Inhaltsverzeichnis Obsah

1. Deutsch-Tschechische Rettungsdienstakademie 18./19. 11. 2011 in Regensburg 1. Německo-česká akademie o zdravotnické záchranné službě 18./19. 11. 2011 v Řezně

Inhaltsverzeichnis Obsah Vorwort...3 Úvodem...3 Rettungsdienst in Bayern...6 Zdravotnická záchranná služba v Bavorsku...6 Der Rettungsdienst in Sachsen...19 Zdravotnická záchranná služba v Sasku...19 Die Organisation des Rettungsdienstes in der Tschechischen Republik Die Stellung des Rettungsdienstes im Gesundheitssystem der Tschechischen Republik:...26 Organizace Zdravotnických záchranných služeb v České Republice Místo ZZS ve zdravotním systému ČR:...26 Rahmenvertrag zwischen der Bundesrepublik Deutschland und der Tschechischen Republik über die grenzüberschreitende Zusammenarbeit im Rettungsdienst...34 Rámcová smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby...34 Deutsch-Tschechische Zusammenarbeit in der Praxis...38 Německo česká spolupráce v praxi...38 Grenzüberschreitende Luftrettung zwischen Deutschland und Dänemark...42 Přeshraniční letecká záchranná služba ve spolupráci mezi Německem a Dánskem...42 Die Luftrettung in der Tschechischen Republik...52 Letecká záchranná služba v České Republice...52 EUREGIO Maas-Rhein: Grenzüberschreitende Notfallrettung...62 Leitstellen des Integrierten Rettungssystems der Tschechischen Republik...69 Operační a informační střediska integrovaného záchranného systému v ČR...69 ILS Integrierte Leitstelle im grenzüberschreitenden Rettungsdiensteinsatz. Alarmierungen und Alarmierungsplanung...75 Integrované operační středisko (ILS) v přeshraniční zdravotnické záchranné službě. Aktivace záchranné služby a její plánování...75 2

Vorwort Úvodem Sehr geehrte Leserinnen und Leser, der Trend einer zunehmenden Mobilität von Menschen in Europa bringt auch Auswirkungen für den Rettungsdienst in den Grenzregionen zwischen Deutschland und Tschechien mit sich. Die grenzüberschreitende Kooperation von Rettungsdiensten kann Leben retten. In einem Europa ohne Grenzen muss diese gegenseitige Hilfe in Notfällen zu einer nachbarschaftlichen Selbstverständlichkeit werden. Um eine rasche und effiziente Hilfe zu gestalten, müssen viele rechtliche, organisatorische, technische und finanzielle Voraussetzungen geschaffen werden. Mit dem Ziel, sich über diese praktischen Probleme gemeinsam mit tschechischen Kolleginnen und Kollegen auszutauschen, fand auf Initiative des Bundesministeriums für Gesundheit die erste Deutsch-Tschechische Rettungsdienstakademie vom 18. bis 19. November 2011 in Regensburg statt. Vážené čtenářky, vážení čtenáři, celoevropský trend neustále rostoucí mobility má také dopady na činnost zdravotnické záchranné služby v příhraničních regionech Německa a České republiky. Přeshraniční spolupráce v oblasti zdravotnické záchranné služby může zachránit životy. V Evropě bez hranic se musí stát vzájemná pomoc v krizových případech samozřejmostí dobrých sousedských vztahů. Pro poskytnutí rychlé a efektivní pomoci však musí být vytvořeny odpovídající právní, organizační, technické a finanční podmínky. Z iniciativy Spolkového ministerstva zdravotnictví se konala v Řezně ve dnech 18. až 19. listopadu 2011 první Česko-německá akademie o záchranné službě, jejímž cílem byla vzájemná výměna informací a zkušeností mezi českými a německými kolegy týkající se praktických problémů. 3

Der Anreiz für diese Veranstaltung war der Entwurf des Rahmenabkommens über die grenzüberschreitende Zusammenarbeit im Rettungsdienst zwischen Deutschland und Tschechien. Beide Seiten sind sich der Dringlichkeit, ein verbindliches rechtliches Dach für die Zusammenarbeit zu schaffen, bewusst. Das Bundesministerium für Gesundheit in enger Zusammenarbeit mit dem bayerischen und sächsischen Innenministerium einerseits und das tschechische Gesundheitsministerium andererseits streben einen baldigen Abschluss der Verhandlungen zum Rahmenabkommen an. Auch Dank der Gespräche am Rande der Akademie konnten weitere Fortschritte erzielt werden. Da dieses Abkommen aber vor allem in der täglichen Praxis in zwei verschiedenen Rettungsdienstsystemen funktionieren muss, haben die deutschen und tschechischen Referenten Vorträge zur Organisation des Rettungsdienstes, zur Alarmierung und der Luftrettung gehalten. Auch Kollegen aus Nordrhein-Westfalen und Schleswig-Holstein berichteten über ihre Erfahrungen bei der Konzeption und Durchführung grenzüberschreitender Rettungseinsätze. Wie ein roter Faden zog sich durch die Akademie die Frage der Sprachkompetenzen der Rettungsdienstkräfte in grenzübergreifenden Einsätzen. Das BMG ist bereit, zur Verbesserung der gegenseitigen Kommunikation beizutragen und im Jahr 2012 eine Fremdsprachenschulung für die Rettungsdienstkräfte zu organisieren. Podnět k tomuto setkání zavdal návrh rámcové smlouvy mezi Českou republikou a Německem o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby. Obě strany jsou si plně vědomy toho, že je nezbytně nutné vytvořit závaznou právní úpravu zastřešující přeshraniční výkon přednemocniční neodkladné péče. Spolkové ministerstvo zdravotnictví v úzké spolupráci s bavorským a saským zemským ministerstvem vnitra a české ministerstvo zdravotnictví usilují společně o brzké podepsání této rámcové smlouvy. Také díky jednáním na okraj setkání Akademie se podařilo tento záměr posunout dopředu. Připravovaná smlouva se ale musí osvědčit především v každodenní praxi dvou různě fungujících systémů záchranné zdravotnické služby. Proto také vystoupili čeští a němečtí přednášející s referáty o organizaci této služby, o systému tísňového volání a aktivace záchranných složek a o letecké záchranné službě obou států. Také kolegové ze Severního Porýní- Vestfálska a Šlesvicko-Holštýnska předali účastníkům své zkušenosti s koncepcí přeshraničních zásahů záchranných zdravotnických služeb a jejich realizací. Tématem, na které se během Akademie neustále naráželo, byla otázka jazykové vybavenosti členů výjezdových skupin při přeshraničních zásazích. Spolkové ministerstvo zdravotnictví je připraveno zorganizovat v roce 2012 jazykový kurz pro pracovníky záchranné služby, který má přispět ke zlepšení vzájemné komunikace. 4

Ich hoffe, dass den Kontakten und Informationen, die während der Akademie entstanden sind, eine gute, kollegiale Zusammenarbeit folgen wird und dass diese Akademie nur die erste in einer ganzen Reihe von gemeinsamen Projekten im Gesundheitsbereich war. Doufám, že získané informace a kontakty, které se podařilo během Akademie navázat, vyústí do dobré, kolegiální spolupráce a že tato Akademie byla pouze první akcí, po které bude následovat celá řada dalších společných projektů na poli zdravotnictví. Thomas Ilka Staatsekretär Bundesministerium für Gesundheit Thomas Ilka Státní tajemník Spolkové ministerstvo zdravotnictví 5

