PŘÍLOHA A. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii

CS CS CS

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.12.2010 KOM(2010) 774 v konečném znění Příloha A/Kapitola 22 PŘÍLOHA A návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii CS CS

PŘÍLOHA A Kapitola 22: Satelitní účty ÚVOD 22.01 Tato kapitola poskytuje obecný úvod k satelitním účtům. Popisuje a probírá, jak lze ústřední rámec používat jako stavebnicový systém, který může sloužit mnoha důležitým potřebám týkajícím se konkrétních údajů. 22.02 Satelitní účty umožňují vypracování nebo úpravy tabulek a účtů v ústředním rámci tak, aby uspokojovaly zvláštní potřeby týkající se údajů. 22.03 Ústřední rámec zahrnuje: a) souhrnné hospodářské účty (účty institucionálních sektorů), které poskytují přehled o všech ekonomických tocích a stavech; b) základní rámec vstupů a výstupů neboli tzv. input-output tabulek, který poskytuje přehled o dodávkách a užití výrobků a služeb v běžných a stálých cenách; c) tabulky, které propojují odvětvové informace v základním rámci input-output tabulek s účty institucionálních sektorů; d) tabulky výdajů vládních institucí, domácností a korporací v členění podle funkcí; e) tabulky s údaji o obyvatelstvu a zaměstnanosti. Tyto účty a tabulky mohou být sestaveny na ročním nebo čtvrtletním základě, a to buď na národní, nebo na regionální úrovni. 22.04 Satelitní účty mohou uspokojovat zvláštní potřeby týkající se údajů tím, že poskytují více podrobností, že přeskupí pojmy z ústředního rámce nebo že poskytují doplňující informace, například o nepeněžních tocích a stavech. Mohou se lišit od pojmů v ústředním rámci. Změna pojmů může zlepšit provázání s ekonomickými teoretickými pojmy, jako jsou například sociální nebo transakční náklady, s administrativními pojmy, jako jsou například zdanitelné příjmy nebo zisky v podnikovém účetnictví, a s politickými pojmy, jako jsou například strategická odvětví, znalostní ekonomika a obchodní investice, používanými ve vnitrostátní nebo evropské hospodářské politice. V takových případech bude satelitní účet zahrnovat tabulku zobrazující provázání mezi jeho hlavními souhrnnými ukazateli a odpovídajícími ukazateli v ústředním rámci. 22.05 Škála satelitních účtů může sahat od jednoduchých tabulek až po rozšířenou sadu účtů. Satelitní účty lze sestavovat a zveřejňovat každý rok nebo čtvrtletně. U jiných satelitních účtů je vhodné jejich vytváření v delších intervalech, například jednou za pět let. CS 2 CS

22.06 Satelitní účty mohou mít různé rysy, mezi něž patří: a) vazby na funkce, jako v případě funkčních satelitních účtů; b) vazby na odvětví nebo produkty, což představuje jeden typ zvláštních sektorových účtů; c) vazby na institucionální sektory, což je případ druhého typu zvláštních sektorových účtů; d) rozšíření o fyzické nebo jiné nepeněžní údaje; e) mimořádná úroveň podrobnosti; f) použití doplňkových pojmů; g) modifikace některých základních pojmů; h) použití modelování nebo zařazení experimentálních výsledků. Na určitý satelitní účet se může vztahovat jeden nebo více uvedených rysů. To je zřejmé z tabulky 22.1. CS 3 CS

Tabulka 22.1: Přehled satelitních účtů a jejich hlavních charakteristických rysů Osm charakteristických rysů satelitních účtů Zvláštní sektorové účty Funkční účty Vazby na odvětví nebo produkty Vazby na institucionální sektory Začlenění nepeněžních údajů Mimořádná úroveň podrobnosti Doplňkové pojmy Odlišné základní pojmy Experimentální výsledky a větší využití modelování Součást programu předávání údajů v rámci EU 1. Satelitní účty popsané v této kapitole Zemědělství X X X X Životní prostředí X X X X X X X X Zdraví X X X X X X Výroba domácností X X X X X Práce a matice sociálního účetnictví X X X X Produktivita a růst X X X X X X X Výzkum a vývoj X X X X X X Sociální ochrana X X X X Cestovní ruch X X X X X 2. Satelitní účty popsané v jiných kapitolách Platební bilance X X X Vládní finance X X X X Měnové a finanční statistiky a kapitálový tok X X X X Tabulka penzijního připojištění X X X X X X 3. Příklady dalších satelitních účtů s mezinárodními pokyny nebo zařazených do programu předávání údajů v rámci EU Firemní aktivita X X Stínové odvětví X X Neziskové instituce X X X Veřejný sektor X X Tabulky daňových příjmů X X X CS 4 CS

22.07 Tato kapitola pojednává o charakteristických rysech satelitních účtů a stručně popisuje těchto devět různých satelitních účtů: a) zemědělské účty; b) environmentální účty; c) účty zdraví; d) účty výroby domácností; e) účty práce a matice sociálního účetnictví; f) účty produktivity a růstu; g) účty výzkumu a vývoje; h) účty sociální ochrany; i) účty cestovního ruchu. Jiné kapitoly obsahují popisy dalších satelitních účtů, jako například platební bilance, vládní finanční statistika, měnové a finanční statistiky a tabulky penzijního připojištění. V SNA 2008 je podrobně popsáno několik satelitních účtů, které jsou v ESA 2010 popsány jen v omezeném rozsahu. Mezi příklady takových účtů patří: a) účty firemní aktivity (SNA 2008, kapitola 21); b) účty veřejného sektoru (SNA 2008, kapitola 22); c) účty neziskových institucí (SNA 2008, kapitola 23); a d) účty stínového odvětví (SNA 2008, kapitola 25). Pro mezinárodní srovnání úrovně a složení daní se národní statistiky daňových příjmů nahlašují OECD, MMF a Eurostatu. Pojmy a údaje jsou zcela provázány s pojmy a údaji v národních účtech. Statistika daňových příjmů je příkladem satelitního účtu odvozeného od národních účtů. Toto jsou příklady zavedených satelitních účtů, jelikož jsou předmětem mezinárodních pokynů nebo jsou již součástí mezinárodního programu předávání údajů. Satelitní účty vyvinuté v různých zemích dokládají důležitost a užitečnost satelitních účtů, přičemž mezi příklady takových účtů patří: a) účty kulturního a tvůrčího odvětví, dokládající hospodářský význam kultury a tvůrčích odvětví; b) účty vzdělávacího sektoru, dokládající hospodářský význam poskytování, užití a financování vzdělávání; CS 5 CS

