Předběžná opatření v civilním řízení

Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Lenka Turková Předběžná opatření v civilním řízení Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: JUDr. Tomáš Pohl Katedra občanského práva Datum vypracování práce (uzavření rukopisu): 26. 6. 2016

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci vypracovala samostatně, všechny použité prameny a literatura byly řádně citovány a práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze dne 26. 6. 2016 Podpis

Poděkování Na tomto místě bych předně ráda poděkovala JUDr. Tomáši Pohlovi za jeho ochotu, vstřícný přístup, odborné vedení této práce a za jeho cenné rady a připomínky, kterými přispěl ke vzniku této diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za trpělivost a podporu, kterou mi při zpracování této práce poskytla.

Obsah Úvod...1 1. Obecné informace k předběžným opatřením...3 1.1 Pojem, účel a podstata předběžného opatření...3 1.2 Historický vývoj institutu předběžného opatření...4 1.2.1 Právní úprava předběžných opatření v 18. století...4 1.2.2 Právní úprava předběžných opatření v 19. století...5 1.2.3 Předběžné opatření dle zákona č. 142/1950 Sb., o řízení ve věcech občanskoprávních...6 1.2.4 Předběžné opatření po roce 1964...6 1.2.5 Vliv rekodifikace aneb právní úprava předběžného opatření od roku 2014...7 2. Předběžné opatření dle občanského soudního řádu...8 2.1 Účastníci řízení...8 2.2 Pravomoc a příslušnost soudu k nařízení předběžného opatření...9 2.3 Zahájení řízení...12 2.3.1 Návrh na nařízení předběžného opatření a jeho náležitosti...12 2.3.2 Poplatková povinnost...15 2.3.3 Vady návrhu...16 2.3.4 Vázanost soudu návrhem...18 2.4 Jistota...19 2.4.1 Jistota v historii českého civilního procesu...19 2.4.2 Podmínky složení jistoty, výše jistoty a její zvýšení rozhodnutím soudu...20 2.4.3 Osvobození od jistoty...22 2.4.4 Vrácení jistoty...24 2.5 Řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření...25 2.5.1 Materiální předpoklady a důvody pro vydání předběžného opatření...25 2.5.2 Lhůta pro rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření...27 2.6 Rozhodnutí o návrhu...28 2.6.1 Rozhodující stav a náležitosti usnesení...29

2.6.2 Odůvodnění usnesení...30 2.6.3 Vyhlášení usnesení a doručování usnesení, jímž je návrhu vyhověno...32 2.6.4 Doručování usnesení dle ustanovení 76g OSŘ...34 2.6.5 Vykonatelnost a závaznost usnesení...35 2.7 Obsah předběžného opatření...37 2.7.1 Uložení povinnosti třetí osobě...41 2.7.2 Důsledky porušení povinnosti...41 2.8 Omezení doby trvání předběžného opatření...42 2.9 Zánik a zrušení předběžného opatření...43 2.10 Náhrada škody a jiné újmy vzniklé předběžným opatřením...46 2.10.1 Charakteristika odpovědnosti...47 2.10.2 Žaloba na náhradu škody nebo jiné újmy a způsob její úhrady...48 2.11 Opravné prostředky proti předběžnému opatření...49 3. Předběžné opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí dle ustanovení 400 a násl. ZŘS...51 3.1 Vývoj soukromoprávní úpravy předběžného opatření ve věcech domácího násilí...53 3.2 Věcná a místní příslušnost soudu...54 3.3 Zahájení řízení...55 3.3.1 Náležitosti návrhu...55 3.3.2 Vady návrhu a jejich odstraňování...56 3.4 Účastníci řízení...57 3.4.1 Nezletilý v pozici navrhovatele...58 3.4.2 Navrhovatel, jehož svéprávnost byla omezena...59 3.4.3 Střet zájmů v řízení dle ustanovení 400 a násl. ZŘS...59 3.4.4 Státní zastupitelství jakožto účastník řízení...60 3.5 Rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí a jeho vykonatelnost...60 3.5.1 Poučení...62 3.5.2 Náklady řízení...63

3.5.3 Vykonatelnost rozhodnutí...63 3.6 Povinnosti, které lze nařízením předběžného opatření uložit...63 3.7 Trvání předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí...64 3.7.1 Prodloužení doby trvání předběžného opatření...65 3.8 Zánik a zrušení předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí...69 3.8.1 Zánik předběžného opatření...69 3.8.2 Zrušení předběžného opatření...70 3.9 Odvolací řízení...71 4. Předběžné opatření upravující poměry dítěte dle ustanovení 452 a násl. ZŘS...73 4.1 Základní pojmy...74 4.2 Příslušnost soudu...75 4.3 Návrh na nařízení předběžného opatření a jeho náležitosti a vady...75 4.4 Účastníci řízení a zastoupení nezletilého...77 4.5 Rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření upravující poměry dítěte...79 4.5.1 Usnesení o návrhu na nařízení předběžného opatření, vykonatelnost a doručování...80 4.6 Trvání předběžného opatření upravujícího poměry nezletilého...81 4.6.1 Mezinárodní prvek...82 4.7 Zrušení předběžného opatření dle ustanovení 452 a násl. ZŘS...83 4.8 Odvolání...84 5. Úvahy de lege ferenda...85 Závěr...89 Seznam zkratek...91 Seznam použité literatury a pramenů...92 Shrnutí...96 Abstract...98 Téma diplomové práce / Theme of thesis...100 Klíčová slova / Keywords...100

Úvod Tato diplomová práce pojednává o institutu předběžného opatření, který je pro svou významnou zajišťovací funkci nezastupitelným prostředkem ochrany práv účastníků řízení. Předběžného opatření je využíváno v případech, kdy je zapotřebí dočasně právně upravit poměry účastníků a kdy nelze vzhledem k okolnostem vyčkat vydání rozhodnutí ve věci samé, neboť by hrozil vznik vážné újmy na jednotlivých právech účastníků. S ohledem na potřebnou rychlost v rozhodování soudů o nařízení předběžného opatření je tento proces omezený v aplikaci některých základních zásad civilního procesu, a to zejména k tíži osoby, jíž má být předběžným opatřením uložena povinnost. Tento negativní aspekt předběžného opatření je však pouze dočasný, neboť předběžné opatření je nahrazeno v co nejkratší možné době rozhodnutím meritorním, jehož vydání již předchází standardní civilní řízení. Autorku vedl k výběru tohoto tématu diplomové práce zájem na hlubším proniknutí do problematiky předběžných opatření, a to s ohledem na skutečnost, že v praxi je předběžné opatření stále více využíváno. Je tomu tak zřejmě proto, že novelou zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, provedenou v roce 2009, došlo k usnadnění přístupu osob k soudu prostřednictvím návrhu na nařízení předběžného opatření, a to vzhledem ke snížení částky skládané jako tzv. jistotu. Dalším důvodem výběru tohoto tématu byl zájem autorky na zorientování se v právní úpravě předběžných opatření, v níž došlo v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a přijetím zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, k několika významným změnám. Cílem této práce je vytvoření uceleného přehledu seznamujícího čtenáře s institutem předběžného opatření v civilním řízení, k čemuž autorka užije zejména příslušných právních předpisů, odborné literatury, judikatury soudů České republiky, a v neposlední řadě i odborných článků. Při zpracovávání tématu autorka kromě komplexní analýzy a metody deskripce a syntézy aplikuje i metodu logickou a metodu komparace, a to zejména při srovnávání předběžného opatření dle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, a tzv. zvláštních předběžných opatření upravených zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. S ohledem na rozsah diplomové práce a v zájmu vytvoření obecného přehledu o institutu předběžného opatření se autorka 1

