Vývoj manželské plodnosti podle pořadí a doby uplynulé od sňatku v České republice během posledních padesáti let

Vývoj manželské plodnosti podle pořadí a doby uplynulé od sňatku v České republice během posledních padesáti let Tomáš Fiala 1 katedra demografie Vysoké školy ekonomické, Praha Úvod a metodologické poznámky V období po druhé světové válce se v řadě evropských zemí postupně mění demografické chování týkající se založení rodiny. Zatímco v minulosti docházelo k početí dětí zpravidla bezprostředně po sňatku (nezřídka na svatební cestě), po druhé světové válce pozorujeme na jedné straně u některých manželství odkládání narození dítěte na pozdější dobu, na druhé straně přibývá dětí narozených mimo manželství. Dochází k oslabení vztahu mezi sňatkem a založením rodiny. Jaký byl z tohoto hlediska vývoj v České republice? Sledujme, jak se měnila manželská plodnost během uplynulých padesáti let. Plodnost budeme analyzovat podle pořadí dítěte ve stávajícím manželství a doby uplynulé od sňatku rodičů. Specifické míry manželské plodnosti podle pořadí a doby uplynulé od sňatku: Při analýze demografických událostí, jejichž nositeli jsou manželské páry, je důležitou charakteristikou délka trvání manželství v okamžiku výskytu sledované události tj. doba uplynulá od sňatku. Zatímco analýzu plodnosti zpravidla provádíme podle věku ženy, analýzu manželské plodnosti má smysl provádět rovněž podle doby uplynulé od sňatku. Co se týče pořadí dítěte narozeného v manželství, má smysl kromě celkového pořadí (tj. pořadí ze všech dětí ženě narozených) rozlišovat též pořadí dítěte ve stávajícím manželství (tj. nebereme v úvahu děti, které se ženě narodily před vstupem do stávajícího manželství). V tomto článku, pokud nebude výslovně uvedeno jinak, budeme pořadím dítěte rozumět vždy pořadí dítěte ve stávajícím manželství. Vhodnou charakteristikou pro podrobnější analýzu manželské plodnosti jsou proto specifické míry manželské plodnosti podle pořadí v manželství a doby uplynulé od sňatku. Výpočet těchto měr lze však provádět pouze přibližně. Zatímco počty narozených v manželství podle pořadí dítěte ve stávajícím manželství a doby uplynulé od sňatku rodičů jsou každoročně publikovány v Pohybech obyvatelstva, počty existujících manželství podle doby uplynulé od sňatku se zjišťují pouze při sčítání lidu. Počty manželství v ostatních kalendářních letech odhadneme jednoduchou bilanční metodou. Označme: S tx, počet manželství, která během roku t dovršila přesně x let trvání, S tx, počet existujících manželství k 31.12. roku t s délkou trvání x dokončených let. Sn t počet sňatků uzavřených v roce t, R tx, počet rozvodů v roce t s délkou trvání manželství x dokončených let. 1 Veškerou korespondenci zasílejte na adresu: RNDr. Tomáš Fiala, CSc., katedra demografie VŠE, nám. Winstona Churchilla 4, 13 67 Praha 3, e-mail: fiala@vse.cz. 1

Pokud zanedbáme vliv úmrtnosti a migrace a předpokládáme pro každou sňatkovou kohortu rovnoměrné rozložení rozvodů v každém roce trvání manželství tj. stejnou velikost horních a dolních elementárních souborů rozvedených, dostáváme bilanční vzorce (viz Obr. 1): Obr. 1 S t+1,x+1 R t,x S t,x R t+1,x S t-1,x S t,x S t+1,x S t, = Sn, Stx, = Stx, Rtx, S t Stx,, t 1, x + St, x Stx, St+ 1, x+ 1 = St, x Rt+ 1, x. Stx, + St+ 1, x Uvedené bilanční vzorce berou v úvahu různé velikosti sňatkových kohort v jednotlivých kalendářních letech. Střední stavy počtu existujících manželství vypočteme jako aritmetický průměr koncových stavů St 1, x + St, x S tx, = 2 a konečně specifické míry manželské plodnosti pořadí p podle doby uplynulé od sňatku definujeme jako podíly p N p t, x ft, x =, St, x p kde N t, x je počet dětí p-tého pořadí narozených ve stávajícím manželství v době x dokončených let od sňatku rodičů. V textu a popisech grafů však budeme spíše než o plodnosti v manželství trvajícím, 1, 2, dokončených let hovořit o plodnosti v prvním, druhém, třetím, roce manželství. 2

Manželskou plodnost prvního pořadí v prvním roce trvání manželství budeme analyzovat podrobněji. Nejen z toho důvodu, že více než polovina dětí narozených jako první ve stávajícím manželství se rodí již v prvním roce manželství, ale především proto, že v prvním roce manželství se rodí též děti počaté před uzavřením sňatku. U dětí narozených v prvním roce manželství je doba uplynulá od sňatku uváděna v dokončených měsících. Provedeme proto rozklad specifické míry plodnosti prvního pořadí v prvním roce manželství na jednotlivé měsíce resp. čtvrtletí. Specifické míry plodnosti prvního pořadí v určitém období prvního roku trvání manželství definujeme jako podíl narozených prvního pořadí v tomto období a středního stavu manželských párů s dobou trvání manželství dokončených let. Specifické míra plodnosti prvního pořadí v prvním měsíci po sňatku (tj. v době trvání manželství dokončených měsíců) se tedy vypočte podle vzorce I N I t,měs f t,měs =, St, analogicky specifickou míru plodnosti v prvním čtvrtletí po sňatku definujeme jako podíl I N I t, 2měs ft, 2měs =. St, Poznamenejme, že tato definice je odlišná od obvyklé definice specifických měr, neboť ve jmenovateli je střední stav manželských párů v celém prvním roce manželství, nikoliv pouze ve sledovaném období. Pro účel tohoto článku je však výše uvedená definice výhodná. Takto definované míry lze (spolu s jednoletými mírami ve druhém a dalším roce manželství) přímo interpretovat jako tabulkové počty narozených v jednovýchodných tabulkách manželské plodnosti prvního pořadí tj. jako četnosti rozdělení narozených dětí prvního pořadí podle doby uplynulé od sňatku. Při výpočtu kumulovaných hodnot specifických měr není nutno provádět přepočet. Provádět takto podrobnou analýzu plodnosti v prvním roce manželství pro děti vyššího pořadí nemá smysl neboť počet dětí vyššího pořadí narozený v prvním roce manželství je velmi malý (často se jedná o další z porodů dvojčat a vícerčat) Úhrnnou manželskou plodnost libovolného pořadí v určitém roce definujeme jako součet specifických měr plodnosti daného pořadí v tomto roce přes všechny jednotky doby uplynulé od sňatku. Při analýze plodnosti je kromě analýzy průřezové vhodné provádět též analýzu kohortní. Protože však řady specifických plodností pro jednotlivé sňatkové kohorty nelze na základě daných dat vypočítat, omezíme se pouze na přibližnou kohortní analýzu prováděnou na základě průřezových specifických měr plodnosti. Řadu hodnot průřezových specifických měr plodnosti, do níž pro každou následujcí jednotku doby uplynulé od sňatku zařadíme plodnost z následujícího kalendářního roku (tj. řadu p hodnot f t+ k, x+ k, k =, 1, ) považujeme za řadu kohortních specifických měr plodnosti sňatkové kohorty z přelomu let t-1 a t. (Pro zjednodušení popisu budeme v grafech označovat tuto kohortu jako sňatkovou kohortu roku t.) 3

