GATT a WTO a vývoj československé a české ekonomiky

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie GATT a WTO a vývoj československé a české ekonomiky Bakalářská práce Autor: Martina Bláhová Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Stanislav Heczko, Ph.D. Praha červen 2014

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Blatné dne... Martina Bláhová

Poděkování: Tímto bych ráda poděkovala panu Ing. Stanislavu Heczkovi, Ph.D.,za vedení této bakalářské práce, připomínky a odborné rady, kterými přispěl k jejímu vypracování.

Anotace Moje bakalářská práce GATT a WTO a vývoj československé a české ekonomiky popisuje a hodnotí vznik a činnosti GATT a WTO a její vliv na vývoji československé a české ekonomiky před a po vstupu do Evropské unie. Jsou zde stručně popsány i nejdůležitější mezinárodní ekonomické organizace, které nejvíce pomohly při rozvoji České republiky. Klíčová slova: Všeobecná dohoda o clech a obchodu, Světová obchodní organizace, československá ekonomika, česká ekonomika, Evropská unie Annotation My bachelor s work GATT and WTO and progress of Czechoslovakian and Czech economy describes and assesses the genesis and action GATT and WTO and its effect on the Czechoslovakian and Czech progress before and after entering into the European Union. There are briefy described the most important international economics organizations, that have helped the most in the Czech Republic development. Key words: General agreement on tariffs and trade, World trade organization, the Czechoslovakian economy, the Czech economy, The European Union

OBSAH ÚVOD... 8 1 GATT A VÝVOJ ČESKOSLOVENSKÉ A ČESKÉ EKONOMIKY... 10 1.1 HISTORIE GATT... 10 1.2 VZNIK GATT... 11 1.3 ÚČAST ČESKOSLOVENSKA NA GATT... 12 1.4 VYMEZENÍ KOL MNOHOSTRANNÉHO OBCHODNÍHO JEDNÁNÍ... 14 1.4.1 První kolo Ženevské kolo 1947... 14 1.4.2 Druhé kolo Annecy Francie 1949... 14 1.4.3 Třetí kolo Torquay, Anglie 1950 1951... 14 1.4.4 Čtvrté kolo Ženevské kolo II. 1956... 14 1.4.5 Páté kolo Dillonovo kolo 1960 1962... 15 1.4.6 Šesté kolo Kennedyho kolo 1964 1967... 15 1.4.7 Sedmé kolo Tokijské kolo 1973 1979... 15 1.4.8 Osmé kolo Uruguayské kolo 1986 1994... 16 1.4.8.1 Průběh jednání... 16 1.4.8.2 Výsledky jednání... 17 1.4.8.3 Význam výsledků jednání pro Českou republiku... 18 1.5 ZLEPŠENÍ NOVÝCH PRAVIDEL OBCHODU... 20 1.5.1 Dohoda o investičních opatření mající vztah k obchodu TRIMS... 20 1.5.2 Dohoda o technických překážkách obchodu... 21 1.5.3 Dohoda o antidumpingových opatřeních... 22 1.5.4 Dohoda o uplatňování článku VII GATT 1994... 23 1.5.5 Dohoda o kontrole před odesláním... 25 1.5.6 Dohoda o pravidlech původu... 26 1.5.7 Dohoda o dovozním licenčním řízení... 27 1.5.8 Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatření... 29 1.5.9 Dohoda o ochranných opatřeních... 30 2 VZNIK A ČINNOST WTO... 33 2.1 VZNIK WTO... 33 2.2 ČINNOST WTO... 33 2.3 CÍLE WTO... 35 2.4 ORGÁNY WTO... 35 2.4.1 Ministerské konference... 35 5

2.4.2 Generální rada... 39 2.4.3 Výbory a komise... 43 2.5 DOHODY WTO... 43 2.5.1 Všeobecná dohoda o clech a obchodu GATT... 43 2.5.2 Všeobecná dohoda o obchodu službami GATS... 43 2.5.3 Dohoda o zdravotnictví a fytohygieně SPS... 44 2.5.4 Dohody o zemědělství - AOAs... 44 2.5.5 Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví - TRIPS... 45 2.6 ROZDÍL MEZI GATT A WTO... 46 3 ZAPOJENÍ ČESKÉ REPUBLIKY DO WTO PŘED VSTUPEM DO EU... 47 3.1 AUTONOMNÍ NÁSTROJE ZAHRANIČNĚ OBCHODNÍ POLITIKY ČR... 47 3.1.1 Celní zákon ČR... 47 3.1.2 Druhy cel... 48 3.1.3 Celní sazby... 49 3.1.4 Celní preference GSP ve prospěch Československa... 50 3.1.5 Antidumping v ČR... 52 3.1.6 Antidumping vůči dovozcům do ČR... 52 3.1.7 Netarifní nástroje zahraničně obchodní politiky... 53 3.2 SMLUVNÍ NÁSTROJE ZAHRANIČNĚ OBCHODNÍ POLITIKY... 53 3.2.1 Celní unie mezi ČR a SR... 54 3.2.2 Platební dohoda mezi ČR a SR... 54 3.2.3 Nesouměrnost Evropské dohody vůči ČR... 55 3.2.4 Česká republika v rámci Středoevropské Dohody o volném obchodu CEFTA... 56 3.2.5 Dohoda České republiky o volném obchodu s dalšími zeměmi... 56 3.2.6 Proexportní politika ČR... 57 3.3 DALŠÍ MEZINÁRODNÍ EKONOMICKÉ ORGANIZACE, POSKYTUJÍCÍ POMOC PŘI ROZVOJI ČR. 59 3.3.1 Mezinárodní měnový fond (MMF)... 59 3.3.2 Světová banka a Skupina Světové banky... 62 3.3.2.1 Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj IBRD... 63 3.3.2.2 Mezinárodní finanční korporace IFC... 64 3.3.2.3 Mezinárodní rozvojová asociace IDA... 64 3.3.2.4 Mnohostranná agentura pro investiční záruky MIGA... 65 3.3.2.5 Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů ICSID... 65 4 ZAPOJENÍ ČESKÉ REPUBLIKY DO WTO PO VSTUPU DO EU... 66 4.1 ZMĚNY V CELNÍCH SAZBÁCH... 66 6

4.2 ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY... 67 4.3 CLA A STÁTNÍ ROZPOČET... 68 4.4 ZMĚNY V POUŽITÍ OCHRANNÝCH OPATŘENÍ... 68 4.5 PROEXPORTNÍ OPATŘENÍ... 69 4.5.1 Současná proexportní politika EU... 69 4.5.2 Úvěrování vývozu... 70 4.5.3 Státní exportní záruky... 71 4.5.4 Technická podpora vývozu... 71 4.6 TRANSATLANTICKÁ DOHODA O OBCHODU I INVESTICÍCH MEZI EU A USA TTIP... 72 ZÁVĚR... 73 7

