O p. i á t T E X T. Lenka Šťastná

Podobné dokumenty
á t k y T E X T Šťastná Lenka

Roman Gabrhelík T E X T

Souhrn. Zpráva ESPAD za rok 2007 Užívání návykových látek mezi studenty v 35 evropských

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

Přehled hlavních výsledků

Výroční zpráva 2005: stav drogové problematiky v Evropě. MUDr. Viktor Mravčík, Praha, , 10:00

Užívání drog dětmi a dospívajícími v České republice a ve světě: otázky a výzvy Lenka Šťastná, Michal Miovský

N 5. Autoři (výzkumný tým): PhDr. Ladislav Csémy, Mgr. Pavla Chomynová, PhDr. Petr Sadílek

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "

Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) 2015

Substituční léčba v ČR: aktuální situace. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D.

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Užívání drog. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Use of illegal drugs

Epidemiologie užívání drog v ČR. Kateřina Škařupová, NMS

Alena. Trojáčková T E X T

Ceník přepravce BALIKSERVIS Doba přepravy

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

Užívání drog v ČR v r. 2011

Mediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0

Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) Přehled hlavních výsledků studie v České republice v roce obsah

Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) Přehled hlavních výsledků studie v České republice v roce obsah

Využívání léčby pro uživatele drog včr v l

O p. i á t T E X T. Pavel Krmenčík

a služeb určených jejich uživatelům na území bývalého okresu Nový Jičín: Školní dotazníková studie ESPAD

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Výběrové šetření o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel České republiky zaměřené na zneužívání drog

Zápis ze 7. schůzky pracovní skupiny NMS Populační a školské průzkumy o postojích k užívání drog v Praze dne

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - nelegální drogy

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči

Pavla Suttrová: Rozvodovost v evropském srovnání 55

G Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) hospitalizované v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2012

II. Veřejně dostupné služby v mobilních sítích elektronických komunikací

ESPAD Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách. Výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách v České republice v roce 2011

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

Tisková konference, Český statistický úřad, 14. února 2012, Praha

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na:

The treatment of drug users in the Czech Republic in 2017

Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí / Foreign guests at collective accommodation establishments: by country 2006*)

Ambulantní péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) v roce 2013

Počet hostů / Number of guests. % podíl / % share

Program screeningu karcinomu prsu v datech

Aktuální trendy v užívání drog v ČR. Mgr. Alena Trojáčková Mgr. Barbora Orlíková

Aktuální trendy v užívání návykových látek mezi mládeží:

Postavení českého trhu práce v rámci EU

F Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

HEM Closing the gap, grant EU DG SANCO

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Opiáty. Na úvod... Informační balíček Výroční zpráva 2012: Stav drogové problematiky v Evropě

II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií

Ondřej Nývlt DEMOGRAFICKÁ DATA O (NE)ZAMĚSTNANOSTI POPULACE 50+ V ČR Workshop e-capacit8

Tab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou

ZAOSTŘENO NA DROGY 7. obsah. Měření prevalence a incidence užívání drog

E-government z pohledu statistiky

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Státní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ.

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Litva. Lotyšsko. Česká republika

Průměrná doba pobytu ve dnech/ Average length of stay. % podíl / % share

Souhrn Zpráva ESPAD za rok 2011 Užívání návykových látek mezi studenty ve 36 evropských zemích

ČEŠI ON-LINE. Martin Mana Lenka Weichetová. Tisková konference, 19. listopadu 2018, ČSÚ Praha

Čerpání zdravotní péče cizinci v roce Utilization of Health Care by Foreigners in 2017

Epidemiologická situace v užívání drog a jeho následcích v ČR. Vlastimil Nečas, NMS

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Traces - Export živých zvířat do třetích zemí z ČR

Výjezdy na studijní pobyty ERASMUS+

The treatment of drug users in the Czech Republic in 2018

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Drogová situace v ČR v r Mgr. Jindřich Vobořil, PgDip. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D.

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Dětská úrazovost v České republice, stav, vývoj a prevence. Doc. MUDr. Veronika Benešová, CSc.

F Vzdělávání a digitální dovednosti

Souhrn výsledků dosavadních studií. obsah 1 POPULAČNÍ A ŠKOLSKÉ PRŮZKUMY

Bydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010

Tuberkulóza v Evropě v roce 2003 na základě výsledků Surveillance of Tuberculosis in Europe - EuroTB

Business index České spořitelny

Euro a Česká republika: je vhodná doba k přijetí jednotné evropské měny?

