HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Čl. 1. Předmět úpravy



Podobné dokumenty
HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Čl. 1. Předmět úpravy

462/2000 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 22. listopadu 2000

462/2000 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

H A R M O N O G R A M zpracování krizového plánu Středočeského kraje

Metodika zpracování krizových plánů dle 15 a 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. čl. 1.

Podrobnosti o označování písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti. Stanovení režimu evidence písemností

462/2000 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 22. listopadu 2000

462/2000 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

TECHNIK OCHRANY OBYVATELSTVA STUDIJNÍ MATERIÁL: KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

Krizové plánování v Moravskoslezském kraji ve vztahu k právnickým a podnikajícím fyzickým osobám zpracovatelům plánů krizové připravenosti

SMĚRNICE MINISTERSTVA FINANCÍ Čj /2011-MZE ze dne 30. května 2011

239/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb.

Traumatologické plány krajů jako. traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb

Odvětví (úsek): krizové řízení

Ochrana obyvatelstva

Traumatologické plány krajů jako základ pro zpracování traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb

462 Nařízení vlády. ze dne 22. listopadu 2000

Zásadní změny zákona o krizovém řízení

TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/

Krizové řízení. Plánovací a řídící dokumentace krizového řízení

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 19. dubna 2017 o plánování obrany státu

Zaměření a formy přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí

IV. M I N I S T E R S T V O O B R A N Y P L Á N O B R A N Y Č E S K É R E P U B L I K Y PRAHA 2011

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Typový plán pro řešení krizové situace Dlouhodobé sucho

SPRÁVA STÁTNÍCH HMOTNÝCH REZERV METODIKA PRO VYŽADOVÁNÍ VĚCNÝCH ZDROJŮ ZA KRIZOVÉ SITUACE

Legislativní změny v oblasti chemických látek a směsí a prevence závažných havárií

obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, krajskému úřadu, Ministerstvu vnitra

Krizové řízení v obci Písty

Úvodní ustanovení. Čl. 2 Základní pojmy

Krizová a ostatní legislativa

Legislativní změny v oblasti chemických látek a směsí a prevence závažných havárií. MUDr. Marie Adámková

12. Nařízení, kterým se vydává požární poplachový plán hlavního města Prahy

TEST:Mgr0915CNP Varianta:3 Tisknuto:28/08/2015

TEST:Mgr0915CNP Varianta:1 Tisknuto:28/08/2015

Modul 2 - Koncepční a legislativní rámec pro oblast krizového řízení ve zdravotnictví

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

SMĚRNICE MINISTERSTVA VNITRA č. j. MV /PO-OKR-2013 ze dne 7. listopadu 2013

složkám IZS při provádění záchranných a likvidačních prací

216/2011 Sb. VYHLÁŠKA

Poplachové plány Poplachový plán IZS kraje

KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. školení starostů obcí 2015

Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, Zlín

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

VYHLÁŠKA. č. 229/2015 Sb.

Počet stran: 7. Přehled právních předpisů využitelných při přípravě na krizové situace a jejich řešení

POMŮCKA KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ. č. j. MV /PO-OKR ze dne 23. října 2013

Úloha starosty obce s rozšířenou působností. při přípravě na mimořádné události a krizové situace a při jejich řešení

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE 3/2017

NAŘÍZENÍ Ústeckého kraje. č. 8/2011

NAŘÍZENÍ Jihočeského kraje č. 3/2003 ze dne Požární poplachový plán kraje

Úloha vedoucího organizace při řešení krizových situací a dalších mimořádných událostí

TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912

Mgr. Adam HENDRYCH odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ

Ing. Miroslav Jurenka,Ph.D.

Ing. František Barták řízení ORP Konice

Určeno: Resortním organizacím Ministerstva životního prostředí Krajským úřadům a orgánům krajů v přenesené působnosti

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

253/2005 Sb. ZÁKON. ze dne 3. května 2005, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce ČÁST PRVNÍ

III. M I N I S T E R S T V O O B R A N Y P L Á N O B R A N Y PRAHA 2007

ZÁKON 253/2005 Sb. ze dne 3. května 2005,

Obsah a specifika přípravy a realizace regulačních opatření v působnosti Ministerstva dopravy v systému hospodářských opatření pro krizové stavy

