1.6. Cizinci v ČR podle účelu pobytu

Podobné dokumenty
2.4. Věková struktura ekonomicky aktivních cizinců a obyvatelstva ČR zaměstnaného v NH

Kraj hlavní město Praha

3.4. Cizinci se státním občanstvím Polska

Jihočeský kraj. Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR - k (Pramen: ČSÚ, ŘS CPP MV ČR) Blatná Milevsko. Tábor. Písek. Strakonice.

Ústecký kraj (údaje k )

Zlínský kraj. Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR - k (Pramen: ČSÚ, ŘS CPP MV ČR) Valašské Meziříčí Rožnov p. Hostýnem. Holešov.

Olomoucký kraj. Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR - k (Pramen: ČSÚ, ŘS CPP MV ČR) Jeseník. Šumperk 0,5-0,8 0,9-1,2 1,3-1,8. Zábřeh.

Graf 1 : Vývoj počtu cizinců podle typu pobytu (k ) a 2004 (k 30.6.) (Pramen: ŘS CPP)

E: Analýza regionálních rozdílů

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace,

5. Nejčastější státní občanství (TOP 5) 5.1 Ukrajina

6. Soudnictví, kriminalita

2013 Dostupný z

KOLIK U NÁS PRACUJE CIZINCŮ

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

4. Žadatelé o azyl a azylanti

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,

CIZINCI Z TŘETÍCH ZEMÍ DETAILNĚJŠÍ POHLED NA TUTO SKUPINU CIZINCŮ V ČR

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, Tab. 7.2 Přistěhovalí podle věku,

2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle pořadí,

4. Osoby bydlící v zařízeních

B: Cizinci sečtení. 3. Základní demografické údaje Počty sečtených cizinců podle typu pobytu

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí

5. Sociální zabezpečení

3. Zaměstnanost cizinců v ČR

OBSAH. Úvod Demografické aspekty života cizinců

předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů. Touto novelou se mimo jiné měnily i podmínky pro rozvod.

1. Vnitřní stěhování v České republice

5. Osoby bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení)

1. Velikost pracovní síly

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví,

2010 Dostupný z

3.2 Cizinci s živnostenským oprávn ním evidovaní MPO

1. Velikost pracovní síly

Analýza aktivit cizích podnikatelů v ČR

Mateřská škola a Základní škola, Želešice Sadová 530, Želešice. Žáci 9. ročníku praktické školy

Sympatie české veřejnosti k některým zemím prosinec 2015

3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY

2. Počet a struktura narozených

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,

1. Velikost pracovní síly

V/2003 II/2005 III/2008 III/2009 III/2010 III/2011 III/2012 III/2013 III/2014 X/2015

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí. Počet žen na mužů

Analýza veřejných zakázek v oblasti zdravotnictví

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Tisková konference, Český statistický úřad, 14. února 2012, Praha

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti,

Kandidující a zvolení do PSP ČR v letech (Tabulka 8)

Tab Vývoj základních ukazatelů dojížďky za prací v letech 1991 a v tom. v tom celkem. denně celkem muži ženy muži ženy

Daniel Chytil. Tisková konference, 13. února 2014, Praha

2011 Dostupný z

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009

Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR - březen 2016

2014 Dostupný z

SOUHRNNÉ ÚDAJE O SLUŽEBNÍM HODNOCENÍ ZA ROKY 2015, 2016 A NOVĚ ZA ROK 2017

8. Věda a technologie, informační společnost

Bulharsko Česká republika Maďarsko Německo Polsko Rakousko Rumunsko Rusko Slovensko Slovinsko

Čtvrtletní zpráva o migraci II. 2018

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Počet poskytovatelů licencí Počet platných licencí Přijaté licenční poplatky (v mil. Kč) Nové odrůdy rostlin a plemen zvířat. Patent.

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2017

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

1 Počet a struktura narozených

Občané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Česká veřejnost o dění na Ukrajině červen 2016

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

o kladně vyřízených žádostech o rozvod. Nemá již k dispozici počet všech ukončených rozvodových řízení.

Cizinci a jejich uplatnění na trhu práce v Jihomoravském kraji

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR březen 2019

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2018

7. Domy a byty Charakteristika domovního fondu

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo.

