Projekty financování z nástroje ISPA

Projekty financování z nástroje ISPA

Obsah 7 I. Úvod 13 II. Informace o nástroji ISPA 14 1. Základní informace o nástroji ISPA 15 2. Současný stav ISPA 17 3. Příprava na Fond soudržnosti 21 III. Životní prostředí 22 Rozšíření kanalizačního systému města Ostravy 24 Stoková síť města Brna 26 Rekonstrukce a výstavba limnigrafických stanic poškozených povodněmi 08/2002 Zpracovalo: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Vydal: OVV, MMR ČR, květen 2004 Výroba: Fajnstudio / BOOM TISK, spol. s r. o. 28 Zajištění standardů EU ve vodárenské soustavě Jižní Čechy 30 Jihlava WWTP and Sewer System Upgrading 32 Olomouc Sewer System Upgrading 35 Ochrana vod v povodí řeky Dyje (2001/CZ/16/P/PE/009)

37 Nakládání s odpadními vodami a zásobování pitnou vodou v regionu Jesenicka 39 Clean river Becva (Čistá řeka Bečva) 42 Dostavba systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod v Podkrušnohorské oblasti 44 Rekonstrukce kanalizace ve Žďáru nad Sázavou 46 Řízení odpadů Brno 60 Dálnice D8: Praha Ústí nad Labem hranice ČR/SRN, úsek 0807/II, část E: Most Knínice, Ústecký kraj, Česká republika 61 Dálnice D8: Praha Ústí nad Labem hranice ČR/SRN, úsek 0807/II, část F: Tunel Libouchec, Ústecký kraj, Česká republika 62 Rychlostní silnice R48 Dobrá Tošanovice Žukov Etapa 1 Dobrá Tošanovice 63 Optimalizace traťového úseku Zábřeh na Moravě Krasíkov 48 Rekonstrukce kanalizace města Znojma 65 ETCS pilotní projekt Poříčany Kolín 51 IV. Doprava 69 V. Povodně 52 Rychlostní silnice R48 Bělotín obchvat 53 Optimalizace traťového úseku Ústí nad Orlicí Česká Třebová 56 Rychlostní silnice R48 úsek Frýdek Místek Dobrá 57 Modernizace traťového úseku Záboří Přelouč 59 Dálnice D8: Praha Ústí nad Labem hranice ČR/SRN, úsek 0807/I, část B: Most přes tratě ČD v Trmicích, Ústecký kraj, Česká republika 70 Souhrnné informace k povodňovým projektům za sektor dopravy 72 Souhrnná informace k povodňovým projektům za sektor životního prostředí 82 Fotodokumentace k projektu ISPA za sektor dopravy (ŘSD) 88 Fotodokumentace k povodňovým projektům ISPA za sektor životního prostředí

I. Úvod

Projekty financování z nástroje ISPA Vážení čtenáři, JUDr. Pavel Němec Ministr pro místní rozvoj vstupem České republiky do EU se nám otevírají nové možnosti, jak revitalizovat krajinu, která značně utrpěla za léta direktivně plánovaného hospodářství, jak pozvednout úroveň národní ekonomiky a zvýšit kvalitu života našich občanů. Od května se nám reálně nabízí šance využít pomoci ze strany Evropského společenství a čerpat prostředky na obnovu a rozvoj ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. K tomu, abychom mohli tuto šanci co nejlépe využít, je dobré se inspirovat příklady. Publikace, kterou právě držíte v ruce, vás seznámí s projekty, které jsou v České republice realizovány v rámci předvstupního nástroje ISPA. Výčet tzv. ISPA projektů je dobrým vzorkem pro projekty nové. Ty již nebudou přijímány pod hlavičkou ISPA, ale jako projekty, které pro Fond soudržnosti připraví a schválí ČR jako členská země EU. V období 2004 06 budou současně dobíhat projekty z předchozích let přijaté v rámci ISPA a zároveň se rozeběhne nová možnost čerpat prostředky z Fondu soudržnosti. Prostřednictvím Fondu soudržnosti poplynou prostředky na financování velkých projektů v oblasti životního prostředí a dopravní infrastruktury. Celková částka, kterou máme možnost čerpat v letech 2004 2006, dosáhne v průměru více než 28 miliard korun a to je 8 9

Projekty financování z nástroje ISPA prakticky trojnásobek předvstupního nástroje ISPA za srovnatelné období. Vzorovým příkladem dopravního projektu je výstavba rychlostní komunikace R48 v úseku Frýdek Místek Dobrá. Šedesát procent veškerých peněz potřebných na její realizaci získala Česká republika právě z nástroje ISPA. V oblasti životního prostředí se podařilo získat například miliardu korun pro sdružení 49 obcí bývalého okresu Vsetín, které se rozhodly vyčistit povodí řeky Bečvy. Od letošního roku budou projekty tohoto druhu tedy financovány z Fondu soudržnosti. Podmínkou pro čerpání peněz je HDP, které musí být v přepočtu na obyvatele nižší než 90 % průměru EU. Česká republika toto kritérium splňuje, protože HDP dnes činí zhruba 61 % průměru EU, a tak se nabízí šance využívat Fond soudržnosti pro celé území ČR. Prioritní oblasti pomoci již byly určeny. Týkají se rozvoje transevropských dopravních sítí, tj. silnic, železnic, vodní dopravy, civilních letišť a kombinované přepravy. To určitě uvítají regiony, kde se výstavba nových dálnic stále oddaluje nebo protahuje. Prioritami zůstávají rovněž ochrana vod, nakládání s odpady, obaly, ochrana ovzduší a likvidace starých ekologických zátěží. Přesné množství peněz, které Česká republika nakonec bude moci proinvestovat z uvedených 28 miliard korun, bude závislé na počtu a kvalitě konkrétních jednotlivých projektů, které mohou předkládat jak veřejné, tak soukromé subjekty. Proto jsme se rozhodli vydat tuto publikaci. Budiž vám, potenciálním předkladatelům projektů, vodítkem, jak se orientovat v ne vždy zcela jednoduché problematice evropských fondů a jak se dobře připravit na čerpání pomoci z Fondu soudržnosti. JUDr. Pavel Němec ministr pro místní rozvoj ČR 10 11

