Kosmické záření a Observatoř Pierra Augera. připravil R. Šmída

Podobné dokumenty
Vlastnosti nejenergetičtějších částic ve vesmíru

Kosmické záření a astročásticová fyzika

Kosmické záření a jeho detekce stanicí CZELTA

Česká zrcadla pod Andami. Martin Vlček

Příklady Kosmické záření

The Pierre Auger Observatory. provincie Mendoza, Argentina

Kosmické záření. Michal Nyklíček Karel Smolek

KOSMICKÉ ZÁŘENÍ JEŠTĚ PO 100 LETECH. Jiří GRYGAR Oddělení astročásticové fyziky Sekce fyziky elementárních částic Fyzikální ústav AV ČR

The Pierre Auger Observatory

NEZADRŽITELNÝ VZESTUP ASTROČÁSTICOVÉ FYZIKY. Fyzikální ústav AV ČR, Praha

Kosmické záření. Dalibor Nedbal ÚČJF.

října 2009: Evropský týden astročásticové fyziky

Kosmické záření. Pavel Kendziorski

Jana Nováková Proč jet do CERNu? MFF UK

Urychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření

2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru

Urychlovače na nebi a pod zemí, aneb Velký třesk za všechno může

Měření kosmického záření

Mezony π, mezony K, mezony η, η, bosony 1

Standardní model částic a jejich interakcí

Objev gama záření z galaxie NGC 253

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF

Urychlovače částic principy standardních urychlovačů částic

Jiří Grygar: Velký třesk za všechno může... 1/ 22

Úloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích z bublinové komory.

2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru

Projekt detekce kosmického záření a střední školy v ČR

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II

Detekce nabitých částic Jak se ztrácí energie průchodem částice hmotou?

Theory Česky (Czech Republic)

Za hranice současné fyziky

(v zrcadle výtvarné estetiky)

Něco z astronomie aneb Kosmologie, pozorování a astročásticová fyzika

Standardní model a kvark-gluonové plazma

Paul Adrien Maurice Dirac

Experiment ATLAS. Shluky protiběžných částic se srážejí každých 25 ns. tj. s frekvencí. Počet kanálů detektoru je 150 mil.

Referát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace)

Stručný úvod do spektroskopie

Nadbytek elektronů a pozitronů v kosmickém záření

Batse rozložení gama záblesků gama záblesků detekovaných družicí BATSE v letech Rozložení je isotropní.

Jak se pozorují černé díry? - část 3. Astrofyzikální modely pro rentgenová spektra

Kosmické záření o extrémních energiích (Projekt Pierre Auger Observatory) Jiří Grygar, Fyzikální ústav AV ČR, Praha

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

Základy spektroskopie a její využití v astronomii

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Mlžnákomora. PavelMotal,SOŠaSOUKuřim Martin Veselý, FJFI ČVUT Praha

Slunce zdroj energie pro Zemi

postaven náš svět CERN

Rozměr a složení atomových jader

Cesta do mikrosvěta. Martin Rybář

MAKROSVĚT ~ FYZIKA MAKROSVĚTA (KLASICKÁ) FYZIKA

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno

piony miony neutrina Elektrony,

LEPTONY. Elektrony a pozitrony a elektronová neutrina. Miony a mionová neutrina. Lepton τ a neutrino τ

Pozitron teoretická předpověď

11 milionů světelných let od domova...

13. Spektroskopie základní pojmy

Reliktní záření a jeho polarizace. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky

Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra experimentální fyziky / Společná laboratoř optiky

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/ Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková

Zbytková ionizace v elektroskopech První elektroskopy byly vyvinuty již koncem 18. století za účelem demonstrace elektrostatického

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH. Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.

Kam kráčí současná fyzika

ASTRONOMICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i.

Chemické složení vesmíru

KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI. 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření

O čem se mluví v CERNu? Martin Rybář

O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 26. březen 2015

[KVANTOVÁ FYZIKA] K katoda. A anoda. M mřížka

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. neutronové číslo

České vysoké učení technické v Praze

Wilsonova mlžná komora byl první přístroj, který dovoloval pozorovat okem dráhy elektricky

Relativistická dynamika

Úvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru

RUZNYCH DRUHU ZÁRENí

Meteority meteorit na jiné planetě (Mars) meteorit z Měsíce. meteorit z Marsu ALH84001; řetízkovité struktury v meteoritu (rozměry nm)

Čerenkovovo záření. ( Jiří Hrubý, 2. Ročník MTV 2001/2002, PF Č. Budějovice )

Úvod do fyziky plazmatu

Jak nám vládne symetrie. Jan Kábrt

Hmotnostní spektrometrie

A Large Ion Collider Experiment

Fyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

STŘEDOČESKÝ KRAJ ANTIHMOTA

Astronomie, sluneční soustava

Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem dopadu světelného záření.

