Literatura 20. století celková charakteristika z hlediska historie a literárního vývoje Tvorbu spisovatelů ovlivnily: 1) 1. světová válka (1914 1918) 2) 2. světová válka (1939 1945) 3) studená válka 2. hnutí fašismus "rasistické myšlenky o nesnášenlivost" komunismus cíl: rovnost všech lidí 1
1. světová válka (1914 1918) Trojspolek x Dohoda Sarajevský atentát "ztracená generace " generace chlapců, kteří ze školy odešli přímo na frontu ( E. M. Remarque, E. Hemingway Láska a válka) Čeští spisovatelé od počátku odpor proti válce, Rakousku Uhersku a boji po boku R U Nadšení pro boj LEGIE ( po boku Dohody) Jar. Hašek, Jar. John, Fráňa Šrámek, Jos. Kopta 2. světová válka (1939 1945) po 1. sv. válce vzorem Sovětský svaz (Lenin slibuje konec války, mír) víra, že osvobodí i ostatní státy ( J. Wolker, V. Nezval) nástup fašismu okupace Čech a Moravy (1938) Protektorát Čechy a Morava (1939) čeští spisovatelé připomínají v tomto období naši slavnou historii K. Čapek, V. Vančura, Voskovec, Werich, J. Otčenášek, J. Drda 2
2. světová válka (1939 1945) 1921 vznik KSČ autoři členy mnozí navštívili SSSR vzor M. Pujmanová, M. Majerová, I. Olbracht Období 1945 1948 básníci a prozaikové byli ovlivněni okupací, válkou, koncentračními tábory a osvobozením Sovětskou armádou svou tvorbou usilovali o vybudování spravedlivějšího společenského řádu x fašismu 1. poválečné sbírky Fr. Hrubína, Vl. Holana a Fr. Halase Na 1. sjezdu spisovatelů 1946 se vytvořily 2 protikladné směry: 1) Vzorem sovětská literatura, socialistická společnost, hlavní tvůrčí metodou tzv. socialistický realismus 2) Orientace na západoevropské směry 3
po únoru 1948 1956 1949 založen nový Svaz československých spisovatelů pro literaturu vyhlásil sovětský vzor "socialistický realismus" ten byl jedinou povolenou tvůrčí metodou hlavními tématy bylo: budování socialismu, výchovné působení v duchu socialismu a komunismu tvůrčí aktivita spisovatelů nedoceněna v oblasti poezie potlačena subjektivita autora, jeho osobní prožitek za vzor dáván Jiří Wolker (tzv. proletářská poezie), kritizován je K. H. Mácha. zostřuje se boj proti Halasovi (sb. A co?), Seifertovi (Píseň o Viktorce), a Fr. Hrubínovi (sb. Hirošima) 1956 poč. 70. let pod vlivem smrti Stalina (1953) byl odhalen na sjezdu spisovatelů (1956) tzv. kult osobnosti vytvářejí se nové skupiny autorů, např.: 1. skupina kolem B. Hrabala 2. skupina kolem časopisu Tvář z ní vyšli signatáři Charty 77 (V. Havel, J. Gruša, Jos. Topol) 2. literární skupina kolem brněnského měsíčníku Host do domu (J. Tomeček, L. Kundera, J. Skácel) 4
1956 poč. 70. let Autoři, známí dnes ve světě, stáli většinou mimo tyto skupiny J. Škvorecký, L. Aškenazy, Pavel Kohout vznikají divadla malých forem Na Zábradlí V. Havel Semafor (Sedm malých forem) Suchý, Šlitr 70. a 80. léta Existují 3 proudy literatury: a) oficiální b) samizdatová c) exilová 5
70. a 80. léta Po roce 1968 byla vyřazování díla z knihoven, vydávány seznamy autorů, kteří nesměli vydávat knihy a seznamy autorů, kteří mohli být vydáváni. Každý nový spisovatel byl důkladně prověřován. (B. Hrabal) Poč. 70. let řada lidí emigrovala někteří se snažili pracovat ve svém oboru (archívy, knihovny,...) 70. a 80. léta Vznikaly samizdatové edice : Petlice, Popelnice, Expedice, Česká expedice průměrný náklad 10 12 výtisků 6
Po r. 1989 1. vydávána díla autorů zakázaných (K. Šiktanc, L. Aškenazy, I. Klíma) 2. je obtížné prodat dílo např. M. Majerove, I. Olbrachta důležité oddělit uměleckou hodnotu a ideologickou stránku (vliv KSČ, obdiv k Sovětskému svazu) 3. Na náš trh se dostávají cizí autoři mnohdy nekvalitní knihy 4. mohou vycházet díla katolických spisovatelů (Jar. Durych, Jan Zahradníček) Po r. 1989 5. svobodně mohl tisknout Jaroslav Foglar knihy ze skautského prostředí 6. Objevuje se celá řada nových autorů, především žen obliba dívčích románů, často obdoba tzv. červené knihovny Ivona Březinová, Jana Jahodová, Jana Tomanová, Lenka Lanczová 7