46 47 Záběr z vojenské kuchyně Výkyvy ve vojenské stravě a to, že nebylo vždy tak zle, dokazuje fotografie a z dopisu ze dne 9. II. 1918 si můžeme udělat představu, jaké následky měl nárazový blahobyt, ovšem nejdůležitější informací z tohoto dopisu je určení místa působení, kde na delší dobu setrval. Píše sice, že se jedná o město, ale byla to větší vesnice Pramaggiore, u které bylo polní letiště. Dopis, v poli 9. II. 1918: tak to jde v Praze do živého. Snad bude jednou tomu trápení konec. Odtud je to rozhodně blíž ku Praze a sice rychlíkem do Vídně 24 hodin z Vídně pak jednu noc, t.j. 12 hod. Tedy 36 hod. rychlíkem. Jsem v městě Pramaggorie. Počasí je zde nezdravé samá mlha a mokro snad zde ani sucho nebude jsem několik dní marod. Nežere mě pes totiž můj ničemný žaludek. Nevím zdali je to od nastuzení ale myslím spíše od tučného mladého prasátka jehož jsem půlku dostal za foto. Dnes jsem opět získal slepici a několik litrů vína. Nějaké prášky už pro tebe mám jak jen bude příležitost tak ti krejcárky zašlu. Odtud je vše spojeno s obtíží. Jsem přímo u letiště a vše se mě tu zakazuje Foto to víš je to území nepřátelské. Obyvatelé jsou zajatí Italové Zkrátka poměry hrozné. Jak je jen trochu hezky přilétnou nepřátelští ptáci a to hodně, třeba 15 a krouží nad námi. Dosud se však nic u nás neudálo za to jinde notně hází pumy i v noci létají jak zběsilí. No strach nemám doufám že zde věčně nebudu a že bude snad brzy konec. V noci je hrozná dělopalba až se okna třesou.
48 49 Jindřich Zelenka s leteckými mechaniky Pracovna v Pramaggiore
50 51 Pozdrav z pole, 5. 7. 1918, Pramaggiore Někdy v polovině roku 1918 byl Jindřich Zelenka povýšen na desátníka a obdržel pamětní medaili. Ještě v květnu měl jednu hvězdu, což dokazuje dopis z 20. 5. 1918 a fotografie půdního pracoviště. Jako fotograf si neumím představit, že tam děda mohl dosahovat takových výkonů, kterých jsem těžko dosahoval v moderně zařízené laboratoři s tou nejlepší technikou. Dopis, v poli 20. 5. 1918: Mám strašné práce k zbláznění deně jsem zbuzen ve 4 hod. a pracuji bez oddechu do 9 hod. večerní. Jsem hrozně přepracován. Pro sebe jsem také něco udělal ale málo což mě hrozně mrzí. Čekáme na pochod kupředu. Celý den jsem zavřen v dusné půdě, která slouží za pracovnu a nevím o světě, pouze pracuji horečně. Za odpoledne vykopíruji také až přes 300 obrázků 13x18 a k tomu ještě jsem vytrhován a volán atd. Jindřich Zelenka s druhou hvězdou, kterou dostal kolem poloviny roku 1918
52 Jindřich Zelenka, polní ateliér na italské frontě, 1918
54 55 Různá ubytování ve 2. polovině roku 1918 Fotografie k dopisu z 20. 5. 1918 Překvapivě veřejným důkazem bylo zaslání pohlednice polní poštou, kdy si kdokoli mohl udělat představu, jak strašná je situace v poli válečném. Vyfotografovaná scénka je asi z oslavy získání druhé hvězdičky a na druhý den i skupinová fotografie působí slavnostně. V posledním dochovaném dopisu z května děda vzpomíná na báječnou dovolenou doma. Vojenský život se asi pro mnohé bohužel stával novým zaměstnáním, jako by se smířili s vojenskou mašinerií. I další snímek skupiny vojáků na schodišti italského domku je snad z výletu. Vůbec nic nenasvědčuje, že v jejich blízkosti probíhají od poloviny června 1918 urputné boje nechvalně známé jako bitva na Piavě, kde se vítězství a porážky střídaly až do 24. října 1918, do překročení řeky Piavy Italy a Brity.
56 57 Skupinové foto, všichni vojáci mají značení balonu na límci Portrét hejtmana, 20. 6. 1918. (3. třída Řád železné koruny, K. D. s meči, záslužný kříž 3. třídy s meči, Signum laudis 2x, Karlův vojenský kříž a kříž jubilejní)
58 59 Popsáno Jindřichem Zelenkou: naše polní kancelář, Itálie, 15. 9. 1918 Portrét četaře. Na fotografii je vidět nevídaný retušérský zásah do obličeje a domalované pozadí a kouř z cigarety; to vše se provádělo na negativu Fotografie polní kanceláře ze září 1918 je poslední snímek datovaný z války (15. 9.), protože už 29. října 1918 rozhodla rakousko-uherská vláda o stažení vojenských jednotek z italské fronty. Konečné příměří pak bylo podepsáno 3. listopadu 1918. Množství vojáků, kteří nebyli v zajetí, se pak z bojišť vracelo domů. Úmyslně jsem se věnoval podrobněji období první světové války, protože byl k dispozici písemný, a zejména obrazový materiál mapující čtyři roky války i civilního života.
Soubor fotografií z válečného fotoalba 60 61 Inspekce na letišti Jindřich Zelenka za volantem letištního automobilu Několik ukázek ze souboru fotografií, dochovaných ve válečném fotoalbu i jako samostatné snímky, zobrazují nejen frontovou atmosféru, ale také různé zajímavé neznámé lokality z Itálie. Byla to lákavá výzva k jejich identifikaci. Díky zájmu mé dcery Kristiny a její znalosti práce s počítačem se na internetu podařilo jako první určit město Pramaggiore, od kterého se pak odvíjelo celé pátrání, důležité pro naši studijní cestu do Itálie. Výsledkem mělo být fotografování objektů pokud možno ze stejného místa záběru, který zvolil děda před víc jak devadesáti lety. Cestováním mezi italskými městy se nám podařilo náhodně objevit další objekty zobrazené ve fotoalbu, o kterých jsme se domnívali, že zůstanou navždy neznámé. Mám dobrý pocit, že vznikl sice malý, ale hezký soubor snímků, umožňující porovnání minulosti se současností nebo naopak?