II. Informace o nástroji ISPA

Projekty financování z nástroje ISPA 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O NÁSTROJI ISPA Finanční nástroj (fond) ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-accession Nástroj předvstupních strukturálních politik) byl zaměřen na financování velkých infrastrukturních projektů v oblastech životního prostředí a dopravy a měl usnadnit implementaci acquis communautaire (práva EU) v kandidátských zemích v těchto oblastech a přispět k udržitelnému rozvoji těchto zemí. Pomoc z nástroje/fondu ISPA měla také vést k cílům uvedeným v Předvstupním partnerství a naplnit priority Národního programu přípravy na vstup do EU. U projektů z oblasti životního prostředí (ŽP) bylo třeba uvést, jak je opatření spojeno se zaváděním environmentální legislativy a politiky Společenství, zda byl uplatněn princip platí znečišťovatel. U dopravních projektů byla soustředěna pozornost na souvislost opatření s transevropskými sítěmi (TEN). Projekty musely souhlasit se strategiemi pro využívání nástroje ISPA připravenými ministerstvy životního prostředí a dopravy. Schválené financování ze zdrojů EU pro nástroj ISPA bylo pro jednotlivé kandidátské země určeno v určitém rozmezí, aby byly státy motivovány k podávání co nejkvalitnějších projektů. Prostředky byly rozděleny mezi dopravu a životní prostředí paritně, i když byly v jednotlivých letech možné malé disproporce. ČR mělo ročně k dispozici 57,2 83,2 MEUR (asi 1,8-2,7 mld. Kč), reálně byla cílová částka 70,2 MEUR (v cenách roku 1999, asi 2,25 mld. Kč). Pomoc EU musela být z hlediska využití finančních prostředků maximálně transparentní a byla důsledně kontrolována. Pomoc byla určena na projekty (části projektu) které byly technicky a finančně nezávislé, skupiny nebo záměry projektů v uvedených oblastech. Část projektu mohla také zahrnovat přípravné, technické studie a studie proveditelnosti potřebné pro uskutečnění projektu. 2. SOUČASNÝ STAV ISPA V rámci nástroje ISPA přijal Řídící výbor ISPA 30 projektů (viz tabulku 1). Projekty ŽP v čerpání z fondu ISPA nastartovaly později, což bylo jedním z důvodů, proč u nich na počátku bylo čerpání nižší než u sektoru dopravy. V roce 2002 bylo kontrahováno 105,84 mil. EUR a čerpáno 6,79 mil. EUR. V rámci českého spolufinancování těchto projektů bylo v roce 2002 proplaceno 273,19 mil. Kč z celkového závazku českého spolufinancování ve výši 3 845,24 mil. Kč. Vzhledem k větší alokaci pro sektor ŽP v posledním roce se podařilo znatelně snížit rozdíl mezi výší prostředků věnovanými na sektor životního prostředí a sektor dopravy. Nyní je tento poměr ve výši 51/49. Díky spolupráci všech zainteresovaných resortů (MD, MŽP, MF a MMR) a vstřícnému přístupu Evropské komise byl v krátké době připraven také projekt pro řešení následků povodní z roku 2002 a jednotlivé dílčí stavby byly z větší části dokončeny v loňském roce. V oblasti životního prostředí směřovaly podporované projekty především k dosažení shody s požadavky práva Společenství; byly sledovány principy udržitelného rozvoje, zejména princip znečišťovatel platí. Projekty v oblasti dopravy podporovaly trvale udržitelnou mobilitu, což zahrnovalo rozšíření transevropských dopravních sítí (TEN) v souladu s posouzením potřeb dopravní infrastruktury (Transport Infrastructure Needs Assessment, TINA) tak, aby umožňovaly kvalitní propojení kandidátských zemí s EU i těchto zemí navzájem. Pro Českou republiku bylo na projekty nástroje ISPA v letech 2000 2006 (do doby vstupu do EU) ročně alokováno 57,2 83,2 mil. EUR. Celkové náklady na projekty v zásadě neměly být menší než 5 MEUR, tj. asi 160 mil. Kč. Rozsah pomoci Společenství dosahoval až 75 % veřejných (nebo rovnocenných) výdajů na projekt. Pro úspěšné přijetí žádosti bylo nutné, aby dokumentace k projektu byla úplná a aby byl projekt připraven po všech stránkách (detaily obsahuje Nařízení ISPA č. 1267/1999). Další důležitou podmínkou byla nutnost spolufinancování ze strany žadatelské země. 14 15

Projekty financování z nástroje ISPA Tabulka 1: Schválené projekty ISPA v letech 2000 2003 (v mil. EUR, grant ISPA celková alokace) Oblast Doprava Životní prostředí Technická pomoc Celkem Počet projektů Poznámka: * V roce 2002 byl schválen projekt na řešení povodňových škod, který byl rovnoměrně rozdělen mezi sektory dopravy a životního prostředí; Finanční memorandum zahrnuje obě oblasti. ** rozhodne řídící výbor v září 2003 Pramen: MMR 2. a. Zapojení nástrojů předvstupní pomoci do nápravy povodňových škod Po katastrofických záplavách v srpnu 2002 operativně umožnila EK využít prostředky ISPA na tzv. povodňové projekty. Celkově dosáhla pomoc určená na povodně výše 182,51 mil. EUR (viz tabulku 2). Tabulka 2: Prostředky předvstupní pomoci alokované na řešení povodňových škod (mil. EUR) Pramen: MMR 2000 2001 2002 2003 Grant ISPA Počet projektů Grant ISPA Počet projektů Grant ISPA Počet projektů Grant ISPA 3 65,6 2 36,9 1+ 0,5* 87,8 2 16,5 2 34,5 3 32,6 4 + 0,5* 89,9 6 45,6 3 0,9 3 1,0 0 0 0 0 8 101,0 8 70,5 6 177,7 8 62,1 NP Phare 2001 10,5 NP Phare 2002 1 ISPA 30 Obnova 2002 4,84 SAPARD 7,17 Fond solidarity 129 Celkem 182,51 3. PŘÍPRAVA NA FOND SOUDRŽNOSTI Fond soudržnosti, který nepatří mezi strukturální fondy, poskytuje prostředky na velké investiční projekty v sektorech životního prostředí a dopravy (transevropské dopravní sítě) v členských státech Unie, jejichž HDP (HNP) je nižší než 90 % průměru EU. Tuto podmínku bude Česká republika v okamžiku svého vstupu do EU splňovat (momentálně představuje její HDP na obyvatele asi 61 % průměru EU). Fond se specificky nezaměřuje na regionální politiku. Pomoc z tohoto fondu je v praxi doplňující (vzhledem k pomoci, kterou regionům poskytují strukturální fondy). Z hlediska objemu finančních prostředků z EU bude tvořit cca 1/3 z celé pomoci. V našich podmínkách bude pomoc z Fondu soudržnosti přímo navazovat na předvstupní pomoc EU pomocí předvstupního nástroje ISPA (The Instrument for Structural Policies Pre-Accession). Finanční nástroj ISPA je určen pro kandidátské státy v období od roku 2000 do okamžiku jejich vstupu do EU. Je zaměřen na zlepšení úrovně infrastruktury v sektorech dopravy a životního prostředí. Zaměření a procedury jsou analogické s Fondem soudržnosti EU. Zařazení finančního nástroje ISPA do předvstupních programů podpory poskytovaných Evropskou unií kandidátským státům je základním předpokladem pro následné úspěšné využití možností Fondu soudržnosti po vstupu ČR do EU. Fond soudržnosti byl zřízen v roce 1993 k poskytování pomoci na národní úrovni vybraným zemím (např. Řecku, Portugalsku, Španělsku a Irsku), aby se připravily na vstup do hospodářské a měnové unie. Historicky tak Fond soudržnosti financuje projekty ve sféře životního prostředí a transevropských dopravních sítí. Poskytování pomoci je podmíněno dvěma faktory: jednak HDP (resp. HNP) na obyvatele, měřený paritou kupní síly, nesmí u členského státu překročit 90 % průměru EU, jednak členský stát musí realizovat program hospodářské konvergence. Kromě toho, že Fond poskytuje příspěvky na projekty, které přispívají k dosažení cílů v oblasti životního prostředí a transevropských dopravních sítí, má také zajistit posun podporovaných států k rozpočtové stabilitě, vyžadované EMU (hospodářská a měnová unie), aniž by se omezovaly rozsáhlé investice, jež jsou v těchto oblastech nutné. Při procedurách při využití Fondu soudržnosti jsou rozhodnutí přijímána společně členským státem a EK. Projekty mohou být seskupeny (skupiny projektů, které jsou propojeny společnou strategií), zatímco jednotlivý projekt může, pokud je to vhodné, být rozdělen do několika fází, které jsou technicky a finančně nezávislé a mohou být 16 17

