SELEKCE ZDROJŮ RIZIKA

SELEKCE ZDROJŮ RIZIKA (podle Purple Book CPR 18E) Příloha č. 1 k posouzení rizik závažné havárie STAVBA - zkapacitnění MÍSTO STAVBY Průmyslový komplex bývalého ČKD u obce PROVOZOVATEL, Bavorská 856/14, 155 00 Praha Ing. Martin Muzikář ZPRACOVATEL Projekty PO, s.r.o., Příkop 6, 602 00 Brno Ing. Jan Tenora DATUM duben 2016

OBSAH 1 ÚVOD... 3 1.1 Cíl studie... 3 1.2 Pojem jednotka... 3 2 METODA VÝBĚRU JEDNOTEK PRO QRA (CPR 18E)... 4 2.1 Postup studie... 4 2.2 Výpočet indikačního čísla A... 4 2.1.1 Množství přítomné látky Q... 4 2.1.2 Mezní hodnota G... 4 2.2 Výpočet selektivního čísla S... 5 2.3 Výběr jednotek vyžadujících QRA... 6 2.4 Hranice objektu pro selekci závažných zdrojů rizika... 6 2.5 Údaje o posuzovaných jednotkách... 6 3 PŘEHLED POSUZOVANÝCH ZDROJŮ RIZIKA... 8 4 VSTUPNÍ ÚDAJE PRO STANOVENÍ INDIKAČNÍHO ČÍSLA... 9 5 STANOVENÍ INDIKAČNÍHO ČÍSLA PRO POSUZOVANÉ JEDNOTKY... 15 6 VÝSLEDKY STUDIE... 17 LITERATURA... 19 Strana: 2 z 19

1 ÚVOD 1.1 Cíl studie Kvantitativní hodnocení rizika (QRA) se používá pro stanovení rizik při provozování, manipulaci, transportu a skladování nebezpečných látek. Kvantitativně se riziko hodnotí v případech, kdy se nebezpečné látky nacházejí (jsou přítomny) na určitém místě (např. průmyslová oblast, dopravní komunikace) v takovém množství, že v případě vzniku mimořádné události by mohly její následky ohrozit okolí. Kvantitativní hodnocení rizika dle Direktivy 2012/18/EU - SEVESO III je součástí bezpečnostní dokumentace, ve které provozovatel názorně dokladuje riziko v souvislosti s umístěním nebezpečných látek v objektu a poskytuje příslušnému úřadu relevantní informace pro posouzení rizika při rozhodnutích, souvisejících s rozvojem uvnitř nebo v okolí podniku. Ne všechna zařízení ( prostory) v posuzovaném objektu společnosti významně přispívají k riziku a proto není nutno uvažovat všechny jednotky/zařízení při QRA. Pro indikaci takových jednotek/zařízení (skladů), která nejvíce přispívají k riziku, byla vyvinuta metoda výběru podle CPR 18E umožňující selekci těchto jednotek/zařízení. Vybrané jednotky/zařízení odhalené metodou výběru musejí být uvažovány při kvantitativním hodnocení rizika. Vybrané jednotky mohou být (na základě provozních zkušeností provozovatele) doplněny o další možné zdroje rizika. Cílem studie je identifikovat v objektu společnosti takové zdroje rizika, které nejvíce přispívají k riziku a ohrožení okolí daného zdroje rizika. Tyto zdroje rizika budou zahrnuty do bezpečnostní studie a v další části podrobeny detailnímu posouzení rizika závažné havárie, jak vyžaduje zákon č. 224/2015 Sb., v platném znění. Studie je výchozím krokem pro kvantitativní hodnocení rizika, jak o něm hovoří 9 zákona č. 224/2015 Sb. a 10 téhož zákona ve smyslu zpracování bezpečnostní dokumentace. 1.2 Pojem jednotka Před použitím metody pro výběr závažných zdrojů rizika je potřebné posuzovaný objekt rozdělit na relativně samostatné jednotky/zařízení. Důležitým kritériem pro definování "samostatných jednotek/zařízení" je skutečnost, že únik obsahu jedné jednotky nevyvolá významný únik z jednotky/zařízení jiné. V důsledku toho jsou dvě jednotky/zařízení považovány za dvě samostatné jednotky/zařízení tehdy, pokud mohou být v případě havárie od sebe odděleny ve velmi krátkém čase. Pro účely metody se rozlišují se dva různé typy jednotek/zařízení 1, tj. procesní jednotky/zařízení a jednotky/zařízení. Procesní jednotku představuje např. několik zásobníků, potrubí a obdobná zařízení. Skladovací jednotku tvoří zásobník nebo tank i s příslušenstvím (systém recirkulace, ohřevu, atd.). Objemná potrubí propojující jednotky v objektu/podniku mohou významně přispívat k riziku, jehož zdrojem je objekt/zařízení, zejména pokud: potrubí mezi jednotkami/zařízeními je umístěno v blízkosti hranic objektu, z potrubí mezi jednotkami/zařízeními může uniknout velké množství látky s ohledem na jejich zádrž a přítok z připojeného aparátu, potrubí mezi jednotkami/zařízeními má vyšší frekvenci poruch. 1 Seznam jednotek viz. kapitola č. 3. Strana: 3 z 19

