Ostrava - Koksovna Jan Šverma

hydrogeologie a ochrana životního prostředí Společnost AQ-envitest, s. r. o. je držitelem certifikátů ISO 9001, ISO 14001 Ostrava - Koksovna Jan Šverma Technické podklady pro veřejnou zakázku na zpracování projektu sanace Název akce: KJŠ podklady pro projekt sanace Číslo akce: 55/2014 Objednatel: Ministerstvo financí, odbor 45, Letenská 525/15, 118 10 Praha 1 Zhotovitel: AQD - envitest, s.r.o., Vítězná 3, 702 00 Ostrava, Tel./Fax: 596 115 224 Odpovědný řešitel: Schválil: Ing. Marcel Cron jednatel společnosti, nositel odborné způsobilosti v oboru hydrogeologie a sanační geologie č. 2022/2006 Ing. Jiří Tylčer, CSc. Podpis: Podpis: Datum: prosinec 2014 (upraveno březen 2015) Razítko:

OBSAH 1. ÚVOD... 3 2. LOKALIZACE, GEOLOGIE, HYDROGEOLOGIE... 3 3. DOSAVADNÍ PROZKOUMANOST... 4 3.1. PŘEHLED DOSUD REALIZOVANÝCH PRACÍ NA LOKALITĚ... 4 3.2. PRŮZKUMNÉ PRÁCE V OKOLÍ... 5 4. SPECIFIKACE NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ... 6 4.1. POŽADAVKY SPRÁVNÍHO ROZHODNUTÍ ČIŽP... 6 4.2. KONCEPCE A ROZSAH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ... 7 4.2.1. Sanace zemin... 7 4.2.2. Sanace podzemní vody... 11 4.2.3. Sanace stavebních konstrukcí... 12 4.3. MONITORING... 15 5. PROJEKT SANACE... 18 5.1. KONCEPCE PROJEKTU... 18 5.2. POSTUP ZPRACOVÁNÍ PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE... 20 5.2.1. Přípravné práce... 20 5.2.2. Terénní práce... 20 5.2.3. Projekční práce... 20 6. ČASOVÝ HARMONOGRAM... 21 7. ODHAD NÁKLADŮ... 21 PŘÍLOHY 1. Situace lokality 2. Situace doporučené sanace v areálu KJŠ 3. Situace sanace a monitoringu v okolí 4. Správní rozhodnutí ČIŽP ukládající opatření k nápravě závadného stavu 5. Oceněný položkový rozpočet na zpracování projektu sanace (pro účely zadavatele) 2

1. ÚVOD Předkládaný elaborát shrnuje podklady a definuje práce, jejichž cílem je vypracování projektové dokumentace sanace v rámci procesu odstraňování starých ekologických zátěží v areálu koksovny Jan Šverma společnosti OKK Koksovny, a.s. v Ostravě. Elaborát je vypracován na podkladě realizační smlouvy s MF, uzavřené pod číslem 06398-23014-4502-S-0131/96-01-003-X00701 ze dne 20.11.2014. V době po ukončení díla a předání zadavateli (prosinec 2014) byl elaborát na základě požadavků nabyvatele (OKK Koksovny, a.s.) věcně upraven a doplněn, aktualizované vydání je březen 2015. 2. LOKALIZACE, GEOLOGIE, HYDROGEOLOGIE Rovinatý areál KJŠ se nachází se v tzv. severní průmyslové oblasti v Ostravě Mariánských Horách. V těsném sousedství se nacházejí chemický podnik BC MCHZ na jihozápadě, areál bývalého dolu Jan Šverma ze severní (severozápadní) strany, kolejiště ČD z jižní (jihovýchodní) strany, odval hlušiny bývalého dolu Jan Šverma ze severovýchodní strany. Tento odval v minulosti sloužil rovněž jako skládka odpadů různorodého charakteru z produkce okolních průmyslových podniků včetně MCHZ, KJŠ, DEZA, OVaK). Na severozápadě vymezuje celou průmyslovou zónu řeka Odra. Nejbližší vzdálenost areálu KJŠ k řece je kolem 500 m. V blízkosti koksovny protéká Černý potok, který je pravostranným přítokem Odry a který byl do roku 2010 recipientem části odpadních vod koksovny 1. Koksovna KJŠ se nachází v údolní nivě řeky Odry. Geologický profil je zde zastoupen několika metry navážek, pod nimiž se nacházejí povodňové hlíny jako první člen přirozeného vrstevního profilu, jejich typická mocnost je kolem 2 m. Pod hlínami je vyvinuta hlavní kvartérní zvodeň zvodeň údolní terasy. Její podzemní vody jsou nadržovány na nepropustném podloží, reprezentovaném bádenskými jíly s povrchem v hloubkách 8 12 m pod terénem. Pod tuto úroveň zasahuje deprese, zahloubená do bádenských jílů až několik desítek metrů (tzv. přehloubené pohřbené subglaciální koryto). Koryto je vyplněno propustnými sedimenty (písky, štěrkopísky) s vložkami hlín a jílů. Jeho podzemní voda je v hydraulické souvislosti se zvodní údolní terasy. Koryto se rozkládá pod stěžejní částí areálu koksovny. Korytem se přednostně šíří čerpací deprese od jímacího území Nová Ves, jehož nejbližší jímací objekty jsou od okraje KJŠ vzdáleny něco málo přes 1 km jihozápadně. Velmi plochá rozvodnice depresního kužele od vodního zdroje Nová Ves se nachází právě v areálu KJŠ, její přesná poloha je dána vztahem aktuální výše odběru na vodním zdroji, úrovní hladiny v řece Odře a úrovní tzv. prozatímního sanačního čerpání, které na koksovně probíhá. Podzemní vody jihozápadně od rozvodnice jsou stahovány do jímacího území Nová Ves, přes část areálu koksovny protéká část indukované dotace z řeky Odry, podílející se významným způsobem na dotaci vodního zdroje. Recipientem podzemních vod na druhou stranu od rozvodnice je řeka Odra. 1 Od roku 2010 jsou veškeré vody z KJŠ (odpadní i sanační) a areálu býv. Dolu Jan Šverma odváděny na ÚČOV, Přepad do Černého příkupu je v činnosti při přívalových deštích. 3