Úvod Cílem mé bakalářské práce je popsat a zhodnotit činnost a výhody GATT a WTO a jejím vlivu na vývoji československé a české ekonomiky. Práce se skládá ze čtyř hlavních částí osnovy. První část je věnována Všeobecné dohodě o clech a obchodu (GATT) a vývoji československé a české ekonomiky v rámci GATT. Dále je zde popisována historie, vznik, účast Československa na GATT, v rámci kterého jsou charakterizována i jednotlivá kola mnohostranného jednání a dále průběh, výsledky jednání a význam výsledků posledního Uruguayského kola pro Českou republiku. Posledním důležitým bodem je zlepšení nových pravidel v rámci GATT. Část druhá se zabývá Světovou obchodní organizací (WTO) a jejím vzniku a činnosti. Dále jsou zde popisovány cíle, jednotlivé orgány a dohody WTO, které jsou závazné pro všechny členské státy. Třetí část hodnotí zapojení České republiky do WTO před vstupem do Evropské unie. Jsou zde rozděleny dva hlavní body a to autonomní a smluvní nástroje zahraničně obchodní politiky ČR. Autonomní nástroje zahrnují celní zákon ČR, dále druhy cel a celní sazby, celní preference obchodně politického opatření, ve kterém poskytují rozvinuté země rozvojovým zemím přístup na vlastní trhy. Další rozvinutí je v oblasti Antigumpingu a to jak v ČR, tak vůči dovozcům do ČR. Nechybí ani netarifní nástroje a s nimi související kvantitativní restrikce a popisované typy zbožových listin. Smluvní nástroje popisují celní unii a platební dohodu mezi Českou a Slovenskou republikou, Evropskou a Středoevropskou dohodu v rámci ČR, včetně dohody ČR o volném obchodu mezi dalšími zeměmi. Posledním bodem smluvních nástrojů je proexportní politice ČR a zmínění institucí - ČEB a EGAP. Tato část je také věnována největším mezinárodním ekonomickým organizacím, které se podíleli na rozvoje ČR. Jedná se o Mezinárodní měnový fond a Světovou banku, resp. Skupinu Světové banky. Čtvrtá část pojednává o zapojení České republiky do WTO po vstupu do EU. Především o změnách v celních sazbách a státním rozpočtu, o situaci zemědělských produktů, 8

změn v použití ochranných opatření a proexportního opatření. Posledním (a důležitým) bodem v mé práci je uvedení Transatlantické dohody o obchodu a investicích mezi EU a USA. O této dohodě začali jednat v červenci 2013 a probíhá do současnosti. Předpokládaný konec jednání se odhaduje na konec roku 2014 nebo počátkem roku 2015. 9

1 GATT a vývoj československé a české ekonomiky 1.1 Historie GATT 18. února 1946 byla svolána Hospodářskou a sociální radou Spojených národů 1 mezinárodní konference, tzv. Mezinárodní konference o obchodu a zaměstnanosti. Tato konference vzešla do dějin jako Havanská konference 2. Na této konferenci měla být založena tzv. charta Mezinárodní obchodní organizace a na její přípravu byl zvolen Přípravný výbor 3. Ten se skládal z 18 států, které byly tehdejšími členy Hospodářské a sociální rady. Postupně byl navýšen počet členů na 23. Přípravný výbor se sešel na zasedání v Londýně od 15. října do 26. listopadu 1946 a pak dále v Ženevě od 10. dubna do 28. srpna 1947. Na jednání Přípravného výboru v Londýně se projednávaly tzv. Návrhy na rozvoj světového obchodu a zaměstnanosti. Tyto návrhy vypracovala skupina technických odborníků ministerstva zahraničních věcí v USA v roce 1945. 4 Havanská charta 5 byla přijata 24. listopadu 1948. Avšak americký kongres 6 odmítl chartu projednat, protože ostatní státy se nezačleňovaly do organizace, a to díky chybějící nejsilnější kapitalistické obchodní velmoci. A tak Havanská charta, na jejímž základě měla být vytvořena tzv. Mezinárodní obchodní organizace, nikdy nevstoupila v platnost. 7 Činností Mezinárodní obchodní organizace mělo být uvolňování mezinárodního obchodu a odstraňování překážek jeho rozvoje. Přípravný výbor se v Londýně v roce 1946 dohodl, že na druhém zasedání v Ženevě v roce 1948 zahájí jednání o vzájemném snížení cel. Toto ženevské jednání se konalo od 10. dubna do 30. října 1947 a sjednalo na 45 000 koncesí celkem 23 zúčastněným zemím členských zemí Přípravného výboru. Všeobecná dohoda o clech a obchodu měla být později nahrazena příslušnými ustanoveními charty, přijatými na 1 Hospodářská a sociální rada Spojených národů - hlavní orgán pro uvedení v soulad hospodářské a sociální činnosti OSN 2 Havanská konference schůzka představitelů amerických států, kteří se snažili zabránit zesilujícím tlakům fašistických států a měli za cíl vytvořit vojenský svazek amerických zemí 3 Přípravný výbor připravuje dokumenty k podepsání 4 BENEŠ, Otto. Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT). Praha: Československá obchodní komora, str. 10 5 Havanská charta dokument o mezinárodní domluvě z roku 1948 v rámci OSN, podle které měla být založena Mezinárodní organizace pro obchod. 6 Americký kongres nejvyšší zákonodárný orgán Spojených států amerických 7 EURO VOC. Havanská charta. In: EuroVoc [online]. 2006 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://eurovoc.europa.eu/drupal/?q=fr/request&view=pt&termuri=http://eurovoc.europa.eu/135961&language=c s 10

konferenci v Havaně dne 30. října 1947, a to tzv. Protokolem o prozatímní účinnosti Všeobecné dohody o clech a obchodu. 1.2 Vznik GATT Všeobecná dohoda o clech a obchodu byla podepsána 30. září 1947 a nabyla platnosti 1. ledna 1948. To platilo pro státy, které ji k tomuto datu podepsaly. Československo Protokol o prozatímní účinnosti o clech a obchodu podepsalo 21. března 1948 a dohoda nabyla účinnosti 20. dubna 1948. Všeobecná dohoda o clech a obchodu vyhovuje předpisům a je mezinárodní smlouvou, nikoli mezinárodní organizací. Sídlo jejího sekretariátu je v Ženevě. Cílem Všeobecné dohody o clech a obchodu bylo odstraňování celních překážek a rovnost v mezinárodním obchodě. Zásada rovnosti se začala uplatňovat tzv. Doložkou nejvyšších výhod a Paritní doložkou. Doložka nejvyšších výhod- stanovuje, že se neupřednostňuje žádný stát neboli: Všechny dohody, přednosti, výsady nebo osvobození poskytnuté kteroukoli smluvní stranou jakémukoli výrobku pocházejícímu z kterékoli země nebo tam určenému budou ihned a bezpodmínečně přiznány stejnému výrobku pocházejícímu z území všech ostatních smluvních stran nebo tam určenému. 8 Paritní doložka -uvádí, že se má zacházet stejně s dovezeným zbožím jako se zbožím domácím. Na dovezené či domácí zboží se nesmějí vztahovat žádná pravidla ani uvalit daně či poplatky, které by měli za cíl chránit domácí produkci. Dovezené zboží nesmí přímo či nepřímo podléhat opatřením, která by byla přísnější než tatáž opatření pro domácí výrobky. 9 8 KUNEŠOVÁ, Hana a Eva CIHELKOVÁ a kol. Světová ekonomika nové jevy a perspektivy. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-455-4, str. 77 9 KUNEŠOVÁ, Hana a Eva CIHELKOVÁ a kol. Světová ekonomika nové jevy a perspektivy. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-455-4, str. 77 11