2 METODA VÝBĚRU JEDNOTEK PRO QRA (CPR 18E) 2.1 Postup studie Vlastní postup lze charakterizovat následujícím způsobem: 1. Objekt se rozdělí na nezávislé jednotky podle postupu uvedeného v odstavci 1.2. 2. Nebezpečnost každé jednotky se stanoví na základě množství látky, provozních podmínek a vlastností nebezpečných látek. Indikační číslo A vyjadřuje míru skutečné nebezpečnosti jednotky. Indikační číslo se stanoví postupem uvedeným v odstavci 2.2. 3. Nebezpečnost jednotky se stanovuje pro množinu bodů v okolí (na hranici) objektu. Nebezpečnost jednotky na jistou vzdálenost se stanoví na základě známého indikačního čísla a vzdálenosti mezi posuzovaným bodem a jednotkou. Míra nebezpečí v posuzovaném bodě se odvodí z hodnoty selektivního čísla S, které se stanoví postupem uvedeným v odstavci 2.3. 4. Jednotky jsou pro analýzu QRA vybírány na základě relativní hodnoty výběrového čísla S postupem popsaným v odstavci 2.4. 2.2 Výpočet indikačního čísla A Skutečná nebezpečnost jednotky/zařízení je ovlivňována množstvím přítomné látky, fyzikálními vlastnostmi, toxicitou látky a specifickými provozními podmínkami. Indikační číslo A vyjadřuje míru skutečné nebezpečnosti zařízení. Indikační číslo A jednotky/zařízení je bezrozměrné a stanoví se ze vztahu: kde : Q O 1 O 2 O 3 G QOOO 1 2 3 A (2.2) G - množství látky přítomné v zařízení (kg) - faktor pro procesní jednotku/zařízení nebo pro jednotku/zařízení - faktor zohledňující umístění jednotky/zařízení - faktor zahrnující množství látky v plynném stavu po úniku v závislosti na provozní teplotě, normálním bodu varu, skupenství látky a teplotě okolí - mezní hodnota - mezní množství nebezpečné látky (kg). 2.1.1 Množství přítomné látky Q Množství látky (přítomné) v jednotce je celkové množství látky obsažené v jednotce/zařízení, přitom je potřebné uvažovat s tvorbou žádoucích i nežádoucích látek v důsledku ztráty kontroly procesu. 2.1.2 Mezní hodnota G Mezní hodnota G je mírou nebezpečnosti látky stanovenou jak na základě fyzikálních vlastností, tak i na základě údajů o toxicitě/výbušnosti /hořlavosti látky. Mezní hodnota pro toxické látky Pro toxické látky se mezní hodnota stanovuje na základě koncentrace LC 50 (rat, inh, 1h) a skupenství při teplotě 25 C. Strana: 4 z 19