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

1/2012 VKHK NAŘÍZENÍ Královéhradeckého kraje

BRK PŘ 2 počet stran: 5 N Á M Ě T cvičení ZÓNA 2013

POVODŇOVÁ OCHRANA nová legislativa. Ing. Josef Reidinger vedoucí oddělení ochrany před povodněmi odbor ochrany vod

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

METODICKÉ MATERIÁLY červenec 2015

Odbor obrany. 6 - zajišťuje činnosti umožňující přijetí regulačních opatření, při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí

Seznam právních předpisů z oblasti jaderné energie, ionizujícího záření a předpisy související

256/2006 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 22. května o podrobnostech systému prevence závažných havárií. Úvodní ustanovení

ÚLOHA HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR PŘI LIKVIDACI HAVÁRIÍ

D O K U M E N T. k zabezpečení úkolů požární ochrany pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu. Účel

Státní požární dozor - 31 zákona č. 133/1985 Sb., zákona o požární ochraně

Nařízení starosty města Chrudim č. 3/2007. Statut. Krizového štábu určené obce města Chrudim

P ř í l o h a č. 7 S t a t u t u m ě s t a B r n a. Zajišťování krizového řízení při krizových situacích

D O K U M E N T. k zabezpečení úkolů požární ochrany pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu

Systém prevence mimořádných událostí

Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím obsahuje:

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

PRÁVNÍ RÁMEC KRIZOVÉHO PLÁNOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE LEGAL FRAME OF CRISIS PLANNING IN THE CZECH REPUBLIC. Martina Königová

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Legislativní vymezení krizového řízení. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Legislativa používaná v krizovém řízení

Činnost povodňových orgánů obcí a ORP

Právní prostředí pro krizové řízení

., Vzdělávání v oblasti ochrany obyvatel (zaměstnanců) u právnických a podnikajících fyzických osob

Studijní texty. Název předmětu: Řízení bezpečnosti. Téma: Místo a úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

VĚSTNÍK JIHOČESKÉHO KRAJE Částka 3 Rozesláno dne Rok 2013

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Povinnosti a kompetence v oblasti integrovaného záchranného systému, ochrany obyvatelstva, krizového řízení a ochrana před povodněmi

ČÁST PRVNÍ. HLAVA I Základní ustanovení. Předmět úpravy

Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje Anotace Legislativa 2. Místo operačních plánů ve struktuře krizového plánu

ČÁST PRVNÍ POŽADAVKY NA VĚCNÉ A TECHNICKÉ VYBAVENÍ ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ

NÁVRH ZÁKONA o KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI. JUDr. Radomír Valica ředitel odboru právního a legislativního NBÚ 3. října 2013, Praha

NAŘÍZENÍ KRAJE č. 2/2002,

ČÁST PRVNÍ ZÁSADY KOORDINACE SLOŽEK INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU PŘI SPOLEČNÉM ZÁSAHU

240/2000 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2000

Zjednodušený návod na vypracování cvičení pro jednotky sboru dobrovolných hasičů

Transkript:

Metodika zpracování krizových plánů podle 15 až 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Předmět úpravy (1) Metodika zpracování krizových plánů podle 15 až 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen metodika ) stanoví obsahové vymezení náležitostí a další podrobnosti související se zpracováním krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky a jiného státního orgánu, jemuž krizový zákon ukládá povinnost zpracovat krizový plán (dále jen krizový plán správního úřadu ), krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností. (2) Metodika slouží k zajištění jednotného postupu zpracování krizových plánů správních úřadů, krizových plánů krajů a krizových plánů obcí s rozšířenou působností a je považována za pomůcku krizového řízení. (3) Krizový plán správního úřadu, krizový plán kraje a krizový plán obce s rozšířenou působností je základním plánovacím dokumentem obsahujícím souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací. Jeho účelem je vytvořit podmínky pro zajištění připravenosti na krizové situace a jejich řešení pro orgány krizového řízení a další dotčené subjekty. (4) Krizová opatření uvedená v krizovém plánu správního úřadu, krizovém plánu kraje a krizovém plánu obce s rozšířenou působností slouží pouze pro řešení krizové situace a jejich realizace je podmíněna vyhlášením některého z krizových stavů. HLAVA II OBSAH KRIZOVÉHO PLÁNU SPRÁVNÍHO ÚŘADU Díl 1 Základní část krizového plánu správního úřadu Čl. 2 Charakteristika organizace krizového řízení V charakteristice organizace krizového řízení se uvede zejména