Dosavadní zapojení subjektů ČR do výzev WIDESPREAD. Informační den v oblasti Šíření excelence a podpora účasti v programu Horizont 2020

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky

VĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH

II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií

The treatment of drug users in the Czech Republic in 2016

Zápis z 8. schůzky pracovní skupiny NMS Populační a školské průzkumy o postojích k užívání drog

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Na padesátém 81, Praha 10 czso.cz 1/20

Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

Graf 3.11 Podniky* prodávající přes ostatní sítě (v %)

Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky v ambulantních zařízeních ČR v roce 2009

Tab. G1 Zdravotnická zařízení v ČR s vybranými IT; 2008

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Legislativa v ČR i zahraničí

Transkript:

O p i á t y Epidemiologie Lenka Šťastná V Ý U K O V Ý T E X T

Publikace vznikla a byla vydána pod odbornou záštitou a koordinací: Centra adiktologie, PK 1. LF UK v Praze a VFN v Praze Díky finanční podpoře: projektu Příprava a rozvoj denního magisterského studia oboru adiktologie CZ.2.17/3.1.00/31430 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Tento projekt je financován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Praha.

Výukový text Opiáty Epidemiologie Autor: Lenka Šťastná Centrum adiktologie

Obsah Epidemiologie užívání opiátů ve světě... 3 Prevalenční odhady ve všeobecné populaci... 3 Prevalenční odhady ve školní populaci... 6 Epidemiologie užívání opiátů v České republice... 8 Prevalenční odhady ve všeobecné populaci... 8 Prevalenční odhady ve školní populaci... 11 Souhrn... 14 Použitá Literatura... 16

Epidemiologie užívání opiátů ve světě Prevalenční odhady ve všeobecné populaci V roce 2007 UNODC odhadovala počet uživatelů heroinu mezi 15,2 21,1 milionů. Více než polovina těchto uživatelů žije v Asii. Nejvyšší prevalence užívání se nachází podél drogových přepravních tras mimo Afgánistán (UNODC, 2009). V roce 2009 byl vytvořen odhad dle nové metodiky, tudíž není možné srovnávat tyto nové odhady s předchozími roky (tabulka 1). Užíváni heroinu, zejména injekční užívání, je úzce spjato s problémovým užíváním drog v Evropě od 70. let 20. století. V posledních deseti letech je sledován pokles užívání heroinu a souvisejících problémů, přesto má tato droga stále největší podíl na nemocnosti a úmrtnosti uživatelů drog v Evropské unii (EMCDDA, 2009). 3

Tabulka 1 Odhadovaný počet lidí, kteří v posledním roce užili opiáty alespoň jednou a podíl uživatelů ve věku 15 64 let, podle regionů (UNODC, 2009) Region Odhadovaný počet (spodní a horní hranice) % populace ve věku 15 64 let Afrika 1 000 000 2 780 000 0,2 0,5 Amerika 2 190 000 2 320 000 0,4 0,4 Asie 8 440 000 11 890 000 0,3 0,5 Evropa 3 440 000 4 050 000 0,6 0,7 Oceánie 90 000 90 000 0,4 0,4 CELKEM 15 160 000 21 130 000 0,3 0,5 Odhadovaná prevalence problémového užívání opiátů se v evropských zemích v období 2002 2007 pohybovala zhruba mezi jedním a šesti případy na 1 000 obyvatel ve věku 15 64 let; celková prevalence problémového užívání drog se odhaduje na méně než tři až deset případů na 1 000 obyvatel. Zeměmi, které hlásí nejnižší dobře doložené odhady problémového užívání opiátů, jsou Česka republika, Lotyšsko, Polsko a Finsko, zatímco nejvyšší odhady hlásí Malta, Itálie, Rakousko a Španělsko. Průměrná prevalence problémového užívání opiátů v evropských zemích se odhaduje na 3,6 až 4,6 případů na 1 000 obyvatel ve věku 15 64 let. Budeme li předpokládat, že tento údaj odráží situaci v celé EU, bylo v EU a Norsku v roce 2007 přibližně 1,4 milionu (1,2 1,5 milionu) problémových uživatelů opiátů. Počet problémových uživatelů opiátů, kteří jsou ve věznicích, především ti ve výkonu delších trestů, může být v tomto odhadu podhodnocen (EMCDDA, 2009, s. 72). 4

