Zpravodaj BESKYDSKÉHO REHABILITAČNÍHO CENTRA 3 / 2010, ročník II. Rehabilitační sestřička LIBUŠKA REČKOVÁ 36 LET UČÍ KLIENTY, ABY MĚLI RÁDI SVOJE TĚLO Andrea Adamová Když jsem po svém příchodu do BRC před dvěma lety hledala zdroje informací, které bych mohla využít pro svou práci v marketingu, velice mi v paměti utkvěl televizní dokument Příběh lázní Čeladná. Ten se zde natáčel v roce 2004 jako jeden z dílů cyklu Náš venkov. Na několika místech tohoto dvacetiminutového snímku o své práci mluví také usměvavá rehabilitační sestřička Libuše Rečková, a to tak, že jsem hned dostala chuť svěřit se do její péče. Přišlo mi proto více než symbolické, že na propagačním DVD o Beskydském rehabilitačním centru a jeho službách, které jsme vydali na sklonku roku 2009, se Libuška objevuje znovu, i když tentokrát v úplně jiné roli. A protože se těší, že zanedlouho se bude věnovat ještě roli další, vezměme to od začátku. ŽIVOTNÍ POSLÁNÍ Střední zdravotnickou školu v Ostravě-Vítkovicích začala studovat až po maturitě na gymnáziu a roční práci v archivu Tatry Kopřivnice. Když jí bylo sedmnáct, její maminku postihlo ochrnutí lícního nervu a to znamenalo podstoupit dlouhodobou léčbu a rehabilitaci. Libuška ji občas doprovázela a její první setkání s rehabilitací na ni udělalo takový dojem, že nakonec rozhodlo o jejím dalším osudu. Napoprvé ji nepřijali, ale rok práce s papíry v Tatrovce ji ještě více utvrdil v jejím přání - pracovat s lidmi a pomáhat jim. Napodruhé to vyšlo a na zdrávce bylo kromě teorie také dost praxe - poslední dva roky studia pracovaly budoucí sestřičky 1 i v různých zdravotnických zařízeních, někdy i dva týdny - to už se dalo také hodně odkoukat od stálého personálu. V roce 1970 nastoupila jako čerstvá rehabilitační pracovnice do Lázní Teplice nad Bečvou, o čtyři roky později přešla na malé rehabilitační oddělení nemocnice v Čeladné. A v Čeladné je dodnes, tedy celých 36 let! PRÁCE V NEMOCNICI A JEJÍ PROMĚNY Její první vedoucí se stala MUDr. Jarmila Langová. Rehabilitace tehdy ještě neměla lůžkovou část a rehabilitační sestřičky docházely za pacienty přímo na jednotlivá oddělení - na interně cvičily s pacienty po mozkových cévních příhodách a po infarktu myokardu, během let také s pacientkami po gynekologicko-porodnických operacích. Na dětském oddělení se věnovaly dětem se skoliozami páteře, jejichž pobyt trval podle závažnosti stavu 4 až 6 týdnů. Když se v roce 1981 vrátila z mateřské dovolené, začala se věnovat práci s pacienty převážně po úrazech páteře. Většina procedur se tehdy poskytovala v budově Lázní - prováděly se zde vodoléčebné procedury (podvodní masáže, koupele - solfatanová, jodová, skotské střiky, šlapací lázně, vířivky), podávaly se rašelinové a parafinové zábaly a elektroléčba. S kolegyněmi se střídaly v práci na ambulanci a na lůžkových odděleních. Pak se dětské oddělení (v dnešním LD Kněhyně) přeměnilo po částečné vnitřní přestavbě na lůžkovou rehabilitaci.