1.3 Účast Československa na GATT Na jedné straně byl v Československu významný strojírenský a zpracovatelský průmysl, na straně druhé tento stát trpěl nesoběstačným zemědělstvím a nedostatečnou surovinovou základnou. Proto byl Československý stát závislý na mezinárodním obchodě a měl zájem na vypracování závazných pravidel pro zahraniční obchod a na zajištění podílu na výhodách, které z této spolupráce později vyplynuly pro československé hospodářství. Československé delegace se proto už do počátku velmi aktivně podílely na uspořádání textu Charty Mezinárodní obchodní organizace i Všeobecné dohody o clech a obchodu. Československo se zúčastnilo prvních tří celně tarifních konferencí a to v Ženevě v roce 1947, v Annecy 1949 a v Torquay v roce 1950 1951. V roce 1949 začala tzv. studená válka a československá delegace si začala stěžovat na porušení předpisů Všeobecné dohody Spojenými státy, které nastolily zákaz vývozu zboží do socialistických zemí, do které samozřejmě patřilo i Československo. V roce 1951 byl Kongresem USA odsouhlasen zákon, který nepovoluje skýtání obchodně politické příznivé situace zemím, v nichž vládne zahraniční komunismus. Z politických důvodů USA daly odhlasovat deklaraci, která 27. září 1951 zrušila vzájemné vztahy mezi USA a Československem a od té doby je československé zboží v USA vyclíváno maximálně možnými celními sazbami a u některých druhů zboží zcela znemožňuje vývoz. K obnovení účinnosti doložky nejvyšších výhod mezi USA a Československem došlo až v roce 1990 s novou úpravou smluvních vztahů. 10 Dále v roce 1954 1955 byly smluvní strany ochotny uznat Československu některé rozdíly, které plynuly z jeho odlišného ekonomického systému, především poskytnutí úlevy, aby Československo nemuselo být členem MMF a aby nemuselo sjednávat zvláštní devizovou dohodu. Československo v tu dobu bylo jedinou socialistickou zemí, která byla smluvní stranou Všeobecné dohody a tak další ústupky smluvních stran nepřicházely v úvahu. Posledních dvou celně obchodních konferencí, což byly Dillonovy a Kennedyho, se aktivně zúčastnilo i Československo a zajistilo si tak podíl na sjednaných celních slevách v zúčastněných zemích. Na Dillonově konferenci v roce 1960 1962 si zajistilo celní koncese ve společném celním tarifu Evropského hospodářského společenství, které byly nahrazeny za dřívější koncese jednotlivých členských zemí. Na Kennedyho konferenci v letech 1964 1967 získalo Československo celní slevy, které převyšují rozsah koncese na všech 10 PLCHOVÁ, Božena a kol. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1285-3, str. 111 12

předcházejících konferencích a to až do výše 65% vývozu československého zboží do zúčastněných zemí. 11 Působením v GATT přineslo pro Československo řadu výhod, především konkurenceschopnosti československého exportního zboží především na evropských zahraničních trzích. Jednalo se o: zacházení podle doložky nejvyšších výhod se všemi signatáři GATT vyjma USA zajištění celní koncese ve společném tarifu EHS místo dřívějších koncesí jednotlivých členských zemí v rámci tzv. Dillonova kola získání výrazných celních úlev v rámci tzv. Kennedyho kola zvýhodnění v oblasti netarifních překážek uznání výjimek pro země se státním obchodem. 12 Po rozdělení Československa a sjednání dohody o celní unii mezi Českem a Slovenskem GATT přistoupil k členství obou států, avšak za podmínek, že převezmou závazky po ČSFR 13, které plynou z členství v GATT. V roce 1993 došlo k poslednímu jednání GATT a založení WTO v tzv. Uruguayském kole. Z členství ve WTO pro Českou republiku vyplývá, že bude muset utužit sféru institucí a práva, aby bylo možné konat český mezinárodní obchod a opatřit určitou základnu pro vynucování a hájení obchodně politických a ekonomických zájmů ČR a českých subjektů vzhledem k mocnějším státům, za pomoci států, které s ČR mají shodné nebo podobné zájmy. 11 BENEŠ, Otto. Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT). Praha: Československá obchodní komora, str. 39-40 12 PLCHOVÁ, Božena a kol. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1285-3, str. 111 13 ČSFR Československá federativní republika 13

1.4 Vymezení kol mnohostranného obchodního jednání 1.4.1 První kolo Ženevské kolo 1947 Od dubna do října roku 1947 se konala ženevská konference a zúčastnilo se jí na 23 zemí a sjednali na 3 roky mezi sebou 45 000 celních úlev. Hodnota objemu obchodu se vyšplhala až na 10 milionů USD. Toto byl základ pro vznik Všeobecné dohody o clech a obchodu. 1.4.2 Druhé kolo Annecy Francie 1949 Od dubna do října roku 1949 se konalo druhé celně tarifní kolo ve francouzském městě Annecy. Ke Všeobecné dohodě přistoupilo dalších 10 smluvních zemí a sjednalo se o 5 000 celních úlev více. 1.4.3 Třetí kolo Torquay, Anglie 1950 1951 Tato celně tarifní konference se konala v jižní Anglii ve městě Torquay od 8. září 1950. Třetí kolo bylo zakončeno 21. dubna 1951 přijetím Torquayského protokolu, který byl připojen ke Všeobecné dohodě o clech a obchodu. Tento den byla prodloužena platnost listin koncesí z roku 1947 o další 3 roky. Bylo sjednáno dalších 8 700 celních úlev. 14 1.4.4 Čtvrté kolo Ženevské kolo II. 1956 18. ledna 1956 se konala další celně tarifní konference v Ženevě. Ukončením tohoto kola bylo přijetí Šestého protokolu dodatečných úlev, které byly připojeny ke Všeobecné dohodě o clech a obchodu. Protokoly byly podepsány v Ženevě dne 23. května 1956. Objem obchodu, kterého se týkají celní úlevy z této konference, se dostal až na 2,5 miliardy USD. 14 BENEŠ, Otto. Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT). Praha: Československá obchodní komora, str. 21-22 14

1.4.5 Páté kolo Dillonovo kolo 1960 1962 Toto kolo bylo zahájeno dne 1. ledna 1960 v Ženevě. Bylo zakončeno Protokolem ke Všeobecné dohodě o clech a obchodu, který obsahuje výsledky tarifní konference z roku 1960 1961. Protokol byl podepsán v Ženevě 16. července 1962. Bylo sjednáno dalších 4 400 nových celních úlev. Týkaly se objemu ročního obchodu na 4,9 miliardy USD. 1.4.6 Šesté kolo Kennedyho kolo 1964 1967 Kennedyho kolo se konalo též v Ženevě a celně tarifní konference byla svolána dne 4. května 1964. Toto kolo se výrazně lišilo od všech předchozích. Byla přijata zásada snížení cel o 50%. Jednání se neměla týkat pouze cla, ale i necelních překážek obchodu. Šesté kolo skončilo 30. června 1967 přijetím Ženevského protokolu z roku 1967, který obsahuje 5 svazků listin koncesí ke Všeobecné dohodě o clech a obchodu. Podepsán byl 30. června 1967 v Ženevě. Celní úlevy se týkají objemu obchodu na 40 miliard USD. 15 1.4.7 Sedmé kolo Tokijské kolo 1973 1979 Tokijské kolo bylo zahájeno 14. září 1973 v japonské metropoli. Zúčastnilo se ho 99 smluvních zemí. Výsledkem tohoto kola bylo snížení a zmrazení cel a dojednání nových dohod a kodexů, které se zabývaly mimocelními bariérami. Objem obchodů zmíněným Tokijským kolem se pohyboval okolo 300 miliard USD. 16 15 BENEŠ, Otto. Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT). Praha: Československá obchodní komora, str.22-23 16 BUSINESS INFO. Tokijské kolo. In: BusinessInfo [online]. 2002 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vseobecna-dohoda-o-clech-a-obchodu-gatt- 7160.html?fornewsid=4819#!&chapter=3 15