Podíl injekčních uživatelů mezi všemi uživateli heroinu nastupujícími léčbu v roce 2007 nadále klesal. Injekční užívání tvoří ve většině zemí více než polovinu klientů užívajících drogy. Nejnižší podíl injekčních uživatelů opiátů nastupujících léčbu hlásí Dánsko a Nizozemsko, nejvyšší Litva, Lotyšsko a Rumunsko. Mezi uživateli opiátů nastupujícími léčbu poprvé je podíl těch, kteří uvádějí injekční užíváni drogy (42 %), nižší než mezi všemi uživateli opiátů nastupujícími léčbu (44 %), což platí téměř ve všech 22 zemích poskytujících údaje Evropskému monitorovací centru pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA, 2009). Opiáty jiné než heroin hlásí v Evropě jako primární drogu asi 5 % (17 810) klientů nastupujících léčbu. Nejčastěji uváděnými látkami jsou: buprenorfin, který je ve Finsku uváděn jako primární droga ve 41 % všech žádostí o léčbu a ve Francii v 7 % žádostí, metadon, který představuje 18,5 % všech žádostí o léčbu v Dánsku, a další opiáty na předpis v Lotyšsku, Rakousku a Švédsku, kde představuji 5 až 15 % všech žádostí o léčbu. Také Česká republika hlásila v roce 2007 odhadovaný počet 4 250 problémových uživatelů buprenorfinu. To je výrazem posunu ve výběru látek užívaných problémovými uživateli heroinu, ne však nárůstu v celkové prevalenci problémového užívání opiátů. Německy systém Phar Mon (Roesner a Kufner, 2007), který monitoruje širokou škálu potenciálně zneužitelných leků, rovněž zaznamenal vzestup zneužívání předepisovaných opiátů, v němž substituční drogy hraji významnější úlohu než analgetika (EMCDDA, 2009, s. 75). Data o užívání opiátů ve všeobecné populaci jsou dostupná také z amerického průzkumu National Survey on Drug Use and Health (NSDUH). Tento výzkum zjišťuje prevalenci užívání drog ve Spojených státech amerických v populaci osob starších 12 let (Substance Abuse and Mental Health Services Administration, 2009). Podle studie NSDUH byla v roce 2008 ve Spojených státech amerických odhadována celoživotní prevalence užití opiátů 1,5 % populace starší 12 let, což činí 3 788 000 osob (Substance Abuse and Mental Health 5

Services Administration, 2009). Prevalenci užití opiátů v posledním roce a v posledním měsíci ukazuje obrázek 1. Obrázek 1 Prevalence užití opiátů v USA v roce 2008 u populace starší 12 let (Substance Abuse and Mental Health Services Administration, 2009) procenta celoživotní prevalence 1.8 1.6 1.4 1.2 1 0.8 0.6 0.4 0.2 0 užití v posledním roce užití v posledním měsíci 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 1.6 1.6 1.3 1.5 1.5 1.5 1.5 0.2 0.1 0.2 0.2 0.2 0.1 0.2 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 Prevalenční odhady ve školní populaci Data o užívání těkavých látek ve školní populaci pocházejí ze dvou zdrojů. Prvním je výzkum každoročně realizovaný ve Spojených státech amerických, Monitoring the Future. V roce 2008 se tohoto výzkumu zúčastnilo celkem 46 000 studentů osmých, desátých a dvanáctých ročníků severoamerického vzdělávacího systému (Johnston et al., 2009). V roce 2008 byla podle tohoto průzkumu ve Spojených státech amerických celoživotní prevalence užívání opiátů 6

0,8 %, prevalence v posledním roce 0,5 % a prevalence v posledním měsíci 0,4 % (Johnston et al., 2009). Druhým zdrojem těchto dat je evropský projekt ESPAD (European School Project on Alcohol and Other Drugs). Tento výzkum je realizován každé 4 roky na populaci 15 16letých středoškoláků v evropských zemích. První studie byla provedena v roce 1995 ve 26 evropských zemích, zatím poslední studie v roce 2007 ve 35 zemích. Nejvyšší celoživotní prevalence užívání opiátů udává Francie a Itálie (3 %), následuje Slovinsko, Portugalsko, Polsko, Monako, Kypr, Isle of Man, Dánsko a Bulharsko (2 %). Nulové hodnoty udává Rumunsko, Rusko a Ukrajina (obrázek 2) (Hibbel et al., 2009). Obrázek 2 Celoživotní prevalence užití opiátů v populaci 15 16letých v roce 2007, v % (Hibbel et al., 2009) 3.5 3 2.5 2 1.5 1 0.5 0 Rumunsko Ukrajina Belgie Estonsko Finsko Irsko Litva Maďarsko Německo Norsko Řecko Švédsko USA Bulharsko Isle of Man Monako Portugalsko Francie 7

