JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství Hudební manažerství Srovnání vnitřního prostředí Janáčkovy filharmonie Ostrava a Brussels Philharmonic s ohledem na historický a geografický kontext Bakalářská práce Autor práce: Ondřej Daněk Vedoucí práce: odb. as. Ing. MgA. Lucie Šilerová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Jana Vondráčková Brno 2014
Bibliografický záznam DANĚK, Ondřej. Srovnání vnitřního prostředí Janáčkovy filharmonie Ostrava a Brussels Philharmonic s ohledem na historický a geografický kontext [Comparison of internal environment of Janáček Philharmonic Ostrava and Brussels Philharmonic considering historical and geographical context]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství, rok. 2014, 55 s. Vedoucí práce odb. as. Ing. MgA. Lucie Šilerová, Ph.D. Anotace Práce se věnuje problematice fungování dvou konkrétních symfonických orchestrů v Ostravě a Bruselu. Srovnává organizační struktury, lidské i finanční zdroje, manažerské přístupy a výstupy umělecké i manažerské činnosti obou těles v kontextu jejich historie, okolí a na pozadí plošného výzkumu evropských orchestrů. Annotation The piece concerns working of two concrete symphonic orchestras in Ostrava, CZ and Brussels, BE. It compares organizational structures, human and financial resources, management approaches and outputs of both artistic and management work of both ensembles in the context of their history, environment and on the background of an all-over survey among European orchestras.
Klíčová slova Filharmonie, orchestr, Brusel, Ostrava, Belgie, Česká republika Keywords Philharmonic, orchestra, Brussels, Ostrava, Belgium, Czech Republic
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu................. V Brně, dne 2. května 2014 Ondřej Daněk
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí své práce odb. as. Ing. MgA. Lucii Šilerové, PhD., za shovívavost a podnětné připomínky. Dále pak Magdaléně Samkové za neocenitelnou pomoc při zahajování výzkumu a nakonec všem konzultantům a pomocníkům při výzkumu: Petru Daňkovi, Robertu Hančovi, Andrew Bennettovi, Radce Bednířové, Janu Žemlovi, Nino Nikoleishvili, Danu Jedličkovi, Rorymu Stuartovi a Helen Hancock. A Nině za podporu.
Obsah Obsah... 6 1. Úvod... 7 2. Metodika... 8 2.1 Kvantitativní výzkum... 8 2.2 Podrobnější vysvětlení dat... 13 3. Obecná charakteristika porovnávaných orchestrů... 15 3.1 Janáčkova filharmonie Ostrava... 15 3.2 Brussels Philharmonic... 17 4. Porovnání orchestrů... 21 5. Porovnání managementu vč. struktury a přístupu... 29 6. Porovnání hospodaření za rok 2013... 35 7. Porovnání koncertní činnosti a produkce... 40 10. Závěr... 46 Seznam literatury a použitých pramenů... 49 Seznam zkratek... 54 Seznam obrázků, tabulek a příloh... 55 6
1. Úvod Srovnání vnitřního prostředí Janáčkovy filharmonie Ostrava a Brussels Philharmonic si klade za cíl konfrontovat vybrané subjekty pomocí kombinovaných metod v pěti kategoriích: obecné informace, orchestr (hudebníci), management, hospodaření a koncertní činnost. Jako základ práce slouží kvantitativní výzkum pro rok 2013 provedený v rámci bakalářské práce v obou orchestrech, významnou je však rovněž autorova osobní zkušenost s prací v každém z nich v Janáčkově filharmonii Ostrava působí autor na praxi na pozici projektového manažera, v Brussels Philharmonic byl na pracovní stáži jako asistent vedoucího produkce. Práce vymezuje kriteria srovnávací analýzy v co nejširším spektru vnitřního prostředí od obecných informací, přes orchestr a jeho členy, management a ekonomiku, až po koncertní činnost. Cílem není umělecká konfrontace ani konečné zhodnocení, který z orchestrů je lepší. Hlavním posláním práce je umožnit komukoliv nahlédnout do prostředí dvou orchestrů v různých prostředích, zjistit co funguje stejně a co jinak a třeba poskytnout inspiraci pro to, jak by to v některých orchestrech mohlo fungovat lépe. 7
2. Metodika Pro srovnání Janáčkovy filharmonie Ostrava a Brussels Philharmonic byla vybrána kombinace metod, která umožňuje porovnat konkrétní statistiky obou orchestrů a zároveň se vybraným tématům věnovat podrobněji. Jako podklad statistikám sloužily zprávy o činnosti za rok 2013 (Activity Report 2013; Zpráva o hospodaření a činnosti za rok 2013, 2014) a především kvantitativní výzkum, který byl v rámci bakalářské práce proveden. Jako podklad podrobnějšího vysvětlení a rozebrání vybraných témat sloužily různé interní dokumenty obou filharmonií a dále pak především autorova osobní zkušenost vycházející z praxe v obou institucích a informace poskytnuté přímo s vybranými zástupci porovnávaných orchestrů. Srovnání se týká především provozu obou orchestrů a rezignuje na jakékoliv umělecké hodnocení nebo porovnávání obou celků. Zaměřuje se na porovnání stavu obou organizací v roce 2013, samozřejmě s přesahem do let předchozích. 2.1 Kvantitativní výzkum Základní platformou porovnání obou orchestrů jsou výsledky kvantitativního výzkumu, který byl proveden na jaře roku 2014 formou strukturovaného dotazníku v obou subjektech. Základní teorie vytváření dotazníků byla čerpána z literatury (Hendl, 2008), konkrétní způsob i přesná podoba dotazníku byla konzultována se zkušenými výzkumnými pracovníky i s odborníky z prostředí managementu symfonických orchestrů (mj. vedoucí oboru Hudební manažerství na JAMU v Brně, výzkumný pracovník Masarykovy univerzity v Brně, generální manažer České filharmonie, generální manažer Orquestra Sinfónica do Porto Casa da Música). Během další interpretace získaných výsledků byl zjištěn nedostatek dat, které by mohly sloužit jako úvod do prostředí evropských symfonických orchestrů a podložit tak další vysvětlení 8
