Základy geologie pro archeology Josef V. Datel, Radek Mikuláš Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze 2014/15
Hlavní vyučující RNDr. Josef V. Datel, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK, Albertov 6, Praha 2, datel@natur.cuni.cz, mobil 604 381 243 RNDr. Radek Mikuláš, DrSc., Geologický ústav AV ČR, Rozvojová 135, Praha 6, mikulas@gli.cas.cz Část specializovaných témat bude zajištěna dalšími kolegy
Přednášky 15.10. Geofyzikální metody v kvartérně geologickém a archeologickém výzkumu (G-Impuls) 22.10. Horniny, sedimentární proces, úvod do stratigrafie, určování stáří hornin a vrstev (J.Datel) 29.10. Radioizotopové metody určování stáří (J.Bruthans) 5.11. Půdy a pedologie (J.Datel) 12.11. Kvartér, doby ledové a meziledové, kvartérní sedimenty (J.Datel) 19.11, 26.11., 3.12, 10.12., 17.12. Kvartérní geologie a geomorfologie, a související paleontologicko-stratigrafická problematika (R.Mikuláš a kol.) 7.1. Geodynamické jevy, svahové pohyby (J.Datel)
Charakteristika předmětu Úvodní informace o geologii s důrazem na základní odbornou terminologii a ty části geologie využitelné v archeologickém výzkumu Seznámení s hlavními používanými metodami a technikami Začínáme s využitím geofyzikálních metod, které jsou v archeologii hodně často používané, protože relativně snadno umožňují nahlédnout pod povrch terénu a optimálně naplánovat konkrétní sondovací a výkopové práce.
Proč se má archeolog učit geologii? Archeologický výzkum probíhá většinou v geologickém prostředí (kvartérní sedimenty) Znalost základních geologických poznatků umožňuje archeologovi optimalizaci terénního výzkumu, komplexnější pohled na nálezy a jejich lepší zhodnocení Archeolog často přichází do kontaktu s geologem, s kterým konzultuje různé otázky, a který mu může významně pomoci v archeologickém výzkumu Je proto třeba znát základní geologickou terminologii, aby se archeolog s geologem domluvil.
Doporučená literatura Bouška V. et al. (1984): Geologie pro gymnázia. SPN Praha. Jakeš P. (1984): Planeta Země. Mladá fronta. Praha. Paturi F.R. (1995): Kronika Země. Fortuna Print. Praha. Ložek V. (1973): Příroda ve čtvrtohorách. Academia. Praha Němeček J., Smolíková L., Kutílek M. (1990): Pedologie a paleopedologie. Academia. Praha. Kachlík V., Chlupáč I. (2003): Základy geologie. Historická geologie. Karolinum Praha. Ložek V. (2007): Zrcadlo minulosti česká a slovenská krajina v kvartéru. Dokořán, Praha. Kukal Z., Němec J., Pošmourný K. (2005): Geologická paměť krajiny. ČGS Praha.
Geologie jako obor Geologie je věda zabývající se studiem Země, zkoumá její látkové složení, stavbu a to jak vcelku, tak jejích dílčích částí. Získané poznatky aplikuje pro praktické využití. Patří do oblasti přírodních věd spolu s fyzikou, chemií a biologií. S archeologií se geologie stýká v oblasti studia kvartéru nejmladším úseku geologické historie, který je poznamenán existencí člověka Vzájemné obohacování obou vědních disciplín, využívání znalostí i metodik umožňuje komplexnější pohled na skutečnost
Dílčí obory geologie Základní geologie: Paleontologie Stratigrafická a historická geologie (+kvartérní geologie jako dílčí obor nejvíce související s archeologií) Mineralogie (+gemologie) Petrologie Strukturní geologie Regionální geologie Aplikovaná geologie: Geochemie Ložisková geologie Hydrogeologie Inženýrská geologie Užitá geofyzika (Pedologie)
Hlavní geologická pracoviště Státní geologická služba Česká geologická služba - možnost konzultací a expertíz pro státní orgány ČGS-Geofond archív geologických zpráv a map Univerzitní pracoviště: Přírodovědecká fakulta UK Praha Přírodovědecká fakulta MU Brno Vysoká škola báňská TU Ostrava Regionální univerzitní pracoviště (Olomouc, Ústí n. L. aj.) Akademie věd ČR: Geologický ústav, Ústav struktury a mechaniky hornin Lokální pracoviště: muzea všech úrovní (spíše ale jen mineralogie + paleontologie)
Soukromé společnosti V oblasti praktické geologie působí velké množství soukromých firem, většinou menších Větší firmy mají výhodu v komplexním řešení zadaných úloh Menší firmy jsou většinou specializované nebo regionálně působící I v soukromém sektoru lze najít velké množství dobrých odborníků, často s velmi důkaldnou znalostí regionu, kde se pohybují
Člověk jako geologický činitel S vývojem člověka se stupňuje: využívání geologického prostředí člověkem (obnovitelné a neobnovitelné přírodní zdroje) neřízené ovlivňování geologického prostředí činností člověka V současné době je člověk silou, která stále více ovlivňuje tvářnost krajiny a zemského povrchu člověk je dnes jedním z hlavních geologických činitelů