nebude v rámci této diplomové práce věnovat předběžným opatřením v insolvenčním řízení. Diplomová práce bude členěna do pěti kapitol. V první kapitole autorka práce popíše institut předběžného opatření v obecné rovině se zaměřením na jeho účel. Dále se za účelem komplexního pojetí institutu předběžného opatření bude zabývat i historickým vývojem předběžného opatření na našem území. Druhá kapitola bude ve srovnání s ostatními kapitolami rozsáhlejší, a to proto, že bude věnována tzv. obecnému předběžnému opatření dle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, jehož uplatnění v jednotlivých právních vztazích je v současné době nejširší. V rámci této kapitoly autorka popíše celý průběh řízení o nařízení předběžného opatření včetně zániku a zrušení předběžného opatření, podrobně se bude zabývat často diskutovaným institutem jistoty a zaměří se i na povinnosti, které je v rámci předběžného opatření možné uložit. Zmíněn bude i opravný prostředek, který lze v této právní oblasti uplatnit. Třetí kapitola se zaměří na předběžné opatření vydávané ve věcech ochrany proti domácímu násilí, které je ode dne 1. 1. 2014 upraveno v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Autorka nastíní vývoj právní úpravy tohoto předběžného opatření od roku 2007 a rovněž celý průběh řízení o nařízení tohoto předběžného opatření. Čtvrtá kapitola je určena právní úpravě předběžného opatření upravujícího poměry nezletilého dítěte, které je spolu s předběžným opatřením vydávaným ve věcech domácího násilí často nazýváno jako tzv. zvláštní předběžné opatření a jeho právní úpravu rovněž nalezneme v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Pozornost bude zaměřena na institut předběžného opatření upravujícího poměry dítěte v obecné rovině a také bude věnována řízení o nařízení předběžného opatření, přičemž autorka porovná jeho specifika s předchozími druhy předběžného opatření. V poslední, páté, kapitole se autorka zamyslí nad právní úpravou de lege ferenda, a to jak v oblasti týkající se předběžného opatření dle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak i předběžných opatření upravených zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Diplomová práce vychází z právního stavu účinného ke dni 26. 06. 2016. 2

1. Obecné informace k předběžným opatřením 1.1 Pojem, účel a podstata předběžného opatření Některé životní situace vyžadují, v zájmu zajištění práv fyzických anebo právnických osob, potřebu zajistit okamžitou, byť dočasnou, procesní ochranu, kterou není možné s ohledem na bezprostředně hrozící újmu zajistit v potřebném čase obvyklým stanoveným způsobem. Právě k zajištění tohoto základního cíle obsahuje český právní řád institut předběžného opatření. 1 Užití tohoto procesního institutu má zejména reagovat na stav, z nějž plyne nejistota v právních poměrech nebo obava o zachování možnosti docílení ochrany práv v rámci soudního řízení. Předběžná opatření tedy upravují právní vztahy do budoucna, pouze však předběžně a dočasně. 2 Předběžná opatření v zásadě neslouží ke konečnému vyřešení sporů, byť v některých případech mohou mít důležitý dopad na finální výsledek daného problému. Příkladem může být situace, kdy splněním povinnosti osobou, jíž byla uložena, dojde k nápravě ohrožení nebo porušení práv navrhovatele v takové míře, že není zapotřebí dalšího soudního řízení. Zpravidla má však předběžné opatření úlohu prevence před pokračováním v porušování práv navrhovatele a jeho nařízením není závazně řešeno dosavadní porušování práv navrhovatele, tedy budoucí práva a povinnosti účastníků řízení nařízením předběžného opatření nejsou postavena najisto a nejedná se ani o řešení prejudiciální otázky. Konečná úprava vzájemných vztahů účastníků řízení je předmětem řízení ve věci samé. Nařízené předběžné opatření není určujícím pro budoucí meritorní rozhodnutí, ani nikterak nenaznačuje jeho obsah. Soud tedy v nalézacím řízení může rozhodnout v meritu věci zcela odlišně s tím, že takový postup není porušením zásady předvídatelnosti. 3 Předběžná opatření jsou vydávána vždy formou usnesení, a to před zahájením řízení, ale i v jeho průběhu za předpokladu, že ještě nebyly splněny podmínky pro 1 DAVID, L.; IŠTVÁNEK, F.; JAVŮRKOVÁ, N.; KASÍKOVÁ, M.; LAVICKÝ, P. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009, s. 307 2 SVOBODA, ŠÍNOVÁ, HAMUĽÁKOVÁ a kol., Civilní proces. Obecná část a sporné řízení, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 122-123 3 SVOBODA, ŠÍNOVÁ, HAMUĽÁKOVÁ a kol., Civilní proces. Obecná část a sporné řízení, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 122-123 3