Rettungsdienst in Bayern Zdravotnická záchranná služba v Bavorsku Katharina Hellmann Regierungsrätin am Bayerischen Staatsministerium des Innern, Sachgebiet Rettungswesen Vládní radová Bavorského státního ministerstva vnitra, obor zdravotnická záchranná služba Meine sehr verehrten Damen und Herren, im Namen des Bayerischen Staatsministeriums des Innern möchte ich Sie alle in der Staatlichen Feuerwehrschule Regensburg zur Ersten Deutsch-Tschechischen Rettungsdienstakademie sehr herzlich begrüßen. Mein Name ist Katharina Hellmann, ich bin als juristische Referentin im Bayerischen Staatsministerium des Innern zuständig für alle rechtlichen Fragen des Rettungsdienstes in Bayern und möchte Ihnen im Folgenden einen kurzen Überblick über das System des Rettungsdienstes in Bayern geben. Warum spreche ich nur über den Rettungsdienst in Bayern? Die Bundesrepublik Deutschland ist ein föderaler Bundesstaat, Zuständigkeiten und Gesetzgebungskompetenzen sind zwischen dem Bund und den Bundesländern aufgeteilt. Der Rettungsdienst ist Bestandteil der öffentlichen Daseinsvorsorge und der nichtpolizeilichen Gefahrenabwehr, die Gesetzgebungskompetenz für das Rettungswesen liegt ausschließlich bei den Ländern. Dies hat zur Folge, dass in jedem der 16 Bundesländer Deutschlands eine eigene gesetzliche Regelung existiert, die eigene rechtliche Rahmenbedingungen für den Rettungsdienst schafft. Daher wird sich mein Vortrag Vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych Vás všechny srdečně přivítala jménem Bavorského státního ministerstva vnitra ve Státní hasičské škole v Řezně na první Česko-německé akademii o zdravotnické záchranné službě. Jmenuji se Katharina Hellmannová a pracuji jako právní referentka u Bavorského státního ministerstva vnitra. V této funkci spadají do mé kompetence veškeré právní otázky zdravotnické záchranné služby v Bavorsku. Ve své přednášce bych Vás chtěla v krátkosti seznámit se systémem bavorské záchranné služby. Proč hovořím pouze o bavorské záchranné službě? Spolková republika Německo je federálním spolkovým státem, ve kterém jsou kompetence a legislativní pravomoci rozděleny mezi centrální státní orgány a spolkové země. Zdravotnická záchranná služba je součástí veřejných služeb obecného zájmu a nepolicejních opatření s cílem odvrátit případná ohrožení, přičemž zákonodárné pravomoci týkající se záchranářství spadají výlučně do kompetence spolkových zemí. V důsledku této situace má každá ze 16 německých spolkových zemí svou vlastní právní úpravu, která tvoří jejich vlastní právní rámcové podmínky pro 6

ausschließlich mit dem bayerischen Rettungsdienst beschäftigen, während mein Kollege Thomas Gneipelt anschließend das sächsische System vorstellen wird. Vorab ein kurzer statistischer Überblick: Derzeit werden in Bayern im Jahr ca. 1,9 Mio. rettungsdienstliche Einsätze in der Landrettung durchgeführt, die Betriebskosten in Höhe von ca. 354 Mio. Euro jährlich verursachen. Zum Vergleich: Nach den Statistiken der Zentralen Abrechnungsstelle für den Rettungsdienst (ZAST) wurden im Jahr 2010 im grenzüberschreitenden Rettungsdienst von Tschechien nach Bayern insgesamt 149 Einsätze durchgeführt, davon 148 für deutsche Patienten (32% Notarzteinsätze, 63% Krankentransporte). Von Bayern nach Tschechien wurden 2010 insgesamt 36 Einsätze, allesamt in der Notfallrettung, davon 32 für deutsche Patienten, durchgeführt. Die Kosten für die Durchführung aller grenzüberschreitenden Einsätze mit deutschen Patienten betrugen insgesamt ca. 47.000 Euro. Diese Zahlen repräsentieren jedoch nur die Einsätze, die der ZAST gemeldet worden sind, daneben existiert vermutlich eine gewisse Dunkelziffer. Jedenfalls findet grenzüberschreitender Rettungsdienst zwischen Bayern und Tschechien bislang nur in sehr eingeschränktem Umfang statt. Ein Grund dafür ist sicherlich das Fehlen einer gesicherten rechtlichen Grundlage. Die wichtigsten Rechtsgrundlagen des Rettungsdienstes in Bayern sind das Bayerische Rettungsdienstgesetz (BayRDG), das zum 01.01.2009 novel- zdravotnickou záchrannou službu. Proto se ve své přednášce zaměřím výlučně na Bavorsko. Můj kolega Thomas Gneipelt Vám později ve svém referátu představí záchranný systém Saska. Na začátek několik statistických údajů. V současné době se v Bavorsku každý rok provádí přibližně 1,9 milionů výjezdů pozemní zdravotnické záchranné služby, jejichž režijní náklady činí ročně přibližně 354 milionů euro. Pro srovnání bylo podle statistiky Centrálního zúčtovacího střediska záchranné služby (ZAST) realizováno v roce 2010 v rámci přeshraniční spolupráce zdravotnických záchranných služeb v České republice a v Bavorsku celkem 149 výjezdů, z toho 148 k německým pacientům (32 % zásahů urgentního lékaře, 63 % převozů nemocných). Na českém území došlo v roce 2010 k celkem 36 zásahům bavorských záchranářů, ve všech případech se přitom jednalo o urgentní zdravotnické záchranné akce ve prospěch německých pacientů. Náklady za všechny realizované přeshraniční výjezdy k německým pacientům činily celkem asi 47 000 euro. Tato položka vyčísluje však pouze náklady vzniklé v důsledku výjezdů hlášených středisku ZAST. Pravděpodobně ale existuje i určité procento nepodchycených výdajů. V každém případě je nutné konstatovat, že přeshraniční spolupráce zdravotnických záchranných služeb Bavorska a České republiky dosud probíhá pouze ve velice omezeném rozsahu. Bezesporu jedním z důvodů je skutečnost, že chybí spolehlivý právní základ. Nejdůležitějšími právními předpisy pro oblast záchranářství je Bavorský zákon o záchranné službě (BayRDG), jehož novela byla přijata k 01.01.2009, a 7