a výsledky výzkumu, jelikož v oboru prakticky neexistuje podobná statistika s výjimkou určitých statistik v Německu (Mertens, 2011) nebo Finsku (Association of Finnish Symphony Orchestras, 2011). Proto bylo v další fázi do výzkumu zapojeno dalších 18 namátkově vytipovaných evropských orchestrů, které vykazují podobnou uměleckou aktivitu (stabilní koncertní symfonickou činnost na obdobné úrovni, která byla posouzena na základě osobní konzultace s vedením Brussels Philharmonic i Janáčkovy filharmonie Ostrava). Díky datům získaným od vytipovaných orchestrů bylo možno data z Janáčkovy filharmonie a Brussels Philharmonic lépe okomentovat a uvézt do kontextu prostředí evropských symfonických orchestrů. Celková množina 20 dotázaných orchestrů z 15 zemí Evropy pokrývá různá kulturní, historická i ekonomická prostředí: BBC Concert Orchestra, Londýn, Spojené království Brussels Philharmonic, Brusel, Belgie Filarmonica, Targu Mures, Rumunsko Göttinger Symphonie Orchester, Göttingen, Německo Janáčkova filharmonie Ostrava, Ostrava, Česká republika Jyväskylä Sinfonia, Jyväskylä, Finsko Lüneburger Symphoniker, Lüneburg, Německo MÁV Szimfonikus Zenekar, Budapešť, Maďarsko Óbudai Danubia Zenekar, Budapešť, Maďarsko Opera Nationala Romana Timisoara, Temešvár, Rumunsko Orquesta Metropolitana de Madrid, Madrid, Španělsko Orquestra Filarmonia das Beiras, Aveiro, Portugalsko Orquestra Sinfónica do Porto Casa da Música, Porto, Portugalsko 9
Residentie Orkest, Haag, Nizozemí Sinfonieorchester Lichtenstein, Vaduz, Lichtenštejnsko Stockolm Concert Orchestra, Stockholm, Švédsko Teatro alla Scala, Milán, Itálie Wiener Johann Strauss Orchester, Vídeň, Rakousko Zaporizhzhia Symphony Orchestra, Zaporizhthia, Ukrajina Pro svou jednoduchou distribuci a možnost práce s výslednými daty byla pro účely výzkumu vybrána forma online formuláře v několika krocích, do nějž měl každý z vybraných orchestrů unikátní přístup a ukládal tak vlastní data do společné databáze umístěné na webové adrese www.orchestrastats.com. Dotazník sestává z 50 otázek, z nichž většina je otevřených. Výsledky provedeného výzkumu mohou být použity výhradně pro účel této práce a s výjimkou dat týkajících se Janáčkovy filharmonie Ostrava a Brussels Philharmonic především pouze jako součást kontextu, nikoliv samostatně. Seznam otázek kvantitativního výzkumu: 1. Obecná charakteristika 1. Celé jméno (vč. anglického)* 2. Město* 3. Stát* 4. Rok založení* 5. Jméno šéfdirigenta (uměleckého vedoucího)* 10
6. Hlavní zaměření orchestru* 7. Provozuje Vaše organizace jiné umělecké subjekty či aktivity? 8. Zřizovatel 9. Provozujete sál, v němž nejčastěji koncertujete? 10. Kapacita sálu 2. Orchestr (hudebníci) v roce 2013 11. Počet stálých muzikantů* 12. Obvyklý počet prvních houslí na pódiu 13. Jsou ve Vašem orchestru odbory? 14. Omezení frekvencí 15. Vedete orchestrální akademii? 16. Průměrný věk muzikantů 17. Procento muzikantů podle příjmových skupin 18. Obvyklá výše honoráře pro tutti náhradníka v dechové sekci 19. Obvyklá výše honoráře pro tutti náhradníka ve smyčcové sekci 3. Management v roce 2013 20. Počet zaměstnanců (ekvivalent plných úvazků) v managementu celkem 21. Počet zaměstnanců (ekvivalent plných úvazků) v hospodářském, účetním, personálním, majetkovém sektoru 22. Počet zaměstnanců (ekvivalent plných úvazků) v marketingu & PR 23. Počet zaměstnanců (ekvivalent plných úvazků) v hudebním archívu 11
24. Počet zaměstnanců (ekvivalent plných úvazků) mezi techniky 25. Počet stážistů v managementu 4. Hospodaření v roce 2013 26. Celková výše příjmů 27. Příspěvek zřizovatele (hlavní příjem) 28. Dotace z EU 29. Dotace z vládního rozpočtu (vč. regionů a municipalit, mimo příspěvek zřizovatele) 30. Dotace z nestátních fondů a nadací 31. Příjmy od sponzorů 32. Příjmy z prodeje vstupného 33. Zisk ze zájezdů 34. Celkové výdaje 35. Výdaje na pozvané umělce (dirigenty a sólisty) 36. Výdaje na platy muzikantů 37. Výdaje na platy managementu (vč. techniků) 38. Výdaje na Marketing & PR 5. Koncertní činnost v roce 2013 39. Celkový počet koncertů ročně* 40. Počet abonentních koncertů 41. Počet abonentních cyklů* 42. Počet edukativních koncertů a programů 12
43. Počet koncertů v zahraničí v rámci Evropy 44. Počet koncertů v zahraničí mimo Evropu 45. Celkový počet návštěvníků 46. Počet nahrávacích frekvencí (mimo živé nahrávky) 47. Počet živě přenášených koncertů (vč. studiových) 48. Obvyklý počet opakování jednoho programu 49. Obvyklý počet zkoušek na jeden program (vč. generálních) 50. Ve které dny míváte koncerty (a v jakou dobu)? *) Otázky označené hvězdičkou značí ta data, která mohou být zveřejněna ke každému orchestru zvlášť, nejen souhrnně. Odpovědi na některé z otázek je možné dohledat ve zprávě o činnosti resp. výroční zprávě (Activity Report, 2013; Zpráva o hospodaření a činnosti za rok 2013, 2014) toho kterého orchestru, není tomu tak však zdaleka u všech otázek ani u všech výročních zpráv. 2.2 Podrobnější vysvětlení dat Výsledky výzkumu byly v případě dat Janáčkovy filharmonie Ostrava a Brussels Philharmonic podrobeny bližší analýze, kterou umožnily jednak dostupné interní dokumenty, z nichž daná data vycházejí, jednak znalost prostředí a jednak rozhovory se zainteresovanými osobnostmi. Interními dokumenty sloužící k bližšímu vysvětlení dat jsou především zprávy o činnosti za rok 2013, zprávy o hospodaření za rok 2013, produkční plány a fermany, výsledky různých 13
hodnocení a analýz (Activity Report, 2013; Zpráva o hospodaření a činnosti za rok 2013, 2014). Tyto dokumenty navíc poskytují i další data, která nejsou sice předmětem přímé konfrontace v rámci tohoto výzkumu, jsou však hodnotná právě pro jeho vysvětlení a interpretaci. Vnitřní prostředí Janáčkovy filharmonie Ostrava je autorovi známo díky praxi na pozici projektového manažera, započaté na podzim 2012 a pokračujících až doposud, a Brussels Philharmonic díky pracovní stáži na pozici asistenta vedoucího produkce od poloviny března do poloviny června 2013. I vzhledem k této zkušenosti jsou pro účely výzkumu používána data za kalendářní rok 2013. Kredit interpretaci dat poskytují především informace poskytnuté zainteresovanými lidmi, kterým byli v případě výzkumu v Brussels Philharmonic intendant, vedoucí produkce, produkční, manažer marketingu a archivář; v Janáčkově filharmonii Ostrava pak ředitel, personalista a vedoucí ekonomického oddělení (Broucke, 2013; Van der Roost, 2013; Deveux, 2013; Mansar, 2013; Žemla, 2013; Šotolová, 2013; Vybíralová, 2013). 14
