Aktuální právní informace Únor 2011 Tento materiál se snaží o shrnutí aktuálně velmi diskutovaného problému souběhu pracovního poměru a výkonu funkce jednatelů a členů představenstev obchodních společností, včetně popisu rizik, která z tohoto souběhu vyplývají a směrů možného řešení. SOUBĚH PRACOVNÍHO POMĚRU A VÝKONU FUNKCE PO ROZHODNUTÍ NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU V minulých dnech se v českých mediích rozpoutala nevídaná hysterie okolo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 9.12.2010, č.j. 3 Ads 119/2010-58 týkajícího se zakázaného souběhu výkonu funkce (členů) statutárních orgánů obchodních společností a jejich zaměstnaneckých poměrů včetně možných negativních důsledků pro společnosti a zejména jednatele a členy představenstev těchto společností. Toto mimořádné vydání našeho newsletteru reaguje na uvedené rozhodnutí NSS a současně představuje i základní obrysy možných návrhů řešení důsledků zakázaného souběhu. Podle konstantní judikatury není v mnoha případech přípustný souběh pracovního poměru zaměstnance a výkonu funkce (člena) statutárního orgánu. 1. Co je podstatou souběhu a co se změnilo pro rozhodnutí NSS? Již od konce 90. let minulého století se v judikatuře Nejvyššího soudu ČR ustálil názor, že není přípustný souběh pracovního poměru zaměstnance a výkonu funkce (člena) statutárního orgánu (dále též jen souběh ), pokud pracovní náplň zaměstnance nezahrnuje jiné činnosti, než které patří do zákonné působnosti (člena) statutárního orgánu. Postupně se ovšem judikatuře Nejvyššího soudu prosazoval velmi široký výklad pojmu obchodního vedení společnosti, které náleží vedle jednání jménem společnosti navenek do zákonné působnosti statutárního orgánu. Takový široký výklad obchodního vedení ve svých důsledcích vede k závěru, že každý souběh u vedoucího zaměstnance je velmi problematický a v mnoha případech nepřípustný. Nicméně zůstalo vždy nesporné, že souběh je přípustný, pokud skutečným obsahem pracovního poměru jsou jiné činnosti, než které spadají do výkonu funkce (člena) statutárního orgánu.
Výše uvedená pravidla však byla často podceňována a důsledky neplatnosti uzavřených pracovních smluv i záměrně bagatelizovány, neboť na rozdíl od mzdy není odměna člena představenstva daňově uznatelným nákladem společnosti. Prosincové rozhodnutí NSS tak nepřináší žádný průlom do dosavadní soudní praxe, když se v podstatě jen výslovně přihlásilo k výše uvedené judikatuře českých civilních soudů. Jeho zásadní význam je právě v tom, že tuto judikaturu implementovalo do oblasti správního práva, konkrétně na otázku neúčasti ředitele (a současně jednatele) společnosti na nemocenském pojištění jako zaměstnance. Rozšířením aplikace souběhu do oblasti veřejného práva může mít skutečně zásadní dopady nejen pro společnosti v oblasti daňové, ale zejména pro statutární orgány v oblasti jejich (ne)účasti na státním nemocenském a důchodovém pojištění. Tento problém se potenciálně týká jednatelů a členů představenstva. 2. Koho se problém souběhu týká? Problematikou souběhu mohou být potenciálně dotčeny všechny české obchodní společnosti a jejich jednatelé / členové představenstva, pokud mají se společností současně uzavřen pracovní poměr. Samozřejmě ne každý souběh je možné považovat za zakázaný a v každém konkrétním případě bude nutné pečlivě posoudit skutečnou náplň práce vykonávané na základě pracovní smlouvy a rozsah obchodního vedení. V některých případech, jako je souběh funkce generálního ředitele a jednatele, je ovšem s ohledem na uvedenou judikaturu českých soudů přípustnost souběhu prakticky vyloučena. Velmi specifická je situace u bank, u kterých je souběh funkcí vedoucího zaměstnance a člena představenstva nařízen přímo zákonem. Ze souběhu pracovního poměru a výkonu funkce jednatelů a členů představenstev obchodních společností vyplývá celá řada rizik, a to jak pro společnost tak pro (členy) statutárních orgánů. 3. Jaká jsou rizika spojená se zakázaným souběhem? V oblasti soukromoprávní a veřejnoprávní jsme identifikovali zejména následující možné negativní důsledky zakázaného souběhu:
3.1. Pro společnost: 3.1.1 Možná neplatnost smluv a jiných právních úkonů učiněných pouze jedním jednatelem / členem představenstva z titulu své pracovní pozice vedoucího zaměstnance (např. jako generální ředitel), pokud za společnost mají jednat podle stanov či společenské smlouvy vždy současně dva či více jednatelů / členů představenstva. 3.1.2 Negativní daňové dopady ve vztahu k vyplacené mzdě a jiných benefitů dle neplatných pracovních smluv s členy představenstva, tj. daňová neuznatelnost takových nákladů pro společnost (jednatelů se týká jen omezeně, když jejich odměna je daňově uznatelným nákladem společnosti) v důsledku čehož může dojít k dodatečnému doměření daně nebo snížení daňové ztráty. 3.1.3 Nároky jednatelů / členů představenstva na odměnu za výkon funkce, pokud jim byla vyplácena pouze mzda, a to až 4 roky zpětně. 3.2 Pro jednatele / člena představenstva 3.2.1 Možnost uplatnění nároku společnosti na vrácení plnění poskytnutých na základě neplatných pracovních smluv, a to až 4 roky zpětně, např. v případě insolvence nebo v případě nepřátelského převzetí. 3.2.2 Ztráta ochrany poskytované zákoníkem práce (ochrana před rozváním pracovního poměru, omezená odpovědnost za škodu, dovolená atp.). 3.2.3 Na jednatele / člena představenstva se nevztahuje ani zákonné pojištění zaměstnavatele pro případ pracovního úrazu či nemoci z povolání. 3.2.4 Neúčast v systému státního nemocenského pojištění (členové představenstva a od 2009 také jednatelé) a neúčast v systému státního důchodového pojištění (členové představenstva) nebo podstatné snížení uznatelných odvodů (jednatelé) po dobu zakázaného souběhu, a to i když společnost z jejich mzdy řádně odváděla pojistné.
Vzniklou situaci je do budoucna poměrně jednoduché vyřešit. Eliminace již vzniklých škodlivých následků však vyžaduje podrobnou analýzu konkrétního případu. 4. Existují možnosti řešení zakázaného souběhu? 4.1 Řešení do budoucna Řešení zakázaného souběhu a negativních důsledků s ním spojených do budoucna představují dle našeho názoru následující tři základní možné postupy: 4.1.1 Jediná smlouva o výkonu funkce Z právního pohledu čistým řešením je modifikace a zachování (resp. uzavření nové) smlouvy o výkonu funkce jednatele / člena představenstva a ukončení pracovněprávního vztahu. Smlouvu je totiž možno koncipovat tak, aby v maximální míře kompenzovala ztrátu pracovněprávní ochrany i nevýhody spojené s neúčastí na státním důchodovém či nemocenském pojištění. Je třeba mít na paměti, že veškeré změny smlouvy o výkonu funkce podléhají předepsanému schválení. 4.1.2 Neexekutivní představenstvo či jednatelé Druhou možnost představuje striktní osobní oddělení postavení vedoucích zaměstnanců ve společnosti od výkonu funkce jednatele / člena představenstva, pokud je takové rozdělení organizačně a personálně možné. Upozorňujeme pouze, že i takový neexekutivní jednatel / člen představenstva má přímo ze zákona nárok na odpovídající odměnu a zejména pokud má svoji funkci vykonávat bezúplatně (např. zaměstnanec zahraničního akcionáře), je třeba otázku odměny vhodně řešit (řádně schválenou) písemnou smlouvou. Též implementace pravidla čtyř očí bude právně složitější.
4.1.3 Zachování přípustného souběhu Tento postup je možné doporučit pouze po předchozím důkladném zvážení pracovních činností zaměstnance, který bude současně jednatelem či členem představenstva. Vždy rozhodně doporučujeme uzavření a schválení písemné smlouvy o výkonu funkce a pečlivé odlišení pracovní náplně od obchodního vedení zajišťovaného z titulu výkonu funkce (člena) statutárního orgánu. 4.2 Zpětné řešení zakázaného souběhu Pokud bude v konkrétním případě zjištěn nepřípustný souběh pracovního poměru vedoucího zaměstnance a jednatele / člena představenstva v minulosti, domníváme se, že právní úprava v současnosti nenabízí žádné 100% řešení všech problematických otázek. Je ovšem i zákonnou povinností jednatelů / členů představenstva přistoupit ke zmírnění nebo eliminaci možných škod a přijetí nápravných opatření. S ohledem na výše uvedená rizika dle našeho názoru každá společnost, u níž docházelo k zakázanému souběhu, musí zvážit následující kroky: 4.2.1 Narovnání vztahů se společností Mzdy vyplacené na základě neplatných pracovních smluv jsou bezdůvodným obohacením a tuto otázku je třeba vhodně vyřešit. Současně je možné narovnat nevyplacené odměny za výkon funkce, pokud byla vykonávána bez uzavřené smlouvy. 4.2.2 Neplatnost smluv se třetími osobami Po vyhodnocení možných negativních dopadů je nutné zvážit, zda eventuální neplatnost smluv uzavřených vedoucím zaměstnancem (a jednatelem /členem představenstva) v rozporu se zapsaným způsobem jednání statutárního orgánu, je možné dodatečně napravit.