2.1.2.1 Mezní hodnota pro hořlavé látky Mezní hodnota pro hořlavé látky je 10 000 kg. Poznámka: Pro účely metody výběru jsou hořlaviny definovány jako látky, jejichž provozní teplota je rovna nebo je vyšší než bod vzplanutí. Bod vzplanutí se stanovuje použitím Abel- Penskeho přístroje, pokud je bod vzplanutí 65 C a přístrojem Pensky Martense pro body vzplanutí vyšší než 65 C. 2.1.2.2 Mezní hodnoty pro výbušné látky Mezní hodnota pro výbušné látky je takové množství látky (v kg), které uvolní ekvivalentní množství energie jako 1000 kg TNT (energie exploze 4600 kj/kg). Upozornění A: V jediné jednotce se mohou vyskytovat různé látky za různých provozních podmínek. V takovém případě se indikační číslo, A i,p, stanovuje pro každou látku i a pro všechny provozní podmínky p. Indikační číslo A pro jednotku/zařízení se stanoví jako součet všech indikačních čísel i,p A i,p. Tento součet se stanovuje odděleně pro tři různé skupiny látek, jmenovitě: hořlavé (A F ), toxické (A T ) a výbušné (A E ). Posuzovaná jednotka/zařízení tak může mít až tři indikační čísla. Upozornění B: Jestliže látka náleží současně k více skupinám látek, indikační číslo se počítá pro každou skupinu zvlášť. Například, jestliže je látka jak toxická, tak i hořlavá, stanovují se dvě indikační čísla, A i,p : T A i, p pro látku jako toxickou mající celkové množství Q i a mezní hodnotu G T, odpovídající toxickým vlastnostem látky F A i, p pro látku jako hořlavou mající celkové množství, Q i, a mezní hodnotu pro hořlaviny G F i = 10 000 kg. 2.2 Výpočet selektivního čísla S Selektivní číslo S vyjadřuje míru nebezpečnosti jednotky/zařízení vůči jinému posuzovanému místu ve vzdálenosti L, a stanoví se násobením indikačního čísla jednotky/zařízení A faktorem (100/L) 2 pro toxické látky a faktorem (100/L) 3 pro hořlavé a výbušné látky. I zde může mít jediná jednotka/zařízení tři různá selektivní čísla: kde: 2 T 100 T A pro toxické látky (2.4) S L 3 F 100 F A pro hořlavé látky (2.5) S L 3 E 100 E A pro výbušné látky (2.6) S L L je vzdálenost od jednotky/zařízení k posuzovanému místu v metrech, přičemž minimální vzdálenost je 100 m. V případě menší vzdálenosti je selektivní číslo S rovno číslu indikačnímu A. Strana: 5 z 19

S2elektivní číslo se stanovuje pro každou jednotku/zařízení v minimálně osmi bodech na hranici objektu. Vzdálenost mezi dvěma přilehlými místy nesmí být větší než 50 m. 2.3 Výběr jednotek vyžadujících QRA Jednotka vyžaduje kvantitativní hodnocení rizika QRA, pokud jsou splněny následující podmínky: selektivní číslo jednotky ve zvoleném bodě na hranici objektu (nebo na břehu řeky proti objektu) je větší než jedna, při větším počtu zdrojů se selektivním číslem větším než 1 se zahrnou ty zdroje, jejichž selektivní číslo je větší než 50% hodnoty maximálního selektivního čísla v posuzovaném bodě, selektivní číslo jednotky je větší než jedna v bodě v obydlené oblasti, (platí pro existující nebo plánované jednotky) v místě nejblíže jednotce. Upozornění: Následky úniku toxických látek se projeví na větší vzdálenosti, než je tomu při úniku hořlavých látek. Pokud byly vybrány pouze jednotky s hořlavými látkami a selektivní číslo jednotek s toxickými látkami je stejného řádu jako maximální selektivní číslo, potom je nutné uvažovat i jednotku s toxickými látkami. 2.4 Hranice objektu pro selekci závažných zdrojů rizika Nebezpečnost jednotky pro okolí objektu se stanovuje pro množinu bodů na hranici objektu. Nebezpečnost jednotky na určitou vzdálenost od hranice objektu se stanoví na základě známého indikačního čísla a vzdálenosti mezi posuzovaným bodem a jednotkou. Míra nebezpečí v posuzovaném bodě se odvodí z hodnoty selektivního čísla S. Vzhledem k tomu, že posuzovaná zařízení v objektu TERMINAL OIL a.s. se ve většině případech nachází ve vzdálenosti menší než 100 m od hranic objektu bylo přijato kritérium, že selektivní číslo se rovná číslu indikačnímu. Za hranice objektu je považován plot ohraničující objekt společnosti nikoliv oplocení 3 m betonovým plotem celého průmyslového areálu. Jednotka je pro další analýzu QRA vybrána tehdy, jsou li splněny podmínky uvedené v kapitole 2.4 této zprávy. 2.5 Údaje o posuzovaných jednotkách Základní potřebné údaje o všech posuzovaných jednotkách nacházejících se v objektu společnosti jsou zpracovány do tabulek. Tabulka č. 2 obsahuje údaje potřebné pro stanovení identifikačního čísla A charakterizujícího obecnou nebezpečnost jednotky. Tabulka č. 3 - výpočet indikačního čísla A. Tabulka č. 4 - výpočet selektivního čísla S. Strana: 6 z 19