a) popis krizového řízení správního úřadu, kterým se rozumí 1. vymezení organizačního začlenění a činnosti pracoviště krizového řízení, 2. vymezení útvarů a organizačních částí, které se podílejí na připravenosti správního úřadu na krizové situace a jejich řešení, b) složení a úkoly krizového štábu, c) popis vzájemných vazeb v rámci krizového řízení, d) způsob komunikace a předávání informací v rámci krizového řízení. Čl. 3 Přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení (1) Přehled možných zdrojů rizik je výčet konkrétních hrozeb, které mohou způsobit vznik krizové situace. V rámci přehledu možných zdrojů rizik se uvedou pouze ty hrozby, které mohou ohrozit plnění činnosti v okruhu působnosti příslušného správního úřadu 1) nebo bezpečnost správního úřadu, majetek správního úřadu, zdraví nebo životy osob nacházejících se v prostorách správního úřadu. (2) Analýza ohrožení je zhodnocení působení konkrétní hrozby s ohledem na plnění činnosti v okruhu působnosti příslušného správního úřadu 1) nebo bezpečnost správního úřadu, majetek správního úřadu, zdraví nebo životy osob nacházejících se v prostorách správního úřadu. (3) Přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení se zpracovávají s využitím výstupů z analýzy vzniku mimořádných událostí a z toho vyplývajících ohrožení na území kraje 2) a dalších analýz rizik, které jsou zpracovávány podle jiných právních předpisů 3). (4) V krizovém plánu správního úřadu se rozpracují pouze ty hrozby, které mohou způsobit vznik krizové situace, a tím ohrozit plnění činnosti v okruhu působnosti příslušného správního úřadu 1) nebo bezpečnost správního úřadu, majetek správního úřadu, zdraví nebo životy osob nacházejících se v prostorách správního úřadu, a to s ohledem na typy krizových situací, pro které příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady 4) zpracovávají typový plán. Čl. 4 Přehled právnických osob a podnikajících fyzických osob, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu 1) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 2) Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb. 3) Například zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. 4) Usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 14. května 2002 č. 295 k Harmonogramu přípravy a zpracování krizových plánů.

(1) V přehledu právnických osob a podnikajících fyzických osob se uvedou všechny subjekty podle 29 krizového zákona, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu správního úřadu. (2) V přehledu se uvede zejména a) název a sídlo právnické nebo podnikající fyzické osoby, b) vymezení předmětu činnosti, c) specifikace opatření vyplývajících z krizového plánu správního úřadu, d) informace zda se jedná současně o subjekt kritické infrastruktury nebo evropské kritické infrastruktury. (3) V přehledu právnických osob a podnikajících fyzických osob podle 29 krizového zákona se neuvádí dodavatelé nezbytných dodávek, pokud neplní v rámci krizového plánu správního úřadu žádné konkrétní opatření. Uvedení dodavatele 5) v plánu nezbytných dodávek se nepovažuje za plnění konkrétního opatření vyplývajícího z krizového plánu správního úřadu. Čl. 5 Přehled prvků kritické infrastruktury určených příslušným ministerstvem, jiným ústředním správním úřade m nebo Českou národní bankou (1) V přehledu prvků kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury určených příslušným ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankou se uvede zejména a) identifikace prvku kritické infrastruktury nebo evropské kritické infrastruktury (např. název, označení, lokalizace), b) název a sídlo provozovatele prvku kritické infrastruktury nebo evropské kritické infrastruktury, c) vymezení předmětu činnosti nebo věcné působnosti, d) datum nabytí právní moci opatření obecné povahy, kterým byl prvek kritické infrastruktury nebo evropské kritické infrastruktury určen. (2) Za prvek určený příslušným ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankou se považuje také ten, který byl v souladu s 9 odst. 3 písm. d) krizového zákona navržen Ministerstvu vnitra k zařazení do seznamu podle 10 odst. 1 písm. f) krizového zákona. V tomto případě se v přehledu uvede také informace o usnesení vlády, kterým byl prvek kritické infrastruktury nebo evropské kritické infrastruktury určen. Díl 2 Operativní část krizového plánu správního úřadu Čl. 6 Přehled krizových opatření a způsob zajištění jejich provedení 5) 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.

