Krizové řízení. Plánovací a řídící dokumentace krizového řízení

Transkript

1 Krizové řízení Plánovací a řídící dokumentace krizového řízení Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/

2 Plánovací a řídící dokumentace krizového řízení MOTTO: Štěstí přeje připraveným

3 ČLENĚNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY VEŘEJNÁ SPRÁVA STÁTNÍ SPRÁVA SAMOSPRÁVA ÚSTŘEDNÍ MÍSTNÍ ÚZEMNÍ ZÁJMOVÁ

4 Veřejná správa Pojem veřejné správy je odvozen od pojmu správy jako záměrné činnosti sledující dosažení určitého cíle (účelu). V obecném smyslu ji rozlišujeme na soukromou a veřejnou. (je vykonávaná ve veřejném nebo soukromém zájmu) Rozdíl je i v tom, že veřejná správa je zákonem více vázáná. V zásadě veřejnou správou rozumíme určitý druh činnosti (tj. spravování) nebo instituci (útvar), která veřejnou správu vykonává

5 STÁTNÍ SPRÁVA Státní správa je systém vertikálně hierarchicky organizován na principu nadřízenosti a podřízenosti. V rozhodování se postupuje monokraticky (jsou zde však i orgány kolektivní). V ustavování orgánů státní správy převládá jmenování, volba je výjimečná. Autonomie rozhodování je omezená. Přezkum rozhodnutí je možný z hlediska věcné správnosti i souladu s právem.

6 SAMOSPRÁVA Samospráva není vertikálně a hierarchicky organizována =>mezi vyšší a nižší samosprávou neexistují vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Zásah vyššího orgánů je možný pouze na základě zvláštního zákona. Samospráva je založena na principu kolegiálního rozhodování (ale např. starosta je monokratickým orgánem). Základní orgány se ustanovují volbou, ostatní jsou jmenovány a podřízeny či odpovědny voleným. Horizontální hierarchie je stejná jako ve státní správě => podřízenost pracovníků, kteří plní funkce samosprávy.

7 Charakteristika krizového plánování ČR Krizové plánování ČR je souhrnem plánovacích činností, procedur a vazeb uskutečňovaných orgány krizového řízení a jimi určenými státními nebo veřejnými institucemi, právnickými nebo podnikajícími osobami k realizaci cílů a úkolů při zajišťování bezpečnosti státu a jeho obyvatelstva za krizových situací.

8 Cílem krizového plánování ČR je: Zajistit připravenost státu k řešení krizových situací. Zajistit sladění bezpečnostní politiky a záměrů použití sil a prostředků státu při zajišťování jeho bezpečnosti s možnostmi, schopnostmi a využitelností sil, prostředků a zdrojů, kterými může stát disponovat. Vytvořit organizační nástroje pro plnění úkolů orgánů krizového řízení při předcházení vzniku a při řešení krizových situací.

9 Dokumentace krizového plánování Jde o souhrn plánů a dalších dokumentů zpracovaných k realizaci krizových opatření, které slouží k plnění úkolů při hrozbě vzniku nebo po vzniku krizové situace. Plánovací dokumentace Řídící dokumentace Dokumentace krizového plánování se zpracovává V písemné i elektronické podobě.

10 Krizové plánování k řešení nevojenských krizových situací (koordinuje MV) je souhrnem plánovacích činností, procedur a vazeb uskutečňovaných při přípravě na řešení krizových situací vzniklých: Při ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti ČR, v důsledku ohrožení ekonomické bezpečnosti ČR, v důsledku ohrožení zdraví a životů velkého počtu osob, majetku a životního prostředí velkého rozsahu, při ohrožení základních hodnot demokracie, svobody,životů a zdraví občanů v jiných zemích.

11 Kraj krajský úřad Hejtman zajišťuje připravenost kraje na řešení krizových situací,ostatní orgány kraje se na této připravenosti podílejí. řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností na území kraje, orgány obcí s rozšířenou působností, orgány obcí nebo právnickými osobami a fyzickými osobami.

12 Za tímto účelem a) zřizuje a řídí bezpečnostní radu kraje, b) zřizuje a řídí krizový štáb kraje, c) schvaluje po projednání v bezpečnostní radě kraje krizový plán kraje, d) vyžaduje a dostává od hasičského záchranného sboru kraje údaje o

13 a) kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení, b) předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti výroby a služeb, výrobních programech a výrobních kapacitách, rozsahu zásob surovin, polotovarů a hotových výrobků, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci, c) počtech zaměstnanců ve výrobních provozech a počtech osob bydlících v místech předpokládané evakuace, d) množství, složení a umístění vyráběných, používaných nebo skladovaných nebezpečných látek, e) množství zadržené vody ve vodních nádržích,

14 f) počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob, g) uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, popřípadě jiných objektů důležitých pro řešení krizových situací, vodovodech, kanalizacích, produktovodech a energetických sítích, h) stavbách určených k ochraně obyvatelstva při krizových situacích, k zabezpečení záchranných prací a skladování materiálu, i) výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhu a počtu zemědělských zvířat chovaných právnickými nebo fyzickými osobami. Pokud tyto údaje jsou nezbytné pro zpracování krizových plánů pro přípravu a řešení krizových situací.

15 Hejtman v době krizového stavu a) koordinuje záchranné a likvidační práce, poskytování zdravotnické pomoci, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a k zajištění bezodkladných pohřebních služeb, b) koordinuje nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva, c) koordinuje zajištění ochrany majetku na území, kde byla provedena evakuace.