c) energetické účty, dokládající hospodářský význam různých druhů energie a jejich souvislost s dovozem, vývozem, vnitrostátními daněmi a dotacemi; d) účty odvětví rybolovu a lesnictví, dokládající jejich hospodářský význam pro národní hospodářství a regiony; e) účty odvětví informačních a komunikačních technologií (IKT), udávající dodávky a užití hlavních produktů v odvětví IKT a jejich výrobce; f) účet přerozdělování prostřednictvím veřejných výdajů, udávající, které skupiny důchodů mají prospěch z veřejných výdajů na vzdělávání, zdravotnictví, kulturu a bydlení; g) účty bytové výstavby, dokládající hospodářský význam bytové výstavby pro národní hospodářství a regiony; h) účty odvětví bezpečnosti, udávající veřejné a soukromé výdaje na bezpečnost; i) účty odvětví sportu, dokládající hospodářský význam sportu; j) účty odvětví vodního hospodářství, udávající vzájemné vazby mezi fyzickou vodní soustavou a hospodářstvím na celostátní úrovni a na úrovni jednotlivých povodí. 22.08 U hlavní skupiny satelitních účtů se uplatňuje funkční přístup. V této kapitole jsou popsány různé funkční klasifikace. 22.09 Široká škála satelitních účtů dokládá, že národní účty slouží jako referenční rámec pro mnoho různých statistik. Tyto účty také ukazují výhody a omezení ústředního rámce. Díky uplatnění pojmů, klasifikací a prezentací (například tabulek dodávek a užití) ústředního rámce na širokou škálu témat je prokázána flexibilita a relevance přístupu satelitních účtů pro tato témata. Doplnění, přeskupení a změny pojmů také zároveň dokládají omezení ústředního rámce při studiu těchto témat. Například environmentální účty rozšiřují ústřední rámec zohledněním environmentálních externalit a účty výroby domácností rozšiřují hranice výroby tak, že zahrnuje i neplacené služby domácností. Tímto způsobem prokazují, že pojetí produktu, důchodu a spotřeby používaná v ústředním rámci nejsou úplnými měřítky dobrých životních podmínek. 22.10 Mezi hlavní výhody satelitních účtů patří tyto body: a) jsou založeny na souboru jasných definic; b) uplatnění systematického účetního přístupu. Mezi příklady patří rozčlenění jedné celkové částky do různých rozměrů, například dodávky a užití výrobků a služeb v členění podle produktů a podle odvětví a podle toho, kdo vyrábí, kdo platí a kdo těží z určité služby, dále systematické účtování stavů a toků a sourodé účetnictví v peněžním a nepeněžním vyjádření. Tento účetní přístup se vyznačuje jednotností a soudržností. Umožňuje také účetní analýzy založené na rozkladu, kde změna celkové částky je vysvětlena na základě změn jednotlivých částí, změny hodnoty jsou vysvětleny změnami objemu a ceny a změny stavů jsou vysvětleny odpovídajícími toky a konstantními poměry CS 6 CS

používanými v analýze vstupů a výstupů neboli tzv. input-output analýze. Tyto účetní analýzy mohou být doplněny modelováním, při kterém se zohledňuje ekonomické chování; c) provázanost se základními pojmy národního účetnictví. Mezi příklady patří pojmy zvláštních stavů a toků, jako jsou výroba, náhrady zaměstnancům, daně, sociální dávky a tvorba kapitálu, pojmy v zatřídění podle odvětví a podle institucionálních sektorů, například odvětví zemědělství a zpracovatelského průmyslu nebo sektor vládních institucí, a hlavní vyrovnávací položky jako například přidaná hodnota, domácí produkt, disponibilní důchod a čisté jmění. Tyto základní pojmy národního účetnictví jsou zavedené v celém světě, stálé v čase a jejich měření je poměrně imunní vůči politickým tlakům; d) provázanost se statistikami národního účetnictví: ty jsou snadno dostupné, srovnatelné v čase, sestavované podle běžných mezinárodních norem a umožňují posoudit ukazatele satelitních účtů z pohledu národního hospodářství a jeho hlavních složek, například ve vztahu s hospodářským růstem a veřejnými financemi. Funkční klasifikace 22.11 Funkční klasifikace zatříďují výdaje podle jednotlivých odvětví a podle účelu výdaje. Dokládají chování spotřebitelů, vládních institucí, neziskových institucí a výrobců. 22.12 V rámci ESA existují tyto čtyři různé funkční klasifikace: a) klasifikace individuální spotřeby podle účelu (COICOP); b) klasifikace funkcí vládních institucí (COFOG); c) klasifikace služeb neziskových institucí (COPNI); d) klasifikace výdajů výrobců podle účelu (COPP). 22.13 V rámci klasifikace COICOP se rozlišuje 14 hlavních kategorií: 1. potraviny a nealkoholické nápoje; 2. alkoholické nápoje, tabák a narkotika; 3. odívání a obuv; 4. bydlení, voda, elektřina, plyn a ostatní paliva; 5. bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy; 6. zdraví; 7. doprava; 8. pošty a telekomunikace; 9. rekreace a kultura; CS 7 CS

10. vzdělávání; 11. stravování a ubytování; 12. ostatní výrobky a služby; 13. výdaje neziskových institucí sloužících domácnostem na individuální spotřebu; a 14. výdaje vládních institucí na individuální spotřebu. Prvních 12 kategorií společně tvoří celkové výdaje na individuální spotřebu domácností. Poslední dvě položky identifikují výdaje neziskových institucí sloužících domácnostem (NISD) a vládních institucí na individuální spotřebu, tzn. jejich naturální sociální transfery. Společně všech 14 položek představuje skutečnou konečnou spotřebu domácností. 22.14 Výdaje NISD a vládních institucí na individuální spotřebu jsou rozděleny do pěti společných dílčích kategorií, které odrážejí hlavní politická témata: bydlení, zdraví, rekreaci a kulturu, vzdělávání a sociální ochranu. Ty také představují funkce klasifikace COICOP u výdajů domácností na individuální spotřebu, přičemž sociální ochrana je dílčí kategorii položky č. 12 Ostatní výrobky a služby. V důsledku toho klasifikace COICOP také udává u každé z těchto pěti společných dílčích kategorií úlohu domácností, vládních institucí a neziskových institucí sloužících domácnostem. Může například ukazovat úlohu vládních institucí v poskytování bydlení, zdravotní péče a vzdělávání. 22.15 Klasifikace COICOP slouží i k dalším důležitým účelům, například za pomoci dílčích kategorií ukazuje výdaje domácností za předměty dlouhodobé spotřeby. Šetření rodinných účtů často využívají klasifikační schéma založené na klasifikaci COICOP k shromažďování informací o výdajích domácností. Ty pak lze zaúčtovat k produktům pro tabulku dodávek a užití. 22.16 Klasifikace výdajů vládních institucí podle funkcí (COFOG) je hlavním nástrojem pro popis a analýzu vládních financí. Rozlišuje se v ní těchto deset hlavních kategorií: 1. všeobecné veřejné služby; 2. obrana; 3. veřejný pořádek a bezpečnost; 4. ekonomické záležitosti; 5. ochrana životního prostředí; 6. bydlení a veřejná infrastruktura; 7. zdraví; 8. rekreace, kultura a náboženství; CS 8 CS

