Výklad MPSV k 192 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce 1. Obecně Nový zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb. dále jen ZP ), který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007, přináší celou řadu změn oproti dosavadní právní úpravě pracovněprávních vztahů, z nichž jednou z nejvýznamnějších, která reaguje na nový zákon o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb. dále jen ZNP ), je zavedení institutu náhrady mzdy nebo platu nebo náhrady odměny z dohody o pracovní činnosti (dále jen náhrada mzdy ), kterou poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci v pracovním poměru nebo činnému na základě dohody o pracovní činnosti, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo jemuž byla nařízena karanténa (dále jen DPN ). Tato náhrada mzdy přísluší po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN, pokud ke dni vzniku DPN zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle ZNP. V mezích uvedeného období přísluší náhrada mzdy za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy podle 115 odst. 3 ZP nebo se mu plat nekrátí podle 135 odst. 1 ZP, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle ZNP a pokud pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti) trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského podle 26 ZNP. Je tedy nepochybné, že náhrada mzdy při DPN je náhradou mzdy svého druhu, neboť se v ní promítají principy nemocenského pojištění (právo na náhradu mzdy závisí na splnění podmínek nároku na nemocenské a na jeho výplatu, konstrukce výpočtu náhrady mzdy vychází z redukovaného průměrného výdělku zaměstnance, zákonné snížení náhrady mzdy v určitých případech a další). Právní úprava náhrady mzdy při DPN je obsažena v 192 až 194 ZP. Poněvadž se v době od schválení nové zákonné úpravy v praxi objevily různé názory, které se soustřeďují zejména na problematiku výpočtu náhrady mzdy z redukovaného průměrného výdělku zaměstnance, jak vyplývá tento postup z 192 odst. 2 ZP, podává se následující výklad předmětného zákonného ustanovení s cílem sjednotit a zejména zjednodušit tento výpočet pro jeho provádění v praxi zaměstnavatelů, a to s ohledem na způsob zjišťování průměrného hodinového výdělku podle 351 a násl. ZP. 2. Výklad 192 odst. 2 ZP 2.1 Způsob poskytování náhrady mzdy při DPN Podle 192 odst. 2 ZP náhrada mzdy přísluší ve výši 30 % průměrného výdělku za první tři dny a ve výši 69 % průměrného výdělku od 4. dne v rámci trvání DPN. Ve vazbě na dikci odstavce 1 je nesporné, že náhrada mzdy přísluší v rámci období prvních 14 kalendářních dní trvání DPN (tj. od počátku kal. dne, v němž DPN vznikla - s výjimkou případu, kdy v takový den má zaměstnanec směnu již odpracovanou a kdy se období 14 kal. dnů počítá až od následujícího 1
kalendářního dne do uplynutí 14. kal. dne jejího trvání), a to za směny stanovené rozvrhem pracovní doby zaměstnance, respektive za svátky, v nichž měl zaměstnanec plánovanou směnu, která v důsledku svátku odpadla. Náhrada mzdy se tak poskytuje za směny, které zaměstnanec v důsledku DPN neodpracoval, a to za příslušný počet hodin podle plánované délky směny. Má-li zaměstnanec za pracovní den, v němž mu vzniklo nebo zaniklo právo na náhradu mzdy při DPN, také právo na mzdu nebo plat za část pracovní doby, náleží mu za tento den jen poměrný díl náhrady mzdy připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží mzda nebo plat (např. zaměstnanec v průběhu své směny utrpí úraz, pro který bude uznán dočasně práce neschopným). 