1.4.8 Osmé kolo Uruguayské kolo 1986 1994 Uruguayské kolo bylo dosud nejrozsáhlejším a nejnáročnějším kolem, které čelilo problémům mezinárodního obchodu se zbožím od roku 1947, kdy byla sjednána Mnohostranná dohoda o clech a obchodu. Hlavním úkolem tohoto kola bylo zabraňovat hospodářským tlakům a potlačovat je, uvolňovat mezinárodní obchod, posílit mnohostranný obchodní systém rozšířením působnosti jeho pravidel. 1.4.8.1 Průběh jednání Toto vyjednávací kolo vyvolalo snahu řešit problémy světového obchodu a ekonomiky, zejména nerovnoměrný vývoj světového hospodářství, konkurenční boje, které se stále více zostřovaly, zvyšovala se ochrana vlastních výrobků a služeb před zahraniční konkurencí, zvyšovala se zadluženost rozvojových zemí, přetrvávaly poruchy ve fungování měnového systému a porušování GATT. Uskutečnění náprav uvedených problémů předpokládalo znovuobnovení důvěry v GATT. Dále se očekávalo upravení a rozšíření působnosti GATT, aby odpovídalo měnícímu se mezinárodnímu obchodu. 17 Hlavní podněcovatel pro uskutečnění MOJ 18 byly USA, které sledovaly hlavně uvolňování amerického vývozu zboží a služeb, zvýšení ochrany práv k duševnímu vlastnictví, provést soubor pravidel pro obchod se službami a zvýšení účinnosti GATT. K podnikavosti Američanů se připojily i další hospodářsky vyspělé státy, které v rámci mezinárodního obchodního jednání chtěly také uplatnit své vlastní zájmy v oblasti zlepšení přístupu na trh se zbožím a službami, zvýšení ochrany práv k duševnímu vlastnictví a zlepšení rovnováhy závazků a práv podle GATT. Vyspělé země, které netvořili v GATT skupinu na uskutečnění MOJ přistoupili až tehdy, když jim bylo slíbeno pro sebe získat zvýhodnění zacházení ze strany hospodářsky rozvojových zemí. MOJ podpořilo i bývalé Československo, jelikož pro něj a později i pro ČR představovala příležitost rozšířit obchodně politický prostor pro obchod se smluvními státy GATT, ovlivňovat pravidla a podílet se na tvorbě nových pravidel a působit v rámci MOJ na 17 JUNG, Zdeněk, Miroslav PRŮŠA. Výsledky uruguayského kola a jejich význam pro Českou republiku, Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1994. ISBN 80-85864-08-8,str. 3-4 18 MOJ Mezinárodní obchodní jednání 16

hospodářsky vyspělé státy v rámci GATT, aby uvedli vzájemné vztahy do souladu s přijatými normami s Československem. 1.4.8.2 Výsledky jednání Uruguayské kolo MOJ Všeobecné dohody o clech a obchodu skončilo 15.dubna 1994 v Marrákeši 19, kde byl přijat dokument tzv. Závěrečný akt, obsahující výsledky Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání. Výsledky uruguayského kola mnohostranného obchodního jednání jsou sepsány zejména v Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace. Přílohami jsou mnohostranné dohody o zboží, Všeobecná dohoda o obchodu se službami, Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, o ujednání sporů, přezkoumávání obchodní politiky a mnohostranné obchodní dohody. Dokumenty a přijaté závazky vstoupili v platnost1.ledna 1995 celkem s 81 členy, vč. České republiky. K výsledkům dále patří listiny koncesí účastníků uruguayského kola mnohostranného obchodního jednání, které se týkají zboží a služeb a jednotlivých ministerských rozhodnutí a deklarace. Výsledky uruguayského kola mnohostranného obchodního jednání tvoří celek, který usiluje o rovnováhu výhod a závazků mezi účastníky mnohostranného obchodního jednání. Česko předložilo řadu návrhů na snížení cel, odstraňování množstevního omezení, vylepšení netarifních kódů a změna některých pravidel GATT v rámci zákona, navrhlo zlepšení celního systému uplatňovaného vůči vyspělým zemím a snížení cel u průmyslových výrobků. Výsledky Uruguayského kola jsou rozděleny do 3 pasáží: 1. Uvolňování mezinárodního obchodu snížením, popř. odstraněním tarifních a netarifních překážek. 20 2. Pravidla týkající se mezinárodního obchodu. 3. Zabývá se úředními otázkami týkající se založení WTO. 19 Marrákeš město ve vnitrozemí Maroka 20 Netarifní překážky překážky obchodu co se týká legislativy 17

Průmyslové výrobky: Průmyslové výrobky s vyšším než 15% celním zatížením se snížila ze 7% na 5%. Rozvojové země snížila cla u 46% průmyslových výrobků, přestavující 1/3 jejich celkového dovozu průmyslových výrobků. Průmyslové výrobky vyvážené průmyslově vyspělým zemím na jejich trhy bez cla se zvýší z 20% na 44%. Průmyslové zatížení zboží clem u průmyslově vyspělých států se sníží z 6,5% na 3,8% a to do 4 let po vstupu Dohody o WTO v platnost. Cla smluvně vázaná GATT se zvýší z rozvojových zemí z 21% na 73%, u průmyslově vyspělých zemí ze 78% na 99% a u zemí s přechodovou ekonomikou se zvýší ze 73% na 98%. Vyspělé státy odstraní zcela cla u oceli, papíru, nábytku, zemědělské techniky, hraček, stavebních zařízení a zdravotní techniky. Cla se u farmaceutických a chemických výrobků pouze sníží. Snižování cel u průmyslových výrobků ze strany České republiky: U průmyslových výrobků Česká republika sníží cla v průměru o 22%. Do 4 let od vstupu Dohody o WTO v platnost, se celní zatížení zboží sníží ze 4,9% na 3,8%. I Česká republika uvede v soulad cla u chemických a farmaceutických výrobků na dohodnutou úroveň.21 1.4.8.3 Význam výsledků jednání pro Českou republiku Vysoký nárůst vývozu textilu z rozvojových zemí do průmyslově vyspělých zemí zapříčinil problémy výrobcům textilu. Tento celosvětový problém se týkal velkého počtu vyspělých a rozvojových zemí a bylo ho potřeba co nejdříve řešit. V roce 1973 bylo uzavřeno Ujednání o mezinárodním obchodu textilem v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu, který byl platný od roku 1974 do roku 1977, a následně bylo prodlouženo až do roku 1994. Toto Ujednání umožňuje uplatňovat dovozním zemím množstevní omezení na dovoz textilu a oděvů v případě, že poškozují trh. Československo přistoupilo k Ujednání o mezinárodním 21 JUNG, Zdeněk, Miroslav PRŮŠA. Výsledky uruguayského kola a jejich význam pro Českou republiku, Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1994. ISBN 80-85864-08-8, str. 4-5 18