Epidemiologie užívání opiátů v České republice Prevalenční odhady ve všeobecné populaci V roce 2004 provedl ÚZIS ČR ve spolupráci se společností INRES SONES, v. o. s. průzkum Výběrové šetření o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel České republiky zaměřené na zneužívání drog. Tato dotazníková studie byla provedena na celostátním výběrovém souboru 3 526 respondentů ve věku 18 64 let. Šetření bylo realizováno na základě Evropského modelového dotazníku EMCDDA, který byl upraven a doplněn dle připomínek pracovní skupiny Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti. Otázky se týkaly jednak negativních jevů životního stylu, jako je zneužívání nelegálních drog, pití alkoholu a kouření, ale i celkového zdravotního stavu, tělesného i duševního zdraví. Zároveň byly zmapovány postoje obyvatel k sledovaným problémovým jevům (Brožová, 2006; ÚZIS ČR, 2005). Zkušenosti s nelegálními drogami (opiáty, kokainem nebo crackem, LSD) jsou v obecné populaci velmi málo rozšířené. Pokud jde o užívání heroinu, hodnoty se blíží nule (obrázek 3). 8

Obrázek 3 Struktura užívaných drog v populaci 18 64letých dospělých, vyjma sedativ a hypnotik, v % (Brožová, 2006) těkavé látky, 2.1 kokain, 1.1 LSD, 1.4 heroin, 0.5 lysohlávky, 3. 5 pervitin, 2.5 marihuana, 2 0.6 extáze, 7.1 Celoživotní prevalence užití opiátů byla v dospělé populaci ve věku 18 64 let 0,5 % (0,8 % mužů a 0,2 % žen). V populaci mladých dospělých ve věku 18 34 let byla prevalence 0,8 % (1,3 % mužů a 0,1 % žen). V posledním roce učinilo zkušenost s opiáty celkem 0,1 % respondentů ve věku 18 64 let. Prevalence užití opiátů v posledním roce a v posledním měsíci v dospělé populaci je nulová, viz tabulka 2 (Brožová, 2006). 9

Tabulka 2 Prevalence užití opiátů v dospělé populaci a u mladých dospělých v % (Brožová, 2006) věk 18 64 věk 18 34 muž i žen y celke m muž i žen y celke m celoživotní prevalence 0,8 0,2 0,5 1,3 0,1 0,8 prevalence v posledním roce 0,1 0 0 0,1 0 0,1 prevalence v posledním měsíci 0 0 0 0 0 0 Celkem 4,4 % respondentů (5,4 % mužů, 3,3 % žen) zná někoho, kdo užívá heroin nebo jiné opiáty. Hodnocení dostupnosti heroinu a jiných opiátů vzhledem k osobní zkušenosti respondentů s těmito látkami ukazuje tabulka 3. Jako nejvíce dostupný hodnotí heroin ti respondenti, kteří učinili poslední zkušenost před více než rokem (6,1 % respondentů). 10

Tabulka 3 Hodnocení dostupnosti heroinu a jiných opiátů vzhledem k osobní zkušenosti respondentů s těmito látkami (Brožová, 2006) Osobní zkušenost Dostupnost Během posledních 30 dnů Během posledních 12 měsíců Před více než rokem Velmi snadné 0,0 1,5 6,1 Nemožné 0,0 0,0 0,2 Prevalenční odhady ve školní populaci V roce 2007 byla realizována Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD. Celkem bylo do studie ESPAD zapojeno 10 187 studentů z 351 středních škol (Csémy et al., 2009). Podle výsledků ESPAD 2007 učinilo 2 % studentů středních škol zkušenost s opiáty. Studie ESPAD se snažila postihnout i vývoj užívání těkavých látek v letech 1995, 1999, 2003 a 2007. Prevalence užívání opiátů byla nejvyšší v roce 1999, v dalších letech převážně klesala, viz obrázek 4 (Csémy et al., 2009). 11

Obrázek 4 Celoživotní prevalence užívání heroinu nebo jiných opiátů, prevalence v posledních 12 měsících a v posledních 30 dnech v % (Csémy et al., 2009) 5 4.5 4 3.5 3 2.5 2 1.5 1 0.5 0 4.4 2.9 2.4 1.7 2 1.2 1.1 1.3 1.2 0.5 0.4 0.6 1995 1999 2003 2007 celoživotní v posledních 30 dnech v posledních 12 měsících Pokud jde o srovnání užívání opiátů mezi pohlavími, od roku 1999 udávají dívky vyšší celoživotní prevalenci než chlapci (obrázek 5). 12