Podzemní vody hlavní kvartérní zvodně jsou v areálu koksovny typicky 5 až 6 m pod terénem, mají volnou hladinu. Bez čerpání na Nové Vsi by byla hladina podzemních vod pod povodňovými hlínami všude napjatá, s piezometrickou úrovní kolem 2,5 3,5 m pod terénem. V navážkách se nachází nespojitá mělká zvodeň s mocností zvodnění od několika málo decimetrů až přes 1 m. Vyšší mocnosti jsou vázány na deprese v reliéfu povodňových hlín. Zvodnění bylo zastiženo v cca dvou třetinách z celkového počtu sond. 3. DOSAVADNÍ PROZKOUMANOST 3.1. Přehled dosud realizovaných prací na lokalitě Průzkumné práce, zaměřené na zjištění kontaminace horninového prostředí, byly v areálu KJŠ prováděny od roku 1990. V letech 1990 až 1992 byly fy Geotest Brno provedeny průzkumy zaměřené na kvalitu podzemní vody. Zjištěna byla masívní kontaminace fenoly a amonnými ionty (v hodnotách vysoko překračujících nynější kritéria C MP). Zeminy nebyly zkoumány. V následujících letech byly prováděny účelové průzkumy spojené se stavbami a rekonstrukcemi technologií, v rámci kterých byly zjišťována lokální znečištění horninového prostředí i stavebních konstrukcí. Intenzivní opatření a podrobné průzkumy započaly v roce 1996, kdy bylo mimo jiné i zahájeno sanační čerpání podzemní vody. V tomtéž roce byl firmou KAP s.r.o. Praha proveden 1. krok projektu likvidace starých ekologických zátěží v rámci OKD a.s. Sumarizovány byly všechny dostupné informace o lokalitách OKK - včetně KJŠ - a bylo provedeno jejich hodnocení z hlediska úplnosti podkladů pro zajištění refundace nákladů na jejich odstranění z prostředků FNM ČR. Stav podkladů na lokalitě KJŠ byl hodnocen jako nedostatečný s nutností provedení uceleného podrobného průzkumu saturované i nesaturované zóny na všech rizikových plochách v areálu KJŠ. Stěžejní práce dotýkající se ekologických zátěží proběhly na lokalitě následně v letech 1997 až 2000 pod vedením fy KAP, s.r.o. V tomto období postupně vznikla analýza rizik rozdělená do 4 etap, následně doplněná o Doplnění analýzy rizik a studii proveditelnosti sanace. Navržené alternativy aktivní sanace uvažují s těmito zásahy: - prozatímní opatření k zamezení dalšího šíření kontaminace v podzemních vodách, - ukončení dotace z technologií, - sanace ohnisek organické kontaminace zemin nesaturované zóny jejich odtěžením, postupně a etapovitě tak, aby nedocházelo ke střetům s provozem koksovny, - sanace navážkové zvodně, - sanace výskytu ohnisek těžké volné fáze DNAPL při bázi kvartérní zvodně, - sanace podzemních vod zvodně údolní terasy a pohřbeného koryta. Všechny alternativy byly zhodnoceny z hlediska sanačního efektu ve vztahu k zachování kvality podzemní vody jímané ve vodním zdroji Nová Ves, z hlediska ekonomické náročnosti 4

a z hlediska náročnosti na koordinaci se sanací přilehlého areálu BC-MCHZ, který se rovněž podílí na dotaci znečištění podzemních vod v zájmové oblasti. V souladu s doporučením neprodleně zahájit opatření k zamezení dalšího šíření kontaminace v podzemních vodách bylo již v roce 1997 zahájeno tak zvané prozatímní sanační čerpání, jehož primárním cílem je zamezení šíření kontaminace ve směru k jímacímu území Nová Ves. Opatření provádí na lokalitě KJŠ od podzimu 1997 nepřetržitě dosud společnost UNIGEO a.s. Sanační čerpání probíhá na základě Rozhodnutí ČIŽP OI Ostrava ze dne 2. 7. 1997 pod č.j. 0456/0902/97/Van. Podstatou prací je čerpání podzemních vod zvodně údolní terasy ze skupin čerpacích vrtů v ohniscích znečištění a čištění takto čerpaných vod. Čerpání probíhá ze skupin vrtů na třech plochách A, B, C, periodicky byla dříve čerpána i voda v navážkách na ploše D. Úhrnná vydatnost čerpání se v posledních letech pohybuje mezi 3 a 4 l/s, rozhodujícími kontaminanty jsou PAU, fenoly, NEL, amonné ionty, BTEX, předpokládat lze také vysoké koncentrace dusičnanů, které se ovšem nesledují. Sanační čerpání má lokální vliv na polohu rozvodnice depresního kužele JÚ Nová Ves, jejíž sledování je součástí provozního monitoringu. V období prozatímního opatření provedla firma Unigeo v rámci probíhajícího úkolu řadu dílčích průzkumných akcí, které byly ovšem všechny účelově zaměřené na zajištění efektivity čerpacího systému na sanačních plochách a jejich okolí. Dosud poslední práce včetně průzkumu stavu ekologických zátěží v celém areálu KJŠ byly provedeny v letech 2010 až 2013, kdy byly společností AQD-envitest zpracovány nejprve aktualizace analýzy rizik (2011) a následně předsanační doprůzkum (2013). V těchto pracích, které jsou z pohledu dalšího postupu řešení SEZ na lokalitě KJŠ stěžejní, jsou v konečném rozsahu vydefinovány plochy a oblasti k sanaci horninového prostředí a objekty k sanaci stavebních konstrukcí. Rovněž byly podkladem pro v současnosti platné správní rozhodnutí ČIŽP, které bylo vydáno následně po dokončení zprávy předsanačního doprůzkumu v roce 2013. 3.2. Průzkumné práce v okolí Při řešení problematiky kontaminace je nutno brát zřetel i na poznatky z průzkumných prací v přilehlých areálech bývalého Dolu Jan Šverma a chemického podniku BC MCHZ. Areál Dolu Jan Šverma byl podroben základnímu průzkumu kontaminace v letech 1994 až 1997, ovšem ekologické zátěže zde byly vyhodnoceny jako nevýznamné a nápravná opatření nebyla stanovena, doporučen byl pouze monitoring kvality podzemních vod. V navazující práci ověřovacího průzkumu z roku 2014 (AQD-envitest, září 2014) zde ale byla zjištěna charakteristická kontaminace zemin a podzemní vody (včetně volné fáze na hladině), která se vší pravděpodobností přímo souvisí se znečištěním v areálu KJŠ (sanační plocha SP-45) a pochází z její produkce. Základní informace o areálu BC MCHZ prezentuje analýza rizika z roku 2005 (BorsodChem MCHZ, analýza rizika, zpráva, AQ-test, spol. s r.o.). Kromě hodnocení výsledků vlastních prací zpráva rekapituluje a kriticky hodnotí i všechny průzkumné práce předchozí. Znečištění podzemních vod v obou areálech (KJŠ + BC MCHZ) vykazuje v mnohém příbuzný charakter a kontaminační mraky obou areálů spolu interferují. K jímacímu území Nová Ves pak postupují shodnou migrační cestou. Na analýzu rizika z roku 2005 pak navazuje studie proveditelnosti nápravných opatření (BIJO CZ, a.s., 2007). 5