V roce 1990 došlo k definitivnímu odloučení od nemocnice ve Frýdku-Místku, pod kterou nemocnice v Čeladné v různých obdobích patřila, a začali se střídat ředitelé. Od roku 1996 se jednotlivá oddělení postupně měnila na rehabilitační lůžka - uzavřela se porodnice, pak interna. V té době již byl ředitelem MUDr. Milan Bajgar, který předtím pracoval v Hrabyni a v Klimkovicích a s rehabilitační léčbou měl bohaté zkušenosti. V roce 2000 se z nemocnice v Čeladné stal odborný léčebný ústav se zaměřením na léčbu pohybového, nervového a oběhového ústrojí. A za těch 10 let až dodnes si BRC mezi pacienty vysloužilo výbornou pověst - také díky péči a zkušenostem rehabilitačních sester a fyzioterapeutů, kterých zde stabilně pracuje kolem třiceti. V každém léčebném domě je pracoviště individuální rehabilitace, pacienti mají pod vedením odborníků také různá skupinová cvičení a samozřejmě další procedury. Celkem se o pacienty v šesti léčebných domech stará kolem 230 zaměstnanců. REHABILITACE DNES Co pacienta po nástupu k léčbě čeká? Při příchodu do BRC absolvuje vstupní lékařské vyšetření a lékař mu stanoví léčebné procedury. Pak obdrží rozpis procedur a v případě, že je mu doporučena individuální rehabilitace, je přidělen k jednomu z fyzioterapeutů, který se mu pak věnuje v průběhu celého léčebného pobytu. První setkání je seznamovací : fyzioterapeut dostane anamnézu pacienta - podklady ze vstupního vyšetření od lékaře, popovídá si s pacientem, vyšetří ho a stanoví terapeutické metody, které bude používat. V případě těžších případů vypracuje také písemný léčebný plán, který má potom pacient u sebe a může sám sledovat jeho plnění a svoje pokroky. Fyzioterapeut může také připomínkovat rozpis procedur a ve spolupráci s lékařem navrhnout jeho změnu či doplnění podle toho, jak se mění zdravotní stav pacienta, se kterým je často v kontaktu. Pacienti také absolvují různá skupinová cvičení. Každému fyzioterapeutovi tak za měsíc projde rukama patnáct až dvacet pacientů. Za těch posledních 10 let to tedy mohlo být v případě NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE UMĚT POVZBUDIT 2 Libušky kolem 1 800 pacientů, pacienty za roky předchozí už spočítat nedokáže, ale to není to nejdůležitější. UMĚNÍ MLUVIT Odborná školení a různé kurzy, které v průběhu té dlouhé doby absolvovala, se dnes už taky spočítat nedají. Sama k tomu říká: V našem oboru je prostě nutné se vzdělávat a zdokonalovat celý život. Každý z fyzioterapeutů si navíc během doby vytvoří svůj vlastní systém a používá metody, které se mu v praxi nejvíc osvědčily. Ale stejně důležitá jako vzdělávání a vlastní praxe je taky výměna zkušeností mezi kolegy. Ti mladší, co přijdou ze školy - dnes už to jsou většinou vysokoškoláci, přinášejí jiné nebo nové názory a pohledy na rehabilitaci a svěží vítr do plachet, ti, co v oboru pracují déle, mají zase cenné zkušenosti z terénu. A co považuji za vůbec nejdůležitější? Určitě komunikaci s pacientem - je třeba být diplomatem, říkat pravdu o zdravotním stavu, ale postupně, kulantně, prostě tak, aby ji mohl přijmout. Je třeba umět s každým jednat tak, abych ho povzbudila, pozvedla mu sebevědomí, dodala naději. Někdy se může stát, že rehabilitací pomoci nejde a nedaří se - ale vždycky můžu pomoci slovem. A největší odměna je, když se pacient snaží sám - má pak ze cvičení a z jeho výsledků radost a začne mít svoje tělo rád. ROLE PACIENTKY Začalo to před pár lety úpornými bolestmi v levém koleni, které občas musela po ránu překonávat po čtyřech. Pana doktora Pavla Dorušku v nedalekém Rožnově pod Radhoštěm jí doporučil bývalý kolega, a když u něho v roce 2008 absolvovala arthroskopii (šetrná operace kloubu) bylo jasné, že se endoprotéze (výměně) kolenního kloubu nevyhne. K tomu došlo v srpnu 2009 - po operaci byla dva dny doma a pak hned nástup - kam jinam, než domů - do BRC na rehabilitaci. Do jakých rukou se dostane, už věděla - předem se domluvila na individuální rehabilitaci se svou dlouholetou kolegyní Katkou Šigutovou. Co