3. Obecná charakteristika porovnávaných orchestrů Při prvním pohledu jsou si Brussels Philharmonic (dále BP) a Janáčkova filharmonie Ostrava (dále JFO) velmi podobny: obě dvě instituce patří ke kvalitním stálým symfonickým orchestrům s dlouhou tradicí, obě dvě se hlásí především ke svému městu (jak napovídá již název obou institucí), byť se zaměřují i na koncertování mimo něj, obě dvě využívají ke koncertům podobně velký sál (ani jedna jej nespravuje, ale pronajímá si jej), hrají v podobném obsazení a mají zhruba stejný počet pracovníků v managementu. Proto je nasnadě podrobná analýza, která tyto dva subjekty srovná blíže a přesně podle předem vytyčených kritérií (viz seznam otázek kvantitativního výzkumu v kapitole 2.1) zasazených do kontextu. 3.1 Janáčkova filharmonie Ostrava Janáčkova filharmonie Ostrava byla založena r. 1954 na základech rozhlasového orchestru a od té doby se řadí k předním tělesům české scény. K prvnímu zahraničnímu turné došlo r. 1958, od kdy orchestr pravidelně vyjíždí nejen po Evropě, ale i do Asie a Ameriky. (Měrka, 2004) Janáčkova filharmonie Ostrava je příspěvkovou organizací statutárního města Ostrava a získává od svého zřizovatele roční příspěvek ve výši kolem 75 80 % celkových zdrojů (Zpráva o hospodaření a činnosti za rok 2013, 2014). Orchestr Janáčkovy filharmonie má 97 stálých hráčů a řadí se mezi 5 největších orchestrů v ČR (Šilerová, 2013). V managementu pracuje 19 lidí (17,5 úvazků), vč. 6 technických pracovníků. JFO má ve vlastní správě (byť v nájmu) své sídlo, západní křídlo Domu kultury města Ostravy, kde má kromě ostatního zázemí i zkušebny, šatny a kanceláře. Koncertní sál v Domu kultu- 15
ry si dlouhodobě pronajímá na každý koncert samostatně (kapacita 827 míst). Po dramaturgické stránce jsou stěžení činností JFO abonentní koncerty v sídle organizace. V 60. sezóně 2013/14 měla JFO celkem 33 symfonických koncertů ve třech symfonických abonentních cyklech 1, gala cyklu Gong, cyklu Jeunesses Musicales a rodinném cyklu. Mimoto pořádá koncerty jiných hostujících subjektů a sama se věnuje mimořádným koncertům, ať už jednotlivě nebo v rámci turné (v roce 2013 mimo abonmá celkem 42 symfonických koncertů, 8 v rámci festivalů a 5 mimo ČR). Janáčkova filharmonie Ostrava se ve velké míře věnuje především zájezdům do regionů Moravskoslezského kraje a okolí, kde za rok 2013 odehrála 14 koncertů (Programový katalog, 2013-2014; Zpráva o hospodaření a činnosti za rok 2013, 2014). I vzhledem k faktu, že JFO vznikla na základě rozhlasového orchestru, se orchestr dále věnuje nahrávání hudby, ať určené přímo k poslechu nebo k filmům. Dále se zabývá různorodými projekty, jako jsou dirigentské kurzy nebo příležitostné koncerty. Janáčkova filharmonie Ostrava patří k orchestrům s největší tradicí interpretace soudobé hudby v ČR (Programový katalog, 2013), jak dokládá i dramaturgie 60. sezóny. Základní charakteristika podle otázek kvantitativního výzkumu: 1. Celé jméno (vč. anglického) Janáčkova filharmonie Ostrava, Janáček Philharmonic Ostrava 2. Město Ostrava 3. Stát Česká republika 1 Všechny abonentní cykly JFO v 60. koncertní sezóně čítají 4 koncerty s výjimkou novoročního koncertu. 16
4. Rok založení 1954 5. Jméno šéfdirigenta (uměleckého vedoucího) V roce 2013 nebyla pozice obsazena 6. Hlavní zaměření orchestru Symfonické koncerty 7. Provozuje Vaše organizace jiné umělecké subjekty či aktivity? Ne 8. Zřizovatel město (Ostrava) 9. Provozujete sál, v němž nejčastěji koncertujete? ne 10. Kapacita sálu 827 3.2 Brussels Philharmonic Orchestr dnešní Brussels Philharmonic byl založen r. 1935 coby rozhlasový orchestr belgické stanice INR/NIR. Vzhledem k finančním potížím vrcholícím v 90. letech se r. 1998 orchestr od INR/NIR oddělil spolu s rozhlasovým sborem a vznikla organizace Vlaams Omroeporkest and Kamerkoor (Vlámský orchestr a komorní sbor), která se přestěhovala z Bruselu do nedaleké Lovaně a pod kterou oba soubory fungují dodnes. Organizace se však potýkala s dalšími existenčními problémy až do r. 2003, kdy nahrála originální soundtrack k filmu Letec, za nějž dostala r. 2005 ocenění Golden Globe. Následně se orchestr i sbor přestěhoval do původního sídla 17
rozhlasové stanice INR/NIR, budovy Flagey v Bruselu (kde sídlí dosud; kapacita sálu po rekonstrukci 862 míst) a r. 2008 se vzhledem k nové profilaci mezinárodně uznávaného orchestru přejmenoval na Brussels Philharmonic. (Mascia, 2011) Od svého vzniku roku 1998 je organizace Vlaams Omroeporkest and Kamerkoor obdobou příspěvkové organizace navázanou na vlámskou vládu, respektive její ministerstvo kultury. Od počátku je orchestr považován za hlavní orchestr vlámské komunity v Belgii oproti němu je Orchestre Philharmonique de Liège orchestrem valonské komunity a National Orchestra of Belgium národním orchestrem obou komunit (Van der Roost, 2013). Příjmy ze státních rozpočtů činí kolem 85 % celkových příjmů BP (Activities Report 2013). Brussels Philharmonic má celkem 81 stálých hráčů, ve velké míře pracuje s výpomocemi zhruba padesát dalších muzikantů má s orchestrem dohodu o dlouhodobé výpomoci v případě potřeby, čímž se při snížení nákladů udržuje srovnatelná úroveň kvality a sehranost orchestru. Vlaams Radio Koor má 25 stálých zpěváků. Oba soubory mají do značné míry společný management, který zaměstnává 18 osob (16,5 úvazků), Brussels Philharmonic má dva techniky. Vlaams Omroeporkest and Kamerkoor sídlí v budově Flagey, avšak není jejím správcem kancelářské prostory si dlouhodobě pronajímá, sál je pronajímán na každou zkoušku a koncert zvlášť. Koncertní sezóna Brussels Philharmonic je oproti většině filharmonií spíše málo koncentrovanou. Ve svém vlastním sídle zahraje v sezóně 2013/2014 13 koncertů z celkových 59 (Saison/Seizonen, 2013). BP nemá vlastní abonentní řady: organizační zajištění koncertů vč. prodeje vstupenek a tedy i abonmá náleží pořadatelům akce v případě koncertů v domácí Flagey je to přímo koncertní oddělení Flagey (pro Brussels Philharmonic dvě zvláštní abonentní řady), v případě koncertů v hostujících sálech jsou to většinou koncertní oddělení daných sálů (BOZAR 18
Brusel, Concertgebouw Brugy, Gent De Bijloke,...). Filharmonie se soustředí na mnoho různých produkcí po celé Belgii, pravidelně jezdí především do Brug (4 koncerty za sezónu 2013/14), Gentu (4 koncerty), Lovaně (3 koncerty), Hasseltu (4 koncerty) a Antverp (3 koncerty). Zhruba čtyřikrát ročně také koncertuje v paláci BOZAR v Bruselu, sídle Belgického národního orchestru a hlavního hudebního paláce v zemi. Především během letní sezóny vyjíždí na různá turné, většinou po Evropě (letos Británie, Francie, Německo a Lichtenštejnsko), ale i do Severní a Jižní Ameriky či Asie. Brussels Philharmonic je rezidentním orchestrem pařížského Cité de la musique, kde koncertuje zhruba čtyřikrát do roka. Rovněž dramaturgické zaměření BP je netradiční a drží několik linií. V hojném počtu hraje Brussels Philharmonic například živě hudbu k promítaným filmům (v poslední sezóně mj. Metropolis či 2001: Space Odyssey). V nebývalé míře má na programu moderní a soudobou hudbu téměř na každém koncertě zazní moderní či soudobá skladba. Na tomto má velkou zásluhu umělecký vedoucí a šéfdirigent orchestru, Michel Tabachnik, dřívější šéfdirigent Ensemble Intercontemporaine, a intendant orchestr Gunther Broucke. Brussels Philharmonic dále připravuje speciální koncerty s uzavřenou dramaturgií s názvy jako Soirée Italienne, Jean Cockteau nebo Frank Zappa. (Saison/Seizonen, 2013) Základní charakteristika podle otázek kvantitativního výzkumu: 1. Celé jméno (vč. anglického) Brussels Philharmonic, Brussels Philharmonic 2. Město Brusel 3. Stát Belgie 19