(1) Přehled krizových opatření obsahuje výpis krizových opatření uvedených v 5 až 7 a 14 odst. 4 krizového zákona včetně uvedení orgánu krizového řízení oprávněného toto krizové opatření nařídit. (2) V případě, že příslušný správní úřad plní při realizaci krizového opatření konkrétní úkol, uvede v tomto přehledu způsob jeho zajištění. Čl. 7 Plán nezbytných dodávek V této části krizového plánu správního úřadu se uvede v souladu s 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů plán nezbytných dodávek. Čl. 8 Způsob plnění regulačních opatření (1) V této části krizového plánu správního úřadu se uvedou ta regulační opatření nebo činnosti umožňující uskutečnění regulačních opatření, za jejichž vyhlášení nebo přípravu odpovídá příslušný správní úřad, a která jsou prováděna při řešení krizové situace. (2) Ke každému regulačnímu opatření nebo činnosti umožňující uskutečnění regulačních opatření podle odstavce 1 se uvede zejména a) stručný popis postupu při jeho realizaci v rámci působnosti příslušného správního úřadu, b) vymezení odpovědnosti za realizaci regulačního opatření nebo za zabezpečení činnosti umožňující uskutečnění regulačního opatření. Čl. 9 Přehled spojení na subjekty podílející se na připravenosti na krizové situace a jejich řešení (1) V přehledu spojení se uvede zejména seznam telefonních kontaktů a elektronických adres na a) krizový štáb příslušného správního úřadu a ústřední krizový štáb, b) útvary a organizační části příslušného správního úřadu, které se podílejí na připravenosti správního úřadu na krizové situace a jejich řešení, c) příslušné orgány krizového řízení, d) další subjekty podílející se na připravenosti správního úřadu na krizové situace a jejich řešení. (2) V případě kontaktních údajů na konkrétní osobu se uvedou údaje nezbytné pro identifikaci této osoby včetně vykonávané funkce a zařazení. Čl. 10

Rozpracování typových plánů na postupy pro řešení konkrétních druhů hrozících krizových situací identifikovaných v analýze ohrože ní (1) V této části krizového plánu správního úřadu se rozpracují typové plány pouze pro ty hrozby, které byly identifikovány v analýzách ohrožení. (2) Uvede se přehled postupů, zásad a opatření pro řešení krizových situací, které mohou ohrozit plnění činnosti v okruhu působnosti příslušného správního úřadu 1) nebo bezpečnost správního úřadu, majetek správního úřadu, zdraví nebo životy osob nacházejících se v prostorách správního úřadu, včetně uvedení subjektů, které se na řešení krizových situací podílejí a vymezení požadavků na síly a prostředky nezbytné pro zvládnutí těchto krizových situací. (3) Rozpracování typových plánů na postupy pro řešení konkrétních druhů hrozících krizových situací identifikovaných v analýzách ohrožení obsahuje zejména a) charakteristiku krizové situace, b) plánovanou činnost útvarů, organizačních částí příslušného správního úřadu a dalších subjektů podílejících se na řešení krizové situace, c) opatření k řešení krizové situace včetně stanovení odpovědností, d) síly a prostředky nezbytné pro řešení krizové situace. Čl. 11 Přehled plánů zpracovaných podle zvláštních právních předpisů využitelných při řešení krizové situace Obsahem této části krizového plánu správního úřadu je seznam dalších plánovacích dokumentů (např. povodňový plán 6) ), které je možné využít při řešení krizové situace. V přehledu se uvede zpracovatel a místo uložení těchto plánovacích dokumentů. Čl. 12 Plán hospodářské mobilizace V této části krizového plánu správního úřadu se v souladu s 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 241/2000 Sb. uvede plán hospodářské mobilizace. Zpracovatelem plánu hospodářské mobilizace je v souladu s 13 zákona č. 241/2000 Sb. pouze ústřední správní úřad, kterému jiný právní předpis 7) svěřuje pravomoc k řízení ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů. Díl 3 Pomocná část krizového plánu správního úřadu Čl. 13 Přehled právních předpisů využitelných při přípravě na krizové situace a jejich řešení 6) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7) Například 11 odst. 3, 16 odst. 1 písm. b) zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