Projekty financování z nástroje ISPA financovány odděleně. Pozornost se věnuje tomu, aby se vyloučilo financování projektu z Fondu soudržnosti a Strukturálních fondů současně. Délka projektů se různí případ od případu. Jsou spravovány národními orgány a realizace je kontrolována Monitorovacími výbory. Fond přispívá k posilování hospodářské a sociální soudržnosti EU. Míra pomoci EU poskytovaná fondem je 80 85 % veřejných nebo ekvivalentních výdajů. Konkrétní výše pomoci je stanovena podle typu projektu, jenž má být realizován. Ministerstvo pro místní rozvoj bylo na základě usnesení vlády ČR č. 102/2002, odst. II/d), v rámci dokončení přípravy programových dokumentů a určení řídících a platebních orgánů pro využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU pověřeno zajistit plnou funkci Řídícího orgánu Fondu soudržnosti. Od 1. 3. 2003 byl na MMR zřízen odbor Řídícího orgánu Fondu soudržnosti, jehož cílem bylo zajistit úspěšné dokončení využívání nástroje ISPA a zajistit do 31. 12. 2003 plnou funkčnost Řídícího orgánu Fondu soudržnosti (II/Id usn. vl. č. 102/2002), což odpovídá Národnímu rozvojovému plánu, základnímu dokumentu pro získání finančních prostředků ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. MMR tak bude, jako Řídící orgán Fondu soudržnosti, koordinovat zprostředkující orgány Fondu soudržnosti, tj. Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy, a realizační orgány, tj. SFŽP ČR, ŘSD a SŽDC, jež jsou odpovědné za celkovou realizaci projektů v daném sektoru tak, aby bylo dosaženo co nejefektivnějšího využívání prostředků vyčleněných EK pro Českou republiku pro období 2004 2006. V roce 2003 oznámila Evropská komise České republice výši finančních alokací v současných cenách pro Fond soudržnosti a strukturální fondy na období 2004 2006 (viz tabulku 3). Tabulka 3: Přehled alokací pro FS a SF na období 2004 2006 (v EUR). Roky 2004 2005 2006*) 2004 2006 Fond soudržnosti Min. (9,76 %) 282 794 467 237 182 297 317 290 983 837 267 747 Max. (12,28 %) 355 811 071 298 421 988 399 214 474 1 053 447 533 Střední hodnota 11,2 % 319 302 769 267 802 143 358 252 729 945 357 641 Strukturální fondy 1 685 134 993 Celkem FS a SF 2 630 492 634 Pramen: EK *) alokace může být upřesněna 18 19

III. Životní prostředí

Projekty ISPA životní prostředí Rozšíření kanalizačního systému města Ostravy Zahájení: 21. ledna 2003 Ukončení: 31. prosince 2005 Celkové náklady/z toho podpora z ISPA: 40 720 168 EUR Příspěvek ČR MŽP: 2 106 742 EUR Město Ostrava: 21 968 744 EUR FOND ISPA: 16 644 682 EUR Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Mola, vedoucí projektu tel.: 596 283 071, fax: 596 282 040 mail: jmola@mmo.cz Prokešovo náměstí 8, 729 30 Ostrava Kompletace kanalizačního systému V kolektoru bude uloženo potrubí pitné vody, horkovodní případně parovodní potrubí, silnoproudé kabely VN, NN, DPO, slaboproudé kabely telefonních společností, kabelových televizí, dispečerské a datové kabely. Přínosy: Stavba I. Kompletace kanalizačního systému: Z neodkanalizovaných oblastí okrajových částí města Ostravy se v současné době dostávají ze zástaveb znečištěné odpadní vody neřízeně a nekontrolovaně do povrchových toků a následně do řeky Odry. Investice výstavby kanalizačních sběračů má výrazně zlepšit kvalitu vody v řece v Odře v hraničním profilu. Stavba II.: Kolektor Centrum Investice výstavby kolektoru modernizuje nezbytnou kanalizační síť pro další rozvoj města a nahrazuje stávající nevyhovující síť, z důvodů zastaralosti a zdevastování vlivem účinků z důlní činnosti. Popis a technické parametry projektu: Stavba I. Kompletace kanalizačního systému Cílem investice je dokončení systému kmenového sběrače D městské kanalizace Ostrava, který je již z části zrealizován, zprovozněn a je napojen do městské ÚČOV v Ostravě-Přívoze. Čerpací stanice a kanalizace Muglinov řeší vybudování nové páteřní stoky pro odvodnění oblasti severní části města. Celková délka nových kanalizačních sběračů realizovaných v rámci této stavby je cca 18 km a součásti stavby jsou rovněž dvě čerpací stanice odpadní vody v Muglinově a Polance a obnova komunikací narušených výstavbou. Stavba II. Kolektor Centrum Podzemní stavba navržená v centru města. Celková délka štoly je 1668 m. Samostatná štola pro kanalizační potrubí DN 1 400 mm má délku 127 m. Nové inženýrské sítě do kolektoru nahradí stávající, které jsou vesměs v technicky špatném stavu. 22 23

Projekty ISPA životní prostředí Stoková síť města Brna Zahájení: 01/2003 Ukončení: 11/2005 Celkové náklady/z toho podpora z ISPA: 1,772 mld.kč / 17,841 mil. EUR Kontaktní osoba: Ing. Pavel Vybíral tel: +420 542 174 161 e-mail: vybiral.pavel@brno.cz 2. U dostavby historicky chybějící části kmenové stoky D bude dosaženo jednak její konečné úplnosti a tím i garantované kontinuitě nakládání s odpadními vodami, tj. eliminaci úniků či infiltrací systému kmenové stoky spolu s ochranou přilehlého toku řeky Svitavy a spolu s možností řízení odtoků na centrální ČOV. U hlavních uličních stok se umožní bezpečný převod vod spolu s eliminací úniků, kapacitou i umožnění odkanalizování přilehlých lokalit a dále konečné celkové povrchové úpravy profilu ulic. 3. Jednoznačným pozitivem je zkulturnění celé oblasti z pohledu životního prostředí, počínaje ochranou přirozených vodotečí až po základní komfort odpovídající 21. století, tj. odvedení vyprodukovaných městských odpadních vod od všech místních producentů. Popis a technické parametry projektu: Projekt obsahuje 3 soubory staveb doplnění a rekonstrukce základní kanalizační sítě města Brna. 1. Soubor celkem 5 staveb obsahuje podpovrchovou výstavbu k doplnění systému kolektorů v historickém středu města, v nichž je umístěna kanalizační a vodovodní síť celková délka budovaného podzemního díla je 1,7 km. 2. Soubor staveb je tvořen dostavbou páteřní kmenové stoky D při ul. Tkalcovské o světlosti 1,8 2,3m v délce cca 800 m spolu s rekonstrukcí navazujících přítoků a dvou hlavních uličních kanalizačních sběračů v ul. Táborské a Merhautově ve světlostech od 1 do 2 m v celkové délce cca 1,5 km. Převažují podpovrchové metody výstavby. 3. Soubor staveb představuje kompletní dostavbu a rekonstrukci kanalizačního systému v celé jedné brněnské čtvrti Stará Líšeň v celkové délce cca 20,5 km. Výstavba kmenové stoky D Tkalcovská Přínosy: 1. Dostavba kolektorů v samém středu města navazuje na již vybudovaný systém, který jednoznačně prokazuje pozitivní vlivy při provozování infrastruktury eliminaci jakýchkoli zásahů do života této výrazně exponované lokality počínaje narušením dopravy a obslužnosti přes hluk, prašnost a další negativa pro životní prostředí. 24 25