Určitým nedostatkem kohortní analýzy je skutečnost, že pro kohorty, které uzavřely sňatek v posledních letech; jsou data neúplná. Protože nejvyšší uvažovanou dobou uplynulou od sňatku do narození dítěte je 21 dokončených let, jsou v naší analýze data neúplná pro všechny sňatkové kohorty počínaje kohortou 1978/79. Přitom lze očekávat, že demografické chování zejména sňatkových kohort devadesátých let se může lišit od chování kohort předchozích. Odhad úhrnných plodností kohort, jejichž data nejsou úplná, byl proveden za předpokladu, že v dalších letech se specifické míry plodnosti nebudou měnit, tj. že počínaje r. 2 zůstanou hodnoty všech specifických měr plodnosti na úrovni hodnot roku 1999. Nepřesnost tohoto odhadu je pochopitelně tím větší, čím více plodností je odhadnuto tj. čím je kohorta mladší, pro plodnost vyššího pořadí je nepřesnost větší neboť tato plodnost je realizována v pozdější době uplynulé od sňatku. Odhadnuté hodnoty úhrnu kohortních plodností jsou v grafech znázorněny tečkovanou čarou. Způsob výpočtu specifických měr a dalších charakteristik Výpočty všech charakteristik byly prováděny pro jednotlivé y období 195-1999. Počty sňatků, rozvodů a dětí narozených v manželství podle pořadí byly převzaty z Pohybu obyvatelstva. Z výsledků sčítání lidu byly odhadnuty bilančním přepočtem ke konci roku koncové stavy S tx, počtu existujících manželství v letech 1949, 196, 197, 198 a 199, koncové stavy v letech ostatních byly odhadnuty na základě výše uvedených bilančních vzorců. Protože při bilancování zanedbáváme vliv úmrtnosti a migrace, počty existujících manželství získané touto bilanční metodou jsou podle očekávání zpravidla mírně nadhodnocené, příslušné specifické míry manželské plodnosti budou zřejmě nepatrně podhodnocené. Údaje o dětech narozených 21 a více let po sňatku rodičů již nejsou podrobněji tříděny podle doby uplynulé od sňatku; výpočet specifických měr byl proveden za předpokladu, že se tyto děti narodily v období 21-24 dokončených let od sňatku. Hodnoty specifických měr i hodnoty úhrnu plodností uvádíme v promile. Manželská plodnost bude zřejmě výrazně ovlivněna nejen věkem ženy vstupující do manželství ale především tím, zda žena je při vstupu do manželství bezdětná či zda již má děti z předchozího manželství nebo děti nemanželské. Bylo by jistě vhodné vyloučit z analýzy ta manželství, která uzavírají ženy s dětmi případně i ženy ve vyšším věku. Počty dětí narozených v manželství tříděné podle délky trvání manželství však nejsou tříděny současně podle věku matky, rovněž výše uvedené bilanční výpočty by v případě vyloučení některých manželství byly poněkud komplikovanější. Údaje o počtu dětí žen vstupujících do manželství nejsou k dispozici. Z těchto důvodů byla do analýzy zahrnuta všechna uzavíraná manželství a analýza byla doplněna výpočty následujících charakteristik: podíl dětí narozených jako první ve stávajícím manželství, které jsou dětmi vyššího celkového pořadí dále podíl dětí vyššího pořadí, podíl opakovaných sňatků nevěst z celkového počtu sňatků dále podíl opakovaných sňatků, podíl dětí narozených mimo manželství z dětí daného celkového pořadí dále podíl nemanželských dětí daného pořadí 4

Růst hodnot každé z těchto charakteristik svědčí o určitém snižování stability manželství a jeho významu pro rození dětí. Může mít mimo jiné za následek zvyšování podílu žen, které do manželství vstupují s dětmi. Dále byly provedeny výpočty specifických měr manželské plodnosti prvního, druhého a třetího pořadí. Výpočet měr plodnosti vyšších pořadí prováděn nebyl neboť podíl manželských dětí čtvrtého a vyššího pořadí z celkového počtu dětí narozených v manželství je zejména v posledních letech zanedbatelný. V první polovině padesátých letech tento podíl sice činil řádově 15 %, ale koncem padesátých let klesl pod 1 %, koncem šedesátých let pod 5 % a od r. 1983 je trvale nižší než 3 %. Jako jedna z charakteristik rozdělení plodnosti daného pořadí podle doby uplynulé od sňatku jsou použity kvantily. Výpočet kvantilů při kohortní analýze je však prováděn poněkud jiným způsobem než při analýze průřezové. Při průřezové analýze charakterizují kvantily pouze strukturu realizované manželské plodnosti příslušného pořadí v daném kalendářním roce podle doby uplynulé od sňatku rodičů, nikoli úroveň této plodnosti. Relativními četnostmi rozdělení doby uplynulé od sňatku do narození dítěte použitými pro výpočet kvantilů jsou v tomto případě průřezové specifické míry plodnosti daného pořadí vydělené vždy úhrnnou plodností daného pořadí, jejich součet je tedy vždy roven jedné. Jedná se tedy o charakteristiku rozdělení narozených dětí příslušného pořadí v daném roce podle doby uplynulé od sňatku. Kvantily však nepočítáme na základě absolutních počtů narozených dětí, ale na základě specifických měr plodnosti, abychom eliminovali vliv struktury existujících manželství podle délky jejich trvání. Při kohortní analýze charakterizují kvantily rozdělení dětí příslušného pořadí narozených v příslušné sňatkové kohortě od okamžiku sňatku do konce roku 1999 podle doby uplynulé od sňatku co do úrovně i struktury. Relativními četnostmi rozdělení doby uplynulé od sňatku do narození dítěte použitými pro výpočet kvantilů jsou v tomto případě kohortní specifické míry plodnosti daného pořadí, jejichž součet je roven úhrnné plodnosti daného pořadí dané kohorty, tedy menší než 1. 1α procentní kvantil tedy není definován pokud je α větší než úhrnná plodnost daného pořadí pro danou sňatkovou kohortu. Jedná se tedy o kvantily rozdělení doby uplynulé od sňatku do narození dítěte daného pořadí v dané kohortě, přičemž se bere v úvahu i podíl manželských párů, kterým se dítě daného pořadí dosud nenarodilo. Analýza plodnosti Souhrnné charakteristiky Odhady počtu manželských dvojic podle délky trvání manželství počítané výše uvedenou projekční metodou mohou být nepřesné, pokud dochází k velké meziroční změně počtu sňatků resp. rozvodů. Z grafu.1 je patrné, že v případě sňatků tato situace nastala v polovině padesátých let (prudký nárůst počtu sňatků v roce 1956, velký pokles v roce 1957) a na začátku devadesátých let (velký nárůst počtu sňatků v roce 199, značný pokles v roce 1991). Co se týče rozvodů, největší meziroční změnou je velký pokles počtu rozvodů v roce 1999. Vývoj úhrnné celkové plodnosti (tj. manželské i nemanželské) a vývoj manželské plodnosti jednotlivých pořadí je zobrazen na grafu.2, vývoj hodnot podílu opakovaných sňatků žen a podílu dětí vyššího pořadí na grafu.3, podíly nemanželských dětí podle pořadí (v tomto a jedině v tomto případě se pořadím rozumí celkové pořadí tj. pořadí ze všech dětí matce narozených) na grafu.4. 5

