží je tvořeno biotitickým granitem a migmatitem (ČGS 2004). Potoky vyskytujících se v PR mají spádovou oblast do řeky Volyňky, která se ve Strakonicích vlévá do Otavy. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu Linduška horská (Anthus spinoleta) Křepelka obecná (Coturnix coturnix) Strakapoud malý (Dendrocopos minor) Ostříž lesní (Falco subbuteo) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ 14 kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu tah SO bez přímého vztahu k lokalitě pravděpodobné hnízdění, 1 samec SO otevřená nelesní krajina možné hnízdění, 1 pár O staré březové nálety raritní zálet z okolí SO bez přímého vztahu k lokalitě Kulíšek nejmenší součást teritoria, 1 pár SO diverzifikované lesní komplexy,
(Glaucidium passerinum) Orel mořský (Haliaeetus albicilla) Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) Cvrčilka zelená (Locustella naevia) Lejsek šedý (Muscicapa striata) Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) Sluka lesní (Scolopax rusticola) Skřivan lesní (Lullula arborea) Bekasina otavní (Gallinago gallinago) Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) Chřástal polní (Crex crex) bohatě členěné, s převahou jehličnanů raritní zálet z okolí KO bez přímého vztahu k lokalitě součást teritoria O vazba na urbanizované prostředí pravděpodobné hnízdění, 1 pár pravděpodobné hnízdění, 5 párů pravděpodobné hnízdění, zimování, 3 páry pravděpodobné hnízdění, součást teritoria, 2 samci součást teritoria, 0 1 pár O O O O SO 1 pár SO historický výskyt, poslední tokající samci v roce 2008, poté jen podzimní sporadické pozorování slepiček prokázané hnízdění, zimování 9 10 kohoutů pravděpodobné hnízdění, 1 samec SO SO SO vlhčí otevřená stanoviště s vysokým bylinným pokryvem a ojedinělými keři řídké světlé listnaté porosty jehličnaté diverzifikované lesy s dostatkem keřů, především lísky vlhké lesy, měkké, bažinaté půdy, jižní enkláva PR úhory obklopené stromy s půdou převážně bez vegetace - bývalý tankodrom Na Radosti bažinaté louky s nepříliš vysokou vegetací bažinatě rašeliništní a vřesovištní společenstva, ranně sukcesní plochy skrytě v lesních komplexech s bohatším podrostem a světlinami vlhčí louky, pastviny a lada Čáp černý (Ciconia nigra) nehnízdí, příležitostně SO lesní komplexy Hýl rudý (Carpodacus erythrinus) Pěnice vlašská (Sylvia nisoria) Ťuhýk obecný (Lanius collurio) Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) Zmije obecná (Vipera berus) Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) Slepýš křehký (Anguis fragilis) Užovka obojková (Natrix natrix) Ropucha obecná (Bufo bufo) pravděpodobné hnízdění 1 2 páry pravděpodobné hnízdění, 1-2 páry prokázané hnízdění, 1 pár prokázané hnízdění, 1 pár O SO 12 ks/ha KO O O lesní společenstva bývalý tankodrom Na Radosti desítky ks. SO rozmanité biotopy desítky ks. desítky ks. naposledy vzácně pozorován v r. 2002 SO O O bývalý tankodrom Na Radosti, nelesní sukcese s dostatkem keřových porostů vlhké louky s vtroušenými skupinkami křovisek výslunná, ale vlhká místa v lesnaté krajině bez výrazné preference některého biotopu stanoviště v okolí vod ale i na suchých biotopech lesní celky s menšími vodními plochami 15