liert worden ist, sowie die Ausführungsverordnung zum Bayerischen Rettungsdienstgesetz, die seit 01.01.2011 in Kraft ist. Weitere Rechtsgrundlagen sind Bekanntmachungen des Bayerischen Staatsministeriums des Innern als oberster Rettungsdienst-behörde wie z.b. die Bekanntmachung zur Alarmierung im Rettungsdienst, Brand- und Katastrophenschutz in Bayern (Alarmierungsbekanntmachung). Die gesetzlichen Regelungen decken u.a. folgende Bereiche ab, die auch für den grenzüberschreitenden Rettungsdienst von Bedeutung sind: - Aufgaben und Träger des öffentlichen Rettungsdienstes, - Versorgungsstrukturen in der Notfallrettung und Hilfsfrist (Fahrzeit), - Notarztdienst und Arztbegleiteter Patiententransport, - Luftrettung, Berg- und Höhlenrettung, Wasserrettung, - Genehmigungsverfahren zur Durchführung des Rettungsdienstes, - Finanzierung des Rettungsdienstes, - Ausstattung und Besetzung der Einsatzfahrzeuge, - Qualifikation und Fortbildung des rettungsdienstlichen Personals, - Sondervorschriften zum grenzüberschreitenden Rettungsdienst. Werfen wir nun einen Blick auf Aufgaben und Träger des Rettungsdienstes. prováděcí nařízení k zákonu o záchranné službě, které nabylo účinnosti dnem 01.01.2011. Další právní základ tvoří vyhlášky Bavorského státního ministerstva vnitra, které je nejvyšším správním úřadem zdravotnické záchranné služby, jako např. vyhláška o aktivaci záchranné služby, ochrana před požárem a přírodními a jinými pohromami v Bavorsku (vyhláška o vyhlášení poplachu). Právní předpisy upravují m.j. následující otázky, které jsou důležité také pro přeshraniční spolupráci zdravotnických záchranných služeb: - úkoly a provozovatelé veřejné zdravotnické záchranné služby, - struktura pokrytí zdravotnickou záchrannou službou a doba dojezdu (doba jízdy), - lékařská služba první pomoci a transport pacienta s lékařským doprovodem, - letecká, horská, speleologická a vodní záchranná služba, - schvalovací řízení pro provádění zdravotnické záchranné služby, - financování zdravotnické záchranné služby, - vybavení a personální obsazení zásahových vozidel, - kvalifikace a další vzdělávání zdravotnického personál ZSS, - zvláštní ustanovení upravující přeshraniční zdravotnickou záchranou službu. Podívejme se nyní na úkoly a subjekty provozující veřejné zdravotnické záchranné služby. 8

Die Aufgabe des Rettungsdienstes besteht darin, in ganz Bayern eine flächendeckende Versorgung der Bevölkerung mit rettungsdienstlichen Leistungen sicherzustellen. Rettungsdienstliche Leistungen werden in den fünf Teilbereichen Notfallrettung, arztbegleiteter Patiententransport, Krankentransport, Berg- und Höhlenrettung sowie Wasserrettung erbracht. In der Praxis stellt die Flächendeckung eine besondere Herausforderung dar: Mehr als 60% aller Rettungsdienststandorte in Bayern verzeichnen ein Einsatzaufkommen von weniger als zwei Notfalleinsätzen pro 12-Stunden- Schicht. Die Sicherstellung des Rettungsdienstes ist eine öffentliche, d.h. staatliche Aufgabe. Diese Aufgabe hat der Staat durch das Bayerische Rettungsdienstgesetz auf die sog. Zweckverbände für Rettungsdienst und Feuerwehralarmierung (ZRF) delegiert. Dabei handelt es sich um Zusammenschlüsse der insgesamt 71 Landkreise und 25 kreisfreien Städte in Bayern. Es gibt insgesamt 26 ZRF in Bayern, die im Durchschnitt jeweils aus drei bis vier Landkreisen und kreisfreien Städten gebildet werden. Der Zuständigkeitsbereich jedes ZRF, der als Rettungsdienstbereich bezeichnet wird, umfasst das Gebiet der jeweiligen Landkreise und kreisfreien Städte. Den ZRF kommt als gesetzlichen Aufgabenträgern des Rettungsdienstes eine Sicherstellungsverantwortung zu: Sie müssen für eine ordnungsgemäße Aufgabenerfüllung sorgen. Mit diesem Sicherstellungsauftrag ist zugleich eine Haftungsfolge verbunden: So haften die ZRF für eigene Fehlentscheidungen bei der Wahrnehmung ihrer Aufgaben (sog. Organisationsverschulden) sowie nach Amtshaftungsgrundsätzen für Schäden, Úkolem zdravotnické záchranné služby je zajistit na celém území Bavorska plošné pokrytí přednemocniční neodkladnou péčí. Tato péče se poskytuje v pěti dílčích oblastech: zásahy při náhlých událostech, převoz pacienta s lékařským doprovodem, transport nemocných, horská, speleologická a vodní záchranná služba. Největším problémem v praxi je zajištění plošného územního pokrytí ZZS. U více než 60 % všech stanovišť ZZS v Bavorsku dochází během jedné dvanáctihodinové směny k méně než dvěma výjezdům ZZS. Zajištění zdravotnické záchranné služby je úkolem veřejných, tzn. státních orgánů. Tímto úkolem pověřil stát na základě Bavorského zákona o záchranné službě tzv. Účelové svazy pro záchrannou službu a vyhlášení požárního poplachu (ZRF). Tyto svazy jsou sloučením celkem 71 bavorských okresů a 25 obcí bez okresní příslušnosti. V Bavorsku existuje celkem 26 účelových svazů ZRF, ve kterých jsou většinou sloučeny tři až čtyři okresy a obce bez okresní příslušnosti. Oblast pravomocí každého svazu ZRF, která se nazývá oblastí zdravotnické záchranné služby, zahrnuje území příslušných okresů a obcí bez okresní příslušnosti. Účelové svazy ZRF mají ze zákona povinnost zajišťovat zdravotnickou záchranou službu. To znamená, že se musí postarat o řádné plnění uložených úkolů. Současně se zajišťovací povinností mají tyto svazy odpovědnost za škodu způsobenou výkonem činnosti. Účelové svazy ZRF odpovídají například za vlastní chybná rozhodnutí při plnění svých úkolů (tzv. zavinění organizace) a podle zásad odpovědnosti orgánů 9

