LESNÍ SPOLEČENSTVA LESNÍ TYPY V R ZNÝCH VÝŠKOVÝCH STUPNÍCH

Podobné dokumenty
ZÁKLADNÍ DRUHY DŘEVIN STŘEDNÍ EVROPY

VEGETAČNÍ FORMACE A SPOLEČENSTVA OVLIVNĚNÉ VODOU

lesních dřevin Výhled potřeby sadebního materiálu

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

lesních dřevin Výhled potřeby sadebního materiálu

139/2004 Sb. VYHLÁŠKA

file:///home/moje/dokumenty/prace/olh/pred...

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY

Přírodní společenstva v České republice: LES. Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D.

DENDROLOGIE ing. Jan Halík

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)

BIOLOGICKÁ INVAZE. Invazní druhy - vlastnosti:

Ochrana lesů a bezpečnost produkce

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta

Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen Nízké větvení koruny

vrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)

6. Přírodní památka Profil Morávky

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_02_Př4

LEGENDA 31 (60) 24 (69) 20 (79) 25 (61)

Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví

PŘIROZENÉ LESNÍ EKOSYSTÉMY LESOSTEPNÍ EKOSYSTÉMY PŘIROZENÉ LESNÍ EKOSYSTÉMY DOUBRAVY

Nízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Vegetační stupně, trofické a hydrické řady. na příkladu střední Evropy

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

Foto katalog alergologicky rizikových lokalit v zájmových oblastech území města Olomouce


Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ DUM: VY_32_INOVACE_2/37

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta

Program rozvoje venkova na období PLOŠNÁ ENVI OPATŘENÍ

Tabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace. Přehled dřevin dle příslušných k.ú.

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ČR PŘEHLED PŘEDNÁŠEK

Sešit pro laboratorní práci z biologie

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS. Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

18. Přírodní rezervace Rybníky

evo lení d eva - d evo jehli natých d evin - d evo listnatých d evin Hustota d eva

Abies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky

Tlející dřevo (m3/ha) SM 75, BK 14, BR 2, Ost. List.7, MD 1

Úvod do lesnické typologie a fytocenologie

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS

Česká republika 2012 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin OBSAH

příloha č. 3 - inventarizace (tabulka)

NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ

pod 400 m n.m. < 400 m AMSL ha (α = 0.1) % ( ) ( ) 40.9

LESNICTVÍ FUNKCE LESŮ

Les jako ekosystém 1

Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu


Protokol inventarizace dřevin "1106 GŘC - areál Olomouc - Povel"

Kraj Jihočeský kraj Kód stanoviště Název stanoviště kód a název EVL, rozloha stanoviště

Lesy ČR a vegetační stupňovitost

Vypracoval Mgr. David Mikoláš, DŘEVO

Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň

ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY

Typologické členění lokalit a výběr dřevin

Základy lesnické typologie

Korespondenční soutěž Tajemství lesů

Vážený mladý čtenáři,

NÁVRH SADOVÝCH ÚPRAV SÍDLIŠTĚ ŠTĚPNICE - 2. etapa Návrh kácení stromy s výčetním obvodem nad 80 cm

2017 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin ČR OBSAH

Odbor životního prostředí

Ekologie společenstev. Úvod do problematiky

Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny

PŘÍLOHY. Seznam příloh. Příloha 1: Názvy a zkratky stromů

ročník 7. č. 36 název

1./1.inv.č ks Javor mléč (Acer platanoides) 213,50 cm / 130 cm, na p.p.č v k.ú. Rožany a obci Šluknov

Základní charakteristika území

D.3 Dendrologický průzkum

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody

SKALNÍ STANOVIŠTĚ Skály

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

Mezinárodní mistrovství v turistickém závodě 2017 Bílovec - Česká republika

Předmět úpravy. Podmínky zařazení do titulu zachování hospodářského souboru

Běžně používané a školkařsky dostupné druhy autochtonních dřevin

NÁVES. INVETARIZACE DŘEVIN - vybrané pozemky intravilánu obce Slatina katastrální území: Slatina pod Hazmburkem. Tab.: č. 1: Inventarizace dřevin

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ

Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald

OBSAH 1 Úvod Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin Genové základny... 23

Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra. OK 2 Rychlebské hory Račí údolí (NC) NK 85 NK 86. RC 488 Hraničky RK 824

Metodika výpočtu závazných ustanovení LHP a LHO (upravené znění ze dne )

Integrovaný vědní základ 3 Výukový program: Jehličnaté a listnaté stromy

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu

KŮROVCOVÁ KALAMITA PODKLADY. Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů prezentace z Porady OAK, KAK, RAK ze dne

Digitální podoba dat nadregionálního územního systému ekologické stability na detašovaném pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Brně