Čolek obecný (Lissotriton vulgaris) vzácně 16 SO louky i lesy, s širokou ekol. valencí, mokřadní deprese, tůňky kosených ploch zarostlejší vodní nádrže, bez zřetelné preference biotopu Čolek horský naposledy vzácně pozorován (Ichthyosaura alpestris) v r. 2002 SO Rys ostrovid (Lynx lynx) součást teritoria SO napříč spektrem všech biotopů ranně sukcesní druh, jedna omezená populace (v roce Plavuňka zaplavovaná 2002 na ploše min 100 m 2 ), původně obnažená plocha v jižní SO (Lycopodiella inundata) v současné době nezvěstná, enklávě PR (dílčí plocha 15) poslední pozorování v roce 2014 Tučnice obecná pravá (Pinguicula vulgaris subsp. vulgaris) Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) Všivec lesní pravý (Pedicularis sylvatica subsp. sylvatica) Lilie cibulkonosná (Lillium bulbiferum) Dřípatka horská (Soldanella montana) Klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos) Pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) Pleška stopkatá pravá (Willemetia stipitata subsp. stipitata) Prha arnika pravá (Arnica montana subsp. montana) Prstnatec májový pravý (Dactylorhiza majalis subsp. majalis) Prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) ranně sukcesní druh, původně vzácně, v současné době nezvěstná ranně sukcesní druh, vzácně, ustupující ranně sukcesní druh, vzácně, ustupující jedna populace, vzácně (pozorování z roku 2002) SO SO SO SO původně obnažená plocha v jižní enklávě PR (dílčí plocha 15) původně obnažená plocha v jižní enklávě PR (dílčí plocha 15) zrašelinělé louky, vřesoviště, disturbované plochy luční lada místy hojně O sukcesní plochy, podmáčené smrčiny vzácně (pozorování z roku 2002) tři omezené populace, na ústupu O O nevápnitá mechová slatiniště podhorské smilkové trávníky vzácně O podmáčené a rašelinné luční biotopy vzácně roztroušeně roztroušeně O O O vřesoviště, podhorské smilkové trávníky nevápnitá mechová slatiniště, vlhké pcháčové louky, vlhká tužebníková lada přechodová rašeliniště, vlhké pcháčové louky, střídavě vlhké bezkolencové louky Vranec jedlový pravý (Huperzia selago subsp. selago) vzácně O obnažené plochy v jižní enklávě PR Korálice trojklaná velmi vzácně (v roce 2012 ca rašelinné louky před razantním SO (Corallorhiza trifida) 40 kvetoucích jedinců) odlesněním (dílčí plochy 16 a 28) Kategorie podle Vyhlášky 395/1992 Sb.: KO - kriticky ohrožený druh, SO - silně ohrožený druh, O - ohrožený druh. (informace čerpány z prací: PROCHÁZKA et KOVÁŘÍKOVÁ 1999, ŠRAITOVÁ et MAŠKOVÁ 2002a, 2002b, EKRT et PŮBAL 2005, EKRT 2012, VONDRKA 2016 a vlastní pozorování)
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Celé území PR bylo před druhou sv. válkou využíváno k zemědělskému hospodaření, stály zde i obytné budovy (samoty). S velkou pravděpodobností zde také existovali plochy určené k pasení. Z pamětí tehdejších usedlíků víme, že se zde pomístně udržovaly i plochy určené pro polaření. Dá se předpokládat, že se v této době na lokalitě vyskytovala přírodovědně optimální druhově i biotopově pestrá mozaika lučních společenstev v kombinaci s plošně omezenou mimolesní zelení. V 50. letech 20. století však došlo k zabrání této lokality pro vojenské účely a byla zde zřízena posádková střelnice ČSLA Klášterec a výcvikový prostor Radost. Vojenskou historii posádkové střelnice ČSLA Klášterec výstižně popisuje KOS (2013). Z této práce vyplývá, že první písemný návrh na zřízení střelnice pochází z 8. února 1951 a to od tehdejšího velitele Posádkové správy ve Vimperku. Z tohoto dokumentu mj. vyplývá, že území původně sloužilo jako pastviny a louky nedostatečně hospodářsky využité. Dále se např. uvádí, že v místě plánované výstřelné je obydlená stará hájovna, kterou bude nutno vysídlit. Jižní část navrhované výstřelné se jeví jako mokřina, nechá se však podle terénu odvodnit. Na základě tohoto návrhu byla střelnice realizována. V rámci současné PR byly na střelnici realizovány pouze objekty terčových kolejových drah a to konkrétně tp1-11, u tp 2 (jen menší část). Tp1 až 7 kolejové dráhy pro pohyblivé terče. Vozíky s terči se pohybovaly po kolejovém svršku, byly poháněny buď elektromotorem a tahem za lano nebo elektromotorem přímo na vozíku a tažným kabelem. Pohon přes lano byl obvyklejší na jednom konci dráhy byl bunkr s motorem, na druhém konci odpružená kladka a koncový