4. Rok založení 1935 5. Jméno šéfdirigenta (uměleckého vedoucího) Michel Tabachnik 6. Hlavní zaměření orchestru Symfonické koncerty 7. Provozuje Vaše organizace jiné umělecké subjekty či aktivity? Komorní sbor (Vlaams Kammerkoor) 8. Zřizovatel Místní vláda (Ministerstvo kultury Vlámského regionu) 9. Provozujete sál, v němž nejčastěji koncertujete? ne 10. Kapacita sálu 862 20
4. Porovnání orchestrů Posluchačům Brussels Philharmonic i Janáčkovy filharmonie Ostrava se mohou oba orchestry jevit velmi podobně (např. velikostí), a přitom fungují na docela různých principech: 11. Počet stálých muzikantů (úvazky) JFO: 97,5 BP: 81,5 12. Obvyklý počet prvních houslí na pódiu JFO: 14 BP: 14 Z údaje o počtu stálých muzikantů jasně vyplývá, že Janáčkova filharmonie Ostrava je zřetelně větším orchestrem než BP, následující ověřující ukazatel však dokládá, že to není zcela správná dedukce. Podle počtu prvních houslí se dá orientačně dopočítat velikost celého orchestru na pódiu při symfonických koncertech dle následujícího klíče: Např. Dvořákova Novosvětská symfonie má obsazení (Daniels, 2005) 2[1.2/pic] 3[1.2.Eh] 2 2 4 2 3 1 tmp+1 str 2, což znamená, že počet dechových (prvních osm čísel) i bicích nástrojů zůstává u obou orchestrů neměnný, ale rozdíl může být pouze v počtu smyčců. Těch může být buď 16 14 12 10 9 3 (např. Orquestra Sinfónica do Porto Casa da Música), 14 12 10 8 7 (jako je tomu i u JFO a BP), 12 10 8 6 5 (Óbudai Danubia Zenekar) nebo 10 8 6 5 4 (Göttinger Symphonie Orchester, Sinfo- 2 Kód instrumentace (Daniels, 2005): první číslo udává počet fléten (2 druhá flétna v tomto případě alternuje pikolu), druhé číslo počet hobojů (3 místo třetího hoboje hraje anglický roh), třetí klarinetů (2) a čtvrté fagotů (2), páté číslo jsou lesní rohy (4), šesté trumpety (2), sedmé trombony (3), osmé tuba (1), timp značí jedny tympány a +1 jednoho bubeníka navíc. 3 První číslo jsou první housle (primy 16), druhé číslo druhé housle (sekundy 14), třetí číslo violy (12), čtvrté violoncella (10), páté kontrabasy (9). 21
nieorchester Lichtenstein), popřípadě méně. Jak je vidět, z počtu prvních houslí se dá dopočítat počet všech smyčců, což je jediný variabilní údaj v počtu muzikantů hrajících dané dílo (ostatní počty bývají předepsány autorem). V případě JFO i BP bude sestavení orchestru při hraní Novosvětské vypadat následovně: 2[1.2/pic] 3[1.2.Eh] 2 2 4 2 3 1 tmp+1 14 12 10 8 7 4, což v obou případech znamená 72 muzikantů na pódiu v případě provádění této skladby. Z tohoto jasně vyplývá, že faktický počet muzikantů provádějících skladbu je stejný, i když má JFO o 16 stálých muzikantů více než BP. Stejně by tomu bylo u děl Strausse, Mahlera, Stravinského nebo Bartóka, která mají větší obsazení a na pódiu by byl např. dvojnásobný počet dechů i bicích. Počet smyčců by ale zůstal stejný (v obou případech) a na pódiu v případě Svěcení jara (neredukované verzi) bylo 95 muzikantů, jak v JFO, tak u BP. Rozdíl v počtu stálých muzikantů tedy neznamená rozdíl ve velikosti obsazení při koncertech, ale rozdíl v přístupu k muzikantům: zatímco JFO dokáže všechny muzikanty na Svěcení jara poptat z vlastních řad (s výjimkou dvou Wagnerových tub), BP musí poptat alespoň 13 muzikantů - výpomocí 5. Filozofie BP je však taková, že kromě 81,5 stálých členů, kteří jsou zaměstnáni na plný úvazek, existuje okruh cca 50 stálých výpomocí (Van der Roost, 2013), které s orchestrem dlouhodobě hrají a většina z nich se dokonce objevuje na většině koncertů. Tím se daří udržet srovnatelnou kvalitu orchestru (co se týče sehranosti apod.) a přitom snížit personální výdaje. Díky této filozofii se například mezi lety 2011 a 2012 podařilo ušetřit zhruba 1 175 000 Kč 4 2 flétny (2. alternuje pikolu), 3 hoboje (místo 3: hraje anglický roh), 2 klarinety, 2 fagoty 4 lesní rohy, 2 trumpety, 3 trombony, 1 tuba 1 tympány, 1 perkuse 14 prvních houslí, 12 druhých houslí, 10 viol, 8 violoncell, 7 kontrabasů. 5 Výpomoc je krátkodobě angažovaný hráč, často ve spojení jít na výpomoc, zastoupit stálého hráče anebo doplnit počet hráčů v orchestru podle předepsaného obsazení skladby (Česká filharmonie, 2014). 22
(Activities Report 2012) především na pojistném a daních což je ovšem finančně nevýhodné pro ty které muzikanty. Za rok 2012 bylo na dohodu o provedení práce zaměstnáno dohromady 163 muzikantů v BP, oproti 74 v JFO (Activities Report 2012, Zpráva o hospodaření 2013). V případě BP tak dochází k paradoxům, kdy někteří stálí muzikanti hrají stejný počet koncertů jako výpomoci na dohodu. Další otázky se týkají odborů v orchestrech: 13. Jsou ve Vašem orchestru odbory? JFO: ano BP: ano 14. Omezení frekvencí 6 JFO: max. 8 v týdnu, max. 8 po sobě jdoucích BP: max. 4 koncerty v týdnu, max. 250 do roka Přítomnost odborů je běžným fenoménem především u státem (popř. městem apod.) zřizovaných orchestrů, v některých případech jsou však odbory i v orchestrech zřizovaných privátně (jako např. Residentie Orkest). Naopak existují i státem (městem) zřizované orchestry s absencí odborů (např. Jyväskylä Sinfonia). Odbory, jejich fungování, práva a povinnosti vychází z Charty základních sociálních práv pracovníků, kterými jsou mj. právo na odborovou svobodu, právo zaměstnanců a zaměstnavatelů vstupovat do organizací podle svého vlastního výběru s cílem chránit své profesionální zájmy, právo zaměstnanců podniku účastnit se rozhodování, které se týká jejich zájmů, právo na svobodné a autonomní vyjednávání, právo uzavřít kolektivní smlouvu apod. (Galvas, 2004). Zaměstnavatel má povinnost poskytnout odborové organizaci okruh určitých informací 6 Frekvencí se v případě JFO rozumí účast na zkouškách, akustická zkouška, umělecký výkon při koncertech, nahrávání, a účast na konkurzech do orchestru (Kolektivní smlouva, 2011), v BP je vymezení téměř shodné. 23