Projekty ISPA životní prostředí Rekonstrukce a výstavba limnigrafických stanic poškozených povodněmi 08/2002 Zahájení: 15. 4. 2002 Ukončení: 31. 12. 2002 Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: 18 225 811,- / 14 007 174,10 Kč Kontaktní osoba: Ing. Václav Richter Ing. Hana Návojová Popis a technické parametry projektu: Při povodni v srpnu 2002 došlo ke značnému poškození nebo značné devastaci objektů na povrchových tocích, objektů podzemních vod a hydrologické měřící přístrojové techniky. Projekt byl členěn na 3 části: 1. Stavební část zahrnovala 17 limnigrafických stanic na povrchových tocích. Zcela zničené byly 4 objekty (Rechle na Malši, Koterov a Ždírec na Úslavě, Mělník na Labi), značně poškozených bylo 8 objektů (Blanický Mlýn a Podedvory na Blanici, Hrádek na Klabavě, Čeňkov na Litavce, Beroun na Berounce, Vraňany na Vltavě, Podhradí a Trávní Dvůr na Dyji) a poškozených bylo 5 objektů (Líčov na Černé, Kaplice na Malši, Praha Na Františku na Vltavě, Vranov a Znojmo na Dyji). 2. Rekonstrukce podzemních vod zahrnovala celkem 74 objektů podzemních vod. Šlo o opravy podzemních i nadzemních částí vrtů, vybudování 4 nových betonových přelivů. 3. Dodávku měřící přístrojové techniky, a to: dodávku dvou automatických meteorologických stanic Husinec a Plzeň, dodávku a montáž nových hydrologických přístrojů v počtu 25 ks, dodávku a montáž nových počítačů pro pobočku ČHMÚ Plzeň. Přínosy: Účelem projektu bylo napravení velké části škod (jejich výběr byl proveden odbornými pracovníky ČHMÚ), které způsobila katastrofální povodeň v srpnu 2002. Byly poškozeny objekty na povrchových a podzemních vodách, zničena přístrojová technika sloužící k pozorování a měření kvantity a kvality vody. Tyto objekty a přístroje jsou součástí státní pozorovací sítě. Data ze sítě slouží pro zpracování operativních informací o situaci na vodních tocích, o stavu podzemních vod a pro vypracování hydrologických předpovědí. Zpracované informace jsou poskytovány široké vodohospodářské veřejnosti k výzkumným, plánovacím, projekčním a studijním účelům. Data dále tvoří základ pro zpracování hydrologické bilance, prognózy a podobně. V rámci mezinárodních projektů a dohod jsou data poskytována také zahraničním partnerům. Díky tomuto projektu mohla být měřící technika urychleně dodána a nainstalována tak, aby nebyl narušen jednotný a komplexní systém operativní hydrologie a ohrožen transport dat do předpovědních srážkoodtokových modelů. 26 27

Projekty ISPA životní prostředí Zajištění standardů EU ve vodárenské soustavě Jižní Čechy Zahájení: 02/2004 Ukončení: 12/2007 Celkové náklady/z toho podpora z ISPA: 216 443 tis. Kč / 135 462 tis. Kč Kontaktní osoba: Ředitel JVS Antonín Princ Vodárenská nádrž Římov - hlavní zdroj pitné vody pro Jižní Čechy Popis a technické parametry projektu: A. Rekonstrukce kalového hospodářství ÚV Plav Úpravna vody Plav je rozhodujícím zdrojem vody pro vodárenskou soustavu Jižní Čechy a celý jihočeský region. Vodárna upravuje povrchovou vodu, produktem výroby je značné množství vodárenských kalů. Při současné výrobě vody 800 l/s vzniká cca 2 600 m 3 odpadní vody za den s koncentrací nerozpuštěných látek cca 26 g/m 3. Produkce při současné výrobě vody je přibližně 1000 tun kalu za rok. Toto množství je vyjádřeno ve 100 % sušiny. Projekt zajistí zahuštění kalu z primárních usazovacích nádrží a z filtrů tak, aby tento odpad byl kompostovatelný. Projekt zahrnuje realizaci čerpání z usazovací nádrže do zahušťovacích nádrží 2 x 50 m 3, homogenizační nádrže 3 x 20 m 3, kalolis s výkonem 220 m 3 /den, zpracovávané množství 208 m 3 /den. B. Zabezpečení kvality vody během přepravy dálkovými řady Jde o sanaci vnitřního povrchu ocelového potrubí dálkových řadů epoxidovým nástřikem či laminátovým rukávcem. Pro sanaci byl vybrán nejproblémovější úsek dálkových řadů vodovod Zdoba Týn Sudoměřice u Bechyně-Hodušín o celkové délce 42,2 km, DN 300 a 400 mm. Přínosy: A. Rekonstrukce kalového hospodářství ÚV Plav Úpravna vody Plav je rozhodujícím zdrojem vody pro vodárenskou soustavu Jižní Čechy a celý jihočeský region. Vodárna upravuje povrchovou vodu, produktem výroby je značné množství vodárenských kalů. Při současné výrobě vody 800 l/s vzniká cca 2 600 m 3 odpadní vody za den s koncentrací nerozpuštěných látek cca 26 g/m 3. Produkce při současné výrobě vody je přibližně 1000 tun kalu za rok. Toto množství je vyjádřeno ve 100 % sušiny. Kaly se v současné době separují na třech kalových lagunách. Separace je nedokonalá, při předpokládané větší výrobě vody a zhoršování kvality vody surové objem nádrží nepostačuje. Kvalita odsazené vody vypouštěné do recipientu je nevyhovující. Projekt zajistí zahuštění kalu z primárních usazovacích nádrží a z filtrů tak, aby tento odpad byl kompostovatelný. Po realizaci bude zrušeno ukládání odpadu na skládku v množství cca 950 t ročně, vypouštění odpadních vod do řeky Malše se sníží o 383 000 m 3 ročně. B. Zabezpečení kvality vody během přepravy dálkovými řady Dálkové řady, které dopravují vodu v rámci vodárenské soustavy JVS jsou většinou z oceli. Některé řady nemají ani vnitřní asfaltový povrch a jsou z holé oceli. Voda vyráběná v úpravně vody je z povrchového zdroje, je slabě kyselá, reaguje s povrchem potrubí a musí se uměle alkalizovat. Chemickým složením vody dochází k poškození povrchu potrubí a k druhotnému zaželeznění. Vlivem poklesu odběrů vody se snižuje rychlost proudění a zvyšuje se stáří vody, které je nutno počítat na dny. Cílem projektu je zlepšit kvalitu dodávané pitné vody v řadu délky 40 km a zamezit překračování limitů pro organoleptické vlastnosti vody (barva, zákal, obsah železa - zvláště po zpřísnění normy Pitná voda) pro oblast s cca 30 tisíci obyvateli. 28 29

Projekty ISPA životní prostředí Jihlava WWTP and Sewer System Upgrading Zahájení: 06/2004 Ukončení: 06/2006 Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: 15.390.000,- EUR / 9.620.000,- EUR Kontaktní osoba: Ing. Květoslav Eigl, manažer projektu Popis a technické parametry projektu: Projekt sestává z následujících prvků: 1. Intenzifikace ČOV Jihlava (Intenzifikace a rekonstrukce stávající ČOV ve městě Jihlava). Rekonstrukce se bude týkat stávajícího zařízení a bude zahrnovat zlepšení účinnosti čištění odpadních vod. Především bude možno provést odstranění živin během fáze biologického čištění. Intenzifikací ČOV dojde ke zvýšení kapacity na 99,920 EO. 2. Rozšíření kanalizace v Jihlavě (Rekonstrukce kanalizace ve městě Jihlava) Kanalizační systém v Jihlavě je jednotný. Některé ze starých částí kanalizačního systému zapříčiňují vážné provozní problémy zvláště v období dešťů. V rámci projektu bude provedena rekonstrukce částí stávající kanalizační sítě a rozšíření kanalizace na příměstské části. Odpadní vody budou čištěny v centrální ČOV Jihlava. 3. Připojení kanalizace Antonínův Důl a Pávov do ČOV Jihlava V těchto vzdálených částech Jihlavy je v současnosti pouze neúplná dešťová kanalizace. V rámci projektu bude vybudována nová splašková kanalizace. Odpadní vody budou odváděny a čištěny na ČOV Jihlava. Pro dešťovou vodu bude využita stávající kanalizace, která bude zrekonstruována. Modernizace ČOV přispěje také k cílům Nařízení 86/278/EEC. Projekt splňuje všechny požadavky legislativy České republiky, včetně Nařízení vlády č.61/2003 Sb. Plánovaná rekonstrukce jihlavské kanalizační sítě přispěje k řešení současných problémů a nepříznivého působení stávající kanalizační sítě na životní prostředí. Vybudování kanalizační sítě do vzdálených oblastí Jihlavy umožní připojení dalších 2,200 EO k ČOV. Realizací projektu dojde v jihlavském regionu ke splnění krátkodobých a střednědobých priorit Národního programu pro přípravu České republiky na členství v Evropské unii v oblasti životního prostředí týkající se znečištění vod. Přínosy: Prvořadným cílem opatření je přispět v jihlavském regionu k dodržení Nařízení 91/271/EC. Toho bude dosaženo především rekonstrukcí a intenzifikací ČOV, které umožní odstranění živin v rozsahu odpovídajícímu požadavkům Nařízení. Je očekáváno snížení vypouštění dusíku a fosforu o cca 50 %. Studie areálu ČOV Jihlava po rekonstrukci 30 31