VYPOUŠTĚNÍ KVANTOVÉHO DŽINA

Jak můžeme vidět částice?

Plazma. magnetosféra komety. zbytky po výbuchu supernovy. formování hvězdy. slunce

Kosmologické kapitoly. Jan Novotný, Jindřiška Svobodová Pedagogická fakulta Masarykova universita, Brno,

Úvod do moderní fyziky

1. Zadání Pracovní úkol Pomůcky

VY_52_INOVACE_VK64. Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen červen 2013 Ročník, pro který je VM určen

Elektromagnetická kalorimetrie a rekonstrukce π0 na ALICI. Jiri Kral University of Jyväskylä

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD.

FYZIKA 4. ROČNÍK. Kvantová fyzika. Fotoelektrický jev (FJ)

Elementární částice. 1. Leptony 2. Baryony 3. Bosony. 4. Kvarkový model 5. Slabé interakce 6. Partonový model

Transkript:

Kosmické záření a Observatoř Pierra Augera připravil R. Šmída

Astročásticová fyzika Astronomie (makrosvět) Částicová fyzika (mikrosvět)

Kosmické záření

Objev kosmického záření 1896: Objev radioaktivity (H. Becquerel) Nevysvětluje ionizaci vzduchu vysoko nad povrchem země 1909: T. Wulf - pokusy na Eiffelově věži

Elektroskop Kovové lístky nabité stejným nábojem uzavřené v nádobě Při vybíjení se jejich vzájemná vzdálenost zmenšuje Rychlost samovolného vybíjení kovových lístků závisí na míře ionizace vzduchu - + - -

Viktor Hess Měření při letech balónem 1912: úspěšný let z Ústí n. Labem Dosažení nadmořské výšky 4,8 km Radiace roste s nadmořskou výškou Záhadné záření přilétá z vesmíru

Pierre Auger Pozorování v Alpách 1939: objev atmosférických spršek Primární částice mají energie milión GeV (1015 ev)! Tehdejší urychlovače: 10 MeV (107 ev) LHC: 7 TeV = 7 x 1012 ev

Atmosférické spršky Primární částice neprojde atmosférou Mnohonásobné srážky v atmosféře Vzniká až miliarda sekundárních částic Známé částice (elektrony, nukleony) Objev nových částic

Vlastnosti kosmického záření Nabité částice přilétající z vesmíru (98% tvoří protony a atomová jádra) PRIMÁRNÍ (přilétá z vesmíru) SEKUNDÁRNÍ (vzniká až zde v atmosféře) neviditelné ionizující záření asi 300 částic prolétne m2 za jednu sekundu

Sekundární kosmické záření Důležitá úloha v historii částicové fyziky Zdroj vysoceenergetických částic 1953: první urychlovač Cosmotron (3 GeV) Objevy nových částic: miony, piony, kaony... Objev antihmoty (1932 positron: antičástice elektronu)

Nobelovy ceny 1936: V. Hess: objev kosmického záření C. Anderson: objev pozitronu 1948: P. Blackett: mlžná komora 1950: C. Powell: objev pionů 2002: R. Davis a M. Koshiba: detekce kosmických neutrin oceněni za práce v jiných oblastech: E. Fermi, R. Millikan, A. Compton,...

Polární záře

Měření kosmického záření 1) přímá (primární částice) stratosférické balóny družice limitováno velikostí detektoru 2) nepřímá (atmosférické spršky) Čerenkovovo záření (v > cair) sekundární částice na povrchu (i pod) fluorescence (deexitace N2)

Nákres detekce

Energetické spektrum LHC (7 TeV) přímá měření modulace sluneční činností (E < 10 GeV) strmý pokles toku (dn / de) ~ E-α konst. spektrální index (α ~ 3) konec spektra? atmosférické spršky

Pravděpodobné zdroje částice ze Slunce (sluneční vítr) do 1010 ev naše Galaxie: do 1018 ev extragalaktické objekty: nad 1018 ev

Rekordní energie Americký experiment Fly's Eye 15. 10. 1991 energie 3,2 x 1020 ev Japonský experiment AGASA 3. 11. 1993 enegie 2,1 x 1020 ev Při těchto energiích dopadá pouze jedna částice na 1000 km2 za století! Kde vznikají tyto extrémně energetické částice???