nevěděla bylo, jak moc to bude bolet. První tři dny po operaci byly opravdu kruté a hodně bolestí vytrpěla i další dva týdny. Ale to už taky bylo během pobytu znát výrazné zlepšení. To, že byla vzorná pacientka, nemusíme připomínat. Je to patrné i z její role zachycené na DVD, které je zmíněno v úvodu. Za čtyři týdny intenzivní rehabilitace se koleno hodně zlepšilo. Po návratu domů pak samozřejmě pokračovala s rehabilitačním cvičením a hned na podzim se vrátila ke svým oblíbeným koníčkům - začala jezdit na kole, do Frenštátu na aqua aerobik, doma v Tiché na cvičení v Jednotě. A v zimě mohla na běžky - po letech konečně bez bolesti. Koleno se sice po větší námaze s bolestí ozývalo, to ale jednorázově spraví tabletka nějakého léku proti bolesti. S tím, jak jí bylo před operací, se to nedá srovnat. A jako profík podniká i další kroky - dbá na životosprávu - hlavně si hlídá váhu, aby se koleno nezatěžovalo zbytečně. Chce to hodně vlákniny (třeba ovesné vločky), ovoce, zeleninu, libové maso, spíš drůbeží. A dodržovat pitný režim - ovšem ne žádné sladké vody. Zákusek si samozřejmě dopřeju, i když jen občas. A hodně mi pomáhá cvičení na rotopedu - zátěž mám nastavenou podle vypočítané tepové frekvence, která je optimální pro aerobní dýchání a trénuji vytrvalost. Dávat si velkou zátěž je nesmysl, shrnuje usměvavě, tělo se pak přepíná zbytečně. DRUHÝ ŽIVOTNÍ PROGRAM - NEJEN V ROLI BABIČKY Ani se nechce věřit, že Libuška půjde už za pár dní do důchodu. Na další životní období se chystá se stejným elánem, s jakým pomáhala pacientům. Hlavně se těší na to, že se bude věnovat svým dvěma vnukům. Ondrovi je 5 a Jirkovi 2,5 - kluci rychle rostou a nechci o ten čas s nimi přijít. Taky v Jednotě budeme samozřejmě cvičit dál, vedu cvičení se ženami už 20 let a jezdí na něj do Tiché i naše bývalé pacientky", říká s hrdostí, nejstarší ženě mezi námi je 78 let!". K tomu spolu se sourozenci pečuje o své dvě maminky a s holkama z práce se každoročně vydávají někam na turistiku nebo na kola. Letos se už těší do Moravského krasu... Když jsme se před časem pro čtenáře Fontány ptali v průběhu léčebného pobytu paní profesorky Haškovcové, co považuje za nejdůležitější pro seniorký věk, sotva jsme si mohli přát lepší příklad z praxe, než je Libuška - její způsob života a její plány do budoucna. Společenské aktivity, Vpravo: Libuška si přála rozloučit se symbolicky s kolektivem rehabilitace touto fotkou 3 individuální zájmy, koníčky a pěstování rodinných vazeb - přesně tento recept na stáří zazněl v odpovědi paní profesorky, jejíž specializací jsou mimo jiné i problémy seniorského věku. Holky z práce, se kterými Libušku pojí také společné zájmy. Zleva: Pavla Vaverková, Kateřina Šigutová, Anna Biolková, Soňa Klimšová. STÁLO TO ZA TO? Samozřejmě jsem zažila i spoustu stresových situací, kdy šlo pacientovi o život a musely jsme jednat co nejrychleji. Stávalo se to hlavně v době, kdy jsme s pacienty pracovaly přímo na oddělení. Jednou jsme s kolegyní na pacientovi zpozorovaly příznaky nastupující mozkové mrtvice - tam šlo skutečně o vteřiny. Takové situace si zapamatujete na celý život. Toho, že jsem si zvolila práci rehabilitační sestřičky, jsem nelitovala nikdy. Chtěla jsem pomáhat lidem a to se mi splnilo beze zbytku, uzavírá Libuška svoje vyprávění. Jsme rádi, že si ještě před odchodem našla čas a svěřila čtenářům Fontány svoje zkušenosti. I v tom je další kus jejího naplněného snu o pomoci druhým, protože také její vyprávění může pomoci - našim budoucím klientům, aby se lépe orientovali v tom, co je u nás čeká a co je posláním Beskydského rehabilitačního centra. Za všechny v BRC Libušce přejeme, ať se její plány do budoucna splní. A samozřejmě - taky pevné zdraví.