Projekty ISPA životní prostředí Olomouc sewer system upgrading Zahájení: podpis FM 18.12.2001 Ukončení: 31. 12. 2006 Celkové náklady/z toho podpora z ISPA: 14 462 000/ 10 123 400 EURO Kontaktní osoba: Ing. Vladimír Michalička, vedoucí investic, tel: 585 513 462 Popis a technické parametry projektu: Projekt Olomouc rekonstrukce a dobudování stokové sítě je složen ze čtyř částí. a) Kanalizační systém Slavonín Nemilany b) Rekonstrukce a prodloužení sběrače G c) Rekonstrukce sběrače F d) Kanalizační sběrač B XVIII Jde částečně o nový kanalizační systém a částečně o rekonstrukci stávajících, dnes již zastaralých a nevyhovujících sběračů. Veškeré práce budou probíhat na území města Olomouce: a) Kanalizační systém Slavonín Nemilany Tato část řeší výstavbu nové stokové sítě v katastru Slavonína a Nemilan. Jde o stoky jednotné i oddílné kanalizace ve Slavoníně v délce 8 289 m a stoky oddílné kanalizace v délce 7 324 m v Nemilanech celkem 15 613 m stokové sítě. Projekt zahrnuje i veřejnou část kanalizačních přípojek. Jde o dalších 980 m přípojek jednotné kanalizace, 3 471 m přípojek splaškové kanalizace a 4 636 m přípojek dešťové vody. b) Rekonstrukce a prodloužení sběrače G Sběrač je situován v katastru Hodolany, v ulicích Na Bystřičce, Masarykově, Jeremenkově, U Ambulatoria a Hodolanská. S ohledem na požadovanou hloubku uložení potrubí, profil a situaci zastavěného území uprostřed města bude projekt realizován bezvýkopovou technologií razícím mechanizovaným štítem o průměru 2 000 mm s vtaženou sklolaminátovou trubkou DN 1400 mm. Trubka bude osazena do projektovaného sklonu a mezikruží vyplněno hubeným betonem. Celková délka takto prováděné stoky je 1 745,5 m. Stávající odlehčení v místě připojení v ulici U Ambulatoria bude zrušeno a nahrazeno nově rekonstruovanou oddělovací komorou v místě stávající OK 1G. c) Rekonstrukce sběrače F Výstavba bude probíhat v Olomouci, k. ú. Hodolany a Chválkovice od místa napojení na sběrač G v ul. U Ambulatoria, pod řekou Bystřicí, ul. Bendlova, Libušinka a Milady Horákové až na Selské náměstí, kde je propojení na sběrač E. Trasa sběrače je vedena v trase původního kanalizačního sběrače, převážně v komunikaci. Celková délka je 2 012 m. Sběrač F se dělí na následující části: 1. Štolovaná část klasická ražená štola 1200/1800, délky 159,4 m, 2. Otevřený výkop zbývající část sběrače F v délce 1 829,4 m je řešena uložením potrubí do otevřeného výkopu. Sběrač je navržen převážně z betonových vejčitých trub 700/1200 mm a 800/1200 mm vyložených čedičem. V rámci trasy jsou navrženy atypické šachty lomové, propojovací a čistící, podchod pod řekou Bystřicí a odlehčovací komora OK1F. d) Kanalizační sběrač B XVIII Výstavbou a rekonstrukcí kanalizačních stok budou vyřešeny stávající nevyhovující poměry v odkanalizování městské části Řepčín a Hejčín. Rekonstrukce a zkapacitnění stávajících stok dále umožní územní rozvoj a využívání rozvojových ploch v souladu s územním plánem. Částečně je nová stoka vedena v terase původní kanalizace, částečně je trasa nová. Kanalizace je převážně budovaná ve výkopu, materiál potrubí sklolaminát, DN 600 1400 mm. Úsek 364 bm bude nutno realizovat protláčením kameninových trub o profilu DN 600 mm, jelikož se potrubí vlivem malého spádu terénu dostává do velkých hloubek. Celková délka potrubní sítě je 1 920,7 m. S ohledem na napojovací body okolních řadů je síť navržena jako jednotná. Součástí projektu jsou kanalizační přípojky z kameninových trub, které jsou zakončeny domovními šachtami DN 315 425 mm. 32 33

Projekty ISPA životní prostředí Přínosy EKOLOGICKÉ CÍLE: zrušení volných kanalizačních výustí, snížení úrovně celkového znečištění řeky Moravy, zejména v ukazatelích dusík a fosfor, zabránění znečištění místních přírodních zdrojů vody, vyřešení provozních problémů kanalizační sítě, obzvlášť při přívalových deštích. EKONOMICKÉ CÍLE: vytvoření podmínek pro rozvoj statutárního města, vytvoření podmínek pro novou bytovou výstavbu, optimalizace využití kapacity ČOV Nové Sady. Ochrana vod v povodí řeky Dyje Zahájení: 1) Příprava projektu březen 2000. Schválení projektu EK listopad 2002. Vypsání výběrových řízení odhad květen 2004. Realizace staveb říjen 2004. Ukončení: 2) Odhad ukončení staveb 30. 11. 2006. Konec platnosti FM 31. 12. 2007. Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: 49 105 700 EUR / 33 387 320 EUR (68 %) Kontaktní osoba: Ing. Josef Gut, prokurista SVKMO (konečný příjemce) Olomouc Horní náměstí Popis a technické parametry projektu: Projekt řeší výstavbu a rekonstrukci kanalizací a čistíren odpadních vod v deseti aglomeracích Jihomoravského kraje (3 akce) a kraje Vysočina (7 akcí), které v současnosti nesplňují požadavky směrnic Evropské unie. Tyto aglomerace jsou vybrány v celém povodí (a působnosti SVKMO) řeky Dyje. Jde o Třebíč, Blansko, Nové Město na Moravě, Moravské Budějovice, Bystřice nad Pernštejnem, Brno-Šlapanicko, Boskovice, Náměšť nad Oslavou, Jaroměřice nad Rokytnou a Jemnice. Kanalizační síť bude rozšířena o cca 75 km, opravy budou provedeny na 18 km. Počet čerpacích stanic vzroste ze 2 na 14. Bude vybudována jedna nová ČOV (Náměšť nad Oslavou), šest dalších ČOV bude rekonstruováno, převážně v oblasti zpracování kalů. 34 1) není jasné, jaká aktivita je považována za zahájení 2) viz 1 35