Odkud přicházejí? Urychlování v astronomických objektech? aktivní galaktická jádra výtrysky rádiových galaxií magnetary Anebo rozpady dosud neznámé temné hmoty? pozůstatky Velkého třesku? obrovská hmotnost 1024 ev

Mez GZK "moře" reliktního záření (2,7 K) pozůstatek Velkého třesku Kosmické částice s ním interagují. Každou interakcí ztratí část své energie. Po prolétnutí vzdálenosti 100 Mpc klesne energie vždy pod 4 x 1019 ev Mohou přilétat jen z "blízkého" okolí!

Nejedná se o astronomii :-( Astronomie je pozorování zdrojů neutrálních částic světlo, rádiové a rentgenové záření (fotony s různými energiemi)

Pohyb nabité částice Elektický náboj Hybnost částice Magnetické pole Lorentzova síla: zakřivení dráhy letící částice Přilétávající částice nemíří ke svému zdroji :-(

Astročásticová astronomie Velikost zakřivení klesá s nábojem částice s její hybností (kinetickou energií) 1018 ev 1020 ev Čím vyšší energie, tím menší zakřivení!

Observatoř Pierra Augera Colorado, USA Argentina

Observatoř v Argentině jižní polokoule Argentina provincie Mendoza 1400 m. n. m. plocha 3000 km2

Pampa pod Andami

Hybridní detekce současné pozorování stejné atmosférické spršky dvěma nezávislými detektory výrazné zpřesnění rekonstrukce kalibrace fluorescenční teleskop povrchový detektor atmosférická sprška

Povrchový detektor 1600 plastových sudů naplňených vodou rozmístěny v pravidelné síti 1,5 km od sebe měří bez přerušení a jsou plně samostatné

Rekonstrukce signálu síť povrchových detektorů vodní Čerenkovovy čas příletu a velikost signálu na zemi rekonstrukce energie závisí na interakčních modelech (velké nepřesnosti)

Fluorescenční teleskopy pozorování rozvoje spršky během jasných bezměsíčných nocí UV světlo (300-400 nm) Přesné určení energie

Pohled do pampy

Během měření

Sledování atmosféry Pohlcení a rozptyl světla v atmosféře Pravidelná měření teploty, vlhkosti, tlaku a aerosolů Lasery, balóny, kamery,...

Teleskop FRAM Závislost extinkčního koeficientu na vlnové délce Cassegrain (200 mm) ohnisko 2,97 m fotometr Optec SSP5-A Johnsonovy filtry + další další 2 kamery CCD optický protějšek GRB 060117 (124 s po družici SWIFT )

AUGER Quattro

Dosavadní výsledky

Galaktické centrum Nepotvrzen žádný signál. APh 27, 244 (2007)

Spektrum kosmického záření Pokles toku částic nad 4x1019 ev. Potvrzení fyzikálních předpovědí. PRL 101, 061101 (2008)

Limit na podíl fotonů APh 29, 243 (2008) Zatím nebyl pozorován žádný vysoceenergetický foton. Byly vyvráceny předpovědi mnoha exotických teorií (např. rozpady temné hmoty)

Nejvýznamější výsledek

Izotropie a anizotropie Jsou body rozmístěny náhodně? Pro složitější případy používáme statistické testy.

Pozorované směry příletů 20 z 27 částic s energiemi nad 5,7x1019 ev dopadly blíže než 3,1 stupňů od pozice AGN Science 318, 938 (2007) & APh 29, 188 (2008)

Aktivní galaktická jádra velmi jasné zdroje netepelného záření superhmotná černá díra v centru oboustranné výtrysky nejblíže k nám leží Cen A (4,2 Mpc) Možné zdroje nejenergetičtějších částic K potvrzení této představy je potřeba naměřit více částic (nyní 1 částice za měsíc)

Pozorujeme dál...

Correo Argentino