4.2.3 Vztahy s finančním úřadem Pokud společnost nesprávně uplatňovala odměnu členů představenstva do daňově uznatelných nákladů, je možné zvážit, zda v konkrétním případě není možné a vhodné doměření daně ze strany finančního úřadu předejít podáním dodatečných daňových přiznání. 4.2.4 Vztahy se správou sociálního zabezpečení Pokud by neměli být jednatelé / členové představenstva v důsledku zakázaného souběhu účastni na nemocenském a důchodovém pojištění vůbec nebo jen v omezeném rozsahu, je možné zvážit možnost požádat o vrácení společností uhrazeného pojistného jako přeplatku na pojistném. Vzhledem k závažnosti problému je nutné vhodné řešení pečlivě zvážit a případně ho konzultovat s právními a daňovými poradci. 5. Jaké kroky k nápravě doporučujeme? Východiskem jakýchkoli opatření musí být dle našeho názoru rychlá prověrka ve Vaší společností, zda Vás se problém nezákonného souběhu dotýká a v jaké míře. V případě zjištění existence zakázaného souběhu doporučujeme bezodkladně přistoupit k jeho eliminaci do budoucna některým ze způsobů uvedených výše podle konkrétních podmínek ve Vaší společnosti. Možnost zpětného řešení negativních důsledků souběhu je potřeba pečlivě zvážit a jejich realizaci připravit v součinnosti s právními a daňovými poradci. Izolované přijetí jednoho opatření by mohlo způsobit více škody než užitku. Je nutné také upozornit, že Ministerstvo financí a zejména ČSSZ zastávají v oblasti nezákonného souběhu zatím spíše rezervované stanovisko, a to zřejmě i s ohledem na možné negativní finanční dopady na veřejné finance. ČSSZ tak dle svého sdělení z 10.2.2011 předpokládá, že se problém bude týkat ojedinělých případů, a nikoliv zřejmě několika tisíců společností, ve kterých je možné dle našeho odhadu existenci zakázaného souběhu očekávat. Není také vyloučeno, že zejména veřejnoprávní rizika minulých souběhů mohou být v relativně krátké době ošetřena nějakou formou legislativního opatření nebo metodického pokynu, když zejména ze strany zástupců podnikatelských sdružení je v tomto smyslu vyvíjen intenzivní tlak.
Konečně i v samotné problematice souběhu zůstává stále nevyřešena řada otázek (např. v důsledku výlučně relativní neplatnosti v pracovním právu od roku 2007 nebo otázka zániku pracovního poměru v důsledku jmenování do funkce (člena) statutárního orgánu), které mohou mít zásadní vliv i na hodnocení výše uvedených rizik. Balcar Polanský Eversheds Radek Matouš radek.matous@bapol.cz V případě Vašeho zájmů o bližší informace kontraktujte prosím Váš obvyklý kontakt v naší kanceláři nebo přímo autory tohoto příspěvku Radka Matouše (radek.matous@bapol.cz) a Jana Pechmana (jan.pechman@bapol.cz). Jan Pechman jan.pechman@bapol.cz Kontakty Budete-li si přát další informace, obraťte se prosím na Vaší kontaktní osobu z naší kanceláře Balcar Polanský Eversheds Revoluční 15 110 00 Praha 1 Telefon: +420 251 009 111 Fax: +420 251 009 112 E-mail: office@bapol.cz www.balcarpolansky.cz Budete-li si přát informaci o úplném seznamu kanceláří, navštivte stránku www.eversheds.com Tento dokument je jenom obecným sdělením a není náhradou za detailní právní radu ve specifické záležitosti. Pokud si nepřejete, aby Vám byl tento dokument zasílán, prosíme Vás, abyste Váš nesouhlas oznámili na adresy elektronické pošty office@bapol.cz. Balcar Polanský Eversheds, 2011