die durch diejenigen Personen schuldhaft verursacht worden sind, denen sie die Durchführung der Aufgabe anvertraut haben (z.b. medizinische Behandlungsfehler des Notarztes). Mit der tatsächlichen Durchführung des Rettungsdienstes beauftragen die ZRF geeignete Unternehmer. Für den Bereich der Landrettung sind vorrangig der Arbeiter-Samariter-Bund, das Bayerische Rote Kreuz, die Johanniter-Unfall-Hilfe und der Malteser Hilfsdienst oder vergleichbare Hilfsorganisationen zu beauftragen. Nur wenn diese Hilfsorganisationen zur Übernahme des Auftrags nicht bereit oder nicht in der Lage sind, dürfen Dritte, z.b. private Unternehmer, mit der Durchführung rettungsdienstlicher Leistungen beauftragt werden (sog. Vorrang der Hilfsorganisationen). Nach dem Bayerischen Rettungsdienstgesetz ist die Versorgung der Bevölkerung mit rettungsdienstlichen Leistungen durch einen öffentlichen Rettungsdienst sicherzustellen. Das Gesetz unterscheidet zwischen einem öffentlichen und einem nicht öffentlichen Rettungsdienst: Rettungsdienstliche Leistungen dürfen grundsätzlich nur im Rahmen des öffentlichen Rettungsdienstes durchgeführt werden. Eine Ausnahme gilt für den Krankentransport, der eine historisch bedingte Zwitterstellung einnimmt. Krankentransport darf sowohl innerhalb als auch außerhalb des öffentlichen Retungsdienstes durchgeführt werden, wobei die Durchführung außerhalb des öffentlichen Rettungsdienstes einer strengen Verträglichkeitsprüfung (Kontingentierung) unterliegt. Der öffentliche Rettungsdienst ist gesetzlich definiert als die Gesamtheit aller Einrichtungen, Einsatzmittel und Personen, die auf veřejné moci za škody, které byly způsobeny zaviněním osob pověřených výkonem úkolů (např. pochybení lékaře záchranné služby). Poskytováním zdravotnické záchranné služby pověřují účelové svazy ZRF vhodné organizace. V oblasti pozemní zdravotnické záchranné služby je to v prvé řadě svaz samaritánů Arbeiter- Samariter-Bund, bavorský Červený kříž a organizace Johanniter-Unfall-Hilfe a Malteser Hilfsdienst nebo srovnatelné organizace humanitární pomoci. Pouze v případě, že tyto organizace nechtějí nebo nejsou schopny se zhostit svěřeného úkolu, mohou ZRF pověřit výkonem zdravotnické záchranné služby třetí osoby, např. soukromé subjekty (tzv. přednostní právo organizací humanitární pomoci). Na základě Bavorského zákona o záchranné službě musí přednemocniční neodkladnou péči zajišťovat veřejné záchranářské subjekty. Zákon přitom rozlišuje mezi veřejnou a neveřejnou zdravotnickou záchrannou službou. Výkony přednemocniční neodkladné péče smějí být prováděny zásadně pouze v rámci veřejné zdravotnické záchranné služby. Výjimku tvoří dopravní zdravotní služba, která má již z historických důvodů podvojnou roli. Transport nemocných smí být realizován v rámci veřejné zdravotnické záchranné služby, ale také nezávisle na ní, přičemž transport mimo veřejnou záchrannou službu podléhá přísnému posouzení své únosnosti (kontingentace). Zákon definuje veřejnou zdravotnickou záchrannou službu jako komplexní soubor všech zařízení, záchranných prostředků a osob, které se na základě pověření nebo jmenování příslušným 10

Grund Beauftragung oder Bestellung durch den zuständigen Aufgabenträger an der Erbringung rettungsdienstlicher Leistungen beteiligt sind. Kennzeichen des öffentlichen Rettungsdienstes und das maßgebliche Abgrenzungsmerkmal zum nichtöffentlichen Rettungsdienst - ist damit die förmliche Bestellung oder Beauftragung. Diese erfolgt in der Regel durch einen öffentlichrechtlichen Vertrag, in dem alle Einzelheiten der Auftragsdurchführung geregelt sind (z.b. Betriebszeiten und Standorte der Einsatzfahrzeuge). Ungeachtet dessen, ob sie innerhalb oder außerhalb des öffentlichen Rettungsdienstes betrieben werden, benötigen Einsatzfahrzeuge des Rettungsdienstes stets eine rettungsdienstliche Genehmigung. Im Folgenden möchte ich genauer auf die einzelnen Bereiche des Rettungsdienstes eingehen. Die Notfallrettung umfasst die notfallmedizinische Versorgung von Notfallpatienten am Notfallort sowie den Notfalltransport. Notfallpatienten sind Verletzte oder Kranke, die sich in Lebensgefahr befinden oder bei denen schwere gesundheitliche Schädigungen zu befürchten sind, wenn sie nicht unverzüglich die erforderliche medizinische Betreuung erhalten (Art. 2 Abs. 2 BayRDG). Der Krankentransport ist gesetzlich definiert als Transport von kranken, verletzten oder sonstigen hilfsbedürftigen Personen, die keine Notfallpatienten sind, aber während der Fahrt einer medizinischfachlichen Betreuung durch nichtärztliches medizinisches Fachpersonal oder der besonderen Einrichtungen eines Krankenwagens bedürfen oder bei denen solches aufgrund ihres Zustands zu erwarten ist (Art. 2 Abs. 5 BayRDG). Abgrenzungsmerkmal zwischen Notfallret- zodpovědným zřizovatelem podílejí na poskytování výkonů přednemocniční neodkladné péče. Charakteristickým znakem veřejné zdravotnické záchranné služby a tím také faktorem, který ji odlišuje od neveřejné zdravotnické záchranné služby je tedy formální jmenování nebo pověření jejích složek. Toto pověření je udělováno na základě veřejnoprávní smlouvy, která upravuje všechny jednotlivé aspekty výkonu svěřené činnosti (např. provozní dobu a stanoviště vozidel ZZS). Zásahová vozidla ZZS potřebují bez ohledu na to, zda jsou v provozu v rámci veřejné zdravotnické záchranné služby nebo mimo ni, vždy povolení k záchranářskému provozu. Podívejme se nyní podrobněji na jednotlivé oblasti činnosti zdravotnické záchranné služby. Záchranná služba zahrnuje přednemocniční neodkladnou péči o urgentní pacienty na místě vzniku náhlé události a jejich převoz do zdravotnického zařízení. Urgentními pacienty se rozumí zraněné nebo nemocné osoby, které se nacházejí v ohrožení života nebo u kterých je nutné se obávat, že dojde bez neprodleného poskytnutí nezbytné lékařské péče k těžkému poškození zdraví (čl. odst. 2 Bavorského zákona o záchranných službách - BayRDG). Transport nemocných je ze zákona definován jako převoz nemocných, zraněných nebo nesoběstačných osob, které však nejsou urgentními pacienty, ale potřebují během převozu odbornou zdravotnickou péči poskytovanou kvalifikovaným nelékařským zdravotnickým personálem nebo zvláštní vybavení sanitního vozu, nebo u nichž lze takovýto stav očekávat 11