9. vzdělávání; a 10. sociální ochrana. Tuto klasifikaci lze použít k zatřídění výdajů vládních institucí na individuální a kolektivní spotřebu. Slouží však také k vysvětlení úlohy jiných druhů výdajů, například dotací, investičních dotací a peněžitých dávek sociální pomoci, při sledování politických cílů. 22.17 Pro popis a analýzu výdajů soukromých neziskových institucí sloužících domácnostem se používá klasifikace COPNI. Rozlišuje se v ní těchto devět hlavních kategorií: 1. bydlení; 2. zdraví; 3. rekreace a kultura; 4. vzdělávání; 5. sociální ochrana; 6. náboženství; 7. politické strany, odborové a profesní organizace; 8. ochrana životního prostředí; a 9. služby j.n. 22.18 K popisu a analýze chování výrobců lze použít klasifikaci COPP. Rozlišuje se v ní těchto šest hlavních kategorií: 1. výdaje na infrastrukturu; 2. výdaje na výzkum a vývoj; 3. výdaje na ochranu životního prostředí; 4. výdaje na marketing; 5. výdaje na rozvoj lidských zdrojů; 6. výdaje na běžné výrobní programy, správu a řízení. V kombinaci s informacemi v členění podle transakcí může klasifikace COPP poskytovat informace o outsourcingu obchodních služeb, tzn. o náhradě pomocných činností nákupy odpovídajících služeb od jiných výrobců, například úklidu, stravování, dopravy a výzkumu. CS 9 CS

22.19 Klasifikace COFOG a COPP udávají výdaje vládních institucí a výrobců na ochranu životního prostředí. Tyto informace slouží k popisu a analýze vzájemných vztahů mezi hospodářským růstem a životním prostředím. 22.20 Některé výdaje, jako jsou výdaje na konečnou spotřebu a mezispotřebu, lze zatřídit podle funkce a podle skupiny produktů. Zatřídění podle produktu ukazuje, o které produkty se jedná, a poskytuje popis jednotlivých výrobních postupů a jejich vazeb s dodávkou a užitím produktů. To je v kontrastu s funkčními klasifikacemi: a) výdaje na různé produkty mohou sloužit jedné funkci; b) výdaje na jeden produkt mohou sloužit různým funkcím; c) některé výdaje nejsou transakcemi s produkty, ale mohou být velmi důležité pro funkční klasifikaci, například dotace a peněžní dávky sociálního zabezpečení jsou důležité pro zatřídění výdajů vládních institucí. HLAVNÍ CHARAKTERISTICKÉ RYSY SATELITNÍCH ÚČTŮ Funkční satelitní účty 22.21 Funkční satelitní účty se zaměřují na popis a analýzu hospodářství pro účely určité funkce, jako je životní prostředí, zdraví nebo výzkum a vývoj. Pro každou funkci poskytují systematický účetní rámec. Neposkytují přehled o celém národním hospodářství, nýbrž se zaměřují na to, co je relevantní pro danou funkci. Za tímto účelem zobrazují podrobnosti, které nejsou patrné v souhrnném ústředním rámci, mění uspořádání informací, doplňují informace o nepeněžních tocích a stavech, pomíjejí to, co není významné pro zvolenou funkci, a vymezují funkční souhrnné ukazatele jako klíčové pojmy. 22.22 Ústřední rámec je svou povahou především institucionální. Funkční satelitní účet může kombinovat funkční přístup s analýzou činností a produktů. Tento kombinovaný přístup je užitečný pro mnoho oblastí, jako je kultura, sport, vzdělávání, zdraví, sociální ochrana, cestovní ruch, ochrana životního prostředí, výzkum a vývoj, rozvojová pomoc, doprava, bezpečnost a bydlení. Většina z těchto oblastí odkazuje na služby, přičemž obvykle se vztahují na řadu činností a v mnoha případech odpovídají subjektům, které souvisejí s otázkami hospodářského růstu nebo sociální problematiky. 22.23 Klíčovým pojmem ve funkčních satelitních účtech jsou výdaje národního hospodářství na určitou funkci, jak to znázorňuje tabulka 22.2. Tento klíčový pojem je také užitečný při vymezení oblasti, kterou funkční satelitní účet pokrývá. 22.24 Analyzovat užití u určité funkce znamená klást si otázky typu Kolik prostředků je vyčleněno na vzdělávání, dopravu, cestovní ruch, ochranu životního prostředí a zpracování dat?. K zodpovězení těchto otázek je nutno přijmout rozhodnutí ohledně toho, a) které produkty jsou významné pro danou oblast. Výdaje národního hospodářství zahrnují všechna běžná užití těchto produktů a tvorbu kapitálu s ohledem na tyto produkty; CS 10 CS

b) u kterých činností se bude zaznamenávat kapitál; a c) které transfery jsou významné pro danou oblast. Tabulka 22.2: Výdaje národního hospodářství na určitou funkci nebo produkt Řady ročních údajů Skutečná konečná spotřeba zvolených produktů Tržní produkty Netržní produkty Individuální Kolektivní Mezispotřeba Skutečná Interní Tvorba kapitálu ve zvolených produktech jiná Zvolené běžné transfery Zvolené kapitálové transfery Užití rezidentských jednotek financovaná nerezidenty Výdaje národního hospodářství CS 11 CS

Tabulka 22.3: Dodávky charakteristických a souvisejících produktů Produkce podle odvětví Charakterističtí výrobci Hlavní produkty Vedlejší produkty Pomocné Celkem Jiní výrobci Hlavní Vedlejší Pomocné Celkem Dovoz Dodávky celkem v základních cenách Obchodní a dopravní přirážky Daně z produktů Dotace na produkty Dodávky celkem v kupních cenách Charakteristické produkty 1. 2. Související produkty 1. 2. Jiné produkty Celkem CS 12 CS

Tabulka 22.4: Užití charakteristických a souvisejících produktů Charakteristické produkty 1. 2. Související produkty 1. 2. Jiné produkty Výrobní náklady podle odvětví Charakterističtí výrobci Hlavní produkty Vedlejší produkty Pomocné Celkem Jiní výrobci Hlavní Vedlejší Pomocné Celkem Vývoz Konečná spotřeba Domácnosti Vládní instituce NISD Kolektivní Individuální Celkem Tvorba kapitálu Užití celkem v kupních cenách Celkem Náhrady zaměstnancům Ostatní čisté daně z výroby Spotřeba fixního kapitálu Zvláštní produkty (charakteristické nebo související) Jiné Čistý provozní přebytek Celkem Doplňkové informace Pracovní vstupy Tvorba hrubého (fixního) kapitálu Zvláštní produkty Jiné Čistý stav (fixního) kapitálu Zvláštní produkty Jiné CS 13 CS