Jako rozhodující pro sledování parametrů kontaminace z BC MCHZ ve vztahu k vodnímu zdroji Nová Ves navrhuje analýza rizika BC MCHZ monitorovací profil napříč korytem při okraji 2. ochranného písma, na úrovni vrtu HP-404. Jde o tentýž profil, který navrhuje doplněk AR a studie proveditelnosti společnosti KAP z roku 2000 pro areál KJŠ. Monitorovací profil byl vybudován v rámci projektu monitoringu podzemních vod (AQDenvitest) v roce 2012 a do současnosti je prováděn pravidelný cyklický monitoring, spojený s hodnocením kvality podzemní vody v širším prostoru údolní nivy Odry. Pro řešení vztahu lokality KJŠ k vodnímu zdroji Nová Ves jsou důležité výsledky monitoringu podzemních vod v širším okolí vodního zdroje Nová Ves, který pro OVaK a.s. zajišťuje společnost AQD-envitest, s.r.o. V půlročním resp. ročním cyklu je v rámci tohoto monitoringu vzorkováno i několik vrtů v údolní nivě Odry mezi jímacím územím a severní průmyslovou oblastí. Součástí monitoringu jsou i záměry hladin podzemních vod údolní terasy s čtvrtletní frekvencí. K mapové interpretaci hydroizohyps údolní nivy jsou využívána i data z provozního monitoringu prozatímního sanačního čerpání UNIGEO na KJŠ. K možnému využití se ještě nabízejí dokumentační údaje z analýzy rizika další blízké lokality, Černého potoka a chemické skládky KJŠ (TALPA-RPF, 2011). 4. SPECIFIKACE NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ 4.1. Požadavky správního rozhodnutí ČIŽP Zahájení správního řízení ve věci odstranění ekologických zátěží na lokalitě Koksovna Jan Šverma se datuje od roku 2000, poté co byla předložena analýza rizika zpracovaná firmou KAP, spol. s r.o. Výsledkem správního řízení měla být opatření k odstranění závadného stavu v návaznosti na předchozí rozhodnutí ČIŽP (ČIŽP OI Ostrava uložila právnímu subjektu rozhodnutím č.j. 396/0902/97/Van ze dne 16.6.1997 opatření k zastavení dotace závadných látek z technologických zařízení do podzemních vod a rozhodnutím č.j. 398/0902/97/Van ze dne 16.6.1997 z důvodu velmi závažného ohrožení životního prostředí ve smyslu 4 odst.c) zákona č.130/1973 Sb. zastavila provoz celků, které byly významným primárním zdrojem kontaminace horninového prostředí síranem amonným a fenolčpavkovými vodami). Po doplnění analýzy rizik a zpracování studie proveditelnosti, uvažující s variantami sanace s ohledem na předpokládané ukončení provozu KJŠ v roce 2005, bylo ovšem řízení z objektivních příčin zastaveno a ČIŽP pouze sledovala činnost na lokalitě v souvislosti výkonem Rozhodnutí čj. 0456/0902/97/Van z roku 1997, na základě kterého je firmou UNIGEO setrvale prováděno čerpání podzemní vody za účelem zabránění šíření kontaminace. V souvislosti s ukončením provozu v areálu KJŠ v závěru roku 2010 a na základě posledních prací AAR a předsanačního doprůzkumu konstatovala ČIŽP připravenost nabyvatele pro uložení sanace a následně vydala rozhodnutí, ukládající subjektu OKK Koksovny, a.s. opatření k nápravě závadného stavu pod č.j. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.012/13/VBC ze dne 2.9.2013. Kopie tohoto klíčového rozhodnutí ve věci sanace areálu KJŠ je uvedeno v příloze 4 tohoto elaborátu. Stěžejní požadavky výše citovaného platného rozhodnutí lze shrnout do následujících bodů: 6

1. Odstranit v areálu KJŠ masivně znečištěné stavební konstrukce tak, aby nebyly zdrojem kontaminace navazujících podložních vrstev resp. podzemních vod. 2. Odstranit v areálu KJŠ kontaminaci z navážek a ze zemin tak, aby neohrozily lidské zdraví a aby nebyly zdrojem kontaminace navazujících podložních vrstev, resp. podzemních vod. Sanaci ukončit při dosažení těch cílových limitů sanace: Kontaminant Vrstvy 2 m pod terénem a níže Vrstva do 2 m pod terénem NEL 7400 7400 Naftalen 1500 600 Benzo(a)pyren 20 10 Benzen 40 40 volná fáze absence volné fáze absence volné fáze 3. Snížit kontaminaci vody vyskytující se ve stavebních jámách pod cílový limit sanace 80 mg/l amonných iontů a současně z ní odstranit volnou fázi organických látek. 4. Provádět ochranné čerpání podzemních vod tak, aby bylo zabráněno šíření kontaminace v podzemních vodách. 5. Snížit kontaminaci podzemní vody v areálu KJŠ pod cílový limit sanace 80 mg/l amonných iontů a současně z ní odstranit volnou fázi organických látek. 6. Po celou dobu sanace a minimálně 3 roky po jejím ukončení provádět monitoring podzemních vod v areálu KJŠ za účelem sledování šíření kontaminace a sledování účinnosti sanace. Monitoring přizpůsobit pracím prováděným za stejným účelem v rámci sanace areálu BC MCHZ, s.r.o. 7. Pro opatření zpracovat prováděcí projekt sanace obsahující: Projekt demoličních prací Projekt sanace zemin Projekt ochranného čerpání podzemních vod Projekt monitoringu podzemních vod Projekt sanace podzemních vod Způsob prokázání dosažení sanačních limitů Koncepční požadavky na nápravná opatření včetně a cílových kritérií sanace vychází z doporučení AAR (AQD-envitest, 2011). 4.2. Koncepce a rozsah nápravných opatření Předpokládaný rozsah nápravných opatření, zahrnující definici stavebních objektů k sanaci, sanačních ploch k výkopům kontaminovaných zemin a plochy sanace podzemní vody včetně souvisejícího monitoringu je upřesněno v závěrečné zprávě předsanačního doprůzkumu areálu KJŠ (AQD-envitest, 2013). Zde definovaný rozsah je pro účely budoucího projektu sanace rozšířen o související znečištění přesahující do areálu Dolu Jan Šverma dle závěrů zde provedeného ověřovacího průzkumu (AQD-envitest, září 2014). 4.2.1. Sanace zemin Následující tabulka uvádí sumární přehled nadlimitně znečištěných ploch dle výsledků dosavadních průzkumů ve vztahu k navrženým cílovým limitům sanace na základě ekologických rizik (tj. k výkopovým limitům pro vrstvy 2 m pod terénem a níže). Za 7

současného stavu areálu, který je z podstatné části opuštěn 2, je odhad skutečné kubatury k sanaci v řadě případů lépe interpretovatelný formou sdružených sanačních ploch, zahrnujících v jedné ucelené ploše nejen několik dílčích sanačních ploch malého rozsahu u sebe, ale i dosud zastavěné plochy, kde po snesení stavebních objektů lze potřebu sanace zemin rovněž předpokládat. Přehled všech sanačních ploch včetně jejich základních parametrů k sanaci je uveden v následujících tabulkách a vyznačen v mapové příloze 2. Oblast v areálu KJŠ Sdružená sanační plocha Sanační plocha Prioritní kontaminant Plocha znečiště ní (m 2 ) Hloubka (m p.t.) průměr Objem Kubatura zneč.zemi sdružených ny (m 3 ) ploch Plynojem staré plynojemy SDP-1 SDP-2 bývalá benzolka SDP 3 bývalá chemie KB4 benzolka čpavkárna fenolka primární chladiče, turbovna SDP-4 SDP-5 SP 1 843 SP 2 297 NEL, PAU 4100 3 SP 3 333 SP 4 854 SP 7 236 SP 8 2 217 SP 9 47 SP 10 368 SP 11 NEL,PAU,BEN 14 500 2,5 214 SP 14 3 325 SP 43 1 326 SP 48 756 SP 49 1 152 SP 12 324 SP 13 NEL,PAU,BEN 3 100 4 2 191 SP 19 350 SP 16 1000 SP 17 NEL, PAU 3 650 2,5 1375 SP 18 2655 SP 20 243 SP 21 219 SP 22 645 SP 23 6 724 SP 47 864 SP 24 4 620 SP 25 344 SP 26 NEL,PAU,BEN 21 100 3,5 58 SP 27 360 SP 28 808 SP 29 525 SP 30 2 310 SP 31 1 021 SP 32 903 SP 33 224 12 300 36 250 12 400 9 125 73 580 2 Výroba ukončena v roce 2010, v současnosti funguje pouze čerpání vod (OKK) a provoz v objektu remíza lokomotiv, jejímž vlastníkem je společnost AWT, a.s. 8