rozhodnutí v meritu věci. Zároveň však není účelné vydání předběžného opatření za současného vydání konečného rozhodnutí, neboť v takovém případě lze stejného účelu, k jakému slouží institut předběžného opatření, dosáhnout i stanovením předběžné vykonatelnosti konečného rozhodnutí. 4 O rozdílu mezi předběžnou vykonatelností a předběžným opatřením autorka této práce stručně pojednává v kapitole 2.6.5 této práce. 1.2 Historický vývoj institutu předběžného opatření 1.2.1 Právní úprava předběžných opatření v 18. století První rysy dnešního institutu předběžného opatření lze spatřovat již v právních předpisech účinných za období vlády Josefa II., konkrétně v Obecním soudním řádu z 1. května 1781. Tento tzv. soudní řád Josefínský zavedl vedle klasické uhrazovací exekuce založené na dispoziční zásadě věřitele, tedy založené na jeho rozhodnutí, zda bude pohledávku vymáhat i exekučně i zajišťovací exekuci, která měla sloužit k ochraně věřitelovy pohledávky v případě, že šlo o pohledávku určenou soudním rozhodnutím, které ještě nenabylo právní moci. V případě, že nebyla pohledávka vůbec určena soudem, nebo šlo-li o zajištění pohledávky v rámci klasické uhrazovací exekuce, existoval institut tzv. personálního nebo reálního arestu. 5 Rozdíl mezi zajišťovací a uhrazovací exekucí tak spočíval v tom, že získaný výtěžek musel být složen do soudní úschovy. Podmínkou personálního a reálního arestu, z něhož se později vyvinulo dnešní předběžné opatření, bylo takové chování dlužníka, které mohlo později ohrozit exekuci. Personální arest byl prováděn vazbou dlužníka, jejíž délka nesměla být delší než šest měsíců a které se mohl dlužník zprostit tím, že složil jistotu. Vazba mohla ale skončit i v případě, kdy věřitel nepodal ve lhůtě mu určené žalobu, nebo byla-li tato zamítnuta. Reální arest spočíval v tom, že osobě, která dlužníkovi byla dlužna, čili třetí osobě, soud zakázal, aby svou pohledávku dlužníkovi zaplatila, nebo byl předmět sporu nebo jiná věc dočasně spravovány. 6 4 DAVID, L.; IŠTVÁNEK, F.; JAVŮRKOVÁ, N.; KASÍKOVÁ, M.; LAVICKÝ, P. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009, s. 307 5 FIALA, J. Historický vývoj některých procesních principů, zásad a institutů civilního procesu. 1.vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1974. s. 79-80 6 FIALA, J. Historický vývoj některých procesních principů, zásad a institutů civilního procesu. 1.vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1974. s. 80 4

1.2.2 Právní úprava předběžných opatření v 19. století Právní úprava zajišťovacích prostředků dle Josefínského soudního řádu byla překonána až zákonem č. 79/1896 ř. z., o řízení exekučním a zajišťovacím (dále jen EŘ ), který počítal jak se zajišťovací exekucí, tak nově s institutem zatímního opatření. Zatímní opatření bylo v souladu s ustanovením 378 EŘ možné vydat před zahájením rozepře, ale i během ní a i během exekučního řízení, a to s cílem zajistit právo jednotlivé strany. Přípustnost zatímního opatření nebyla vyloučena ani tím, že nárok navrhující strany byl omezen časem nebo byl podmíněn. Zatímním opatřením nebylo možné zajistit peněžitou pohledávku, jestliže strana k témuž účelu mohla využít vykonání exekučních úkonů dle ustanovení 370 a násl. EŘ. V ostatních případech mohlo být vydáno zatímní opatření, jen bylo-li vysoce pravděpodobné, že odpůrce ohroženého účastníka rozepře by mohl zmařit nebo značně ztížit dobytí peněžité pohledávky. 7 EŘ obsahovalo taxativní výčet zatímních opatření, využitelných k zajištění peněžitých pohledávek, a to v ustanovení 379 EŘ, a rovněž demonstrativní výčet zatímních opatření v ustanovení 382 EŘ pro zajištění ostatních pohledávek. Příkladem zatímního opatření může být soudní zápověď, čili zákaz zcizení nebo zatížení movité hmotné věci, případně nemovité věci dle ustanovení 382 odst. 6 EŘ, nebo také soudní obstávka, čili zákaz jakkoliv nakládat s určitou pohledávkou. Pakliže to ochrana práv navrhovatele vyžadovala, v souladu s ustanovením 392 EŘ bylo možné pro týž nárok povolit několik zatímních opatření zároveň tak, aby bylo dosaženo účelu zajištění. 8 Není bez zajímavosti, že již EŘ z roku 1896 obsahoval i obdobu dnešní jistoty upravené v ustanovení 75b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, když ve svém ustanovení 390 stanovil povinnost navrhovatele složit jistotu k případnému vyrovnání vzniklé újmy odpůrci za předpokladu, že navrhovatel dostatečně neosvědčil tvrzený nárok. Soud však mohl po navrhovateli požadovat složení jistoty i v případě, kdy dostatečným způsobem nepředložil povinná osvědčení svého nároku. 9 7 Ustanovení 370 EŘ, 378 EŘ 8 Ustanovení 379 EŘ, 382, 392 EŘ 9 UZSÁK, M. Právní úprava předběžných opatření v civilním procesu a některé úvahy se zřetelem k zákonu č. 59/2005 Sb. Právní rozhledy, 2005,2005/09, s. 327 5

1.2.3 Předběžné opatření dle zákona č. 142/1950 Sb., o řízení ve věcech občanskoprávních Únorový převrat v roce 1948 a následné přijetí nové ústavy v květnu roku 1948 s sebou neslo i řadu legislativních změn. Jednou z nich bylo zrušení do té doby účinného EŘ a přijetí nového zákona č. 142/1950 Sb., o řízení ve věcech občanskoprávních, jenž nabyl účinnosti dne 1. 1. 1951 (dále jen ZŘVO ). Tento zákon upravoval jak řízení nalézací, tak vykonávací. Zatímní opatření dle EŘ bylo v tomto novém zákoně nahrazeno dnes používaným názvem tohoto institutu, tj. předběžným opatřením. Předběžné opatření bylo zařazeno do první části ZŘVO, tedy do části týkající se nalézacího řízení, což lze považovat za důležitou změnu v celkovém pojetí předběžného opatření, neboť předchozí úprava řadila předchůdce tohoto institutu do řízení exekučního. 10 V rámci rozhodnutí o předběžném opatření, vydaném buď na návrh, nebo i z úřední povinnosti, mohl soud v souladu s ustanovením 225 ZŘVO nařídit odpůrci např. uložení peněžité částky, případně jiného předmětu do soudní úschovy, mohl odpůrce omezit v nakládání s určitými věcmi nebo právy anebo poddlužníkovi nařídit, aby v čas splatnosti jeho dluhu složil určenou částku peněz nebo věc místo svému věřiteli do soudní nebo jiné úschovy. Lze říci, že právní úprava předběžných opatření v ZŘVO byla velmi podobná právní úpravě obsažené v OSŘ. 11 1.2.4 Předběžné opatření po roce 1964 Po vydání ústavy v roce 1960 došlo k nahrazení dosavadního občanského soudního řádu novým a jednodušším kodexem, a to zákonem č. 99/1963 Sb., občanským soudním řádem (dále jen občanský soudní řád nebo také OSŘ ). Občanský soudní řád se rovněž pokusil o jednotnou strukturu, tedy řízení sporné a nesporné bylo i nadále součástí jednoho kodexu. 12 Právní úprava předběžného opatření byla v původním znění OSŘ obsažena v rámci pouhých čtyř ustanovení, konkrétně v ustanoveních 74 77 OSŘ, která institut předběžného opatření vymezovala velmi obecně, a teprve až v průběhu dalších let byla prostřednictvím novelizací podrobněji specifikována a rozšiřována až do necelých dvaceti ustanovení. Do 31. 12. 2013 se OSŘ uplatnilo jak 10 FIALA, J. Historický vývoj některých procesních principů, zásad a institutů civilního procesu. 1.vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1974. s. 85-87 11 Ustanovení 225 ZŘVO 12 FIALA, J. Historický vývoj některých procesních principů, zásad a institutů civilního procesu. 1.vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1974. s. 67 6