spínač. Tyto terčové kolejové dráhy sloužily pro střelbu z bojových vozidel pěchoty (střelba kanónem a kulometem), obrněných transportérů, tanků i pěchotních zbraní. Cílová plocha byla pravidelně udržována silami obsluhy, brigádníky z jednotek posádky Vimperk sekání trávy, vysekávání části křovin a náletových dřevin bylo prováděno úměrně nutnosti zajištění dobré viditelnosti cílů, ale také v rámci snahy co nejvíce snížit nebezpečí požárů, způsobených hořícími zbytky střeliva. V této době byly některé pozemky v PR ponechány zcela bez zásahu, a jiné byly využívány jako dopadové plochy (poškození střelbou, požáry, stavbami kolejišť). V severní enklávě PR byla situace obdobná, jen místo střelnice byly pozemky využívány jako cvičiště k fyzické přípravě vojáků v terénu. V rámci dílčí plochy č. 11 se nachází stará skládka odpadu neznámého původu, která vznikla pravděpodobně se zřízením uvedeného civičiště. Po odchodu armády v roce 2001 zůstala naprostá většina pozemků ponechána bez zásahu. Postupující neřízenou sukcesi pionýrských dřevin v současné době (především v jižní enklávě PR) lze ve vztahu k obnovení a udržení populace tetřívka obecného či pěnice vlašské označit za velmi negativní. Za negativní činnost v současnosti lze do jisté míry označit i pastvu mimo plochu PR před velínem, která dříve sloužila jako tokaniště tetřívka. Paradoxně se armádními aktivitami zejména pak v jižní enklávě PR vytvořily příhodná stanoviště pro zdárnou existenci ohrožených druhů rostlin i živočichů. 17
a) ochrana přírody Od roku 1963 je území součástí CHKO Šumava, od 50. let minulého století je území využíváno jako vojenský prostor, v některých částech prostoru se plně prosazuje samovolný vývoj s vojenskými disturbancemi (např. pohyb vojenské techniky, dopadové plochy). Na těchto plochách je v současnosti stanoven vhodný management za účelem udržení hodnotných biotopů s výskytem mnoha druhů živočichů a rostlin zapsaných v červeném seznamu. Ostatní části PR jsou ponechány bez zásahu s uplatněním samovolného procesu všech sukcesních stádií. b) lesní hospodářství Podle zjištěných skutečností vycházejících z mapových podkladů z 50. let (archivní mapy, mapová aplikace Kontaminová místa ) je zřejmé, že v této lokalitě zapojený porost lesa v minulosti nebyl, opomeneme-li skupiny náletových dřevin na tehdy rozložených pastvinách. K lesnickému hospodaření v pravém slova smyslu na lokalitě v minulosti nedocházelo. V současnosti se na ploše PR nachází jeden jehličnatý porost s vtroušenou břízou, ve vlastnictví VLS ČR s.p. (divize Horní Planá). Dle platného LPH nejsou v tomto porostu o výměře 0,15 ha plánovány žádné zásahy. c) zemědělské hospodaření V území se pomístně udržovaly i plochy určené pro polaření. Většinu, v té době obhospodařované plochy, tvořila bezpochyby pastvina, spásána hospodářskými zvířaty až do 50. let 20. století. V současné době je území z většiny bez zásahu. U vhodných nelesních biotopů s navrženým managementem je prováděna pastva skotu. Ostatní zbylé části mají stanoven management pravidelné kosení, popřípadě výřez náletů. d) myslivost Severní enkláva PR je součástí honitby Vimperk, která má celkovou rozlohu 647 ha. Držitelem a uživatel této honitby jsou Vojenské lesy a statky ČR s.p. Jižní enkláva PR je součástí honitby Pod Boubínem o celkové rozloze 1412 ha. Držitelem honitby jsou Lesy České republiky, s.p. a uživatelem honitby je soukromá osoba (kontaktní osoba: Vladimír Vlk). V PR a je myslivost omezena pouze na lov vysoké, černé a škodné zvěře. Z prostoru PR jsou vyloučena všechna myslivecká zařízení (újediště, krmeliště) s výjimkou kazatelen či posedů. Množství zvěře, především vysoké v podstatě limituje odrůstání přirozeného zmlazení, především cílových druhů dřevin v bezzásahové dílčí ploše 29 (smrk, buk, jedle, apod.). Neúměrné stavy prasete divokého a lišky obecné příp. kun pak jsou limitujícím faktorem pro zdárnou existenci populace tetřívka obecného nebo jeřábka lesního. V současnosti je vhodné pokračovat v redukci stavů zvěře černé, vysoké a škodné (lišky obecné). V případě výskytu nepůvodních živočichů, zařazených mezi zvěř (především psík mývalovitý, norek americký či jelen sika), je nutná dohoda s uživateli honiteb o postupu jejich tlumení. 18