Obrázek 1 Terminal OIL, a.s. Strana: 7 z 19

3 PŘEHLED POSUZOVANÝCH ZDROJŮ RIZIKA Seznam posuzovaných provozů představuje seznam všech jednotek, které vyžadují posouzení nebezpečnosti ve vztahu k okolí podniku. Seznam posuzovaných jednotek byl zpracován ve spolupráci se zástupci společnosti a v návaznosti na dokumentaci - Návrh zařazení objektu do skupiny A (podle zákona č. 224/2015 Sb.). Seznam posuzovaných zařízení v objektu společnosti : : ŽC na pozici stáčení, podzemní přečerpávací dvouplášťové nádrže, nadzemní jednoplášťové nádrže, nadzemní dvouplášťové nádrže, nadzemní věžové jednoplášťové nádrže, podzemní úkapová nádrž, AC na pozici plnění, Potrubní rozvody. Čerpací stanice PHM: podzemní dvouplášťová nádrž, nadzemní dvouplášťová nádrž. Stupeň plnění zásobníků je 95 %. V objektu se nenachází rozvody zemního plynu. Pro jednotlivé prostory byly ve výpočtu uvažovány max. kapacity. Umístění jednotlivých posuzovaných zdrojů v objektu je znázorněno v grafické formě na obrázku č. 1. Strana: 8 z 19

4 VSTUPNÍ ÚDAJE PRO STANOVENÍ INDIKAČNÍHO ČÍSLA Indikační číslo je numerická hodnota, která vyjadřuje poměr mezi skutečným a mezním množstvím nebezpečné látky, které je považováno za relativně bezpečné. Údaje o mezních množstvích jsou uvedeny v popisu výběrové metody. Pro toxické látky je stanovení mezního množství potřebná znalost údaje LC 50 pro krysu, při 1 hodinové inhalaci. Tabulka č. 1 Mezní hodnoty G pro toxické látky LC 50 (rat, inh,1 h) (mg/m -3 ) skupenství při t = 25 C Mezní hodnota (kg) LC < 100 Plyn Kapalina (L) Kapalina (M) Kapalina (H) Pevná látka 3 10 30 100 300 100 < LC 500 Plyn Kapalina (L) Kapalina (M) Kapalina (H) Pevná látka 30 100 300 1000 3000 500 < LC 2000 Plyn Kapalina (L) Kapalina (M) Kapalina (H) Pevná látka 300 1000 3000 10 000 2000 < LC 20 000 Plyn Kapalina (L) Kapalina (M) Kapalina (H) Pevná látka 3000 10 000 LC > 20 000 všechna skupenství Takto stanovený poměr je korigován součinem tří faktorů vyjadřujících typ činnosti (proces/sklad), umístění jednotky (vně, uvnitř) a faktor charakterizující podmínky procesu. Pro stanovení faktorů jsou potřebné některé fyzikálně chemické vlastnosti. V tabulce č. 2 jsou přehledně zpracovány údaje potřebné pro stanovení indikačního čísla všech jednotek uvažovaných v objektu Strana: 9 z 19