V uplynulých týdnech se v oblasti na jižním úpatí Ondřejníku zformovala nová občanská iniciativa - bylo založeno občanské sdružení Okrašlovací spolek ROZHLEDNA. Protože si sdružení klade mimo jiné za cíl přispívat k rozvoji oblasti, ve které působí náš podnik a většina z nás zde také žije, přinášíme dále podrobnější informace. ROZHLEDNA? TO NENÍ JEN STAVBA NA VRCHOLU HORY Možná, že jste o tom již slyšeli. Nějací snílci založili sdružení, které se jmenuje ROZHLEDNA, a chtějí postavit rozhlednu na Ondřejníku. Inu, zpráva je částečně pravdivá a trochu nepřesná. Občanské sdružení s názvem Okrašlovací spolek ROZHLEDNA bylo skutečně v lednu 2010 v Čeladné založeno. Lidmi, kteří v praxi prokázali, že něco dovedou, ale považují se i za snílky v tom dobrém slova smyslu. Uskutečnit sny, to je spíše ten správný výraz. Jedním z těch snů je skutečně postavení rozhledny na Skalce. Snili o tom například i naši předchůdci, kteří založili v roce 1903 Okrašlovací spolek pro Čeladnou a Velké Kunčice. Jedním z nich byl i zakladatel Lázní Skalka, MUDr. Jan May. Sen ten byl od té doby mnohokrát vzpomenut, oprášen, deklarován. A rozhledna? Stále ještě nestojí. Proto jsme oslovili mnohé a navrhli jim: pojďme uskutečnit sen, ale zároveň se společně zabývejme zkoumáním toho, jak zde žili lidé před námi, co zde bylo zajímavého a pozitivního. Rozhlížejme se po minulosti a hledejme tam pozitivní vzkazy pro přítomnost a budoucnost. A současně přemýšlejme o tom, jak bychom mohli zkrášlit krajinu, v níž žijeme. A nyní již víte vše. Mimo postavení rozhledny na Skalce (a třebas také i na Smrku) chceme pro své členy i ostatní občany vytvářet prostředí, v němž se budeme rozhlížet a pomocí něhož budeme i zkrášlovat svůj život a bydlení. A to je úkol spolku, v jehož názvu slovo ROZHLEDNA má několik významů. Už spatřil světlo světa i časopis ROZHLEDNA, který bude Vaším rádcem, informátorem a průvodcem. Časopis je od 15. dubna k dispozici v Beskydském rehabilitačním centru - ve vstupu do restaurace U Sestřiček. Tak co? Přidáte se k nám do spolku? Petr Andrle Okrašlovací spolek ROZHLEDNA Registrace: Ministerstvo vnitra ČR VS/1-1/78875/10-R; IČ 22815228 Členem spolku se může stát každý občan bez rozdílu bydliště, který má zájem podílet se na činnostech sdružení. Cílem sdružení je například pomáhat při vytváření a udržování kulturní krajiny, pečovat o památky, spoluvytvářet obnovu kulturního a historického vědomí občanů a vytvářet podmínky pro vyžití mládeže, dětí i dospělých. Zaměstnance BRC by mohlo zajímat, že Okrašlovací spolek Rozhledna bude působit především na území kolem Ondřejníku. A to znamená, že některé z jeho zamýšlených činností budou časem přinášet užitek také nám a našim klientům a návštěvníkům. Kolektivní členství v Okrašlovacím spolku ROZHLEDNA bylo nabídnuto obcím Čeladná, Kunčice pod Ondřejníkem a Pstruží. Zastupitelstva 4 obcí Čeladná a Kunčice pod Ondřejníkem již členství schválila, starosta Pstruží předběžně souhlasil, tamní zastupitelstvo se sejde až v červnu. Za kolektivního člena sdružení se již také přihlásil Pozemkový spolek Podbeskydí Českého svazu ochránců přírody Kunčice pod Ondřejníkem. 30. dubna 2010 se v jídelně Základní školy v Čeladné konala Programová valná hromada spolku, na které byli přijati další členové včetně kolektivních, byl rozšířen výbor (přípravný výbor pracoval ve složení MUDr. M. Bajgar, P. Andrle a Mgr. A. Adamová), zvolena revizní komise, schválen jednací řád a program činnosti Okrašlovacího spolku do roku 2015. V dalším vydání Fontány vás budeme o výsledcích tohoto jednání informovat. JAK SE MŮŽETE PŘIHLÁSIT ZA ČLENA? Můžete si napsat o přihlášku na adresu: Okrašlovací spolek ROZHLEDNA, 739 12 Čeladná 42. Nebo na e-mailovou adresu ondrejnikrozhledna@seznam.cz, nebo zavolat na mobilní číslo 724 100 646 (P. Andrle). Stačí uvést jméno, adresu a případně jiné kontaktní spojení.