Graf.1: Počet sňatků a rozvodů v ČR v letech 195-1999 1 9 8 7 6 5 sňatky 4 3 2 rozvody 1 Graf.2: Úhrnná celková plodnost a úhrnné manželské plodnosti podle pořadí v ČR v letech 195-1999 3 25 2 15 1 5 manž.1.-3. poř. úhrn. celk. plodnost manž. 1. poř. manž. 2. poř. manž. 3. poř. 6

Graf.3: Podíly opakovaných sňatků žen a podíly dětí vyššího celkového pořadí mezi dětmi prvního pořadí ve stávajícím manželství v ČR v letech 195-1999 3% 25% podíl opakovaných sňatků žen 2% 15% podíl dětí vyššího pořadí 1% 5% % 35 3 Graf.4: Podíly nemanželských dětí (v %) celkem a podle pořadí ze všech narozených dětí příslušného pořadí v ČR v letech 195-1999 4+ poř. 25 2 1. poř. 3. poř. celkem 15 1 2. poř. 5 7

Na začátku padesátých pozorujeme poměrně zpočátku značný pokles počtu sňatků, po celá padesátá léta pak pokles úhrnné plodnosti. Znatelný je především pokles manželské plodnosti třetího a vyššího pořadí. To je zřejmě hlavní příčinou růstu podílu nemanželských dětí čtvrtého a vyššího pořadí, který po řadu let nabývá dvojnásobných i vyšších hodnot než celkový podíl nemanželských dětí (bez rozlišení pořadí). Jedná se zřejmě o relativní růst: v tom smyslu, že děti vyššího pořadí mají "stále častěji" pouze ženy nevdané. Úhrnná manželská plodnost prvního pořadí však v padesátých letech vzrostla o více než 15 %. Pokles podílu nemanželských dětí prvního pořadí (z téměř 9 % na hodnoty kolem 6 %) i dětí druhého pořadí nasvědčuje tomu, že v uvedeném období docházelo k omezování nemanželské plodnosti. V šedesátých letech počet sňatků trvale roste, úhrnná plodnost však roste pouze v první polovině šedesátých let, poté následuje její pokles na ještě nižší úroveň než koncem padesátých let. Vývoj úhrnné manželské plodnosti má podobný charakter, změny jsou způsobeny především změnami úhrnné plodnosti druhého a třetího pořadí zatímco hodnoty úhrnné plodnosti prvního pořadí jsou poměrně stabilní. Podíl nemanželských dětí čtvrtého a vyššího pořadí nadále roste, u nižších pořadí se hodnoty podílů příliš nemění. V padesátých i šedesátých letech zůstávají hodnoty podílu opakovaných sňatků žen a podílu dětí vyššího pořadí (z hlediska matky) mezi dětmi prvního pořadí ve stávajícím manželství poměrně stabilní. V sedmdesátých letech se stabilita manželství snižuje. Vzrostl podíl opakovaných sňatků (z méně než 15 na více než 2 %), podíl dětí vyššího pořadí překročil 1 %, v osmdesátých letech se hodnoty těchto charakteristik příliš neměnily. Od druhé poloviny sedmdesátých let pozorujeme trvalý růst podílu nemanželských dětí, který pokračuje i v první polovině osmdesátých let a (s výjimkou dětí druhého pořadí) se postupně přibližuje hodnotě 1 %. Díky propopulačním opatřením došlo v první polovině sedmdesátých let při stále rostoucím počtu sňatků k poměrně značnému nárůstu úhrnné plodnosti.. Byl způsoben především velkým růstem manželské plodnosti druhého, částečně též třetího pořadí. (V polovině sedmdesátých let byla úhrnná manželská plodnost druhého pořadí na úrovni plodnosti prvního pořadí.). Od r. 1975 však počet sňatků i plodnost postupně klesá a počátkem osmdesátých let se vrací na úroveň počátku let sedmdesátých. Během osmdesátých let se roční počet sňatků příliš nemění, pokračuje velmi mírný pokles plodnosti, hodnoty podílu opakovaných sňatků a podílu dětí vyššího pořadí zůstávají poměrně stabilní. K poměrně výrazným změnám dochází v letech devadesátých. Dochází nejen k poklesu plodnosti (především v první polovině devadesátých let), ale i k dalšímu snižování významu manželství. V porovnání se stavem v roce 1989 poklesl roční počet uzavřených sňatků o více než 3 %, úhrnná plodnost téměř o 4 %. V posledních třech letech se však zdá, že se tento pokles zpomaluje či dokonce zastavuje. Pokles manželské plodnosti není tak velký, ve druhé polovině devadesátých let přechází v mírný růst (opět především díky mírnému růstu plodnosti 2. pořadí). Je zajímavé, že od roku 1996 je úhrnná manželská plodnost 1. 3. pořadí o něco málo vyšší než úhrnná celková plodnost. Souvisí to zřejmě s velkým poklesem sňatečnosti v devadesátých letech. Řada těch, kteří v 9. letech odkládali narození dítěte, odkládala zpravidla rovněž uzavření sňatku. Ti, kteří v 9. letech sňatek uzavřeli, svoji plodnost zřejmě zpravidla výrazněji neomezovali. 8

V devadesátých letech pozorujeme rovněž další zvýšení růstu podílu nemanželských dětí. V roce 1999 překročil podíl nemanželsky narozených dětí 2 %, téměř čtvrtina dětí prvního pořadí se narodila jako děti nemanželské. Podíl opakovaných sňatků žen činil koncem 9. let již více než 25 % všech sňatků. Vzrostl rovněž podíl dětí vyššího pořadí narozených jako první ve stávajícím manželství, ve druhé polovině 9. let již přesahoval 15 %. Vidíme, že podíl nemanželských dětí prvního pořadí byl po celé sledované období o něco vyšší než celkový podíl nemanželských dětí, podíl nemanželských dětí druhého pořadí naopak výrazně nižší. Hodnoty podílu nemanželských dětí třetího pořadí se však již pohybují kolem hodnot bez rozlišení pořadí, hodnoty pro 4. a vyšší pořadí jsou výrazně vyšší. Svědčí to o skutečnosti, že vdané ženy omezují svou plodnost třetího a vyššího pořadí výrazněji než (některé) ženy nevdané. Proveďme nyní podrobnější analýzu vývoje manželské plodnosti jednotlivých pořadí během posledních padesáti let analýzu vývoje specifických měr manželské plodnosti podle pořadí dítěte v manželství a doby uplynulé od sňatku rodičů. Manželská plodnost prvního pořadí Na první pohled je z grafů 1.1a, 1.1b, 1.1c a 1.2 patrné, že ve sledované době docházelo nejen ke změnám úrovně, ale i ke změnám struktury manželské plodnosti prvního pořadípodle doby uplynulé od sňatku. Během šedesátých a sedmdesátých let docházelo k přesunu plodnosti do dřívějšího období po sňatku tj. ke zkracování intervalu mezi sňatkem a narozením prvního dítěte. Teprve v osmdesátých letech pozorujeme zastavení tohoto trendu a v devadesátých letech, zejména v jejich druhé polovině, trend opačný, tj. prodlužování intervalu mezi sňatkem a narozením prvního dítěte. Velmi nápadný je především růst míry plodnosti ve druhém čtvrtletí po sňatku, tj. v období 3-5 dokončených měsíců po sňatku. Tato specifická plodnost vzrostla od roku 195 do roku 1984 na více než dvojnásobek, v roce 1984 činila její hodnota téměř 4 % úhrnu manželské plodnosti prvního pořadí. Teprve od druhé poloviny osmdesátých let tato plodnost klesá s výjimkou krátkodobého vzrůstu počátkem devadesátých let souvisejícího zřejmě se zvýšeným počtem sňatků v roce 199. Děti narozené během druhého čtvrtletí po sňatku jsou až na výjimky počaté před sňatkem, který pak následuje během 3. 6. měsíce po početí dítěte. Uvedená plodnost tedy zahrnuje převážně případy, kdy k uzavření sňatku dochází poměrně krátce po zjištění těhotenství budoucí nevěsty. Růst plodnosti ve druhém čtvrtletí trvání manželství je již od počátku padesátých let doprovázen poklesem plodnosti v období 9 11 dokončených měsíců (tj. ve čtvrtém čtvrtletí) od sňatku, od šedesátých let dochází navíc k poklesu plodnosti v druhém roce manželství. Růst kumulované plodnosti během prvního roku trvání manželství tedy není tak velký a od poloviny šedesátých let se dále snižuje, hodnoty kumulované plodnosti během prvních dvou let trvání manželství jsou od r. 1964 víceméně stabilní. 9