22.25 V závislosti na oblasti bude návrh satelitního účtu zdůrazňovat tyto aspekty: a) podrobné analýzy výroby a užití zvláštních výrobků a služeb, například výzkumu a vývoje, informačních a komunikačních technologií nebo dopravy; b) podrobnou analýzu transferů, například v oblasti sociální ochrany; c) rovným dílem výrobu, užití i transfery, například v oblasti vzdělávání a zdraví; d) užití jako taková, například v takových oblastech, jako jsou cestovní ruch a ochrana životního prostředí; e) financování sociální ochrany a zdravotní péče vládními institucemi a neziskovými institucemi. 22.26 Lze rozlišovat dva druhy produktů: charakteristické produkty a související produkty. Do první kategorie patří produkty, které jsou typické pro studovanou oblast. U těchto produktů může satelitní účet ukazovat, jak se tyto produkty vyrábějí, jaké druhy výrobců se na tom podílejí, jaké druhy práce a fixního kapitálu používají a jaká je účinnost výrobního postupu. Například v případě zdraví jsou charakteristickými produkty zdravotnické služby, služby veřejné správy, služby vzdělávání a výzkumu a vývoje v oblasti zdraví. 22.27 Související produkty jsou relevantní pro určitou funkci, aniž by byly typické, a to buď v důsledku své povahy nebo proto, že jsou zatříděny do širší kategorie produktů. Například v případě zdraví je související službou přeprava pacientů. Mezi další příklady souvisejících produktů patří farmaceutické výrobky a jiné zdravotnické potřeby jako například brýle. U těchto produktů satelitní účet neukazuje charakteristické rysy výroby. Přesná hranice mezi charakteristickými a souvisejícími produkty závisí na hospodářském uspořádání v zemi a účelu satelitního účtu. 22.28 Některé služby se mohou objevit ve dvou nebo více satelitních účtech. Například zdravotnický výzkum na vysokých školách je relevantním produktem pro satelitní účty týkající se výzkumu a vývoje a také vzdělávání a zdraví. To také znamená, že výdaje národního hospodářství na jednotlivé funkce se mohou částečně překrývat, takže prostá agregace těchto výdajů s cílem dospět k celkové částce v procentech HDP může znamenat dvojí započtení. 22.29 Pojmy v satelitním účtu se mohou lišit od pojmů v ústředním rámci. Například dobrovolná práce může být zahrnuta v satelitních účtech týkajících se vzdělávání a zdraví. U satelitního účtu za dopravu se mohou pomocné přepravní služby vykazovat samostatně. U satelitního účtu za rozvojovou pomoc se zaúčtovávají půjčky poskytnuté za zvýhodněných podmínek. Přínosy nebo náklady vyplývající z úrokových sazeb nižších než tržní sazby se zaznamenávají jako implicitní transfery. 22.30 U satelitních účtů sociální ochrany a rozvojové pomoci jsou zvláštní transfery nejdůležitější složkou výdajů národního hospodářství. V jiných oblastech, jako je vzdělávání a zdraví, představuje hlavní část transferů, z nich většina je naturálních, prostředek financování pořízení aktiv uživateli. To znamená, že jsou již zahrnuty ve výdajích na konečnou spotřebu, mezispotřebu a tvorbu kapitálu a neměly by se zaznamenávat dvakrát. To se však nevztahuje na všechny transfery, například CS 14 CS

stipendia mohou sloužit k financování různých výdajů vedle školného nebo učebnic, přičemž tato zbývající část by se pak měla v satelitním účtu zaznamenat jako transfer. 22.31 Funkční satelitní účet může poskytnout přehled uživatelů nebo příjemců. Zatřídění uživatelů a příjemců může být založeno na klasifikaci institucionálních sektorů a druhů výrobců, jako jsou například tržní výrobci, netržní výrobci, vládní instituce jako kolektivní spotřebitel, domácnosti jako spotřebitelé a nerezidenti. Je možno rozlišovat různé dílčí kategorie, například podle odvětví a podle institucionálních subsektorů. 22.32 V mnoha satelitních účtech jsou nejdůležitějším druhem uživatelů a příjemců domácnosti nebo jednotlivci. Aby byly užitečné pro účely sociální politiky a analýzy, je nutné další rozčlenění domácností. V závislosti na jednotlivých účelech lze použít různá kritéria, například příjmy, věk, pohlaví, místo atd. Pro účely politiky a analýzy je znalost počtu dotyčných osob v každé kategorii nezbytná pro výpočet průměrné spotřeby nebo transferu nebo počtu osob, které nemají z daného transferu žádný užitek. Zvláštní sektorové účty 22.33 Zvláštní sektorové účty poskytují přehled zaměřený na jedno odvětví nebo produkt, jinak seskupená různá odvětví nebo produkty, jeden subsektor nebo jinak seskupené různé subsektory. Lze rozlišit tři druhy zvláštních sektorových účtů: a) zvláštní sektorové účty s vazbou na odvětví nebo produkty; b) zvláštní sektorové účty s vazbou na institucionální sektory; c) zvláštní sektorové účty kombinující oba tyto přístupy. Mezi příklady zvláštních sektorových účtů s vazbou na odvětví nebo produkty patří zemědělské účty, účty odvětví lesnictví a rybolovu, účty cestovního ruchu, účty odvětví informačních a komunikačních technologií, energetické účty, účty odvětví dopravy, účty bytové výstavby a účty tvůrčího odvětví. Mezi příklady zvláštních sektorových účtů s vazbou na institucionální sektory patří vládní finanční statistika, měnové a finanční statistiky, platební bilance, účty veřejného sektoru, účty neziskových institucí, účty domácností a účty firemní aktivity. Statistiky daňových příjmů lze považovat za doplňkové tabulky k vládní finanční statistice. 22.34 Zvláštní sektorové účty se také mohou zaměřit na ucelenou analýzu ekonomických činností v rámci jednoho nebo více institucionálních sektorů. Například účty za subsektory nefinančních institucí lze vytvořit seskupením podle jejich hlavní ekonomické činnosti. Analýza se může týkat celého ekonomického procesu, od výroby až po akumulaci. To lze provést systematicky na značně souhrnné úrovni standardní klasifikace odvětví. Také to lze provést u vybraných odvětví, která jsou pro určitou zemi předmětem zvláštního zájmu. Podobné analýzy lze provádět u výrobních činností domácností, přinejmenším až do bodu, kde se vypočítává podnikatelský důchod. Může být také užitečné zvýraznit činnosti, které hrají dominantní úlohu v externích transakcích národního hospodářství. Tyto klíčové CS 15 CS

