U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 2 2 4 9 4 5 2. rozšířené vydání Osudové roky české státnosti Stručný průvodce českou historií 20. století významné dokumenty události osobnosti skutečné příběhy
Osudové roky české státnosti Stručný průvodce českou historií 20. století významné dokumenty události osobnosti skutečné příběhy
Centrum české historie, 2017, 2013 Fotodokumentace: archivy Jaroslava Čvančary, Jana Kostrhouna, Vladimíra a Diany Štruplových, Marie M. Šechtlové, Miroslava Angera, Karla Michala, Ivo Šťastného, Davida Zeleného, Muzea Blansko a ANLET ISBN 978-80-88162-10-0 ISBN 978-80-88162-11-7 (e-kniha)
Úvodem Vážený čtenáři, nazývejme pro tentokrát osudem to, co bylo psáno v kronice světa, a nebylo ovlivnitelné jedním člověkem. Tím, který vyrůstal, studoval, žil a stárnul v určité etapě 20. století, a pro něhož byly světovými mocnostmi nachystány války, revoluce, nejistota, utrpení, a konečně i vytoužená svoboda. Život Evropy a světa vůbec nebyl ve 20. století jednoduchý a plynulý, a neměli ho ani občané Československa, kteří prožívali v různém věku svého žití osudové momenty své země. Chovali se a jednali podle toho, jak jim velel zdravý rozum, či jak byli donuceni. Důsledky měly vliv na osudy celých obcí, rodin, přátel, blízkých. Možná se někteří v osudových momentech ptali: Proč právě já? Jak často je nám slovem i obrazem předkládáno, co dokáže fanatik toužící po moci! Lidé jsou v jeho scénářích pouhou figurkou na šachovnici Má dáti Dal. A právě proto je třeba si stále připomínat osudové momenty, kdy stačilo podepsat či nepodepsat, zradit či nezradit, vystoupit z řady nebo zůstat skrytý v davu. O době dvou světových válek, komunistické totality a jejích hrdinech bylo již napsáno mnoho článků, knih a studií. V této publikaci předkládáme zásadní okamžiky vývoje našeho státu od jeho osvobození z područí Rakouska-Uherska přes rozkvět první republiky, válečné roky a zvůli totalitního režim až na práh svobodného demokratického státu. Seznamte se s těmi, kteří dokázali usilovat i přes velké nebezpečí o naši svobodu, bojovat o ni a umírat za ni. Přečtěte si autentické příběhy pamětníků, prostudujte si listiny, o nichž se mluví, ale jejichž texty jsou často zkreslovány. Obraz českých novodobých dějin, který si vytvoříte, se může stát základem poznání o nezlomnosti českého národa a jeho hrdinství, jež nás dovedlo až do dnešních svobodných dnů. Praha, 29. 5. 2013
U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 2 2 4 9 4 5 Boj za samostatnost 1914 Když císař František Josef I. 28. července 1914 vyhlásil válku Srbsku a vydal rozkaz k bombardování Bělehradu, stanul svět na prahu čtyřletého válečného šílenství, které poznamenalo statisíce obyvatel této planety. Válečná léta však také ve svých důsledcích znamenala rozpad rakousko-uherské monarchie a šanci na vznik samostatného státu pro Čechy a Slováky. V českých zemích se válka nesetkala s žádným nadšením. Vojáci rukovali do kasáren s nevolí a mezi Čechy rostl pocit národního ohrožení. Většina mobilizovaných doufala, že se brzy vrátí domů. Politické strany většinou vyčkávaly, pouze katolické strany okamžitě vyjádřily loajalitu císaři. Na rozbití habsburské monarchie se ve svých politických plánech orientoval vůdce realistů, univerzitní profesor Tomáš Garrigue Masaryk. Budoucí osud Čechů a Slováků spojoval s vojenským vítězstvím demokratických států západní Evropy, spojených v Dohodě. V říjnu 1914 představil svůj projekt nezávislých Čech, který měl však ještě daleko do budoucí podoby