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001

Mediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR - únor 2015

2.4. VYJÍŽĎKA MIMO OBEC BYDLIŠTĚ Vyjíždění do zaměstnání, škol a do zahraničí mimo obec bydliště

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

2. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 2013

IV. PORODNOST. Tab. IV.1 Narození,

ROZDĚLENÍ ROLÍ V ČESKÉ RODINĚ

Zpráva o činnosti Zelené linky pro export OBDOBÍ: LEDEN ČERVEN 2018

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Hans Strelow

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech Milada Horáková

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)

2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle rodinného stavu snoubenců,

INFORMACE o stavu bodového systému v České republice BODOVANÍ ŘIDIČI

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

INFORMACE o stavu bodového systému v České republice BODOVANÍ ŘIDIČI

Transkript:

1.6. Cizinci v ČR podle účelu pobytu Rozložení účelů pobytu cizinců v ČR bylo mezi roky 2000-2003 poměrně stabilní. V letech 2000 až 2003 50-55 % cizinců mělo pobyt za účelem ekonomické aktivity, téměř 30 % cizinců pak pobyt za účelem. Přibližně u 15 % cizinců byl zjištěn pobyt za účelem usídlení (na základě povolení k trvalému pobytu). (Údaje uvedené v této kapitole se týkají cizinců dlouhodobě migrujících, tj. s délkou pobytu nad 1 rok.) V letech 2000-2003 přibližně 40 % žen-cizinek mělo pobyt za účelem, dalších 35-40 % žen-cizinek pak pobyt za účelem ekonomické aktivity. Pobyt za účelem usídlení byl zaznamenán u 18 % všech žen-cizinek ve zkoumaných letech. U mužů dominoval pobyt za účelem ekonomické aktivity, pobyt za účelem zastoupil až druhou pozici. V letech 2000-2003 mělo pobyt za účelem ekonomické aktivity 60-65 % mužů, přibližně 20 % mužů pak pobyt za účelem. Pobyt na základě usídlení byl zjištěn přibližně u 10 % mužů. Nyní k detailnějšímu rozčlenění pobytů za účelem ekonomické aktivity. Rozložení cizinců v jednotlivé typy ekonomické aktivity se měnilo v souladu s měnícími se podmínkami, za nichž příslušné pobyty (za daným účelem) bylo možno získat. V roce 2000 % všech žen-cizinek mělo pobyt za účelem podnikání na živnostenský list, % všech žen-cizinek pak pobyt za účelem. Pobyt za účelem účasti v právnické osobě byl zastoupen u 8 % žen-cizinek. V roce 2003 nejvíce žen-cizinek s pobytem za účelem ekonomické aktivity mělo konkrétně pobyt za účelem, jednalo se o 16 % všech žen-cizinek; 11 % všech žen-cizinek mělo pobyt jako společník v právnické osobě. U 9 % všech žen byl zaznamenán pobyt za účelem podnikání na živnostenský list. V roce 2000 pobyt za účelem podnikání na živnostenský list byl zjištěn u 29 % všech mužůcizinců, dalších 23 % mužů mělo pobyt za účelem, % všech mužů-cizinců pak pobyt za účelem účasti v právnické osobě. V roce 2003 pobyt za účelem podnikání na živnostenský list mělo 15 % všech mužů-cizinců, % všech mužů mělo pobyt jako společník v právnické osobě, u 25 % mužů-cizinců byl zjištěn pobyt za účelem. Shrnutí: v roce 2000 tedy mělo pobyt za účelem podnikání 29 % všech mužů-cizinců a o 10 procentních bodů méně, tj. % všech žen-cizinek. Pobyt za účelem účasti v právnické osobě pak mělo % mužů-cizinců a 8 % žen-cizinek. Rovněž u pobytu za účelem byl mezi a ženami zjištěn rozdíl 10 procentních bodů (tento typ pobytu byl zaznamenán u 23 % všech mužů a % všech žen). Naopak téměř o 20 procentních bodů více žen-cizinek než mužů-cizinců mělo pobyt za účelem (38 % všech žen a % všech mužů). V roce 2003 mělo pobyt za účelem podnikání již méně, tj. 15 % všech mužů-cizinců a 9 % všech žen-cizinek. Pobyt jako společník v právnické osobě mělo pak % mužů a 11 % žen; pobyt za účelem byl zjištěn u 25 % všech mužů-cizinců a téměř o 10 procentních bodů méně, tj. u 16 % všech žen-cizinek. Rovněž rozdíl 20 procentních bodů byl zaznamenán u pobytů za účelem, tento typ pobytu mělo 41 % všech žen-cizinek a pouze 22 % všech mužů-cizinců. 31