Oblast v areálu KJŠ Sdružená sanační plocha Sanační plocha Prioritní kontaminant Plocha znečiště ní (m 2 ) Hloubka (m p.t.) průměr Objem Kubatura zneč.zemi sdružených ny (m 3 ) ploch koksové baterie SDP-6 SDP-7 SP 34 56 SP 35 189 SP 36 1 326 SP 37 2 682 SP 38 NEL, PAU 2 000 3,5 1 332 SP 39 2 248 SP 41 196 NEL, PAU 800 3 SP 42 486 7 000 2 400 Areál KJŠ celkem 49 250 48 246 153 055 Oblast v areálu KJŠ Sanační plocha Prioritní kontaminant Plocha znečištění (m 2 ) Hloubka (m p.t.) průměr Kubatura znečištění (m 3 ) Plynojem SP 5 PAU 90 1 90 SP 6 PAU 260 3,5 910 býv.benzolka SP 15 PAU 97 1 97 st.plynojemy SP 44 NEL 55 3 165 koksové baterie SP 40 PAU 464 3 1 392 SP 45 NEL 468 1 468 SP 46 NEL, PAU 648 3 1 944 Areál KJŠ 2 082 5 066 Oblast v areálu Dolu Jan Šverma Sanační plocha Prioritní kontaminant Plocha znečištění (m 2 ) Hloubka (m p.t.) průměr Kubatura znečištění (m 3 ) Jižní okraj přilehlý ke KJŠ RP A NEL 1 650 2 3 300 Areál Dolu JŠ 1 650 3 300 V následující tabulce je uveden závěrečný souhrn ploch a objemů všech sdružených sanačních i zbylých samostatných sanačních ploch. Sanační plochy Plocha (m 2 ) Předpokládaná max. kubatura k sanaci (m 3 ) Sdružené sanační plochy SDP 1 - SDP 7 49 250 153 055 Sanační plochy SP 5, SP 6, SP 15, SP 40, SP 44, SP 45, SP 46 2 082 5 066 Sanační plocha Důl JŠ RP A 1 650 3 300 Celkem 52 982 161 421 Z uvedených součtů vychází celková kubatura k sanaci na cca 161,5 tis. m 3 zemin. Tato hodnota je v podmínkách areálu realistická ve vztahu k zemním pracím v rámci budoucí plošné sanace, kombinované s demolicemi objektů a technologií. Lze přitom realisticky předpokládat, že zhruba ze 75 % bude vytěžená zemina nadlimitně znečištěna. S vyšším 9

odhadem je také spojena eliminace nejistot, spojených s aplikací přísnějších limitů z hlediska zdravotních rizik (tj. k limitům pro vrstvu do 2 m pod terénem). Koncepce sanace znečištění nesaturované zóny Koncepční návrh přístupu k sanaci definovaných sanačních ploch vychází obecně z poznatků o charakteru a rozsahu znečištění a z konkrétních realizačních podmínek lokality. V rámci dalšího postupu ovšem nelze tyto návrhy považovat za definitivní, budoucí projektanti a dodavatelé sanace mohou nepochybně podle své úvahy volit alternativní postupy. Na mnoha vymezených plochách k sanaci se jedná o indikované znečištění, které je potřeba v rámci sanace průběžně upřesňovat. Přitom není vyloučeno, že bude zjištěna situace odlišná od předpokládané a budou přehodnocovány postupy řešení. Jako základní přístup pro sanaci kontaminovaných zemin se nyní předpokládá jejich odtěžení a náhrada odtěžených kubatur neznečištěnou zeminou, tedy materiálem z hlediska místní kontaminace vyhovujícím stanoveným sanačním limitům dle správního rozhodnutí ČIŽP. Jak už bylo řečeno výše, vhodným přístupem bude vést zemní práce v plošném rozsahu sdružených sanačních ploch s následnou separací nadlimitně znečištěných podílů a jejich zneškodněním. Pro umožnění separace materiálů poměrně velkého objemu je nutné v předstihu zemních prací na sanaci vybudovat dostatečně kapacitní systém mezideponií, obsahující zabezpečené plochy pro ukládání materiálů zjevně kontaminovaných či dosud z hlediska kvality neprověřených. Pro kontrolu kvality vytěžených zemin, separovaných ke zpětnému zásypu, je žádoucí aplikovat zpřísněné sanační limity z hlediska prevence zdravotních rizik, přestože je jejich aplikace v rozhodnutí ČIŽP vázána na svrchní polohy do 2 m pod terénem. Nedílnou součástí sanace zemin bude odstranění a dekontaminace vody, vyskytující se v převážné části areálu při bázi navážek. Lze reálně předpokládat, že tato voda bude zčásti řešena v rámci zemních prací, tj. odtěžením saturovaných navážek, ovšem zčásti bude muset být průběžně čerpána z těžených výkopů. Z dosavadních zkušeností s hydraulickou sanací těchto vod plyne, že vydatnost je veskrze nízká a silně závislá na intenzitě srážek. Čerpání spojené s osušováním výkopů tedy bude zvládnutelné běžnými stavebními prostředky (kalovými čerpadly) ovšem z titulu výluhů bude nezbytná dekontaminace obdobného typu jako při běžné sanaci podzemních vod. K dekontaminaci nadlimitně znečištěných zemin se podle charakteru převládajícího organického znečištění nabízí vhodné biodegradační metody. Na mnoha místech ale nepochybně dojde k odtěžení masivně znečištěných poloh, jejich zneškodnění bude možné jen termicky, tj. na spalovnách či v cementářských pecích, reálný odhad bude činit do 10 % celkového objemu k sanaci. Proveditelnost sanace může být i v podmínkách opuštěného areálu na některých plochách výrazně omezena z titulu nedostupnosti. Na plochách nesanovatelných invazními přístupy lze z pohledu prevence zdravotních rizik navrhnout jejich překryt, v závislosti na spektru kontaminace a rozsahu lze doporučit jej provádět prioritně jako zpevněný, jen v odůvodněných případech jako rekultivační krycí vrstvou zeminy v mocnosti minimálně 0,3 m se zatravněním a dle potřeby protierozním opatřením. Dále je nutno počítat s tím, že při nakládání s vytěženými zeminami z hlediska odpadové legislativy, budou zeminy ze sanačních ploch ve většině případů nebezpečnými odpady. Totéž může platit i pro doprovodnou kontaminaci PAU pod sanačními limity v plochách s jiným dominantním znečištěním. 10

4.2.2. Sanace podzemní vody Předmětem sanace tohoto oddílu bude pouze podzemní voda hlavní zvodně štěrkové údolní terasy. Sanace znečištění mělké podzemní vody v navážkách je zohledněna v návrhu sanace zemin, resp. navážek na vymezených sanačních plochách. Se sanací podzemní vody v prostředí přehloubeného koryta se neuvažuje. Rozhodující pro to je důrazné varování vycházející z modelu, že případnou hydraulickou sanací nelze dosáhnout faktického zlepšení, ale dojde jen k nežádoucímu zavlékání kontaminace ze svrchní údolní terasy. Situace se znečištěním ve zvodni koryta není tak alarmující, aby musela být za cenu těchto rizik aktivně řešena. Řešení kontaminace podzemní vody areálu KJŠ je postavena na požadavku bilančního snížení obsahu amonných iontů v areálu a na monitoringu odtokových profilů ve dvojí vzdálenosti od areálu směrem ke zdroji Nová Ves a řece Odře. Obdobná filosofie byla převzata i pro areál BC MCHZ. Plošný rozsah znečištění podzemní vody k sanaci je znázorněn na mapě sanace v příloze 2. V kontaminaci podzemní vody mají dominantní postavení amonné ionty, které jsou v areálu soustředěny do 4 center spojených se sanačními plochami A, B, C a E. S limitovanou kontaminací amonnými ionty úzce souvisí i rozsah organické kontaminace, plocha znečištění benzenu a naftalenu je až na malé výjimky velmi podobná. Vytváří 2 oddělená centra, jednak v prostoru plochy A, jednak v prostoru ploch B, C a E. Přehled ploch podzemní vody hlavní zvodně, do kterých bude soustředěna sanace podzemní vody, podává následující tabulka. Znečištění podzemní vody k sanaci Polutant Sanační plocha Plocha znečištění (m 2 ) Objem vody (m 3 ) NH 4 + A + D 21 500 15 200 C + E 22 140 15 600 Poznámka znečištění nad cílový limit 80 mg/l benzen A 6 200 4 400 znečištění nad interpretační kritérium B + C + E 22 900 16 100 300 µg/l naftalen A 3 200 2 300 znečištění nad interpretační kritérium B + C + E 32 800 23 100 500 µg/l Pozn.: tzv. interpretační kritérium je hodnota vytvořená pro interpretaci plošného znečištění v podzemních vodách za účelem hodnocení šíření znečištění. Znečištění plošně zřetelně přesahuje hranice areálu KJŠ směrem do sousedního areálu BC MCHZ, nicméně tento stav je se vší pravděpodobností dlouhodobě stabilizovaný. Koncepce sanace podzemní vody Koncepce sanace je postavena na požadavku bilančního snížení obsahu amonných iontů v areálu a na monitoringu odtokových profilů ve dvojí vzdálenosti od areálu směrem ke zdroji Nová Ves a řece Odře. Obdobná filosofie byla převzata i pro areál BC MCHZ. Sanace podzemní vody tedy má koncepčně charakter hydraulické ochrany ve zvodni údolní terasy. Jako taková může být prováděna stávajícím způsobem, tj. v síti stávajících vrtů s rozšířením plochy A a novou plochou s označením E při západním okraji areálu. Vedena 11