35 Graf 1.1a: Specifické míry manželské plodnosti prvního pořadí podle doby uplynulé od sňatku v ČR v letech 195-1999 (během prvního roku manželství) 3 25 2 2. čtvrtletí 15 1 5 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí 1. čtvrtletí 25 Graf 1.1b: Specifické míry manželské plodnosti prvního pořadí podle doby uplynulé od sňatku v ČR v letech 195-1999 (ve 2.-5. roce manželství) 2 15 2. rok 1 3. rok 5 4. rok 5. rok 1

2 Graf 1.1c: Specifické míry manželské plodnosti prvního pořadí podle doby uplynulé od sňatku v ČR v letech 195-1999 (v 6.-1. roce manželství) 6. rok 15 1 7. rok 8. rok 5 9. rok 1. rok 1 9 8 Graf 1.2: Kumulované specifické míry manželské plodnosti prvního pořadí podle doby uplynulé od sňatku v ČR v letech 195-1999 7 6 5 4 3 2 úhrn do 5 let do 4 let do 3 let do 2 let do 1 roku do 9 měs. do 6 měs. 1 do 3 měs. 11

To by potvrzovalo hypotézu, že těhotenství, která vedou k brzkému sňatku nemusejí být vždy těhotenství neplánovaná. Spíše se asi jedná o přechod od tradičního demografického chování (sňatek a brzy po něm početí dítěte) k chování typu předmanželský styk s partnerem a po zjištění těhotenství brzký sňatek. Pokles počtu nemanželských dětí v padesátých letech a nízké hodnoty v letech šedesátých svědčí o tom, že navzdory růstu počtu předmanželských koncepcí stále přetrvával názor, že děti by se měly rodit v manželství. Hodnoty míry plodnosti ve třetím čtvrtletí od uzavření sňatku (tj. v období 6-8 dokončených měsíců) již nevykazují velké výkyvy ani jednoznačný trend vývoje. Během první poloviny padesátých let zaznamenáváme určitý pokles, který je vzápětí kompenzován růstem, obdobím stagnace a posléze poklesem. Míry plodnosti v prvním čtvrtletí od sňatku po minimálním růstu v padesátých letech v dalším období klesají či stagnují. Hodnoty míry plodnosti během druhého roku manželství zhruba do poloviny šedesátých let stagnují, následuje období poklesu (s určitými výkyvy) trvající až do 1. poloviny 8. let. Hodnoty míry plodnosti ve třetím roce manželství mají podobný průběh s tím rozdílem, že během padesátých a na počátku šedesátých let pozorujeme růst. Analogicky vypadá průběh hodnot měr plodnosti ve čtvrtém a pátém roce manželství. Pro ilustraci uvádíme rovněž graf vývoje hodnot měr plodnosti v šestém až desátém roce trvání manželství. Jedná se již o velmi malou plodnost (řádově kolem 1 či ještě méně). Zlom ve vývoji specifických měr plodnosti prvního pořadí pozorujeme ve druhé polovině osmdesátých let a především v letech devadesátých. Pokles plodnosti ve druhém čtvrtletí trvání manželství během druhé poloviny osmdesátých let a během let devadesátých (s výjimkou krátkodobého zvýšení počátkem devadesátých let) souvisejícího zřejmě s předchozím nárůstem počtu sňatků), je provázen poměrně značným růstem podílu nemanželsky narozených dětí. To může svědčit o změně demografického chování v tom smyslu, že těhotenství již není považováno za tak závažný důvod k urychlenému uzavření sňatku. Hodnoty plodnosti během druhého roku trvání manželství v osmdesátých letech stagnují, počátkem 9. let zaznamenáváme pokles, který je od r. 1995 vystřídán mírným vzrůstem hodnot. Výkyvy hodnot plodností v dalších letech trvání manželství již nejsou tak velké, růst od r. 1995 je však relativně výrazný. Potvrzuje se tak domněnka, že v poslední době dochází u některých manželských párů k odkládání narození prvního dítěte. Z grafu kumulovaných specifických měr manželské plodnosti prvního pořadí (Graf 1.2) je patrné, že růst plodnosti během prvního roku manželství v letech 1965 1985 je částečně kompenzován poklesem plodnosti ve druhém a dalších letech manželství. Ve druhé polovině devadesátých let je naopak pokles plodnosti v prvním roce manželství kompenzován růstem v letech dalších. Hodnoty úhrnné manželské plodnosti prvního pořadí se pohybují v rozmezí 8 9, ve druhé polovině devadesátých let klesají na 7. Příčinou těchto poměrně nízkých hodnot je skutečnost, že do analýzy byla zahrnuta veškerá manželství včetně manželství uzavíraných ženami ve vyšším věku i ženami s více dětmi. 12