obchodu textilem v roce 1980 a podepsalo dvoustranné dohody s průmyslově vyspělými zeměmi, jako je Kanada, USA, Norsko a země EU. Česká republika patří k zemím, která uvolňuje mezinárodní obchod pro textil a ošacení. Neprosazuje žádné množstevní omezení ani jiná netarifní omezení. Průměrná výše cel je stanovena před Uruguayským kolem 9,7% a po Uruguayském kole 7,6%. Po odstranění množstevního omezení a sjednocení textilu do GATT se České republice otevře možnost přistoupit na trhy jiných zemí. Musí však počítat s velmi silnou konkurencí na těchto zahraničních trzích. Světové zemědělství se v osmdesátých letech potýkalo se značnými obchodními konflikty mezi největšími vývozci. V zemědělském obchodě existovaly řady netarifních opatření, jako například množstevní omezení, minimální ceny, vyrovnávací dávky atd. Nízká vázanost cel působila nepříznivě na stabilitu v obchodní spolupráci. Státy uplatňovaly mnohé výjimky z pravidel, kterými chránily domácí výrobce. Tím, že domorodé země dostávali vysokou domácí podporu a vývozní subvence, docházelo k postupné nadvýrobě a vývozu za dumpingové ceny. Podepsáním Dohody o zemědělství dojde ke značnému snížení cel a dalších překážek, které narušují obchod v zemědělství. Tato dohoda byla podepsaná v roce 1994. Průmyslově vyspělé země snížily svá cla v průměru o 36% a rozvojové země o 24% u průmyslových výrobků. Snižování cel se realizuje do 6 let od vstupu do Světové obchodní organizace v platnost. Dohoda o zemědělství obsahuje dále závazky, týkajících se domácích podpor, které budou do 6 let sníženy o 20% (ze 197 mld. USD na 162 mld. USD), vývozních subvencí snížením o 36% (z 22 mld. USD na14,5 mld. USD), o 21% v objemu subvencovaného vývozu. Domácí podpory se u rozvojových zemí sníží o 13,3% v průběhu 10 let a vývozní subvence se budou rovnat dvěma třetinám snížení v průmyslově vyspělých zemí za 10 let. U tarifikovaných zemědělských výrobků je povinnost zajistit minimální přístup na trh formou celních kvót při celně prospěšných sazbách. Kvóty jsou stanoveny na 3% průměrné domácí spotřeby mezi lety 1986 1988. V průběhu 6 let se budou zvyšovat až na 5%. Česká republika zredukovala cla u zemědělských výrobků v průměru o 40%. U výrobků jako je především ovoce a zelenina došlo ze strany ČR ke snížení až o 10%, i 19

přes velmi nízké clo. Pod záštitou jsou položky, u kterých byly uplatňovány vyrovnávací dodávky, a které byly pomocí tarifikace převedeny na cla. V důsledku toho došlo u zemědělských výrobků typu hovězího masa, vepřového masa, brambor, mléka atd., ke zvýšení cel. Tyto sazby se staly smluvně vázanými sazbami v Listině koncesí a závazků ČR, která je přílohou Marrákešského protokolu. 22 1.5 Zlepšení nových pravidel obchodu 1.5.1 Dohoda o investičních opatření mající vztah k obchodu TRIMS Různé podmínky a předpisy, které stanovily vlády vzhledem k investicím a investorům, mohou bránit tokům obchodu. Tato dohoda v rámci GATT je první snahou na zjednodušení zahraničních investic. Díky této dohodě lze vyloučit diskriminaci cizích subjektů a množstevního omezení. Dohoda je doplněná seznamem jednotlivých tipů opatření. Jedná se o opatření podle domácího práva, opatření, které musí činitel plnit, aby mohl získat výhody, opatření, které vyžadují po firmách na domácí obsah nebo požadavky na vyrovnanost obchodu. U rozvojových zemí jsou mírnější opatření. Zde je možné odchýlit se od daných závazků a aplikovat nedovolené prostředky, které je možné ospravedlnit na základě GATT, týkající se platební bilance a k ochraně nově se vznikajících průmyslových odvětví. Ti členové, kteří užívají TRIMS a odporují s Dohodou, musí tuto skutečnost oznámit Radě pro obchod zbožím a zrušit ji. U vyspělých států je nutno oznámit do dvou let, u rozvojových států do sedmi let od data vstupu Dohody o WTO v platnost. Výbor pro TRIMS, který je podřízený Radě pro obchod zbožím bude dohlížet nad konáním Dohody a jestliže bude potřeba, sjednávat konzultace mezi členy. Rada pro obchod zbožím by do pěti let měla zjistit, zda provádění Dohody potřebuje nutné úpravy nebo zveličit o problematiku investiční politiky nebo hospodářské soutěže. Aplikace Dohody v České republice by měla zapříčinit příliv investic a rovnost v oblasti hospodářské soutěže. 22 JUNG, Zdeněk, Miroslav PRŮŠA. Výsledky uruguayského kola a jejich význam pro Českou republiku, Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1994. ISBN 80-85864-08-8, str. 1 20

1.5.2 Dohoda o technických překážkách obchodu Novelizace Dohody má mnohem tvrdší pravidla než Dohoda z roku 1979. Na předpisech této Dohody jsou závislé všechny průmyslové a zemědělské výrobky. Členové jsou nuceni zaručit, aby technické směrnice nebyly nabývány nebo využívány se záměrem vytvářet bariéry v zahraničním obchodě. Nicméně Dohoda neomezuje nabývat prostředky k ochraně života nebo zdraví lidí, rostlin a zvířat, životního prostředí a k ochraně zájmů a jistoty. Uvést v soulad technické předpisy co nejrozšířeněji se členové podílejí na vytvoření mezinárodních pravidlech na jednotlivé výrobky. Pokud mezinárodní pravidla nebo technické předpisy nejsou, může se to odrážet negativně na obchodu jiných členů a člen, který zaváděl pravidla je povinen tu skutečnost včas oznámit pomocí sekretariátu výroby ostatním členům, na které se budou pravidla vztahovat. Pokud výrobky pocházejí z jiných členských států a vyžaduje se potvrzení, že výrobky vyhovují technickým normám, poté členové zajistí, aby podmínky pro vstup na trh měli stejné, jako pro domácí výrobky. Je nutné, aby každý člen zřídil informační středisko a tak poskytoval informace ostatním členům a poskytovat materiály týkající se technických předpisů. Dohoda stanovuje, že se zachází rozdílně s rozvojovými státy. Je potřeba brát v potaz finanční a obchodní nutnosti rozvojových států, s cílem, aby rozvojové státy netrpěly překážkami vývozu kvůli technickým předpisům a normám. Výbor však může po podání žádost udělit výjimku rozvojovým státům při neplnění závazků vyplívající z technických požadavků. Před Tokijským kolem mnohostranných obchodních jednání se značná část notifikovaných překážek v GATT týkala různých norem a technických předpisů. Ne vždy však směřovaly k ochraně života a zdraví lidí, zvířat a rostlin, životního prostředí nebo k ochraně zájmů spotřebitelů. Často sloužily k protekcionistickým účelům, k diskriminaci dovozů z určitých zemí a působily zbytečné potíže v mezinárodním obchodě. 23 Dohoda o technických překážkách má za cíl nevytvářet překážky v zahraničním obchodě. To se týká technických norem, které stanovují vlastnosti zboží, jeho balení, označování a značkování. Nejhlavnější ustanovení Dohody z roku 1979 je zajištění zásady nejvyšších výhod a zásady nediskriminace, neboli paritní doložka a to k domácím i dováženým výrobkům na náš trh. Cíle technických překážek jsou neměnné, jen některá ustanovení se pozměnila. Změněné jsou závazky navrhované v oblasti technických překážkách náležející místním vládním a 23 JUNG, Zdeněk, Miroslav PRŮŠA. Výsledky uruguayského kola a jejich význam pro Českou republiku, Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1994. ISBN 80-85864-08-8, str. 19 21