tung und Krankentransport ist damit der gesundheitliche Zustand des Patienten. Bestandteil der Notfallrettung ist auch der Notarztdienst. Die Mitwirkung von Ärzten in der Notfallrettung ist von den ZRF und der Kassenärztlichen Vereinigung Bayerns (KVB) gemeinsam sicherzustellen. Die Teilnahme im Notarztdienst ist in Bayern für Ärzte freiwillig, d.h. es gibt keine angestellten Notärzte in Bayern. Entscheidet sich ein Arzt, am Notarztdienst teilzunehmen und lässt er sich in den Dienstplan an einem bestimmten Notarztstandort einteilen, so besteht jedoch während der Dienstzeit eine Verpflichtung zum Tätigwerden im Falle der Alarmierung durch die Integrierte Leitstelle. Die Alarmierung des Notarztes erfolgt nach Maßgabe eines Notarztindikationskatalogs, der in Form von Einsatzschlagworten im Einsatzleitsystem der Integrierten Leitstellen hinterlegt ist. Der diensthabende Notarzt ist zudem verpflichtet, sich grundsätzlich an einem vom ZRF genau definierten Notarztstandort aufzuhalten; abweichende Aufenthaltsorte müssen genehmigt werden und dürfen nur zugelassen werden, wenn die Alarmierung sichergestellt ist und sich die Versorgung der Notfallpatienten dadurch nicht verschlechtert. In der Landrettung wird in Bayern meist das sog. Rendezvous-System praktiziert: Der Notarzt kommt mit einem eigenen Notarzt-Einsatzfahrzeug (NEF) zum Einsatzort und trifft dort auf den mit nichtärztlichem Rettungsdienstpersonal besetzten und für den Transport des Patienten vorgesehenen Rettungswagen (RTW). Das NEF erhält zusätzlich einen Fahrer, wenn dieser vom selben Standort wie der Notarzt aus zum Einsatz kommt. (čl. 2 odst. 5 BayRDG). Rozlišujícím aspektem urgentního zásahu a transportu nemocných je tedy zdravotní stav pacienta. Součástí urgentního zásahu je také urgentní lékařská služba. Spolupůsobení lékařů na zdravotnické záchranné službě zajišťuje účelový svaz ZRF společně se Sdružením smluvních lékařů Bavorska (Kassenärztlichen Vereinigung Bayerns - KVB). Účast na urgentní lékařské službě je pro lékaře v Bavorsku založena na principu dobrovolnosti, tzn. že bavorská zdravotnická záchranná služba nezaměstnává žádné urgentní lékaře. Pokud se však lékař rozhodne pracovat pro urgentní lékařskou službu a nechá se zařadit do služebního plánu v určitém středisku rychlé lékařské pomoci, je v době své služby povinen v případě tísňové výzvy předané Integrovaným operačním střediskem poskytnout první pomoc. Tísňová výzva lékaři ZZS se předává na základě tzv. urgentního lékařského indikačního katalogu, který je uložen ve formě hesel v elektronickém systému řízení zásahů Integrovaných operačních středisek. Urgentní lékař mající službu se kromě toho musí zásadně zdržovat na výjezdové základně rychlé lékařské pomoci, jejíž umístění je přesně stanovené účelovým svazem ZRF; pokud se lékař zdržuje na jiných místech, musejí být tato místa schválena a smějí být akceptována pouze v tom případě, je-li zajištěno předání tísňové výzvy a nezhorší-li se tím kvalita přednemocniční neodkladné péče. Pozemní zdravotnická záchranná služba v Bavorsku využívá většinou tzv. systému rendez-vous. Lékař přijíždí na místo vzniku náhlé události zásahovým vozidlem urgentního lékaře a setkává se zde s vozidlem ZZS obsazeným posádkou nelékařského zdravotnického 12

personálu a vybaveným pro převoz pacienta. Členem posádky zásahového vozidla urgentního lékaře je navíc řidič, pokud přijíždí na místo zásahu ze stejného stanoviště jako urgentní lékař. Ein besonderer Teilbereich des bayerischen Rettungsdienstes ist der arztbegleitete Patiententransport, d.h. die Verlegung eines Patienten von einem Krankenhaus in ein anderes Krankenhaus (Interhospitaltransfer). Voraussetzung für einen arztbegleiteten Patiententransport ist, dass der Patient aus medizinischen Gründen während des Transports ärztlich betreut oder überwacht werden muss. Die medizinische Notwendigkeit für die Arztbegleitung wird anhand eines besonderen Indikationskataloges ermittelt. Je nachdem, ob der Patient intensivbetreuungs- oder intensivüberwachungspflichtig ist, erfolgt der Transport mit einem RTW oder mit einem Intensivtransportmittel (Intensivtransportwagen oder hubschrauber). Für die Arztbegleitung während des Transportes steht ein eigener Verlegungsarztdienst zur Verfügung. Verlegungstransporte werden oft über weite Strecken durchgeführt und sind daher sehr zeitaufwändig. Würde man für die Transportbegleitung den regulären Notarzt einsetzen, so wäre dieser ggf. über Stunden für die Verlegung im Einsatz gebunden und stünde nicht mehr für die notärztliche Versorgung vor Ort zur Verfügung. Der Verlegungsarzt kommt von insgesamt 10 Verlegungsarzt-Standorten in Bayern mit einem eigenen Verlegungsarzt-Einsatzfahrzeug (VEF) zum Ausgangsort der Verlegung, wo er sich mit dem RTW trifft und gemeinsam mit dessen Besatzung den Transport durchführt. Aus wirtschaftlichen Gründen sind Verlegungsarztstandorte meist an großen Kliniken angesiedelt, an denen viele Transporte Zvláštní součástí bavorské zdravotnické záchranné služby je převoz pacienta v doprovodu lékaře, tzn. přeložení pacienta z jedné nemocnice do druhé nemocnice (mezinemocniční převoz). Převoz nemocného s lékařským doprovodem se provádí za předpokladu, že pacient musí být během transportu ze zdravotních důvodů v péči a pod kontrolou lékaře. O nezbytnosti lékařského doprovodu ze zdravotních důvodů se rozhoduje na základě zvláštního indikačního katalogu. Zda se převoz nemocných provádí ve vozidlech ZZS nebo v prostředcích určených pro urgentní přepravu (vozidla nebo vrtulníky intenzivní péče) závisí na tom, jestli pacient potřebuje intenzivní péči nebo intenzivní lékařský dohled. Lékařský doprovod během transportu je prováděn lékařskou službou specializovanou na převoz pacientů. Pacienti jsou za účelem přeložení do jiného zdravotního zařízení často převáženi na velké vzdálenosti a tento transport je proto časově velmi náročný. Pokud by měl lékařský doprovod vykonávat běžný urgentní lékař, znamenalo by to, že by byl případně dlouhé hodiny zaměstnán doprovodem pacienta a nemohl být k dispozici pro výkon neodkladné péče na místě. V Bavorsku existuje celkem 10 lékařských pracovišť specializovaných na převozy pacientů. Tato centra disponují vlastními, za tímto účelem vybavenými sanitními vozy, které jsou vysílány společně s doprovázejícím lékařem na výchozí místo. Zde se setkávají se zásahovými vozy ZZS, jejichž posádka provede společně 13