e) jiné způsoby využívání Plochy v minulosti (tj. od 50. let min. století) sloužily jako vojenské cvičiště a střelnice, nebyly již intenzivně hospodářsky využívány. Současný způsob užívání území se z hlediska stanovených cílů ochrany PR jeví jako nedostačující a je proto žádoucí přijmout taková opatření (managementová), která dlouhodobě zajistí zachování či zlepšení stavu předmětu ochrany PR. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Nařízení č. 6/06 Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava ze dne 23. 10. 2006 o zřízení přírodní rezervace Radost. Plán péče o CHKO Šumava, (platnost od 2012 2027). Schválený LHP pro LHC Kramata, (platnost od 1. 1. 2015 31. 12. 2024). 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod 13 Šumava LHC Kramata Výměra LHC v ZCHÚ (ha) 0,15 Období platnosti LHP (LHO) 1. 1. 2015 31. 12. 2024 Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka VLS ČR s.p., divize Horní Planá, Lesní správa Nová Pec úsek Kramata Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Soubor lesních typů (SLT) Název SLT Přírodní lesní oblast: Přirozená dřevinná skladba SLT * Výměra (ha) Podíl (%) 6V vlhká smrková bučina SM +-3, JD 2-4, BK 3-7, JV +-1, (KL, JL, LP, OLL) 0+- 0,1434 100 % Celkem 0,1434 100 % Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Jehličnany Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) SM smrk 0,1291 90 0,0430 30 19
BO borovice 0,0143 10 0 0 JD jedle 0 0 0,0287 20 Listnáče BK 0 0 0 0,0574 40 KL 0 0 0 0,0143 10 JV 0 0 0 + JL 0 0 0 + OLL 0 0 0 + Celkem 0,1434 ha 100 % 0,1434 ha 100 % * Přirozená dřevinná skladba byla stanovena dle publikace: MÍCHAL I. et PETŘÍČEK V. [eds] (1998): Péče o chráněná území II. AOPK, Praha, 714 pp. Údaje o současné skladbě lesů jsou převzaty z LHP. Při šetření v terénu v rámci obnovy LHP však nebyl vždy kladen důraz na přesnou registraci vtroušených dřevin, zejména pak druhů hospodářsky málo významných. Proto není výskyt těchto druhů vždy plně podchycen. Přibližná přirozená skladba lesa v ZCHÚ byla stanovena na základě výměr jednotlivých lesních typů a jejich předpokládané přirozené skladby. Přílohy: - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3a - tabulka Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich příloha č. T1 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů příloha č. M5 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Na ploše ZCHÚ (v severní enklávě) se nachází bezejmenný vodní tok, bez čísla hydrologického pořadí, tvořící hranici pozemků p.č. 2326/1 a 2326/2 v k.ú. Vimperk, který se ve vzdálenosti cca 630 m od hranice PR vlévá jako levostranný přítok do řeky Volyňky. Dále se na území roztroušeně vyskytují maloplošné vodní plochy (rybníček, tůňky), které jsou vymezeny zvlášť jako dílčí plochy (č. 10 a 15) nebo jsou součástí větších segmentů (např. č. 9, 16, 28). 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Objekty neživé přírody jako jsou zejména jeskyně a krasové jevy, pozůstatky vulkanismu apod. se na území ZCHÚ nevyskytují. Vojenskými aktivitami došlo u dílčích ploch č. 15, 16 a 17 k obnažení půdního krytu, místy až na matečnou horninu, která v současné době na lokalitě vytváří maloplošné povrchové skalní útvary s mělkým nebo žádným půdním profilem. 20