Graf 22: Cizinci s délkou pobytu nad 1 rok podle pohlaví a vybraných účelů pobytu - 31. 12. 2000 (Pramen: CPP ČR) 10 1 18 38 8 12 23 29 společník v právnické osobě podnikání na ŽO Graf 23: Cizinci s délkou pobytu nad 1 rok podle pohlaví a vybraných účelů pobytu - 31. 12. 2003 (Pramen: CPP ČR) 10 18 1 41 16 11 9 22 25 15 společník v právnické osobě podnikání na ŽO V následujícím grafu je uvedeno, jaké byly a jak se v čase měnily podíly žen a mužů u vybraných účelů pobytu. Na první pohled je patrné, že nejvyšší podíl žen byl zaznamenán v rámci pobytu za účelem 55 % cizinců, kteří měli tento typ pobytu, byly (v obou sledovaných letech, tj. 2000 a 2003). Druhým pobytem, u něhož byl zaznamenán vyrovnaný poměr žen a mužů (tj. 50 %), byl pobyt za účelem usídlení na základě povolení k trvalému pobytu. Rozložení žen a mužů u výše uvedených pobytů (pobyt za účelem sloučení a usídlení) bylo ve zkoumaných letech (2000 a 2003) prakticky shodné. Nyní k pobytu za účelem. 25 % cizinců, kteří měli v roce 2000 tento typ pobytu, byly, v roce 2003 představovaly 29 % všech cizinců s tímto typem pobytu. Ženy pak představovaly 27-28 % všech cizinců s pobytem za účelem podnikání na živnostenský list a rovněž všech cizinců za účelem účasti v právnické osobě, a to v obou sledovaných letech. 32

Graf 24: Cizinci s délkou pobytu nad 1 rok - struktura pohlaví ve vybraných účelech pobytu - rok 2000 a 2003 (k 31.12.) (Pramen: ŘS CPP ČR) Podnikání na živnostenský list 72,1 27,9 27,8 72,2 Účast v právnické osobě 72,6 27,4 28,2 71,8 Zaměstnání 74,6 25,4 29,0 71,0 Usídlení (povolení k trvalému pobytu) 50,9 49,1 48,3 51,7 Rodinní příslušníci a 45,2 54,8 54,7 45,3 61,6 38,4 43,5 56,5 100 75 50 25 0 25 50 75 100 2000 2003 % 1.6.1. Státní občanství a účel pobytu cizinců Rozdíly mezi účely pobytu cizinců byly zjištěny především mezi jednotlivými státními občanstvími. Po uznání specifičnosti příslušného státního občanství lze rozlišit rovněž rozložení účelů pobytu mužů-cizinců a žen-cizinek. Základní podobu odlišností mezi a ženami lze popsat jako vyšší zastoupení pobytů za účelem ekonomické aktivity u mužů a na druhé straně, v porovnání s, vyšší zastoupení pobytů za účelem v případě žen. (V následujících řádcích budou vzhledem k celkovým počtům cizinců příslušných státních občanství, jakož i faktu, že zkoumána je ekonomická aktivita těchto osob, uvedeny údaje pouze za osoby v produktivním věku (tj. 15-64 let), a to k 31. 12. 2003.) U cizinců se státním občanstvím Ukrajiny v produktivním věku byly zjištěny ponejvíce ekonomické motivy, a to účast v právnické osobě, podnikání na živnostenský list a. Mezi ženami bylo pak významným účelem pobytu sloučení s rodinou, tento účel pobytu byl zjištěn téměř u 30 % všech žen se státním občanstvím Ukrajiny. Přibližně 60 % všech žen-cizinek (v produktivním věku) mělo pobyt za účelem některé z ekonomických aktivit, tento typ pobytu mělo pro srovnání 90 % všech mužů-cizinců. Pouze 5 % všech mužů, občanů Ukrajiny mělo pobyt za účelem, tj. téměř o 25 procentních bodů méně než tomu bylo v případě žen se státním občanstvím Ukrajiny. V rámci detailnějšího rozboru pobytů za účelem některé z ekonomických aktivit bylo zjištěno, že nejvyšší podíl byl zaznamenán u pobytů za účelem účasti v právnické osobě (tento účel pobytu mělo 35 % všech cizinců se státním občanstvím Ukrajiny v produktivním věku, 41 % mužů, 24 % žen), druhým v pořadí byl pobyt za účelem (24 % těchto osob, 25 % mužů, 21 % žen), 21 % osob pak vlastnilo povolení k pobytu s cílem podnikat na živnostenský list (24 % mužů, 17 % žen). U cizinců se státním občanstvím Slovenska převažoval pobyt za účelem, který mělo téměř 60 % všech mužů a o 17 procentních bodů méně žen v produktivním věku. 73 % všech mužů pak mělo pobyt za účelem některé z ekonomických aktivit, a stejně tak 63 % všech žen (rozdíl je tedy znatelně nižší než u cizinců se státním občanstvím Ukrajiny či Polska). Krom pobytu za účelem se jednalo o pobyt za účelem podnikání na živnostenský list; tento typ pobytu byl zjištěn téměř u 12 % cizinců se státním občanstvím Slovenska, mužů a pro porovnání pouze u necelých 1,5 % žen. Pobyt za účelem mělo pak 38 % všech žen a téměř o 20 procentních bodů méně všech mužů. U cizinců se státním občanstvím Slovenska je možno uvést ještě pobyt za účelem studia či praxe, který byl zaznamenán v průměru u 5 % těchto osob (u 3 % mužů a téměř 9 % žen). U cizinců se státním občanstvím Vietnamu byl zaznamenán pobyt s účelem podnikání na živnostenské oprávnění a také pobyty za účelem usídlení a sloučení s rodinou. Pobyt za účelem podnikání na živnostenské oprávnění mělo 47 % všech mužů-cizinců, občanů Vietnamu a 35 % všech 33