nevládním orgánům. Přílohou Dohody je Kodex správné praxe pro přichystání, nabývání a užívání předpisů. Členství ve staré Dohodě bylo dobrovolné a užívání Dohody povinné pouze pro státy, které Dohodu podepsaly. V nové Dohodě jsou členství povinná pro všechny státy, které jsou členy Dohody o Světové obchodní organizaci. Československo bylo členem Dohody o technických překážkách obchodu z roku 1979. Po rozpadu ČSFR se stala Česká republika jako nástupnický stát členem této Dohody a v plném rozsahu ji uplatňuje. Přijaté úpravy Dohody, sjednané v Uruguayském kole, jsou v souladu se zájmy ČR na úseku technických předpisů i norem. Uplatňování novelizované Dohody přispěje k dalšímu sblížení předpisů ČR s normami vyspělých zemí a bude působit na zvyšování efektivnosti výroby, kvality a technické způsobilosti našich výrobků. 24 1.5.3 Dohoda o antidumpingových opatřeních Dohoda dohodnutá během Uruguayského kola je přezkoumání Dohody dohodnuté během Tokijského kola v roce 1979. Přezkoumaná Dohoda zajišťuje lepší pochopení a definuje důkladnější pravidla při prozkoumání, zda se výrobky cenově nepodbízí a nepůsobí tak škodu domácímu průmyslu. Stanovuje potřebné procesy při zahájení a vykonávání, následně i trvání antidumpingových opatření. Nová Dohoda upřesňuje, jaké jsou postupy v případě sporů ve věci antidumpingových opatření, které mají na starosti domácí úřady. Vyzvedává požadavek, aby země, které výrobky dovážejí, stanovily odůvodňující vztah mezi dumpingovými importy a škodou domácímu průmyslu. Dále je v Dohodě nové nařízení, podle kterého antidumpingové opatření skončí do 5 let od uložení, pokud tedy není zjištěno, že po uplynutí doby bude dumping a vzniklé škody pokračovat. Pokud dumping bude méně než 2% z vývozní ceny výrobku, úřady musí ukončit vyšetřování. V této Dohodě výrobek může být pokládán za dumpingový, pokud je jeho exportní cena při exportu z jedné země do druhé nižší než podobná cena takového výrobku, stanoveného pro spotřebu v exportním státě. Srovnání exportních cen a cen na domácím trhu, musí být uskutečněno za jednotných podmínek a ve stejnou dobu. Pokud se na domácím trhu takový výrobek nevyskytuje nebo pokud prodej nepřipouští patřičné porovnání, dumpingové rozpětí bude stanoveno porovnáním se srovnatelnou cenou podobného výrobku, exportujícího do některé třetí země. K tomu, aby bylo zahájeno vyšetřování k určení kteréhokoliv 24 JUNG, Zdeněk, Miroslav PRŮŠA. Výsledky uruguayského kola a jejich význam pro Českou republiku, Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1994. ISBN 80-85864-08-8, str. 20 22

dumpingu, je potřeba podat písemnou žádost domácím výrobním odvětvím. Úřady zkontrolují veškeré důkazy, které se týkají dumpingu v žádosti uvedených. Pokud žádné důkazy nejsou nebo pokud jsou důkazy nedostatečné, žádost je zamítnuta a vyšetřování zrušeno. Vyšetřování nesmí přesáhnout lhůtu 18 měsíců. Dále se buduje Výbor pro otázky antidumpingu, který se skládá ze zástupců jednotlivých členů. Má na starosti konání pravomocí, které jsou součástí Dohody a kterými je pověřen. Členové jsou povinni informovat Výbor o přijatých předběžných nebo konečných antidumpingových zajištění. Tyto informace jsou k dispozici v sekretariátu pro jednotlivé členy. Jeden krát za půl roku se vydávají zprávy o všech antidumpingových opatření zpětně za posledních 6 měsíců. Všichni členové jsou povinni akceptovat všechna pravidla a zabezpečit, aby právní řády členů byly v souladu s Dohodou a bylo možné uplatňovat její směrnice. Dohoda definuje dumping jako dovoz zboží z jedné země na trh druhé země za cenu nižší, než je obvyklá hodnota. Za obvyklou hodnotu dováženého zboží se považuje srovnatelná cena stejného výrobku určeného pro spotřebu ve vývozní zemi. Jestliže taková domácí cena není, buď nejvyšší srovnatelná cena stejného výrobku při jeho vývozu do některé třetí země. 25 Československo se stalo členem už první Dohody z roku 1967 a následně se připojilo i k pozměněné Dohodě zavedené v rámci Tokijského kola roku 1979. V dalších letech ČSSR zastávala Dohody, díky kterým mohla prosazovat československé zájmy v antidumpingových řízeních. Další prováděcí směrnice pro kontrolu antidumpingových řízení nebyly přijaty, protože centrálně plánovaná ekonomika a mezinárodní obchod měli jiné administrativní opatření k podpoře trhu a rozdílná tvorba cen než ve státech s tržní ekonomikou. Po listopadu 1989 v České republice docházelo k rušení monopolů a uvolňování mezinárodního obchodu. Hromadil se import výrobků, jejichž cena je nižší než na domácím trhu tvůrce nebo exportéra. Je proto nutná právní úprava. 1.5.4 Dohoda o uplatňování článku VII GATT 1994 Původní podstata pro vymezení celní hodnoty zboží dle Dohody GATT je převodní hodnota zboží, dle které má být posuzováno. Celní hodnota má být založena na základě nutných podmínek a to prostě a oprávněně. 25 JUNG, Zdeněk, Miroslav PRŮŠA. Výsledky uruguayského kola a jejich význam pro Českou republiku, Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1994. ISBN 80-85864-08-8, str. 23 23