2.2 Redukční hranice pro úpravu průměrného výdělku V 192 odst. 2 se dále stanoví, že pro účely stanovení náhrady mzdy se zjištěný průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení dávek nemocenského pojištění podle 21 a 22 ZNP, s tím, že pro účely této úpravy se redukční hranice stanovené pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 1,4 a poté zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru; pro účely této úpravy se přitom do první redukční hranice započítá částka ve výši 90 % (dále viz bod 2.4). Podle 356 odst. 1 ZP se průměrný výdělek zaměstnance zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek. Pro účely náhrady mzdy při DPN je však nutno tento zjištěný průměrný výdělek nejprve upravit, a to za použití redukčních hranic stanovených pro účely nemocenského pojištění, které se pro účely náhrady mzdy dále vynásobí koeficientem 1,4 (vyjadřujícím poměr mezi počtem kalendářních dnů v týdnu a obvyklých pracovních dnů, tj. 7 : 5) a zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Redukční hranice pro účely nemocenského pojištění jsou stanoveny vždy na celý kalendářní rok a podle 22 odst. 3 ZNP bude jejich výše vždy k 1. lednu vyhlašována Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. S přihlédnutím k nařízení vlády č. 462/2006 Sb. činí v roce 2007 výše těchto redukčních hranic pro nemocenské pojištění (a zvýšených pro náhradu mzdy koef. 1,4): redukční hranice: pro nemocenské pojištění: pro náhradu mzdy: I. red. hranice 672 Kč x 1,4 941 Kč II. red. hranice 1.007 Kč x 1,4 1.410 Kč III. red. hranice 2.014 Kč x 1,4 2.820 Kč Redukční hranice pro účely nemocenského pojištění jsou redukční hranice denní, neboť se jimi redukuje tzv. denní vyměřovací základ, z něhož se vypočítává denní výše dávky nemocenského pojištění. Proto i redukční hranice pro náhradu mzdy, které jsou z nich odvozené pouhým jejich vynásobením přepočítacím koeficientem 1,4 a zaokrouhleny na celé koruny nahoru, jsou denními redukčními hranicemi. 2
2.3 Přepočet denních redukčních hranic na hodinové Aby bylo možno provádět přímou úpravu zjištěného průměrného hodinového výdělku zaměstnance redukcí, převedou se výše uvedené denní redukční hranice pro náhradu mzdy na hodinové redukční hranice, a to vydělením každé z těchto denních redukčních hranic číslem 8 a výsledek se zaokrouhlí na haléře nahoru. Tímto postupem se zjistí hodinové redukční hranice pro náhradu mzdy platné pro celý kalendářní rok 2007 takto: Redukční hranice denní redukční hranice hodinová redukční hranice pro náhradu mzdy: pro náhradu mzdy: I. red. hranice 941 Kč : 8 117,63 Kč II. red. hranice 1.410 Kč : 8 176,25 Kč III. red. hranice 2.820 Kč : 8 352,50 Kč Tak jako jsou jednotně stanoveny denní redukční hranice pro účely nemocenského pojištění (totéž platí i pro denní redukční hranice pro náhradu mzdy), musí být i z nich odvozené hodinové redukční hranice pro náhradu mzdy rovněž jednotné, a to pro všechny zaměstnance bez ohledu na odlišné režimy stanovené týdenní pracovní doby ( 79 ZP) nebo kratší pracovní dobu ( 80 ZP). Při převodu denních redukčních hranic pro náhradu mzdy na hodinové redukční hranice se proto vychází z obecné nejvýše přípustné délky stanovené týdenní pracovní doby podle 79 odst. 1 ZP, tj. 40 hodin, v níž průměrná délka směny při pětidenním pracovním týdnu činí 8 hodin. 2.4 Úprava průměrného hodinového výdělku redukcí Průměrný hodinový výdělek zaměstnance zjištěný obecně pro pracovněprávní účely ( 351 a násl. ZP) z hrubé mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období (zásadně vždy z předchozího kal. čtvrtletí), popřípadě zjištěný jako pravděpodobný výdělek, se upraví tak, že z průměrného hodinového výdělku - do částky první red. hranice (117,63) se započítává částka ve výši 90 % ( 192 odst. 2 ZP) a dále podle 21 odst. 1 ZNP se postupuje tak, že se - z částky nad I. red. hranici (117,63) do II. red. hranice (176,25) započte 60 %, - z částky nad II. red. hranici (176,25) do III. red. hranice (352,50) započte 30 %. K částce nad III. red. hranici (352,50) se nepřihlíží. Takto upravený průměrný hodinový výdělek je redukovaný průměrný hodinový výdělek. Ten se zaokrouhluje na haléře nahoru (např. 158,2314 = 158,24). 2.5 Výše náhrady mzdy při DPN Protože je náhrada mzdy při DPN poskytována za směny, které zaměstnanec v důsledku DPN neodpracoval, a to za počet hodin podle plánované délky směny, 3