Novinky a změny PROČ UKLÍZÍME? O park se přece starají údržbáři, úklid cest po zimě udělaly technické služby, jarní výsadba se každý rok zadává zahradnictví a další práce navíc se můžou zaplatit jiné firmě. Každý toho má po těch osmi hodinách v práci dost, sestry mají stejně dvanáctky, děti se nedají nechat déle ve školce, večer už nic nejede a doma je stejně práce plno, nejen na zahrádce. Tak proč chodit na nějakou brigádu v úterý odpoledne? A co za to? Takové úvahy možná napadly ty z vás, ke kterým se výzva přijít na brigádu dostala od vedoucích, nebo si přečetli leták, doručený služebním kurýrem na oddělení. O záměru vyhlásit brigádu na úklid parku se taky psalo ve Fontáně už v lednu, protože bylo jasné, že přes veškerou snahu údržbářů se s příchodem jara všechno najednou nestihne. Tehdy mě nenapadlo nějak zdůvodňovat proč. Neutěšený stav po kalamitě přece vidí nejen pacienti, ale taky všichni, kdo parkem denně chodí do práce. To je pravda. Jenže je to zřejmě složitější. Je fajn, že dneska už nic takového, jako dobrovolně povinná brigáda, neexistuje. Na ty doby se ještě pamatují mnozí z nás, a věřte mi - byla to pořádná otrava a často taky buzerace, které se nedalo vyhnout. Našimi brigádami dneska sledujeme něco jiného. Zkuste si představit nějakou situaci, kdy se vám někdo z kolegů ukázal v úplně jiném světle, než ho znáte, protože jste se potkali v jiném prostředí a v jiné situaci. Jak moc to ovlivnilo váš vztah k němu? Třeba k někomu, koho jste do té doby znali jen od vidění? Troufám si rovnou tvrdit, že dost. A napořád. No vidíte, a to je ten důvod, proč uklízíme. Abychom se víc poznali. Jasně, kolegyni odvedle znáte dobře, Budoucnost můžeme nejlépe předvídat tehdy, když ji vytváříme. Stephen R. Covey 5 nejednou jste se navzájem v práci zaskočily, u oběda si povykládaly o dětech a na podzim jste si i ty buřty opekly. Ale co takhle někoho z jiného úseku? Zdá se vám, že se spíš mračí a někdy jen tak zahučí na pozdrav? A jak že se vlastně jmenuje? Že bydlí kousek od vás a jezdíte stejným vlakem?? Ty společné dvě hodinky s hráběmi by vydaly za víc, než roky dojíždění. Že je to jedno? Když si to opravdu představíte - že se na sebe usmějete, až se potkáte příště, a budete vědět - zjistíte, že to vůbec jedno není. A také není zanedbatelný pocit společného sdílení dobře vykonané práce. Podíváme se druhý den na upravený trávník a vzpomeneme si, že nás na to bylo víc. Napadne nás, že až budeme něco potřebovat příště, že na to opět nemusíme být sami. Že začínáme mít k sobě nějak blíž. V každém z nás je ukrytá touha po dobrých vztazích. Je sice u každého různě hluboko a jinak silná, ale všichni se potřebujeme cítit dobře, a v práci být jako mezi svými. A to se nedá nařídit. Pochopitelně to nevyřeší jedna jarní brigáda. Ale všechno něčím takovým začíná. (aa) PŘEDSTAVTE SI TO! PŘIJDETE PŘÍŠTĚ? VÝSLEDKY SOUTĚŽE O NOVOU HLAVIIČKU ČELADENSKÉ FONTÁNY Soutěž o návrh na novou hlavičku našeho časopisu byla vyhlášena vloni pro všechny zájemce z řad zaměstnanců i jejich rodinných příslušníků, kteří by měli zájem podílet se na konečné výtvarné podobě Fontány. Do konce ledna doručili redakci návrhy nové hlavičky dva zaměstnanci: Radim Krhut a Jiří Matýsek. Oběma autorům za jejich snahu a výtvarné ztvárnění děkujeme. Návrh pana Krhuta (na další straně nahoře) vybrali členové redakční rady jako předlohu ke konečnému zpracování hlavičky a byl předán profesionálnímu grafikovi v tiskárně. Protože se u všech návrhů nejednalo o definitivní zpracování hlavičky, rozhodli jsme se panu Krhutovi přiznat odměnu 500 Kč za druhé místo a první a třetí místo v soutěži neudělit. Gratulujeme a děkujeme! Na novou hlavičku se můžete těšit v příštím čísle Fontány.