Proces/ sklad Skupenství L/G Umístění (vně/uvnitř) Jímka/ (bez jímky) Tabulka č. 2 Přehled vstupních údajů pro stanovení indikačního čísla A Zdroj č. Zařízení Látka Rat (inh) LC50 1 hod [mg/m 3 ] Havarijní únik [kg] teplota [ C] tlak 1 ŽC na pozici stáčení P motorová nafta L vně - 48 165 (V = 60 m 3, = 845 kg/m 3 ) 44 175 2 ŽC na pozici stáčení P benzín L vně (V = 60 m 3, = 775 kg/m 3 ) 51 300 3 ŽC na pozici stáčení P MEŘO L vně - (V = 60 m 3, = 900 kg/m 3 ) 4 5 6 7 A1 - podzemní přečerpávací dvouplášťová nádrž S úkapy (zástupce benzín) L uvnitř A2 - podzemní přečerpávací P BA98N L uvnitř dvouplášťová nádrž 2 A3 - podzemní přečerpávací P BA95N L uvnitř dvouplášťová nádrž 2 A4 - podzemní přečerpávací P MEŘO L uvnitř - dvouplášťová nádrž 2 18 406 (V = 25 m 3, = 775 kg/m 3 ) 18 406 (V = 25 m 3, = 775 kg/m 3 ) 18 406 (V = 25 m 3, = 775 kg/m 3 ) 21 375 (V = 25 m 3, = 900 kg/m 3 ) 2 Slouží pouze pro přečerpání ŽC do ch zásobníků. Po skončení stáčení jsou prázdné. Strana: 10 z 19

Proces/ sklad Skupenství L/G Umístění (vně/uvnitř) Jímka/ (bez jímky) Tabulka č. 2 Přehled vstupních údajů pro stanovení indikačního čísla A - pokračování Zdroj č. Zařízení Látka Rat (inh) LC50 1 hod [mg/m 3 ] Havarijní únik [kg] teplota [ C] tlak 8 9 10 11 12 13 14 15 16 A5 - podzemní přečerpávací dvouplášťová nádrž 2 P nafta L uvnitř - A6 - podzemní přečerpávací P MEŘO L uvnitř - dvouplášťová nádrž2 B1 - nadzemní S MEŘO L vně - B2 - nadzemní S MEŘO L vně - B3 - nadzemní S MEŘO L vně - C1 - nadzemní dvouplášťová nádrž C2 - nadzemní dvouplášťová nádrž C3 - nadzemní dvouplášťová nádrž C4 - nadzemní dvouplášťová nádrž S BA98N L vně S BA98N L vně S BA98N L vně S BA98N L vně 40 137 (V = 50 m 3, = 845 kg/m 3 ) 34 200 (V = 40 m3, = 900 kg/m3) 90 630 (V = 106 m 3, = 900 kg/m 3 ) 90 630 (V = 106 m 3, = 900 kg/m 3 ) 90 630 (V = 106 m 3, = 900 kg/m 3 ) 116 327 (V = 158 m 3, = 775 kg/m 3 ) 116 327 (V = 158 m 3, = 775 kg/m 3 ) 66 262 (V = 90 m 3, = 775 kg/m 3 ) 36 812 (V = 50 m 3, = 775 kg/m 3 ) Strana: 11 z 19

Proces/ sklad Skupenství L/G Umístění (vně/uvnitř) Jímka/ (bez jímky) Tabulka č. 2 Přehled vstupních údajů pro stanovení indikačního čísla A - pokračování Zdroj č. Zařízení Látka Rat (inh) LC50 1 hod [mg/m 3 ] Havarijní únik [kg] teplota [ C] tlak 17 18 19 20 21 22 23 24 25 C5 - nadzemní dvouplášťová nádrž C6 - nadzemní dvouplášťová nádrž D1 - nadzemní D2 - nadzemní D3 - nadzemní D4 - nadzemní D5 - nadzemní D6 - nadzemní D7 - nadzemní S BA98N L vně S BA98N L vně S BA95N L uvnitř S BA95N L uvnitř S BA95N L uvnitř S BA95N L uvnitř S BA95N L uvnitř S BA95N L uvnitř S nafta L vně - 36 812 (V = 50 m3, = 775 kg/m3) 36 812 (V = 50 m 3, = 775 kg/m 3 ) 530 100 (V = 720 m 3, = 775 kg/m 3 ) 530 100 (V = 720 m 3, = 775 kg/m 3 ) 552 187,5 (V = 750 m 3, = 775 kg/m 3 ) 552 187,5 (V = 750 m 3, = 775 kg/m 3 ) 552 187,5 (V = 750 m 3, = 775 kg/m 3 ) 552 187,5 (V = 750 m 3, = 775 kg/m 3 ) 602 062 (V = 750 m3, = 845 kg/m3) Strana: 12 z 19