žen stejného státního občanství (jedná se o cizince v produktivním věku). Následující dva typy pobytu již byly zjištěny o něco více u žen než u mužů, tj. pobyt za účelem usídlení na základě povolení k trvalému pobytu mělo téměř 30 % všech mužů tohoto státního občanství a téměř o 10 procentních bodů více žen. Pobyt za účelem byl u tohoto státního občanství v porovnání s občanstvími mi více vyrovnaný, tento typ pobytu byl zjištěn téměř u 20 % všech mužů a u necelých 25 % všech žen se státním občanstvím Vietnamu. U cizinců se státním občanstvím Polska měli ponejvíce pobyt za účelem, tento pobyt mělo 57 % všech mužů a pouze 7 % všech žen v produktivním věku. Pobyt za účelem usídlení na základě povolení k trvalému pobytu byl zaznamenán u 11 % všech mužů a 8 % všech žen se státním občanstvím Polska. Velmi výrazný rozdíl byl zjištěn u pobytů za účelem osob tohoto státního občanství tento typ pobytu byl zaznamenán téměř u 30 % všech mužů a u 84 % všech žen se státním občanstvím Polska. U cizinců se státním občanstvím Ruska dominoval pobyt s účelem účast v právnické osobě, rovněž pobyt za účelem sloučení s rodinou. Pobyt za účelem účasti v právnické osobě mělo 47 % všech mužů tohoto státního občanství a 36 % všech žen. Poměr mužů a žen v případě pobytu za účelem usídlení byl pak vyrovnaný, pohyboval se okolo 15 % mužů, resp. žen. Pobyt za účelem mělo pak 20 % všech mužů, cizinců se státním občanstvím Ruska a o 16 procentních bodů více žen-cizinek s ruským státním občanstvím (osoby v produktivním věku). Významnější zastoupení těchto osob bylo zjištěno ještě u pobytu za účelem usídlení na základě povolení k trvalému pobytu, který mělo 15 % všech mužů a stejně tak žen. Mezi tři nejčastější účely pobytu u cizinců se státním občanstvím Německa v produktivním věku patřil pobyt za účelem, který mělo v průměru téměř 45 % těchto osob (39 % mužů, 59 % všech žen tohoto státního občanství), dalším významným účelem byla účast v právnické osobě, která byla zaznamenána u 28 % mužů a u 8 % všech žen, občanů Německa. Pobyt za účelem byl zjištěn v průměru u 16 % cizinců se státním občanstvím Německa v produktivním věku (18 % všech mužů, 12 % všech žen příslušného státního občanství). U cizinců se státním občanstvím Bulharska v produktivním věku byl zastoupen pobyt za účelem, který mělo 35 % všech mužů a srovnatelně 30 % všech žen tohoto státního občanství. Pobyt za účelem sloučení s rodinou byl zjištěn rovněž v podobných poměrech u mužů i žen, tj. u 34 % všech mužů-cizinců, občanů Bulharska a 31 % žen. 16 % všech cizinců se státním občanstvím Bulharska mělo pobyt na základě usídlení (s přídatkem povolení k trvalému pobytu), a to % všech mužů a 23 % všech žen. 34

Cizinci s délkou pobytu nad 1 rok v produktivním věku podle pohlaví a vybraných účelů pobytu k 31. 12. 2003 (Pramen: CPP ČR) 10 1 Graf 25: Občané Slovenska 18,5% 38, 59,5% 42,6% 11,6% 10 1 Graf 26: Občané Ukrajiny 5, 29,3% 25,3% 21,3% 41,2% 23,9% 16,7% 23,6% Graf 27: Občané Vietnamu Graf 28: Občané Polska 10 1 24,3% 38,7% 34,8%,9% 29,6% 47,1% 10 1 83,9% 7,8% 7,3% 29, 11,2% 56,6% Graf 29: Občané Ruska 10 1 35,7% 14,6% 35,9% 21, 15,6% 47,4% účast v právnické osobě podnikání na živnostenský list 35