V této části krizového plánu správního úřadu se uvede výčet zákonů a prováděcích právních předpisů využitelných při přípravě na krizové situace a jejich řešení. Čl. 14 Zásady manipulace s krizovým plánem (1) V této části krizového plánu správního úřadu se uvede zejména a) místo uložení krizového plánu správního úřadu, b) způsob aktualizace krizového plánu správního úřadu, c) seznam útvarů a organizačních částí odpovědných za zpracování jednotlivých částí krizového plánu správního úřadu. (2) Dále se uvede informace, zda je některá z částí krizového plánu správního úřadu označena jako zvláštní skutečnosti. Čl. 15 Geografické podklady Tato část krizového plánu správního úřadu obsahuje geografické podklady využívané při přípravě na krizové situace a jejich řešení v analogové nebo digitální formě (mapy, mapové soulepy, prostorová data geografického informačního systému atd.). Čl. 16 Další dokumenty související s připraveností na krizové situace a jejich řešením V této části krizového plánu správního úřadu se uvedou další dokumenty podle uvážení zpracovatele, které souvisejí s připraveností správního úřadu na krizové situace a jejich řešením. Čl. 17 Typový plán V této části krizového plánu správního úřadu se uvede typový plán, který příslušný správní úřad zpracovává ve své působnosti, a kterým stanoví pro konkrétní druh krizové situace doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jejich řešení. HLAVA III OBSAH KRIZOVÉHO PLÁNU KRAJE A KRIZOVÉHO PLÁNU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ Díl 1 Krizový plán kraje

Oddíl 1 Základní část krizového plánu kraje Čl. 18 Charakteristika organizace krizového řízení V charakteristice organizace krizového řízení se uvede zejména a) popis krizového řízení v kraji, kterým se rozumí 1. vymezení všech orgánů krizového řízení s působností na území kraje, 2. vymezení ostatních orgánů s územní působností 8) a dalších subjektů (např. složky integrovaného záchranného systému, subjekty kritické infrastruktury), které se podílejí na zajištění připravenosti kraje na krizové situace a jejich řešení, b) složení a úkoly krizového štábu, c) popis vzájemných vazeb v rámci krizového řízení, d) způsob komunikace a předávání informací v rámci krizového řízení. Čl. 19 Přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení (1) Přehled možných zdrojů rizik je výčet konkrétních hrozeb, které mohou způsobit vznik krizové situace. V rámci přehledu možných zdrojů rizik se uvedou pouze ty hrozby, které mohou ohrozit bezpečnost, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, životy a zdraví osob, majetek nebo životní prostředí na území kraje. (2) Analýza ohrožení je zhodnocení působení konkrétní hrozby s ohledem na bezpečnost, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, životy a zdraví osob, majetek nebo životní prostředí. V analýzách ohrožení se uvede zejména a) předpokládané následky působení konkrétních hrozeb na území kraje, b) informace o možném přesahu následků působení hrozeb na území jiného kraje nebo státu, c) informace o možném přesahu následků působení hrozeb z území jiného kraje nebo státu. (3) Zpracovatel krizového plánu kraje, který v rámci své analýzy ohrožení identifikoval možný přesah následků působení hrozeb na území jiného kraje, o tomto neprodleně informuje zpracovatele krizového plánu příslušného kraje, který takto identifikované hrozby zahrne do svého krizového plánu. (4) Přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení se zpracovávají zejména s využitím výstupů z analýzy vzniku mimořádných událostí a z toho vyplývajících ohrožení na území kraje 2) a dalších analýz rizik, které jsou zpracovávány podle jiných právních předpisů 3). 8) 24 až 24c zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