v rozsahu stanoveném zákonem. Účelem poskytování informací odborové organizace je, obdobně jako u poskytování informací zaměstnancům, seznámení odborové organizace se situací u zaměstnavatele. (Wagnerová, 2012) Právo odborové organizace na projednání ukládá zaměstnavateli povinnost projednat s touto organizací okruh určitých otázek stanovených zákonem v zájmu dosažení shody v jejich řešení. Jedná se zejména o otázky ekonomické situace zaměstnavatele, množství práce a pracovní tempo, změny organizace práce, systém odměňování a hodnocení zaměstnanců atp. (Wagnerová, 2012) Z tohoto jasně vyplývá, stejně jak je tomu v praxi, že kolektivní vyjednávání odborů, jehož výsledky jsou podle českého i belgického práva závazné pro všechny zaměstnance nehledě na jejich účast v odborech, je základním prostředkem stanovování podmínek spolupráce managementu a orchestru. V případě JFO i BP probíhá vyjednávání s odbory ve velmi přátelském duchu, byť samozřejmě dochází k neshodám; nicméně ne ve všech orchestrech je tomu tak (Broucke, 2013, Žemla, 2013). Je až s podivem, jak rozdílných výsledků můžou odbory v různých orchestrech dosáhnout. V rámci studie byl zkoumán jen jeden předmět kolektivního vyjednávání, a to je omezení objemu práce orchestru. V případě JFO je omezení stanoveno pouze krátkodobě: v jednom týdnu může být nanejvýš 8 frekvencí (dvakrát do roka připouští kolektivní smlouva výjimku 9 frekvencí) a nesmí být plánováno více než 8 frekvencí po sobě jdoucích (nejpozději po osmé frekvenci bez dne náhradního volna musí být alespoň jeden den náhradního volna. Práce Brussels Philharmonic je v tomto ohledu poněkud rozdílná: některé produkce se reprízují až čtyřikrát v jednom týdnu (na rozdíl od běžných 2 repríz v JFO) a při počtu pět až 24
šest zkoušek na některé produkce se celkem často stává, že je v týdnu 10 nebo dokonce 11 frekvencí. Krátkodobé omezení je stanoveno na maximum čtyři koncerty za týden plus adekvátní počet zkoušek, který není přesně limitován (avšak v roce 2013 nebylo nikdy více než 11 zkoušek; Dienstlijst Seizoen 2013-2014, 2013). Existuje však dlouhodobé omezení 250 frekvencí za rok, z čehož vyplývá, že kromě velmi intenzivních týdnů s 10 frekvencemi je i mnoho týdnů s polovičním či menším počtem. V JFO i BP jsou vzhledem k povaze činnosti orchestru povoleny víkendové frekvence. (Kolektivní smlouva, 2013, Broucke, 2013). Stejně jako je v JFO nemyslitelný limit 10 frekvencí za týden, v Bruselu by bylo těžko možné za rok naplánovat 280 frekvencí, jako tomu bylo v JFO za rok 2013. Rozdílné výsledky kolektivního vyjednávání dokládají i údaje z jiných orchestrů: některé mají omezení nikoliv pro plánované frekvence orchestru, ale pro každého individuálního hráče (např. max. 350 frekvencí ročně na muzikanta v Göttinger Symphonie Orchester). Jako opačné extrémy můžeme uvést například Óbudai Danubia Zenekar se stropem 308 plánovaných frekvencí orchestru ročně a BBC Concert Orchestra se stropem téměř polovičním, 186 plánovaných frekvencí orchestru ročně. Přitom rozdílnost není způsobena regionálními vlivy, jak dokládá například limit u MÁV Szimfonikus Zenekar (s vymezením limitu na týden). 15. Vedete orchestrální akademii? JFO: ne BP: ne Orchestrální akademie je profesionálně edukativní program, který přijalo mnoho orchestrů jako způsob výchovy mladých muzikantů a zároveň nástroj zvyšování kvality orchestru díky podnětům zvenčí. Janáčkova filharmonie Ostrava o zavedení programu uvažuje (Žemla, 2013), 25
byť ještě nebyl zahájen, Brussels Philharmonic má obdobný program edukace vlastních hráčů (nejen stálých, ale i výpomocí), nicméně o orchestrální akademii jako takové neuvažuje (Broucke, 2013). 16. Průměrný věk muzikantů JFO: 41,8 BP: 46,0 Průměrný věk orchestru je do značné míry závislý (podobně jako je tomu u populace) na vývoji předešlých generací. Relativně nízký průměr u Janáčkovy filharmonie je např. způsoben nedávným odchodem několika starších muzikantů do penze a přijetím nových mladých nástupců. Většina zkoumaných orchestrů se pohybuje v hladině průměrného věku 44 let a výše, žádný však nepřekračuje 50 let, pouze dva vykazují číslo nižší než 40 let (Orquestra Filarmonia das Beiras a Óbudai Danubia Zenekar). Janáčkova filharmonie tak na základě výzkumu může být považována za mladé těleso, Brussels Philharmonic za obvykle staré. 17. Procento muzikantů podle příjmových skupin (měsíčně) JFO: 93 % ve skupině 350 750 EUR, 7 % ve skupině 750 1500 EUR BP: 42 % ve skupině 1500 3000 EUR, 58 % ve skupině 3000 6000 EUR Jedním ze zásadních ukazatelů je měsíční příjem muzikantů, který je zároveň jednou z nejdiskutovanějších otázek na poli provozu vážné hudby. Český statistický úřad udává ke konci roku 2013 průměrnou mzdu 26 637 Kč (Český statistický úřad, 2013), přičemž 93 % zaměstnanců JFO dosahuje mzdy 20 625 Kč a méně, tedy mzdy významně podprůměrné. V Belgii byla podle tamního statistického úřadu (Statbel, 2011) v roce 2011 průměrná mzda 3 192 EUR, přičemž této hodnoty v roce 2013 nedosáhlo přinejmenším 42 % muzikantů Brussels Philharmonic,, 26
ale dá se předpokládat, že ze zbývajících 58% jich dosáhla většina. Z toho vyplývá, že státnímu průměru se více blíží plat muzikantů BP než JFO. Je však nutno brát v potaz například i region zatímco BP sídlí v hlavním (a nejdražším) městě Belgie, JFO sídlí v regionu s nižšími mzdami než je český průměr (Český statistický úřad, 2013). Při vzájemném porovnání platů byl jako koeficient použit přepočet HDP na obyvatele v EUR: Belgii odpovídá hodnota 31 400 EUR na obyvatele, zatímco v ČR pouze 13 100 EUR (Eurostat, 2011). Ani podle tohoto ukazatele by se však platy JFO nevyrovnaly platy BP: hranice 750 EUR, kterou překročilo pouze 7% muzikantů JFO, by po přepočtu znamenala měsíční plat 1 785,7 EUR. Ten spadá do nižší části příjmové skupiny 1500 3000 EUR, ve které se nachází 42 % muzikantů BP (zbylých 58 % je placeno lépe). Dá se tedy konstatovat, že i po hrubém přepočtu jsou platy muzikantů BP vyšší než u muzikantů JFO Prakticky stejné rozložení platů jako JFO má maďarský Óbudai Danubia Zenekar (90 % a 10 % ve stejných skupinách jako JFO), s BP je srovnatelný portugalský Orquestra Sinfónica do Porto Casa da Música, který má ale většinu muzikantů v nižší skupině (98 % muzikantů 1500 3000 EUR, 2 % muzikantů 3000 6000 EUR). Fakt, že výše platů muzikantů je velmi závislá na ekonomické síle státu dokládá i to, že rumunská Filarmonica má 80 % muzikantů ve skupině do 350 EUR a 20 % ve skupině 350 750 EUR, přičemž počet koncertů ročně je identický jako v případě Brussels Philharmonic (i když orchestr Filarmonica má 144 stálých členů). 18. Obvyklá výše honoráře pro tutti náhradníka v dechové sekci JFO: 22 EUR za frekvenci BP: 19,2 EUR za hodinu zkoušky, 104 EUR za koncert 27