pro obecná předběžná opatření, tak i pro tzv. zvláštní předběžná opatření týkající se zejména poměrů nezletilých dětí a domácího násilí. Ke změně došlo teprve v důsledku rekodifikace soukromého práva k datu 1. 1. 2014. 1.2.5 Vliv rekodifikace aneb právní úprava předběžného opatření od roku 2014 S účinností zákona č. 293/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen zákon o zvláštních řízeních soudních nebo také ZŘS ), tj. od 1. 1. 2014, lze právní úpravu předběžných opatření nazvat dichotomickou, neboť institut předběžného opatření je upraven jak v OSŘ, tak nově i v ZŘS, přičemž jak vyplývá z úvodních ustanovení ZŘS, panuje mezi těmito dvěma předpisy subsidiární vztah, tedy pakliže nestanoví ZŘS jinak, použije se OSŘ a zároveň platí, že ustanovení, která jsou uvedena v ZŘS, stojí vedle úpravy v OSŘ a doplňují ji. 13 Zatímco OSŘ upravuje pouze obecná předběžná opatření, která lze použít ve vztahu ke kterémukoliv, byť jen předpokládanému řízení, o tzv. zvláštních předběžných opatřeních je pojednáno právě v ZŘS. 14 Obecná předběžná opatření lze rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou předběžná opatření vydávaná před zahájením řízení ve věci samé, upravená v ustanovení 74 odst. 1 OSŘ, nicméně k zahájení takového řízení nemusí vůbec dojít, pokud navrhovatel po vydání předběžného opatření nepodá návrh na zahájení řízení. Další skupinou jsou předběžná opatření vydávaná během soudního řízení ve věci samé upravená v ustanovení 102 OSŘ, jež jsou nařizována v případě, kdy poměry účastníků vyžadují zatímní úpravu, popřípadě existuje-li důvodná obava, že by výkon rozhodnutí vydaného v řízení ve věci samé byl následně ohrožen. 15 Do tzv. zvláštních předběžných opatření řadíme předběžná opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí upravená ustanovením 400 a násl. ZŘS a rovněž předběžná opatření dle ustanovení o předběžné úpravě poměrů dítěte vydávaná v souladu s ustanovením 452 a násl. ZŘS. Do skupiny zvláštních předběžných opatření bývají některými odborníky řazena i předběžná opatření vydávaná v řízení o plnění povinnosti 13 SVOBODA, TLÁŠKOVÁ, VLÁČIL, LEVÝ a kol., Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2015, s. 2-3 14 WINTEROVÁ, A., MACKOVÁ, A. a kol. Civilní právo procesní. První část řízení nalézací. Praha: Linde, 2015, s. 320-321 15 WINTEROVÁ, A., MACKOVÁ, A. a kol. Civilní právo procesní. První část řízení nalézací. Praha: Linde, 2015, s. 321 7

z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva dle ustanovení 342 a násl. ZŘS. 16 Veškerým předběžným opatřením je však společným rysem jejich prozatímní charakter a ochranný účel, tj. účel chránit porušená nebo ohrožená práva účastníků. 17 2. Předběžné opatření dle občanského soudního řádu Úpravu předběžných opatření najdeme v občanském soudním řádu v ustanoveních 74 až 77a a v ustanovení 102. 2.1 Účastníci řízení Účastníky řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření jsou v souladu s ustanovením 74 odst. 2 OSŘ ( ) navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu 18 S ohledem na znění ustanovení 90 OSŘ jsou tedy účastníky jak žalobce, tak osoby, o kterých to stanoví on sám, neboť právě žalobce s ohledem na toto ustanovení určuje, kdo bude stát na straně žalované. Z toho plyne, že předběžné opatření musí být vždy spojeno s konkrétním řízením, přestože nebylo ještě zahájeno, a musí být vždy zřejmé, s jakým řízením je spojeno. Návrh na nařízení předběžného opatření by měl proto mimo jiné obsahovat alespoň hrubý popis žaloby, jež by měla zahájit navazující řízení. 19 Je-li na jedné nebo druhé straně více účastníků, platí, že každý z nich jedná v řízení sám za sebe. 20 Ve věcech projednávaných jinými orgány podle části páté OSŘ platí, že účastníky řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření jsou žalobce a ti, kdož byli účastníky řízení vedeného před správním orgánem. 21 Esenciální podmínkou účastenství je způsobilost být účastníkem řízení. Způsobilost být účastníkem má osoba mající právní osobnost, tedy osoba, která je 16 WINTEROVÁ, A., MACKOVÁ, A. a kol. Civilní právo procesní. První část řízení nalézací. Praha: Linde, 2015. s. 320. 17 WINTEROVÁ, A., MACKOVÁ, A. a kol. Civilní právo procesní. První část řízení nalézací. Praha: Linde, 2015, s. 321 18 Ustanovení 74 odst. 2 OSŘ 19 JIRSA, J., TREBATICKÝ, P., KORBEL, F. a kol. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Podle stavu k 1. 4. 2014. 1. vydání. Editor Karel Havlíček. Praha: Havlíček Brain Team, 2014, s. 435 20 Ustanovení 91 OSŘ 21 SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013. s. 227 8

způsobilá mít práva a povinnosti, popřípadě osoba, které právní osobnost přiznává zákon. Fyzické osoby mají způsobilost být účastníkem řízení od narození s tím, že tato způsobilost trvá po celý jejich život, a právnické osoby mají právní osobnost a tudíž i způsobilost být účastníkem řízení po celou dobu trvání jejich existence. 22 Účastník, který nemá procesní způsobilost, musí být i v řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření zastoupen. 23 Procesní způsobilostí se na rozdíl od způsobilosti být účastníkem rozumí způsobilost před soudem samostatně jednat a je přiznána každému v tom rozsahu, v jakém je svéprávný. Fyzická osoba tedy této způsobilosti nabývá zletilostí nebo též přiznáním svéprávnosti soudem nebo uzavřením manželství a pozbývá jí smrtí nebo určitým omezením svéprávnosti. U právnických osob procesní způsobilost splývá se způsobilostí být účastníkem. 24 Z výše uvedeného vyplývá, že účastník, jenž nemá procesní způsobilost, musí být v řízení zastoupen. Jako zástupce je přitom preferován zákonný zástupce, nicméně v případě, že účastník zákonného zástupce nemá, určí mu zástupce soud svým rozhodnutím. 25 2.2 Pravomoc a příslušnost soudu k nařízení předběžného opatření I v řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření je soud povinen zkoumat, zda jsou splněny veškeré procesní podmínky, a to včetně pravomoci a příslušnosti soudu. 26 Pravomoc lze definovat jako okruh záležitostí, jenž jsou soudy oprávněny a zároveň povinny rozhodovat, přičemž jde-li o záležitosti, které jsou projednávány a rozhodovány v civilním procesu, jedná se o civilní pravomoc soudů. 27 Do civilní 22 WINTEROVÁ, Alena, MACKOVÁ, Alena a kol. Civilní právo procesní. První část řízení nalézací. Praha: Linde, 2015. s. 130 23 SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013. s. 227 24 WINTEROVÁ, Alena, MACKOVÁ, Alena a kol. Civilní právo procesní. První část řízení nalézací. Praha: Linde, 2015. s. 130 25 WINTEROVÁ, Alena, MACKOVÁ, Alena a kol. Civilní právo procesní. První část řízení nalézací. Praha: Linde, 2015. s. 134 26 ŠKÁROVÁ, Marta a kol., Občanský soudní řád s vysvětlivkami a judikaturou, Praha: Linde, 2009, s. 131 27 WINTEROVÁ, Alena, MACKOVÁ, Alena a kol. Civilní právo procesní. První část řízení nalézací. Praha: Linde, 2015. s. 92 9