Jak již bylo řečeno, během posledních padesáti let docházelo ke změnám nejen úrovně, ale i struktury manželské plodnosti prvního pořadí podle doby od sňatku. Vhodnými charakteristikami této struktury jsou podíly specifických plodností v dané době od sňatku ku úhrnu všech specifických plodností. Jedná se tedy o relativní četnosti dětí prvního pořadí ve stávajícím manželství, které by se ve sledovaném roce narodily v daném období po sňatku za předpokladu, že by rozdělení počtu manželských párů podle délky doby uplynulé od sňatku bylo rovnoměrné (Grafy 1.3a, 1.3b). Vidíme, že podíl plodnosti v prvním roce manželství přesahoval po celé sledované období hodnotu 5 %. Ke konci šedesátých let dosáhl 6 %, během osmdesátých let činil přibližně dvě třetiny úhrnu plodnosti. Růst této plodnosti byl způsoben především růstem plodnosti během druhého čtvrtletí trvání manželství. Podíl plodnosti v druhém a třetím roce trvání manželství během šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let spíše klesal. To mělo za následek postupné zkracování intervalu mezi sňatkem a narozením prvního dítěte. Tato skutečnost je patrná i z grafu kumulovaných hodnot podílů specifických měr plodnosti (Graf 1 4). Zatímco podíl úhrnu plodnosti do 6 měsíců činil v roce 195 pouze necelých 2 % úhrnné plodnosti, v osmdesátých letech přesahoval 4 %. V osmdesátých letech bylo více než 9 % podílu manželské plodnosti prvního pořadí realizováno již během prvních tří let manželství Protože rozdělení doby od sňatku do narození prvního dítěte je značně asymetrické, není vhodnou charakteristikou tohoto rozdělení průměr, ale spíše kvantily (Graf 1.5). Vidíme, že během padesátých let byla sice hodnota mediánu víceméně konstantní a hodnota nejvyšších decilů dokonce mírně rostla (docházelo tedy k nepatrnému prodlužování doby od sňatku do narození prvního dítěte), v šedesátých, sedmdesátých a v první polovině osmdesátých let dochází k poklesu hodnot kvantilů, tedy ke zkracování intervalu mezi sňatkem a narozením dítěte. Například hodnota mediánu, která se v padesátých. letech pohybovala kolem 11 měsíců, poklesla počátkem 8. let pod 7 měsíců. Hodnota 7 %ního kvantilu, poklesla z 2 měsíců (počátkem šedesátých let) na téměř 14 měsíců v roce 1986. Ve druhé polovině devadesátých let naopak pozorujeme poměrně rychlé prodlužování intervalu mezi sňatkem a narozením prvního dítěte. Toto prodlužování během několika málo let zcela vykompenzovalo zkracování intervalu z předchozích třiceti let. V současné době je již interval mezi sňatkem a narozením prvního dítěte nejdelší za posledních padesát let a lze očekávat, že ještě poroste. Svědčí o tom klesající hodnoty kumulovaných podílů plodnosti. Podíl úhrnu plodnosti do 6 měsíců po sňatku klesá pod 35 %, podíl úhrnu plodnosti do roka pod 55 %, v období do 4 let po sňatku je realizováno méně než 9 % úhrnu plodnosti. Hodnoty kvantilů pochopitelně rostou. Hodnota mediánu v letech 1989 a 1999 již opět překračuje 1 měsíců, hodnota 7 %ního kvantilu již překročila 22 měsíců, hodnota 9 %ního kvantilu, která v minulých letech jen výjimečně překročila 3,5 roku (v šedesátých letech), je v posledních dvou letech vyšší než čtyři roky. V případě manželské plodnosti prvního pořadí nepřinese kohortní analýza příliš mnoho nových poznatků neboť značná část plodnosti prvního pořadí je realizována již během prvního roku po sňatku, zbývající plodnost pak v několika málo následujících letech. Proto je také trend vývoje hodnot úhrných kohortních plodností prvního pořadí prakticky tentýž jako trend vývoje hodnot průřezových plodností. Variabilita kohortní plodnosti je však menší než u plodnosti průřezové. 13

4% Graf 1.3a: Podíly specifických měr manželské plodnosti prvního pořadí podle doby uplynulé od sňatku na úhrnné manželské plodnosti prvního pořadí v ČR v letech 195-1999 (během prvního roku manželství) 35% 3% 2. čtvrtletí 25% 2% 15% 1% 5% 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí 1. čtvrtletí % 7% Graf 1.3b: Podíly specifických měr manželské plodnosti prvního pořadí podle doby uplynulé od sňatku na úhrnné manželské plodnosti prvního pořadí v ČR v letech 195-1999 (v 1.-5. roce manželství) 6% 5% 1. rok 4% 3% 2% 2. rok 1% % 3. rok 4. rok 5. rok 14

1% 9% 8% 7% Graf 1.4: Kumulované podíly specifických měr manželské plodnosti prvního pořadí podle doby uplynulé od sňatku na úhrnné manželské plodnosti prvního pořadí v ČR v letech 195-1999 úhrn do 5 let do 4 let do 3 let do 2 let 6% 5% 4% 3% do 1 roku do 9 měs. do 6 měs. 2% 1% % do 3 měs. Graf 1.5: Vybrané kvantily rozdělení prvních dětí narozených v manželství podle doby uplynulé od sňatku v ČR v letech 195-1999 48 9% doba od sňatku (v měsících) 36 24 12 8% 7% 6% 5% 25% 15

Maximální hodnoty úhrnné průřezové plodnosti prvního pořadí v letech 1963, 1964 a 1974 překračují 9 zatímco na počátku padesátých let a v roce 199 jsou nižší než 8 a ve druhé polovině devadesátých let jen o málo vyšší než 7. Hodnota nejvyšší úhrnné kohortní plodnosti je pouze necelých 875 (pro kohortu 1963/64), pro kohorty ze 7. let prakticky nepřekračuje 865. Až na výjimky neklesá pro žádnou kohortu do počátku devadesátých let pod 8 (graf 1.6). Hodnoty úhrnné kohortní plodnosti prvního pořadí pro sňatkové kohorty osmdesátých a devadesátých let lze pouze odhadnout, protože je však plodnost prvního pořadí v šestém a dalších letech trvání manželství poměrně malá, lze odhad považovat za poměrně spolehlivý pro kohorty až do první poloviny devadesátých let. Pokud by růst specifických plodností v období 1 a více let od uzavření sňatku v roce 2 a dalších letech nepokračoval, klesly by kohortní úhrnné plodnosti postupně až k hodnotě 7, pokud by růst trval i nadále, měly by hodnotu vyšší. Příčinou překvapivě nízkých hodnot plodností sňatkové kohorty 1955/56 je zřejmě prudký nárůst počtu sňatků v roce 1956, což může mít mimo jiné za následek nepřesný odhad počtu manželských dvojic a tedy i specifických měr. Stejným způsobem lze vysvětlit nízké hodnoty plodnosti pro kohortu 1989/9. U kohort padesátých a první poloviny šedesátých let je patrné zvyšování úhrnné plodnosti prvního pořadí především díky růstu plodnosti v prvním roce trvání manželství, pro další kohorty je růst plodnosti v prvním roce manželství kompenzován poklesem plodnosti v letech dalších, dochází tedy k dalšímu zkracování intervalu mezi sňatkem a narozením prvního dítěte. Nejvyšší úhrnnou plodnost prvního pořadí má kohorta 1963/64, o něco nižší plodnost pozorujeme u kohorty 1974/75, má však nejkratší interval mezi sňatkem a narozením prvního dítěte. V této kohortě se do 1 roku od sňatku narodilo dítě téměř 55 % párům, do 2 let již více než 7 % párům, do 3 let téměř 8 % párům atd. Pro další kohorty pozorujeme mírný pokles plodnosti. Výraznější pokles plodnosti (který však může být ještě vykompenzován), ale především prodlužování intervalu mezi sňatekm a narozením prvního dítěte je patrný pro kohorty devadesátých let Není vyloučeno, že tento trend bude pokračovat v dalších letech. Ve sňatkové kohortě 1998/99 se do jednoho roku narodilo dítě pouze necelým 4 % párům, v kohortě 1997/98 se do 2 let narodilo dítě jen o málo více než 5 % párům atd. Tuto skutečnost potvrzuje i graf 1.7 vybraných kvantilů rozdělení doby od sňatku do narození prvního dítěte v jednotlivých kohortách. Hodnoty kvantilů jsou minimální pro sňatkové kohorty poloviny sedmdesátých let, maximální pro kohorty z konce let devadesátých. 16