Projekty ISPA životní prostředí Přínosy: zlepšení standardu čištění odpadních vod a tím snížení vypouštěného znečištění, zlepšení stávajícího sběrného systému, aby došlo ke snížení úniků a prosaků do podzemních vod, zvýšení procenta populace v daných aglomeracích napojeného na kanalizační síť z 83 % na 92 %, celkové snížení znečištění přijímajících řek se předpokládá na následující hodnoty (čísla v kg/rok): nerozpuštěné látky (224,510), biologická spotřeba kyslíku (234,149), chemická spotřeba kyslíku (441,571), N celkový (82,321), P celkový (20,159). Nakládání s odpadními vodami a zásobování pitnou vodou v regionu Jesenicka Zahájení: 01/2005 Ukončení: 09/2007 Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: 15 242 000 EUR / 9 145 200 EUR Kontaktní osoba: Ing. Jan Lón, manažer projektu Vak vodovody a kanalizace Jesenicka, a.s. Tyršova 748, 790 01 Jeseník tel: +420 584 409 330, lon@vakjes.cz ČOV Náměšť nad Oslavou, která bude kompletně postavena nová Popis a technické parametry projektu: Projekt zahrnuje nový kanalizační systém v obcích Lipová lázně a Bělá pod Pradědem, doplnění kanalizačního systému v Jeseníku a České Vsi, rekonstrukci vybraných nevyhovujících úseků stok, zejména z důvodu jejich netěsnosti a doplnění a rekonstrukci vodovodní sítě ve všech obcích, většinou v souběhu s budovanou kanalizací. Samostatnou část tvoří rekonstrukce a modernizace čistírny odpadních vod v Jeseníku České Vsi, která je společná pro všechny zúčastněné obce. Po dokončení by se mělo zajistit čištění odpadních vod z 92% jesenické aglomerace (Jeseník, Lipová lázně, Bělá pod Pradědem, Česká Ves) tak, aby splňovalo požadavky legislativy EU (Nař. vl. ČR č.62/2003 Sb. směrnice rady 271/91/EHS). Hlavní cíle: I. Snížení znečištění řeky Bělé a jejich přítoků způsobeného odpadními vodami. II. Zvýšení počtu obyvatel jesenického regionu, kteří budou zásobováni pitnou vodou přijatelné kvality. ČOV Bystřice n. Pernštejnem, která bude rekonstruována 36 37

Projekty ISPA životní prostředí Přínosy: Jádrem projektu je zlepšení procesu čištění odpadních vod v ČOV Jeseník Česká Ves a rekonstrukce a dostavba kanalizační a vodovodní sítě. Důsledkem bude snížení množství látek (zejména nutrientů) transportovaných recipientem řekou Bělou (Biala Glucholazska) do sousedního Polska, do Nisského jezera a snížení eutrofizace této vodní nádrže. Bude vybudováno a rekonstruováno cca 59,8 km stok a cca 24,6 km vodovodů. Na vodovod bude napojeno cca 2140 dalších obyvatel, čímž se celkový počet připojených obyvatel zvýší na 85 %. Na systém veřejné kanalizace bude připojeno cca 7704 nových obyvatel, čímž se celkový počet připojených obyvatel aglomerace zvýší ze 61 % na 92 %. Clean river Becva (Čistá řeka Bečva) Zahájení: 2004 Ukončení: 2006 Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: 51 556 tis. EUR total costs 32 353 tis. EUR (70% eligible costs) Kontaktní osoba: Ing. Jaromír Kudlík, předseda sdružení obcí mikroregionu Vsetínsko Popis a technické parametry projektu: Nositelem projektu je Sdružení obcí mikroregionu Vsetínsko 46 obcí bývalého okresu Vsetín. Mikroregion Vsetínsko leží na severovýchodě Moravy při hranici se Slovenskem, v podhůří Beskyd, jeho přirozenými centry jsou města Vsetín, Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm. Jeho administrativní hranice jsou v podstatě i hranicemi povodí řeky Bečvy, která je pokračováním soutoku řek Rožnovské Bečvy a Vsetínské Bečvy. Sídla jsou soustředěna podél vodních toků, a proto přímo ovlivňují jejich jakost. Jeden sídelní útvar plynule přechází do druhého. Řešená oblast patří k nejhornatějším a nejlesnatějším v naší republice. Podstatná část regionu spadá do CHKO Beskydy. Podle povrchového odtoku je zájmová oblast nejvodnatějším územím v ČR. Proto je povodí až po soutok Rožnovské a Vsetínské Bečvy vyhlášeno Vládou jako chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Řeka Bečva slouží jako zásadní zdroj pitné vody pro města navazující na řešenou oblast tohoto projektu. 38 39

Projekty ISPA životní prostředí Projekt Čistá řeka Bečva je projektem komplexním, řešícím čištění a odkanalizování uceleného povodí řeky Bečvy až po soutok Rožnovské a Vsetínské Bečvy, tzv. river district. Vzhledem k finanční náročnosti a solventnosti zúčastněných obcí byl projekt rozetapizován v souladu s principy státní politiky životního prostředí, krátkodobými a střednědobými prioritami národního programu přípravy ČR na vstup do EU, národní strategii ISPA a aproximační strategii v oblasti životního prostředí, podoblast D kvalita vod Realizace komplexního projektu se předpokládá v letech 2002 2020 a celkové investiční nároky byly odhadnuty na 3,6 mld. Kč. Implementace ISPA projektu předpokládá: výstavbu 2 nových ČOV: Hovězí (3600EO) a Lidečko (5000EO) rekonstrukci 6 stávajících ČOV Halenkov (1 850 EO), Horní Bečva (1 200EO), Velké Karlovice (1 950EO), Karolinka (2 417EO), Valašské Meziříčí (3 3567EO) a Zubří (40 300EO), vybudování celkem cca 130 km nové splaškové kanalizace ve všech 15 obcích, rekonstrukci cca 10 km staré kanalizace v 8 obcích, vybudování nové dešťové zdrže (Zašová, Valašské Meziříčí, Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm, Zubří, Halenkov, Karolinka). Finančně a technicky nejnáročnější stavby byly zařazeny do žádosti ISPA. Navrhované řešení, zařazené do žádostí o dotaci ISPA, je skupina vzájemně souvisejících 40 projektů, řešících problematiku čištění odpadních vod v 15 obcích se 105 tisíci obyvateli (tj. 71 % obyvatel bývalého okresu Vsetín). Evropská komise konstatovala, že jde o kvalitně připravený projekt i po technické stránce, na kterém se projevuje konkrétní spolupráce s místními obyvateli i institucemi. Projekt je také dobrým příkladem spolupráce místních orgánů se zahraničními partnery, což má pozitivní dopad na jeho kvalitu, a dokládá možnost další mezinárodní spolupráce na evropské úrovni. Souběžně s realizací projektů financovaných z podpory ISPA a v souladu s implementací směrnice Water Framework Directive 2000/60/EC bude probíhat realizace odkanalizování dalších 11 obcí v letech 2004 2010 pod názvem Čistá řeka Bečva II. etapa. Předpokládané náklady na realizaci této II. etapy projektu byly stanoveny na 893 mil. Kč. Přínosy: Opatřeními na stokových sítích se sníží četnost, objem a znečistění vod odlehčovaných ze stokových sítí do toku. Intenzifikacemi a rekonstrukcemi stávajících COV a výstavbou nových COV se zvýší podíl čištěných odpadních vod a kvalita tohoto čistění. Po provedeni opatřeni se významně sníží zatíženi vodních toku znečištěním odpadními vodami z měst a obcí. 40 41