pravomoci soudů tak patří spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud nepřísluší do pravomoci jiných orgánů. 28 Pravomoc k nařízení předběžného opatření má soud jen tehdy, je-li dána pravomoc tohoto soudu k projednání věci samé a k vydání rozhodnutí ve věci samé. Tento závěr potvrdil i zvláštní senát ve svém rozhodnutí, když uvedl: Rozhodnout o návrhu na předběžné opatření (zde: katastrálnímu úřadu se ukládá zdržet se provedení záznamu v katastru nemovitostí) je v pravomoci soudu a nikoli správního orgánu, je-li dána pravomoc soudu rozhodnout také ve věci samé (zde: o žalobě pro zmatečnost). 29 Nemáli soud pravomoc k projednání a k rozhodnutí meritu věci, není oprávněn ani nařídit v takové věci předběžné opatření. Zatímco při určení civilní soudní pravomoci jde o stanovení rozsahu věcí spadajících k projednání a rozhodování civilními soudy v civilním procesu, určení konkrétního soudu je otázkou příslušnosti soudu. Právě příslušnost totiž určuje působnost jednotlivých soudů v rámci soudní soustavy, na rozdíl od pravomoci, která vymezuje působnost mimo rámec soudní soustavy ve vztahu k orgánům, které nejsou její součástí. Určování příslušnosti soudu se řídí zásadami, které mají vést k tomu, aby byl proces veden u soudu, který k tomu má nejlepší možnosti, a to při užití nejrůznějších kritérií. Z teoretického hlediska rozlišujeme příslušnost věcnou, místní, funkční a kauzální. Funkční příslušnost přitom znamená určení, který soud rozhoduje o opravných prostředcích, a kauzální příslušnost, v současné právní úpravě nepoužívaná, znamená, že určité věci konkrétního charakteru projednávají a rozhodují soudy k takovému účelu určené, které však jsou součástí dané soudní soustavy. Příkladem kauzální příslušnosti tak mohou být například specializované pracovní soudy z doby předválečné. 30 Věcná příslušnost určuje soud, který je příslušný projednat a rozhodnout věc v prvním stupni, čili určuje, zda v prvním stupni rozhoduje o věci soud okresní či krajský, případně soud vyššího stupně. 31 V případě řízení o návrhu na vydání předběžného 28 Ustanovení 7 OSŘ 29 Usnesení zvláštního senátu ze dne 16. 9. 2008, č. j. Konf 41/2008-12 30 WINTEROVÁ, Alena, MACKOVÁ, Alena a kol. Civilní právo procesní. První část řízení nalézací. Praha: Linde, 2015. s. 111-112 31 WINTEROVÁ, Alena, MACKOVÁ, Alena a kol. Civilní právo procesní. První část řízení nalézací. Praha: Linde, 2015. s. 112 10

opatření je věcně příslušný soud zpravidla soud, jenž je příslušný k rozhodování o věci samé, nestanoví-li zákon jinak. 32 Ve většině případů jsou věcně příslušné okresní soudy, pakliže věc nespadá pod případy uvedené v ustanovení 9 odst. 2 OSŘ vymezující věcnou příslušnost krajských soudů. 33 V případech, kdy ve věci samé má rozhodovat senát, rozhoduje o návrhu na nařízení předběžného opatření předseda senátu. V ostatních případech rozhoduje samosoudce. 34 Místní příslušnost určuje, který ze soudů stejného článku soustavy je příslušný k rozhodování ve věci. Pro její stanovení je nutné, aby soudy měly určeny územní obvody svojí působnosti, přičemž územní obvody působnosti soudů se nekryjí s územněsprávním členěním státu. 35 Místně příslušným soudem k vedení řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření je soud místně příslušný k řízení o věci samé podle obecných ustanovení občanského soudního řádu týkajících se místní příslušnosti. 36 Právní teorie stanoví, že místní příslušnost může být obecná nebo zvláštní. Obecná místní příslušnost spočívá v tom, že k řízení je příslušný soud žalovaného nebo účastníka, proti kterému návrh směřuje. Obecným soudem fyzické osoby je okresní soud, v jehož obvodu se nachází její bydliště, případně soud, v jehož obvodu se zdržuje. Obecným soudem fyzických podnikajících osob je ve věcech vyplývajících z jejich podnikatelské činnosti soud, v jehož obvodu mají sídlo, a pakliže jej nemají, uplatní se výše uvedená kritéria. Pro právnické osoby je obecným soudem soud, v jehož obvodu je sídlo právnické osoby. 37 V případě, že je podáván návrh na nařízení předběžného opatření ve smyslu ustanovení 74 odst. 1 OSŘ, je vhodné, aby návrh obsahoval alespoň stručný popis žaloby, jejíž podání bude následovat po podání návrhu, neboť v případě, že tato pasáž v návrhu nebude obsažena, hrozí, že soud bude muset posuzovat otázku věcné a místní 32 SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013. s. 226 33 Ustanovení 9 OSŘ 34 SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013. s. 226 35 WINTEROVÁ, Alena, MACKOVÁ, Alena a kol. Civilní právo procesní. První část řízení nalézací. Praha: Linde, 2015. s. 113 36 SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013. s. 226 37 WINTEROVÁ, Alena, MACKOVÁ, Alena a kol. Civilní právo procesní. První část řízení nalézací. Praha: Linde, 2015. s. 113-114 11