Proces/ sklad Skupenství L/G Umístění (vně/uvnitř) Jímka/ (bez jímky) Tabulka č. 2 Přehled vstupních údajů pro stanovení indikačního čísla A - pokračování Zdroj č. Zařízení Látka Rat (inh) LC50 1 hod [mg/m 3 ] Havarijní únik [kg] teplota [ C] tlak 26 27 28 29 30 31 32 33 D8 - nadzemní D9 - nadzemní D10 - nadzemní D11 - nadzemní D12 - nadzemní D13 - nadzemní D14 - nadzemní E1- podzemní úkapová nádrž hav. jímka S nafta L vně - S nafta L vně - S nafta L vně - S nafta L vně - S nafta L vně - S MEŘO L vně - S MEŘO L vně - S úkapy (zástupce benzín) L uvnitř 602 062 (V = 750 m 3, = 845 kg/m 3 ) 602 062 (V = 750 m 3, = 845 kg/m 3 ) 602 062 (V = 750 m 3, = 845 kg/m 3 ) 602 062 (V = 750 m 3, = 845 kg/m 3 ) 602 062 (V = 750 m 3, = 845 kg/m 3 ) 641 250 (V = 750 m 3, = 900 kg/m 3 ) 641 250 (V = 750 m 3, = 900 kg/m 3 ) 18 406 (V = 25 m3, = 775 kg/m3) Strana: 13 z 19

Proces/ sklad Skupenství L/G Umístění (vně/uvnitř) Jímka/ (bez jímky) Tabulka č. 2 Přehled vstupních údajů pro stanovení indikačního čísla A - pokračování Zdroj č. Zařízení Látka Rat (inh) LC50 1 hod [mg/m 3 ] Havarijní únik [kg] teplota [ C] tlak 34 35 F1- podzemní dvouplášťová nádrž F2- nadzemní dvouplášťová nádrž S nafta L uvnitř - 20 068 (V = 25 m 3, = 845 kg/m 3 ) S nafta L vně - 36 AC na pozici plnění P nafta L vně - 37 AC na pozici plnění P benzín L vně 38 AC na pozici plnění P MEŘO L vně - 39 Potrubní rozvody P nafta L vně - 40 Potrubní rozvody P MEŘO L vně - 41 Potrubní rozvody P BA95N L vně 42 Potrubní rozvody P BA98N L vně Vysvětlivky: - nestanoveno; L kapalná fáze; P- proces; S sklad. 72 247 (V = 90 m 3, = 845 kg/m 3 ) 30 504 (V = 38 m 3, = 845 kg/m 3 ) 27 977 (V = 38 m 3, = 775 kg/m 3 ) 32 490 (V = 38 m 3, = 900 kg/m 3 ) 3 211 (V = 3,8 m3) 3 510 (V = 3,9 m3) 2 790 (V = 3,6 m3) 1 860 (V = 2,4 m3) ne okolí Atm. ne okolí Atm. ne okolí Atm. ne okolí Atm. Strana: 14 z 19