1 9 Graf 1.6: Kumulované kohortní specifické míry manželské plodnosti prvního pořadí podle doby uplynulé od sňatku v ČR v letech 195-1999 úhrn 8 7 6 5 4 úhrn do 5 let do 4 let do 3 let do 2 let do 1 roku 3 2 1 rok uzavření sňatku Graf 1.7: Vybrané kvantily rozdělení doby uplynulé od sňatku do narození prvního dítěte v ČR v sňatkových kohortách 195-1999 doba od sňatku (v letech) 6 5 4 3 2 1 75 % 7 % 6 % 5 % 4 % rok uzavření sňatku 17

Manželská plodnost druhého pořadí Hodnoty úhrnné manželské plodnosti druhého pořadí kolísají výrazně více než v případě plodnosti prvního pořadí. Po poklesu počátkem padesátých let následuje krátkodobý nárůst v první polovině let šedesátých vystřídaný opět poklesem. Hodnoty se v tomto období pohybují v rozmezí 6 7 (viz graf 2.2). Specifické míry plodnosti druhého pořadí v prvním roce manželství jsou nízké, jedná se zpravidla o další porody dvojčat a vícerčat (viz graf 1.a). Míry plodnosti ve druhém a třetím roce manželství v padesátých a šedesátých letech mírně klesají. Míry plodnosti ve čtvrtém a pátém roce manželství mají víceméně stabilní hodnoty, míry plodnosti v dalších letech trvání manželství však v uvedeném období mírně rostou (viz graf 2.1b). Během padesátých a šedesátých let dochází tedy k prodlužování doby uplynulé od sňatku do narození druhého dítěte. Zatímco v roce 195 se z dětí druhého pořadí narodilo téměř 13 % ve druhém roce manželství a kolem 22 % ve třetím roce manželství, v roce 1971 činil podíl narozených ve druhém roce manželství pouze 8 % a ve třetím roce manželství 15 % (viz graf 2.3a). Podíl narozených v šestém roce manželství naopak vzrostl ze 7,5 % v roce 195 na 12 % v roce 1971, podíl narozených v sedmém roce manželství ze 6,5 % na 1 % (viz graf 2.3b). V roce 195 činil podíl druhých dětí narozených během prvních pěti let trvání manželství téměř 7 %, v roce 1971 již jen 55 % (graf 2.4). Hodnota mediánu rozdělení narozených dětí druhého pořadí podle doby uplynulé od sňatku vzrostla z 3,75 roku v roce 195 na 4,6 roku v roce 1971 (graf 2.5). V první polovině sedmdesátých let dochází k velmi značnému růstu úhrnné manželské plodnosti druhého pořadí, který vrcholí v roce 1974, kdy je její hodnota vyšší než 9 (je dokonce o něco málo vyšší než úhrnná manželská plodnost prvního pořadí v tomto roce). Již od r. 1975 let však její hodnoty poměrně rychle klesají, v r. 198 je již úhrnná plodnost opět nižší než 7. V první polovině sedmdesátých let všechny specifické míry manželské plodnosti druhého pořadí podle doby uplynulé od sňatku rostou. Zatímco růst měr plodnosti ve čtvrtém a dalším roce manželství vrcholí obdobně jako růst úhrnné plodnosti již v r 1974 (u některých měr dokonce již v r. 1973) a v dalších letech je vystřídán poklesem, míry plodnosti ve druhém a třetím roce manželství rostou (i když výrazně mírnějším tempem) i ve druhé polovině sedmdesátých let a k poklesu dochází až na začátku let osmdesátých. Důsledkem je pochopitelně zkracování doby od sňatku do narození druhého dítěte. Na začátku osmdesátých let činí podíl dětí narozených během druhého roku trvání manželství více než 14 %, podíl dětí narozených během třetího roku trvání manželství téměř 24 %. Podíl dětí narozených během prvních pěti let manželství překračuje 7 %, hodnota mediánu rozdělení narozených dětí druhého pořadí podle doby uplynulé od sňatku klesá téměř na 3,5 roku. V osmdesátých letech úhrnná manželská plodnost druhého nadále klesá, i když mnohem mírnějším tempem ne v letech sedmdesátých. Poměrně rychle však klesají specifické míry plodnosti ve druhém a třetím roce trvání manželství, míry v dalších letech trvání manželství naproti tomu stagnují nebo dokonce mírně rostou. 18

18 Graf 2.1a: Specifické míry manželské plodnosti druhého pořadí podle doby uplynulé od sňatku v ČR v letech 195-1999 (v 1.-5. roce manželství) 16 14 12 1 8 6 4 5. rok 4. rok 3. rok 2 2. rok 1. rok 18 Graf 2.1b: Specifické míry manželské plodnosti druhého pořadí podle doby uplynulé od sňatku v ČR v letech 195-1999 (v 6.-1. roce manželství) 16 14 12 1 8 6 4 2 5. rok 6. rok 7. rok 8. rok 9. rok 1. rok 19

Graf 2.2: Kumulované specifické míry manželské plodnosti druhého pořadí podle doby uplynulé od sňatku v ČR v letech 195-1999 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 úhrn do 1 let do 9 let do 8 let do 7 let do 6 let do 5 let do 4 let do 3 let do 2 let do 1 roku 25% Graf 2.3a: Podíly specifických měr manželské plodnosti druhého pořadí podle doby uplynulé od sňatku na úhrnné manželské plodnosti druhého pořadí v ČR v letech 195-1999 (v 1.-5. roce manželství) 2% 5. rok 15% 4. rok 1% 3. rok 5% % 2. rok 1. rok 2

25% Graf 2.3b: Podíly specifických měr manželské plodnosti druhého pořadí podle doby uplynulé od sňatku na úhrnné manželské plodnosti druhého pořadí v ČR v letech 195-1999 (v 6.-1. roce manželství) 2% 5. rok 15% 6. rok 7. rok 1% 5% 8. rok 9. rok 1. rok % 1% 9% 8% 7% 6% Graf 2.4: Kumulované podíly specifických měr manželské plodnosti druhého pořadí podle doby uplynulé od sňatku na úhrnné manželské plodnosti druhého pořadí v ČR v letech 195-1999 úhrn do 1 let do 9 let do 8 let do 7 let do 6 let 5% 4% 3% do 5 let do 4 let 2% 1% % do 3 let do 2 let do 1 roku 21