Lesné vegetačné stupne

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Ekologie lesa. Lesní půdy

pod 400 m n.m. < 400 m AMSL ha (α = 0.1) % ( ) ( ) 41.2

DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU

ZNALECKÝ POSUDEK. č /2015. Křenová 299/ Brno

Pražský "divočinový" speciál! Divoká Šárka

SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU

VYUŢÍVÁNÍ PŘÍRODNIN ČLOVĚKEM (pracovní část ke IV. přednáškovému bloku)

Transkript:

LESNÍ SPOLEČENSTVA LESNÍ TYPY V R ZNÝCH VÝŠKOVÝCH STUPNÍCH EXTRÉMNÍ Suchá a chudá stanovišt - skalní stepi, obnažená skalnatá podloží. SPOLEČENSTVA NA KYSELÉM PODLOŽÍ: křemité písky, silikátové horniny. SPOLEČENSTVA NA ÚŽIVNÝCH P DÁCH sedimenty, náplavy, flyše, vulkanity. SPOLEČENSTVA OVLIVN NÁ PROUDÍCÍ VODOU - doprovodné porosty vodních tok a ploch.

ROSTLINNÁ SPOLEČENSTVA LESNÍ TYPY V R ZNÝCH VÝŠKOVÝCH STUPNÍCH SPOLEČENSTVA OVLIVN NÁ STAGNUJÍCÍ VODOU podmáčená oglejené p dy. SPOLEČENSTVA RAŠELINNÁ zpravidla kyselá, chudá podloží v terénních depresích, podmáčená.

PŘEHLED VÝŠKOVÝCH VEGETAČNÍCH STUPŇŮ - UKÁZKA VEGETAČNÍ STUPN A P EVAŽUJÍCÍ D EVINY FYTOGEOGRAF ICKÉ ČLEN NÍ TERMOFYTIKUM KOLINNÍ VÝŠKOVÉ NÍŽINNÝ PAHORKATINN STUPN PLANÁRNÍ Ý BIOCHORA CHARAKTERIS TICKÉ DRUHY: Luhy zaplavované a nivy Doubravy, bory Nížinné bory na písčitých p dách DbBor MEZOFYTIKUM OREOFYTIKUM SUPRAKOLINNÍ SUBMONTÁNNÍ SUBALPINSKÝ, MONTÁNNÍ ALPÍNSKÝ PODHORSKÝ, PODHORSKÝ OREÁLNÍ, HORNATÝ KLEČOVÝ KOPCOVITÝ VRCHOVINNÝ SMRKOVÝ Dubohab iny Dubo bukový Bukový, jedlobučiny, luhy olšiny Dub letní Dub zimní Buk lesní Buk lesní Topol černý Dub zimní Buk lesní javor klen Jedle b lokorá Smrk ztepilý Borovice kleč Borovice horská, Olše zelená blatka Jilm vaz Dub letní Dub šípák Habr Borovice lesní Habr Lípa širolistá Dub zimní Javor klen Jilm horský B íza pý itá Vrba ušatá Lípa srdčitá Líska Jilm habrolistý Lípa srdčitá Olše lepkavá Je áb b ek Jasan ztepilý Vrba k ehká B íza bílá, pý itá Mod ín opadavý Topol osika Topol bílý Jasan úzkoliostý Vrba bílá olše šedá Olše šedá Javor mléč O ešák černý Trnovník akát Pajasan žlaznatý Prunus mahaleb Tisovec, metasekvoj O echovec srdčitý Jalovec nízký B íza zakrslá Vrba nízké druhy Borovice limba Rhododendron ferrugineum Je áb ptačí Višeň k ovitá St emcha obecná Mandloň nízká Je áb b ek R že bedrníkolistá Je áb muk Hloh jednosemenný NEP VODNÍ DRUHY Buko smrkový Vrba bílá Javor baybyka Vrba p timužná Douglaska tisolistá Borovice murrayova Borovice osinatá Borovice vejmutovka Jedle obrovská Borovice banksovka Borovice ohebná Borovice černá Borovice t žká Zerav asnatý Jedle balzámová Mod ín sp. Dub červený Smrk omorika tsuga sp. Borovice pokroucená Jedle korejská Trnovník akát NIVÁLNÍ SN ŽNÝ Borovice černá Borovice b lokorá (heldreichova) lišejníky mechorosty Ost ice Carex firma

VÝVOJ LESNÍCH SPOLEČENSTEV VE STŘEDNÍ EVROPĚ Dlouhodo ý vývoj kli a ový h les í h společe stev v holocénu - postup á i vaze dřevi do stepí a tu dr a ko i do ledové pře let. Na konci glaciálu doby ledové pokrývala střed í Evropu vegetace kontinentálních stepí.