(5) V krizovém plánu kraje se rozpracují pouze ty hrozby, které mohou způsobit vznik krizové situace na území kraje a to s ohledem na typy krizových situací, pro které příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady 4) zpracovávají typový plán. Čl. 20 Přehled právnických osob a podnikajících fyzických osob, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu (1) V přehledu právnických osob a podnikajících fyzických osob se uvedou všechny subjekty podle 29 krizového zákona, a dále územní správní úřady podle 24c krizového zákona, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu kraje. (2) V přehledu se uvede zejména a) název a sídlo právnické nebo podnikající fyzické osoby nebo územního správního úřadu, b) vymezení předmětu činnosti nebo věcné působnosti, c) specifikace opatření vyplývajících z krizového plánu kraje, d) informace, zda se současně jedná o subjekt kritické infrastruktury nebo evropské kritické infrastruktury. (3) V přehledu právnických osob a podnikajících fyzických osob podle 29 krizového zákona se neuvádí dodavatelé nezbytných dodávek, pokud neplní v rámci krizového plánu kraje žádné konkrétní opatření. Uvedení dodavatele 5) v plánu nezbytných dodávek se nepovažuje za plnění konkrétního opatření vyplývajícího z krizového plánu kraje. Čl. 21 Přehled prvků kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury (1) Přehled prvků kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury nacházejících se na území kraje vychází ze seznamu zpracovaného Ministerstvem vnitra. (2) V přehledu prvků kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury nacházejících se na území kraje se uvede zejména a) identifikace prvku kritické infrastruktury nebo evropské kritické infrastruktury (název, označení, lokalizace na území kraje), b) název a sídlo provozovatele prvku kritické infrastruktury nebo evropské kritické infrastruktury, c) vymezení předmětu činnosti nebo věcné působnosti. Oddíl 2 Operativní část krizového plánu kraje Čl. 22 Přehled krizových opatření a způsob zajištění jejich provedení

(1) Přehled krizových opatření obsahuje výpis krizových opatření uvedených v 5 až 7 a 14 odst. 4 krizového zákona včetně uvedení orgánu krizového řízení oprávněného toto krizové opatření nařídit. (2) Ke každému krizovému opatření podle 14 odst. 4 krizového zákona se dále uvede zejména a) popis postupu při jeho realizaci, b) vymezení odpovědnosti za realizaci krizového opatření a subjektů, které se na jeho realizaci podílejí. Čl. 23 Plán nezbytných dodávek V této části krizového plánu kraje se uvede v souladu s 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 241/2000 Sb. plán nezbytných dodávek. Čl. 24 Způsob plnění regulačních opatření (1) V této části krizového plánu kraje se uvedou regulační opatření, která mohou být přijata hejtmanem za krizového stavu podle 21 zákona č. 241/2000 Sb. (2) Jednotlivá regulační opatření se rozpracují obdobně jako krizová opatření podle čl. 22 odst. 2 této metodiky a s využitím metodických pokynů pro přípravu a realizaci regulačních opatření v systému hospodářských opatření pro krizové stavy. Čl. 25 Přehled spojení na subjekty podílející se na připravenosti na krizové situace a jejich řešení (1) V přehledu spojení se uvede seznam telefonních kontaktů a elektronických adres na příslušné orgány krizového řízení a další subjekty podílející se na připravenosti na krizové situace a jejich řešení. V případě kontaktních údajů na konkrétní osobu se uvedou údaje nezbytné pro identifikaci této osoby včetně vykonávané funkce a zařazení. (2) Pro jiný způsob spojení než ten, který je uveden v odstavci 1 (např. rádiové spojení, osobní spojky) se v této části krizového plánu kraje uvede také jeho popis a struktura. (3) V případě, že je přehled spojení na subjekty podílející se na připravenosti na krizové situace a jejich řešení nebo jeho část uvedena v jiné plánovací dokumentaci, uvede se v této části krizového plánu kraje pouze příslušný odkaz. Čl. 26 Rozpracování typových plánů na postupy pro řešení konkrétních druhů hrozících krizových situací identifikovaných v analýze ohrože ní