Graf 2.5: Vybrané kvantily rozdělení druhých dětí narozených v manželství podle doby uplynulé od sňatku v ČR v letech 195-1999 1 9 9% doba od sňatku (v letech) 8 7 6 5 4 3 2 1 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% Doba od sňatku do narození druhého dítěte se prodlužuje. V roce 1989 činí podíl dětí narozených během druhého roku trvání manželství méně než 1 %, podíl narozených během třetího roku jen o málo více než 2 %. Naproti tomu podíl narozených během čtvrtého roku již dosahuje 2 %, u narozených během pátého roku překračuje 15 %. Podíl dětí narozených během prvních tří let trvání manželství poklesl ze 4 % v roce 198 na 32 %. Hodnota mediánu rozdělení narozených dětí druhého pořadí podle doby uplynulé od sňatku již činí opět téměř 4 roky. V první polovině devadesátých let úhrnná manželská plodnost druhého pořadí poměrně rychle klesá. V roce 1996 již dosahuje hodnoty nižší než 45, v následujících letech však dochází k obratu plodnost mírně roste. Pokles je důsledkem především pokračujícího rychlého poklesu specifických měr plodnosti ve druhém a třetím roce manželství. V roce 1999 je hodnota specifické míry plodnosti druhého pořadí ve druhém roce trvání manželství nižší než 2 což je méně než pětina její hodnoty z konce sedmdesátých let, míra plodnosti ve třetím roce trvání manželství poklesla od konce sedmdesátých let téměř na čtvrtinu a její hodnota v roce 1999 je menší než 5. Rovněž plodnost ve čtvrtém roce trvání manželství, jejíž hodnoty v osmdesátých letech a ještě na počátku devadesátých let stagnovaly, v dalším období velmi rychle klesá. Naproti tomu k poklesu plodnosti v pátém a dalších letech trvání manželství buď vůbec nedochází nebo jde o pokles nepatrný. Ve druhé polovině devadesátých let tato plodnost již roste. 22

V manželstvích dochází tedy ke značnému odkládání narození druhého dítěte na pozdější dobu. Zatímco v letech 195 199 vrcholila manželská plodnost druhého pořadí ve třetím eventuelně ve třetím a čtvrtém roce manželství, v letech devadesátých se nejvyšší plodnosti dosahuje ve čtvrtém roce a koncem devadesátých let dokonce až v pátém roce manželství. Podíl druhých dětí narozených během druhého roku trvání manželství je v druhé polovině devadesátých let již nižší než 5 %, podíl dětí narozených během třetího roku trvání manželství klesá na 1 %. Naproti tomu podíl dětí narozených ve čtvrtém roce trvání manželství činí v r. 1999 již téměř 17 %, podíl dětí v pátém roce manželství dokonce přes 18 %. Podíl dětí narozených do tří let klesá na 15 %, podíl dětí do čtyř let na 3 %. Hodnota mediánu rozdělení narozených dětí druhého pořadí podle doby uplynulé od sňatku v roce 1999 je již o něco vyšší než 5 let. Z graf č. 2.6 je na první pohled zřejmé, že navzdory velkým změnám úhrnné manželské plodnosti druhého pořadí v jednotlivých letech je, variabilita kohortní úhrnné plodnosti minimální. Průběh hodnot kohortní úhrnné manželské plodnosti druhého pořadí je obdobný jako v případě plodnosti prvního pořadí: u sňatkových kohort padesátých a šedesátých let mírný růst, u pozdějších kohort naopak mírný pokles. Hodnoty plodnosti je až na výjimky vyšší než 6 a jen zřídka překračuje7, teprve v devadesátých letech hodnoty (přesněji řečeno jejich odhady) klesají pod 6. Zdá se tedy, že změny populačního klimatu během uplynulých padesáti let neměly u řady manželských dvojic příliš velký vliv na rozhodování manželských dvojic o tom, zda mít či nemít druhé dítě, ale pouze na to, kdy mít druhé dítě. Řada párů měla druhé dítě buď v letech 1963-64 nebo v letech 1973 79 bez ohledu na délku trvání manželství. Vzhledem této skutečnosti se pochopitelně u jednotlivých kohort liší doba uplynulá od sňatku do narození druhého dítěte. Pro kohorty padesátých a šedesátých let dochází postupně k prodlužování této doby, pro kohorty první poloviny let sedmdesátých se tato doba naopak zkracuje, pro další kohorty opět prodlužuje. Zatímco v kohortě 1949/5 mělo do tří let druhé dítě zhruba 24 % párů a do pěti let již 44 %, v kohortě 1964/65 mělo do tří let druhé dítě jen 18 % párů a do pěti let pouze 35 % (graf 2.6). Pro kohortu 1975/76 naproti tomu uvedené hodnoty vzrostly na téměř 3 % a více než 5 %, v kohortě 1989/9 naproti tomu mělo do tří let druhé dítě pouze 15 % párů a do pěti let 35 %. Hodnota mediánu rozdělení doby od sňatku do narození druhého dítěte činí pro kohortu 1949/5 zhruba 6 let, pro kohortu 1964/65 o něco více než 7 let, pro kohortu 1974/75 méně než 5 let, zatímco pro kohortu 1989/9 již téměř 9 let (poslední z uvedených hodnot však může být ovlivněna velkým nárůstem počtu sňatků v roce 199 a poklesem v roce 1991) viz graf 2.7. Prodlužování doby od sňatku do narození druhého dítěte pokračuje i u sňatkových kohort první poloviny devadesátých let. U kohorty19994/95 se do tří let narodilo dítě pouze zhruba 8 % párům, do pěti let pak zhruba 25 %. Zatím nelze pochopitelně říci, zda tento pokles plodnosti bude v dalších letech vykompenzován (tomu by nasvědčoval růst měr plodnosti v šestém a dalších letech manželství pozorovaný v devadesátých letech) či zda povede k dalšímu snižování úhrnné manželské plodnosti druhého pořadí u těchto kohort. 23

1 Graf 2.6: Kumulované kohortní specifické míry manželské plodnosti druhého pořadí podle doby uplynulé od sňatku v ČR v letech 195-1999 9 8 7 úhrn 6 5 4 do 1 let úhrn 3 2 1 do 5 let do 4 let do 3 let rok uzavření sňatku Graf 2.7: Vybrané kvantily rozdělení doby uplynulé od sňatku do narození druhého dítěte v ČR v sňatkových kohortách 195-1999 doba od sňatku (v letech) 13 6 % 12 11 1 9 5 % 8 7 4 % 6 3 % 5 2 % 4 3 1 % 2 1 rok uzavření sňatku 24