může být v obdobných parametrech, tj. např. sumární vydatnosti mezi 5 až 10 l/s, které principiálně vychází z již dříve podrobně modelovaných simulací. S ohledem na hydraulické poměry v údolní terase není žádoucí ani příliš efektivní zvyšovat vydatnost čerpání, neukáže-li se to nutné na základě kvalitativního monitoringu na odtokových profilech. Vhodnějším přístupem bude posílit plošný rozsah sanace pomocí většího počtu sanačních vrtů, jejichž zapojením se lze přiblížit až k hodnotám do 10 l/s. Pro všechny výraznější změny parametrů hydraulické sanace přitom musí platit, že musí být konfrontovány s vývojem situace v sousedním areálu BC MCHZ. Stávající produkci odpadních vod ze sanace v objemu 5 l/s lze bez omezení utrácet na stávajícím výtlačném potrubí z areálu KJŠ na ÚČOV. Kapacita potrubí přes 20 l/s zde poskytuje ještě rezervy, nicméně razantní zvýšení produkce vod ze sanace nad 10 l/s by muselo být spojeno s posílením kanalizačního výtlaku v délce cca 3 km. S tímto opatřením ale v tuto chvíli není uvažováno. Jímaná voda bude po předčištění a snížení organické složky na dekontaminační jednotce stejného typu jako je v provozu dosud utrácena do výtlaku na ÚČOV. V této souvislosti bude ve fázi projektové přípravy sanace nutné prověřit aktuální kvalitu odpadních vod z hlediska VH povolení a požadavků provozovatele ÚČOV. Obavy jsou z možného překročení obsahu amonných iontů a síranů, které byly dosud ve směsných odpadních vodách ředěny, přičemž v době sanace tomu tak nebude a obsahy v čerpané vodě mohou přitom být zřetelně vyšší. Utrácení odpadních vod na ÚČOV je za úplatu, jejíž výše musí být v důsledku specifických podmínek individuálně dohodnuta se společností OVaK, a.s. Součástí sanace vod je i naplnění požadavku odstranit volnou fázi. Její výskyt je ovšem v ploše areálu nezřetelný a nedostatečně zmapovaný, fáze se v podstatě po dobu probíhající aktivní sanace objevila jen v některých starých vrtech v místě sanačních ploch A a C. Mocnost, rozsah i bilance výskytu fáze nejsou věrohodně ověřeny. Po dobu aktivní sanace je ale nutno uvažovat s náklady, spojenými s intenzifikačními postupy zacílenými na efektivní výtěžnost fáze, které budou nad rámec běžné hydraulické sanace standardním čerpáním. Z hlediska koncepčního postupu sanace lze předpokládat, že sanace vod bude pokračovat ještě minimálně 5 let po ukončení sanace zemin a stavebních konstrukcí. 4.2.3. Sanace stavebních konstrukcí Syntézou výsledků AR, AAR a předsanačního doprůzkumu byl vydefinován soubor objektů, uvedený v následující tabulce a rovněž v mapové příloze 2, které budou sanovány v rámci sanace v areálu KJŠ. Podmínkou pro zařazení k sanaci byla především konfrontace se sanačními limity uvedenými v AAR, dále zde jsou zařazeny objekty, jejichž snesení poskytne uvolnění prostoru k sanaci horninového prostředí v rámci definovaných sanačních ploch zemin. Všechny objekty (s výjimkou remízy lokomotiv, objekt 152) jsou od počátku roku 2011 opuštěny. 12

Přehled objektů k sanaci v syntéze výsledků AR, AAR a doprůzkumu Číslo objektu Název objektu Související sanační plocha zemin Rozměry, dxšxv (m) Obestavěný prostor (m 3 ) Objem vzniklé suti (m 3 ) Zdůvodnění sanace 079 vým. a chladiče tepla SP 20, SP 21 30*10*1 300 110 078 benzolová 30*12,5*4 SP 22 destilace 2*(5*4*1) 1 540 460 077 benzolová absorpce SP 23 40*15*2 1 200 460 080 benzolové nádrže 35*15*2 1 050 400 081 trubková pec - 900 270 50*15*1, jemná 22, 24 SP27, SP28, 40*30*1, 2000 760 kondenzace+jímka SP29 10*5*1 082 fenolka 40*12*3 1 440 430 073 turbovna SP30, SP32, SP33 50*16*9 7 200 2 160 13 uvolnění prostoru prokázaný zdroj, sanace určena v AR kontaminace objektu kontaminace objektu, prokázaný zdroj, uvolnění prostoru kontaminace objektu, uvolnění prostoru 074 bývalá čpavkárna SP 24 30*25*4 3 000 2 100 uvolnění prostoru 20 dílna chemie SP 24 10*10*1 100 70 uvolnění prostoru 93 čerpadlovna FČV SP 25 10*5*6 300 90 prokázaný zdroj 083, 40 filtrační stanice SP 30, SP 34 25*20*9 4 500 1 350 uvolnění prostoru 071, 221 jemná kondenzace, chladiče 391, 392 vodní hospodářství SP 31 40*15*2 1 200 460 SP34, SP35, SP36 50*20*8, 20*15*8 prokázaný zdroj, uvolnění prostoru 10 400 3 100 uvolnění prostoru 152 remíza lokomotiv SP 12, SP 19 45*18*10 8 100 1 600 prokázaný zdroj, uvolnění prostoru 59 mod. výroba síry SP 13 10*4*1 40 15 uvolnění prostoru 162 údržba SP 14 23*18*1 414 160 uvolnění prostoru 091 MTZ+sklad nafty kontaminace - 38*16*4 2 430 490 a olejů objektu 084 plynojem kontaminace SP1,SP2,SP3,S pr.60*5 14 130 12 700 objektu, uvolnění P4 prostoru 4, 5 staré plynojemy SP 7, SP 49 1, 2, 3 36, 73 měř.stanice, vodní chladič, čerpadlovna kompresorová stanice SP 8, SP 43 - pr35*3,30* 3 12*8*1, pr.15*2 10*5*5 36*9*9, 47*10*9 5 005 4 500 uvolnění prostoru 800 315 uvolnění prostoru 6 340 1 900 185 sklad nafty - 20*10*4 800 160 174 160 fenolčpavková kanalizace + čerpadlovna, jímka hrubá kondenzace KB 4 SP 25 800 m 5 200 1 040 SP37, SP38, SP39 10*10*4, 10*10*1 500 150 kontaminace objektu kontaminace objektu prokázaný zdroj, sanace určena v AR kontaminace objektu, uvolnění prostoru, sanace určena v AR