Informační servis Práce a mzdy Po úpravách k 1. 4. 2010 činí týdenní pracovní doba u zaměstnanců: s jednosměnným pracovním režimem... 40,0 hod. s dvousměnným pracovním režimem... 38,75 hod. s nepřetržitým pracovním režimem... 37,5 hod. Pozn.: Z výše uvedeného vyplývá, že měsíční fond pracovní doby již nebude jednotný pro celou organizaci tak, jako tomu bylo doposud, ale bude se odvíjet od týdenní pracovní doby každého zaměstnance. V návaznosti na změnu pracovní doby, úvazků a popřípadě i jiných změn, prosíme o důslednou kontrolu jednotlivých položek výplatního lístku. V případě jakýchkoliv nesrovnalostí nás ihned kontaktujte. Od 1. dubna 2010 se ruší placené parkování u Apartmánového domu Lara (vjezd na parkoviště se nebude regulovat). Z tohoto důvodu žádáme zaměstnance, kterých se tato skutečnost týká, aby do konce měsíce května 2010 vrátili na personální oddělení vypůjčené dálkové ovladače. Lenka Uhlářová, PaM, linka 298 Poradna zdraví HUBNUTÍ BEZ STRESU Ve spolupráci s firmou LR Health & Beauty Systems zahajujeme cyklus přednášek na různá témata, která souvisí se zdravým životním stylem. Přednášky se budou konat 1x měsíčně a budou včas inzerovány na nástěnkách v léčebných domech a v našem časopise. Přednáška je určena všem zájemcům z řad personálu BRC, našich pacientů a těch, které dané téma zajímá. První přednáška HUBNUTÍ BEZ STRESU se koná ve středu 26. května v 15.00 hod. v salonku Apartmánového domu LARA. Mezi jinými tématy se více dozvíte například o potravinové pyramidě - názorné pomůcce (na obrázku vpravo), kterou sestavili odborníci na zdravou výživu pro snazší orientaci ve výživových doporučeních. Její hlavní výhodou je nenásilnost a přehlednost. Obecně platí, že v největším množství a nejčastěji máme jíst potraviny umístěné v dolní části pyramidy, zato ty na vrcholu jen výjimečně. (Více také na www.viscojis.cz.) Potravinová pyramida prochází nadále dalším vývojem. Odborníci při jejím sestavování reagují nejen na celkový zdravotní stav populace v České republice, ale také na nové poznatky vědy. Které potravinové skupiny v jednotlivých podlažích pyramidy najdeme: 1. podlaží: Obiloviny a výrobky z nich - pečivo, těstoviny, ovesné vločky, cornflakes, kroupy, jáhly, rýže apod. 2. podlaží: Ovoce a zelenina. 3. podlaží: Mléko a mléčné výrobky, maso a masné výrobky, luštěniny, vejce a ryby. 4. podlaží: POMÓÓÓC! Nevhodné tuky, sladkosti a sůl. Honem rychle zpátky dolů. 6
Doporučení spočívá v poměrném rozdělení množství jednotlivých typů potravin a jejich znázornění ve stejném poměru, v jakém je vhodná jejich konzumace. Umístění v pyramidě o každém typu potravin na první pohled řekne, jak často si danou pochoutku můžeme dovolit. Čím blíže je potravinový typ základně pyramidy, tím větší zastoupení by v našem jídelníčku měl mít. Naopak čím blíže vrcholku pyramidy, tím sporadičtější konzumace se doporučuje. Pokud se chcete o správném stravování dozvědět více, je přednáška HUBNUTÍ BEZ STRESU určena právě vám. POZVÁNKA NA ODBORNÝ SEMINÁŘ Zveme všechny na odborný seminář pro fyzioterapeuty, ergoterapeuty, lékaře a zdravotní sestry. Seminář je zařazen do systému celoživotního vzdělávání a ohodnocen kredity pro fyzioterapeuty. Téma: KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY PO AMPUTACI DK Přednášející: Mgr. Gabriela Birgusová Termín: Úterý 18. 