Zdroj 5 STANOVENÍ INDIKAČNÍHO ČÍSLA PRO POSUZOVANÉ JEDNOTKY V návaznosti na údaje uvedené v tabulce č. 2 jsou pro hodnocené jednotky stanoveny hodnoty tzv. indikačního čísla. Tím je posouzena míra nebezpečnosti jednotky jako takové. Je-li hodnota indikačního čísla rovna jedné, může jednotka ohrozit okolí ve vzdálenosti do 100 metrů. S ohledem na mezní hodnotu G (pro hořlavé látky 10 000 kg), lze konstatovat, že množství do 10 000 kg nepředstavuje v případě hořlavých kapaliny s relativně nízkou procesní nebo teplotou vážné nebezpečí. Jinak je tomu v případě hořlavých těkavých kapalin s vyšším tlakem par nebo s hořlavými plyny. V případě toxických látek je nutno mezní množství stanovit postupem založeným na hodnotě koncentrace LC 50 (pro krysu, při 1 hodinové inhalaci). Výsledné hodnoty indikačních čísel jsou pro posuzované jednotky uvedeny v tabulce č. 3. Tabulka č. 3 Stanovení indikačního čísla Zdroj - skladovaná látka Typ Množství látky Faktory pro provozní podmínky Mezní hodn. Indikační č. č. látky Q (kg) O 1 O 2 O 3 G (kg) A 1 ŽC nafta F 48 165 1,0 0,1 0,3 10 000 0,144 2 ŽC benzín 3 F 44 175 1,0 0,1 0,5 10 000 0,220 3 ŽC MEŘO F 51 300 1,0 0,1 0,1 10 000 0,0513 4 A1 benzín F 18 406 0,1 0,1 0,5 10 000 0,0092 5 A2 benzín F 18 406 1 0,1 0,5 10 000 0,0920 6 A3 - benzín F 18 406 1 0,1 0,5 10 000 0,0920 7 A4 MEŘO F 21 375 1 0,1 0,1 10 000 0,0213 8 A5 nafta F 40 137 1 0,1 0,3 10 000 0,120 9 A6 MEŘO F 34 200 1 0,1 0,1 10 000 0,0342 10 B1 MEŘO F 90 630 0,1 0,1 0,1 10 000 0,0090 11 B2 MEŘO F 90 630 0,1 0,1 0,1 10 000 0,0090 12 B3 MEŘO F 90 630 0,1 0,1 0,1 10 000 0,0090 13 C1 benzín BA98N F 116 327 0,1 0,1 0,5 10 000 0,058 14 C2 benzín BA98N F 116 327 0,1 0,1 0,5 10 000 0,058 15 C3 benzín BA98N F 66 262 0,1 0,1 0,5 10 000 0,033 16 C4 benzín BA98N F 36 812 0,1 0,1 0,5 10 000 0,018 17 C5 benzín BA98N F 36 812 0,1 0,1 0,5 10 000 0,018 18 C6 benzín BA98N F 36 812 0,1 0,1 0,5 10 000 0,018 19 D1 benzín BA95N F 530 100 0,1 0,1 0,5 10 000 0,265 20 D2 benzín BA95N F 530 100 0,1 0,1 0,5 10 000 0,265 3 Limitní množství pro toxicitu je dle tabulky č. 1 nekonečno není dále hodnoceno jako toxická látka. Strana: 15 z 19

Tabulka č. 3 Stanovení indikačního čísla - pokračování Zdroj Zdroj - skladovaná látka Typ Množství látky Faktory pro provozní podmínky Mezní hodn. Indikační č. č. látky Q (kg) O 1 O 2 O 3 G (kg) A 21 D3 benzín BA95N F 552 187,5 0,1 0,1 0,5 10 000 0,276 22 D4 benzín BA95N F 552 187,5 0,1 0,1 0,5 10 000 0,276 23 D5 benzín BA95N F 552 187,5 0,1 0,1 0,5 10 000 0,276 24 D6 benzín BA95N F 552 187,5 0,1 0,1 0,5 10 000 0,276 25 D7 nafta F 602 062 0,1 0,1 0,3 10 000 0,180 26 D8 nafta F 602 062 0,1 0,1 0,3 10 000 0,180 27 D9 nafta F 602 062 0,1 0,1 0,3 10 000 0,180 28 D10 nafta F 602 062 0,1 0,1 0,3 10 000 0,180 29 D11 nafta F 602 062 0,1 0,1 0,3 10 000 0,180 30 D12 nafta F 602 062 0,1 0,1 0,3 10 000 0,180 31 D13 MEŘO F 641 250 0,1 0,1 0,1 10 000 0,064 32 D14 MEŘO F 641 250 0,1 0,1 0,1 10 000 0,064 33 E1 benzín (zástupce) F 18 406 0,1 0,1 0,5 10 000 0,0092 34 F1 nafta F 20 068 0,1 0,1 0,3 10 000 0,006 35 F2 nafta F 72 247 0,1 0,1 0,3 10 000 0,021 36 AC nafta F 30 504 1,0 0,1 0,3 10 000 0,091 37 AC benzín F 27 977 1,0 0,1 0,5 10 000 0,139 38 AC MEŘO F 32 490 1,0 0,1 0,1 10 000 0,032 39 Potrubní rozvody nafta F 3 211 1,0 0,1 0,3 10 000 0,009 40 Potrubní rozvody MEŘO F 3 510 1,0 0,1 0,1 10 000 0,0035 Potrubní rozvody benzín 10 000 41 BA95N F 2 790 1,0 0,1 0,5 0,013 Potrubní rozvody benzín 10 000 42 BA98N F 1 860 1,0 0,1 0,5 0,0093 16 z 19