2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Dílčí plochy na nelesních pozemcích byly vymezeny na základě botanického inventarizačního průzkumu (EKRT 2012), ornitologického inventarizačního průzkumu (VONDRKA 2016) a na základě vlastního terénního šetření. Vlastnické a nájemní vztahy nebyly při vymezení dílčích ploch respektovány. Číslování dílčích ploch je seřazeno od severu k jihu. Severní enkláva PR (k.ú. Vimperk) Dílčí plocha 1 Dlouhodobě neobhospodařovaná, biotopově i druhově pestrá, náletem příp. ostružiníky zarůstající plocha. V sušších partiích jsou formovány mezofilní porosty sv. Arrhenatherion (T1.1) s přechody do sv. Polygono-Trisetion (T1.2) s druhy Poa pratensis, Alopecurus pratensis, Cirsium heterophyllum, Centaurea pseudophrygia, Dactylis glomerata, Angelica sylvestris, Lathyrus pratensis, Carex umbrosa, Arabidopsis hallerii, Galium album, Aegopodium podagraria, Hypericum maculatum, Bistorta officinalis, Pimpinella major, Knautia arvensis. Dále je zde zastoupeno druhově bohaté společenstvo střídavě vlhkých luk sv. Molinion (T1.9) s druhy Molinia coerulea, Carex umbrosa, Carex nigra, Angelica sylvestris, Lysimachia vulgaris, Sanguisorba officinalis, Hypericum maculatum, Arabidopsis hallerii, Cirsium heterophyllum, Knautia arvensis, Avenula pubescens, Poa pratensis, Succisa pratensis, Geum rivale, Lathyrus pratensis, Holcus lanatus, Eriophorum angustifolium, Crepis mollis subsp. succisifolia, Dactylorhiza majalis subsp. majalis, Filipendula ulmaria. Nejvlhčí a zrašelinělé partie dílčí plochy hostí druhově bohaté společenstvo mechových slatinišť sv. Caricion canescenti-nigrae (R2.2) přechodné do vlhkých luk sv. Molinion (T1.9), a to s druhy Eriophorum angustifolium, Carex rostrata, Valeriana dioica, Geum rivale, Tephroseris crispa, Filipendula ulmaria, Carex nigra, Carex panicea, Carex umbrosa, Dactylorhiza majalis subsp. majalis, Pimpinella major, Scorzonera humilis. Při severním okraji dílčí plochy se vytvořily mokřadní vrbiny sv. Salicion cinereae (K1) s dominantní vrbou ušatou (Salix aurita), kde dochází k pomístnímu zarůstání stromovými nálety OLS a BR. V nivě a ve svazích bezejmenného potoka zarůstajícími dřevinami se vytvořilo druhově bohaté společenstvo vlhkých luk sv. Calthion (T1.6) s druhy Filipendula ulmaria, Caltha palustris, Chaerophyllum hirsutum, Poa trivialis, Cirsium oleraceum, Crepis paludosa, Geum rivale, Scirpus sylvaticus, Bistorta officinalis, Tephroseris crispa, Angelica sylvestris. Vhodné zavézt management kosení + redukovat náletové dřeviny a mozaikovitá redukce mokřadních vrbin na úkor zarůstajících kvalitních trávníků. Dílčí plocha 2 Od roku 2012 poprvé, následně pak pravidelně a systematicky ručně kosený porost střídavě vlhkých luk sv. Molinion (T1.9), v severní části s náznakem ruderalizace (expanze Rubus idaeus), která kosením pomalu mizí. Z druhů se vyskytují Molinia coerulea, Carex umbrosa, Succisa 21
pratensis, Lathyrus pratensis, Pimpinella major, Sanguisorba officinalis, Hypericum maculatum, Centaurea pseudophrygia. Geograficky významný výskyt Colchicum autumnale. Pokračovat v nastaveném zemědělském managementu + redukovat náletové dřeviny. Dílčí plocha 3 Dlouhodobě neobhospodařovaný, náletem zarůstající, druhově bohatý porost vlhkých luk sv. Calthion (T1.5) místy přecházející do tužebníkových lad (T1.6) s výskytem lučního prameniště (R1.2) a na severovýchodním okraji dílčí plochy s výskytem smilkových trávníků sv. Violion caninae (T2.3B). V podmáčených lokalitách se vyskytují druhy: Scirpus sylvaticus, Bistorta officinalis, Cirsium oleraceum, Caltha palustris, Lysimachia vulgaris, Tephroseris crispa, Carex panicea, Stellaria alsine, Myosotis nemorosa, Poa palustris, Carex rostrata, Caltha