Manželská plodnost třetího pořadí Hodnoty úhrnné manželské plodnosti třetího mají po celé sledované období v zásadě klesající trend přerušený dvěma obdobími dočasného vzrůstu (graf 3.2). Během padesátých let klesá tato plodnost prakticky na polovinu ze 4 na 2. Pokles se týká všech specifických měr plodnosti podle doby plynulé od sňatku (grafy 3.1a 3.1c). Změny struktury plodnosti nejsou příliš velké, zdá se však, že o něco klesá podíl dětí narozených v prvních pěti letech manželství, podíl dětí narozených v dalších pěti letech manželství naopak mírně roste (grafy 3.3a 3.3c). Na začátku šedesátých let se pokles úhrnné plodnosti třetího pořadí zastavuje, následuje krátkodobý růst (v roce 1963 je hodnota téměř 28 ) vystřídaný dalším poklesem (jen 17 v roce 1968). O něco více než v letech padesátých se mění i struktura plodnosti podle doby uplynulé od sňatku; klesá podíl dětí narozených dříve (zhruba do sedmi let), roste podíl dětí narozených později. Podíl dětí narozených do pěti let po sňatku, který v padesátých letech přesahoval 3 %, je v roce 1969 pouze 25 % (graf 3.4). Hodnota mediánu rozdělení dětí třetího pořadí podle doby uplynulé od sňatku vzrostla z 6,5 roku v letech padesátých na více než sedm let v roce 1969 (graf 3.5). Počátkem sedmdesátých let úhrnná plodnost třetího pořadí opět rychle roste. Na rozdíl od plodnosti druhého pořadí však její maximální hodnoty jen o málo překračují hodnotu z roku 1964, pokles ve druhé polovině sedmdesátých let je však velmi mírný. Růst se opět týká všech specifických měr podle doby uplynulé od sňatku, pro míry během prvních let manželství je však o několik let "opožděn". Zatímco úhrnná plodnost roste již od roku 1969, plodnost ve čtvrtém a pátém roce manželství až od roku 1972, ve třetím roce manželství dokonce až od roku 1973. A naopak: zatímco úhrnná plodnost (i když mírně) klesá již od roku 1976, plodnost v prvních pěti letech manželství až od r. 1979 resp. 198. Struktura plodnosti podle doby plynulé od sňatku se pochopitelně mění, interval mezi sňatkem a narozením prvního dítěte se v první polovině sedmdesátých let prodlužuje. Podíl dětí třetího pořadí narozených do pěti let po sňatku je v první polovině sedmdesátých let jen o málo větší než 2 %, podíl dětí narozených do 1 let jen o málo překračuje 7 %. Hodnota mediánu rozdělení dětí třetího pořadí podle doby uplynulé od sňatku je v roce 1974 téměř 7,75 roku. V dalších letech se však podíl dětí narozených v prvních pěti letech manželství zvyšuje, v roce 1979 již činí 26 %, hodnota mediánu klesá na 7 let. V první polovině osmdesátých let úhrnná manželská plodnost třetího pořadí značně klesá, ve druhé osmdesátých let se její hodnoty pohybují již jen kolem 15. Protože ve druhé polovině osmdesátých let pokračuje pokles plodnosti v prvních pěti letech manželství, mění se v tomto období struktura plodnosti. Podíl dětí třetího narozených během prvních pěti let manželství činí v r. 199 již jen 2 %, podíl narozených během prvních deseti let klesá pod 7 %. Hodnota mediánu rozdělení dětí třetího pořadí podle doby uplynulé od sňatku se v roce 199 blíží 8 rokům. 25

Graf 3.1a: Specifické míry manželské plodnosti třetího pořadí podle doby uplynulé od sňatku v ČR v letech 195-1999 (v 1.-5. roce manželství) 5 4 3 2 1 5. rok 4. rok 3. rok 2. rok 1. rok 5. rok 6. rok 5 Graf 3.1b: Specifické míry manželské plodnosti třetího pořadí podle doby uplynulé od sňatku v ČR v letech 195-1999 (v 6.-1. roce manželství) 4 7. rok 8. rok 3 9. rok 1. rok 2 1 26

Graf 3.1c: Specifické míry manželské plodnosti třetího pořadí podle doby uplynulé od sňatku v ČR v letech 195-1999 (v 11.-15. roce manželství) 5 4 3 1. rok 11. rok 2 12. rok 13. rok 1 14. rok 15. rok Graf 3.2: Kumulované specifické míry manželské plodnosti třetího pořadí podle doby uplynulé od sňatku v ČR v letech 195-1999 4 35 3 25 2 15 1 5 úhrn do 15 let do 1 let do 5 let 27

15% Graf 3.3a: Podíly specifických měr manželské plodnosti třetího pořadí podle doby uplynulé od sňatku na úhrnné manželské plodnosti třetího pořadí v ČR v letech 195-1999 (v 1.-5. roce manželství) 1% 5. rok 5% 4. rok 3. rok % 2. rok 1. rok 15% Graf 3.3b: Podíly specifických měr manželské plodnosti třetího pořadí podle doby uplynulé od sňatku na úhrnné manželské plodnosti třetího pořadí v ČR v letech 195-1999 (v 6.-1. roce manželství) 5. rok 6. rok 7. rok 1% 8. rok 9. rok 1. rok 5% % 28

15% Graf 3.3c: Podíly specifických měr manželské plodnosti třetího pořadí podle doby uplynulé od sňatku na úhrnné manželské plodnosti třetího pořadí v ČR v letech 195-1999 (v 11.-15. roce manželství) 1% 1. rok 12. rok 11. rok 5% 13. rok 14. rok 15. rok % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% Graf 3.4: Kumulované podíly specifických měr manželské plodnosti třetího pořadí podle doby uplynulé od sňatku na úhrnné manželské plodnosti třetího pořadí v ČR v letech 195-1999 úhrn do 15 let do 14 let do 13 let do 12 let do 11 let do 1 let do 9 let do 8 let do 7 let 2% 1% % do 6 let do 5 let do 4 let do 3 let do 2 let do 1 roku 29

doba od sňatku (v letech) 15 14 13 12 11 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Graf 3.5: Vybrané kvantily rozdělení třetích dětí narozených v manželství podle doby uplynulé od sňatku v ČR v letech 195-1999 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% V první polovině devadesátých let úhrnná plodnost dále klesá, od roku 1996 se její hodnoty stabilizují kolem 9. Výrazněji opět klesá plodnost v prvních letech manželství, plodnost v dalších letech manželství však na rozdíl od plodnosti nižších pořadí neroste. Interval od sňatku do narození třetího dítěte se dále prodlužuje. Podíl dětí narozených během prvních let manželství činí je roce 1999 nižší než 6 %, podíl narozených během prvních deseti let klesá na 6 %. Hodnota mediánu rozdělení dětí třetího pořadí podle doby uplynulé od sňatku se zvýšila na 9 let. Na rozdíl od plodnosti prvního či druhého pořadí mají však hodnoty kohortní plodnosti třetího pořadí již od počátku padesátých let klesající trend (s výjimkou kohort let šedesátých, jejichž úhrnná plodnost je víceméně stabilní). U kohort padesátých let klesá úhrnná plodnost z téměř 3 na přibližně 23. U kohort první poloviny šedesátých let úhrnná plodnost dále mírně klesá, pro kohorty druhé poloviny šedesátých let naopak mírně roste, hodnoty plodnosti se pohybují v rozmezí 22 23. I pro manželskou plodnost třetího pořadí platí, že navzdory velkým změnám úhrnné manželské plodnosti v jednotlivých letech je variabilita kohortní úhrnné plodnosti minimální (viz graf 3.6). Podobně jako v případě plodnosti druhého pořadí měla i třetí dítě buď kolem roku 1964 nebo v letech 1974 1977 bez ohledu na délku trvání manželství. Těmto skutečnostem odpovídají i změny struktury plodnosti podle doby uplynulé od sňatku. Do pěti let se v kohortě 1949/5 narodilo třetí dítě téměř 11 % párů, v kohortě 1959/6 jen 7 % párům, v kohortě 1968/69 méně než 4 % párům, v kohortě 1974/75 však již opět více ne 6 % párům. Do deseti let se v kohortě 1949/5 narodilo třetí dítě téměř 25 % párů, v kohortě 1963/64 méně než 15 % párům, v kohortě 1969/7 však již opět 18 % párům. 3

Graf 3.6: Kumulované kohortní specifické míry manželské plodnosti třetího pořadí podle doby uplynulé od sňatku v ČR v letech 195-1999 4 35 3 25 2 15 1 5 do 15 let do 1 let do 5 let úhrn rok uzavření sňatku Graf 3.7: Vybrané kvantily rozdělení doby uplynulé od sňatku do narození druhého dítěte v ČR v sňatkových kohortách 195-1999 doba od sňatku (v letech) 13 6% 12 11 1 9 5% 8 7 4% 6 5 4 3 2 1 rok uzavření sňatku 31