Přehled objektů k sanaci v syntéze výsledků AR, AAR a doprůzkumu Číslo objektu Název objektu Související sanační plocha zemin Rozměry, dxšxv (m) Obestavěný prostor (m 3 ) Objem vzniklé suti (m 3 ) Zdůvodnění sanace 168 hrubá kondenzace KB 3 SP 40 10*10*4, 10*10*1 500 150 171 peletizace - 45*13*10 5 850 1 170 prokázaný zdroj, sanace navržena v AR kontaminace objektu 061 hrubá třídírna SP 45 40*20*20 16 000 4 000 uvolnění prostoru 050 KB 3-120*22*14 36 960 25 870 kontaminace 046 uhelná věž KB 3-20*20*38 15 200 4 560 052 KB 4-120*22*14 36 960 25 870 048 uhelná věž KB 4-20*20*38 15 200 4 560 celkem 205 559 101 430 objektu, uvolnění prostoru k průzkumu a sanaci Celkový obestavěný prostor se předpokládá cca 205,5 tis. m 3 a celková kubatura suti cca 101,5 tis. m 3. Koncepce sanace stavebních konstrukcí Je zřejmé, že sanace stavebních konstrukcí nebude záležitostí samostatného souboru sanačních opatření, ale bude nepochybně probíhat formou postupných kroků spjatých se sanací zemin. Předpokládá se, že objekty budou vyklizené a zbavené šrotu. Vlastní demolice budou probíhat podle povolení k odstranění staveb a její součástí bude odstranění podzemních podlaží do hloubky 2 m pod terénem. Problematickým se nyní jeví objekt č. 152 remíza lokomotiv, která je ve vlastnictví jiného subjektu a je stále užívaným provozuschopným objektem. V případě odmítnutí odstranění objektu ze strany současného vlastníka bude muset být společně se sanací přilehlých ploch (SP 12 a SP 19) provedeno průzkumné ověření absence významné ekologické zátěže v půdorysné ploše objektu. Vzhledem k typu kontaminace, vázané v naprosté většině případů jen na části objektů, je v rámci demolic žádoucí v maximální možné míře aplikovat princip separace senzoricky kontaminovaných podílů a následně další třídění na zabezpečené mezideponii na základě analytických výsledků průběžného monitoringu. Předpokládá se, že značné objemy vzniklé suti bude možné po přetřídění a nadrcení použít pro zpětný zásyp výkopů vytěžených zemin. Z demolic lze předpokládat vznik sutin v celkovém objemu cca necelých 101 tis. m 3, z nichž lze realisticky uvažovat k separaci cca 20 % ke zneškodnění formou odpadů, zbytek v objemu cca 81 tis. m 3 bude použitelný k zásypům po sanaci zemin. Při předpokládané kubatuře odtěžených zemin cca 161 tis. m 3 s vázaným nadlimitním znečištěním zhruba 75 % objemu, vychází bilančně objemy zhruba poloviční, což znamená, že k zásypům po sanaci navážek lze maximálně využít vhodně připravený materiál z demolic. Z hlediska rizik bude vhodné pro zásypy aplikovat zpřísněné limity z hlediska prevence zdravotních rizik. 14

Výluhy stavebních konstrukcí z pohledu vyhlášky č. 294/2005 Sb. ve většině případů vyhovují třídě vyluhovatelnosti II. S likvidací přebytečných sutin, nepoužitelných pro zásypy (cca 40 tis. m 3 ), by tak neměly být výraznější problémy. Čistění kanalizace od sedimentu s vysokým podílem dehtovitých látek bude provedeno k tomu určenou speciální technologií a prověřeno kamerovými zkouškami. 4.3. Monitoring Monitoring bude integrální součástí komplexu sanačních opatření a jeho koncepce plně odpovídá návrhům uvedeným v AAR, 2011. V přímé návaznosti na doporučenou sanaci je nutné sledovat i procesy na migrační cestě na odtokových a monitorovacích profilech ve směru ke klíčovým receptorům. V této souvislosti je příznivé, že od roku 2013 je formou samostatné zakázky prováděn monitoring klíčového monitorovacího profilu ve směru k prameništi Nová Ves. Situace širšího okolí monitoringu je uvedena na mapové příloze 3 tohoto elaborátu. Odtěžování zemin a demolice stavebních konstrukcí Odtěžování zemin bude realizováno v navážkách, odtěžováním až k jejich bázi v plochách, vymezených podle koncentračních kritérií, ale se vší pravděpodobností rozšířených půdorysným obrysem objektů, které byly zdrojem primární dotace horninového prostředí. Kontrola nápravných opatření bude realizována sanačním monitoringem ve výkopech po dosažení původního vymezení obrysu sanačních ploch a/nebo po odkrytí báze navážek. Intenzita odběru kontrolních vzorků bude individuálně přizpůsobena jednotlivým výkopům, rozsah analytických kontrol bude odpovídat prioritním organickým polutantům (NEL, PAU, benzen). U konstrukcí navržených k demolici bude kritériem realizace nápravných opatření komplexní snesení daného objektu. Prováděcí projekt nápravných opatření musí dále konkretizovat způsoby a frekvence vzorkování odtěžovaných zemin a zdiva stavebních konstrukcí pro kontrolu jejich znečištění s ohledem na další způsob nakládání s nimi. Podzemní voda Monitoring podzemních vod musí být integrální součástí komplexu sanačních opatření. Zajištěno musí být sledování kvality podzemních vod a trendů časového vývoje koncentrací sledovaných parametrů v celé ploše zájmového areálu a ve vztahu k okolí. Výběr a lokalizace monitorovacích objektů pro sledování kvality podzemní vody a) Monitorována musí být všechna sanovaná i nesanovaná ohniska kontaminace podzemních vod, v nichž je doložena kontaminace podzemních vod nad cílové kritérium pro amonné ionty, resp. nad indikační kritéria pro organickou kontaminaci reprezentované benzenem a naftalenem. Počet vrtů musí zohledňovat rozsah jednotlivých ohnisek kontaminace, jejich umístění pak distribuci znečištění v kontaminačním mraku a lokální směry proudění podzemních vod. b) Monitorovány musí být vhodně vybrané vrty mimo ohniska kontaminace podzemních vod v ploše areálu KJŠ tak, aby bylo možno mít stále ucelenou představu zejména: - o aktuálním vývoji a pohybu kontaminace v celé ploše zájmového areálu, - o interakcích se sousedním areálem BC MCHZ. 15