19. Obvyklá výše honoráře pro tutti náhradníka ve smyčcové sekci JFO: 18 EUR za frekvenci BP: 19,2 EUR za hodinu zkoušky, 104 EUR za koncert Jiným ukazatelem ohodnocení muzikantů jsou krátkodobé honoráře pro výpomoci. Pokud vezmeme standardní schéma produkce s jedním koncertem JFO a BP (viz dále), vyjde nám že za jednu produkci dostane muzikant v dechové sekci na pozici tutti v JFO 110 EUR (přepočteno podle výše zmíněného koeficientu HDP na obyvatele 261,9 EUR), podobně jako v maďarském Óbudai Danubia Zenekar, zatímco v BP dostane 363,2 EUR, podobně jako např. v portugalském Orquestra Filarmonia das Beiras. I v tomto ohledu je ohodnocení muzikantů v BP vyšší než v JFO, která navíc rozlišuje rozdílnou výši honorářů pro výpomoci v dechové a smyčcové sekci (stejně jako např. Óbudai Danubia Zenekar nebo Orquestra Sinfónica do Porto Casa da Música), v níž je ocenění ještě o něco nižší. 28
5. Porovnání managementu vč. struktury a přístupu Hlavním určujícím faktorem podoby vnitřního prostředí organizace je management, především potom vedení organizace a to jak manažerské, tak umělecké. Na první pohled je zřejmé, že oba dva týmy jsou velikostí srovnatelné. Pro potřebu srovnání bude brán zřetel především na rozložení sil mezi různé činnosti: 20. Počet zaměstnanců (ekvivalent plných úvazků) v managementu celkem JFO: 17,5 BP: 16 7 21. Počet zaměstnanců (ekvivalent plných úvazků) v hospodářském, účetním, personálním, majetkovém sektoru JFO: 4,5 BP: 2 V JFO je například zaměstnáno 25 % lidí v administrativě (personální, účetní, ekonomické, majetkové oddělení), oproti BP, kde se této činnosti věnuje pouze 12,5 % lidí (tedy polovina). Nutno podotknout, že BP má ve správě pouze vlastní kanceláře oproti JFO, která spravují celé křídlo Domu kultury (vč. zkušeben, šaten a komorního sálu). Ještě vyšší poměr pracovníků v administrativě než JFO má u podobně velkých manažerských týmů např. MÁV Szimfonikus Zenekar (téměř 40 %), opačným extrémem je BBC Concert Orchestra se 7 %, kde se však dá předpokládat, že velký objem administrativní práce odvedou pracovníci BBC, kteří nejsou počítáni do managementu orchestru. 7 BP je součástí organizace Vlaams Omroeporkest and Kamerkoor, jejíž management se nevěnuje jen orchestru BP, ale rovněž komornímu sboru Vlaams Kamerkoor. Pro účely této práce jsou v potaz bráni pouze pracovníci věnující se orchestru. 29
22. Počet zaměstnanců (ekvivalent plných úvazků) v marketingu & PR JFO: 2,5 BP: 4 Velmi zajímavým ukazatelem je pracovní nasazení v oblasti marketingu, kde BP s 25 % pracovníků téměř dvojnásobně převyšuje JFO s cca 14 %. Ve srovnatelně velkých managementech jiných orchestrů jsou procenta ještě nižší: 7 % u maďarského MÁV Szimfonikus Zenekar, 10 % v případě rumunské Filarmonicy a 14 % u BBC Concert Orchestra. Z toho vyplývá že napříč zkoumanými orchestry jsou jak JFO tak BP na vyšších hodnotách, přičemž BP má hodnotu vůbec nejvyšší. K tomuto ukazateli je však rovněž nutno připočítat přímé výdaje na marketing (součást kapitoly č. 6), které tvoří v případě JFO 2,67 % rozpočtu, kdežto u BP pouze 1,23 %. 23. Počet zaměstnanců (ekvivalent plných úvazků) v hudebním archívu JFO: 0,5 BP: 1,5 Rozdíl v počtu zaměstnanců hudebního archívu obou institucí je spojen především s filozofií snižování nákladů na půjčovné not: Brussels Philharmonic již několikátým rokem vytváří vlastní hudební fond, a to nejen z nakoupeného materiálu, ale i z kopií v případě následného půjčení stejného titulu BP sice zaplatí půjčovné, ale pouze ve snížené sazbě, a bez poštovného taková je alespoň představa dlouhodobého vývoje knihovníka (Sproelants, 2013). 24. Počet zaměstnanců (ekvivalent plných úvazků) mezi techniky JFO: 6 BP: 2 30
Vzhledem k tomu, že JFO spravuje křídlo Domu kultury města Ostravy, zaměstnává 3 vrátné, kteří se jinak na chodu orchestru nepodílí. Jinak je počet techniků v obou orchestrech srovnatelný: v případě JFO je to 32,5 muzikantů na technika, v případě BP 40,25. Zde je dobré podotknout, že BP zkouší v sále, který je využíván i k jiným účelům, a veškeré vybavení orchestru tak musí být postaveno speciálně na každou zkoušku i koncert, před i po musí být pódium prázdné. JFO oproti tomu zkouší ve vlastní zkušebně, kde se pouze upravuje rozmístění, a orchestr se staví jen v sále před koncertem. V následujících diagramech lze vidět organizační strukturu Brussels Philharmonic i Janáčkovy filharmonie Ostrava podle stavu koncem roku 2013. Zde je potřeba zdůraznit, že v poslední době dochází v obou organizacích k velkým změnám: v JFO je relativně nový ředitel, který upravuje vnitřní strukturu organizace, z managementu BP odešli 4 lidé, kteří byli nahrazeni novými pracovníky, a další dvě nová místa vznikla. Jde však především o povahu a rozložení struktury, jak ji dokládají výše analyzovaná čísla, než o přesný rozpis. 31
Obr. č. 1 Organizační struktura Janáčkovy filharmonie Ostrava (management) Obr. č. 2 Organizační struktura Brussels Philharmonic (management) 32
25. Počet stážistů v managementu JFO: 0 BP: 1 Brussels Philharmonic byla jedna z prvních evropských filharmonií, která zavedla otevřené stážové místo (ENCATC, 2012). Každoročně vypisuje celkem čtyři stážové pozice (asistent produkce, asistent produkčního, asistent marketingu, asistent archívu), z nichž každá je alespoň na 2 měsíce tyto pozice většinou dohromady zaplní celý rok. V Janáčkově filharmonii je o podobném postupu uvažováno, ale až v rámci dlouhodobějších perspektiv (Žemla, 2013). Ve výzkumu nejsou zahrnuti vedoucí pracovníci, při čemž v BP i JFO je vždy jeden (s asistentem), a pracovníci koncertního provozu z toho vyplývá, že v BP jsou na koncertní provoz 4 lidé, zatímco v JFO pouze 2. Tabulka č. 1 Lidé v managementu JFO a BP v r. 2013 (zdroj: vlastní výzkum) Lidé JFO BP Počet stálých muzikantů 97,5 81,5 Průměrný věk muzikantů 41,8 46 Celkem členů managementu 17,5 16 Počet zaměstnanců administrativa 4,5 2 Počet zaměstnanců marketing 2,5 4 Počet zaměstnanců archív 0,5 1,5 Počet techniků 6 2 Počet stážistů v managementu 0 1 Pro porovnání manažerských přístupů mezi JFO a BP neexistují adekvátní kvantifikovatelné ukazatele, proto srovnání vychází z vlastního pozorování: Brussels Philharmonic vykazuje daleko větší množství příznaků vedení oproti Janáčkově filharmonii, která je spíše řízena. V BP je manažerský přístup daleko liberálnější a způsob vedení více delegativní, vedoucí mnohdy spíše konzultuje na základě požadavků podřízeného, než že by zadával úkoly a následně je pouze 33