5. 2010, od 13.00 do 16.00 hod. Místo konání: Zasedací místnost Apartmánového domu Lara Cena: 300 Kč Kontakt pro zájemce (kromě zaměstnanců BRC): Dobra Havránková, vedoucí rehabilitace, 603 854 100. DOŠLO PO UZÁVĚRCE... V nejbližších dnech vstoupí v platnost smlouva o spolupráci mezi BRC a Čedokem, jejímž předmětem je závazek Čedoku poskytovat zaměstnancům BRC nabídku na zvýhodněné tuzemské i zahraniční zájezdy z katalogů Čedoku. Slevy z cen katalogových zájezdů Čedoku pro léto 2010 sjednané touto smlouvou pro zaměstnance a doprovodné osoby budou následující: sleva 8% ze základní ceny katalogových pobytových zájezdů letadlem nebo autokarem z kolekce katalogů léto 2010, vyjma zájezdů na Kanárské ostrovy a do Tuniska, sleva 5% ze základní ceny ostatních zahraničních a tuzemských katalogových zájezdů, vyjma pobytů s označením délka pobytu dle přání zákazníka. Jakmile smlouva vstoupí v platnost, rozešleme podrobné informace pro zaměstnance na jednotlivá pracoviště. Jsme rádi, že téměř přesně po roce přijela opět na léčbu do BRC paní Jiřina Mayová - vdova po vnukovi zakladatele lázní Skalka MUDr. Jana Maye. Fotografie vpravo je z loňské vzpomínkové slavnosti, která se konala u pomníčku v areálu parku a při níž paní Mayová a pan ředitel vysadili rododendrony jako připomínku a symbolické vyjádření skutečnosti, že Beskydské rehabilitační centrum se hlásí k odkazu a práci svého předchůdce. Přejeme paní Mayové příjemný pobyt! Služby wellness centra v Apartmánovém domě LARA rozšířila od dubna pedikúra. Objednat se můžete v recepci (tel. 552 533 111) denně od 9.00 do 21.00 hod. Základní ošetření plosky a úprava nehtů trvají přibližně hodinu a pořídíte je za 220 Kč. V nabídce je také lakování nehtů a depilace. Podle čápů na komíně nad náměstím v Čeladné by se skoro dal nastavit kalendář. Letos se čapí pár objevil na hnízdě společně, a to jen o 3 dny později, než vloni, kdy samec přiletěl sám a samice se k němu připojila později. Při cestě až z Afriky je to jistě úctyhodný výkon. V těchto dnech probíhá u čapí rodiny generální úklid a dostavba hnízda - soudě podle množství větví rozházených na zemi pod komínem. Doufejme, že letos se jim mláďata vyvést podaří a my budeme moci pro vás zachytit jejich první letecké pokusy v průběhu července. 7
Souhrnnou nabídku služeb LÁZNÍ ČELADNÁ se všemi našimi NEJ připravilo oddělení rozvoje a marketingu mimo jiné pro dubnové číslo měsíčníku PROGRAM Frýdecko-Místecko. Časopis má náklad 48 tisíc výtisků a jeho distribuce je zdarma do všech domácností a firem na Frýdecko - Místecku. Čeladenská FONTÁNA. Nepravidelný zpravodaj Beskydského rehabilitačního centra v Čeladné. Redakce: Mgr. Andrea Adamová. Redakční rada: Dobroslava Havránková, Alena Jančurová, Věra Machálková, Ing. Tomáš Želazko. Adresa redakce: Beskydské rehabilitační centrum, s.r.o., 739 12 Čeladná 42. Grafická úprava: A. Adamová. Tisk ME a René Daubner - APRO Bruntál. Distribuce dle rozdělovníku, ve formátu PDF ke stažení na adrese www.brc.cz. Případným zájemcům zašleme každé vydání na elektronickou adresu. Toto číslo vyšlo v květnu 2010 v nákladu 350 výtisků. 8