Projekty ISPA životní prostředí Dostavba systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod v Podkrušnohorské oblasti Zahájení: 23. 10. 2001 Ukončení: 31. 12. 2006 Celkové náklady/z toho podpora z ISPA: EUR 19 800 500 / EUR 12 870 325 (65 %) Kontaktní osoba: Ing. Kateřina Matunová Popis a technické parametry projektu: Projekt se skládá ze tří základních skupin, které budou samostatně předmětem výběrového řízení. Každá skupina se pak dělí na jednotlivé subprojekty. 1) Skupina opatření Pitná voda úpravna vody Hradiště rekonstrukce vodovodního řadu Želenice - Bílina 2) Skupina opatření Rekonstrukce ČOV rekonstrukce ČOV Jirkov rekonstrukce ČOV Klášterec nad Ohří rekonstrukce ČOV Kadaň rekonstrukce ČOV Chomutov-Údlice rekonstrukce ČOV Žatec 3) Skupina opatření Dostavba kanalizační sítě v Ústí nad Labem Ústí n.l., stoka Z2 Ústí n.l., podpovodí sběrače Y stoka O Chabařovice, odkanalizování Ústí n.l. Povrly, odkanalizování Ústí n.l. Ústí n.l. Masarykova ul. I zkapacitnění stoky Ústí n.l. Masarykova ul. II zkapacitnění stoky Ústí n.l. přepojení Stříbrnického potoka Ústí n.l. Londýnská ul., přepojení výusti Ústí n.l. Žukova ul., rekonstrukce kanalizace Na realizaci opatření bude dohlížet nezávislý supervizor, Správce stavby, který bude vybrán na základě výběrového řízení. Přínosy: Realizovat výše uvedená opatření, tak aby se naplnily požadavky směrnic EU, resp. našich harmonizovaných předpisů. Z evropské legislativy jde o směrnici 91/271/EHS O čištění městských odpadních vod, o směrnici 98/83/ES O jakosti vody určené k lidské spotřebě a směrnici 86/278 O ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání splaškových kalů v zemědělství. 42 43

Projekty ISPA životní prostředí Rekonstrukce kanalizace ve Žďáru nad Sázavou Zahájení: 1) Příprava projektu únor 2002. Schválení projektu EK listopad 2003. Vypsání výběrových řízení odhad červenec 2004. Realizace staveb březen 2005. Ukončení: 2) Odhad ukončení staveb podzim 2006. Konec platnosti FM 31. 12. 2007. Přínosy: významná prevence před znečištěním chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, snížený export znečištění do okolní, zlepšení zdraví, snížení nebezpečí pro veřejné zdraví, zvýšená atraktivita oblasti pro rekreaci a cestovní ruch a také pro investory, pozitivní vliv na místní ekonomiku v době výstavby, celkové snížení po realizaci projektu se předpokládá na (v kg/rok): nerozpuštěné látky (o 10,75 %), biologická spotřeba kyslíku (o 11,2 %), chemická spotřeba kyslíku (o 7,9 %), N amoniakální (o 21,7 %), P celkový (o 11,5 %). Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: 8 135 734 EUR / 5 590 480 EUR (70 %) Kontaktní osoba: Ing. Dagmar Zvěřinová předsedkyně představenstva Svazek Žďársko (konečný příjemce) Popis a technické parametry projektu: Projekt sleduje zlepšení funkčního stavu městské kanalizační sítě a zajištění odvodnění odpadních vod napojením na ČOV, aby byly splněny parametry Směrnice 91/271/EHS. Projekt se skládá ze dvou částí rekonstrukce hlavního kanalizačního sběrače v délce 1 835 m a rekonstrukce většiny kanalizace na sídlišti Žďár n. S. III (Stalingrad) o délce 8 222 m. Projekt zajistí snížení znečištění povrchových a podzemních vod, které bylo způsobeno úniky z kanalizace, a omezí infiltraci do kanalizace. Zvýšením kapacity hlavního sběrače a zlepšením technických podmínek jeho částí bude umožněno bezproblémové připojení dalších částí kanalizace z ostatních částí města. V rámci projektu bude zrekonstruována kanalizace, která je podle průzkumu ve špatném stavu 44 1) není jasné, jaká aktivita je považována za zahájení 2) viz 1 45

Projekty ISPA životní prostředí Řízení odpadů Brno Zahájení: 2004 Ukončení: 31. 12. 2007 Celkové náklady / z toho podpora ISPA: 70.408 mil. EUR / 47.345 mil. EUR Kontaktní osoba: Ing. Hnáníček Popis a technické parametry projektu: Úprava stávající spalovny komunálních odpadů: výstavba dvou kotlů na spalování komunálních odpadů, každý o spalovacím výkonu 15 tun za hodinu (roční kapacita 220 tisíc tun), instalace parní odběrové kondenzační turbiny 16 MWe, rekonstrukce chemické úpravny napájecí vody, rekonstrukce škvárového hospodářství separace barevných kovů, vytřídění škváry, výstavba dotřiďovací linky na 10000 tun obalových odpadů za rok a drtícího zařízení velkoobjemového odpadu. Přínosy: zajištění kompatibility se Směrnicí 2000/76/ES o spalování odpadu, vybudování moderního centra využívání odpadů v Jihomoravském kraji, zajištění energetického využití 220000 tun komunálního odpadu z regionu Jihomoravského kraje, kraje Vysočina a Olomouckého kraje, zvýšení množství materiálově využitelného obalového odpadu dotříděním cca 10000 tun ročně, snížení množství biodegradabilního komunálního odpadu ukládaného na skládkách, zlepšení kvalitativních parametrů výstupního materiálu z procesu spalování tak, aby byl využitelný k rekultivačním a stavebním účelům, zajištění maximálního využití uvolněné energie ze spalovaných odpadů na výrobu elektrické energie a páry. 46 47

Projekty ISPA životní prostředí Rekonstrukce kanalizace města Znojma Zahájení: 08/2004 Ukončení: 12/2007 Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: 23 247 800 EUR / 16 273 460 EUR Kontaktní osoba: Jaroslav Hruška, tajemník ZSO VaK Znojemsko Popis a technické parametry projektu: Předmětem stavby je rekonstrukce části stávající stokové sítě ve městě Znojmě. Rekonstruováno bude celkem 25,5 km stok nejrůznějších profilů, z toho 22,5 km výkopovou technologií a 3 km bezvýkopovou technologií. Součástí stavby je vybudování 2 ks nových dešťových zdrží, které budou zajišťovat ochranu recipientu řeky Dyje před znečištěním z kanalizačního systému. Přínosy: Realizací této stavby bude dosaženo zlepšení životního prostředí. Zamezí se infiltraci odpadních vod do vod podzemních, v trase stok nebude vlivem netěsností a stavebních poruch docházet k vnikání balastních vod do systému a dojde k ochraně recipientu. První splachy dešťů budou z dešťových zdrží přečerpávány zpět do kanalizačních systému a následně vyčištěny na ČOV. Panorama města Znojma 48 49