(1) V této části krizového plánu kraje se rozpracují typové plány pouze pro ty hrozby, které byly identifikovány v analýzách ohrožení. (2) Uvede se přehled postupů, zásad a opatření pro řešení krizových situací v podmínkách kraje, včetně uvedení subjektů, které se na řešení krizových situací podílejí a vymezení požadavků na síly a prostředky nezbytné pro zvládnutí této krizové situace. (3) Rozpracování typových plánů na postupy pro řešení konkrétních druhů hrozících krizových situací identifikovaných v analýzách ohrožení obsahuje zejména a) charakteristiku krizové situace, b) plánovanou činnost subjektů podílejících se na řešení krizové situace, c) opatření k řešení krizové situace, včetně stanovení odpovědností, d) síly a prostředky nezbytné pro řešení krizové situace. Čl. 27 Přehled plánů zpracovaných podle zvláštních právních předpisů využitelných při řešení krizové situace Obsahem této části krizového plánu kraje je seznam dalších plánovacích dokumentů, které je možné využít při řešení krizové situace. V seznamu se uvede zpracovatel a místo uložení a) havarijního plánu kraje 2), b) vnějšího havarijního plánu 9), c) povodňového plánu 6), d) dalších plánovacích dokumentů podle uvážení zpracovatele. Oddíl 3 Pomocná část krizového plánu kraje Čl. 28 Přehled právních předpisů využitelných při přípravě na krizové situace a jejich řešení V této části krizového plánu kraje se uvede výčet zákonů a prováděcích právních předpisů využitelných při přípravě na krizové situace a jejich řešení. Čl. 29 Zásady manipulace s krizovým plánem (1) V této části krizového plánu kraje se uvede zejména a) místo uložení krizového plánu kraje, b) způsob aktualizace krizového plánu kraje, c) seznam zpracovatelů jednotlivých částí krizového plánu kraje. (2) Dále se uvede informace, zda je některá z částí krizového plánu kraje označena jako zvláštní skutečnosti. 9) Zákon č. 59/2006 Sb. Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 30 Geografické podklady Tato část krizového plánu kraje obsahuje geografické podklady využívané při přípravě na krizové situace a jejich řešení v analogové nebo digitální formě (mapy, mapové soulepy, prostorová data geografického informačního systému atd.). Čl. 31 Další dokumenty související s připraveností na krizové situace a jejich řešením V této části krizového plánu kraje se uvedou zejména a) vzory a formuláře využitelné při přípravě na krizové situace a při jejich řešení (např. pracovní příkaz), b) další dokumenty podle uvážení zpracovatele, které souvisejí s připraveností kraje na krizové situace a jejich řešením. Čl. 32 Vzor rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí Tato část krizového plánu kraje obsahuje vzor rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí (vzor A), který je zpracován podle přílohy k této metodice. Součástí přílohy k této metodice je také vzor rozhodnutí o změně krizových opatření (vzor B) a vzor rozhodnutí o zrušení stavu nebezpečí (vzor C). Díl 2 Krizový plán obce s rozšířenou působností Čl. 33 (1) Při zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností se vychází z krizového plánu kraje. (2) Pro obsah krizového plánu obce s rozšířenou působností platí čl. 18 až 31 obdobně. Díl 3 Společná ustanovení pro krizový plán kraje a krizový plán obce s rozšířenou působností Čl. 34 (1) Odpovědnost za aktuálnost dat a informací uvedených v dílčích částech krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností mají subjekty 10), které poskytly podklady pro zpracování těchto dílčích částí. 10) 16 písm. c) nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

(2) Pro zajištění připravenosti na krizové situace a jejich řešení na území kraje a správního obvodu obce s rozšířenou působností se využívají také plánovací dokumenty uvedené v čl. 27 této metodiky. HLAVA IV USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ Čl. 35 (1) Krizový plán správního úřadu, krizový plán kraje a krizový plán obce s rozšířenou působností se vede nejméně v jednom listinném vyhotovení a elektronické podobě. (2) Souhrnná aktualizace krizového plánu správního úřadu, krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností 11) se provádí jak v listinném vyhotovení, tak v elektronické podobě. Po provedení souhrnné aktualizace krizového plánu se doporučuje jeho opětovné schválení. (3) Průběžná aktualizace krizového plánu správního úřadu, krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností se provádí zejména v elektronické podobě. Čl. 36 Zrušovací ustanovení Metodika zpracování krizových plánů dle 15 a 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. č.j.: PO - 2675/PLA 2003 se zrušuje. Čl. 37 Účinnost Tato metodika nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2011. 11) 19 odst. 2 nařízení vlády č. 462/2000 Sb.

P ř í l o h a Součástí této metodiky je vzor rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí (vzor A), vzor rozhodnutí o změně krizových opatření (vzor B) a vzor rozhodnutí o zrušení stavu nebezpečí (vzor C). Uvedené vzory byly zpracovány Ministerstvem vnitra a měly by sloužit k zajištění jednotného postupu a zamezení případných rozporů, které by mohly mít za následek například zrušení rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí z důvodu vyhlášení krizového stavu v rozporu se zákonem. Doporučujeme uvedené vzory využívat, a tím ujednotit postup výkonu státní správy v této oblasti. V této souvislosti uvádíme, že v souladu s dikcí krizového zákona není možné vydávat rozhodnutí o rozšíření vymezeného území, pro které je stav nebezpečí vyhlášen. V tomto případě je nutné pro nové území vydat samostatné rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí. Zpracování dalších vzorů a formulářů, které by měly sloužit k provedení oprávnění hejtmana stanovených krizovým zákonem, ponecháváme v kompetenci příslušného kraje. V těchto otázkách nelze dovozovat pravomoc Ministerstva vnitra ve věcech posuzování zákonnosti. Pouze upozorňujeme, že při jejich zpracování je nutné vycházet z ustanovení krizového zákona a právního řádu České republiky jako celku.