československého státu. V prosinci 1914 při cestě do Itálie zůstal v emigraci (v Rakousko-Uhersku na něj byl vydán zatykač) a začal se svými vlivnými přáteli organizovat protirakouské akce. Snažil se organizovat krajany v zahraničí, obracel se na vlivné osobnosti států Dohody, aby je získal pro svou myšlenku nezávislých Čech. 1915 Na podzim roku 1915 byl ustanoven v Paříži Český komitét zahraniční, který formuloval cíle českých a slovenských krajanů v probíhající světové válce. Byl to první politický orgán československého zahraničního odboje. V březnu 1915 vznikl Tajný výbor Maffie ustavením předsednictva ve složení: Edvard Beneš, Karel Kramář, Alois Rašín, Josef Scheiner, Přemysl Šámal. Tajný výbor Maffie koordinoval zpravodajskou a konspirační činnost v českých zemích v úzkém kontaktu s T. G. Masarykem a jeho aktivitami v zahraničí. 1916 V roce 1916 vznikla v Paříži Národní rada československá jako vrcholný řídící orgán, který řídili T. G. Masaryk, E. Beneš a M. R. Štefánik jako legitimní zástupci českého a slovenského lidu. 1917 Rada se prosadila jako uznávaná představitelka českého a slovenského zahraničního hnutí a začala vytvářet své odbočky v Rusku, v Římě a v USA. 1918 V létě 1918 byla oficiálně uznána jako reprezentace československého národa státy Dohody a poté se stala základem prozatímní československé vlády. Co to znamená Československé legie Československé legie je označení používané pro jednotky zahraničního vojenského odboje v období 1. světové války. Tento název však vznikl až po válce, ve své době se používalo označení jednotky československých zahraničních vojsk. Češi a Slováci se tak podíleli v zemích, kde legie vznikly (Rusko, Francie, Itálie), na bojích na straně Dohody. Aktivním iniciátorem a organizátorem čs. legií byl především Milan Rastislav Štefánik, který byl v té době již generálem francouzské armády a podílel se s českou emigrací jako diplomat na jednání o vzniku Československé republiky. První jednotky čs. dobrovolníků vznikly sice náhodně, přesto však charakteristicky naprosto nezávisle na sobě ve stejné době na dvou místech. Ve Francii vznikla 23. 8. 1914 Rota Nazdar v rámci cizinecké legie. Vytvořili ji krajané žijící ve Francii, často Sokolové. V letech 1914 1915 se rota účastnila střetnutí na francouzskoněmecké frontě. Po velkých ztrátách v bitvách byli její příslušníci zařazeni do jiných jednotek a posléze v r. 1917 přešli do tvořících se čs. jednotek. V Rusku založili krajané 12. 8. 1914 Českou družinu, první dobrovolnickou jednotku, jež se stala pozdějším základem čs. legií v Rusku. Na frontě působili v malých výzvědných skupinách jako součást 3. ruské carské armády. Z České družiny se od r. 1916 postupně formovaly další jednotky čs. zahraničního vojska. Tajný výbor Maffie V březnu 1915 vznikl Tajný výbor Maffie ustavením předsednictva ve složení: Edvard Beneš, Karel Kramář, Alois Rašín, Josef Scheiner, Přemysl Šámal. Tajný výbor Maffie koordinoval zpravodajskou a konspirační činnost v českých zemích v úzkém kontaktu s T. G. Masarykem a jeho aktivitami v zahraničí. Jeho činnost řídil Přemysl Šámal (4. 10. 1867 9. 3. 1941), významný muž tehdejší politické sféry, blízký spolupracovník T. G. Masaryka. Po vzniku samostatného Československa se stal pražským starostou a poslancem. Po začátku 2. světové války stál v čele odbojové organizace Politické ústředí, seskupující politiky z různých stran. V prosinci 1939 byl zatčen gestapem a zemřel v berlínské věznici. V roce 1992 byl vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. 5