činnosti mohou zahrnovat ropný průmysl, bankovnictví, těžební činnosti, činnosti spojené s určitými plodinami, potravinářskými výrobky a nápoji, například kávou, květinami, vínem a whisky, a cestovní ruch. Mohou hrát důležitou úlohu v národním hospodářství tím, že tvoří významnou část vývozu, zaměstnanosti, devizových aktiv a vládních zdrojů. Klíčová odvětví mohou také zahrnovat sektory, které zasluhují zvláštní pozornost z hlediska sociálně hospodářské politiky. Mezi příklady takových odvětví patří zemědělské činnosti, které přijímají dotace a jiné transfery od ústředních, místních nebo evropských vládních institucí nebo které jsou chráněny značně vysokým dovozním clem. 22.35 Prvním krokem při sestavování zvláštních sektorových účtů je vymezení klíčových aktivit a jejich odpovídajících produktů. Za tímto účelem může být nezbytné seskupit položky mezinárodní standardní odvětvové klasifikace (ISIC) nebo příslušné národní klasifikace. Rozšíření klíčového odvětví závisí na hospodářských okolnostech a požadavcích na politiku a analýzu. 22.36 U klíčových produktů se vypracuje účet výrobků a služeb udávající zdroje a užití těchto produktů. Vytvoří se účet výroby a účet tvorby důchodů za klíčová odvětví. U klíčových odvětví a produktů se používají podrobné klasifikace, aby bylo možno zcela pochopit ekonomický proces a související postupy oceňování v této oblasti. Obecně existuje kombinace tržních a regulovaných cen a složitý systém daní a dotací. 22.37 Klíčové produkty a klíčová odvětví lze analyzovat v souvislosti s tabulkou dodávek a užití, jak je ukázáno v tabulkách 22.5 a 22.6. Klíčová odvětví jsou podrobně uvedena ve sloupcích, přičemž lze sloučit další odvětví. Podobně v řádcích jsou podrobně uvedeny klíčové produkty, a další produkty jsou sloučené. V dolní části tabulky užití jsou v řádcích uvedeny pracovní vstupy, tvorba hrubého fixního kapitálu a stavy fixních aktiv. Provádějí-li klíčovou činnost velmi různorodé druhy výrobců, jako jsou například na jedné straně drobní zemědělci a na druhé straně velké plantáže vlastněné a provozované korporacemi, potom se tyto dvě skupiny výrobců rozlišují, neboť mají odlišnou strukturu nákladů a odlišně se chovají. 22.38 Pro klíčové odvětví se sestaví soubor účtů. Za tímto účelem je nutno vymezit klíčové odvětví. V případě ropného průmyslu a těžebních činností je klíčové odvětví obecně tvořeno omezeným počtem velkých korporací. Do klíčového odvětví se zahrnou všechny jejich transakce, včetně vedlejších činností. Rozdíl mezi veřejnými korporacemi, korporacemi pod zahraniční kontrolou a soukromými korporacemi může být v případě klíčového odvětví rovněž zásadní. U každé velké korporace patřící do klíčového sektoru je nutno pečlivě prostudovat samotné podnikové účty, aby bylo možno provést souhrnnou analýzu. Část těžebních činností mohou provádět malé korporace nebo společnosti nezapsané v obchodním rejstříku. Tyto jednotky musí být zahrnuty v klíčovém odvětví, i pokud se musí vycházet jen z dílčích informací pocházejících ze statistických zjišťování nebo z administrativních údajů. 22.39 V mnoha případech hraje v souvislosti s klíčovými činnostmi důležitou úlohu vláda, a to buď prostřednictvím daní a příjmů pocházejících z důchodů z vlastnictví, nebo prostřednictvím regulační činnosti a dotací. Proto je důležité podrobné prostudování transakcí mezi klíčovým odvětvím a vládními institucemi. Klasifikaci transakcí lze rozšířit, aby se identifikovaly toky související s klíčovou činností, včetně příslušných daní z produktů. Tyto toky dostávají vedle samotného souhrnného rozpočtu i různé CS 16 CS

vládní orgány, jako jsou ministerstva pro zvláštní účely, vysoké školy, fondy a zvláštní účty. Pro účely analýzy může být velmi užitečné uvést, jaká užití mají tyto finanční prostředky ze strany vlády. To vyžaduje analyzovat tuto část vládních výdajů podle účelu. CS 17 CS

Tabulka 22.5: Tabulka dodávek pro klíčová odvětví a produkty Produkce podle odvětví Klíčová odvětví 1 2... Celkem Jiní výrobci Celkem Dovoz Dodávky celkem v základních cenách Obchodní a dopravní přirážky Daně z produktů Dotace na produkty (-) Dodávky celkem v kupních cenách Klíčové produkty 1. 2. Jiné produkty Celkem Tabulka 22.6: Tabulka užití pro klíčová odvětví a produkty Produkce podle odvětví Vývoz Konečná spotřeba Klíčová odvětví Jiní výrobci Celkem Domácnosti Vládní instituce NISD Kolektivní Individuální 1 2... Celkem Celkem Tvorba kapitálu Užití celkem v kupních cenách Klíčové produkty 1. 2. Jiné produkty Celkem Náhrady zaměstnancům Ostatní čisté daně z výroby Spotřeba fixního kapitálu Čistý provozní přebytek Celkem Doplňkové informace Pracovní vstupy Tvorba hrubého (fixního) kapitálu Čistý stav (fixního) kapitálu CS 18 CS

22.40 Když jsou klíčové činnosti založeny na přírodních neobnovitelných zdrojích, jako jsou nerostné zdroje, v účtech klíčového odvětví se zaznamenávají změny těchto zdrojů v důsledku nových objevů a spotřebovávání, a to na účtu ostatních změn objemu aktiv a na účtu zisků a ztrát z držby v rámci účtu přecenění. Tyto údaje jsou nezbytné pro posouzení hospodářské výkonnosti ekonomiky. Obecněji řečeno, účty klíčových sektorů lze rozšířit o environmentální účetnictví. 22.41 Účty klíčových sektorů lze prezentovat v rámci souhrnných hospodářských účtů. Pro klíčové sektory se zavede nový sloupec nebo skupina sloupců a další sloupce se podle potřeby přejmenují, například jako jiné nefinanční instituce nebo jiné domácnosti. Díky tomu jsou zřejmé příslušné podíly klíčového sektoru a jiných sektorů na transakcích a vyrovnávacích položkách. Přesný formát těchto tabulek závisí na sledovaném cíli. Další krok může spočívat v tom, že se v dalších tabulkách ozřejmí vztah od koho ke komu mezi klíčovým sektorem a dalšími sektory včetně nerezidentů. Začlenění nepeněžních údajů 22.42 Významným charakteristickým rysem mnoha satelitních účtů je to, že obsahují také nepeněžní údaje, jako jsou v environmentálních účtech například emise CO 2 v členění podle odvětví nebo jako je v účtech zdraví například počet ošetření v členění podle druhu zdravotní péče. Provázání těchto nepeněžních údajů s peněžními údaji poskytuje důležité klíčové poměry, jako je například objem emisí CO 2 na miliardu EUR přidané hodnoty, respektive výše nákladů na jedno ošetření. Široká škála příkladů je uvedena v tabulce 22.7. Mimořádná úroveň podrobnosti a doplňkové pojmy 22.43 Dalšími dvěma hlavními charakteristickými rysy satelitních účtů jsou mimořádná úroveň podrobnosti a doplňkové pojmy. Široká škála příkladů je uvedena v tabulkách 22.8 a 22.9. CS 19 CS

Tabulka 22.7: Příklady nepeněžních údajů v satelitních účtech Satelitní účet Příklad nepeněžních údajů Poměr peněžních a nepeněžních údajů Účty odvětví vzdělávání Počet žáků a studentů Náklady a poplatky na jednoho žáka/studenta Počet učitelů Náhrady zaměstnancům na jednoho učitele Environmentální účty Těžba ropy v tunách Cena ropy za barel Emise CO 2 v členění podle odvětví Emise CO 2 v členění podle odvětví na miliardu EUR přidané hodnoty Vládní finance Zaměstnanost v sektoru vládních institucí Náhrady zaměstnancům na jednoho zaměstnance Počet sociálních dávek Průměrná výše sociální dávky Účty zdraví Počet ošetření/pacientů v členění podle druhu zdravotnické péče Náklady na jedno ošetření nebo jednoho pacienta Účty výroby domácností Spotřeba času při výrobě domácností Náklady obětované příležitosti pro příslušnou spotřebu času Účty práce Zaměstnanost (počet odpracovaných hodin/fte) v členění podle odvětví Náhrady zaměstnancům na jednu odpracovanou hodinu/fte Počet pracovních míst Účty produktivity a růstu Pracovní vstupy v členění podle odvětví Produktivita práce v členění podle odvětví Účty výzkumu a vývoje Počet udělených patentů Zaměstnanost v sektoru výzkumu a vývoje Náhrady zaměstnancům na jednoho zaměstnance Účty odvětví bezpečnosti Počet vězňů Náklady na jednoho vězně Účty sociální ochrany Počet sociálních dávek, například příjemců penze Průměrná výše sociální dávky v členění podle (druhu) programu Účty cestovního ruchu Počet turistů Výdaje na jednoho turistu CS 20 CS