palustris, Filipendula ulmaria. Smilkové trávníky jsou zastoupeny druhy: Festuca rubra, Avenula pubescens, Arabidopsis hallerii, Nardus stricta, Cirsium heterophyllum, Polygala vulgaris, Leucanthemum vulgare agg., Vicia cracca, Scorzonera humilis, Crepis mollis subsp. succisifolia, Knautia arvensis, Thymus pulegioides, Carex pilulifera, Potentilla erecta, Carlina acaulis, Phyteuma nigrum, Galium pumilum, Centaurea pseudophrygia, Poa pratensis, Briza media, Carex caryophyllea, Viola canina, Pilosella officinarum. Vhodné zavézt management kosení + redukovat náletové dřeviny. V případě smilkových trávníků je vhodná pastva. Dílčí plocha 4 Strojově kosený mezofilní porost horských luk sv. Polygono-Trisetion (T1.2) s přechodem k ovsíkovým loukám sv. Arrhenatherion (T1.1) na východním svahu. Druhově bohatý porost rovněž s prvky střídavě vlhkých trávníků sv. Molinion (T1.9) - Hypericum maculatum, Aegopodium podagraria, Centaurea pseudophrygia, Phyteuma nigrum, Alopecurus pratensis, Betonica officinalis, Sanguisorba officinalis, Cirsium heterophyllum, Pimpinella major, Angelica sylvestris, Vicia sepium, Dactylis glomerata, Galium album, Rumex acetosa, Tanacetum vulgare, Festuca rubra, Poa pratensis, Knautia arvensis, Avenula pubescens, Campanula patula, Luzula campestris, Deschampsia cespitosa, Leontodon hispidus, Trifolium pratense, Veronica chamaedrys. Pokračovat v nastaveném zemědělském managementu. Dílčí plocha 5 Dlouhodobě neobhospodařovaný druhově velmi bohatý porost mokrých luk sv. Calthion (T1.5) zarůstající nálety stromových dřevin a mokřadních vrb. Místy luční prameniště (R1.2) a podmáčené až zvodnělé plochy. Místy s tendencí do mechových slatinišť sv. Caricion canescenti-nigrae (R2.2). Rostou zde druhy: Scirpus sylvaticus, Chaerophyllum hirsutum, Caltha palustris, Angelica sylvestris, Lysimachia vulgaris, Dactylorhiza majalis subsp. majalis (v roce 2012 hojně), Tephroseris crispa, Eriophorum angustifolium, Galium palustre, Stellaria alsine, Carex rostrata, Epilobium obscurum, Myosotis nemorosa. 22
Vhodné zavézt management kosení + redukovat náletové dřeviny. Dílčí plocha 6 Dlouhodobě neobhospodařovaný, náletem zarůstající, druhově bohatý porost vlhkých luk sv. Calthion (T1.5) přecházející do střídavě vlhkých porostů sv. Molinion (T1.9). Rostou zde druhy: Juncus effusus, Carex nigra, Molinia coerulea, Senecio ovatus, Cirsium heterophyllum, Carex umbrosa, Potentilla erecta, Scirpus sylvaticus, Sanguisorba officinalis, Angelica sylvestris, Mentha arvensis, Veronica scutellata, Juncus filiformis, Carex panicea, Carex demissa, Valeriana dioica, Crepis mollis subsp. succisifolia, Carex pallescens, Succisa pratensis. Vhodné zavézt management kosení + redukovat náletové dřeviny. Dílčí plocha 7 Dlouhodobě neobhospodařovaný postupně náletem zarůstající biotopově mozaikovitý luční segment. Mozaika druhově bohatých střídavě vlhkých luk sv. Molinion (T1.9), v jižní části s přechodem do vlhkých luk sv. Calthion (T1.5). Z rostlinných druhů se v rámci dílčí plochy uplatňují např.: Festuca rubra, Molinia coerulea, Avenula pubescens, Cirsium heterophyllum, Calamagrostis villosa, Phyteuma nigrum, Potentilla erecta, Carex umbrosa, Hypericum maculatum, Bistorta officinalis, Tephroseris crispa, Succisa pratensis, Anthoxanthum odoratum, Nardus stricta, Lychnis flos-cuculi, Centaurea pseudophrygia, Scorzonera humilis, Pimpinella major, Juncus filiformis, Carex nigra, Scirpus sylvaticus, Chaerophyllum hirsutum, Valeriana dioica, Angelica sylvestris, Carex panicea, Alopecurus pratensis, Equisetum fluviatile, Lathyrus pratensis. Vhodné zavézt management kosení + redukovat náletové dřeviny. V rámci obnovení zemědělského managementu vyřešit přístup k lokalitě nejlépe z jv. strany (např. vybudováním poválkového mostku přes cestní příkop). Dílčí plocha 8 Neobhospodařovaný porost zarůstající dřevinami, místy silně disturbovaný pojezdem těžké techniky (plocha z části slouží jako dočasné složiště dřeva po těžbě a záchytné místo pro odvoz travní biomasy). Vyskytují se druhy Scirpus sylvaticus, Juncus effusus, Sanguisorba officinalis, Phyteuma nigrum, Lysimachia vulgaris, Angelica sylvestris, Carex umbrosa, Cirsium heterophyllum, Odontites vernus subsp. serrotinus, Pedicularis sylvatica. Manipulační prostor s možností silných disturbancí půdního krytu. Dílčí plocha 9 Od roku 2012 (menší severní část plochy až od roku 2016) poprvé pravidelně a systematicky ručně kosený porost, biotopově i druhově velice bohatý s přechody od vlhkých luk (T1.5) a tužebníkových lad (T1.6), přes střídavě vlhké louky (T1.9) až do horských mezofilních luk (T1.2) 23
a do smilkových trávníků (T2.3B), to vše s pomístně zarůstajícím náletem mokřadních vrb (K1). Vyskytují se zde druhy Scirpus sylvaticus, Caltha palustris, Lathyrus pratensis, Carex nigra, Chaerophyllum hirsutum, Carex umbrosa, Angelica sylvestris, Dactylorhiza majalis subsp. majalis (hojně), Tephroseris crispa, Willemetia stipitata, Valeriana dioica, Geum rivale, Sanguisorba officinalis, Filipendula ulmaria, Lysimachia vulgaris, Juncus filiformis, Juncus inflexus (vzácně), Molinia coerulea, Centaurea pseudophrygia, Salix rosmarinifolia, Ranunculus acris, Arabidopsis hallerii, Nardus stricta, Cirsium heterophyllum, Dactylis glomerata, Alopecurus pratensis, Avenula pubescens, Galium album, Potentilla erecta, Hypericum maculatum, Phyteuma nigrum, Pimpinella major, Agrostis capillaris, Knautia arvensis, Bistorta officinalis, Scorzonera humilis, Succisa pratensis, Betonica officinalis, Carlina acaulis, Campanula rotundifolia, Festuca rubra, Calluna vulgaris, Anemone nemorosa, Arnica montana. Ve východní části dílčí plochy se nachází čočkovitě vyklenutý mikroreliéf, který je místy zrašelinělý (R2.2.) a hostí následující druhy: Eriophorum angustifolium, Viola palustris, Agrostis canina, Scirpus sylvaticus, Carex nigra, Carex panicea, Tephroseris crispa, Carex umbrosa. Rovněž se zde nachází dvě mohutná luční prameniště (R1.2) s druhy Stellaria alsine, Cardamine amara, Lemna minor, Caltha palustris, Persicaria hydropiper, Mentha arvensis, Carex nigra, Carex canescens nebo Scirpus sylvaticus. Při východním a severním okraji dílčí plochy expanduje Calamagrostis villosa. Součástí plochy jsou luční tůňky. Managementově navázat na roky 2012, 2013, 2014, 2015, 2016 a pokračovat v započatém kosení. V případě kácení či vyřezávání dřevin rostoucích mimo les, ponechat zapojené remízky bez zásahu. Dle možností managementově sladit s požadavky na ochranu chřástala polního, bekasiny otavní, hýla rudého a pěnice vlašské. Dílčí plocha 10 Malý historický rybníček s makrofytní vegetací zarůstající náletovými dřevinami, dochází k zazemňování. Vyřezání břehů a obnova vodní hladiny. Dílčí plocha 11 Historicky vzniklá skládka, která byla pravděpodobně vytvořena v důsledku zřízení vojenského cvičiště. V současné době se plocha naturalizuje, nicméně se jedná o silně ruderalizovaný porost (X7B) s dominantními druhy Rubus idaeus, Urtica dioica, Alopecurus pratensis, Aegopodium podagraria. Mezi odpadky lze najít plasty, gumy, kov či železo. V rámci platnosti plánu péče se pokusit o likvidaci této deponie, poté nechat samovolnému ozelenění a případně přičlenit k dílčí ploše 9. Dílčí plocha 12 Degradovaná vlhká louka sv. Calthion (T1.5) s výskytem invazního druhu Heracleum mantagazzianum. Původně se zde vyskytovaly mohutné, dospělé rostliny v porostech a to i s podrostem mladších rostlin, které regenerovali ze semenné banky. Na lokalitě probíhá 24