Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Transkript

1 Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky. - Možnost realizovat tzv. absolutní výhody. - Neschopnost země v roli výrobce uspokojit své požadavky jako spotřebitele. - Odlišné preference spotřebitelů (domácností) v různých zemích. 1

2 Mezinárodní obchod základní funkce 1) Transformační fce transformace struktury vyrobené produkce na strukturu, kterou požaduje trh; 2) Dynamizační fce úspory práce a přírodních zdrojů, které nemá ekonomika v potřebném množství dovozem zboží; 3) Informační fce zdroj informací o výrobě i spotřebních zvyklostech; 4) Kriteriální fce porovnáváním na světovém trhu národní ekonomika kontroluje svůj vlastní ekonomický vývoj - komparace prostřednictvím termes of trade Absolutní výhoda Příklad vzájemného oboustranně výhodného obchodu: Výrobek pšenice ČR 6q Německo 2q ČR zvýší výrobu pšenice, za kterou motocykly doveze, Německo opak. 1q pšenice= 1ks motocyklu motocykl 2ks 6ks ČR 6q 2ks 6q 18ks (vývoz) Německo 6ks 2q 6 ks 18q (vývoz) 2

3 Teorie komparativních výhod Příklad vzájemného oboustranně výhodného obchodu: Výrobek ČR Německo Situace v ČR bez vývozu: ČR za 6q 10ks pšenice 6q 2q v Německu za 6q 18ks motocykl 10ks 6ks Mezinárodní obchod: ČR za 6q >10ks??? Zahraniční obchod zvyšuje ceny domácí výroby na vnitřním trhu! Vliv exportu na ekonomické procesy v národní ekonomice P P 1,2 B export C P E Q 1 Q E Q 2 domácí spotřeba klesá výroba a zaměstnanost roste P cena na národním trhu P 1,2 cena na světovém trhu 3

4 Vliv importu na ekonomické procesy v národní ekonomice P P E P 1,2 import Q 1 Q E Q 2 pokles výroby a zaměstnanosti růst národní spotřeby P cena na národním trhu P 1,2 cena na světovém trhu Vnější obchodní a měnová politika - VOMP Nepřímé (tržně orientované) nástroje: - intervence na devizových trzích; - opatření monetární a fiskální politiky. Administrativní příkazy a zákazy: - kvóty; - cla; - vývozní subvence; - neviditelné překážky dovozu. 4

5 Vnější obchodní a měnová politika - VOMP Nástroje, bezprostřední a konečné cíle VOMP znázorňuje následující graf: Nástroje Bezprostřední cíle Konečné cíle Kvóty Tarify Stav platební bilance Zaměstnanost Intervence na devizových trzích Ostatní nástroje Měnové kurzy Cenová stabilita Nástroje a cíle VOMP Obchodní politika protekcionalistická - liberální Koordinace a integrace na světovém trhu Mikroekonomická integrace tvoří základ integračních procesů a uskutečňuje se na úrovni firem. Nabývá různých forem např.: - výměna informací mezi firmami, společný výzkum trhu - společný servis a poradenství - dohody o specializaci a kooperaci - společné projekty firem (v různých sférách podnikatelské činnosti) - společný výzkum a vývoj -fúze - transnacionální kooperace (firmy s nadnárodní působností) 5

6 Koordinace a integrace na světovém trhu Makroekonomická integrace je proces postupného sbližování, přizpůsobování a propojování národních ekonomik s konečným cílem vzniku velkého nadnárodního komplexu. Prosazuje se na základě smluv mezi vládami. Pro tuto formu bývá často používáno označení regionální ekonomická integrace. Koordinace a integrace na světovém trhu Stupně makroekonomické integrace Pásmo volného obchodu Celní unie, Společný trh, Hospodářská unie; Úplná ekonomická integrace (unie). 6

7 Koordinace a integrace na světovém trhu Pásmo volného obchodu ESVO Evropské sdružení volného obchodu (1960) Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Velká Británie (vystoupila v roce 1973 společně s Dánskem a vstoupily do ES), Švédsko a Švýcarsko později Finsko, Island. CEFTA (Central European Free Trade Agreement) Středoevropská dohoda o oblasti volného obchodu (1994) ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko NAFTA (North American Free Trade Agreement) Kanada, USA a Mexiko Koordinace a integrace na světovém trhu Celní unie BENELUX (1948) celní a později i hospodářská unie EHS původně také unií. 7

8 Vytváření evropských společenství 1951 Paříž ESUO Evropské společenství uhlí a oceli Anglie, Francie, Německo, Belgie, Nizozemí, Lucembursko a Itálie Řím EHS, EUROATOM římské smlouvy Cíle ES: - Vytvoření celní unie; - Vytvoření společného trhu; - Zavedení společných soutěžních pravidel; - Zavedení společných politik ve 3 oblastech: zemědělství, zahraniční obchod, doprava; - Koordinace hospodářské politiky; - Vytvoření společných institucí Evropský parlament, Rada, Komise, Soudní dvůr; - Postupné přibližování zákonodárství sloučení obou integrací v ES (EUROATOM+EHS) 1973 rozšíření o GB, Irsko, Dánsko 1981 Řecko 1986 Portugalsko, Španělsko 1996 Rakousko, Švédsko, Finsko 1990 Řím jednání o hospodářské unii 1993 Maastrichtská dohoda, název EU 2004 ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko,Malta, Kypr, Litva 8

9 Evropská unie pilíře - Smlouva o Evropském společenství společné politiky - Agenda společné zahraniční a bezpečnostní politiky - Spolupráce ve vnitřních věcech a justice 3 základní smlouvy - Maastrichtská vytvoření měnové unie s jednotnou měnou Euro - Amsterodamská cíl sjednotit zahraniční politiku - Nice příprava na vstup států ze střední a východní Evropy Evropská měnová unie Konvergenční kriteria pro vstup do hospodářské a měnové unie - Inflační kritérium (o 1,5% průměrné inflace) - Úrokové kritérium (o 2% průměr 3 nejstabilnějších zemí) - Kritérium směnného kurzu (povolené fluktuační pásmo) - Rozpočtové kritérium (rozpočtový deficit <3% HDP) - Kritérium zadluženosti (veřejný dluh < 60% HDP) států: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko a Španělsko Skupiny zemí EU: - ins - 11 zemí, které vstoupily do MU - Pre-ins nesplnily konvergenční kritéria Švédsko a Řecko (2002) - Opting OUTs GB, Dánsko rozhodly se neúčastnit 3 stupně HMU. 9

10 Orgány EU Evropská rada - nejvyšší politický orgán, definování obecné politiky EU, nemá legislativní pravomoci Rada evropské unie sídlo v Bruselu, zákonodárné pravomoci Evropský parlament Strasburg, podílí se legislativě EU Evropská komise výkonný orgán EU, kontrolní orgán Evropský soudní dvůr Haag Evropský účetní dvůr Evropská centrální banka Frankfurt 10