c) V naznačeném rozsahu podle odstavců a), b) musí být zvlášť monitorovány zvodeň navážková, zvodeň kvartérní a zvodeň přehloubeného koryta. d) Monitorován musí být výstupní profil proudění podzemních vod z areálu KJŠ (společný s BC MCHZ (1. monitorovací linie) a kontrolní profily na migrační dráze přehloubeným korytem k vodnímu zdroji Nová Ves a k řece Odře (2. monitorovací linie). Nanejvýš žádoucí je koordinace a zajištění využití výsledků vzorkování dalších organizací, zejména OVaK, ČHMÚ, Povodí Odry. Frekvence a metodika vzorkování vod a) Na nečerpaných monitorovacích vrtech mimo pohřbené koryto budou vzorky odebírány dynamicky, 1 m pod hladinou vody ve vzorkovacím vrtu. Při každém vzorkování současně samostatná kontrola případné existence volné fáze při hladině ve vrtu ve statickém stavu před vzorkováním a po zpětné stabilizaci hladiny po vzorkování. Frekvence vzorkování: 3x ročně. b) Na nečerpaných monitorovacích vrtech v areálu pohřbeného koryta budou odebírány vzorky z úrovně středu perforovaného intervalu s pouze krátkým předchozím začerpáním, odpovídajícím cca 1/3 objemu vrtu v perforovaném úseku vzorkovaného intervalu. Frekvence vzorkování: 3x ročně. c) Z čerpaných sanačních vrtů budou odebírány individuální vzorky za provozu, ze vzorkovacího ventilu na výtlaku čerpadla. Frekvence vzorkování: měsíčně. d) Po ukončení sanace na jednotlivých dílčích plochách budou původně sanační vrty vzorkovány jako ostatní vrty monitorovací. Doporučená frekvence vzorkování po ukončení sanace v dílčích plochách: 4x ročně (po dobu tří let, po prvních 12 měsících možno s nižší frekvencí a jen na vybraných vrtech). e) Vzorkováním bude sledována koncentrace sledovaných parametrů ve směsné vodě z jednotlivých sanačních ploch. Frekvence vzorkování: měsíčně. f) Voda, čerpaná z výkopů po odtěžení navážek bude vzorkována v týdenních intervalech. g) Další požadavky na vzorkování vod budou vyplývat z požadavků na provozní monitoring sanačních stanic, z úřady specifikovaných požadavků na kontrolu vypouštěných vod, atd. h) V počátečních fázích bude vhodné, volit na vybraných nečerpaných monitorovacích vrtech vzorkovací intervaly častější, pro ověření projevů sezónních variancí, po získání dostatečně reprezentativní základní řady provádět případně adekvátní korekce frekvence vzorkování a vyhodnocovacích postupů. Monitorované parametry a) Doporučujeme, aby při vzorkování podzemních vod byly přinejmenším v úvodní fázi sledovány vždy všechny sanační parametry, které uvádí souhrnná tabulka cílových limitů v kap. 6.1 této zprávy. V jednotlivých ohniscích znečištění podzemních vod se sice neuplatňují vždy všechny prioritní kontaminanty v celé škále, avšak při sanačním čerpání nebude možno vyloučit vzájemné ovlivňování sanačních ploch a aktivaci přítoků z ohnisek sousedních s možným odlišným charakterem znečištění. b) Doporučováno je sledování dalších vybraných obecných parametrů, charakterizujících chemismus podzemních vod a fyzikálně-chemické podmínky ve zvodni zejména 16

chloridy sírany, dusitany, železo, mangan, Redox potenciál, vodivost, rozpuštěný kyslík, CHSK, BSK, ph. Frekvence analýz může být nižší než při sledování sanačních parametrů. Monitoring na odtokových a monitorovacích profilech V přímé návaznosti na doporučenou sanaci je nutné sledovat i procesy na migrační cestě ve směru ke klíčovým receptorům. Profily určené ke sledování kvality podzemní vody budou umístěny na odtoku podzemní vody oběma směry a dále na migračních cestách od areálů takto: odtokový profil z areálu BC MCHZ a KJŠ jihozápadním směrem v linii vrtů HP 402 a HP 403, monitorovací profil na migrační cestě jihozápadním směrem ke zdroji Nová Ves v linii vrtu HP 404, odtokový profil z areálu KJŠ severovýchodním směrem v linii vrtů MH-HJ-1 a MV-15, monitorovací profil na migrační cestě severovýchodním směrem k řece Odře v linii vrtů HP 413 a HP 414. Situačně je lokalizace všech profilů uvedena na mapové příloze 3. V podstatě všechny objekty tvořících monitorovací profily by měly v době realizace dostupné. Monitoring na těchto profilech je uvažováno provádět v kvartálním intervalu po celou dobu aktivní realizace nápravných opatření, tj. po dobu 5 let od ukončení základního oddílu sanace zemin - navážek a stavebních konstrukcí, resp. dalších 10 let od ukončení sanace vod. Analyticky bude monitoring zaměřen na polutanty specifikované v souboru indikačních kritérií v AAR, 2011. Prokazování dosažení cílů sanace a) Průkazem dosažení cílů sanace na sanačních plochách zemin bude konfrontace sledovaných parametrů analyzovaných v kontrolních vzorcích pod úroveň koncentračních sanačních parametrů. b) Při sanaci ohnisek organické kontaminace odtěžováním navážek, nesmí se v konečném výkopu vyskytovat měřitelná volná fáze na obnažené hladině podzemní vody ve výkopu, ani viditelné znečištění zemin a vývěry fáze ve stěnách výkopu. Dosažení tohoto kritéria musí být ověřeno po třech dnech ponechání konečného výkopu v klidu. Připouští se existence filmu fáze na hladině (pod 1 mm). c) Kontaminovaná voda, čerpaná z výkopů po odtěžených navážkách musí ve dvou, po sobě odebraných směsných vzorcích (týdenní interval) vykazovat hodnoty sledovaných parametrů pod úrovní koncentračních sanačních parametrů, než bude přistoupeno ke zpětnému zásypu. d) Průkazem dosažení cílů sanace podzemních vod bude vedle konfrontace limitovaného parametru amonných iontů i prokazatelné snížení organické kontaminace v areálu KJŠ a statisticky podložený úbytek na migrační cestě vně areálu. e) Dosažení cílů bude potvrzeno postsanačním monitoringem podzemních vod a jejich okolí po dobu tří let od ukončení aktivní sanace s kvartální frekvencí. 17

f) Připouští se vybočení některých hodnot postsanačního monitoringu nad koncentrační sanační parametry, pokud půjde o statisticky nevýznamné překročení jak z hlediska frekvence tak výše, což musí být doloženo matematickou analýzou. g) V rámci postsanačního monitoringu musí být minimálně po dobu tří let vzorkovány i výstupní profily proudění podzemních vod z areálu KJŠ a BC MCHZ (odtokové a monitorovací profily), přičemž žádoucí je pokračovat ve vzorkování těchto profilů trvale i po ukončení postsanačního monitoringu. Postsanační monitoring Smyslem postsanačního monitorování je zajistit trvalý výsledek sanace bez rizika návratu kontaminace v době po sanaci a nastolení původních přírodních poměrů. V konkrétním případě areálu KJŠ (společně s BC M CHZ) je z pohledu významu postsanačního monitoringu situace specifická, především díky přístupu s upřednostněním významu atenuačních procesů a vedením sanace podzemních vod v podobě tzv. udržovacího nebo podpůrného čerpání. Smysl a účel postsanačního monitoringu tak nabývá výrazně většího významu než je tomu u jiných lokalit. Rozsah postsanačního monitorování je nezbytné přizpůsobit aktuálním podmínkám v době realizace, pro účely odhadu nákladů je uvažováno s kvartálním intervalem sledování po dobu 10 let. Obsahem postsanačního monitoringu bude sledování prioritních polutantů v podzemní vodě údolní terasy i přehloubeného koryta a bude zaměřeno pouze na migrační cesty k příjemcům vně areálů. Podmínkou ukončení postsanačního monitoringu ve stanovené době (a tedy aktivit v režii SEZ) je ověření dalšího poklesového trendu zátěží. 5. PROJEKT SANACE 5.1. Koncepce projektu Koncept budoucí projektové dokumentace vychází primárně ze specifických požadavků na přístup a metodický postup sanace a ze specifických požadavků definovaných ve správním rozhodnutí ČIŽP. Prvořadě se jeví podstatné, aby byl projekt detailně strukturován a obsahoval pokud možno maximum samostatně proveditelných stavebních objektů, které pak mohou být v realizační fázi prováděny ve větších celcích. Primárně musí být vypracován projekt pro demolice objektů, definovaných v závěrečné zprávě předsanačního doprůzkumu, resp. v kapitole 4.2.3. tohoto elaborátu. Přitom je nutné vzít do úvahy technologickou provázanost jednotlivých stavebních částí, které předchozí práce nemohly do detailu postihnout. Samozřejmostí je zakomponovat dílčí části, které bude vlastníkem areálu požadováno zachovat a z toho titulu budou muset být předmětem přeložek či dočasných alternativních řešení. Další samostatně realizovatelnou dílčí částí projektu musí být kapitola sanace zemin společně s čerpáním a dekontaminací vod ve výkopech. Tuto projektovou kapitolu bude žádoucí rozdělit do stavebních objektů dle organizace stavby v základním členění stavebních objektů 18