přísluší zaměstnanci tato náhrada mzdy ve výši 30 % redukovaného průměrného hodinového výdělku za prvé tři neodpracované směny a ve výši 69 % za 4. a další neodpracované směny, vždy však pouze v rámci období prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN. Jedinou výjimkou z pravidla, že náhrada mzdy při DPN přísluší zaměstnanci za skutečně neodpracovanou dobu v rámci plánované směny, je, že při pružném rozvržení pracovní doby podle 85 ZP přísluší zaměstnanci náhrada mzdy při DPN za průměrnou délku směny. 3. Příklady Pro názornost se dále uvádějí tyto příklady: K bodu 2.1 Příklad 1: A) Dne 4.1.zaměstnanec odpracoval celou stanovenou ranní směnu a poté odešel k ošetřujícímu lékaři, který jej k témuž dni uznal dočasně práce neschopným. Za odpracovanou směnu zaměstnanec obdrží mzdu. V tomto případě počíná období 14 kalendářních dnů DPN pro účely poskytování náhrady mzdy až od 5.1.a končí 18.1. B) Kdyby zaměstnanec ad A) celou směnu neodpracoval, neboť v jejím průběhu například utrpěl úraz, pro který byl od téhož dne uznán dočasně práce neschopným, náležela by mu za část směny, kterou odpracoval, mzda a za neodpracovanou část směny náhrada mzdy při DPN. V takovém případě počíná období 14 kalendářních dnů DPN pro účely náhrady mzdy již dne 4.1 a skončí dnem 17.1. Neodpracovaná část směny se považuje v pořadí za první směnu, za níž náleží náhrada mzdy ve výši 30 % redukovaného průměrného hodinového výdělku odpovídající počtu v této směně neodpracovaných hodin. C) Pracovní neschopnost zaměstnance v případě A trvala do 25.1. Na 14. kalendářní den trvání této DPN, tj. na 18.1. mu připadá nástup na noční směnu, která začíná ve 22.00 hodin a končí v 06.00 dne 19.1. Zaměstnanec v tomto případě obdrží náhradu mzdy již jen za 2 hodiny (tj. od 22.00 do 24.00 hod.), neboť náhrada mzdy při DPN náleží jen do 14. kalendářního dne trvání DPN a od 15. kalendářního dne zaměstnanec obdrží nemocenské. K bodu 2.4 Příklad 2: Průměrný hodinový výdělek zaměstnance činí 395,23 Kč. Úprava tohoto průměrného výdělku, zjištěného standardním způsobem pro pracovněprávní účely, se pro účely náhrady mzdy při DPN provede pomocí hodinových redukčních hranic pro náhradu mzdy (HRH) takto: - do výše I. HRH (117,63) se započte 90 %, tj. 117,63 x 0,9 = 105,867 - nad I. do II. HRH (176,25-117,63) se započte 60 %, tj. 58,62 x 0,6 = 35,172 4
- nad II. do III, HRH (352,50 176,25) se započte 30 %, tj. 176,25 x 0,3 = 52,875 Z částky nad III. HRH (395,23 352,50 = 42,73 nebude započítáno nic. Redukovaný průměrný hodinový výdělek zaměstnance tak činí 193,92. K bodu 2.5 Příklad 3: Zaměstnanec, který byl od 2. do 20.6. uznán dočasně práce neschopným a jehož průměrný hodinový výdělek, zjištěný z I. čtvrtletí téhož kalendářního roku, činil 395,23 Kč a po jeho úpravě na redukovaný průměrný hodinový výdělek (RPHV) byl přepočítán na 193,92 Kč, neodpracoval z důvodu této DPN plánované pracovní směny, které připadly na den 3. 6. v délce směny 8 hodin na den 5. 6. v délce směny 11 hodin na den 7. 6. v délce směny 9 hodin na den 10. 6. v délce směny 9,5 hodin na den 11. 6. v délce směny 8 hodin na den 12. 6. v délce směny 8,5 hodin na den 15. 6. v délce směny 10 hodin na den 16. 6. v délce směny 8 hodin na den 17. 6. v délce směny 7,5 hodin na den 20. 6. v délce směny 9 hodin V uvedeném případě zaměstnanec obdrží při zúčtování mzdy za měsíc červen náhradu mzdy při DPN ve výši 30 % RPHV za 28 hodin (směny 3., 5. a 7. 6.) a ve výši 69 % RPHV za 36 hodin (směny 10., 11., 12 a 15. 6.). Od 16. 6. do skončení DPN 20. 6. zaměstnanci již náhrada mzdy nepřísluší, neboť dnem 15. 6. uplynulo období 14 kal. dnů pro poskytování náhrady mzdy a od 16. 6. mu již přísluší nemocenské. U p o z o r n ě n í! Tento výklad vychází z platné právní úpravy zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Nepoužije se však od 1. 1. 2007, neboť zákonem č. 585/2006 Sb., jímž byla o 1 rok odložena účinnost zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, bylo mimo jiné stanoveno, že ustanovení 192 až 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, se použijí poprvé ode dne, kterým nabývá účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (tedy až k 1.1.2008). 5