ROZHODNUTÍ Vzor A hejtmana. kraje ze dne. č.. o vyhlášení stavu nebezpečí V souladu s 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů a 61 odst. 3 písm. g) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 413/2005 Sb. vyhlašuji pro (vymezenou část) území. kraje STAV NEBEZPEČÍ z důvodu krizové situace.ohrožující životy, zdraví, majetek, životní prostředí Stav nebezpečí je/není vyhlašován na základě mimořádné události podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Čl. 1 Doba trvání Stav nebezpečí vyhlašuji na dobu od. do. (doba nezbytně nutná, nejvýše 30 dnů). Čl. 2 Vymezené území Stav nebezpečí vyhlašuji pro celé území/vymezenou část území. kraje (vymezit např. správní obvody obcí s rozšířenou působností, pro které je krizový stav vyhlašován). Čl. 3 Krizová opatření V souladu se zákonem č. 240/2000 Sb. stanovuji tato krizová opatření a jejich rozsah: výčet krizových opatření uvedených v 14 odst. 4 krizového zákona Stanovená krizová opatření budou nařízena v rozsahu nezbytném pro řešení krizové situace. Čl. 4 Účinnost Toto rozhodnutí nabývá účinnosti.. V.dne.. (podpis a otisk razítka s malým státním znakem) pozn. rozhodnutí musí být vyhlášeno a zveřejněno v souladu s 3 krizového zákona uvede se s ohledem na charakter krizové situace

ROZHODNUTÍ Vzor B hejtmana. kraje ze dne. č.. o změně krizových opatření V souladu s 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů a 61 odst. 3 písm. g) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 413/2005 Sb. vyhlašuji ZMĚNU KRIZOVÝCH OPATŘENÍ stanovených v rozhodnutí hejtmana.kraje ze dne. č.. o vyhlášení stavu nebezpečí za účelem řešení krizové situace.ohrožující životy, zdraví, majetek, životní prostředí. Čl. 1 Změna krizových opatření Krizová opatření stanovená v rozhodnutí hejtmana.kraje ze dne.č.. o vyhlášení stavu nebezpečí se mění takto: zrušuje se krizové opatření (výčet krizových opatření uvedených v rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí, která mají být zrušena), doplňuje se krizové opatření (výčet krizových opatření uvedených v 14 odst. 4 krizového zákona a neuvedených v rozhodnutí hejtmana.kraje ze dne.č.. o vyhlášení stavu nebezpečí, která je potřeba doplnit). Nově stanovená krizová opatření budou nařízena v rozsahu nezbytném pro řešení krizové situace. Platnost krizových opatření stanovených v rozhodnutí hejtmana.kraje ze dne.č.. o vyhlášení stavu nebezpečí, která nebyla tímto rozhodnutím zrušena, není dotčena. Čl. 2 Účinnost Toto rozhodnutí nabývá účinnosti.a jeho platnost končí dnem skončení platnosti rozhodnutí hejtmana.kraje ze dne. č.. o vyhlášení stavu nebezpečí. V.dne.. (podpis a otisk razítka s malým státním znakem) pozn. rozhodnutí musí být vyhlášeno a zveřejněno v souladu s 3 krizového zákona

ROZHODNUTÍ Vzor C hejtmana. kraje ze dne. č.. o zrušení stavu nebezpečí V souladu s 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů a 61 odst. 3 písm. g) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 413/2005 Sb. RUŠÍM STAV NEBEZPEČÍ který byl vyhlášen z důvodu krizové situace.ohrožující životy, zdraví, majetek, životní prostředí rozhodnutím hejtmana.kraje ze dne.č.. o vyhlášení stavu nebezpečí. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti.. V.dne.. (podpis a otisk razítka s malým státním znakem) pozn. rozhodnutí musí být vyhlášeno a zveřejněno v souladu s 3 krizového zákona