anfallen. Die der tschechischen Grenze nächstgelegenen Verlegungsarzt-Standorte sind Deggendorf, Regensburg und Bayreuth. Die Luftrettung ist Teil des Gesamtsystems Rettungsdienst, sie hat aber vornehmlich die Funktion der Ergänzung und Unterstützung des bodengebundenen Rettungsdienstes. Zu ihren Aufgaben zählen die notärztliche Versorgung am Einsatzort und der Notfalltransport (Primärtransport), arztbegleitete Patiententransporte (Sekundärtransporte) sowie zeitkritische Transporte von Organen, Blutkonserven, Arzneimitteln und Spezialisten, soweit diese zur Versorgung lebensbedrohlich Verletzter oder Erkrankter dringend erforderlich sind, sowie mit dem Rettungseinsatz notwendig verbundene Such- und sonstige Transportflüge. Derzeit werden in Bayern 9 Rettungstransporthubschrauber (RTH) vorwiegend für die Notfallrettung und 4 Intensivtransporthubschrauber (ITH) vorwiegend für arztbegleitete Patiententransporte betrieben, ein weiterer RTH- Standort ist derzeit in Entstehung. Der regelmäßige planerische Einsatzbereich eines RTH in der Notfallrettung umfasst einen Kreis, der mit einem Radius von 60 km rund um die RTH-Station gezogen wird. Der Einsatzbereich der ITH für Verlegungsflüge umfasst das ganze bayerische Staatsgebiet und geht bei Bedarf auch darüber hinaus. Die RTH werden von der jeweiligen Integrierten Leitstelle, in deren Rettungsdienstbereich sich das jeweilige Luftrettungszentrum befindet, alarmiert, während die ITH zentral von der Koordinierungsstelle für Intensivtransporthubschrauber (KITH) s doprovázejícím lékařem převoz. Z ekonomických důvodů jsou tato specializovaná pracoviště umístěna většinou u velkých klinik, které mají mnoho převozů. Pracoviště pro převoz pacientů v nejmenší vzdálenosti od českých hranic se nacházejí v Deggendorfu, Řeznu a Bayreuthu. Součástí celého systému zdravotnické záchranné služby je letecká záchranná služba (LZS), která však slouží prioritně jako podpora a doplňková organizace pozemní záchranné služby. K jejím úkolům patří zajištění neodkladné lékařské péče v místě vzniku náhlé události a urgentní transport (primární transport), převoz pacienta v doprovodu lékaře (sekundární transport) a časově kritická přeprava orgánů, krevních konzerv, léčiv a odborníků, pokud je to pro poskytnutí neodkladné péče raněným nebo nemocným v ohrožení života nezbytně nutné, jakož i pátrací lety a jiné transporty spojené se záchrannou akcí. V současné době má Bavorsko v provozu 9 vrtulníků LZS, které se využívají převážně k urgentním zásahům, a 4 vrtulníky intenzivní péče převážně pro převoz pacientů s lékařským doprovodem, další stanoviště letecké záchranné služby se buduje. Běžný akční rádius vrtulníku LZS má podle plánu rozsah 60 km, přibližně v jeho středu se nachází stanice LZS. Spádová oblast vrtulníků intenzívní péče, určených pro letecké převozy pacientů, pokrývá celé území Bavorska a v případě potřeby i oblast za jeho hranicemi. Vrtulníky LZS přijímají tísňovou výzvu od příslušných Integrovaných operačních středisek, v jejichž spádové oblasti se centrum letecké záchranné služby nachází, zatímco vrtulníky intenzivní péče jsou v celém Bavorsku řízeny centrálně 14

bei der Berufsfeuerwehr München für ganz Bayern disponiert werden. Die der tschechischen Grenze nächstgelegenen RTH-Standorte in Bayern sind Straubing, Weiden und Bayreuth, der nächstgelegene ITH ist in Regensburg stationiert. Sonderbereiche des Rettungsdienstes bilden Infekttransporte und Transporte schwergewichtiger Patienten (sog. Adipositas-Transporte). Für den Transport von Patienten mit hochansteckenden Infektionskrankheiten werden in Bayern zwei besonders ausgestattete Infekt- RTWs in Würzburg und München vorgehalten. Die Besteller rettungsdienstlicher Leistungen sind verpflichtet, bei der Bestellung das Vorliegen oder den Verdacht einer ansteckenden Infektionskrankheit zu melden. Für den Transport schwergewichtiger Patienten mit einem Körpergewicht von mehr als 120kg ist pro Rettungsdienstbereich ein RTW der Regelvorhaltung bis zu einer Tragkraft von 300kg aufgerüstet worden. Nach dem Bayerischen Rettungsdienstgesetz sind in jedem Rettungsdienstbereich eine Integrierte Leitstelle, Rettungswachen, Notarztstandorte, ein Ärztlicher Leiter Rettungsdienst sowie je nach Bedarf Stellplätze und Verlegungsarztstandorte einzurichten. Rettungswachen sind rund um die Uhr besetzt, Stellplätze nur zu bestimmten Tages- oder Nachtzeiten, an denen erfahrungsgemäß ein erhöhtes Einsatzaufkommen zu verzeichnen ist. Entscheidungen über die Bemessung der rettungsdienstlichen Infrastruktur (Anzahl, Standort und Ausstattung der Standorte) trifft der ZRF anhand des rettungsdienstlichen Bedarfs. Der rettungsdienstliche Bedarf wird vom regelmäßigen Einsatzaufkommen, regio- koordinačním pracovištěm umístěným u hasičského záchranného sboru v Mnichově (Berusfeuerwehr München). Bavorská stanoviště letecké záchranné služby se nejblíže od českých hranic nacházejí ve městech Straubing, Weiden a Bayreuth, nejbližší vrtulník intenzivní péče je umístěn v Řeznu. Zvláštním oborem zdravotnické záchranné služby jsou převozy pacientů s infekčním onemocněním a převozy silně obézních pacientů. Pro převozy pacientů s vysoce nakažlivými infekčními chorobami jsou v Bavorsku k dispozici dvě speciálně vybavená sanitní vozidla ZZS ve Würzburgu a v Mnichově. Objednavatelé výkonů zdravotnické záchranné služby musí v objednávce nahlásit, zda se u pacienta vyskytuje nakažlivé infekční onemocnění nebo zda existuje podezření na jeho výskyt. Za účelem převozu silně obézních pacientů s hmotností nad 120 kg byla pro každý úsek záchranné služby speciálně zvýšena nosnost jednoho z jejich vozů ZZS na 300 kg. Podle Bavorského zákona o záchranné službě musí být v každé oblasti ZZS zřízeno Integrované operační středisko, stanoviště ZZS, výjezdové základny rychlé lékařské pomoci, místo vedoucího lékaře ZZS a podle potřeby výjezdové základny a lékařská pracoviště specializovaná na mezinemocniční převozy pacientů. Stanoviště ZZS musí být obsazena nepřetržitě, výjezdové základny pouze v určitou denní nebo noční dobu, ve kterou dochází podle zkušeností ke zvýšenému počtu zásahů. O struktuře plánu pokrytí k zajištění zdravotnické záchranné služby (počet, lokalita a vybavení) rozhoduje účelový svaz ZRF na základě aktuální potřeby přednemocniční neodkladné péče. 15