Celní hodnotou dováženého zboží bude převodní hodnota, tj. cena skutečné placená nebo cena, která má být zaplacena za zboží prodané pro vývoz do země dovozu. Pokud nemůže být celní hodnota dováženého zboží určena podle tohoto ustanovení, celní hodnotou bude převodní hodnota stejného zboží, prodávaného pro vývoz do stejné země dovozu a vyváženého ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které má být hodnoceno. Nelze-li určit celní hodnotu podle výše uvedených způsobů, celní hodnotou bude převodní hodnota obdobného zboží, prodávaného pro vývoz do stejné země dovozu a vyváženého ve stejnou dobu jako zboží, které má být hodnoceno. Jestli-že ani předchozí způsob není proveditelný, bude se určení celní hodnoty opírat o jednotkovou cenu odpovídající prodejům dovezeného zboží nebo stejného či obdobného dováženého zboží s výjimkou srážek, které se týkají např. provizí, nákladů na dopravu a pojištění, cel a daní. Způsob určení celní hodnoty z vypočtené hodnoty tvoří součet: a) ceny nebo hodnoty materiálů k výrobě dováženého zboží b) částky pro zisk a všeobecné výlohy ve výši shodné s částkou obvykle zahrnovanou do prodejů zboží c) ceny nebo hodnoty všech ostatních výloh, k nimž je nutno přihlížet 26 Pokud nemůže být celní hodnota importovaného zboží stanovena použitím všech předešlých směrnic, bude stanovena odpovídajícími prostředky kombinovaných s principy a všeobecnými směrnicemi této Dohody GATT na základě dostupných informací v exportním státě. Pokud je nutný pro celní hodnotu přepočet měn, užije se směnného kurzu, který vyhlásí státní instituce (v České republice ČNB) země importu. V rámci Dohody se zakládá Výbor pro celní hodnocení, který se skládá z představitelů všech členů. Výbor se bude setkávat jeden krát za rok a umožňuje svým členům poradenství v oblasti provádění Dohody. Dále se buduje Technický výbor pro celní hodnocení, který je pod ochranou Rady pro celní spolupráci. Pro rozvojové státy platí, že pokud nebyly členy Dohody o provádění článku VII GATT z roku 1979, mohou si přizpůsobení Dohodě odložit až o 5 let. Pokud rozvojové státy požádají o technickou pomoc, jsou vyspělé státy povinny pomoc poskytnout. 26 JUNG, Zdeněk, Miroslav PRŮŠA. Výsledky uruguayského kola a jejich význam pro Českou republiku, Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1994. ISBN 80-85864-08-8, str. 25 24

Československo bylo členem Dohody už od začátku, tedy z roku 1979 a Prováděcího protokolu k Dohodě. Po rozdělení ČSFR se Česká republika stala též členem Dohody vyplývající z Dohody o provádění článku VII. 1.5.5 Dohoda o kontrole před odesláním Dohoda byla smluvena na základě Uruguayského kola a je v podstatě zcela nová. Vztahovat se na ní budou všechny činnosti, které jsou součástí kontroly před odesláním, např. ověření kvality, devizový kurs, množství, ceny, platební podmínky, popř. celní zařazení zboží. Členové zajistí, tyto činnosti byly provedeny nediskriminačním způsobem a postupy aby byly nezaujaty a užívaly se stejným způsobem. Je třeba, aby veškeré činnosti s touto dohodou spojené byly provedené na celním území, odkud zboží pochází nebo v oblasti, kde byly produkty vyrobeny. Kontrola množství a kvality musí být plně zabezpečena a prováděna v souladu s normami, uvedené v kupní smlouvě. Pokud tyto normy nejsou určené, jsou stanovené jednotlivé mezinárodní normy. Členové jsou povinni uveřejnit všechny právní předpisy, které souvisejí s kontrolou před odesláním a dále jsou povinni seznámit s nimi všechny vlády a obchodníky. Musí zajistit, aby bylo s informacemi nakládáno důvěrně. Ty orgány, které provádí kontroly, musí do 5 pracovních dnů zpracovat zprávu o nálezu, popř. podat oznámení, proč zprávu nezhotovily. Členové mají tu nutnost, stanovit veškeré kroky pro přijímání, posuzování a vydávání rozhodnutí o stížnostech. Členové jsou povinni zajistit sekretariátu WTO podání přesných právních předpisů. Dále musí členové přijmout veškerá opatření k uplatnění této Dohody, aby nedošlo k rozporu právních předpisů s jednotlivými ustanoveními. Nárok na smluvení této Dohody podaly členské rozvojové země, aby chránily vládní finanční zájmy a zdokonalovaly administrativu. Pro Českou republiku je Dohoda výhodná vzhledem k tomu, že nebude diskriminovaná vůči ostatním exportérům. I ČR musí přijmout příslušná opatření, aby Dohoda nebyla v rozporu se zákonem. 25

1.5.6 Dohoda o pravidlech původu Též jde o zcela novou Dohodu. Dohoda byla zajištěna na základě souladu pravidel o původu zboží. Na základě toho se hned po Uruguayském kole zahájí harmonizační program, který má být ukončen do tří let od zahájení. Tento program Dohody začne platit až poté, co vstoupí v platnost Dohoda o WTO. V přechodném obchodí mají členové nutnost zajistit, aby právní předpisy jasně určovaly podmínky, které se musí plnit. Po přechodném období jsou nastolena pravidla Dohody, která mají zaručit: Aby státem, původu zboží byl stát, kde zboží bylo plně opatřeno, nebo pokud se na produktu podílelo více států, tak stát, ve kterém bylo uskutečněno poslední důležité zpracování, Původ uplatňovaný na exporty a importy by neměly být tvrdší než při zkoumání, zda je zboží z České republiky, Pravidla původu budou řízeny zásadově, stejně, nezaujatě a přiměřeně Obecně platné nařízení, na které se vztahují pravidla původu, budou publikována, jako by na ně platily ustanovení odstavce 1 čl. X GATT 1994, Pokud členové schválí kterékoliv administrativní opatření v jakémkoliv kontextu, poskytnou soudům přezkoumání. Ustanovuje se Výbor pro pravidla původu, který se skládá ze zástupců všech členů, který se schází minimálně jednou ročně. S Výborem je možné konzultovat veškeré záležitosti týkající se Dohody. Dále se zřizuje Technický Výbor pro pravidla původu pod ochranou Rady pro celní spolupráci. Tento výbor obstarává technické práce vypsané v Dohodě. Každý člen je povinen do 90 dnů od platnosti Dohody o WTO ohlásit sekretariátu svá pravidla o původu. Výbor každý rok zkoumá, zda se dodržují především cíle Dohody a uvědomuje pak Radu pro obchod zbožím. Sladění pravidel o původu bude uskutečněno podle pracovního programu a je založeno na základních zásadách: 26

Původ se uplatňuje obdobně pro všechny záměry, ustanovené v článku 1 Dohody, Pravidla původu uplatňují jako stát původu jednotlivého zboží stát, kde byly produkty zcela opatřeny, nebo pokud se na produktu podílí více států, jedná se o stát, ve kterém bylo provedeno poslední důležité zpracování, Pravidla původu musí být nezaujatá, srozumitelná a známá předem, Pravidla původu by neměla být brána jako nástroj, který zkoumá obchodní cíle, neměla by realizovat bariéry pro zahraniční obchod nebo ho poškozovat, Pravidla původu budou řízeny zásadově, stejně, nezaujatě a přiměřeně, Pravidla musí být zakládány na kladných normách. Vzhledem k rozdílům národních pravidel se původ zboží neuvádí na pravou míru. Někdy jsou pravidla spíše omezujícího charakteru a poškozují hladký průběh plateb. Nová pravidla mají zajistit, aby neomezovala a byla prováděna nezaujatě. Proto byl sestaven harmonizační program pravidel o původu, který zajistí výše sdílené cíle. 1.5.7 Dohoda o dovozním licenčním řízení Kontrolovaná Dohoda z Tokijského kola z roku 1979. Má mnohem tvrdší pravidla pro držitele importních licenčních systémů a požaduje se zvýšení průhlednosti. Pro účely Dohody se vydáváním dovozních licencí rozumí správní řízení používaná pro uplatňování dovozních licenčních režimů, které jako podmínku předcházející dovozu do celního území dovážejícího člena, vyžadují předložení žádosti příslušnému správnímu orgánu. Členové musí zajistit, aby správní řízení, používaná k uplatnění dovozních režimů byla v souladu s odpovídajícími ustanoveními GATT 1994 s cílem zabránit narušení obchodu, jenž by mohl vzniknout nevhodným působením těchto řízení s ohledem na účely ekonomického rozvoje, finanční a obchodní potřeby rozvojových zemí. 27 Předpisy pro importní licenční řízení budou prosazovány neutrálně a provádět se bude nestranně a spravedlivě. Informace a pravidla, které se týkají jednotlivých kroků pro podání žádosti o licence též způsobilost lidí a společností, které mohou žádat o licence, a také seznam produktů, které podléhají licenčnímu řízení, se musí publikovat. Seznam je překládán Výboru pro dovozní licence a vládní orgány a obchodníci se s ním musí seznámit. 27 JUNG, Zdeněk, Miroslav PRŮŠA. Výsledky uruguayského kola a jejich význam pro Českou republiku, Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1994. ISBN 80-85864-08-8, str. 29 27