Tabulka 22.8: Příklady mimořádné míry podrobnosti v různých satelitních účtech Satelitní účet Zemědělské účty Environmentální účty Mimořádná úroveň podrobnosti Větší míra podrobnosti údajů o výrobě různých zemědělských produktů Mnohem větší míra podrobnosti hodnot stavů a toků u přírodních zdrojů Větší míra podrobnosti výdajů na ochranu životního prostředí Účty zdraví Účty výroby domácností Účty osobních důchodů a jmění Účty práce a matice sociálního účetnictví Účty sociální ochrany Tabulky daňových příjmů Podrobné členění zdravotnických služeb Výroba domácností v členění podle hlavní funkce (například bydlení, stravování, péče) Informace o rozložení osobních důchodů a jmění Náhrady zaměstnancům a zaměstnanost v členění podle věku, pohlaví a úrovně vzdělání Příjmy a výdaje v členění podle jednotlivých programů sociální ochrany a skupin těchto programů Daňové příjmy rozčleněné do podoby mnohem podrobnější klasifikace Tabulka 22.9: Příklady doplňkových pojmů v různých satelitních účtech Satelitní účet Zemědělské účty Environmentální účty Vládní finance Účty stínového odvětví Účty produktivity a růstu Účty sociální ochrany Tabulky daňových příjmů Doplňkové pojmy Tři ukazatele zemědělských důchodů Environmentální daně Příjmy a výdaje vládních institucí Stínové odvětví Souhrnná produktivita faktorů Celkové výdaje na sociální dávky ve stáří Celkové daňové příjmy podle různých alternativních definic Odlišné základní pojmy 22.44 Použití odlišných základních pojmů není v satelitních účtech běžné. Poměrně malý rozdíl je, že u různých satelitních účtů se některé služby nepovažují za vedlejší, například u satelitního účtu dopravy se dopravní služby nepovažují za vedlejší. U některých satelitních účtů však mohou být značné změny základních pojmů nezbytné, například v environmentálním účtu lze domácí produkt upravit zohledněním spotřebovávání přírodních zdrojů. Příklady jsou uvedeny v tabulce 22.10. Použití modelování a začlenění experimentálních výsledků 22.45 Některé satelitní účty lze charakterizovat tím, že jsou do nich začleněny experimentální výsledky nebo že využívají modelování, přičemž údaje v satelitním účtu jsou tudíž méně spolehlivé než údaje v hlavních účtech. Při sestavování hlavních účtů však také dochází k použití ekonometrických nebo matematických modelů a začlenění experimentálních výsledků. Není to tudíž zásadní rozdíl mezi rámcem hlavních účtů a satelitními účty. Tyto záležitosti ilustrují příklady uvedené v tabulce 22.11. CS 21 CS

Tabulka 22.10: Příklady odlišných základních pojmů v satelitních účtech Satelitní účet Environmentální účty Účty zdraví Účty výroby domácností Rozšířené účty Tabulka penzijního připojištění Účty odvětví dopravy Odlišný základní pojem Úprava domácího produktu zohledněním spotřebovávání přírodních zdrojů, komplexních vládních výdajů na tvorbu a ochranu životního prostředí a zhoršování stavu životního prostředí Závodní lékařská péče není vedlejší službou Neplacené služby domácností a dobrovolnické služby patří do výroby Účty zahrnují podstatně rozšířené pojetí výroby a tvorby kapitálu (například lidský kapitál a předměty dlouhodobé spotřeby) Dávky z nefondových penzijních programů s pevnou výší dávek jsou považovány za aktiva a závazky Přepravní služby nejsou vedlejší službou Tabulka 22.11: Příklady použití ekonometrických nebo matematických modelů při sestavování ústředního rámce a satelitních účtů Ústřední rámec Odhad hodnoty finančních nebo nevyráběných aktiv jako čistá současná hodnota očekávaných budoucích příjmů a výdajů Korekce šetření domácností o domácnosti, které dotazník nezodpověděly, za použití regresní analýzy Odhad stavu čistého fixního kapitálu a spotřeby fixního kapitálu pomocí metody průběžné inventarizace, očekávané ekonomické životnosti a matematických funkcí odpisování Odhad hodnoty služeb vlastníků obydlí pro vlastní potřebu za použití údajů o bytovém fondu, tržního nájemného a regresní analýzy Odhad sezónních korekcí pomocí matematického modelu Odhad změn hédonických cen pomocí matematického modelu Satelitní účty Environmentální účty Účty výroby domácností Účty stínového odvětví Účty produktivity a růstu Tabulka penzijního připojištění Odhad hodnoty spotřebování přírodních zdrojů a zhoršení stavu životního prostředí Odhad hodnoty neplacených služeb domácností Experimentální odhady hodnoty všech druhů činností ve stínovém odvětví Odhad objemu kapitálových vstupů za použití funkcí účinnosti v závislosti na stáří pro každý druh aktiva Odhad penzijních nároků za použití všech druhů pojistně-matematických předpokladů ohledně demografických trendů, diskontní sazby a růstu mezd Tabulka s experimentálními výsledky ohledně účtování výdajů na výzkum a vývoj jako tvorby kapitálu Navrhování a sestavování satelitních účtů 22.46 Navržení a sestavení satelitního účtu sestává ze čtyř kroků: a) vymezte účely, způsoby použití a požadavky; b) zvolte, co je relevantní z národních účtů; c) zvolte relevantní doplňkové informace, například z různých zvláštních statistik nebo zdrojů administrativních údajů; d) zkombinujte obě sady pojmů a údajů do jednoho souboru tabulek a účtů. CS 22 CS