6 VÝSLEDKY STUDIE U všech posuzovaných jednotek v objektu byly stanoveny hodnoty indikačního čísla na základě provozních podmínek a skladovaného množství látky. Hodnota selektivního čísla se vzhledem k vzdálenostem zařízení od hranic objektu (pod 100 m) rovná číslu indikačnímu. Tabulka č. 4 Stanovení selektivního čísla Zdroj Zdroj - skladovaná látka Typ Množství látky Indikační č. Selektivní č. č. látky Q (kg) A S 1 ŽC nafta F 48 165 0,144 0,144 2 ŽC benzín F 44 175 0,220 0,220 3 ŽC MEŘO F 51 300 0,0513 0,0513 4 A1 benzín F 18 406 0,0092 0,0092 5 A2 benzín F 18 406 0,0092 0,0092 6 A3 - benzín F 18 406 0,0092 0,0092 7 A4 MEŘO F 21 375 0,0213 0,0213 8 A5 nafta F 40 137 0,012 0,012 9 A6 MEŘO F 34 200 0,0034 0,0034 10 B1 MEŘO F 90 630 0,0090 0,0090 11 B2 MEŘO F 90 630 0,0090 0,0090 12 B3 MEŘO F 90 630 0,0090 0,0090 13 C1 benzín BA98N F 116 327 0,058 0,058 14 C2 benzín BA98N F 116 327 0,058 0,058 15 C3 benzín BA98N F 66 262 0,033 0,033 16 C4 benzín BA98N F 36 812 0,018 0,018 17 C5 benzín BA98N F 36 812 0,018 0,018 18 C6 benzín BA98N F 36 812 0,018 0,018 19 D1 benzín BA95 F 530 100 0,265 0,265 20 D2 benzín BA95 F 530 100 0,265 0,265 21 D3 benzín BA95 F 552 187,5 0,276 0,276 22 D4 benzín BA95 F 552 187,5 0,276 0,276 23 D5 benzín BA95 F 552 187,5 0,276 0,276 24 D6 benzín BA95 F 552 187,5 0,276 0,276 25 D7 nafta F 602 062 0,180 0,180 26 D8 nafta F 602 062 0,180 0,180 27 D9 nafta F 602 062 0,180 0,180 28 D10 nafta F 602 062 0,180 0,180 29 D11 nafta F 602 062 0,180 0,180 30 D12 nafta F 602 062 0,180 0,180 31 D13 MEŘO F 641 250 0,064 0,064 32 D14 MEŘO F 641 250 0,064 0,064 Strana: 17 z 19

Tabulka č. 4 Stanovení selektivního čísla - pokračování Zdroj Zdroj - skladovaná látka Typ Množství látky Indikační č. Selektivní č. č. látky Q (kg) A S 33 E1 benzín F 18 406 0,0092 0,0092 34 F1 nafta F 20 068 0,006 0,006 35 F2 nafta F 72 247 0,021 0,021 36 AC nafta F 30 504 0,091 0,091 37 AC benzín F 27 977 0,139 0,139 38 AC MEŘO F 32 490 0,032 0,032 39 Potrubní rozvody nafta F 3 211 0,009 0,009 40 Potrubní rozvody MEŘO F 3 510 0,0035 0,0035 41 Potrubní rozvody benzín BA95N F 2 790 0,013 0,013 42 Potrubní rozvody benzín BA98N F 1 860 0,0093 0,0093 Jelikož se posuzovaná zařízení nachází od hranic (plotu) objektu společnosti ve vzdálenosti menší jak 100 m, pak hodnota selektivní čísla S je rovna číslu indikačnímu A. Stanovená hodnota selektivní čísla nepřekročila danou mez (S > 1) ani u jednoho posuzovaného zdroje. Na základě kritéria pro výběr zdroje rizika závažné havárie viz kapitola 2.4, lze konstatovat, že se v objektu společnosti nenachází zdroje rizika závažné havárie. Strana: 18 z 19

LITERATURA Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). Committee for the Prevention of Disasters: Guidelines for Quantitative Risk Assessment (Purple Book CPR 18E), Hague, 1999. Podklady ke stavebnímu povolení a realizaci stavby společnosti Strana: 19 z 19