nalen Besonderheiten (z.b. Flughafen) und saisonalen Schwankungen (z.b. Skigebiet) bestimmt. In der Notfallrettung ist bei der Planung der Versorgungsstruktur zudem die Einhaltung der Hilfsfrist zu gewährleisten. Zur Umsetzung von Entscheidungen der ZRF, die sich auf die Betriebskosten des Rettungsdienstes auswirken, ist die Zustimmung der Sozialversicherungsträger (gesetzliche Krankenkassen und gesetzliche Unfallversicherung) erforderlich. Die Hilfsfrist ist in 2 der Ausführungsverordnung zum Bayerischen Rettungsdienstgesetz definiert als die Fahrzeit eines Rettungsmittels von seinem Standort bis zum Einsatzort. Danach sind Standort, Anzahl und Ausstattung der Rettungswachen und Stellplätze so zu bemessen, dass Notfälle im Versorgungsbereich einer Rettungswache in der Regel spätestens 12 Minuten nach dem Ausrücken eines Rettungsmittels erreicht werden können. Die Einhaltung der Fahrzeit ist dabei kein Qualitätsmerkmal des Rettungsdienstes, ihre Überschreitung begründet auch keine zivil- oder strafrechtliche Haftung. Die Fahrzeit ist eine reine Planungsgrundlage für die Bemessung der rettungsdienstlichen Versorgungsstruktur, d.h. es kommt nur darauf an, ob das Netz der rettungsdienstlichen Standorte so eng geknüpft ist, dass die Fahrzeit theoretisch eingehalten werden kann. Nicht entscheidend ist hingegen, ob die Fahrzeit in jedem Einzelfall tatsächlich eingehalten worden ist. Für die Disposition und das Ausrücken der einzelnen Rettungsmittel werden gesonderte Zeitintervalle in den Integrierten Leitstellen aufgezeichnet (Dispositions- und Ausrückintervall). Potřeba výkonů záchranné služby je určována počtem zásahů, specifiky spádové oblasti (např. letiště) a také sezónními výkyvy (např. lyžařská oblast). Strukturu pokrytí je navíc nezbytné plánovat tak, aby byla dodržena dojezdová doba. Rozhodnutí účelových svazů ZRF s dopadem na režijní náklady musí být před svou realizací odsouhlasena příslušnými pojišťovnami (veřejná zdravotní pojišťovna a veřejná úrazová pojišťovna). Dojezdová doba je definována v čl. 2 prováděcího nařízení k Bavorskému zákonu o záchranné službě jako doba jízdy dopravního prostředku ZSS z výjezdové základny na místo zásahu. Podle toho musí být také stanoveno místo, počet a vybavení stanovišť záchranné služby a výjezdových základen tak, aby bylo možné dorazit na místo zásahu ve spádové oblasti stanoviště zpravidla přinejmenším do 12 minut od výjezdu jednoho z vozidel ZZS. Dodržení doby jízdy přitom není známkou kvality zdravotnické záchranné služby, její překročení nezakládá trestněprávní nebo občanskoprávní odpovědnost. Doba dojezdu je čistě údajem, na jehož základě se plánuje struktura pokrytí území výjezdovými stanovišti ZZS, tzn. že záleží pouze na tom, zda je síť výjezdových základen ZZS dostatečně hustá, aby bylo teoreticky možné dojezdovou dobu dodržet. Přitom však není rozhodující, zda byla doba dojezdu skutečně v každém jednotlivém případě dodržena. V Integrovaném operačním středisku jsou samostatně zaznamenávány časové intervaly disponibility a výjezdů jednotlivých vozidel ZZS (dispoziční a výjezdové intervaly). 16

Bayern ist derzeit dabei, die Alarmierung von Rettungsdienst und Feuerwehr unter der gemeinsamen Notrufnummer 112 in sog. Integrierten Leitstellen (ILS) zusammenzufassen. Stand November 2011 sind in Bayern 18 von 26 ehemaligen Rettungsleitstellen auf Integrierte Leitstellen umgestellt worden, die restlichen Leitstellen sollen im Laufe des Jahres 2012 folgen. Die ILS lenken alle Einsätze im öffentlichen Rettungsdienst und stimmen diese aufeinander ab, hierzu hat sie ein Weisungsrecht gegenüber allen im Rettungsdienst tätigen Personen einschließlich des Notarztes, soweit keine medizinische Frage berührt ist. Für den grenzüberschreitenden Rettungsdienst sieht das Bayerische Rettungsdienstgesetz einige Sonderregeln vor. Zunächst bestimmt Art. 8 BayRDG, dass die Möglichkeiten der grenzüberschreitenden Versorgung und Versorgungsplanung zu nutzen sind. Hierzu haben die ZRF Verträge mit Aufgabenträgern und Leistungserbringern innerhalb und außerhalb Bayerns über die grenzüberschreitende rettungsdienstliche Versorgung abzuschließen. Vereinbarungen über die grenzüberschreitende notärztliche Versorgung werden gemeinsam mit der Kassenärztlichen Vereinigung Bayerns abgeschlossen. Voraussetzung für den Abschluss grenzüberschreitenden Vereinbarungen ist, dass die Finanzierung geklärt ist, wobei das Gesetz keine weiteren Vorgaben dazu macht, wie die Finanzierung zu erfolgen hat. Grundsätzlich gilt, dass auch außerbayerische Fahrzeuge über eine rettungsdienstliche Genehmigung in Bayern verfügen müssen, wenn sie in Bayern tätig werden wollen. Von diesem Grundsatz gibt es jedoch Ausnahmen. So be- Bavorsko zavádí v současné době společné číslo tísňového volání pro zdravotnickou záchrannou službu a hlášení požáru v tzv. Integrovaných operačních střediscích (ILS). V listopadu 2011 bylo v Bavorsku přesměrováno 18 z celkem 26 dřívějších operačních středisek ZZS na ILS, zbylá střediska ZZS budou následovat v průběhu roku 2012. Integrované operační středisko řídí a koordinuje veškeré nasazení veřejné zdravotnické záchranné služby. Za tímto účelem má oprávnění udělovat pokyny všem osobám činným v rámci zdravotnické záchranné služby včetně urgentního lékaře, s výjimkou odborných zdravotních otázek. Pro přeshraniční zdravotnickou záchrannou službu stanovuje Bavorský zákon o záchranné službě několik zvláštních právních úprav. Čl. 8 tohoto zákona (BayRDG) poukazuje na to, že je třeba využít možnosti přeshraničního plánování pokrytí a poskytování přednemocniční neodkladné péče. Účelové svazy ZRF mohou za tímto účelem uzavírat smlouvy o přeshraniční spolupráci při poskytování zdravotnických záchranných služeb s provozovateli a poskytovateli služeb se sídlem nejen v Bavorsku, ale také mimo jeho území. Ujednání o poskytování přeshraniční rychlé lékařské pomoci se uzavírají společně se Sdružením smluvních lékařů Bavorska (Kassenärztliche Vereinigung Bayerns). Nutným předpokladem pro uzavření takových přeshraničních ujednání je vyjasnění otázky financování, přičemž zákon způsob řešení financování blíže nestanovuje. Zásadně platí, že také vozidla se stanovištěm mimo území Bavorska musejí mít povolení k provozování zdravotnické záchranné 17

steht keine Genehmigungspflicht für außerhalb Bayerns stationierte Einsatzmittel, die im Einzelfall von der ILS angefordert werden, sofern die Rechtsvorschriften am Stationierungsort eingehalten werden. Wann ein solcher Einzelfall vorliegt, ist gesetzlich nicht definiert. Als weitere Ausnahme kann von der Genehmigungspflicht auf Antrag befreit werden, wenn ein außerhalb Bayerns stationiertes Rettungsmittel aufgrund einer grenzüberschreitend abgestimmten Versorgungsplanung regelhaft rettungsdienstliche Leistungen in Bayern erbringen soll. Zudem können außerbayerische Rettungsmittel von den Anforderungen des Bayerischen Rettungsdienstgesetzes an die Ausstattung und Besetzung von Rettungsmitteln befreit werden, wenn die ordnungsgemäße Durchführung des Rettungsdienstes gewährleistet und die Befreiung unter Berücksichtigung der Belange der Patienten vertretbar ist. služby v Bavorsku, pokud zde chtějí působit. Tato zásada ale připouští výjimky. Schvalovací povinnosti nepodléhají vozidla ZZS se stanovištěm mimo území Bavorska, která jsou v ojedinělých případech povolána k zásahu Integrovaným operačním střediskem, pokud jsou dodrženy právní předpisy platné v místě stanoviště těchto vozidel. Zákon však přesně nedefinuje pojem ojedinělého případu. Další výjimkou je možnost požádat o osvobození od schvalovací povinnosti v tom případě, má-li provozovatel služeb v rámci přeshraničně schváleného plánu pokrytí provádět pravidelně výkony zdravotnické záchranné služby v Bavorsku. Kromě toho mohou být mimobavorští provozovatelé služeb osvobozeni od povinností ukládaných Bavorským zákonem o záchranné službě, které se týkají vybavení vozidel a posádky ZZS, pokud je zajištěno řádné poskytnutí přednemocniční neodkladné péče a osvobození je s přihlédnutím k potřebám pacientům odůvodnitelné. 18