16 Starosta Starosta obce (ORP) zajišťuje připravenost správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací, ostatní orgány obce s rozšířenou působností se na této připravenosti podílejí. řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností ve správním obvodu obce, orgány obcí, právnickými osobami a fyzickými osobami ve správním obvodu obce.

17 Za tímto účelem a) zřizuje a řídí bezpečnostní radu obce, b) organizuje přípravu správního obvodu obce na krizové situace a podílí se na jejich řešení, c) schvaluje po projednání v bezpečnostní radě obce krizový plán obce, d) vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje potřebné údaje (viz. předcházející)

18 Starosta obce -ORP (v době krizového stavu) a) Zřizuje a řídí krizový štáb obce s rozšířenou působností. b) Zajišťuje provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce. c) Plní úkoly stanovené hejtmanem a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení. c) odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra.

19 Obecní úřad poskytuje obecnímu úřadu ORP podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu ORP, plní úkoly stanovené krizovým plánem ORP při přípravě na krizové situace a jejich řešení, seznamuje právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení.

20 Základem ŘEŠENÍ krizových situací je: znát pravděpodobná rizika, mít zpracován sytém reakce na ně, mít připravené řešení, mít připravené síly a prostředky na jejich řešení. Důležitým hlediskem je při rozhodování vždy sama povaha hodnot, které jsou vystaveny ohrožení.

21 PŘEDVÍDÁNÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ v prostředí nejistoty NEJISTOTA je průběh možných alternativních činností, kdy některé alternativy nejsou známy (rozpoznány) a mohou podstatně ovlivnit výsledek celého zkoumaného procesu. Nejistota se projevuje v přítomnosti konkrétních faktorů, které nejsou vždy známé. Z toho plyne MÍRA RIZIKA.

22 Krizové plány

23 Části krizového plánu kraje Základní část Charakteristika organizace krizového řízení Přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení Přehled právnických a podnikajících fyzických osob, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z KP Přehled prvků kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury nacházejících se na území kraje

24 Části krizového plánu kraje Operativní část Přehled krizových opatření a způsob zajištění jejich provedení Plán nezbytných dodávek Způsob plnění regulačních opatření Přehled spojení na subjekty podílející se na připravenosti na krizové situace a jejich řešení Rozpracování typových plánů na postupy pro řešení konkrétních druhů hrozících krizových situací identifikovaných v analýze ohrožení

25 Části krizového plánu kraje Pomocná část Přehled právních předpisů využitelných při přípravě na krizové situace a jejich řešení Zásady manipulace s krizovým plánem Geografické podklady Další dokumenty související s připraveností na krizové situace a jejich řešením

26 Krizový plán ORP Krizový plán obce s rozšířenou působností plní úlohu krizové dokumentace obecního úřadu, bezpečnostní rady obce a jejího krizového štábu. Struktura plánu: Základní část Operativní část Pomocná část Obsahuje souhrn opatření a postupů k řešení krizových situací, tedy souhrn plánovacích, metodických a informačních dokumentů, používaných při rozhodovací, řídící a koordinační činnosti orgánů krizového řízení v krizové situaci.

27 Povodňový plán Povodňový plán jako základní dokument ochrany před povodněmi slouží ke koordinaci činností v daném území v době povodňové situace. Je souhrn organizačních a technických opatření, potřebných k odvrácení nebo zmírnění škod při povodních na životech a majetku občanů a společnosti a na životním prostředí. Povodňové plány menších celků musí být v souladu s povodňovým plánem vyššího stupně, soulad potvrzuje příslušný povodňový orgán na titulní straně povodňového plánu.

28 Povodňový plán obce řeší Územní rozsah předpokládané záplavy, přípravu a zabezpečení vyrozumívání, organizační, technická, evakuační a jiná konkrétní opatření, využití vlastních, místně dostupných sil a prostředků složek IZS a ostatních místně dostupných sil a prostředků právnických a fyzických osob, směřujících k záchraně ohroženého obyvatelstva a majetku ve své územní působnosti.

29 Povodňový plán správního obvodu ORP obsahuje: přehled hydrologických údajů na území správního obvodu obce, možný rozsah záplav N-letých velkých vod, max. známé povodně na celém území správního obvodu obce, organizaci předpovědní a hlásné povodňové služby, odkazy na dokumentaci krizového řízení, kde je bilanční přehled o počtech a vybavení všech dostupných sil a prostředků IZS, přehled ostatních využitelných sil a prostředků na území správního obvodu obce pro zabezpečovací a záchranné práce, Jedná se o plán opatření organizačního a operativního pojetí s výrazným prvkem řídicího, součinnostního a koordinačního charakteru. Jde o dokument umožňující organizovaně řídit a usměrňovat poskytování pomoci zasaženým a postiženým lokalitám ve správním obvodu obce s rozšířenou působností

30 Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností (zákon č. 254/2001 Sb., o vodách Starosta obce Zřizuje povodňovou komisi obce a je jejím předsedou. Další členy komise jmenuje ze zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi.

31 Předpisy a právní normy vztahujících se k ochraně před povodněmi Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik Zákon číslo 254/ 2001 Sb. (vodní zákon), Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, Zákon č. 240/ 2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon), Zákon č. 305/ 2000 o povodích Zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou, Zákon č. 128/ 2000 Sb., o obcích, Zákon č. 17/ 1992 Sb., o životním prostředí,

32 Úkoly do samostudia 1. Objasněte pojem managementu a jeho funkcí. 2. Hrozba X riziko, příklady. 3. Krizové řízení, bezpečnost, bezpečnostní systém. 4. Orgány krizového řízení krajů a obcí. 5. Plánovací dokumentace KŘ.