Obrázek 5 Celoživotní prevalence užití heroinu nebo jiných opiátů podle pohlaví v % (Csémy et al., 2009) 5 4.5 4 3.5 3 2.5 2 1.5 1 0.5 0 1.7 1.7 4.1 4.7 1.8 2.9 1.5 2.4 chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky 1995 1999 2003 2007 Podle studie ESPAD 2007 je užívání heroinu a jiných opiátů z hlediska krajů významně vyšší mezi studenty v Ústeckém (3,6 %) a Libereckém kraji (3,0 %). Nejméně zkušeností s užíváním uváděli studenti v Královéhradeckém kraji (0,9 %), Vysočiněě a Zlínském kraji (1,1 %) (Csémy et al., 2009). 13

Souhrn UNODC odhaduje 15,2 21,1 milionů uživatelů heroinu. Odhadovaná prevalence problémového užívání opiátů se v evropských zemích v období 2002 2007 pohybovala zhruba mezi jedním a šesti případy na 1 000 obyvatel ve věku 15 64 let; celková prevalence problémového užívání drog se odhaduje na méně než tři až deset případů na 1 000 obyvatel. Zeměmi, které hlásí nejnižší dobře doložené odhady problémového užívání opiátů, jsou Česka republika, Lotyšsko, Polsko a Finsko, zatímco nejvyšší odhady hlásí Malta, Itálie, Rakousko a Španělsko. Podíl injekčních uživatelů mezi všemi uživateli heroinu nastupujícími léčbu v roce 2007 nadále klesal. Injekční užívání tvoří ve většině zemí více než polovinu klientů užívajících drogy. Opiáty jiné než heroin hlásí v Evropě jako primární drogu asi 5 % (17 810) klientů nastupujících léčbu. Nejčastěji uváděnými látkami jsou buprenorfin a metadon. Podle studie americké NSDUH byla v roce 2008 ve Spojených státech amerických odhadována celoživotní prevalence užití opiátů 1,5 % populace starší 12 let, což činí 3 788 000 osob. Ve školní populaci byla v roce 2008 podle průzkumu Monitoring the Future ve Spojených státech amerických celoživotní prevalence užívání opiátů 0,8 %, prevalence v posledním roce 0,5 % a prevalence v posledním měsíci 0,4 % a v Evropě podle studie ESPAD se celoživotní prevalence užití opiátů pohybovala mezi 3 % 0 %. V České republice je zkušenost s nelegálními drogami (opiáty, kokainem nebo crackem, LSD) v obecné populaci velmi málo 14

rozšířená (prevalence užití heroinu je 0,5 % dospělé populace, u mladých dospělých 0,8 %). Podle výsledků ESPAD 2007 učinilo 2 % studentů středních škol zkušenost s opiáty. 15

Použitá Literatura Brožová, J. (2006). Výběrové šetření o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel České republiky zaměřené na zneužívání drog Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 1 84. Csémy, L., Chomynová, P. & Sadílek, P. (2009). Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Výsledky průzkumu v České republice v roce 2007. Praha: Úřad vlády ČR. EMCDDA (2009). Výroční zpráva za rok 2009. Stav drogové problematiky v Evropě. Lisabon: Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost. Hibbel, B., Guttormsson, U., Ahlström, S., Balakireva, O., Bjarnason, T., Kokkevi, A. & Kraus, L. (2009). The 2007 ESPAD report. Substance use among students in 35 European countries. Stockholm: The Swedish National Institute of Public Health and the European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction (EMCDDA). Johnston, L. D., O Malley, P. M., Bachman, J. G., & Schulenberg, J. E. (2009). Monitoring the Future national results on adolescent drug use: Overview of key findings, 2008 (NIH Publication No. 09 7401). Bethesda, MD: National Institute on Drug Abuse. Mravčík, V., Chomynová, P., Orlíková, B., Škrdlantová, E., Trojáčková, A., Petroš, O. et al. (2007). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2006 Praha: Úřad vlády ČR. 16

Roesner, S. & Kufner, H. (2007). Monitoring des Arzneimittelgebrauchs 2006 bei Klienten von Suchtberatungsstellen (PHAR MON), Sucht 54 (dodatek 1), str. S65 S77. Substance Abuse and Mental Health Services Administration. (2009). Results from the 2008National Survey on Drug Use and Health: National Findings (Office of Applied Studies, NSDUH Series H 36, HHS Publication No. SMA 09 4434). Rockville, MD. UNODC (2009). World Drug Report 2009. Vienna: United Nations Office on Drugs and Crime. ÚZIS ČR (2005). Zdravotnická ročenka České republiky 2004 Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. 17