Der Rettungsdienst in Sachsen Zdravotnická záchranná služba v Sasku Thomas Gneipelt, Regierungsdirektor, Vládní ředitel Referent für den Rettungsdienst im Sächsischen Staatsministerium des Innern Referent pro záchrannou zdravotnickou službu v Saském ministerstvu vnitra Der Rettungsdienst ist in dem föderalen System der Bundesrepublik Deutschland eine Angelegenheit der Bundesländer. Aus diesem Grunde gibt es Abweichungen in den Rettungsdienstgesetzen der Länder. Die Grundstruktur von Notfallrettung und Krankentransport ist jedoch weitgehend identisch. Ergänzend zum Vortrag meiner bayrischen Kollegin sollen daher nur die wesentlichen sächsischen Rahmenbedingungen und die Unterschiede zu den bayrischen Verhältnissen dargestellt werden. Zdravotnická záchranná služba spadá ve federálním státním zřízení Spolkové republiky Německo do kompetence jednotlivých spolkových zemí. To vysvětluje také rozdíly mezi zemskými zákony o záchranné službě. Základní struktury přednemocniční neodkladné péče a převozu pacientů jsou však víceméně ve všech zemích stejné. Proto chci v návaznosti na přednášku mé bavorské kolegyně představit pouze zásadní saské rámcové podmínky a specifika, kterými se saský systém liší od bavorské situace. Der Freistaat Sachsen hat 13 Rettungsdienstbereiche, die im Wesentlichen wie in Bayern den Gebieten der Landkreise und Kreisfreien Städte entsprechen. Über das Land verteilt sind 112 Rettungswachen und 56 Außenstellen. Diese wurden nach gutachterlicher Planung so verteilt und mit Fahrzeugen und Personal ausgestattet, dass die Hilfsfrist von 12 Minuten eingehalten werden kann. Zur Verfügung stehen des Weiteren 4 Luftrettungsstationen in Bautzen, Dresden, Leipzig und Zwickau. Personell ist der Freistaat Sachsen mit 2000 Rettungsassistenten, 1300 Rettungssanitätern und 1500 Notärzten versorgt. Wie in Bayern gilt auch in Sachsen in der Regel das Rendez-vous-System, d. h., dass die Ärzte von einem der 74 Notarztstandorte zum Unfallort fahren, während der Rettungswagen, besetzt mit dem Rettungs- Svobodný stát Sasko je pro potřeby záchranné služby rozčleněn do 13 oblastí, jejichž území - podobně jako v Bavorsku - se v zásadě kryje s územím okresů (Landkreise) a obcí bez okresní příslušnosti. Celoplošně má Sasko k dispozici celkem 112 výjezdových stanovišť ZZS a 56 detašovaných pracovišť. Tato stanoviště byla umístěna a vybavena personálem a vozidly podle plánu pokrytí vypracovaného na základě provedené expertízy tak, aby bylo možné dodržet dojezdovou dobu do 12 minut. Kromě toho jsou k dispozici čtyři stanice letecké záchranné služby, a to v Budyšíně, Drážďanech, Lipsku a Zwickau. V záchranném zdravotnickém systému Svobodného státu Sasko pracuje 2 000 asistentů záchranné služby, 1 300 sanitářů záchranné služby a 1 500 urgentních lékařů. Stejně jako v 19

assistenten und dem Rettungssanitäter, von der Rettungswache aus zum Notfallort kommt. Die Rettungseinsätze werden zurzeit durch 18 Leitstellen für Brandschutz und Rettungsdienst disponiert. Bis voraussichtlich 2014 werden fünf Integrierte Regionalleitstellen errichtet, die ausgerüstet mit der neusten Technik die Aufgaben der alten Leitstellen übernehmen. Zuständig für die Sicherstellung des Rettungsdienstes ist der sog. Träger des Rettungsdienstes, das sind die Landkreise, Kreisfreien Städte bzw. Rettungszweckverbände für den bodengebundenen Rettungsdienst und das Sächsische Staatsministerium des Innern für die Luftrettung. Die Landesdirektionen Chemnitz, Dresden und Leipzig, die 2012 zu einer Behörde verschmelzen werden, sind Aufsichts- und Genehmigungsbehörde gegenüber den Trägern des Rettungsdienstes und nachgeordnete Behörde des Sächsischen Staatsministeriums des Innern. Die Träger des Rettungsdienstes führen den Rettungsdienst nicht selbst durch (Ausnahme Berufsfeuerwehren der großen Städte), sondern haben die sog. Leistungserbringer mit der Durchführung des Rettungsdienstes im Rahmen eines öffentlich-rechtlichen Vertrages beauftragt. Leistungserbringer sind die Hilfsorganisationen sowie einige gewerbliche Leistungserbringer. Finanziert wird der Rettungsdienst durch die gesetzlichen Krankenkassen als Kostenträger. Diese führen Entgeltverhandlungen mit den Trägern des Rettungs- Bavorsku zasahují výjezdové skupiny většinou v systému rendez-vous, to znamená, že lékaři přijíždějí k místu události z jedné ze 74 výjezdových stanovišť rendez-vous, zatímco sanitní vůz rychlé zdravotnické pomoci ve složení asistenta a sanitáře záchranné služby vyjíždí ze základy ZZS. Výjezdy ZZS jsou v současné době řízeny a koordinovány 18 operačními středisky požární ochrany a záchranné služby. Do roku 2014 se plánuje zřízení pěti Integrovaných operačních středisek vybavených nejmodernějšími technickými zařízeními, která převezmou úkoly původních středisek. Zajištění zdravotnické záchranné služby je úkolem takzvaných zřizovatelů ZZS, což jsou v případě pozemní záchranné služby okresy, obce bez okresní příslušnosti nebo záchranné účelové svazy, zatímco letecká záchranná služba spadá pod Saské státní ministerstvo vnitra. Dozorčími a schvalovacími orgány příslušnými pro zřizovatele záchranné služby a podřízené úřady Saského ministerstva vnitra jsou zemská ředitelství v Chemnitzi, Drážďanech a Lipsku, která budou v roce 2012 spojena do jednoho úřadu. Zřizovatelé záchranné služby však tuto službu sami neprovozují (výjimku tvoří hasičské sbory ve velkých městech), nýbrž pověřili prováděním přednemocniční neodkladné péče na základě veřejnoprávní smlouvy takzvané poskytovatele služeb. Těmito subjekty jsou organizace humanitární pomoci a někteří komerční poskytovatelé služeb. Nositelem nákladů jsou veřejné zdravotní pojišťovny, které zdravotnickou záchrannou službu financují. Pojišťovny se dohodnou na odměně v rámci vyjednávání vedených se zřizovateli zdravotnické záchranné služby, kterým 20