22.47 Při prvním navrhování a sestavování satelitních účtů často dochází k odhalení nečekaných výsledků v jednotlivých čtyřech krocích. V důsledku toho představuje sestavování satelitních účtů postupný proces. Teprve po nabytí zkušeností se sestavováním a používáním satelitního účtu a prováděním nezbytných úprav lze experimentální soubor tabulek přeměnit ve vyspělý statistický produkt. 22.48 Při vybírání relevantních údajů z národních účtů lze rozlišit tři aspekty: mezinárodní pojmy národního účetnictví, provozní pojmy používané ve statistikách národních účtů určité země a spolehlivost statistických údajů národních účtů. 22.49 Při navrhování a sestavování satelitního účtu se v důsledku uplatnění pojmů ústředního rámce pro určitý účel často odhalí charakteristické rysy. Z hlediska účelu to mohou být užitečné aspekty stejně jako nečekaná omezení. Například při prvním navrhování a sestavování účtu výzkumu a vývoje se mohou objevit takové problémy, jako je například překrývání s výzkumem a vývojem v oblasti softwaru a zdravotní péče nebo jako je úloha nadnárodních společností při dovozu a vývozu výzkumu a vývoje. 22.50 Podobný postup se vztahuje na provozní pojmy používané při sestavování statistik národních účtů. Může se ukázat, že chybí zásadní detail z důvodu příliš souhrnné úrovně sestavení nebo zveřejnění, nebo se může stát, že univerzální pojmy nejsou použity důsledně. Například činnosti prováděné v oblasti výzkumu a vývoje některými velkými nadnárodními společnostmi mohou být zahrnuty do odvětví odpovídajícího jejich hlavním činnostem, a nikoli do služeb v oblasti výzkumu a vývoje. 22.51 Problémem může být spolehlivost určitých částí statistiky národních účtů. Byla totiž sestavena a zveřejněna bez zvláštního zřetele k účelu satelitního účtu. Jen prostý výběr relevantních údajů z oficiální statistiky národních účtů často odhalí, že velikost, složení nebo vývoj v čase nejsou pro daný účel přijatelné. V důsledku toho je nutno stávající zdroje údajů a metody sestavování účtů zkontrolovat a vylepšit doplněním dalších zdrojů údajů nebo zdokonalenými metodami sestavování účtů. 22.52 Výběr relevantních informací z jiných zdrojů než z národních účtů, například ze zvláštních statistik nebo zdrojů administrativních údajů, přinese podobné problémy, pokud jde o pojmy a údaje: u oficiálně používaných pojmů se mohou objevit nečekané slabiny, co se týče konkrétního účelu daného satelitního účtu, skutečně používané pojmy se mohou lišit od oficiálních pojmů a problémy mohou být také se spolehlivostí, mírou podrobnosti, načasováním a frekvencí. Všechny tyto problémy je nutno řešit buď prostřednictvím doplňkových odhadů, aby se odstranily rozdíly v pojmech, prostřednictvím zatřídění toků v nepeněžním vyjádření v členění podle odvětví nebo sektorů, nebo prostřednictvím úpravy pojmů použitých v satelitním účtu. 22.53 Zkombinování informací z národních účtů a dalších informací do jednoho souboru tabulek nebo účtů vyžaduje další práci: je nutno vyřešit případná opomenutí, překrývání a číselné nesrovnalosti a posoudit věrohodnost výsledků. Výsledkem by měl být pokud možno zcela vyvážený soubor tabulek. Může však být nutné ukázat nesrovnalosti mezi různými zdroji údajů a alternativními přístupy. CS 23 CS

22.54 Přetvoření sourodého satelitního účtu do podoby produktu vhodného pro uživatele údajů může zahrnovat další kroky. Je možno zavést přehlednou tabulku s klíčovými ukazateli za několik let. Tyto klíčové ukazatele by se mohly zaměřit na popis velikosti, složek a vývoje dotyčné konkrétní záležitosti nebo mohou znázorňovat vazby na národní hospodářství a jeho hlavní složky. Lze rovněž doplnit vyšší míru podrobnosti nebo klasifikace nezbytné pro politické a analytické účely. Lze odstranit určitou míru podrobnosti, která má malou přidanou hodnotu nebo jíž bylo dosaženo za cenu poměrně vysokých nákladů. Úsilí by se také mohlo zaměřit na snížení složitosti tabulek, zvýšení jednoduchosti a transparentnosti pro uživatele údajů a zahrnutí standardních účetních rozkladů v podobě samostatné tabulky. DEVĚT ZVLÁŠTNÍCH SATELITNÍCH ÚČTŮ 22.55 Ve zbývajících částech této kapitoly jsou stručně probrány tyto satelitní účty: a) zemědělské účty; b) environmentální účty; c) účty zdraví; d) účty výroby domácností; e) účty práce a matice sociálního účetnictví, f) účty produktivity a růstu; g) účty výzkumu a vývoje; h) účty sociální ochrany; i) účty cestovního ruchu. Zemědělské účty 22.56 Příkladem zemědělského účtu je evropský souhrnný zemědělský účet (dále jen SZÚ ) 1. Jeho účelem je popsat zemědělskou výrobu a vývoj zemědělských důchodů. Tyto informace slouží k analýze hospodářské situace zemědělství dané evropské země a ke sledování a hodnocení společné zemědělské politiky v Evropě. 22.57 SZÚ sestává z účtu výroby, účtu tvorby důchodu, účtu podnikatelského důchodu a kapitálového účtu pro zemědělskou výrobu. Účet výroby obsahuje podrobný rozpis zobrazující produkci u široké škály zemědělských produktů, jakož i nezemědělské vedlejší činnosti; také jsou zde uvedeny značné podrobnosti o mezispotřebě a tvorbě kapitálu. Údaje pro účet výroby a tvorbu hrubého fixního kapitálu se uvádějí jak 1 Viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství (Úřední věstník Evropské Unie L33, svazek 47, 5. února 2004). Nařízení Komise č. 306 ze dne 24. února 2005, č. 909 ze dne 20. června 2006 a č. 212 ze dne 7. března 2008 zavedla některé změny. CS 24 CS

v běžných, tak ve stálých cenách. Kromě toho jsou zde uvedeny tyto tři ukazatele důchodu v zemědělství: a) index reálného důchodu výrobních činitelů v zemědělství v přepočtu na roční pracovní jednotku vyjádřenou jako ekvivalent plného pracovního úvazku (FTE); b) index reálného čistého podnikatelského důchodu v zemědělství v přepočtu na neplacenou roční pracovní jednotku vyjádřenou jako ekvivalent plného pracovního úvazku (FTE); c) čistý podnikatelský důchod v zemědělství. Indexy a změny v reálném vyjádření hodnot ukazatelů důchodu jsou získány deflováním odpovídajících nominálních hodnot s implicitním cenovým indexem HDP. 22.58 Pojetí odvětví zemědělství v SZÚ velmi připomíná pojetí odvětví zemědělství v ústředním rámci. Jsou zde však některé rozdíly: Například jednotky zabývající se produkcí osiva pro účely výzkumu nebo osvědčování nebo jednotky, pro které je zemědělská činnost výhradně činností ve volném čase, jsou vynechány. Ale většina zemědělských činností jednotek, jejichž hlavní činnost není zemědělská, je do zemědělského odvětví zahrnuta. 22.59 SZÚ se zaměřuje na výrobní postup a důchod z něho odvozený. V zásadě však nemusí satelitní účet zemědělství zcela odpovídat SZÚ. Zemědělské účty by také mohly zahrnovat tabulku dodávek a užití poskytující systematický přehled dodávek a užití zemědělských produktů. Ta by poskytla informace o úloze dovozu včetně úlohy dovozních cel a o vývoji poptávky po zemědělských produktech, například o vývozu a konečné spotřebě domácností a úloze souvisejících daní a dotací. Zemědělské účty by také mohly být rozšířeny začleněním vedlejších nezemědělských činností, například zemědělských činností ve volném čase. To může odhalit důležité trendy a substituční mechanismy. Vzájemné vztahy s vládními institucemi lze ozřejmit přidáním tabulky znázorňující všechny příjmy a kapitálové transfery místních, ústředních nebo evropských vládních institucí do odvětví zemědělství, což může rovněž zahrnovat zvláštní způsoby účtování v daňovém systému. Zemědělské účty by také mohly být navrženy jako zvláštní sektorový účet a zahrnovat úplnou posloupnost účtů včetně rozvah a finančních účtů zemědělců a korporací zabývajících se zemědělstvím. Environmentální účty 22.60 Mezinárodní pravidla pro environmentální účty (System of Environmental and Economic Accounting, SEEA (systém environmentálního a hospodářského účetnictví), 2003) 2 prezentují podrobný účetní rámec pro popis a analýzu životního prostředí a jeho vzájemných vztahů s hospodářstvím. Environmentální účty jsou satelitním účtem národních účtů. To znamená, že jsou v nich použity v zásadě stejné 2 Příručka byla vydána pod společnou odpovědností Organizace spojených národů, Evropské komise Mezinárodního měnového fondu, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Světové banky. Přepracovaná verze má být schválena Statistickou komisí OSN v roce 2012. CS 25 CS