Do stepí pro ikal postup ě dřevi V prv í etapě líska, říza, orovi e, du Později uk, jedle, tis

Krátkodobý vývoj sukcese a odolonosti (resilience) ekosystému, postupný návrat k lesnímu ekosystému

Sukcese

DALŠÍ VÝVOJ KLIMAXOVÉHO SPOLEČENSTVA ZM NY A VÝVOJ KLIMATU PRŮNIK DALŠÍCH DRUHŮ (Invazní druhy) VZNIK NOVÝCH DRUHŮ ROSTLIN PRŮNIK NOVÝCH DRUHŮ VÝKONN JŠÍCH PATOGENŮ A P ENAŠEČŮ. KATAKLIZMA ZM NA, NEBO OBRAT VE VÝVOJI PO UDÁLOSTI ( sopečná činnost, záplava, požár,)

KLIMAXOVÉ SPOLEČENSTVO NA DANÉM ÚZEMÍ NA ZÁKLADĚ REKONSTRUKCE A ANALOGIÍ Reko strukč í geo ota i ká apa, apa les í h t pů REKONSTRUKČNÍ GEOBOTANICKÁ MAPA ÚZEMÍ PRAHY DUBO-HABROVÉHÁJE

LESNÍ POROSTOVÁ MAPA UKÁZKA Hra i e vlast i ké, hra i e porostů, kategorie porostů, další i for a e v záznamu.

EXTRÉMNÍ SUCHÁ A CHUDÁ STANOVIŠT SKALNÍ STEPI, SKALNATÁ PODLOŽÍ Do i a t í druh dřevi : Du pýřitý Jeřá uk Skalník celokrajný Kalina plstnatá Jalovec obecný Růže edr íkolistá, galská Ma dloň ízká Slivoň tr ka, rsle radavič atý

Šípáková dou rava Český kras

Skalní stepi Šáre ké údolí

SPOLEČENSTVA NA ÚŽIVNÝCH P DÁCH SEDIMENTY, NÁPLAVY FLYŠE, VULKANITY HARAKTERISTIKA: Vysoká druhová diverzita. Vyšší obsah živin, reakce slab kyselé, neutrální až mírn bazické. Podloží sedimentárních hornin, vulkanit, holocenní sedimenty. Zpravidla jen lesní společenstva listnáč s výjimkou panonských stepí, kde je nedostatek vláhy. Rychlá regenerace porostu po narušení. Příklad o lastí: Pola í, Moravské úvaly, Bílé Karpaty, Doupovské hory

Lesy úrodných nížinných niv prales Soutok na jižní Morav Do i a t í dřevi : Du let í, topol ílý, topol čer ý Jasan úzkolistý Jasan ztepilý, Jilm vaz Jilm habrolistý Javor babyka

Níži é luž í les posk tují kvalit í tvrdé dřevo v růz ý h druzí h, v ejsil ější h di e zí h s velký vý ose duby, jasany, jilmy)

Níži é dou rav Dominantní druhy: Dub letní, habr lesní, jasan ztepilý Javor babyka, lípa malolistá, Jilm habrolistý

Společe stva svahový h aluvií a teré svah ad Luž i í u Pří ě i í h depresí Druhov bohaté listnaté a smíšené lesy. Dominantními druhy: Javor mléč, javor klen, dub zimní, Habr lesní, javor mléč, jasan ztepilý, Jilm drsný, lípa malolistá, líska obecná, je áb b ek, jedle b lokorá, tis červený.

Svahy teplejších oblastí v kolinním stupni na slab kyselých substrátech - dubohabrové lesy, často samoobnovné pařeziny. Druhy: Dub zimní, habr lesní, dub letní, líska obecná, javor babyka, jeřáb břek, jeřáb muk.

Staleté pařezi s du e zi í. Skupi k stro ů vz ikal z jed oho se e áče, často i staletí.

Květ até uči a úrod ý h svazí h Bílý h Karpat

Rozpad a o ova v přírod í jedlo uči ě

Na sedi e tár í h vápe ový h a eutrál í h podloží h do i ují list até dřevi y i v horský h polohá h Beskydy

SPOLEČENSTVA NA KYSELÉM PODLOŽÍ: Písky, silikátové horniny.

Vegeta e kře itý h písků Do i a t í druhy: Borovi e les í, du let í, říza ílá.

Rašeli iště a pod áče ý h pís í h Borkovická blata u So ěslavi

Kyselá doubrava s reliktním borem

Do i a t í dřevi pískov ů jsou orovi e les í, z list áčů říza ílá a topol osika

Bělo e hová s rči a a hudý h silikátový h hor i á h

K selá horská s rči a s etličkou křivolakou Krko oše

Hlav í diag osti ké druh k selý h půd od íži po horské poloh jsou rus i e orůvka, rus i e rusi ka, vřes o e ý, etlička křivolaká.

Do i a t í a diag osti ké druh k selý h pod áče ý h sta ovišť Brus i e vlo h ě, rusi ka, orůvka, Ši ha čer á, klikva,

Pře hod ý porost osik a vřesovišti Ska di ávie

O ova s rku pod álete říz a jív Šu ava

Rozpad horské s rči Šu ava. K velkoploš é u rozpadu do hází častěji a k selé podloží.

Horský les a k selé podloží s do i a t í orovi í horskou Pyreneje)

Vegeta e horský h holí a rašeli é podzolu - Krko oše