příslušnosti s obtížemi a může ji tak vyřešit v neprospěch navrhovatele, čímž nepochybně dojde k podstatnému prodloužení celého řízení, a to by bylo v rozporu s účelem a smyslem institutu předběžného opatření. Dospěje-li soud k závěru, že není věcně příslušný k projednání a k rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření, je povinen aplikovat postup upravený v ustanovení 104a OSŘ, a v případě, že zjistí, že pozbyl místní příslušnosti, aplikuje postup upravený v ustanovení 105 odst. 2 OSŘ. 38 Zatímco totiž věcně nepříslušný soud nemůže ani nařídit předběžné opatření, 39 místně nepříslušný soud tak učinit může, avšak účastník má podle ustanovení 105 odst. 1 věty třetí OSŘ právo uplatnit námitku místní nepříslušnosti soudu. 40 Rovněž platí, že otázku příslušnosti musí soud řešit stejně bezodkladně, jako otázku nařízení samotného předběžného opatření, ačkoliv občanský soudní řád k takovému posouzení nestanovuje žádnou lhůtu. Je však zapotřebí řídit se smyslem zákona a tedy smyslem institutu předběžného opatření, jehož nařízení musí být rychlé a účinné. Pakliže tedy soud dojde k závěru, že nedisponuje příslušností k projednávání návrhu na nařízení předběžného opatření, jedná stejně bezodkladně, jako kdyby příslušnost měl. 41 2.3 Zahájení řízení Řízení o nařízení předběžného opatření dle občanského soudního řádu může být s ohledem na znění jeho ustanovení 75 odst. 1 zahájeno pouze na návrh. 42 2.3.1 Návrh na nařízení předběžného opatření a jeho náležitosti Návrh na zahájení řízení o nařízení předběžného opatření musí obsahovat veškeré náležitosti, které stanoví občanský soudní řád ve svém ustanovení 75 odst. 2 OSŘ. Dle tohoto ustanovení musí návrh splňovat nejen obecné náležitosti podání dle 42 odst. 4 OSŘ, pročež by z návrhu mělo být patrno, kdo jej činí, vůči jakému soudu, v jaké věci, co je návrhem sledováno, musí být datován a podepsán předepsaným 38 JIRSA, J., TREBATICKÝ, P., KORBEL, F. a kol. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Podle stavu k 1. 4. 2014. 1. vydání. Editor Karel Havlíček. Praha: Havlíček Brain Team, 2014, s. 435 39 Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 8. 1994, sp. zn. 13 Co 651/94 40 SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013. s. 226 41 JIRSA, J., TREBATICKÝ, P., KORBEL, F. a kol. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Podle stavu k 1. 4. 2014. 1. vydání. Editor Karel Havlíček. Praha: Havlíček Brain Team, 2014, s. 436 42 WINTEROVÁ, Alena, MACKOVÁ, Alena a kol. Civilní právo procesní. První část řízení nalézací. Praha: Linde, 2015. s. 322 12

způsobem a podle způsobu podání návrhu musí být splněny i podmínky o počtu stejnopisů a příloh návrhu, ale návrh by měl obsahovat i další specifické údaje. V návrhu na zahájení řízení o nařízení předběžného opatření by nemělo scházet řádné označení účastníků, kdy fyzické osoby musejí být označovány jménem, příjmením a bydlištěm, právnické osoby obchodní firmou/názvem a sídlem právnické osoby, stát svým označením a označením organizační složky, která za stát v řízení vystupuje, a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z jejich podnikatelské činnosti by měl návrh obsahovat rovněž identifikační číslo právnické osoby či fyzické osoby, jež je podnikatelem, a další údaje, jsou-li potřebné k identifikaci účastníků řízení. 43 Vzhledem k povaze předběžného opatření je rovněž zapotřebí, aby v návrhu nechyběly ani následující specifické náležitosti: - vylíčení skutečností, jež prokazují potřebu, aby byly nařízením předběžného opatření zatímně upraveny poměry účastníků, nebo obavu, že by případný výkon rozhodnutí mohl být ohrožen; - vylíčení skutečností odůvodňujících nařízení předběžného opatření, tedy opodstatnění, proč nelze ochrany docílit jiným způsobem; - petit neboli specifikace, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá, a to v té míře, aby bylo patrno, jaká konkrétní povinnost a které osobě má být uložena. 44 Jak už se autorka této práce zmínila výše, mělo by být rovněž v návrhu na nařízení předběžného opatření uvedeno, jaký druh návrhu ve věci samé (žaloby) hodlá navrhovatel předběžného opatření posléze soudu předložit, tedy zda se bude jednat o žalobu na určení, včetně uvedení, z čeho navrhovatel dovozuje svůj naléhavý právní zájem na takovém určení, nebo o žalobu na plnění, a to s vymezením důvodu požadovaného plnění. Jsou-li splněny všechny tyto požadavky, může předseda senátu postupovat podle ustanovení 76 odst. 3 OSŘ 45, jež stanovuje Předseda senátu při nařízení předběžného opatření uloží navrhovateli, aby ve lhůtě, kterou mu určí, podal u soudu návrh na zahájení řízení. 43 Ustanovení 75 odst. 2 OSŘ 44 SVOBODA, ŠÍNOVÁ, HAMUĽÁKOVÁ a kol., Civilní proces. Obecná část a sporné řízení, Praha: C. H. Beck, 2014, str. 124-125 45 DAVID, L.; IŠTVÁNEK, F. JAVŮRKOVÁ, N.; KASÍKOVÁ, M.; LAVICKÝ, P. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., str. 233 13

Může také stanovit, že předběžné opatření bude trvat jen po určenou dobu. 46 Ve sporném řízení je vymezení předmětu řízení prostřednictvím návrhu ve věci samé vzhledem k dispoziční zásadě pouze v rukou žalobce, není tedy možné, aby soud namísto žalobce zvažoval jednotlivé varianty návrhu a uložil mu povinnost k podání takového návrhu, jaký by sám soud považoval za vhodný. 47 Dále by krom výše uvedeného mělo z návrhu na nařízení předběžného opatření vyplývat, že navrhovatel má za to, že následně podané žalobě bude s největší pravděpodobností soudem vyhověno. Tento právní názor zaujal i Vrchní soud v Praze, když ve svém usnesení uzavřel: Z vymezení podmínek pro nařízení předběžného opatření plyne, že je třeba, aby s dostatečnou mírou pravděpodobnosti bylo možno usuzovat na to, že v řízení ve věci samé bude jednání žalovaného posouzeno jako jednání protiprávní a dále, že zatímní úprava poměrů účastníků se jeví jako nezbytná. 48 Pro navrhovatele předběžného opatření se tak z tohoto pohledu zdá být snadnější postup podle ustanovení 102 OSŘ, neboť z žaloby připojené k návrhu na nařízení předběžného opatření důvody k vyhovění této žalobě zpravidla vyplývají. V případě, kdy je návrh na nařízení předběžného opatření podáván zároveň s žalobou ve smyslu ustanovení 102 OSŘ, je třeba tyto dva návrhy od sebe odlišit, ačkoliv povětšinou bývají součástí jednoho podání (dokumentu). V takové situaci by tak mělo být podání srozumitelně strukturováno a návrhu týkajícího se předběžného opatření by měla být věnována samostatná pasáž tak, aby nedošlo k tomu, že návrh na vydání předběžného opatření bude posouzen soudem jako součást žaloby včetně jeho odůvodnění, které pouze na její důvody odkazuje. Takto podanému návrhu na vydání předběžného opatření by soudem nebylo vyhověno, neboť zahájení řízení ve věci samé prostřednictvím žalobního návrhu není dostačující k osvědčení nutnosti vydání předběžného opatření. 49 46 Ustanovení 76 odst. 3 OSŘ 47 SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013. s. 233 48 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 1. 2012, č. j. 3 Cmo 370/2011-294 49 JIRSA, J., TREBATICKÝ, P., KORBEL, F. a kol. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Podle stavu k 1. 4. 2014. 1. vydání. Editor Karel Havlíček. Praha: Havlíček Brain Team, 2014, s. 440-441 14