kontroloval, jak tomu bývá někdy v JPO, kde si ředitel ponechává všechny důležité rozhodovací schopnosti. Důležité je ale podotknout, že tuto strukturu nepředznamenává jen vedoucí pracovník (ředitel v případě JFO a intendant u BP), ale i jeho podřízení v managementu. V BP vyvíjejí zaměstnanci vlastní iniciativu v daleko vyšší míře nežli v JFO a delegativní způsob vedení dá se říci vyžadují. Samostatný způsob práce se zdá být v BP již historicky nutným, jelikož prostředí je takové, na rozdíl od prostředí v JFO. Liberálnosti a dobrým pracovním vztahům v BP pomáhají například společné obědy každé pondělí nebo četná večerní posezení (nad rámec pracovní doby), a to i přes obrovské pracovní vytížení všech pracovníků, které je obdobné jak v BP, tak v JFO. Dalším aspektem viditelnějším po delší době v obou pracovních prostředích je motivace. V BP jsou i přes značné pensum práce všichni evidentně rádi, že mohou pracovat pro orchestr. Mnoho z nich ji navíc bere jako něco, co chce dělat pro radost a nikoliv pro peníze jakmile jsou peníze potřeba, někteří lidé odchází na lukrativnější místa v komerčním prostředí. Z toho také vyplývá podstatně nižší průměrný věk v managementu BP (odhad cca 35 let) oproti managementu JFO (cca 43 let), v němž není motivace jedinců zdaleka tak čitelná. 34
6. Porovnání hospodaření za rok 2013 Janáčkova filharmonie Ostrava i Brussels Philharmonic jsou příspěvkovými organizacemi (resp. obdobou), které jsou finančně závislé na příspěvku zřizovatele. V obou případech jsou sestavovány vyrovnané rozpočty. Vzhledem k rozdílné ekonomické síle Belgie a České republiky jsou hlavní oblastí zájmu výzkumu především poměry nákladů a příjmů, nikoliv vzájemná konfrontace hrubého objemu peněz. Pro zjednodušení jsou částky přepočteny na Kč 8. Příjmy: 26. Celková výše příjmů JFO: 71 785 753 Kč BP: 267 893 175 Kč 27. Příspěvek zřizovatele (hlavní příjem) JFO: 54 845 450 Kč BP: 231 830 830 Kč 28. Dotace z EU JFO: 0 Kč BP: 0 Kč 29. Dotace z vládního rozpočtu (vč. regionů a municipalit, mimo příspěvek zřizovatele) JFO: 1 502 682 Kč BP: 0 Kč 8 V kurzu 1 EUR = 27,5 CZK. 35
30. Dotace z nestátních fondů a nadací JFO: 38 060 Kč BP: 0 Kč 31. Příjmy od sponzorů JFO: 330 577,5 Kč BP: 2 667 500 Kč 32. Příjmy z prodeje vstupného JFO: 2 296 277,5 Kč BP: 1 292 500 Kč 33. Zisk ze zájezdů JFO: 6 228 915 Kč BP: 17 792 500 Kč Rozpočet BP je cca 4,2 krát vyšší nežli rozpočet JFO, při přepočtu koeficientem HDP na obyvatele (v EUR viz výše) pak zhruba 1,8 krát. V obou případech je zásadním zdrojem peněz příspěvek zřizovatele, který činí u JFO 76,4 % příjmů a u BP 86,54 % příjmů. Zajímavým zjištěním je, že BP rezignuje na veškerý fundraising a spoléhá pouze na příspěvek zřizovatele. Ten je u BP plánován vždy na 5 let dopředu, v současné době v období 1. 1. 2011 31. 12. 2015 (BP Met Highlights, 2013). Tento fakt může být jedním z důvodů vyššího podílu příspěvku na celkových příjmech. Fundraising JFO přinesl do rozpočtu v roce 2013 přes 2 % ze všech prostředků. Dalším zajímavým zjištěním je rezignace obou orchestrů na dotace z prostředků Evropské unie. Sponzoring činí 1 % rozpočtu BP, což je zhruba dvojnásobek příjmů od sponzorů v případě JFO. Naopak jsou na tom příjmy ze vstupného (ticketing), které tvoří 3,2 % příjmů JFO, 36
kdežto pouze 0,48 % příjmů BP. Důvodem může být nižší podíl vlastního profitu ze vstupenek, které BP vůbec neprodává (distribuce vstupenek probíhá zcela v režii sálu Flagey) a především to, že většinu koncertů hraje mimo vlastní sál, kam jezdí za paušální částku a nikoliv za profit ze vstupného (Broucke, 2013). V obou rozpočtech je zhruba srovnatelnou částkou příjem ze zájezdové činnosti (touring), který v případě JFO činil v roce 2013 8,68 % a u BP 6,64 %. Skladba zájezdů je patrná v následující kapitole. Soběstačnost počítaná podle českých měřítek (MKČR, 2013) je v případě JFO nesrovnatelně vyšší cca 22,5 % oproti 13,5 % u BP. V Českém prostředí je toto měřítko kritériem pro získání některých dotací. V Belgii je obdoba soběstačnosti ve výši 12,5 % podmínkou fungování organizace v tomto obdobném výpočtu dosahuje BP hodnoty 17,5 % (Activities Report, 2013). Výdaje: 34. Celkové výdaje JFO: 71 655 155 Kč BP: 267 893 175 Kč 35. Výdaje na pozvané umělce (dirigenty a sólisty) JFO: 4 338 180 Kč BP: 19 250 000 Kč 36. Výdaje na platy muzikantů JFO: 34 485 055 Kč BP: 190 993 247 Kč 37
37. Výdaje na platy managementu (vč. techniků) JFO: 6 903 666 Kč BP: 19 601 752 Kč Hlavním rozdílem obou rozpočtů je poměr výdajů na muzikanty, který v případě JFO tvoří necelou polovinu (48,13 %), kdežto v případě BP téměř tři čtvrtiny (71,29 %). Hlavním důvodem jsou však pravděpodobně jiné součásti výdajů tento ukazatel se projevil jako nepříliš objektivní i vzhledem k tomu, že v rozpočtu fungují výdaje na platy zaměstnanců pod jedním účtem a je obtížné oddělit platy muzikantů od platů zaměstnanců managementu (ty tvoří podle statistiky 9,63 % výdajů v případě JFO a 7,32 % v případě BP). Srovnatelnou měrou se na výdajích obou filharmonií podílejí náklady na hostující sólisty a umělce (u JFO 6,05 %, u BP 7,19 %). Vzhledem k tomu, že jejich počet je u obou orchestrů srovnatelný, lze snadno spočítat, že jejich honoráře jsou u JFO nominálně znatelně nižší než u BP. Podobný podíl vykazuje většina orchestrů (např. Orquestra Sinfónica do Porto Casa da Música s 9,33 %). 38. Výdaje na Marketing & PR JFO: 1 910 315 Kč BP: 3 300 000 Kč Již diskutovaným tématem je poměr výdajů na marketing. V případě JFO byly prostředky poskytnuté na marketing (2,67 %) historicky nejvyšší (Žemla, 2013), u BP je 1,23 % (orientačně) stabilní náklad. Tato skutečnost je pozoruhodná především ve srovnání s počtem pracovních míst v marketingu, která jsou rozložena opačně: 2,5 v případě JFO a 4 u BP (viz kapitola 5). 38
