Průběžné výsledky hydraulického modelu proudění podzemní vody v rajonech Kvartéru Odry a Opavy (1510 a 1520)

Transkript

1 Průběžné výsledky hydraulického modelu proudění podzemní vody v rajonech Kvartéru Odry a Opavy (1510 a 1520) RNDr. Svatopluk Šeda, Doc. Ing. Naďa Rapantová, CSc. a Ing. Jiří Beránek

2 Rajón 1510 Kvartér řeky Odry - Velikost rajónu cca 263 km 2 - většinou kopíruje tok řeky Odry v pruhu širokém cca 10 km - Kvartérní sedimenty dosahují mocnosti až několik desítek metrů a zahrnují celou řadu genetických typů rozličné litologie i různého stáří. Z hlediska vodárenského jsou významná především přehloubená koryta vyplněná glaciálními sedimenty - při specifickém odtoku 1,5-2 l/s/km 2 lze předpokládat tvorbu přírodních zdrojů podzemní vody ve výši cca 400 až 500 l.s -1.

3

4 Rajón 1520 Kvartér řeky Opavy - velikost rajónu cca 125 km 2 - většinou kopíruje tok řeky Opavice, Opavy a Moravice - kvartérní sedimenty dosahují opět mocnosti až několik desítek metrů a zahrnují opět celou řadu genetických typů rozličné litologie i různého stáří. Z hlediska vodárenského jsou významná především přehloubená koryta vyplněná glaciálními sedimenty, na rozdíl od Odry je významnější zvodnění fluviálních sedimentů - při specifickém odtoku 2 2,5 l/s/km 2 lze předpokládat tvorbu přírodních zdrojů podzemní vody ve výši cca 250 až 300 l.s -1.

5

6 Principy modelového řešení proudění podzemní vody - zpracování dat o geometrii kolektoru a jeho vlastnostech - zpracování dat o stavu hladiny podzemní vody a průtocích na vodotečích - sestavení stacionární modelové simulaci proudění podzemní vody v zájmovém území, odladění na základě údajů o odběrech a stavech hladin podzemní vody v jímacích a monitorovacích vrtech - ke kalibraci modelu byly využity údaje o úrovních hladin podzemní vody (tzv. hladinové kritérium).

7 Bořeň, foto Pavla Gürtlerová.

8 Bořeň, foto Pavla Gürtlerová.

9 Principy modelového řešení proudění podzemní vody Celkové zdroje modelu včetně indukovaných, tj. infiltrace ze srážek + přetoky přes okrajové podmínky + břehová infiltrace, byly vypočteny na cca 2200 l/s. Největší přítoky do modelu se dějí přes hlavní (ostravskou) terasu, Porubskou bránu a glaciální sedimenty na jz. okraji modelu. Celkově představují zhruba 90% všech přítoků přes okrajové podmínky na hranicích modelu.

10 Část přítoků do modelu je rovněž situována podél okrajových podmínek reprezentující úseky údolních niv přítoků řeky Odry při jejich vstupu do modelu, z nichž nejvýznamnější je řeka Opava. Odtok z modelu přes kontakt s ostravickou údolní terasu je modelem vypočten na cca 35 l/s. Podzemní vody jsou v drtivé většině drénovány povrchovými vodotečemi. Celková hodnota tohoto propadu je cca 1900 l/s. Celková efektivní infiltrace ze srážek je cca 537 l/s, což při rozloze modelovaného území 263 km 2 odpovídá 2,0 l/s/km 2.

11 Transientní model byl v souladu s modely hydrologickými zpracovávanými VÚV sestaven pro 10- leté období od do včetně s měsíčním krokem pro změnu parametrů modelu. To představovalo 120 jednotlivých časových úseků, přičemž uvnitř každého z nich byly hodnoty všech parametrů modelu považovány za konstantní. Těmito parametry byly: efektivní infiltrace, evapotranspirace, konduktance na okrajových podmínkách, průtoky na vodních tocích, hladiny podzemních vod v pozorovacích objektech sítě ČHMÚ, konduktance dnových sedimentů vodních toků a vodárenské čerpání.

12 Pro kalibraci transientního proudového modelu bylo použito 15 z 20 dostupných pozorovacích vrtů ČHMÚ. Kalibrační cíle byly reprezentovány jednak průměrnými měsíčními hladinami podzemních vod v daném roce pro daný objekt a také průměrnými měsíčními průtoky povrchových vod v profilech Odra-Bartošovice a Odra- Svinov. V průběhu kalibrace modelu byly vedle kapacitních parametrů kolektorů dolaďovány i parametry vodivostní, zejména konduktance dnových sedimentů a hydraulická konduktivita obou kolektorů Pro parametr zásobnosti byly vyčleněny dvě zóny. První zóna se vztahovala k fluviálním sedimentům řeky Odry a jejích přítoků. Zbylé části území HG rajónu pak byla přiřazena druhá zóna.

13

14

15 Dále byly hodnoceny konduktance vodních toků (10-10 až 10-4 m/s), konduktance okrajové podmínky (10-10 až 10-2 m 2 /s/m), efektivní infiltrace (5 mm/měsíc s maximální hodnotou 34 mm/měsíc), evapotranspirace (5 mm/měsíc s maximální hodnotou 34 mm/měsíc) a kapacitní parametry (0,2 a 0,1 pro 1. a 2. zónu)

16

17

18

19

20

21 Děkuji za pozornost a Vám statečným příchozím přeji pěkný zbytek dne! Svatopluk Šeda