IV. Doprava

Projekty ISPA doprava Rychlostní silnice R48 Bělotín obchvat Zahájení: předpoklad 2004 Ukončení: předpoklad 2007 Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: 1 046 037 116,- Kč bez DPH, smluvní cena inženýr stavby zatím neuzavřeno 17 117 121,- EUR Popis a technické parametry projektu: Rychlostní silnice R48 o délce 2,1 km, v kategorii R 22,5/100. Jde o dvoupruhovou vozovkou se dvěma jízdními pásy, která má umožnit tranzitní dopravu po obchvatu obce Bělotína. Navržená silnice bude vedena částečně po vysokém násypu a částečně po 580 m dlouhém viaduktu přes zemědělskou půdu, jezero a přes dvoukolejnou železniční trať. Projekt také tvoří 2 hlavní křižovatky, několik nových připojovacích silnic, tři mostní objekty a úpravy přilehlých silnic. Optimalizace traťového úseku Ústí nad Orlicí Česká Třebová Zahájení: 17. 6. 2002 Ukončení: 17. 2. 2002 ISPA grant: 14 300 080 EUR Celkové investiční náklady z finančního memoranda: 30 485 160 EUR Kontaktní osoba: Ing. Michal Lehocký Přínosy: Jde o stavbu, která má významně zlepšit dopravní spojení v trase VI. transevropského dopravního koridoru sítě TEN. Evropská unie tak podporuje záměr vlády zabezpečit zkapacitnění celé trasy uvedené rychlostní silnice v čtyřpruhovém profilu, až po hraniční přechod s Polskem v Českém Těšíně. Cílem projektu je zlepšení bezpečnosti dopravy a chodců převedením tranzitní dopravy mimo centrum obec Bělotín a tím umožnění plynulosti dopravy. Projekt významným způsobem přispěje k eliminaci negativních dopadů na životní prostředí a na obyvatele těchto obcí (hluk, emise, vibrace). Obchvat rovněž umožní zvýšení přepravní rychlosti a zkrácení cestovní doby v této lokalitě. železniční most 52 53

Projekty ISPA doprava Popis a technické parametry projektu: Tratový úsek Ústí nad Orlicí Česká Třebová je součástí projektu Modernizace I. Tranzitního železničního koridoru Rakouská hranice Břeclav Brno Česká Třebová Praha Děčín hranice (stavební délka koridoru 454 km), kromě toho bude tvořit po vstupu ČR do EU nedílnou součást páteřních tratí Transevropské železniční sítě. Traťový úsek Ústí nad Orlicí Česká Třebová v délce 6,3 km prošel optimalizací, která sledovala následující cíle: zavedení vyšší traťové rychlosti až do 160 km/h, zavedení prostorové průchodnosti UIC GC, která umožní přepravu širších nákladů (kontajnery), zvýšení zatížitelnosti pro přechodnost vozidel traťové třídy D4 UIC třídy pro rychlost 120 km/h, která umožní nákladní dopravě přepravu těžších nákladů v dané rychlosti, úpravy a rekonstrukce železničního spodku, nový typ železničního svršku (UIC 60), rekonstrukci sedmi železničních mostů (redukce dvou úrovňových přejezdů), postavení dvou nových železničních mostů železniční estakády v délce 417 m a podchodu pro cestující, silniční nadjezd, 2 propustky, rekonstrukci staniční budovy v souvislosti s instalací moderní technologií, modernizaci zabezpečovacího zařízení, rekonstrukci trakčního vedení 14,9 km, instalaci 14 výhybek včetně elektrického ohřevu, digitalizaci, kabelizaci, modernizaci nástupišť, protihluková opatření: protihlukové stěny 2,7 km a 130 individuální protihluková opatření. Stavba byla dokončena zhotovitelem o jeden měsíc dříve, než bylo stanoveno ve smlouvě. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace jako správce dopravní cesty a jako konečný příjemce pomoci z EU zajišťovala investorskou činnost po rozdělení Českých drah, státní organizace na dva právní nástupce České dráhy, a.s. a Správu železniční dopravní cesty, státní organizace. Přínosy: Tratový úsek Ústí nad Orlicí Česká Třebová je součástí projektu Modernizace I. Tranzitního železničního koridoru Rakouská hranice Břeclav Brno Česká Třebová Praha Děčín hranice. Cílem tohoto projektu je zrychlit dopravu na tomto koridoru, tedy dosáhnout rychlosti až na 160 km/h pro osobní dopravu a pro nákladní dopravu 120 km/h, čímž dojde k úspoře času mezi Děčínem a Břeclaví ve výši 2h 24 min ze současného času 6 h 25 min pro osobní vlaky. Instalování nového zabezpečovacího systému zajistí zvýšení bezpečnosti provozu na koridoru. Kromě toho se realizací tohoto projektu zmírní či odstraní nepříznivé dopady na životní prostředí, zvláště snížení hlukové hladiny, snížení vibrací, zvýšení prostupnosti krajiny pro živočichy a v neposlední řadě přispívá k přesunu dopravy z automobilové na železniční dopravu. I. Tranzitní železniční koridor také zkvalitní dopravní propojení jednotlivých regionů, což může přispět ke zvýšení sociálně-hospodářské úrovně jednotlivých regionů. 54 55

Projekty ISPA doprava Rychlostní silnice R48 úsek Frýdek Místek Dobrá Zahájení: červen 2002 Ukončení: únor 2005 Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: smluvní cena stavby: 1 210 238 839,- Kč bez DPH smluvní cena inženýr stavby: 24 319 100,- Kč bez DPH podpora ISPA: 19 881 885,- EUR Popis a technické parametry projektu: Rychlostní silnice R 48 úsek Frýdek-Místek Dobrá v délce 5,623 km, v kategorii R 22,5/100. Dílo zahrnuje výstavbu nové silnice kategorie R22,5/100. Součástí díla jsou rovněž 2 křižovatky, 13 přeložek silnic a místních silnic, 11 mostních objektů, most pro pěší a podchod pro pěší a několik přeložek inženýrských sítí. Dílo vyžaduje demolici 20 objektů a výstavbu 10 částí protihlukových bariér. Dílo bude uvedeno do provozu jako celek. Přínosy: Jde o stavbu, která má významně zlepšit dopravní spojení v trase VI. transevropského dopravního koridoru sítě TEN. Evropská unie tak podporuje záměr vlády zabezpečit zkapacitnění celé trasy uvedené rychlostní silnice v čtyřpruhovém profilu až po hraniční přechod s Polskem v Českém Těšíně. Cílem projektu je zlepšení bezpečnosti dopravy a chodců převedením tranzitní dopravy mimo obce Frýdek-Místek a Dobrá a tím snížení množství dopravních kolapsů. Projekt významným způsobem přispěje k eliminaci negativních dopadů na životní prostředí a na obyvatele těchto obcí (hluk, emise, vibrace). Projekt rovněž umožní zvýšení přepravní rychlosti a zkrácení cestovní doby v této lokalitě. Modernizace traťového úseku Záboří Přelouč Zahájení: 18. 12. 2002 Ukončení: 18. 10. 2004 ISPA grant: 30 907 420 EUR Celkové investiční náklady z finančního memoranda: 65 560 339 EUR Kontaktní osoba: Ing. Michal Lehocký Popis a technické parametry projektu: Tratový úsek Záboří Přelouč je součástí projektu Modernizace I.Transitního železničního koridoru Rakouská hranice Břeclav Brno Česká Třebová Praha Děčín hranice (stavební délka koridoru 454 km), kromě toho bude tvořit po našem vstupu do EU nedílnou součást páteřních tratí Transevropské železniční sítě. Traťový úsek Záboří Přelouč v délce 18,5 km prošel modernizací, která sledovala následující cíle: zavedení vyšší traťové rychlosti až do 160 km/h, zavedení prostorové průchodnosti UIC GC, která umožní přepravu širších nákladů (kontejnery a vozů TIR v systému Ro-La), zvýšení třídy zatížení prostorové UIC D4 pro rychlost 120 km/h, která umožní nákladní dopravě přepravu těžších nákladů v dané rychlosti, úpravy a rekonstrukce železničního spodku, nový typ železničního svršku (UIC 60), rekonstrukce 11 železničních mostů, postavení 2 nových železničních mostů a jednoho silničního nadjezdu, rekonstrukce staničních budovy v souvislosti s instalací moderní technologií, nová výpravní a provozní budova, rekonstrukce zabezpečovacího zařízení, rekonstrukce trakčního vedení, instalace 14 nových výhybek, digitalizace, kabelizace, modernizace nástupišť, protihluková opatření: 9,6 km protihlukových stěn; individuální protihluková opatření. 56 57