V případě, kdy již bylo zahájeno řízení ve věci samé ve smyslu ustanovení 102 OSŘ, a teprve následně byl podán samostatný návrh na nařízení předběžného opatření, nejsou na tento návrh kladeny tak striktní požadavky na vymezení účastníků řízení jako na návrh ve věci samé. Tento závěr vyplývá z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který uvedl: Tvoří-li návrh na vydání předběžného opatření samostatné podání a zároveň je-li učiněn po zahájení řízení podle 102 o.s.ř., nemusí návrh na předběžné opatření sám o sobě obsahovat stejně určité vymezení účastníků řízení jako návrh ve věci samé ( 79 odst. 1 o.s.ř.), jestliže má s návrhem ve věci samé takovou míru souvislosti, že je z něj okruh účastníků nepochybný. 50 K návrhu na nařízení předběžného opatření je nezbytné připojit listiny, kterých se navrhovatel v návrhu dovolává. Správnost návrhu, co do jeho úplnosti, srozumitelnosti a určitosti, je jedním z nezbytných předpokladů pro nařízení předběžného opatření soudem. Při rozhodování o návrhu není soudem prováděno žádné dokazování, tudíž k vyhovění návrhu je nezbytné, aby navrhovatel přiloženými listinami prokázal, že jsou splněny předpoklady pro nařízení předběžného opatření. Pakliže navrhovatel potřebné listiny k návrhu nepřiloží, zákon sice nezakazuje soudu, aby navrhovatele vyzval k doplnění návrhu, nicméně pro tento postup není vzhledem k povaze institutu předběžného opatření a ke lhůtě uvedené v ustanovení 75c odst. 2 OSŘ časový prostor. 51 2.3.2 Poplatková povinnost Návrh na nařízení předběžného opatření podléhá poplatkové povinnosti dle Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen ZSP ), ve výši 1.000,- Kč. 52 Z pohledu ZSP spadá návrh na nařízení předběžného opatření do druhé z pomyslných skupin poplatků za zahájení řízení, jež se vzájemně odlišují okamžikem vzniku poplatkové povinnosti. První kategorií poplatků za zahájení řízení je kategorie poplatků splatných již podáním návrhu na zahájení řízení a do druhé kategorie naopak řadíme poplatky splatné až po právní moci následně vydaného rozhodnutí. U návrhu na nařízení předběžného opatření tato povinnost uhradit stanovený poplatek vzniká až ( ) 50 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 7 Cmo 649/2001 51 SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013. s. 234 52 Položka č. 5 přílohy ZSP Sazebníku poplatků 15

uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření. 53 V souladu s tímto by tedy příslušný soud měl navrhovateli uložit poplatkovou povinnost za podání návrhu na nařízení předběžného opatření teprve v souvislosti s rozhodnutím o příslušném návrhu. Poplatek za návrh je tak ukládán bez ohledu na výsledek řízení o nařízení předběžného opatření, což se může jevit jako problematické zejména v případě, kdy předmětné řízení skončí zamítavým rozhodnutím soudu, neboť navrhovateli by tak vznikla povinnost k úhradě poplatku v momentě, kdy je zároveň srozuměn s negativním výsledkem řízení. 54 Ukládání výše uvedeného poplatku společně s vydáním rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření může být i procesně neekonomické, a to v případě, kdy je navrhovateli uložena povinnost k zaplacení soudního poplatku jak za řízení ve věci samé, tak za návrh na nařízení předběžného opatření. Soudy proto v praxi většinou postupují v nesouladu s citovaným ustanovením ZSP a vyzývají navrhovatele k úhradě poplatku za návrh na vydání předběžného opatření ještě před vydáním rozhodnutí o tomto návrhu. Ačkoliv je tento postup vhodnější z hlediska hospodárnosti, poplatníkovi by nemělo být kladeno k tíži, pokud povinnost uloženou takto předčasně nesplní a bude se řídit příslušnými ustanoveními ZSP. Lze tak uzavřít, že v takovém případě by soudy mohly poplatníka opětovně vyzvat k úhradě soudního poplatku v samotném rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření. 55 2.3.3 Vady návrhu V případě, že v návrhu na nařízení předběžného opatření chybí některá z výše popsaných náležitostí, popřípadě je návrh nesrozumitelný nebo neurčitý, předseda senátu takový návrh odmítne, přičemž pro odmítnutí návrhu platí sedmidenní lhůta dle ustanovení 75c odst. 2 OSŘ. 56 Ustanovení 75a OSŘ tak výslovně vylučuje aplikaci ustanovení 43 OSŘ, dle kterého: Předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo 53 Ustanovení 4 odst. 1 písm. h) ZSP 54 Zákon o soudních poplatcích a předpisy souvisejí epravo.cz. Epravo.cz [online]. Praha: Wolters Kluwer, 2015 [cit. 2016-06-12]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/efocus/zakon-o-soudnichpoplatcich-a-predpisy-souvisejici-c-5491991-%20sb-komentar-99631.html 55 Zákon o soudních poplatcích a předpisy souvisejí epravo.cz. Epravo.cz [online]. Praha: Wolters Kluwer, 2015 [cit. 2016-06-12]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/efocus/zakon-o-soudnichpoplatcich-a-predpisy-souvisejici-c-5491991-%20sb-komentar-99631.html 56 JIRSA, J., TREBATICKÝ, P., KORBEL, F. a kol. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Podle stavu k 1. 4. 2014. 1. vydání. Editor Karel Havlíček. Praha: Havlíček Brain Team, 2014, s. 442 16

opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. 57 Důvodem vyloučení aplikace tohoto ustanovení je zájem na rychlosti průběhu daného řízení, kterou si vyžaduje samotný charakter institutu předběžného opatření. Současná judikatura však toto striktní pravidlo odmítnutí neprojednatelného návrhu do jisté míry reguluje například Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí, uvádí: ( ) je nutno při určování obsahu vydaného předběžného opatření přihlédnout také k obsahu návrhu na jeho nařízení, zejména k vylíčení skutečností, které navrhované předběžné opatření odůvodňují. 58 V praxi se nejčastěji vyskytují následující vady návrhu na nařízení předběžného opatření: - petit je formulován nepřesně nebo takovým způsobem, že rozhodnutí, obsahující výrok odpovídající takovému petitu, by bylo nevykonatelné, anebo z návrhu není jasné, čeho se navrhovatel domáhá; - v návrhu nejsou dostatečně vylíčeny rozhodující skutečnosti, jež by měly prokázat nutnost vydání předběžného opatření; - navrhovatel opomene popsat žalobu, již hodlá podat v případě vyhovění jeho návrhu na nařízení předběžného opatření; - navrhovatel neuvede osobu, jíž má být předběžným opatřením uložena povinnost; - v situaci, kdy se návrhem na nařízení předběžného opatření navrhovatel dovolává zákazu dispozice určité osoby s nemovitou věcí, bývá často navrhovatelem nedostatečně specifikován charakter zmíněné dispozice, k jejímuž omezení má dojít. 59 K této problematice se vyjádřil i Krajský soud v Hradci Králové, když jakožto odvolací soud na základě odvolání žalovaného zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně s tím, že uvedl: Výrok usnesení o nařízení předběžného opatření, zakazujícího žalovanému disponovat s nemovitostmi (případně návrh na vydání takového předběžného), není vykonatelný. 60 Soud prvního stupně tak dle 57 Ustanovení 43 OSŘ 58 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2012, sp. zn. 21 Cdo 1708/2011 59 JIRSA, J., TREBATICKÝ, P., KORBEL, F. a kol. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Podle stavu k 1. 4. 2014. 1. vydání. Editor Karel Havlíček. Praha: Havlíček Brain Team, 2014, s. 442 60 Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 9. 1994, sp. zn. 13 Co 696/94 17

Krajského soudu v Hradci Králové ve zmíněném případě pochybil, když žalovanému zakázal dispozici s nemovitými věcmi přesto, že právní řád pojem dispozice nikterak nedefinuje a ani s tímto pojmem blíže jinak nepracuje. Dispozice s nemovitou věcí sice může v obecné rovině znamenat převod nemovité věci a udržování nemovité věci, ale i například užívání nemovité věci. Soud prvního stupně tedy v daném případě vydal rozhodnutí, které nevymezovalo přesný rozsah zakázaného jednání a neobsahovalo přesné vymezení práv a povinností účastníků, pročež bylo toto rozhodnutí Krajským soudem v Hradci Králové shledáno nevykonatelným. 61 Navrhovateli však nic nebrání, aby jakkoliv svůj vadný návrh na nařízení předběžného opatření doplnil, jestliže tak učiní do okamžiku vydání rozhodnutí soudu o odmítnutí jím podaného (vadného) návrhu. 62 2.3.4 Vázanost soudu návrhem Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel je osobou výlučně odpovědnou za škodu a za jinou újmu potenciálně způsobenou vydáním předběžného opatření (více viz ustanovení 77a OSŘ), je zřejmé, že soud je návrhem na nařízení předběžného opatření v plném rozsahu vázán. Tento závěr dle Mgr. Jiřího Levého platí i v následujících případech: ( ) jedná-li se o předběžné opatření pro řízení, v němž z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahů mezi účastníky, když možnost soudu překročit návrh účastníků a přisoudit něco jiného nebo více se týká jen návrhu ve věci samé ( ). 63 V právní akademické veřejnosti však existují i odlišné názory na posouzení této otázky, jež zní: Návrhem pak je soud vázán, a to opět kromě případů, kdy jde o předběžná opatření pro řízení, která lze zahájit bez návrhu, nebo v případě, když z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. 64 Autorka této práce se přiklání k názoru Mgr. Levého, a to zejména kvůli systematickému zařazení ustanovení 61 Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 9. 1994, sp. zn. 13 Co 696/94 62 SVOBODA, ŠÍNOVÁ, HAMUĽÁKOVÁ a kol., Civilní proces. Obecná část a sporné řízení, Praha: C. H. Beck, 2014, 458 s. 125 63 SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, ŠÍNOVÁ, Renáta a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 234 64 DAVID, L.; IŠTVÁNEK, F.; JAVŮRKOVÁ, N.; KASÍKOVÁ, M.; LAVICKÝ, P. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009, s. 314 18

153 odst. 2 OSŘ 65, které je součástí hlavy IV. OSŘ, konkrétně součástí části této hlavy věnované rozsudku, z čehož nelze usoudit, že by se vázanost soudu návrhem, ve znění předmětného ustanovení, vztahovala i na řízení, ve kterých je vydáváno usnesení, jako je tomu v případě předběžného opatření. Autorka této práce tak usuzuje, že vázanost soudu návrhem v rozsahu vymezeném v ustanovení 153 odst. 2 OSŘ byla tvůrci zákona skutečně míněna pouze ve vztahu k žalobním návrhům, nikoliv ve vztahu k ostatním procesním návrhům účastníků. Jak již bylo zmíněno výše, navrhovatel může i po podání návrhu na nařízení předběžného opatření tento návrh změnit, pouze však do doby, než o daném návrhu rozhodne příslušný soud, přičemž ten tak musí učinit v zákonem mu ukládané lhůtě sedmi dnů. Aplikace ustanovení 95 odst. 2 OSŘ, dle kterého: Soud nepřipustí změnu návrhu, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. V takovém případě pokračuje soud v řízení o původním návrhu po právní moci usnesení. 66, je v tomto případě nepřípustná, neboť soud v řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření neprovádí dokazování. 67 2.4 Jistota 2.4.1 Jistota v historii českého civilního procesu Jistota, mezi soudci též často nazývaná jako kauce, byla poprvé zakotvena již v zákoně č. 113/1895 ř.z., civilním řádu soudním (dále jen c.ř.s. ), dle jehož ustanovení 458 c.ř.s. soudce mohl v průběhu jednání nařídit prozatímní opatření, nebo dokonce několik opatření, z těch, které připouštěl EŘ, pokud se to jevilo nutným k odvrácení nebezpečí anebo dalšího protiprávního jednání s tím, že vydání takového prozatímního opatření bylo možné podmínit složením přiměřené jistoty. Uložení povinnosti složit jistotu tedy bylo výlučně v dispozici soudu, jenž tak mohl určit i výši požadované jistoty. 68 65 Ustanovení 153 odst. 2 OSŘ: Soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. 66 Ustanovení 95 odst. 2 OSŘ 67 SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, ŠÍNOVÁ, Renáta a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 234 68 JIRSA, Jaromír. Předběžné opatření účelná i zneužitelná zbraň. Právní fórum, 2009, 9/2009 19