klasifikace a pojmy, přičemž změny jsou zaváděny pouze tehdy, pokud je to nezbytné pro daný účel environmentálních účtů. 22.61 Souhrnná sada účtů obsahující hospodářské a environmentální informace umožňuje analýzu přínosu životního prostředí pro hospodářství a dopadu hospodářství na životní prostředí. Uspokojuje potřeby tvůrců politik tím, že poskytuje ukazatele a popisné statistiky pro sledování vzájemných vztahů mezi životním prostředím a hospodářstvím. Může rovněž sloužit jako nástroj pro strategické plánování a analýzu politiky umožňující nalézt udržitelnější cesty rozvoje. Je například třeba, aby si tvůrci politik, kteří určují vývoj odvětví, jež značně využívají přírodní zdroje buď jako vstupy, nebo pro vypouštění či ukládání odpadů, byli vědomi dlouhodobých vlivů na životní prostředí. Je rovněž třeba, aby si tvůrci politik, kteří stanovují ekologické normy, byli vědomi pravděpodobných důsledků pro hospodářství, například toho, která odvětví pravděpodobně utrpí a jaké jsou důsledky pro zaměstnanost a kupní sílu. Alternativní strategie pro oblast životního prostředí lze porovnat s přihlédnutím k hospodářským důsledkům. 22.62 V ústředním rámci byly vzaty v úvahu různé aspekty environmentálního účetnictví. Zejména je řada nákladových a kapitálových položek účetnictví souvisejícího s přírodními zdroji uvedena samostatně v klasifikacích a účtech týkající se stavů a ostatních změn objemu aktiv. Například klasifikace nevyráběných aktiv udává jednotlivé položky u podzemních zdrojů, jako jsou zásoby ropy, zásoby nerostných surovin, nepěstované biologické zdroje a vodní zdroje. Tyto funkce usnadňují používání ústředního rámce jako východiska pro environmentální účetnictví. Několik prvků ústředního rámce, zejména v účtu pro ostatní změny objemu, se však v satelitním účtu ještě dále člení a mění se jejich zatřídění a také jsou do něho doplněny další prvky. 22.63 Z hlediska tvorby a ochrany životního prostředí mají ústřední rámec a jeho hlavní souhrnné ukazatele, jako jsou HDP, tvorba kapitálu a úspory, dvě hlavní nevýhody. Za prvé je nedostatečně zachyceno spotřebovávání a nedostatek přírodních zdrojů, přičemž tyto faktory mohou ohrozit trvalou produktivitu hospodářství. Za druhé se ústřední rámec nezabývá zhoršováním kvality životního prostředí a důsledky těchto změn pro lidské zdraví a dobré životní podmínky. 22.64 V ústředním rámci se při výpočtu čisté přidané hodnoty zohledňují jen vyráběná aktiva. Náklady na jejich užití se odrážejí v mezispotřebě a spotřebě fixního kapitálu. Nevyráběná přírodní aktiva jako například půda, zásoby nerostných surovin a lesy jsou zahrnuta v rámci aktiv do té míry, v jaké jsou pod účinnou kontrolou institucionálních jednotek. Náklady na jejich použití se však nezaúčtovávají do výrobních nákladů. To znamená, že buď cena produktů neodráží tyto náklady, nebo že v případě nákladů souvisejících se spotřebováváním zásob jsou tyto náklady zahrnuty spolu s dalšími nezjištěnými prvky v rámci zbytkového odvození provozního přebytku. Environmentální účty umožňují tyto náklady explicitně uznat a odhadnout jejich výši. 22.65 Rámec environmentálního účetnictví SEEA 2003 zahrnuje pět kategorií: a) účty fyzických a hybridních toků; b) hospodářské účty pro transakce týkající se životního prostředí; CS 26 CS

c) účty environmentálních aktiv ve fyzickém a peněžním vyjádření; d) účty komplexních výdajů na tvorbu a ochranu životního prostředí a účty týkající se spotřebovávání přírodních zdrojů; e) úpravu souhrnných ukazatelů pro přenos z ústředního rámce do účtu týkajícího se spotřebovávání přírodních zdrojů. 22.66 Účty fyzických a hybridních toků zachycují čtyři různé typy toků: a) přírodní zdroje: nerostné suroviny, energetické zdroje, vodu, půdu a biologické zdroje. V okamžiku, kdy jsou prodány na trzích, se dostanou do ekonomické sféry a měly by být charakterizovány jako produkty; b) ekosystémové vstupy: kyslík pro spalování a vodu ve formě srážek nebo přírodních vodních toků a další přírodní zdroje, jako jsou živiny a oxid uhličitý, potřebné pro růst rostlin, přičemž sem nepatří voda, živiny a kyslík dodávané hospodářstvím jakožto produkty; c) produkty: zboží a služby vyrobené v ekonomické sféře a používané v ní, včetně toků výrobků a služeb mezi národním hospodářstvím a nerezidenty. Patří sem pěstovaná biologická aktiva, prodávané nebo nakupované přírodní zdroje, například olej, dřevo a voda, a odpadový materiál mající ekonomickou hodnotu; d) zbytky: náhodné a nechtěné výstupy z ekonomiky, které mají pro původce nulovou nebo zápornou hodnotu. Mezi zbytky patří pevné, kapalné a plynné odpady. Lze je recyklovat nebo znovu použít, případně se vypouštějí do životního prostředí. Zbytky mohou mít kladnou hodnotu pro jinou jednotku než tu, která je vytváří. Například komunální odpad shromážděný k recyklaci nemá žádnou hodnotu pro domácnosti, ale může mít nějakou hodnotu pro subjekt, který jej recykluje. Šrot, jenž má hodnotu, kterou může jeho původce realizovat, jako je například vyřazené zařízení, se považuje za produkty, a nikoli za zbytky. 22.67 Fyzické toky se měří v jednotkách množství, které popisují fyzické vlastnosti dotyčného materiálu, energie nebo zbytků. Určitý fyzický tok lze měřit pomocí alternativních jednotek v závislosti na fyzické vlastnosti, o kterou se jedná. Vhodnost konkrétní jednotky závisí na účelu a zamýšleném užití tokového účtu. Při účtování fyzických toků jsou nejčastěji používanými fyzikálními vlastnostmi hmotnost a objem. V případě toků energie jsou nejčastěji používanými jednotkami jouly nebo tuny ropného ekvivalentu. Množstevní jednotky v účtech fyzických toků se liší od způsobu vyjadřování množství, který se používá v ústředním rámci. Například v ústředním rámci není objemem počítače jeho hmotnost v kilogramech, nýbrž výsledný součet vážených složek vyjadřujících vlastnosti požadované uživatelem, jako je například rychlost výpočtu. 22.68 Účty fyzických toků lze prezentovat jako tabulky dodávek a užití. To je zřejmé z tabulek 22.12 a 22.13. 22.69 Účty hybridních toků představují jedinou maticovou prezentaci obsahující jak národní účty v peněžním vyjádření, tak účty fyzických toků. Důležitým druhem CS 27 CS