dle předpokládaných výkopů, tj. v konturách sanačních ploch dle závěrů předsanačního doprůzkumu, resp. tabelárního přehledu v kapitole 4.2.1. tohoto elaborátu. Projekt musí v základních parametrech specifikovat i nezbytné související objekty či stavby, které budou sloužit k dočasnému skladování a manipulaci s materiály ze sanace (znečištěné i neznečištěné) v předpokládaných objemech a kubaturách dle organizace stavby. Vyžadována je tedy podrobná kapitola zabezpečení stavby a zařízení staveniště. Nedílnou částí projektu bude organizace stavby, tj. specifikace postupu sanačních prací od obecných dokumentů typu členění stavby a plány odtěžeb až po specifikaci koncových zařízení na zneškodnění odpadů ze sanace či odpadních látek z dekontaminačních procesů. V části sanace vod z výkopů musí projekt uvažovat s dostatečně kapacitní dekontaminační jednotkou, případně se systémy čerpání a čištění použitelnými operativně prakticky v celé ploše areálu. Zajištěn musí být kvantitativně i kvalitativně realizovatelný způsob utrácení předčištěných vod. Samonosnou částí projektu bude kapitola sanace podzemní vody. Při projektování je nutné vzít do úvahy klíčové postavení ochrany kvality podzemní vody po dobu celého procesu invazivní sanace s přesahem řady let po jejím ukončení. Po celou dobu demoličních a zemních prací tedy bude probíhat ochranné sanační čerpání z vhodně sestaveného systému stávajících i nových sanačních vrtů, jehož primárním účelem nebude výtěžnost kontaminace, ale hydraulická ochrana okolí areálu. Dalších minimálně 5 let pak bude sanační čerpání pokračovat s cílem redukce anorganického i organického znečištění, které je soustředěno do vymezených sanačních ploch podzemní vody. Za tímto účelem se předpokládá vybudování dalších sanačních vrtů na rekultivovaných plochách po sanaci odtěžením a operativní přesuny potřebné techniky. Integrální součástí každého stavebního objektu v rámci projektu sanace musí být kapitola monitoringu ve všech realizačních etapách, tj. - monitoring vstupní, představující zejména aktualizaci kvality podzemní vody, - monitoring sanační, v realizační fázi každého dílčího opatření, - monitoring režimní, postavený na pozorování případných negativních projevů prováděné sanace na okolí areálu, - monitoring postsanační, po ukončení každého dílčího opatření, obsahující vždy metodiku vyhodnocování výsledků ve smyslu prokazování dosažení sanačních limitů či cílového stavu po sanaci. Dle požadavků správního rozhodnutí je do projektu nutné zakomponovat problematiku likvidace či dalšího nakládání s použitými vrty. Standardní součástí projektu bude plán organizace výstavby, havarijní zabezpečení, harmonogram prací, podrobný výkaz výměr a soupis právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce. Co do rozsahu a stupně rozpracování projektové dokumentace, projekt sanace bude zpracován v podrobnosti pro stavební, případně vodoprávní řízení a umožňující zadat veřejnou zakázku dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. V rámci zpracování projektové dokumentace není požadováno provedení souvisejících inženýrských činností, které budou muset být zajištěny pro realizační projekt dodavatele sanace, tj. vyřízení potřebných povolení, hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA), demoliční výměry apod. 19

5.2. Postup zpracování projektové dokumentace 5.2.1. Přípravné práce Soubor přípravných prací bude obsahovat: studium podkladů a stávající dokumentace, zajištění chybějící dokumentace včetně grafických podkladů, ověření územně právních vztahů, odhad parametrů manipulačních objektů pro ověření proveditelnosti v terénu. 5.2.2. Terénní práce V rámci souboru terénních prací budou provedeny úkony: rekognoskace terénu, vytipování ploch pro zařízení staveniště, výstavbu manipulačních a zabezpečených ploch, geodetické zaměření aktuálního stavu území k sanaci, pasportizace objektů určených k sanaci, taxace zeleně. 5.2.3. Projekční práce Požadováno je zpracování projektové dokumentace ve stupni pro stavební povolení a vodoprávní řízení. Z dílčích úkonů nezbytných ke konečné finalizaci a kompletaci projektu lze vyčlenit: statické posouzení objektů určených k demolici, statické posouzení pažených výkopů pod hladinou podzemní vody, projekční práce stavební část, projekční práce geologická část, projekční práce technologie čištění vod, projekční práce odpady, inženýrská činnost jednání s dotčenými stranami a úřady, zajištění potřebných souhlasů a stanovisek, kompletace a reprodukce. 20

6. ČASOVÝ HARMONOGRAM Následující tabulka uvádí harmonogram postupu prací na řešení úkolu. Počátkem zahájení prací je zadání zakázky zadavatelem (MF). měsíce 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Přípravné práce, studium podkladů, zajištění dokumentace, rekognoskace terénu X X Terénní práce (pasportizace, taxace, zaměření) X X X Vypracování projektové dokumentace sanace X X X X Statické posouzení Inženýrská činnost, projednávání s dotčenými stranami a úřady X X X X X X X X Finální zpracování projektové dokumentace X X Kompletace, reprodukce X Realizace prací spojených s vypracováním projektové dokumentace v požadovaném stupni bude vyžadovat časovou náročnost cca 12 měsíců. 7. ODHAD NÁKLADŮ Odhad nákladů na zpracování projektové dokumentace sanace v požadovaném rozsahu je proveden ve formě položkového rozpočtu. KJŠ PROJEKT SANACE - SLEPÝ ROZPOČET CPV Úkon jednotka jednotek celkem 1 Projekční výkony 1.1 71320000-7 Práce projektanta stavební část hodina 1920 1.2 71320000-7 Práce projektanta stavební výkresová dokumentace hodina 640 1.3 45111291-4 Práce projektanta statické posouzení hodina 160 1.4 71320000-7 Práce projektanta geologická část hodina 1920 1.5 71320000-7 Práce projektanta technolog hodina 160 1.6 71320000-7 Práce projektanta odpady hodina 160 2 Terénní výkony 2.1 71315300-2 Geodetické zaměření území ha 32 2.2 71510000-6 Pasportizace objektů k sanaci l.s. 1 2.3 77310000-6 Taxace zeleně ks 1 3 Ostatní výkony 3.1 71322100-2 Inženýrská činnost hodina 960 3.2 75100000-7 Kompletační činnost hodina 80 3.3 75100000-7 Reprodukce ks 8 3.4 60140000-1 Doprava osob km 1200 Oceněný položkový rozpočet pro účely zadavatele je uveden v nevázané příloze tohoto elaborátu. 21