Žádost o licenci musí být zcela obyčejná, tak tomu je u vydání i popř. prodloužení. Automatické importní licence jsou poskytnuty v každé situaci po odevzdání žádosti v souladu s Dohodou. Neautomatické importní licence nemají redukovaný obchodní efekt na importy které byly dané příslušnými výhradami. Státy, které užívají importní licence k realizaci kvót, musí výši kvót publikovat. Dále se musí uvést datum začátku a závěru udělování kvót, aby vládní orgány a obchodníci s nimi byly seznámeni. Doba vyloučení žádosti je maximálně 30 dní, pokud se tak stane hned po přijetí a maximálně 60 dní v případě postupného hodnocení žádosti. Pokud u dodavatelských států nejsou přiděleny kvóty, potom si vlastník licence může vybrat zdroj importu. Jestliže jsou kvóty rozčleněné mezi dodavatelské státy, licence stanový stát. Pro poradenství v záležitostech Dohody, popř. stanovených cílů byl založen Licenční výbor, který je složen ze zástupců všech členských států. Členové mají povinnost písemně sdělit do 60 dnů zavádění nebo změny licenčního řízení. V seznamu musí být uvedeno: produkty podléhající licenčnímu řízení, u kterého správního orgánu se žádost podává, datum a název publikace, kde jsou licenční řízení uveřejněna a zda se jedná o automatickou nebo neautomatickou licenci. Dodržování této Dohody prověřuje Licenční výbor jedenkrát za 2 roky. Členové musí zajistit soulad právních předpisů, aby nedošlo k rozporu s ustanovením Dohody. Členem Dohody bylo i Československo. Dohoda byla vyjednána v rámci Tokijského kola, ale importní licenční řízení se v Československu uplatňovat nemuselo, neboť mělo mnoho administrativních regulovaných opatření importu. Po listopadu 1989 došlo k přeměně centrálně plánované ekonomiky na tržní, docházelo k odstraňování monopolů a uvolňování mezinárodního obchodu a bylo potřeba zavést importní licenční řízení. Po rozdělení Československa Česká republika dále pokračovala v Dohodě o importním licenčním řízení a dokonce ho i zavedla. 28

1.5.8 Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatření Nová Dohoda vychází z výše vypsané dohody dohodnutou v době trvání Tokijského kola a zahrnuje mnoho podstatných změn a příloh. Zavádí se zde pojem subvence a specifická subvence. Pro účely této Dohody bude za subvenci považován finanční příspěvek vlády nebo veřejné právní instituce v případech, kdy opatření vlády zahrnuje přímé převody zdrojů (např. dary, půjčky a účast na základním kapitálu), kdy vládní příjmy byť splatné jsou promíjeny nebo nejsou vybírány, vláda dodává zboží či služby přesahující všeobecnou infrastrukturu anebo se vyskytuje jakákoliv forma příjmové či cenové podpory. Specifická je subvence omezená na určité podniky uvnitř určité oblasti v rámci působnosti orgánu poskytujícího subvenci. Stanovení nebo změna všeobecně uplatňovaných daňových sazeb na všech vládních úrovních, které jsou k tomu oprávněn, nebudou pro účely této Dohody považovány za specifickou subvenci. 28 Subvence jsou rozděleny do tří skupin: Zakázané subvence jsou v souvislosti s vývozní efektivitou nebo používáním tuzemských produktů místo dovážených. Vztahují se na ně nové postupy při řešení sporů, a pokud se nějaké vyskytnou, musí být ihned odstraněny. Pokud k odstranění nedojde, poškozená strana má možnost zvolit protiopatření. Napadnutelné subvence mohou vyvolat špatný vliv, jako škodu tuzemskému výrobnímu odvětví jiného člena, zrušení nebo omezení výhod, které vyplývají přímo nebo nepřímo z GATT. Nenapadnutelné subvence jedná se o subvence, které jsou zvláštní nebo které jsou orientovány na podporu výzkumné činnosti, vyššímu vzdělání nebo výzkumu se společnostmi, pokud podpora vykrývá víc jak 75% nákladů na průmyslový výzkum nebo 50% nákladů na předkonkurenční rozvojové činnosti. A dále jde o podporu chudších regionů. Zakázané subvence se nevztahují na nejméně rozvinuté státy a rozvinuté státy, které jsou vypsány v Dohodě VII. 28 JUNG, Zdeněk, Miroslav PRŮŠA. Výsledky uruguayského kola a jejich význam pro Českou republiku, Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1994. ISBN 80-85864-08-8, str. 31 29

Rozvojové státy, které docílí konkurenceschopnosti v exportu, odstraní exportní subvence do 2 let. Výrobek se pokládán za konkurenceschopný, pokud získá 3,25% podílu. Dohoda je z roku 1979 a Česká republika členem není. Je nutné vytvořit novou tuzemskou legislativu a bude možné prosazovat Dohodu novou dohodnutou v rámci Uruguayského kola mnohostranného obchodního jednání. Dohoda se bude týkat dovozních subvencí, neboť vývozní subvence jsou na zcela nízké úrovni. Česká republika může získat výjimku a subvence stornovat do 7 let od platnosti Dohody o WTO. 1.5.9 Dohoda o ochranných opatřeních Ochranná opatření lze použít proti nenadálým vzestupům importů produktů, které páchají škodu tuzemskému průmyslu. Uplatňování Dohody spočívá v jeho přehlížení ze strany členů GATT. Jednalo se o země ES a USA, které porušovaly pravidla. Chtěli přimět jiné státy ke schválení nepovinných závazků o omezení exportu nebo chtěli zavádět jiné opatření, avšak bylo to z hlediska Dohody nezákonné. Účelem výše uvedené dohody bylo obnovit mnohostrannou kontrolu ochranných opatření, odstranit veškerá nelegální a rozlišné opatření. Je však povoleno limitovat dobu trvání opatření. Tato Dohoda zpřísňuje podmínky, které je nezbytné splňovat před a při uplatněním ochranářského opatření. Podmínky a postupy při užití ochranných opatření Tyto ochranné opatření se mohou aplikovat, pokud dochází k nadměrnému importu zboží a za podmínek, jejichž zásluhou hrozí újma tuzemskému průmyslu. Na základě toho je nutné provést šetření. Ochranné opatření se uplatňuje na importovaný produkt v rozsahu a na dobu nezbytně nutnou k odstranění škody. Doba ochranného opatření nesmí překročit 8 let u vyspělých států a 10 let u rozvojových států. 30