Tabulka č. 2 Srovnání hospodaření JFO a BP v r. 2013 (zdroj: vlastní výzkum) Příjmy a výdaje (v Kč) Janáčkova filharmonie Ostrava Brussels Philharmonic Příspěvek zřizovatele 54 845 450,00 76,40% 231 830 830,00 86,54% Ostatní vládní dotace 1 502 682,50 2,09% 0,00 0,00% Nevládní dotace 38 060,00 0,05% 0,00 0,00% Dotace z EU 0 0,00% 0 0,00% Sponzoring 330 577,50 0,46% 2 667 500,00 1,00% Ticketing 2 296 277,50 3,20% 1 292 500,00 0,48% Touring 6 228 915,00 8,68% 17 792 500,00 6,64% Příjmy celkem 71 785 752,50 267 893 175,00 Honoráře zvaným umělcům 4 338 180,00 6,05% 19 250 000,00 7,19% Platy muzikantů vč. dohod 34 485 055,00 48,13% 190 993 247,50 71,29% Platy administrativa vč. dohod 6 903 666,00 9,63% 19 601 752,50 7,32% Výdaje na marketing 1 910 315,00 2,67% 3 300 000,00 1,23% Výdaje celkem 71 655 155,00 267 893 175,00 39
7. Porovnání koncertní činnosti a produkce Koncertní činnost je hlavním výstupem činnosti orchestru. Jak JFO, tak BP jsou zaměřeny především na symfonické koncerty (na rozdíl např. od operních nebo rozhlasových orchestrů). JFO je pořadatelem nejen vlastních koncertů, ale organizuje i koncerty jiných těles v rámci svého abonmá. BP na rozdíl od toho především hostuje a pouze několik desítek koncertů pořádá ve vlastní režii. Statistiky koncertů: 39. Celkový počet koncertů ročně JFO: 96 BP: 60 40. Počet abonentních koncertů JFO: 34 BP: 0 41. Počet abonentních cyklů JFO: 6 BP: 0 42. Počet edukativních koncertů a programů JFO: 4 BP: 6 43. Počet koncertů v zahraničí v rámci Evropy JFO: 1 BP: 11 40
44. Počet koncertů v zahraničí mimo Evropu JFO: 4 BP: 0 JFO měla v roce 2013 1,6 krát více koncertů než BP. Na rozdíl od BP má navíc JFO vlastní abonentní řady: 6 z nich obsahuje symfonické koncerty a dalších několik koncerty hostujících souborů a umělců (JFO má celkem 8 abonentních řad). 35 % koncertů (34 koncertů) JFO jsou abonentními, ostatní jsou: 36 % mimořádné (35 koncertů), 15 % v regionu (14 koncertů), 8 % jinde v ČR (8 koncertů) a 5 % v zahraničí (5 koncertů; Rozbor hospodaření a činnosti za rok 2013, 2014). Na zahraniční produkce se více zaměřuje BP, která mimo Belgii odehrála přes 18 % všech koncertů většinou ve Francii či Německu, tedy okolních zemích. Janáčkova filharmonie v roce 2013 odehrála pouze jeden koncert v Evropě mimo ČR (v Německu), a dále absolvovala turné do Jižní Koreje o 4 koncertech. Obdobné počty koncertů i abonmá, jako JFO, má mj. MÁV Szimfonikus Zenekar, s výjimkou edukativních koncertů, kterých v roce 2013 uspořádal téměř 30. Prakticky identickou strukturu jako BP pak má např. Orquestra Filarmonia das Beiras, opět s absencí abonentních cyklů, ale opět má více než dvojnásobek (25) edukativních koncertů. 41
Tab. č. 3 Provoz koncertů JFO a BP v r. 2013 (zdroj: vlastní výzkum) Provoz koncertů JFO BP Počet abonentních cyklů 6 0 Počet abonentních koncertů 34 0 Počet koncertů mimo ČR (Evropa) 1 11 Počet koncertů mimo ČR (svět) 4 0 Počet edukativních koncertů 4 6 Počet koncertů celkem 96 60 Maximální počet frekvencí týdně 8 (11) Maximální počet frekvencí ročně 320 250 Počet frekvencí na jeden program 5,5 6,5 Počet repríz jednoho programu 2 2 Počet nahrávacích frekvencí 14 10 Živé přenosy (rádio, TV) 2 10 Celkem posluchačů za rok 2013 61 856 43 000 Průměr posluchačů na koncert 644 717 Kapacita sálu 827 862 Průměrná obsazenost sálu* 78 % 83 % *) Vzorec počítá s velikostí domácího sálu, nebere tedy v potaz kapacity ostatních prostor, v nichž orchestr hraje. Statistika návštěvníků: 45. Celkový počet návštěvníků JFO: 61 856 BP: 43 000 Z celkového počtu návštěvníků vyplývá, že oba orchestry navštěvuje zhruba stejné množství lidí: na průměrném koncertě JFO bylo 644 lidí, zatímco v případě BP drobně víc: 717 (viz tabulka č. 3). Pokud bychom uvažovali všechny koncerty v mateřském sále, pak by na tom byla BP s obsazeností o něco lépe (83 %) než JFO (78 %). 42
Jak se ukázalo, obdobné počty návštěvníků i obsazenost sálu na koncertech má mnoho dalších orchestrů: např. zmiňovaný MÁV Szimfonikus Zenekar s 47 000 posluchači ročně a cca 73,4 % obsazeností nebo Jyväskylä Sinfonia s 25 847 posluchači ročně a cca 74,5 % obsazeností sálu. Statistika nahrávání: 46. Počet nahrávacích frekvencí (mimo živé nahrávky) JFO: 14 BP: 10 47. Počet živě přenášených koncertů (vč. studiových) JFO: 2 BP: 10 Mimo koncertní činnosti se většina orchestrů aktivně věnuje nahrávání, které není jen zdrojem příjmu, ale i prestiže, a umožňuje růst kvality zvuku orchestru (Rozbor hospodaření a činnosti za rok 2013, 2014). JFO během 14 nahrávacích frekvencí vytvořila 3 kompaktní disky, dva její koncerty byly živě vysílány. BP nahrávala o něco méně, zato rádio přenášelo celkem 10 koncertů sezóny (ne všechny živě). U nahrávání je nutno podotknout, že orchestr BP mimo svou oficiální činnost nahrává ve velkém objemu filmovou hudbu pro Galaxy Studios. V počtu studiových nahrávek JFO převýšil z dotazovaných pouze BBC Concert Orchestra, který vede i v počtu přenosů. Schéma koncertů: 48. Obvyklý počet opakování jednoho programu JFO: 2 BP: 2 43
49. Obvyklý počet zkoušek na jeden program (vč. generálních) JFO: 4 BP: 4,5 50. Ve které dny míváte koncerty (a v jakou dobu)? JFO: čt 19:00, pá 19:00 BP: čt 20:15, pá 20:15, so 20:15, ne 20:15 Důležitým aspektem koncertní činnosti je schéma příprav každé produkce. Jak je vidět, počet repríz je u obou orchestrů obdobný, v praxi se však mírně liší: pro JFO je pravidlem, že se reprízují koncerty velkých cyklů (16 koncertů ročně), zatímco ostatní koncerty jsou buď provedeny jen jednou, anebo jsou vyvezeny do regionu. U BP je odlišné schéma na každou produkci, často bývá jen jeden koncert, mnohdy ale například až čtyři (což je dle kolektivní smlouvy týdenní maximum viz kapitola 4). BP nikdy nehraje jeden program dvakrát na jednom místě (alespoň ne v domovském Flagey). Běžná produkce v obou orchestrech může vypadat například takto: Tabulka č. 4 Schéma produkce JFO a BP (zdroj: vlastní výzkum) Janáčkova filharmonie Brussels Philharmonic Pondělí 09:00 13:00 zkouška 14:00 19:00 zkouška Úterý 09:00 13:00 zkouška 10:00 15:00 zkouška Středa 09:00 13:00 zkouška 10:00 13:00 zkouška Čtvrtek 10:00 13:00 gen. zkouška 10:00 14:00 zkouška 19:00 koncert Pátek 16:30 18:00 gen. zkouška 19:00 koncert 20:00 koncert (mimo) Sobota 19:15 19:45 ak. zkouška 20:15 koncert (Flagey) Ze schématu vyplývá, že BP zkouší o něco víc než JFO (celkem 18,5 hodiny oproti 44